ÚZEMNÍ STUDIE STOKLASNÁ LHOTA S7, S28/1

Transkript

1 ÚZEMNÍ STUDIE STOKLASNÁ LHOTA S7, S28/1 Hydrogeologický posudek zdrojů individuálního zásobování vodou, zneškodňování vyčištěných odpadních vod a zasakování srážkových vod v zastavitelné ploše S7 a S28/1, územní studie Stoklasná Lhota, katastrální území Stoklasná Lhota, Jihočeský kraj Praha, červenec 2016 RNDr. Zbyněk Alinče, Vožická 982/25, Praha 4 - Kunratice

2 OBSAH: 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ÚVOD PŘÍRODNÍ POMĚRY POTŘEBA PODZEMNÍ VODY, ZÁSOBOVÁNÍ LOKALITY VODOU DOMOVNÍ ČISTIČKY ODPADNÍCH VOD VSAKOVÁNÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ... 6 PŘÍLOHY: 1. Přehledná situace 1: Snímek z pozemkové mapy 1: s vyznačením řešeného území 3. Schéma s předběžně navrhovanými zastavitelnými parcelami v rozvojovém území S7 a v S28/1 pozn. ortofotomapa území je na obálce posudku, lokalita je zde označena schematicky 2

3 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Obec: Obecní část: Obecní úřad: Stavební úřad: Pověřený úřad: Tábor Stoklasná Lhota Městský úřad Tábor Městský úřad Tábor Městský úřad Tábor Katastrální území: Stoklasná Lhota, , okres Tábor Objednatel: 2. ÚVOD Ing. Jana Kallertová, Ateliér územního plánování a urbanismu, Dittrichova 9, Praha 2 Toto vyjádření autorizované osoby (odborně způsobilé v hydrogeologii, inženýrské geologii a environmentální geologii, dále jen posudek) je vypracováno pro územní studii Hlinice (zastavitelná plocha S7 a nezastavitelná plocha S28/1), kde je uvažováno v jižní části tohoto sídelního útvaru s výstavbou rodinných domů. Posudek hodnotí zajištění zdrojů podzemní vody individuálního zásobování pro cca 20 pozemků (jedná se o předběžný návrh, finální dispozice pozemků s rodinnými domy bude ještě upravena). Dále je součástí posudku posouzení možnosti provozování domovních čističek odpadních vod a vypouštění vyčištěných odpadních vod do recipientu, případně i podzemních vod a v neposlední řadě posouzení vsakování srážkových vod do podloží v návaznosti na místní geologické a hydrogeologické poměry. Individuální zásobování podzemní vodou a zneškodňování odpadních vod bude pouze dočasné do doby vybudování obecního vodovodu a kanalizace. 3. PŘÍRODNÍ POMĚRY Řešené území se nachází cca 350 m severovýchodně od dálnice D3 v jižní části sídelního útvaru Stoklasná Lhota, a to na plochém hřbítku vyvýšeném nad plochými bočními údolími, které drénují bezejmenné přítoky Košínského potoka. Expozice zcela zanedbatelného svahu lokality je generelně k západu viz přílohu č. 1. Nadmořská výška území dle topografických podkladů dosahuje asi 458 m n m. ve východní části, resp. cca 455 m n m. v části jihozápadní. Místní erozní báze je tvořena v severní části lokality jižní větví bezejmenného levostranného přítoku Košínského potoka se soustavou průtočných rybníčků, v části střední až jižní rovněž bezejmenným přítokem tohoto potoka s prameništěm v oblasti rybníka Bradačka; tento potok současně napájí Velký rybník. Místní erozní báze je na severu na kótě 447 m n m., resp. 440 m n m. v části střední a jižní. Zájmové území se nachází v povodí Horní Vltavy (Lužnice od Nežárky po ústí do Vltavy), číslo hydrologického pořadí je , jeho plocha 9,658 km 2. Leží ve smyslu 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách ve vnějším ochranném pásmu povrchových vod Jordán. V tomto ochranném pásmu je mimo jiné zakázáno: vypouštění odpadních vod do vod podzemních či 3

4 povrchových, stavební uzávěra pro novou obytnou či rekreační výstavbu, zakládání nových zahrad na veřejných prostranstvích. Geologicky je území součástí moldanubika. Horniny předkvartérního podkladu jsou zde tvořeny migmatitizovanou pararulou (pararula až migmatit, flebit stromatitický typ), cca 100 m východně byl dokumentován pruh pararul s vložkami kvarcitu. Kvartér (holocén) je na lokalitě vyvinut jako hlinitá deluvia o mocnosti cca 1,5 m. Z hydrogeologického hlediska se jedná se o hydrogeologický rajon č (krystalinikum v povodí Střední Vltavy). Je zde vyvinut kolektory podzemní vody s hlubinným oběhem a s průlino-puklinovou až puklinovou propustností v zóně připovrchového rozvolnění hornin. Kolektor má průměrnou hydraulickou vodivost cca m.s -1 až 10-6 m.s -1, v zónách tektonického porušení může být lokálně i vyšší. Hladina podzemní vody je v severní části území cca 5 m pod povrchem terénu, v části jižní cca 7 m. Rozlohu infiltrační oblasti, ze které je řešené území dotováno podzemní vodou, lze aproximovat na 2 km 2, přičemž preferenční cesty proudění podzemní vody s vyšší hydraulickou vodivostí prostředí se nacházejí cca 150 m severně a 300 m jižně od hranic řešeného území. Z hlediska vyhlášky č. 269/2009 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj ČR se jedná o prostředí s nízkou prostupností. 4. POTŘEBA PODZEMNÍ VODY, ZÁSOBOVÁNÍ LOKALITY VODOU Předběžně je uvažováno s potřebou vody pro 80 osob z podzemních zdrojů v souladu s vyhláškou č. 120/2011 Sb. Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, kde je stanoveno směrné číslo roční potřeby vody v položce č. 3 na 1 obyvatele v množství 36 m 3, následovně: Roční potřeba m 3, měsíční potřeba 240 m 3, denní potřeba 8 m 3, maximální denní potřeba 12 m 3. Prognózní zásoby podzemní vody, předběžné výpočty Pro orientační stanovení prognózních zásob podzemní vody v infiltrační oblasti je vycházeno z níže uvedených údajů (klimatické údaje odvozeny z Atlasu podnebí ČR / /). Teoreticky jímatelné množství podzemní vody je však v místních podmínkách nízké a lze jej odhadnout na pouhých cca 1% (viz preferenční cesty proudění výše). Průměrné množství srážkových vod za rok 600 mm Průměrná teplota vzduchu 7,0 o C Výpočet evapotranspirace (ET) dle empirického vztahu: ET = H s / {0,9 + (H s / K) 2 } 0,5 K = T + 0,05T 3 kde H s je roční srážkový úhrn v mm, T průměrná teplota vzduchu v o C ET = 379 mm Množství srážek, které se odpaří evapotranspirací 379 mm Množství srážek, které odteče povrchovým ronem, odtokový koeficient 0,1 60 mm Množství vsáknuté srážky (podzemní vody) proudící k místní erozní bázi 161 mm Průměrné množství podzemní vody ze srážky za rok v 1 m 2 infiltrační oblasti 161 litrů Plocha infiltrační oblasti lokality 1 km 2 2 miliony m 2 Průměrné roční obnovitelné množství podzemních vod v infiltrační oblasti 322 tisíc m 3 4

5 Teoretické roční jímatelné množství vody na lokalitě (odborný odhad cca 1%) 3,2 tisíc m 3 Roční potřeba vody záměrem 2,88 tisíc m 3 Zřízení zdrojů podzemní vody individuálního zásobování Na základě výše uvedeného orientačního výpočtu obnovitelných zásob podzemní vody a především na základě lokálních hydrogeologických poměrů (sevřené puklinové prostředí, větší rupturelní alterace prostředí až v hloubkách pod cca 40 až 50 m, preferenční cesty proudění podzemní vody mimo lokalitu) nelze pravděpodobně počítat s dostatečnými přítoky podzemní vody na lokalitu. Nicméně z hlediska jímání podzemní vody s ohledem na požadovanou vydatnost lze předpokládat dostatečné zvodnění horninového prostředí v nivě bezejmenné vodoteče nacházející se 200 až 400 m severně, resp. severovýchodně. Jímání podzemní vody pro celou předmětnou zastavitelnou oblast by zde bylo možné realizovat pouze jednou vrtanou studnou. Z hlediska výstavby 1. etapy rodinných domů (celkem se jedná o 3 RD) lze řešit zásobování objektů pitnou vodou individuálně, nicméně bude nutné počítat, že hloubka vrtaných studní může přesáhnout 30 m. Tyto studny by měly být vytyčeny na základě geofyzikálního či biofyzikálního průzkumu. Možnost ovlivnění okolních studní novou studnou zřízenou v nivě bezejmenné vodoteče Za předpokladu, že bude vrtaná studna vyhloubena západně od druhého průtočného rybníčku (počítáno od prameniště potoka), nelze ovlivnění stávajících studní čerpáním podzemní vody z nového zdroje vyloučit. Pokud bude nový zdroj vyhlouben východně od prvního rybníčku, bude případné ovlivnění stávajících studní velmi málo pravděpodobné. 5. DOMOVNÍ ČISTIČKY ODPADNÍCH VOD V příloze č. 1 Nařízení vlády č. 57/216 Sb. Ukazatele a emisní standardy přípustného znečištění odpadních vod vypouštěných do vod podzemních (ukazatele a emisní standardy pro odpadní vody vypouštěné z jednotlivých staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci) jsou v tabulce 1A stanoveny emisní standardy (maximální hodnoty m, tabulka 1A) pro čistírny odpadních vod různé kapacity (velikostní kategorie dle EO ekvivalentních obyvatel). Příslušné emisní limity CHSKCr (chemická spotřeba kyslíku dichromanem), BSK 5 (pětidenní biochemická spotřeba kyslíku), N-NH 4 (amoniakální dusík), NL (nerozpustné látky) a Pcelk (celkový obsah fosforu) jsou zde uvedeny pro čističky v miligramech na litr pro znečištění odpovídající méně než 10 EO (ekvivalentních obyvatel) následovně: CHSK Cr 150 mg/l, BSK 5 40 mg/l, N-NH 4 20 mg/l, NL 30 mg/l. Celkový obsah fosforu není stanoven. Současně je zde stanovena limitaci na mikrobiální znečištění tabulka 1C uvedené přílohy. Vzhledem k tomu, že se řešené území nachází ve vnějším ochranném pásmu povrchových vod Jordán, je zde vypouštění vyčištěných odpadních vod do vod podzemních i povrchových zakázáno. Vzhledem k předpokládané nízké hydraulické vodivosti prostředí a značné mocnosti nesaturované zóny lze předpokládat, že pokud budou před výstavbou splaškové kanalizace dočasně domovní čističky odpadních vod povoleny, dojde v nesaturované i saturované zóně s nízkými rychlostmi proudění k úplnému odbourání zbytkového znečištění vyčištěných odpadních vod. 5

6 V případě, že bude vypouštění vyčištěných odpadních vod dotčenými orgány státní správy povoleno, měly by být v řešeném území do doby napojení na obecní čističku odpadních vod, odpadní vody čištěny v domovních čističkách, které lze charakterizovat jako BAT (best available technology), např. čističky TOPAS či BC s pískovým dočištěním. Zasakování vyčištěných vod do podloží bude možné provádět individuálně. Zasakování lze rovněž provádět rozstřikem na zeleň, která se bude na odbourání zbytkového znečištění významně podílet. V případě zasakování vyčištěných vod do podloží by na pozemcích neměly být zřízeny studny místního zásobování. Čističky naplňující kritéria BAT s velkou rezervou splňují ukazatele stanovené v příloze č. 1 vyhlášky č. 57/2016 Sb. Zneškodňování odpadních vod lze rovněž provádět pouze rozstřikem 6. VSAKOVÁNÍ SRÁŽKOVÝCH VOD Ve smyslu ČSN , vsakovací zařízení srážkových vod jsou na lokalitě z hlediska zasakování srážkových vod příznivé poměry. Z hlediska vsakovacích rychlostí lze předpokládat, že do hloubky cca 1,5 m pod povrchem terénu budou cca m.s -1. S rostoucí hloubkou budou vsakovací rychlosti pod kvartérními sedimenty klesat. Ve zvětralé migmatitizované pararule dosáhnou cca 10-5 m.s -1. Srážkové vody doporučuji akumulovat v retencích dostatečné kapacity a využívat je na zálivku ve vegetačním období. Přebytek těchto vod a mimo vegetační období by měly být srážkové vody zasakovány mělkými vsakovacími prvky. 7. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Na základě výše uvedených skutečností lze uvést pro obecní část Stoklasná Lhota, město Tábor následující: V předmětném rozvojovém území nedoporučuji na základě místních hydrogeologických poměrů realizovat studny individuálního zásobování pro každou parcelu s výjimkou objektů 1. etapy výstavby viz dále. Z hlediska zvodnění prostředí se jeví perspektivní lokalitou niva bezejmenné vodoteče nacházející se 200 až 400 m severně až severovýchodně. Tento předpoklad doporučuji ověřit průzkumným hydrovrtem. V případě zásobování pitnou vodou objekty 1. etapy výstavby bude možné zřídit zdroje podzemní vody individuálního zásobování na základě geofyzikálního či biofyzikálního průzkumu, v rámci kterého budou studny optimálně vytyčeny se zohledněním dispozičního uspořádání RD a průběhu puklinových zvodní. Hloubka těchto studní individuálního zásobování může přesáhnout 30 m. V případě realizace individuálního zásobování vodou v rámci 1. etapy výstavby lze v tomto zastavitelném území vyhloubit 3 vrtané studny, které budou vytyčeny na základě geofyzikálního či biofyzikálního průzkumu. Okolní studny stávající zástavby nebudou s velkou pravděpodobností novým zdrojem podzemní vody ovlivněny, a to pokud bude realizován východně od průtočných rybníků. 6

7 Domovní čističky odpadních vod naplňující parametry BAT (včetně dočišťovacího filtru) by mohly být na území provozovány. Vzhledem ke značné mocnosti nesaturované zóny a k nízkým rychlostem proudění podzemní vody lze předpokládat rychlou biodegradaci zbytkového znečištění v zasakované vyčištěné odpadní vodě. Z hlediska zasakování srážkových vod jsou na lokalitě příznivé poměry. Zasakování doporučuji provádět spíše mělkými vsakovacími prvky s tím, že je výhodné z hlediska hospodaření vodou v krajině vody nejdříve akumulovat v retenci dostatečné kapacity a využívat je ve vegetačním období na zálivku. v Praze Kunraticích, Odpovědný řešitel: RNDr. Zbyněk Alinče Vožická Praha 4 Kunratice 7