vydáno: kvìten 2017 Zpráva o pracovní úrazovosti v Èeské republice v roce 2016

Transkript

1 vydáno: kvìten Zpráva o pracovní úrazovosti v Èeské republice v roce 2016

2 Předkládaná Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce je vypracována na základě - statistických dat Českého statistického úřadu evidence pracovních úrazů včetně pracovních úrazů s pracovní neschopností nepřesahující 3 kalendářní dny - údajů ze záznamů o úrazech zaslaných příslušným oblastním inspektorátům práce při pracovní neschopnosti delší než tři kalendářní dny a při úmrtí zaměstnance (stav k ) - údajů ze záznamů o úrazech zaslaných příslušným obvodním báňským úřadům při pracovní neschopnosti delší než tři kalendářní dny a při úmrtí zaměstnance (stav k ) - kontrol příčin a okolností pracovních úrazů a šetření (zjišťování stavu, příčin a následků) pracovních úrazů - obsahuje statistické ukazatele pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti v České republice v roce 2016, regionální rozdělení pracovních úrazů, rozdělení zaměstnavatelů podle odvětví činnosti (dle CZ NACE), právní formy zaměstnavatelů, zdrojů a příčin vzniku pracovních úrazů a další charakteristiky. Uvádí nejčastěji porušované předpisy v souvislosti s pracovními úrazy. Rokem 2012 byla ukončena povinnost statistického vykazování pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz prostřednictvím statistického výkazu Nem Úr Využití údajů České správy sociálního zabezpečení při zajištění statistik pracovní neschopnosti znamená, že již nejsou publikována statistická data o úrazech bez pracovní neschopnosti. Podrobné statistické údaje o pracovní úrazovosti jsou prezentovány na internetových stránkách ČSÚ v elektronické publikaci "Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok Výše uvedená publikace v elektronické verzi je pro veřejnost přístupná na stránkách Českého statistického úřadu v nabídce Použité zkratky SÚIP Státní úřad bezpečnosti práce ČBÚ Český báňský úřad ČSÚ Český statistický úřad OIP oblastní inspektorát práce OBÚ obvodní báňský úřad ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení ZP Zákoník práce ESAW European Statistics on Accidents at Work CZ-NACE Klasifikace ekonomických činností (z názvu "Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes") Statistiky ČSÚ: *) - ležatá čárka na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval 2

3 Obsah 1 Úvod O pracovních úrazech Pracovní úrazovost v České republice v roce VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti s hospitalizací nad 5 dnů v ČR v roce Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR PRACOVNÍ ÚRAZOVOST DLE KRAJŮ ČR Celková pracovní úrazovost v roce 2016 dle krajů ČR Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2016 dle krajů ČR Pracovní úrazovost s hospitalizací nad 5 dnů v roce 2016 dle krajů ČR Vývoj pracovní úrazovosti dle krajů ČR PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE Pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 3 dny Smrtelné pracovní úrazy PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny Příčiny smrtelných pracovních úrazů, příčiny pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 kalendářních dnů PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN, MLADISTVÝCH A CIZÍCH STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ Pracovní úrazovost žen Pracovní úrazovost mladistvých Pracovní úrazovost cizinců a občanů Evropské Unie mimo Českou republiku DALŠÍ UKAZATELÉ PŘEHLED UKAZATELŮ Absolutní ukazatele Relativní ukazatele

4 1 Úvod 1.1 O pracovních úrazech Co je pracovní úraz? Pracovní úraz je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Dle 105 odst. 1, zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZP ), je zaměstnavatel povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku každého pracovního úrazu. Dle 105 odst. 2 ZP je zaměstnavatel povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost, nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Dle 105 odst. 3 ZP je zaměstnavatel povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance. Zaměstnavatel je také dle 105 odst. 4 ZP povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím, což je specifikováno nařízením vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění pozdějších předpisů. Oblastním inspektorátům práce se musí hlásit pracovní úrazy s hospitalizací nad 5 dní a pracovní úrazy smrtelné. Záznam o úraze se na OIP (OBÚ) zasílá za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne měsíce následujícího (v případě smrtelného pracovního úrazu do 5 dnů od úrazu). Druhy pracovních úrazů Smrtelný - takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel. S hospitalizací delší než 5 dnů takové poškození zdraví, trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů. Ostatní takové poškození zdraví, jehož následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny. Hlášení pracovních úrazů Zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu - územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, - odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, - příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat, 4

5 - příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, jde-li o závažný pracovní úraz podle jiného právního předpisu, - zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil. Ohlašovací povinnost musí zaměstnavatel splnit také v případě smrtelného pracovního úrazu, kdy tento úraz ohlásí navíc zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn. Vyhotovení a zasílání záznamu o úrazu Způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu stanoví nařízení vlády č. 201/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance (při pracovní neschopnosti delší než tři kalendářní dny) neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům. Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím (viz 4, 6 a 7 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.). Zaměstnavatel zašle záznam o úrazu (s hospitalizací delší než 5 dnů a s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny) za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce - územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, - příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, - příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, - zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn. V případě smrtelného pracovního úrazu zaměstnavatel vyhotoví záznam o úrazu a zašle jej nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl na výše uvedené orgány a instituce. Byl-li zaměstnavatelem odeslán záznam o úrazu podle 6 a 7 a následně se zaměstnavatel dozví o skutečnostech, které vedou ke změně v něm uvedených údajů, vyhotoví zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance záznam o úrazu - hlášení změn. Záznam o úrazu - hlášení změn vyhotoví zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance v případě, že: - hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla 5 po sobě jdoucích dnů a byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu, - dočasná pracovní neschopnost úrazem postiženého zaměstnance v důsledku jeho úrazu byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu, - zaměstnanec postižený úrazem na jeho následky nejpozději do 1 roku zemřel, 5

6 - došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu - hlášení změn, - na základě téhož pracovního úrazu vznikla a byla ukončena další pracovní neschopnost. Záznam o úrazu - hlášení změn zašle zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance nejpozději do pátého dne následujícího měsíce na výše uvedené orgány a instituce. Záznam o úrazu i záznam o úrazu - hlášení změn zasílá zaměstnavatel elektronicky nebo v listinné podobě. Vzory obou záznamů o úrazu jsou uvedeny v příloze č. 1 a č. 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Tabulka 1.2 uvádí přehled povinností zaměstnavatelů a osob uvedených v 12 a 13 zákona č. 309/2006 Sb. v případě vzniku pracovních úrazů, dle ustanovení 105 ZP a nařízení vlády č. 201/2010 Sb., vůči oblastním inspektorátům práce. Druh pracovního úrazu (dále jen PÚ ) Evidence v knize úrazů Ohlášení PÚ na místě příslušný Oblastní inspektorát práce Vyhotovení a zaslání záznamu na místně příslušný Oblastní inspektorát práce Vyhotovení a zaslání hlášení změn na místně příslušný Oblastní inspektorát práce Smrtelný Závažný (s hospitalizací delší než 5 dnů) ANO ANO ANO (bez zbytečného odkladu) ANO (bez zbytečného odkladu) ANO Vyhotovení a zaslání: do 5 dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. ANO Vyhotovení: neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl; V případě naplnění podmínek dle 8 NV č. 201/2010 Sb. V případě naplnění podmínek dle 8 NV č. 201/2010 Sb. Ostatní (s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny) ANO NE Zaslání: nejpozději do 5. dne následujícího měsíce. ANO Vyhotovení: neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl; V případě naplnění podmínek dle 8 NV č. 201/2010 Sb. Zaslání: nejpozději do 5. dne následujícího měsíce. Tabulka 1. 2 Přehled povinností v případě vzniku pracovního úrazu (SÚIP) Předkládaná zpráva je rovněž zpracována na podkladě ohlášených a zaevidovaných údajů o pracovních úrazech, provozních nehodách *, závažných provozních nehodách (haváriích) a nebezpečných událostech, ke kterým došlo při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami ** v roce * Provozní nehoda (havárie) událost, kterou byly ohroženy životy nebo zdraví osob. Závažná provozní nehoda mezi ně patří mj. ve zprávě uváděný skluz zemin a sesuv skalních stěn, zapálení a výbuch hořlavých plynů nebo uhelného prachu, každý důlní otřes, výskyt CO v koncentraci vyšší než 0,013 % mimo ovlivnění trhacími pracemi, zaplynování důlního díla trvající déle než 8 hodin, mimořádné události při nakládání s výbušninami, mimořádná událost při používání vyhrazených technických zařízení včetně úrazů elektrickým proudem, mimořádná událost při provozu těžních zařízení včetně úrazů vzniklých při jejich provozu, úmrtí osoby v objektu nebo na pracovišti organizace. Hornická činnost zejména otvírka, příprava a dobývání ložisek vyhrazených nerostů činnost ve vlastnictví České republiky. Činností prováděnou hornickým způsobem se pro činnosti uváděné ve zprávě rozumí zejména dobývání nevyhrazených nerostů a ražby podzemních prostor. ** Nakládáním s výbušninami sumární pojem, kterým se rozumí výzkum, vývoj a zkoušení výbušnin, výroba a zpracování, používání, ničení a zneškodňování, skladování, nabývání, předávání, dovoz, vývoz nebo tranzit a přeprava výbušnin. S nakládáním s výbušninami úzce souvisí prekurzory výbušnin a nakládání s pyrotechnickými výrobky. 6

7 1.2 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2016 Státní úřad inspekce práce byl pověřen zpracováním Zprávy o pracovní úrazovosti v České Republice a databáze statistických údajů o pracovních úrazech ve formátu ESAW k zaslání na EUROSTAT rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí dne 16. května Státní úřad inspekce práce navázal v této oblasti spolupráci s Českým báňským úřadem a pro potřeby ČBÚ vytvořil pomocnou aplikaci pro evidenci pracovních úrazů v ESAW formátu. Údaje o pracovních úrazech v kompetenci ČBÚ pro potřeby EUROSTAT jsou do IS SÚIP exportovány bez osobních dat postižených. V roce 2016 bylo v České republice zaznamenáno celkem pracovních úrazů s pracovní neschopností (z dat ČSÚ). Ve srovnání s rokem 2015 ( pracovních úrazů) to znamená nárůst počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o V roce 2016 došlo ke 104 smrtelným pracovním úrazům, což představuje oproti roku 2015 (131 smrtelných pracovních úrazů) pokles o 27 případů. Statistické údaje ČSÚ o pracovní úrazovosti jsou zpracovány z dat ČSSZ. Jsou početně přesné, ale neobsahují doplňující údaje obsažené v záznamu o úrazu při pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, který zasílá zaměstnavatel příslušnému oblastnímu inspektorátu práce nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu. Tyto údaje událost podrobněji popisují, kontrolní orgány využívají získané informace ke své další práci. Část z dále publikovaných statistik je založena na těchto datech, v některých jsou doplněny daty ČSÚ statistiky pracovních úrazů s pracovní neschopností včetně pracovních úrazů s pracovní neschopností nepřesahující 3 kalendářní dny. Například region úrazu vychází ze skutečného místa, kde se úraz stal a nikoliv jen ze sídla firmy, proto uvádí i úrazy, které se udály v zahraničí: Druh úrazu Počet úrazů v zahraničí Ostatní S hospitalizací nad 5 dnů Smrtelný Tabulka 1. 1 Přehled počtu pracovních úrazů v zahraničí v letech 2014 až

8 2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2016 V roce 2016 bylo v České republice do programu statistického zjišťování pracovní neschopnosti zahrnuto celkem osob nemocensky pojištěných, tzv. pojištěnců (oproti v roce 2015). Z dat SÚIP a ČBÚ - Státní úřad inspekce práce a Český báňský úřad (ČBÚ) v roce 2016 zaznamenal pracovních úrazů, u kterých je vyhotovován záznam o úrazu (smrtelný, s hospitalizací delší než 5 dní, ostatní) oproti úrazům, ke kterým došlo v roce V roce 2016 bylo zaznamenáno celkově 104 smrtelných pracovních úrazů oproti 131 úrazům, ke kterým došlo v roce Ve 4 případech byl zjištěn alkohol, v zahraničí došlo k 5 smrtelným pracovním úrazům. - V roce 2016 bylo zaznamenáno celkově pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů (z toho Státním úřadem inspekce práce 1298) oproti v roce Nejvíce těchto úrazů je zaregistrováno v Jihomoravském kraji, v Moravskoslezském kraji, ve Středočeském kraji, v Hlavním městě Praha a v Ústeckém kraji, nejméně v Karlovarském kraji. V zahraničí došlo k 24 pracovním úrazům s hospitalizací nad 5 dnů. Z dat ČSÚ - V roce 2016 bylo v České republice zaznamenáno celkem pracovních úrazů s pracovní neschopností oproti pracovních úrazů v roce 2015 Z důvodů pracovních úrazů bylo pro pracovní neschopnost zameškáno kalendářních dnů. Ve srovnání s rokem 2015 došlo k nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 2,18 % (1 966 případů) a také k zvýšení absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy o 0,25 % (6 422 dnů), průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz se snížila o 1,97 % (1,09 dne). rok celkový počet pojištěnců celkový počet pracovních úrazů s pracovní neschopností -- z toho žen z toho mladistvých celkový počet pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři dny -- z toho s hospitalizací delší než 5 dnů celkový počet smrtelných úrazů z toho žen z toho mladistvých celkový počet dnů pracovní neschopnosti průměrná délka pracovní neschopnosti (dnů) 54,30 55,44 54,35 Tabulka 2. 1 Porovnání základních údajů z let 2014 až 2016 (z dat ČSÚ, SÚIP, ČBÚ) 8

9 2.2 Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2016 V roce 2016 bylo Státním úřadem inspekce práce (SÚIP) a Českým báňským úřadem (ČBÚ) registrováno celkem 104 smrtelných pracovních úrazů. SÚIP provedl kontrolu příčin a okolností u 53 z celkově 102 případů smrtelných pracovních úrazů u subjektů podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (kontrolu příčin a okolností oblastní inspektoráty práce neprovádí u dopravních nehod). ČBÚ provedl šetření (zjišťování stavu, příčin a následků) u 2 smrtelných pracovních úrazů ze 2 smrtelných pracovních úrazů u subjektů podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady). Jedná se o 27 smrtelných pracovních úrazů méně než v minulém roce Četnost smrtelných pracovních úrazů na pojištěnců klesla na hodnotu 0,23 % (0,29 % v roce 2015). Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl na hodnotu 0,23% (v roce 2015, 2014 i ,28%). Rok Počet smrtelných pracovních úrazů SÚIP ČBÚ Celkem Tabulka 2. 2 Počet smrtelných pracovních úrazů v letech rozděleno podle SÚIP a ČBÚ 2.3 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti s hospitalizací nad 5 dnů v ČR v roce 2016 V roce 2016 bylo Státním úřadem inspekce práce (SÚIP) a Českým báňským úřadem evidováno celkem pracovních úrazů, u kterých hospitalizace v nemocnici přesáhla 5 dnů. Z toho SÚIP provedl 561 kontrol příčin a okolností pracovních úrazů u subjektů podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (provádí oblastní inspektoráty práce). 9

10 2.4 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v období let popisuje tabulka 2.3. Graf č. 2.1 zobrazuje celkový trend počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v letech rok Počet pojištěnců Počet pracovních úrazů s pracovní neschopností Počet dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz Průměrná doba trvání případu (kalendářní dny) Průměrný denní stav práce neschopných ,03 0,23 41, ,87 0,22 43, ,86 0,22 43, ,85 0,23 45, ,83 0,23 45, ,68 0,22 46, ,56 0,21 49, ,18 0,18 55, ,20 0,17 52, ,12 0,17 55, ,99 0,15 54, ,97 0,15 55, ,97 0,15 54, ,00 0,20 55, ,04 0,15 54, Tabulka 2. 3 Časové řady ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v letech (z dat ČSÚ) Graf 2. 1 Pracovní úrazy s pracovní neschopností (z dat ČSÚ) 10

11 Graf 2. 2 Průměrná doba trvání jednoho případu pracovní neschopnosti, počítáno v kalendářních dnech (z dat ČSÚ) Sledované statistické ukazatele - Počet pracovních úrazů s pracovní neschopností, - Počet dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, - Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců zaznamenaly v roce 2016 nárůst - Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz - Průměrná doba trvání případu - Průměrný denní stav práce neschopných zaznamenaly v roce 2016 pokles 2.5 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR Od začátku zde sledovaného období se počet smrtelných pracovních úrazů výrazně snižoval do roku V letech 2012 a 2013 následoval další pokles, v letech 2014 a 2015 nárůst, v roce 2016 výrazný pokles. ( viz. tabulka č. 2.4 a graf 2.3). 11

12 rok Počet pojištěnců Počet smrtelných pracovních úrazů Četnost na pojištěnců Procento smrtelných pracovních úrazů z celkového počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností ,46 0, ,45 0, ,43 0, ,37 0, ,34 0, ,41 0, ,38 0, ,25 0, ,28 0, ,30 0, ,25 0, ,25 0, ,26 0, ,29 0, ,23 0,23 Tabulka 2. 4 Vývoj počtu smrtelných úrazů za období let (z dat ČSÚ) Graf 2. 3 Vývoj počtu smrtelných úrazů za období let (z dat SÚIP, ČBÚ) 12

13 3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST DLE KRAJŮ ČR Absolutní počet pracovních úrazů v krajích je ovlivněn zejména počtem nemocensky pojištěných osob (pojištěnců) v jednotlivých krajích strukturou odvětví v jednotlivých krajích Kraj Průměrný počet pojištěnců v roce 2015 Průměrný počet pojištěnců v roce 2016 Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj ČR celkem Tabulka 3. 1 Počet pojištěnců v jednotlivých krajích (z dat ČSÚ) Graf č. 3.1 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. Graf je rozdělen na několik částí členěných v závislosti na rizikovosti daného odvětví. Nejnižší podíl rizikových odvětví vykázalo Hlavní město Praha, nejrizikovější strukturu odvětví najdeme v kraji Vysočina. 13

14 Graf 3. 1 Struktura odvětví v krajích ČR v roce 2016 (z dat ČSÚ) 3.1 Celková pracovní úrazovost v roce 2016 dle krajů ČR Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v tabulce č Četnost pracovních úrazů za rok 2016 pro celou Českou republiku je 1,04. Z následující tabulky je patrné, že: výrazně vyšší četnost než je republikový průměr vykázaly kraje: Vysočina (1,59), Jihočeský (1,57), Plzeňský (1,53), Ústecký (1,38). Tyto kraje vykazovaly vyšší četnost i v minulých letech nižší četnost než je republikový průměr vykázaly kraje: hl. m. Praha (0,61), Moravskoslezský (0,97), Jihomoravský (0,97), Olomoucký (1,02). 14

15 Kraj Průměrný počet nemocensky pojištěných Počet pracovních úrazů s pracovní neschopností Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz Četnost případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na 100 pojištěnců Hl. m. Praha ,61 Středočeský kraj ,06 Jihočeský kraj ,57 Plzeňský kraj ,53 Karlovarský kraj ,31 Ústecký kraj ,38 Liberecký kraj ,12 Královéhradecký kraj ,38 Pardubický kraj ,23 Kraj Vysočina ,59 Jihomoravský kraj ,97 Olomoucký kraj ,02 Zlínský kraj ,11 Moravskoslezský kraj ,97 ČR celkem ,04 Tabulka 3. 2 Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR dle krajů (z dat ČSÚ) Graf 3. 2 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v krajích ČR, v letech 2015 a 2016 (z dat ČSÚ) 15

16 Graf 3.2 zobrazuje srovnání podílů počtu pracovních úrazů v letech 2015 a Je patrné, že poměr počtu pracovních úrazů se v těchto letech stejně jako i v předchozích letech výrazně nezměnil. 3.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2016 dle krajů ČR V roce 2016 bylo zaznamenáno celkově 104 smrtelných pracovních úrazů oproti 131 smrtelným úrazům, ke kterým došlo v roce Na oblastní inspektoráty práce SÚIP bylo nahlášeno 102 smrtelných pracovních úrazů, 2 smrtelné úrazy podléhají dozoru systému ČBÚ. Nejvíce smrtelných úrazů je zaregistrováno v Moravskoslezském, Středočeském kraji a v Plzeňském kraji, nejméně v Karlovarském a Libereckém kraji. Počty smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích jsou uvedeny v tabulce 3.3, graficky jsou hodnoty vyznačeny v grafu 3.3. Kraj Průměrný počet nemocensky pojištěných osob Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2016 Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Vysočina Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský ČR celkem Zahraničí 6 Celkem Tabulka 3. 3 Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v krajích ČR v roce 2016 (z dat SÚIP, ČBÚ) 16

17 Graf 3. 3 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů (ČBÚ, SUIP) 3.3 Pracovní úrazovost s hospitalizací nad 5 dnů v roce 2016 dle krajů ČR Kraj Průměrný počet nemocensky pojištěných osob Počet pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů v roce 2016 Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj ČR celkem Zahraničí 24 Celkem Tabulka 3. 4 Ukazatele pracovní úrazovosti s hospitalizací nad 5 dnů v krajích ČR (z dat SÚIP, ČBÚ) 17

18 V roce 2016 bylo zaznamenáno celkově pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů (z toho Státním úřadem inspekce práce 1299) oproti v roce Nejvíce těchto úrazů je zaregistrováno v Jihomoravském kraji, Moravskoslezském kraji, Středočeském kraji, v Hlavním městě Praha a v Ústeckém kraji, nejméně v Karlovarském kraji. V zahraničí došlo k 24 pracovním úrazům s hospitalizací nad 5 dnů. Graf 3. 4 Podíl počtu pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů (z dat SÚIP, ČBÚ) v krajích ČR 3.4 Vývoj pracovní úrazovosti dle krajů ČR Počet pracovních úrazů s pracovní neschopností v roce 2016 oproti roku 2015 mírně poklesl v krajích Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Pardubickém a Zlínském. V ostatních krajích počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mírně vzrostl oproti roku Četnost případů pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců v roce 2016 oproti roku 2015 mírně poklesla v krajích Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Pardubickém a Zlínském. Ve zbylých krajích četnost případů pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců v roce 2016 oproti roku 2015 mírně vzrostla. 18

19 Kraj Počet pracovních úrazů s pracovní neschopností Četnost případů na 100 pojištěnců Rok Hl. m. Praha ,81 0,71 0,55 0,53 0,59 0,6 0,61 Středočeský ,29 1,15 1,08 1,03 1,08 1,12 1,06 Vysočina ,7 1,58 1,64 1,46 1,49 1,55 1,59 Jihočeský ,64 1,61 1,55 1,48 1,52 1,61 1,57 Plzeňský ,82 1,68 1,25 1,53 1,58 1,55 1,53 Karlovarský ,37 1,37 1,31 1,25 1,27 1,37 1,31 Ústecký ,33 1,23 1,09 1,33 1,40 1,31 1,38 Liberecký ,29 1,25 1,30 1,11 1,17 1,11 1,12 Královéhradecký ,44 1,42 1,11 1,22 1,27 1,33 1,38 Pardubický ,32 1,21 1,42 1,07 1,16 1,26 1,23 Jihomoravský ,1 1,07 0,88 0,87 0,91 0,93 0,97 Zlínský ,21 1,19 0,96 1,02 1,08 1,13 1,11 Olomoucký ,12 1,07 1,05 0,95 0,95 0,98 1,02 Moravskoslezský ,08 1,00 0,92 0,90 0,90 0,91 0,97 ČR ,2 1,12 0,99 0,97 1,01 1,00 1,04 Tabulka 3. 5 Časové řady pracovní úrazovosti s pracovní neschopností v krajích ČR v letech (z dat ČSÚ) Přestože smrtelné pracovní úrazy tvoří malou část z celkového počtu pracovních úrazů, Státní úřad inspekce práce a Český báňský úřad se těmito úrazy důkladně zabývají. Kraj Počet smrtelných pracovních úrazů Rok Hl. m. Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský Zahraničí 9* 8* 8* 14* 6* ČR * Nebylo dříve uváděno. Tabulka 3. 6 Časové řady ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v krajích ČR v letech (z dat ČSÚ, SÚIP, ČBÚ) 19

20 4 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH Ukazatele pracovní úrazovosti jsou uspořádány podle převažující ekonomické činnosti Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE. V tabulce jsou zobrazeny počty pracovních úrazů v jednotlivých oblastech činností, které jsou rozděleny podle CZ-NACE. Součástí je i graf 4.1 znázorňující procentové podíly počtu pracovních úrazů v jednotlivých činnostech. Pro jednoduchost jsou v grafu znázorněna jen ta odvětví, která byla v roce 2016 zastoupena nejvíce. Nejvíce úrazů vzniklo ve zpracovatelském průmyslu a to 43,84 %, který zároveň zaměstnává nejvíce pojištěnců. K největšímu počtu smrtelných úrazů došlo ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a v sekci doprava a skladování. Dalším rizikovým odvětvím je opravárenství. V tabulkových rozborech naleznete další informace a také podrobné ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce

21 Odvětví (CZ-NACE) Počet pojištěnců Počet pracovních úrazů s pracovní neschopností Dny pracovní neschopnosti Četnost případů na 100 pojištěnců Průměrné procento pracovní neschopnosti Průměrná doba trvání případu A Zemědělství, lesnictví, ,36 0,39 60,54 rybářství B Těžba a dobývání ,59 0,51 116,51 C Zpracovatelský průmysl ,72 0,23 49,37 D Výroba a rozvod elektřiny, ,42 0,08 69,32 plynu, tepla a klimatiz. vzduchu E Zásobování vodou; činnosti ,69 0,25 55,04 související s odpady a sanacemi F Stavebnictví ,27 0,24 67,81 G Velkoobchod a ,85 0,12 51,67 maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel H Doprava a skladování ,50 0,26 62,60 I Ubytování, stravování a ,70 0,09 44,96 pohostinství J Informační a komunikační činnosti ,12 0,02 63,30 K Peněžnictví a pojišťovnictví ,11 0,01 48,27 L Činnosti v oblasti ,34 0,05 56,07 nemovitostí M Profesní, vědecké a ,21 0,03 57,42 technické činnosti N Administrativní a ,04 0,14 49,81 podpůrné činnosti O Veřejná správa a obrana; ,42 0,07 58,53 povinné sociální zabezpečení P Vzdělávání ,39 0,06 53,61 Q Zdravotní a sociální péče ,62 0,10 58,98 R Kulturní, zábavní a ,55 0,08 55,35 rekreační činnosti S Ostatní činnosti ,34 0,05 58,59 T Činnosti domácností U Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů Celkem ,00 0,15 54,35 Tabulka 4. 1 Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2015 v odvětvích (z dat ČSÚ) *) - ležatá čárka na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval 21

22 Graf 4. 1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v odvětvích (CZ NACE) v roce ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2016 Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2016, byla data o pracovních úrazech pořízená oblastními inspektoráty práce uložená v bázi dat SÚIP a data o pracovních úrazech ČBÚ. Klasifikace zdrojů úrazů byla provedena podle metodiky ESAW. Soubor dat z roku 2016 obsahuje data připravená ze záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny. Z toho bylo pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dní (tzv. závažných). Do přehledu smrtelných pracovních úrazů bylo rovněž zahrnuto 102 případů podléhajících kontrolní činnosti SÚIP a 2 případy smrtelných úrazů podléhající dozoru systému ČBÚ. 5.1 Pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 3 dny V následujících tabulkách jsou uvedeny počty pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny rozděleny podle dvou kritérií podle kraje, kde se pracovní úraz stal a podle kraje, ve kterém má subjekt sídlo. 22

23 Nejpočetnějším zdrojem vzniku pracovních úrazů (celkem pracovních úrazů) jsou materiály, předměty, výrobky, součástí strojů a vozidel, úlomky, prach. Do této skupiny patři například břemena, stavební materiál, strojní součásti, spojovací části (šrouby, hřebíky, svorníky, nýty), zemědělské výrobky (včetně semen, slámy), skladované výrobky, zemina, kámen a jiné. Druhým nejčastějším zdrojem vzniku pracovního úrazu jsou budovy, konstrukce, povrchy (celkem pracovních úrazů). Zde zařazujeme veškeré budovy, konstrukce, výkopy, studně, příkopy, strmé svahy, tunely, podzemní prostory, schody, žebříky, silnice, cesty a jiné. Třetím nejpočetnějším zdrojem vzniku pracovního úrazu jsou poranění na strojích a stabilních zařízeních. Porovnáním tabulek 5.2 a 5.3 je možné zjistit rozdíly v rozložení zdrojů pracovních úrazů a jejich počtu v krajích podle sídla subjektu a podle místa úrazu. Hlavní město Praha je často sídlem ekonomických subjektů firem s celorepublikovou působností a taky proto, že velký počet subjektů, které mají sídlo na území hlavního města, podniká ve skutečnosti v jiném kraji České Republiky. 23

24 Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Vysočina Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj 0 - Žádný zdroj nebo žádné informace o zdroji Budovy, stavební konstrukce, povrchy v úrovni země Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země Budovy, stavební konstrukce, povrchy pod úrovní země Systémy pro dodávku a distribuci materiálu, potrubní sítě Motory, systémy pro přenos a skladování energie Ruční nářadí, nepoháněné nespecifikováno V ruce držené či ručně vedené mechanické nářadí Ruční nářadí bez rozlišení zdroje energie Stroje a zařízení přenosné nebo mobilní - nespecifikováno Stroje a zařízení stabilní Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování Pozemní vozidla Ostatní dopravní prostředky Materiály, předměty, výrobky, součásti, strojů ad Nebezpečné látky a přípravky, radioaktivní látky, biologické látky Ochranná zařízení a prostředky Kancelářské zařízení, osobní potřeby ad Živé organismy a lidské bytosti Hromadný odpad Fyzikální jevy a přírodní živly Ostatní zdroje neuvedené v tomto třídníku Celkový součet Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kr. Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Tabulka 5. 1 Pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 3 dny, podle kraje úrazu (z dat SÚIP a ČBÚ) Zlínský kraj Zahraničí Celkový součet 24

25 Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Vysočina Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj 0 - Žádný zdroj, 0,89 0,02 0,07 0,06 0,68 0,23 0,37 0,24 0,11 0,12 0,17 0,02 0,07 0,08 0,58 3,70 žádné informace Budovy, 0,01 2,51 1,40 1,09 1,38 0,57 1,21 0,73 1,17 1,02 2,07 1,29 2,03 0,89 0,32 17,68 konstrukce, povrchy v úrovni země Budovy, 2,51 0,98 0,63 0,47 0,64 0,30 0,50 0,25 0,57 0,53 0,85 0,51 0,91 0,40 0,18 10,21 konstrukce, povrchy nad úrovní země Budovy, 0,00 0,04 0,01 0,01 0,00 0,00 0,02 0,01 0,00 0,00 0,04 0,01 0,00 0,02 0,00 0,16 konstrukce, povrchy pod úrovní země Systémy pro 0,00 0,01 0,04 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 0,00 0,01 0,00 0,00 0,07 dodávku, distribuci, potrubní sítě Motory, 0,00 0,02 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 0,01 0,01 0,00 0,00 0,06 přenos a skladování energie Ruční nářadí 0,46 0,60 0,43 0,35 0,47 0,17 0,52 0,34 0,39 0,40 0,59 0,48 0,54 0,46 0,09 6,28 nepoháněné V ruce 0,04 0,23 0,07 0,06 0,17 0,09 0,15 0,06 0,04 0,04 0,11 0,25 0,33 0,03 0,00 1,69 držené/vedené mechanické nářadí Ruční nářadí 0,02 0,02 0,20 0,13 0,13 0,08 0,00 0,00 0,09 0,06 0,23 0,06 0,08 0,13 0,00 1,23 bez rozlišení zdroje energie Stroje a 0,34 0,01 0,10 0,08 0,15 0,04 0,48 0,28 0,05 0,03 0,01 0,04 0,07 0,01 0,00 1,69 zařízení přenosné nebo mobilní Stroje a 0,29 0,63 0,82 0,72 0,35 0,13 0,39 0,27 0,67 0,46 0,63 0,35 0,63 0,40 0,03 6,77 zařízení stabilní Systémy 0,02 1,09 0,54 0,42 0,25 0,11 0,10 0,09 0,18 0,19 0,62 0,30 0,39 0,34 0,11 4,76 pro dopravu, manipulaci a skladování Pozemní 0,28 0,31 0,27 0,23 0,19 0,06 0,22 0,15 0,14 0,12 0,39 0,20 0,34 0,19 0,21 3,30 vozidla Ostatní 0,03 0,02 0,02 0,01 0,01 0,01 0,02 0,01 0,01 0,01 0,07 0,01 0,01 0,00 0,00 0,25 doprav. prostředky Materiály, 1,93 3,28 2,67 2,28 2,83 1,05 2,24 1,38 2,30 2,20 3,83 1,88 2,60 2,16 0,63 33,25 předměty, výrobky, součásti, strojů ,21 0,23 0,23 0,21 0,21 0,08 0,21 0,10 0,15 0,18 0,35 0,21 0,29 0,20 0,15 3,00 Nebezpečné, radioaktivní,biologické l Ochranná 0,00 0,00 0,02 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,03 zařízení Kancelářská 0,01 0,10 0,03 0,02 0,03 0,02 0,05 0,03 0,00 0,00 0,10 0,02 0,03 0,06 0,00 0,49 zař.,osobní potřeby Živé org. a 0,32 0,44 0,43 0,50 0,29 0,10 0,26 0,14 0,29 0,27 0,40 0,20 0,33 0,22 0,00 4,20 lidské bytosti Hromadný 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,02 odpad Fyzikální 0,01 0,04 0,02 0,01 0,01 0,02 0,02 0,00 0,01 0,01 0,01 0,01 0,02 0,01 0,00 0,19 jevy a přírodní živly Ostatní zdroje neuvedené v tomto třídníku 0,00 0,01 0,00 0,01 0,00 0,00 0,01 0,00 0,10 0,07 0,01 0,29 0,46 0,00 0,01 0,98 Celkový součet 7,38 10,58 8,01 6,67 7,77 3,06 6,77 4,08 6,27 5,72 10,49 6,12 9,15 5,60 2,31 100,00 Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kr. Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Zahraničí Celkový součet Tabulka 5. 2 Podíl počtu případů (%) pracovních úrazů, podle místa úrazu (z dat SÚIP a ČBÚ) 25

26 Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Vysočina Plzeňský kraj Karlovarský kraj Žádný zdroj nebo informace Budovy, staveb. konstrukce Budovy, nadzem. konstrukce Budovy, podzem. konstrukce Systémy pro dodávku a distribuci materiálu Motory, energie systémy Ruční nářadí, nepoháněné V ruce držené mech. nářadí Ruční nářadí bez rozlišení zdroje energie Stroje a zařízení přenosné Stroje a zařízení stabilní Systémy pro dopravu Pozemní vozidla Ostatní dopravní prostředky Materiály, předměty Nebezpečné látky Ochranná zařízení Kancelářské zařízení Živé organismy Hromadný odpad Fyzikální jevy, živly Ostatní zdroje Celkový součet Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Celkový součet Tabulka 5. 3 Pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 3 dny, podle kraje, kde má subjekt sídlo (z dat SÚIP, ČBÚ)

27 Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Vysočina Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Žádný zdroj nebo 1,05 0,02 0,07 0,06 0,79 0,26 0,43 0,31 0,19 0,12 0,19 0,02 0,11 0,08 3,70 informace Budovy, staveb. 0,01 2,56 1,41 1,09 1,40 0,61 1,11 0,81 1,19 1,02 2,07 1,28 2,21 0,89 17,68 konstrukce Budovy, nadzem. 2,60 1,01 0,63 0,47 0,64 0,30 0,52 0,25 0,57 0,53 0,85 0,51 0,93 0,40 10,21 konstrukce Budovy, podzem. 0,00 0,04 0,01 0,01 0,00 0,00 0,02 0,00 0,00 0,00 0,04 0,01 0,00 0,02 0,16 konstrukce Systémy pro dodávku a 0,00 0,01 0,04 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 0,00 0,01 0,00 0,07 distribuci materiálu Motory, energie 0,00 0,02 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 0,01 0,01 0,00 0,06 systémy Ruční nářadí, 0,40 0,60 0,44 0,35 0,47 0,17 0,54 0,37 0,39 0,40 0,59 0,48 0,63 0,46 6,28 nepoháněné V ruce držené mech. 0,04 0,23 0,07 0,06 0,17 0,09 0,15 0,06 0,04 0,04 0,11 0,24 0,35 0,03 1,69 nářadí Ruční nářadí bez 0,02 0,02 0,20 0,13 0,13 0,08 0,00 0,00 0,09 0,06 0,23 0,06 0,08 0,14 1,23 rozlišení zdroje energie Stroje a zařízení 0,29 0,01 0,10 0,08 0,15 0,04 0,53 0,28 0,05 0,03 0,01 0,04 0,07 0,01 1,69 přenosné Stroje a zařízení stabilní 0,31 0,63 0,83 0,73 0,35 0,13 0,39 0,27 0,67 0,46 0,63 0,35 0,63 0,40 6,77 Systémy pro dopravu 0,04 1,10 0,55 0,42 0,27 0,11 0,10 0,09 0,18 0,19 0,64 0,29 0,42 0,34 4,76 Pozemní vozidla 0,39 0,34 0,30 0,23 0,19 0,06 0,24 0,14 0,14 0,12 0,39 0,21 0,37 0,19 3,30 Ostatní dopravní 0,03 0,02 0,02 0,01 0,01 0,01 0,02 0,01 0,01 0,01 0,07 0,01 0,01 0,00 0,25 prostředky Materiály, předměty 1,84 3,29 2,68 2,29 2,79 1,07 2,29 1,39 2,37 2,20 3,94 1,88 3,04 2,17 33,25 Nebezpečné látky 0,19 0,23 0,23 0,16 0,17 0,69 0,13 0,08 0,11 0,16 0,26 0,16 0,24 0,20 3,00 Ochranná zařízení 0,00 0,00 0,02 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,03 Kancelářské zařízení 0,01 0,10 0,02 0,03 0,03 0,02 0,05 0,02 0,00 0,00 0,10 0,02 0,03 0,06 0,49 Živé organismy 0,32 0,44 0,43 0,50 0,29 0,10 0,26 0,15 0,29 0,27 0,40 0,21 0,33 0,22 4,20 Hromadný odpad 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,02 Fyzikální jevy, živly 0,01 0,04 0,02 0,01 0,01 0,02 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,02 0,01 0,19 Ostatní zdroje 0,00 0,01 0,00 0,01 0,00 0,00 0,01 0,00 0,10 0,07 0,01 0,30 0,46 0,00 0,98 Celkový součet 7,58 10,72 8,08 6,65 7,84 3,76 6,83 4,27 6,41 5,70 10,57 6,07 9,91 5,61 100,00 Zlínský kraj Celkový součet Tabulka 5. 4 Podíl počtu případů (%) pracovních úrazů, podle kraje, kde má subjekt sídlo (z dat SÚIP a ČBÚ) 5.2 Smrtelné pracovní úrazy V roce 2016 bylo Státním úřadem inspekce práce registrováno celkem 102 smrtelných pracovních úrazů, ke 2 smrtelným pracovním úrazům došlo u subjektů podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady). Nejčastějším zdrojem byla pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky - 38 smrtelných pracovních úrazů převážně dopravní nehody. U smrtelných pracovních úrazů, které vznikly při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se kontrola příčin a okolností pracovních úrazů, v souladu s Metodickým pokynem Generálního inspektora SÚIP neprovádí. 27

28 Kontrola příčin a okolností smrtelných pracovních úrazů SÚIP zpravidla provádí u pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu speciálních vozidel a jejich souprav níže uvedených: dopravních prostředků pro hromadnou dopravu osob, dopravních prostředků pro přepravu zvlášť těžkých a rozměrných nákladů a dopravních prostředků pro přepravu nebezpečných látek, speciálních vozidel a jejich souprav (v zemědělství, ve stavebnictví, v lesnictví, při zemních pracích, motorových vozíků). U pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách, se kontrola příčin a okolností PÚ provádí. Druhým největším zdrojem byly budovy, konstrukce, povrchy 15 smrtelných pracovních úrazů jedná se hlavně o pády z výšky a do hlubiny. Z pohledů krajů má největší zastoupení smrtelných pracovních úrazů Středočeský kraj (17 úrazů) a Ústecký kraj (16 úrazů). Podrobnější informace jsou uvedeny v tabulkách 5.5 až

29 Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Vysočina 0 - Žádný zdroj nebo žádné informace o zdroji Budovy, stavební konstrukce, povrchy v úrovni země Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (uvnitř i vně) Stroje a zařízení přenosné nebo mobilní Stroje a zařízení stabilní Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování Pozemní vozidla - nespecifikováno Ostatní dopravní prostředky - nespecifikováno Materiály, předměty, výrobky, součásti, strojů a vozidel, úlomky,prach Nebezpečné látky a přípravky, radioaktivní látky, biologické látky Živé organismy a lidské bytosti Fyzikální jevy a přírodní živly Ostatní zdroje neuvedené v tomto třídníku 2 2 Celkový součet Tabulka 5. 5 Smrtelné pracovní úrazy podle kraje, kde se pracovní úraz stal (z dat SÚIP a ČBÚ) Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Celkový součet 29

30 Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Vysočina Plzeňský kraj 0 - Žádný zdroj nebo žádné informace o zdroji 0,96 0,96 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,96 0,00 0,00 0,00 1,92 1,92 0,96 7, Budovy, stavební konstrukce, povrchy v úrovni země 0,00 0,96 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,96 0,96 0,00 0,00 0,96 0,00 3, Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (uvnitř i vně) 2,88 2,88 1,92 0,96 2,88 0,00 1,92 1,92 0,96 0,00 1,92 0,96 0,00 0,96 20, Stroje a zařízení přenosné nebo mobilní 0,96 0,00 0,00 0,00 0,96 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,96 0,00 0,00 2, Stroje a zařízení stabilní 0,00 0,00 0,96 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,96 0,00 0,00 1, Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování 0,00 0,00 0,00 0,96 0,00 0,00 0,96 0,96 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2, Pozemní vozidla - nespecifikováno 1,92 2,88 2,88 1,92 3,85 0,00 2,88 0,00 1,92 1,92 2,88 2,88 4,81 5,77 36, Ostatní dopravní prostředky - nespecifikováno 0,00 1,92 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2,88 0,96 0,96 0,00 6, Materiály, předměty, výrobky, součásti, strojů a vozidel, úlomky,prach 0,96 1,92 0,00 0,00 1,92 0,96 0,96 0,00 0,00 0,96 0,00 0,96 0,00 0,00 8, Nebezpečné látky a přípravky, radioaktivní látky, biologické látky 0,00 1,92 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1, Živé organismy a lidské bytosti 0,00 0,96 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,96 1, Fyzikální jevy a přírodní živly 0,00 0,00 1,92 0,00 0,00 0,96 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2, Ostatní zdroje neuvedené v tomto třídníku 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,92 0,00 1,92 Celkový součet 7,69 14,42 7,69 3,85 9,62 1,92 6,73 3,85 3,85 3,85 7,69 9,62 10,58 8,65 100,00 Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Celkový součet Tabulka 5. 6 Podíl počtu smrtelných úrazů (%) podle místa úrazu (z dat SÚIP a ČBÚ) 30