Ochrana rostlin v ekologickém systému hospodaření

Transkript

1 Ochrana rostlin v ekologickém systému hospodaření

2 Ochrana rostlin v ekologickém hospodaření Mimořádný důraz na prevenci Odstranění příčin výskytu škodlivých činitelů a až poté léčení Využití přirozené regulace škodlivých činitelů

3 Metody ochrany Nepřímé metody Ochrana rostlin v ekologickém hospodaření Důraz se klade na prevenci, která se zabezpečí: - vyrovnanou výživou - pěstováním vhodných rostlinných druhů a jejich diverzifikaci - odrůdou Přímé metody Fyzikální: - mechanické - termické Biochemické: - přípravky - bioagens Chemické: - omezený počet preparátů - pěstebními technologiemi - využíváním pozitivních vlivů různých druhů a odrůd

4 Hlavní zásady regulace škodlivých organizmů Péče o úrodnost půdy a její vysokou biologickou aktivitu Udržení vyváženého poměru škodlivých organismů a jejich antagonistů Upřednostnění preventivních metod v ochraně rostlin Využití fyzikálních, biotechnických a biologických způsobů regulace při přímém zásahu proti škodlivým činitelům

5 Nepřímé metody regulace původců Výživa chorob a škůdců Pěstování vhodných rostlinných druhů v souladu s půdními a klimatickými podmínkami Výběr odrůd

6 Nepřímé metody regulace původců chorob a škůdců Pěstování rostlin za takových podmínek, aby napadení chorobami a škůdci mělo co nejmenší hospodářský význam Pěstební metody Střídání plodin

7

8 Střídání plodiny boji proti dormantním a aktivním stádiím patogenů vynechání hostitelských rostlin z pěstebního procesu, čímž se dosáhne přerušení vývojového cyklu patogena zásobení půdy organickými substráty s cílem narušit dormanci pategonů pěstování předplodin a následných plodin, které kořenovými výhonky vyprovokují dormantní stádia patogenů ke klíčení. Po vyklíčení nenacházejí vhodné hostitele a nevytvářejí reprodukční orgány

9 Faktory ovlivňující pozitivní přínos smíšených kultur pro omezení chorob a škůdců menší množství hostitelských rostlin na jednotku plochy (omezuje rozšíření specifických chorob a škůdců) menší podíl napadených rostlin se sníženou úrodností a tím i celkově menším snížením výnosu rozdílná náchylnost k napadení mezi jednotlivými rostlinami

10

11

12 Přímé opatření regulace chorob a škůdců Fyzikální metody Chemické metody Biologické metody

13 Fyzikální metody Mechanické ničení živočišných škůdců a původců chorob Termické fyzikální metody Mechanické fyzikální metody (optické a světelné lapače)

14 Chemické metody Lákadla Fagostimulanty Repelenty Rostlinné výluhy

15 Biologické metody Antagonismus mikroorganizmů je přírodní fenomén, který se vyskytuje ve volné přírodě nezávisle od lidské činnosti. Tato přirozená biologická regulace přispívá k udržování biologické rovnováhy. Ve volné přírodě nebo v polních kulturách se přítomnost mykoparazitických hub často projeví prostřednictvím změn v populaci patogena v oblasti epidemie.

16 Biologické metody Mykoparazitické houby jsou přirozenými nepřáteli fytopatogenních hub původci chorob rostlin. Praktickým důkazem přirozené biologické regulace jsou tzv. supresívní půdy. Biologické preparáty založené na životních cyklech mykoparazitických a jiných hub. Biologická regulace živočišných škůdců pomocí vajíčkových parazitů

17

18 Ochrana polních plodin Pšenice setá (Triticum aestivum L.) - choroby Plíseň sněžná (nejvíce jsou ohroženy bujné přerostlé porosty, pokryté sněhovou vrstvou na nezmrzlé půdě) Choroby pat stébel (prevencí je udržení půdy ve strukturním stavu, příznivé reakci a vodním režimu, OP) Černání pat stébel (OP, na moření osiva je možné použít přípravek Polyversum - Pythium oligandrum) Stéblolam (Prevencí je tříletý odstup v osevním postupu, nezařazování pšenice po obilnině, především ječmeni, pozdější setba, nepřehnojování dusíkem, omezování pýru a výběr vhodné odrůdy)

19 Sněť zakrslá (je nezbytné nezařazovat pšenici po sobě dříve než za šest až sedm let) Mazlavá sněť pšeničná (Je významnou chorobou pšenice která může způsobit výnosové ztráty až přes 50 %. Ochranou je vysévání uznaného osiva) Padlí travní (je podporováno teplým, suchým jarním počasím, vytváří vstupní bránu jiným patogenním houbám (braničnatka plevová, fuzariózy aj.). Prevencí je použití méně náchylných odrůd, nevysévat příliš brzy nebo pozdě, zamezit vývinu příliš hustých porostů.

20 Rzi - plevová, pšeničná, travní (zvýšené nebezpečí napadení je u náchylných odrůd po podzimních infekcích z výdrolových rostlin. Ochranou je ničení výdrolů před vzcházením pšenice a volba vhodných odrůd) Braničnatka plevová (proti napadení pomůže volba vhodných odrůd, zapravení posklizňových zbytků, použití zdravého osiva a nižší výsevek) Fuzariózy klasů (význam tohoto onemocnění v poslední době stoupá zvláště v oslabených porostech)

21 Pšenice setá (Triticum aestivum L.) - škůdci mšice a kohoutci z čeledi mandelinkovitých poškozující asimilační aparát a klasy. Proti hrbáči osennímu, jehož larvy poškozují listy osení a brouci se v létě živí květy obilnin a obilkami v mléčné zralosti, je dostatečně účinné střídání obilnin s luskovinami a řepou.

22 Hrách setý (Pisum sativum L.)- choroby antraknóza, hnědá strupovitost, strupovitost a kořenová spála. Ochrana spočívá v prevenci, tj. použití zdravého uznaného osiva, dodržování osevního postupu (4-5 let přestávky). Při jarní předseťové přípravě je nutné se vyvarovat utužení půdy

23 Hrách setý (Pisum sativum L.)- škůdci kyjatka hrachová a plodomorka hrachová ochrana spočívá v dodržování vhodně sestaveného osevního postupu a v časném výsevu ranných odrůd.

24 Řepka olejka - choroby Prevence: 12,5% brukvovitých v OP Volba odrůdy dle citlivosti Volba vhodného pozemku Optimální termín setí Pečlivé zaorání posklizňových zbytků (alternária)

25 Řepka olejka - škůdci Krytonosci, blýskáčci, slimáčci Zásady prevence Pozitivně působí orební systém Nevhodné velmi teplé oblasti (pomalý růst rostlin, napadení škůdci)

26 Brambory - choroby Preventivní opatření Virózy sadba Kořenomorka bramborová nepřímá opatření, možnost použití hydroxidu hořečnatého Obecná strupovitost výběr pozemků a odrůdy

27 Plíseň bramborová (Phytophthora infestans) je choroba, která ovlivňuje výnos a kvalitu hlíz v ekologickém pěstování. Z nepřímých opatření jde především o agrotechnická opatření: 1) dodržení minimálně čtyřletého odstupu za řazení brambor na pozemku, 2) volba vhodných pozemků, na nichž dochází k rychlému osychání rostlin, 3) volba odrůd s vyšší odolností k plísni bramborové, 4) kvalitní sadba a její biologická příprava, 5) hustota porostu nepřekračující trsů/ha, 6) kvalitní zformování při posledním kultivačním zásahu, které chrání hlízy před napadením, 7) regulace zaplevelení.

28 Brambory - škůdci Mandelinka bramborová Preventivní metody Přímé metody (ruční sběr brouků a larev, ničení kolonií vajíček)

29

30

31

32

33

34

35

36

37

38