Mapa administrativních budov státu Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

Transkript

1 Mapa administrativních budov státu Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

2 V registru CRAB je evidováno administrativních budov, v nichž je umístěno 129 tisíc státních zaměstnanců. Výdaje na provoz a údržbu činí Kč/rok. Jde například o výdaje na energie, na služby a na drobné opravy a udržování. Přes 73 % budov, ve kterých jsou umístěni státní zaměstnanci, je ve státním vlastnictví. Za nájemné v nestátních budovách stát platí částku ve výši Kč/rok. Pro umístění svých zaměstnanců stát využívá celkovou plochu ve výši m 2. Průměrná kancelářská plocha na zaměstnance činí 12,4 m 2. Umístění jednoho zaměstnance v budově ve vlastnictví státu stojí ročně v průměru Kč, zatímco jeho umístění v nestátní budově stojí Kč ročně.

3 Vážení čtenáři, ráda bych vám představila jedinečnou publikaci Mapa administrativních budov státu, kterou vlastními silami vytvořili zaměstnanci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Tato publikace přináší ucelený pohled na problematiku administrativních budov, ve kterých jsou umístěni státní zaměstnanci. Data o budovách vychází z Centrálního registru administrativních budov (CRAB), který sice byl spuštěn v listopadu 2012, ale podařilo se jej až v roce 2015 naplnit daty, a konečně začal vykazovat reálné výsledky. Díky CRAB máme detailní informace o využití administrativních budov, jejich plochách, výdajích na jejich provoz a údržbu a jejich regionálním rozmístění. Také máme přehled o počtech v nich umístěných zaměstnanců nebo o nájemném, který stát hradí a inkasuje. A mimo jiné díky využití údajů z registru CRAB došlo k meziročnímu snížení nájmu placeného státními institucemi téměř o 80 milionů korun a v případě výdajů na provoz a údržbu jsme zaznamenali meziroční snížení o více než 400 milionů. Těchto úspor dosahujeme například přemísťováním státních zaměstnanců z komerčního nájmu do státních budov a snížením rozsahu užívané plochy. Další značné peníze daňových poplatníků šetříme i poukazováním na excesy ve výdajích státních úřadů, ať již na nájemném či provozu. Za těmito výsledky stojí práce ÚZSVM i ostatních státních institucí. Publikace Mapa administrativních budov státu přináší všechna tato data v souhrnné formě, aby se i občané České republiky mohli seznámit s výsledky práce našich zaměstnanců, které přináší stamilionové úspory pro státní rozpočet. Věřím, že vám přinese spoustu zajímavých informací. V Praze dne Kateřina Arajmu generální ředitelka ÚZSVM 2

4 Obsah Administrativní budovy státu v číslech Počet administrativních budov Administrativní budovy podle vlastnictví Počet zaměstnanců v administrativních budovách Užívaná plocha u administrativních budov Kancelářská plocha na jednoho zaměstnance Nájemní vztahy státu Výdaje státu za nájemné u administrativních budov Inkasované příjmy z pronájmů státních administrativních budov Výdaje na provoz a údržbu administrativních budov v ČR Výdaje státu na jednoho zaměstnance Energetická náročnost administrativních budov Co s tím ÚZSVM dělá? Obce, kde stát nehradí nájem Plán do budoucna? Centrální správa administrativních budov! Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

5 Administrativní budovy státu v číslech Počet administrativních budov celkem státních komerčně pronajatých od nestátních subjektů 846 v podílovém spoluvlastnictví 48 Nájemné inkasované 188,9 milionu Kč hrazené celkem 621 milionů Kč v nestátních budovách 600,8 milionu Kč v podílovém spoluvlastnictví 10,5 milionu Kč v jiných státních budovách 9,8 milionu Kč Plocha administrativních budov celkem 4,3 milionu m 2 kancelářská plocha 1,6 milionu m 2 ostatní 2,7 milionu m 2 Počet zaměstnanců celkem ve státních budovách v nestátních budovách v podílovém spoluvlastnictví Výdaje na provoz a údržbu celkem 3,3 miliardy Kč ve státních budovách 2,9 miliardy Kč v nestátních budovách 309,5 milionu Kč v podílovém spoluvlastnictví 70,5 milionu Kč 4

6 Počet administrativních budov Státní zaměstnanci jsou umístěni v administrativních budovách. Téměř tři čtvrtiny těchto budov jsou ve státním vlastnictví, necelou čtvrtinu administrativních budov si stát pronajímá od nestátních subjektů. Zhruba jedno procento ze všech budov (48 budov) je v takzvaném podílovém spoluvlastnictví (stát je jedním ze spoluvlastníků nemovitosti). Počet evidovaných administrativních budov v ČR Období Celkem Státní Nestátní Podílové Rozdíl absolutní Rozdíl v % -2,23-3,36 0,71 6,67 5

7 Počet administrativních budov dle krajů Mapa ukazuje počet administrativních budov celkem v jednotlivých krajích. Nejvyšší počet administrativních budov je v hlavním městě Praze (464 budov), kde se nacházejí sídla většiny ústředních orgánů státní správy a podstatné části státních institucí. Nejmenší počet naopak vykazuje Karlovarský kraj (116 budov), který má nejmenší rozlohu a také nejmenší počet obyvatel ze všech krajů v ČR. 6

8 Administrativní budovy podle vlastnictví Nejvíce administrativních budov evidovaných v CRAB pro své zaměstnance využívá Ministerstvo vnitra s budovami. Tyto údaje zahrnují kromě samotného ministerstva také organizační složky státu a státní organizace, které spadají do jeho věcné působnosti. V případě Ministerstva vnitra se například jedná o služebny policie, Hasičský záchranný sbor, státní oblastní archivy, Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra či například Správu uprchlických zařízení. V případě Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), které spravuje druhý nejvyšší počet administrativních budov (612), se jedná o úřady práce, Českou správu sociálního zabezpečení nebo Státní úřad inspekce práce se svými oblastními inspektoráty. MPSV si více než polovinu administrativních budov pronajímá od nestátních subjektů. Pod resort spravedlnosti pak s 249 budovami spadají například soudy, státní zastupitelství, Probační a mediační služba, Justiční akademie nebo Vězeňská služba. 7 Vyšší podíl nestátních budov vykazuje kromě MPSV také Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo financí. Žádnou administrativní budovu si naopak nepronajímají organizační složky ministerstev obrany a zahraničních věcí.

9 Počet administrativních budov dle vybraných rezortů Ministerstvo vnitra Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo financí Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo dopravy Ministerstvo kultury Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo obrany Grafy ukazují administrativních budov ministerstev a institucí, které spadají do jejich věcné působnosti. Ostatní budovy do celkového počtu patří např. NKÚ, ČSÚ, ČTÚ atd. 8

10 Počet zaměstnanců v administrativních budovách V administrativních objektech evidovaných v CRAB je umístěno zaměstnanců státu. ÚZSVM pomocí dislokačních záměrů pracuje na snižování zaměstnanců sídlících v nájmu. Nejvíce zaměstnanců, celkem , pracuje v administrativních budovách umístěných v hlavním městě Praze, na druhém místě v počtu zaměstnanců státu se umístil kraj Moravskoslezský s zaměstnanci, na třetím pak kraj Jihomoravský s zaměstnanci. Nejméně zaměstnanců má stát v Karlovarském kraji, a to Největší podíl státních zaměstnanců pracujících v nestátních objektech je ve Zlínském (20 %) a Libereckém kraji (19 %). Naopak v Jihočeském, Plzeňském a Královéhradeckém kraji je více než 90 % zaměstnanců umístěno ve státních administrativních budovách. 9

11 Počet zaměstnanců v administrativních budovách dle krajů (3 %) (6 %) (8 %) (31 %) (6 %) (5 %) (3 %) (5 %) (3 %) (3 %) (9 %) (9 %) (5 %) (4 %) 10

12 Užívaná plocha u administrativních budov Stát ke své činnosti využívá v administrativních budovách evidovaných v CRAB plochu ve výši m 2. Tato plocha se meziročně snížila o 13,5 %. Převážná většina této plochy ( m 2 ) se nachází v budovách ve státním vlastnictví, m 2 plochy si pak státní instituce pronajímají od nestátních subjektů. Z celkové plochy administrativních budov je pak 1,6 mil. m 2 plocha kancelářská, zbytek je plocha ostatní. Nejrozsáhlejší užívaná plocha dle CRAB je v Praze (celkem 1,2 mil. m 2 ) a v Ústeckém, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Naopak nejnižší je v Karlovarském, Zlínském, Pardubickém kraji a v kraji Vysočina. 11

13 Užívaná celková plocha v administrativních budovách (v m 2 )

14 Kancelářská plocha na jednoho zaměstnance Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových optimalizuje rozmístění státních zaměstnanců v jednotlivých budovách. Průměrná plocha na jednoho zaměstnance v roce 2016 činila 12,4 m 2. I díky práci ÚZSVM se ji meziročně podařilo snížit o 1,08 m 2, tedy o 8 %. A pokud by stát dokázal snížit plochu tak, aby průměrná kancelářská plocha byla 12 m 2 na osobu, což je evropský trend, došlo by k dalšímu výraznému snížení nákladů na provoz a údržbu. Tuto hranici, tedy 12 m 2 na osobu, již splňují administrativní budovy v Praze a ve Středočeském kraji. Při redukci průměrné plochy na zaměstnance je ale vždy potřeba zohlednit specifické podmínky jednotlivých státních institucí. Úřad plánuje pro věcně příslušné složky státu nastavit KPI (ukazatele výkonosti budov) prostřednictvím usnesení vlády. I v současné době se ale dají v CRAB najít administrativní budovy, kde na jednoho zaměstnance připadají desítky až stovky metrů čtverečních. Ve Zdravotním ústavu ve Frýdku-Místku připadá na jednoho zaměstnance průměrná plocha 298 m 2, a to zejména proto, že v budově jsou umístěni pouze dva pracovníci. ÚZSVM plánuje do budoucna tyto stavy eliminovat a snižovat průměrnou kancelářskou plochu potřebnou pro jednoho zaměstnance tak, jak je to běžné v ostatních zemích Evropy. Například Velká Británie již v roce 2014 snížila průměrnou kancelářskou plochu na 11,3 m 2 a do roku 2018 si stanovila za cíl dosáhnout výměry 8 m 2. 13

15 12,40 m ,48 m ,93 m Snížení rozsahu užívané plochy, např. snížení průměrné kancelářské plochy na zaměstnance, přináší multiplikační efekt. Sníží se výdaje na provoz a údržbu, zvýší se volná plocha, do níž lze přemístit instituce z nájmu, tím pádem dojde k poklesu výdajů ze státního rozpočtu. Případně lze volnou plochu pronajímat (dojde ke zvýšení příjmů do státního rozpočtu), bude-li uvolněn celý objekt, pak jej lze prodat. 14

16 Nájemní vztahy státu Pokud by stát platil maximálně nájem, který je v dané lokalitě v místě a čase obvyklý, dalo by se ušetřit ročně mnoho desítek milionů korun. Nejvyšší nájemné za jednu administrativní budovu platí Ředitelství silnic a dálnic, které za objekt v Čerčanské ulici v Praze ročně vydá Kč. Druhou nejdražší je pak budova v ulici Olbrachtova v Praze, kterou si za Kč ročně pronajímá Státní fond životního prostředí. Třetí nejvyšší nájem stát platí za pražskou budovu Generálního finančního ředitelství v ulici Budějovická, a to Kč. Pokud přepočteme průměrný hrazený nájem na m 2 plochy, je nejdražší budovou, kterou si stát pronajímá, objekt Ředitelství silnic a dálnic v pražské ulici Zelený pruh. Roční nájemné na m 2 tu vyjde na 8 242,23 Kč. Druhý nejvyšší nájem hradí Kancelář Poslanecké sněmovny v Praze ve Sněmovní ulici, která si metr plochy pronajímá za 7 412,12 Kč. Třetí nejvyšší nájem hradila Správa uprchlických zařízení v Praze, Koněvova 188 ve výši 6 417,15 Kč. Tento nájemní vztah byl ukončen k

17 Nejvíce objektů, a to celkem 12, si stát pronajímá od Českých drah. Druhým nejčastějším nestátním vlastníkem budov, ve kterých sídlí státní zaměstnanci, je 1. Regionální investiční fond s proměnným kapitálem s 10 objekty. Od hlavního města Prahy si pak organizační složky státu najímají 9 objektů. Naopak nejčastějším nájemcem státních objektů je společnost T Mobile Czech Republic, která si od státu pronajímá část z 32 budov zejména pro vysílače mobilního signálu. Česká pošta má sjednaný nájem ve 30 státních objektech a třetím nejčastějším subjektem, který má nájemní vztah v objektu státu, je Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN), která využívá část z 24 objektů státu. 16

18 Výdaje státu za nájemné u administrativních budov Stát v roce 2016 vynakládal 621 mil. Kč za umístění státních zaměstnanců v nestátních administrativních budovách. ÚZSVM v každé obci provádí inventuru nájemních vztahů a porovnává průměrný výdaj za nájem na m 2 plochy státem hrazený a inkasovaný. V případě, že nájemné hrazené státem je vyšší než průměrné (nebo státem inkasované), zasílá ÚZSVM státní instituci analýzu nájemních vztahů a vyzývá k nápravě. Zatímco ještě v roce 2015 byl u nestátních administrativních budov najímán 1 m 2 plochy průměrně za hodnotu Kč, v roce 2016 se jednalo o částku Kč. Meziročně došlo k poklesu o téměř 12 % částky hrazené ze státního rozpočtu za privátní nájmy za 1 m 2 /rok, což v absolutních číslech představuje pokles o 206 Kč za 1 m 2 /rok. 17

19 Postupného snižování výdajů státu za úhradu nájemného ÚZSVM dosahuje: přesunem z komerčního nájmu do státních budov (ÚZSVM porovnává volnou a komerčně pronajímanou plochu ve státních budovách s plochou, kterou si v dané obci státní instituce najímají), sjednáváním levnějšího nájemného za užívání administrativních budov, najímáním skutečně potřebné plochy v nestátních budovách. Díky této činnosti se meziročně podařilo snížit hrazené nájemné o více než 77 milionů Kč. 18

20 Inkasované příjmy z pronájmů státních administrativních budov Stát v roce 2016 inkasoval za pronájem plochy ve státních administrativních budovách částku 188 mil. Kč. Meziročně došlo k zvýšení inkasovaného nájemného o 10 %. V případě, že příjem z inkasovaného nájmu je nižší než nájem v místě a čase obvyklý, vyzývá ÚZSVM ke sjednání nápravy. Ročně se inkaso za nájemné zvýšilo o 17 mil. Kč. Nůžky inkasovaného a hrazeného nájemného se ÚZSVM daří postupně zavírat. V roce 2015 činil rozdíl hrazeného a inkasovaného průměrného nájemného 801 Kč na m 2. V roce 2016 se tento rozdíl podařilo snížit na 402 Kč m 2 za rok. Snahou ÚZSVM do budoucna je, aby průměrný inkasovaný a průměrný hrazený nájem byl alespoň stejně vysoký, respektive aby stát inkasoval více, než hradí. 19

21 ÚZSVM zavírá nůžky mezi státem hrazeným a státem inkasovaným nájemným Státem hrazený nájem v Kč/m 2 Státem inkasovaný nájem v Kč/m Nůžky mezi státem hrazeným a inkasovaným nájemným se podařilo zavřít o 402 Kč/m 2 za rok. 20

22 Výdaje na provoz a údržbu administrativních budov v ČR V roce 2016 státní instituce za provoz a údržbu svých administrativních objektů evidovaných v systému CRAB platily 3,3 mld. Kč. Jde například o výdaje na energie (elektřina, plyn, voda, teplo, ), na služby (ostraha, úklid, revize, likvidace odpadu, ) a na drobné opravy a udržování. Tyto výdaje se daří meziročně snižovat díky analýzám údajů z CRAB. Díky této snaze došlo k meziročnímu snížení výdajů na provoz a údržbu o více než 400 mil. Kč. Snižovat výdaje na provoz a údržbu se daří i díky analytické činnosti, kdy ÚZSVM: analyzuje průměrné jednotkové výdaje za celou ČR a porovnává je s jednotkovými výdaji u konkrétní budovy výdaje za úklid, ostrahu, plyn, vodu, teplo a elektřinu, upozorňuje státní instituce na výdaje, které převyšují průměr zjištěný za ČR a vyzývá je k přijetí nápravných opatření např. přesoutěžení, jednání s dodavateli o snížení plateb. 21

23 Výdaje státu na provoz a údržbu administrativních budov v ČR v roce 2016 činily 3,3 mld. Kč. 22

24 Výdaje státu na jednoho zaměstnance Průměrně stát vynakládá na státního zaměstnance za nájemné, provoz a údržbu kancelářské plochy částku Kč za rok. Pro stát je výhodnější umístit státní zaměstnance do státních administrativních budov, než si plochu najímat od soukromých vlastníků administrativních budov. Umístění státního zaměstnance ve státní administrativní budově stojí ročně Kč. Naopak umístění státního zaměstnance v nestátní budově představuje (díky hrazenému nájemnému) roční výdaj ve výši Kč na jednoho státního zaměstnance. To znamená, že umístění státního zamestnance ve státním objektu je v průměru o Kč (54,4 %) levnější, než jeho umístění v nestátním objektu. 23

25 Výdaje státu v Kč na 1 zaměstnance Plocha Období Celkem (Kč) Vlastnictví budovy Státní Nestátní Spoluvlastnictví Celková Rozdíl absolutní Rozdíl v % -9,04-9,59-8,69 +19,96 Kancelářská Rozdíl absolutní Rozdíl v % -9,04-9,64-8,43 +17,28 Ostatní Rozdíl absolutní Rozdíl v % -9,05 +4,55-8,82 +41,7 24

26 Energetická náročnost státních administrativních budov Většina administrativních budov, které jsou evidovány v CRAB, má z hlediska energetické náročnosti budov třídu D a horší (72 %), což vyplývá z celkového stáří a tepelně technických vlastností budov. Řada administrativních budov státu podléhá památkové ochraně a některé z nich jsou starší sta let. Nové státní budovy již musí být projektovány a stavěny v kategorii A a B jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie. 25

27 Třída energetické náročnosti budov v roce F - Velmi nehospodárná 338 Počet budov E - Nehospodárná D - Nevyhovující C - Vyhovující 493 B - Úsporná *V grafu jsou zahrnuty pouze budovy, u kterých se energetická náročnost sleduje. 26

28 Co s tím ÚZSVM dělá? Pečlivě vyhodnocuje ukazatele v systému CRAB, vzájemně je mezi sebou porovnává a upozorňuje na hodnoty, které se zásadně vymykají. Tímto přístupem se snaží ušetřit na provozních výdajích, ale také na výdajích, které stát platí za nájemné. ÚZSVM na základě dat evidovaných v systému CRAB aktivně inicioval dislokační záměry s cílem snížit výdaje za hrazené nájemné a za provoz a údržbu administrativních budov. Jen za poslední dva roky jich ÚZSVM vypracoval 205. Z těchto záměrů jich bylo již 112 realizováno. I díky využití údajů z CRAB došlo k meziročnímu snížení: nájmu placeného státními institucemi o více než 77 milionů Kč, výdajů na provoz a údržbu o více než 400 milionů Kč. 27

29 Mezi typy úsporných opatření například patří: přemístění z nestátního do státního objektu, sestěhování do menšího počtu budov (snížení plochy na 1 zaměstnance, snížení výdajů za provoz a údržbu, ), přemístění z nestátního objektu do jiného nestátního objektu s nižším nájemným, změna rozsahu nájmu (snížení pronajímané plochy), pronájem nepotřebných volných ploch ve státním objektu nestátním subjektům, prodej pro stát nepotřebné budovy, sjednání nižšího nájemného (při zachování pronajímané plochy). 28

30 Obce, kde stát nehradí nájem V celkem 238 obcích jsou státní zaměstnanci umístěni výhradně v administrativních budovách ve vlastnictví státu. V těchto obcích tedy stát nehradí žádné výdaje za nájemné nestátním subjektům. Havlíčkův Brod Příkladem úspěšného dislokačního záměru může být například přemístění zaměstnanců Státní veterinární správy (SVS) v Havlíčkově Brodě. Sedm zaměstnanců SVS sídlilo v budově společnosti Embrod, kterou vlastní německá firma BVS Rinder- Sperma- und Embryonen GmbH. Za 318 m 2 plochy ročně platila SVS Kč, což je 875 Kč za m 2. Z údajů v CRAB přitom vyplynulo, že v Havlíčkově Brodě pronajímalo Ministerstvo zemědělství (MZe) část své administrativní budovy na Smetanově náměstí soukromému subjektu za necelých 500 Kč za m 2 ročně. SVS tak v objektu soukromého subjektu platila téměř dvojnásobné nájemné, než soukromý subjekt státu. A navíc v objektu MZe byla volná plocha, která byla zhruba 4x větší, než plocha užívaná SVS v nestátním objektu. ÚZSVM proto vyzval MZe ke sjednání nápravy a k přestěhování zaměstnanců veterinární správy do budovy ministerstva. Ročně tak dochází k úspoře dosahující téměř 300 tisíc korun, které dříve stát vynakládal. 29

31 PRACHATICE HAVÍŘOV PÍSEK V období od se podařilo ukončit nájem (státní instituce nejsou v nestátních budovách) v obcích Dačice, Doksy, Havířov, Moravský Krumlov, Králíky, Týn nad Vltavou, Krupka, Milevsko, Prachatice, Trhové Sviny, Trmice, Varnsdorf, Zbiroh, Jičín, Tišnov, Písek. 30

32 Plán do budoucna? Centrální správa administrativních budov! Plán ÚZSVM do budoucna je centralizace celého životního cyklu administrativní budovy počínaje jejím pořízením státem (výstavbou, rekonstrukcí, koupí, pronájmem), přes její přenechání do užívání (užívací a dodavatelské smlouvy), tedy správu jako takovou, až po prodej pro stát nepotřebné administrativní budovy. Výsledkem bude rozdělení na majetek potřebný a nepotřebný, jeho jednotná a transparentní správa i prodej. Zlepší se tím kontrola celého procesu nakládání se státními administrativními budovami. Členské země organizace PuRE-net (Public Real Estate Network mezinárodní asociace organizací nakládajících se státním majetkem z 19 evropských států) došly k závěru, že základním předpokladem pro snižování nákladů na provoz administrativních budov státu a pro hospodárné řešení dislokace státních institucí je právě centrální správa nemovitého majetku státu, která vede k jeho efektivnímu využití a k úsporám státního rozpočtu. 31

33 Centrální správa administrativních budov byla nebo je zaváděna například v: BELGII DÁNSKU ESTONSKU FINSKU ITÁLII LITVĚ LOTYŠSKU NĚMECKU NIZOZEMÍ NORSKU 32

34 Cílem ÚZSVM je koncentrovat všechny administrativní budovy u jednoho správce ÚZSVM. Pouze takto bude možné: centrálně a transparentně vypisovat veřejné zakázky a tím dosáhnout nižších cen, centralizovat celý životní cyklus budovy (investice, nákup, výstavba, správa, prodej), stanovit KPI (výkonnostní ukazatele) administrativních budov u věcně příbuzných institucí, stanovit standardy vybavení administrativních budov, jednotné rozúčtování služeb, atd., eliminovat subjektivní potřeby a naddimenzované požadavky. 33

35 VÝRAZNĚ SE TAK OMEZÍ KORUPČNÍ POTENCIÁL, SNÍŽÍ SE VÝDAJE ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU A NAOPAK SE ZVÝŠÍ PŘÍJMY Z PRODEJE NEPOTŘEBNÉHO MAJETKU. 34

36 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) je organizační složkou státu. Úřad vznikl k a mezi jeho základní agendy patří zastupování státu v majetkových právních jednáních, hospodaření s vymezeným státním majetkem a dislokační agenda. ÚZSVM svou činnost vykonává prostřednictvím regionálních pracovišť 8 územních a 45 odloučených. ÚZSVM v číslech Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových spravuje položek movitého i nemovitého majetku v účetní hodnotě přibližně 18,8 miliardy korun. ÚZSVM se stará o 33 budov a 251 pozemků, které jsou vedeny jako kulturní památky. 35

37 ÚZSVM vede právních jednání v souhrnné hodnotě přes 536 miliard korun s úspěšností více než 96 procent. V roce 2015 ÚZSVM do státního rozpočtu odvedl rekordní příjmy, které dosáhly téměř dvou miliard korun. Jednalo se o příjmy převážně z prodejů majetku, dále příjmy z pronájmů majetku a ostatní nedaňové příjmy, které jsou nejčastěji vázané na tzv. odúmrtě. V roce 2015 ÚZSVM dosáhl jak rekordně nejvyšších příjmů, tak i nejnižších výdajů v celé svojí historii. V meziročním porovnání klesly výdaje téměř o 200 milionů korun. V roce 2016 získal ÚZSVM prestižní cenu OTEVŘENO za řadu přijatých opatření ke zvýšení transparentnosti a omezení korupce. 36

38 Data použitá v této publikaci vychází z Centrálního registru administrativních budov (CRAB). Systém dává přehled o objektech užívaných organizačními složkami státu a státními organizacemi. Poskytuje informace například o využití budov, typu vlastnictví, celkové ploše, průměrné ploše kanceláří na zaměstnance a výdajích za pronájem či údržbu. Některé reporty z registru jsou volně dostupné na webové stránce Ministerstva financí ve formátu otevřených dat. Data do registru vkládají jednotlivé instituce a ty také odpovídají za jejich správnost. ÚZSVM se nicméně stále potýká se značnou chybovostí systému, kterou do CRAB zanáší jednotlivé organizační složky. 37 Údaje v této brožuře jsou platné k srpnu 2016, údaje označené hvězdičkou jsou platné k dubnu 2016.

39

40 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Rašínovo nábřeží 390/42, Praha