Mendelova univerzita v Brně

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Využití přípravků při pěstování druhu Allium sativum L. Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Aleš Jezdinský, Ph.D. Vypracoval: Bc. Václav Kozák Lednice 2018

2

3

4 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto práci: Využití přípravků při pěstování druhu Allium sativum L. vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Lednici Podpis

5 PODĚKOVÁNÍ Rád bych poděkoval v první řadě vedoucímu práce Ing. Aleši Jezdinskému, Ph.D. za trpělivost, pomoc a užitečné rady při zpracování této diplomové práce. Velké poděkování patří též pěstitelům, na jejichž porostech česneku byl experiment v roce 2016 založen, konkrétně panu Cápkovi a panu Šmögerovi. Děkuji také firmám, které zdarma k účelům experimentu poskytly přípravky, které byly následně testovány. Jedná se o firmy BIOPREPARÁTY, spol. s r. o., EGT system spol. s r.o., FYTOVITA, spol. s r. o., SOUFFLET AGRO, a.s., SYMBIOM, s.r.o., TIMAC AGRO CZECH s.r.o. a YARA Agri Czech Republic, s.r.o. Za poskytnuté rady a pomoc při zpracování výsledků experimentů děkuji panu Ing. Miroslavu Vachůnovi, Ph.D. V neposlední řadě patří velký dík také Ing. Janu Kozákovi za sdílení svých 30letých zkušeností v dané problematice.

6 OBSAH 6

7 7

8 3 OBSAH ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Allium sativum L. charakteristika druhu Botanické zařazení Původ kulturní formy Morfologický popis Rozdělení Obsahové látky, význam a použití Allium sativum L. technologie pěstování Vhodná stanoviště Předplodiny Základní hnojení a příprava půdy Příprava a moření sadby Výsadba Přihnojování a aplikace pomocných přípravků Odplevelování a kultivace během vegetace Odhlávkování Sklizeň Sušení a posklizňová úprava Skladování Stres rostlin Choroby a škůdci druhu Allium sativum L Choroby Škůdci

9 3.5.3 Viry Šlechtění a pěstování česneku v ČR Pěstování česneku v ČR Šlechtění česneku v ČR Pomocné rostlinné přípravky MATERIÁL A METODIKY Materiál Rostlinný materiál Přípravky k aplikaci na list česneku Biopřípravky k aplikaci před výsadbou Metodika Sezóna 2015/2016, Bučina Sezóna 2015/2016, Šardice Sezóna 2016/2017, Bučina - opakování pokusu s přípravky z předchozího roku Sezóna 2016/2017, Bučina - pokus s biologickými přípravky VÝSLEDKY DISKUZE ZÁVĚR SOUHRN A RESUME SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHY

10 1 ÚVOD Česnek kuchyňský, Allium sativum L., se v průběhu dlouhé historie lidstva těší poměrně velké oblibě. Již po několik tisíciletí je znám nejen jako výborné koření, ale také pro svoje léčebné účinky, a to jak antibakteriální, antimykotické, antivirotické či dokonce protirakovinotvorné (VODRÁŽKA, HAJŠLOVÁ and HRBEK, 2013). Také na našem území má pěstování česneku dlouho tradici, která však byla v 90. letech 20. století výrazně ohrožena dovozem levného česneku ze zahraničí. Díky medializaci problému se naštěstí množství české produkce opět zvyšuje. Producenti česneku bojují s jeho nízkou výnosností, kdy se množitelský koeficient jednotlivých odrůd pohybuje v rozmezí 4 20 násobku vysázeného množství. Jednou z možností, jak výnos zvýšit, je aplikace různých druhů přípravků na podporu růstu. Na českém trhu je celá řada zejména listových hnojiv, u kterých výrobci garantují posílení kořenového systému, stimulaci růstu či zvýšení odolnosti rostlin vůči chorobám a škůdcům. Otázkou však je, zda jsou všechny přípravky opravdu účinné a zda se počáteční investice do nich zemědělci vrátí na zvýšené produkci. Tato diplomová práce se zabývá otestováním několika listových hnojiv a pomocných rostlinných přípravků, které mohou pomoci rostlinám lépe se vyrovnat se stresem způsobeným suchem, které Českou republiku v posledních letech sužují. 10

11 2 CÍL PRÁCE Tato diplomová práce si klade za cíl během dvouletého experimentu zjistit účinnost několika listových hnojiv a pomocných rostlinných přípravků na výnosnost česneku, přesněji na velikost sklizených cibulí. Kromě klasických chemických listových hnojiv bude zkoumán také vliv několika biologických přípravků určených k aplikaci před výsadbou a splňujících předpisy pro ekologické zemědělství. U těch bude zhodnocen nejen vliv na výnos, ale i jejich působení proti Fusariu a Embellisii. Působení přípravků bude porovnáno mezi několika odrůdami česneku kuchyňského. Na závěr bude zhodnocen i ekonomický přínos použití těchto přípravků. 11

12 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Allium sativum L. charakteristika druhu Botanické zařazení Říše: Plantae - rostliny Podříše: Tracheobionta cévnaté rostliny Oddělení: Magnoliophyta - krytosemenné Třída: Liliopsida - jednoděložné Nadřád: Liliiflorae - liliokvěté Řád: Asparagales - chřestotvaré Čeleď: Amaryllidaceae - amarylkovité Rod: Allium - česnek Druh: Allium sativum L. česnek kuchyňský Synonyma: Allium controversum Schrad. ex Willd., Allium longicuspis Regel, Allium ophioscorodon Link, Allium pekinense Prokh., Porrum ophioscorodon (Link) Rchb. ( Původ kulturní formy Díky svým léčivým i chuťovým vlastnostem je česnek využíván od nepaměti jako významná léčivá a kořeninová zelenina (HAVRÁNEK, 2001). Řadí se mezi nejdéle pěstované rostliny na světě (FRITSCH and FRIESEN, 2002). V lidovém léčitelství je česnek kuchyňský využíván již více než 4000 let (SRIVASTAVA et al., 1995). Jeden z nejznámějších starých nálezů česneku učinil britský archeolog Howard Carter 5. listopadu 1922 v egyptské hrobce faraona Tutanchámona (HAVRÁNEK, 2008). Právě fakt, že česnek byl cíleně pěstován už ve starověku, komplikuje přesné určení místa původu i určení planě rostoucích předků česneku kuchyňského (HAVRÁNEK, 2001). 12

13 Staří taxonomové se domnívali, že česnek je středomořským druhem. V polovině osmnáctého století prohlásil Carl Linnaeus za místo původu česneku Sicílii. V roce 1827 George Don v monografii Genus Allium označil Sicílii jako domovinu nepaličáků a Řecko nebo Krétu jako místo původu paličáků. Až později v 19. století se začaly objevovat informace, že česnek mohl pocházet odjinud (MEREDITH, 2008). V současné době se botanikové domnívají, že s velkou pravděpodobností česnek pochází z oblasti střední Asie kolem 37. rovnoběžky severní šířky. Konkrétně by se mělo jednat o oblast táhnoucí se od východních stepí Džungarské pánve přes Himaláje, Afghánistán a Turecko (HAVRÁNEK, 2001). Nález vzorků Allium sativum ssp. longicuspis v severozápadní Číně, severně od Ťan-šanu, který učinil v roce 1875 Eduard Regel, vzbudil v té době dojem, že česnek původně planě rostl i v této oblasti (VVEDENSKY, 1946). Nicméně fakt, že tato oblast je příliš vyprahlá a čínské spisy neobsahují žádnou zmínku o planém česneku, později přesvědčil vědce, že tyto závěry byly zřejmě mylné (MEREDITH, 2008). Právě Allium sativum ssp. longicuspis byl dlouho považován za planého předka kulturní formy česneku kuchyňského. Jeho nález v oblasti Ťan-šanu nebyl ojedinělý. Stejný typ planě rostoucího česneku byl nalezen při sběrných expedicích na území Uzbekistánu a Kazachstánu (KOTLINSKA et al., 1991), dále v Kyrgystánu, Tadžikistánu a Turkmenistánu (MEREDITH, 2008). Někteří vědci se však domnívají, že Allium sativum ssp. longicuspis není planým předkem kulturního česneku, ale pouze znovu zplanělou formou už domestikovaného druhu (HAVRÁNEK, 2001). V roce 1996 byla dokonce publikována domněnka, že progenitorem česneku kuchyňského mohl být zcela jiný druh Allium tuncelianum (Kollmann), který planě roste na území Turecka a který ve své domovině vytváří klíčivá semena (MATHEW, 1996). Většina česneků nalezených planě rostoucích v přírodě byly paličáky. Pouze Philipp Simon, vědec a odborník na rod Allium, napsal v jednom ze svých článků, že v přírodě ve střední Asii narazil na planě rostoucí česnek nepaličák (MEREDITH, 2008). 13

14 3.1.3 Morfologický popis V našich podmínkách se česnek kuchyňský (Allium sativum L.) pěstuje jako jednoletá rostlina, ačkoliv se jedná o rostlinu vytrvalou (PETŘÍKOVÁ et al., 2012). Díky tomuto způsobu pěstování lze každým rokem získat cibule uspokojivých velikostí dělené na stroužky. V případě, že rostlina zůstává na stanovišti několik let, každý rok se množí pomocí stroužků. Tím, že mají každým rokem méně prostoru a odčerpávají na daném místě z půdy živiny, postupně se cibule zmenšují a přestávají se dělit na stroužky (ENGELAND, 1991). Nedělenou cibuli může česnek vytvářet i v polních podmínkách. Často se tak stává za nepříznivých klimatických podmínek, při mírné zimě nebo při výsadbě ozimých odrůd až v období jara. Taktéž při výsevu pacibulek se cibule začnou dělit obvykle až 2. sezónu (KOZÁK, 2014). Rostlina česneku se skládá z kořenů, cibule a listů. Paličáky navíc vytváří květní stvol s palicí (EDWARDS, 2012). Kořeny vyrůstají z podpučí mateřského stroužku, který později zanikne. Většinou rostou od začátku směrem dolů, některé však zprvu rostou horizontálním směrem a dolů se nasměrují až později. Jsou poměrně silné a mohou růst do délky až kolem 75 cm. Jejich barva je bílá, starší kořeny mohou mírně tmavnout (MEREDITH, 2008). Fialové zbarvení kořenů indikuje napadení Fusariem (ROD et al., 2005). Rostlina průměrně tvoří kořenů (HAQUE et al., 2000). Kořeny se velmi málo větví a zcela chybí kořenové vlášení. V případě, že rostlina během vegetace o větší část kořenů přijde, výrazně zpomalí nebo zcela zastaví svůj růst a začne tvořit cibuli (HAVRÁNEK, 2008). Cibule je tvořena podpučím, stroužky a obalovými suknicemi, které jsou zároveň bází listu rostliny (MEREDITH, 2008). Podpučí je nejdůležitějším orgánem rostliny, neboť musí dní v roce reagovat na okolní prostředí, jako je vlhkost, teplota, choroby a škůdci. Dá se říci, že je hlavním řídicím centrem rostliny. Z morfologického hlediska se jedná o přeměněný (metamorfovaný) zkrácený stonek (HAVRÁNEK, 2008). Cibule je zásobním orgánem česneku (KAHANE et al., 1997). Je rozdělená na stroužky, které představují metamorfované kolaterální pupeny (PETŘÍKOVÁ et al., 14

15 2012). Uvnitř stroužku nad podpučím se nachází apikální meristém, z kterého se postupně vyvíjí listy, a to i během skladování po odbourání dormance. Listy se začínají vyvíjet v pupenovém kanálku, který je uvnitř silného zásobního listu, který tvoří nejobjemnější konzumní hmotu stroužku. Celý stroužek kromě podpučí je chráněn kožovitou šupinou (ENGELAND, 1991). Hmotnost stroužku bývá v závislosti na odrůdě a lokalizaci v cibuli okolo 1,5 9,5 g (PETŘÍKOVÁ et al., 2012). Prýt u nepaličáků je tvořen pouze listy, které svými pochvami vytváří nepravý stonek (HAVRÁNEK, 2008). Rostlina vytváří obvykle 8 15 plochých žlábkovitých listů (PETŘÍKOVÁ et al., 2012). Povrch listů bývá ojíněný. Odrůda určuje odstín zelené barvy. Zatímco se vyskytují odrůdy s olistěním světle zeleným až nažloutlým, jiné odrůdy mají listy tmavě zelené až namodralé (ENGELAND, 1991). Délku listů též ovlivňují nejen klimatické podmínky, ale především odrůda. Objevují se rostliny s délkou listů od 15 do 60 cm. V případě, že rostlina během vegetace o listy přijde, není schopna vytvořit náhradní (MEREDITH, 2008). Listy vyrůstají přímo z metamorfovaného stonku, kterým je podpučí. Na bázi jsou výrazně rozšířené a objímají celou cibuli, tím tvoří tzv. obalové suknice cibule (ENGELAND, 1991). U paličáků je prýt tvořen navíc květním stvolem. Ten se začne vytvářet z apikálního meristému poté, co jsou založeny základy všech listů (MEREDITH, 2008). Poté prorůstá mezi listy, tím nadzemní část zpevňuje. Délka vyvinutého květního stvolu je opět dána odrůdou i klimatickými podmínkami. Pohybuje se v rozmezí zhruba cm (EDWARDS, 2012). Stvol je zakončen květenstvím, které je chráněno toulcem. V pojmenování květenství se literární zdroje rozchází. Havránek (2008) uvádí pojem strboul, ale objevuje se i okolík (MEREDITH, 2008; PETŘÍKOVÁ et al., 2012), nepravý okolík (KONVIČKA, 1998) či lichookolík (DOSTÁL, 1989). Květy jsou však sterilní a obvykle odumírají ještě nerozvinutá květní poupata (ETOH, 2002). Předpokládalo se, že sterilita je dána jen produkcí neklíčivého pylu, nicméně později bylo zjištěno, že sterilní jsou u česneku kuchyňského i samičí pohlavní orgány. Kulturní formy česneku kuchyňského (Allium sativum L.) v běžných podmínkách nevytváří semena nikde na světě. V některých oblastech je však schopen klíčivá semena vyprodukovat Allium sativum ssp. longicuspis. V přesně upravených 15

16 podmínkách, především při vytvoření přesně definovaných světelných podmínek, je schopna klíčivá semena vytvořit i kulturní forma česneku kuchyňského (KAMENETSKY et al., 2004; MEREDITH, 2008). Mimo sterilní květy obsahuje květenství česneku i pacibulky. Ty jsou stejně jako stroužky metamorfovanými pupeny (HAVRÁNEK, 2008). Počet pacibulek v květenství je dán odrůdou. Zatímco některé odrůdy ze skupiny Rocambole vytváří třeba jen 6 velkých pacibulek, jiné odrůdy jsou schopny v jednom květenství vytvořit až 1000 ks drobných životaschopných pacibulek (ENGELAND, 1991). Pacibulky jsou schopné dozrát i v květenstvích, která byla předčasně oddělena od rostliny (HAVRÁNEK, 2008). Květní stvol s květenstvím obsahujícím sterilní květy a životaschopné pacibulky jsou schopné v extrémních podmínkách (při velkém suchu nebo při nedostatku živin) vytvářet i odrůdy jarních nepaličáků ( 3.2 Rozdělení Primární dělení česneku je na paličáky a nepaličáky, a to podle toho, zda rostlina vytváří květní stvol či nikoliv (TRONÍČKOVÁ, 1985). Odrůdy paličáků vytváří květní stvol nesoucí květenství, které obsahuje sterilní květní poupata a pacibulky. Počet a velikost pacibulek v jednom květenství je dán konkrétním genotypem (HAVRÁNEK, 2008). Paličáky obvykle v porovnání s nepaličáky tvoří méně větších stroužků. Cibule bývá složena z 2 15 stroužků, ovšem byly vyšlechtěny i odrůdy s větším počtem stroužků (KOZÁK, 2014). Skupina paličáků se v literatuře dělí do dalších podskupin, ve členění do podskupin se však různé zdroje liší. Nejčastěji jsou zmiňovány podskupiny Asiatic, Turban, Creole, Rocambole, Porcelain, Purple Stripe, Marbled Purple Stripe a Glazed Purple Stripe (MEREDITH, 2008). Nepaličáky květní stvol nevytváří, prýt je tvořen pouze listy. Dělí se dále na úzkolisté nepaličáky a širokolisté nepaličáky (KONVIČKA, 1998). Širokolisté nepaličáky obvykle vytváří méně větších stroužků než nepaličáky úzkolisté. Jejich počet bývá obvykle 8 20 v cibuli. Barva suknice cibulí může být bílá 16

17 i fialová (KOZÁK, 2014). Mívají kratší skladovatelnost a vysazují se před zámrazem (PETŘÍKOVÁ et al., 2012). Úzkolisté nepaličáky tvoří větší počet drobných stroužků. Cibule bílé bez výrazné kresby. Vysazovat se mohou jak na podzim, tak i na jaře. Z podzimní výsadby bývají větší výnosy. Při jarní výsadbě se mírně opožďuje sklizeň. Obvykle jsou to odrůdy pozdní se sklizní na přelomu července a srpna. Úzkolisté nepaličáky mívají velmi dobrou skladovatelnost. Odrůdy ozdravené od virů poskytují vysoké výnosy. (KOZÁK, 2014). V zahraniční literatuře se objevuje jiný způsob dělení. Ron Engeland (1991) uvádí dělení domestikovaného česneku Allium sativum na Allium sativum ssp. ophioscorodon a Allium sativum ssp. sativum. Paličáky řadí mezi Allium sativum ssp. ophioscorodon, zatímco nepaličáky a tzv. částečně vybíhavé genotypy mezi Allium sativum ssp. sativum (ENGELAND, 1991). S tzv. částečně vybíhavými genotypy se setkáváme i v jiné literatuře, nicméně jedná se o širokolisté nepaličáky, které nejsou přizpůsobeny daným klimatickým podmínkám či jsou jiným způsobem stresovány. Za takových podmínek jsou i české odrůdy širokolistých nepaličáků schopny vytvořit zkrácený stvol, na kterém vytláčí vnitřní stroužky nad cibuli (KOZÁK, 2017 ústní sdělení). V literatuře narazíme i na dělení česnekových odrůd do jedenácti skupin, které se od sebe liší chutí, vzhledem, tendencí vytvářet pacibulky či jinými vlastnostmi: Artichoke patří mezi nejvýnosnější a nejméně náročné na pěstování. Tvoří velkou většinu česneků prodávaných v amerických supermarketech. Rostliny jsou nízké s velmi širokými žlutozelenými listy, které jsou skloněné skoro horizontálně a jsou uspořádány oboustranně symetricky. Za určitých podmínek, například při chladné zimě nebo jiných stresových faktorech, mohou Artichoky částečně vytvořit pacibulky v pseudostemu. Asiatic odrůdy Asiatic se dají lehce rozpoznat podle výrazné palice. Když je zcela vyvinutá, její toulec má nezvykle dlouhý zobák, který je podstatnou část své délky široký a dutý. Některé odrůdy mívají jen 2 4 pacibulky. Ty bývají tak velké, že jsou schopné při nasázení vytvořit malé vícestroužkové cibule. Na rozdíl od většiny 17

18 ostatních paličáků nevyžadují odrůdy ze skupiny Asiatic odhlávkování, aby vytvořily normálně velké cibule. Creole odrůdy vyznačující se velmi dobrou skladovatelností a poměrně dobrou chutí. Dobře snáší sucho a při mnohaletém pěstování je schopný přizpůsobit se velké škále různých pěstebních podmínek. Palice Creole se vytváří pomalu, toulec je dlouhý a úzký, mezi pacibulkami jsou četné malé kvítky. Neodhlávkování může významně ovlivnit velikost cibule. Většina odrůd má široké listy. Glazed purple stripe cibulové suknice mají glazovaný, matně kovový vzhled a jsou stříbřitě fialové s občasnými zlatavými tóny. Ačkoli patří zbarvení cibulí a stroužků mezi zásadní taxonomické ukazatele, je výrazně ovlivněno podmínkami prostředí. Marbled purple stripe nejvýraznějším ukazatelem této skupiny je silný květní stvol, který může při vzpřímení v době zralosti u některých odrůd dosahovat až do výšky 1,8 m. Velké palice obsahují velké množství středně velkých fialových pacibulek a mnoho fialových květů. Prašníky bývají žluté nebo fialové. Palice musí být odhlávkovány, jinak výrazně negativně ovlivní velikost cibule. Další skupiny jsou následující: Middle Eastern, Porcelain, Purple stripe, Rokambole, Silverskin, Turban (MEREDITH, 2008) Obsahové látky, význam a použití Česnek kuchyňský je velmi důležitá léčivá a kořeninová zelenina (KELLER and SENULA, 2013). Ve starověkém Egyptě se využíval už ve 3. tisíciletí před naším letopočtem. Řekové a Římané jím živili vojáky, neboť jej považovali za posvátnou rostlinu, která posiluje v boji (TRONÍČKOVÁ, 1985). Česnek obsahuje zhruba 65 % vody. Sušina je tvořena sloučeninami síry, vlákninou, proteiny, fruktózou i volnými aminokyselinami. Česnek je však bohatý i na saponiny, fosfor, draslík, zinek, selen a vitaminy, především ze skupiny B (BŘEZINOVÁ, 2012). 18

19 V česneku jsou nejvýznamnějšími pro lidský organismus zdravými látkami sirnaté aminokyseliny S-alk(en)yl-L-cysteinsulfoxidy, převážně pak aliin, propiin a methiin, které společně vytváří typické česnekové aroma. Významné jsou však i další biologicky aktivní látky, jako vitamíny, steroidní glykosidy či prostaglandiny. Nechybí ani látky s antivirotickými účinky (VODRÁŽKA, HAJŠLOVÁ and HRBEK, 2013). Konzumace česneku má blahodárný vliv na imunitu člověka. Potvrzeny byly jeho antibiotické, antivirotické i antimykotické účinky. Navíc při pravidelné konzumaci dochází ke snížení hladiny cholesterolu v krvi a má schopnost snižovat výskyt kardiovaskulárních i metabolických onemocnění. Spolu s dalšími faktory má konzumace česneku pozitivní vliv na dlouhověkost (KOLLÁR, 2007). Zjištěny byly dokonce i protirakovinné účinky (KEUSGEN, 2002). Aby došlo k terapeutickému účinku, je doporučená denní dávka česneku 4 g, což odpovídá zhruba 6,4 mg silice alliin (BLUMENTHAL et al., 1998). Ten se po narušení česnekových buněk mění na allicin (FULDER, 1999). Konzumní částí česneku je dělená cibule. Jako lahůdková zelenina se však využívají i čerstvé květní lodyhy (PELEŠKA and SEDLÁČKOVÁ, 2010). V české kuchyni je používán především jako koření. Konzumuje se jak tepelně zpracovaný v pokrmech, tak i zasyrova např. do salátů apod. (KONVIČKA, 1998). V poslední době se výrazně zvyšuje nabídka sušeného krájeného česneku či různých potravinových doplňků, v kterých je hlavní surovinou tato významná léčivá zelenina (BŘEZINOVÁ, 2012). Účinnost takovýchto česnekových náhražek a extraktů v podobě tablet, sirupů či kapek je však jen omezená, protože většinu známých léčivých účinků má česnek pouze v syrovém stavu (FULDER, 1999). Důvodem je mimo jiné to, že vysoká teplota urychluje rozklad allicinu na ajoen, který má účinky jiné (KOLLÁR, 2007). 3.3 Allium sativum L. technologie pěstování Technologie pěstování česneku je podstatně odlišná od pěstování jiné zeleniny, neboť se množí pouze vegetativně. K výsadbě se využívají stroužky, u paličáků lze vysazovat i pacibulky, které se vytváří v květní palici (KELLER and SENULA, 2013). Ze semen se v současné době česnek pěstuje pouze v rámci pokusů a vědy (MEREDITH, 2008). 19

20 3.3.1 Vhodná stanoviště Česnek vyžaduje slunná stanoviště. Půdy jsou vhodné hlinité až hlinitopísčité s dobrou zásobou přístupných živin. Nevhodné jsou půdy přemokřené a půdy s vysokou hladinou spodní vody. Lehké písčité půdy vyžadují doplňkovou závlahu. Optimální ph půdy pro pěstování česneku je v rozmezí 6,2 7,2. Dobře snáší přímé vápnění půdy, tudíž je možné půdní reakci upravit při přípravě půdy pro výsadbu česneku (VARGA and DUCSAY, 2015). Za účelem omezení půdních škůdců, především háďátka zhoubného a kořenohuba zhoubného, se často aplikuje při zpracování půdy v letních měsících dusíkaté vápno (KOZÁK, 2014) Předplodiny Aby se zamezilo šíření škodlivých činitelů, není vhodné česnek pěstovat po cibulovinách (PETŘÍKOVÁ et al., 2012). Nevhodnou předplodinou je hrách, neboť po něm bývá česnek silně napadán Fusariem. Z důvodu zaplevelení pozemku nejsou doporučovány ani ozimé obiloviny. Přestože v literatuře bývají za nevhodnou předplodinu označovány brambory, v praxi jsou naopak brambory považovány za jednu z nejvhodnějších předplodin, neboť půda je po nich dobře pohnojena a do hloubky propracována. ( Vhodnou předplodinou jsou též okurky a další tykvovitá zelenina (VARGA and DUCSAY, 2015). Jako zelené hnojení se ideální jeví vikev huňatá (Vicia villosa Roth) nebo svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia Benth.) ( Základní hnojení a příprava půdy Česnek kuchyňský, stejně jako většina cibulové zeleniny, nesnáší přímé hnojení hnojem. Z toho důvodu jej řadíme do druhé nebo třetí trati. Při pěstování v třetí trati je nutné navýšit dávku hnojení, především u dusíku, u něhož se dávka zvyšuje v porovnání s hnojením v druhé trati zhruba o jednu třetinu (VARGA and DUCSAY, 2015). Na dusík, fosfor a draslík jsou cibuloviny jako česnek středně náročné. Větší nároky má na síru. Jedna tuna produkce česneku odčerpá 2,8 kg N, 0,5 kg P, 4,7 kg K, 20

21 1,7 kg Ca, 0,3 kg Mg a 0,8 kg S. Nároky na živiny jsou však vyšší, než jaké jsou půdní zásoby, proto je při intenzivním pěstování nutné půdní zásoby doplnit prostřednictvím minerálních hnojiv (HLUŠEK et al., 2002). Základní dávka hnojení dusíkem je pro nízkou výnosovou úroveň 50 kg/ha, pro střední výnosovou úroveň 70 kg/ ha a pro vysokou výnosovou úroveň 90 kg/ha. Zhruba 70 % dávky N by se mělo aplikovat při základním hnojení před výsadbou a 30 % z dávky na list během vegetace (TRÁVNÍK et al., 2012). Na lehčích půdách se doporučuje na podzim dodat pouze % dusíku, zbytek až během vegetace. Ideální je v takovém případě doplňková závlaha, kdy jsou živiny dodávány k rostlinám hnojivým roztokem (VARGA and DUCSAY, 2015). V roce 2014 publikoval Olfati a kolektiv výsledky experimentu, při kterém zjišťovali rozdíl při aplikaci 100 a 150 kg N/ha při pěstování česneku a rozdíly při různých termínech dvou aplikačních dávek během vegetace. Nicméně při pokusu nebyly zjištěny žádné statisticky průkazné rozdíly v hnojivém účinku (OLFATI et al., 2014). Významné rozdíly ve výnosech nebyly zjištěny ani při podobném pokusu, při kterém byla použita k hnojení kombinace dusíku a síry (BLOEM, HANEKLAUS and SCHNUG, 2011). Přestože rozdělením hnojení do několika aplikací znamená zvýšení vstupních nákladů spojených s aplikacemi, tento způsob je vhodnější, neboť je šetrnější k životnímu prostředí a snižuje riziko vyplavování dusičnanů do podzemních vod (YANG et al., 2011). Aby nedocházelo k akumulaci dusičnanů v česneku, doporučuje se hnojení síranem amonným. (ERSHADI, NOORI and DASHTI, 2009). Nadbytek dusíku podporuje růst listů, ale zpožďuje formování cibulí. Ovlivňuje i uspořádání stroužků, takže mohou vznikat nepravidelné cibule. Ty mají navíc výrazně zkrácenou skladovatelnost a mají nižší obsah silic. Rostliny přehnojené dusíkem jsou náchylnější k napadení chorobami a škůdci a uskladněné cibule začínají dříve rašit. Naopak při nedostatku dusíku rostliny začínají formovat cibule předčasně a mají nižší velikostní potenciál (MEREDITH, 2008). Veškerý fosfor je k rostlinám dodáván prostřednictvím hnojiv obsahujících fosfor ve vodorozpustné formě (superfosfát) prostřednictvím základního hnojení před výsadbou česneku. Dávka se pohybuje mezi 9 až 13 kg P na hektar (VARGA and DUCSAY, 2015). Intenzivně začíná být rostlinami přijímán v době tvorby cibulí. V oblastech s vysokým obsahem P v půdě je možné hnojení tímto prvkem vynechat 21

22 (HLUŠEK et al., 2002). Mezi projevy nedostatku fosforu u česneku patří zakrslý růst a tmavě zelené nebo purpurové zbarvení listů. (MEREDITH, 2008) Přímý vliv na dozrávání a skladovatelnost cibulí česneku má draslík (HLUŠEK et al., 2002). Vzhledem k tomu, že česnek nesnáší chlór, je nutné vybírat hnojiva s draslíkem v bezchloridové formě. Na draslík je česnek poměrně náročný. Doporučuje se hnojení dávkou kg/ha (VARGA and DUCSAY, 2015). Příznakem nedostatku draslíku jsou popálené okraje listů, avšak projevy deficitu tohoto prvku v rostlině bývají ojedinělé (MEREDITH, 2008). Hnojení sírou je pro česnek velmi důležité, neboť má přímý vliv na obsah silic. Až 27 % celkové síry v česneku při sklizni je obsaženo právě v silici alliin. Největší vliv na obsah alliinu v listech i v cibuli má hnojení sírou v době hlavního růstu (BLOEM, HANEKLAUS and SCHNUG, 2011). Navíc bylo zjištěno, že síra výrazně snižuje obsah dusičnanů v česneku (LOSAC and WISNIOWSKA, 2006). V minulosti byla potřeba síry plně pokryta sírou z emisí, nicméně s ohledem na odsíření dřívějších zdrojů emisní síry je v současnosti nutné dodávat do půdy i tento prvek prostřednictvím minerálních hnojiv (HLUŠEK et al., 2002). Příprava půdy se začíná provádět od začátku září a v průběhu října. Provádí se středě hluboká orba, při které je do půdy zapravováno základní hnojení. V případě, že se zapravuje zelené hnojení, dělá se nejprve mělká orba už v průběhu srpna. Před výsadbou se pozemek diskuje a urovná např. branami. Pro ruční výsadbu se pomocí radliček vyhloubí járky hluboké okolo 10 cm. Případná strojová příprava půdy před výsadbou končí urovnáním povrchu půdy (ENGELAND, 1991) Příprava a moření sadby Pro výsadbu česneku je důležité používat výhradně uznanou sadbu. Nutné je cibuli rozdělit na jednotlivé stroužky. Ve velkovýrobě se za tímto účelem používají děliče cibulí (PETŘÍKOVÁ et al., 2012). K moření česneku byl používán 5% roztok Sulky, do které byla sadba před výsadbou namáčena na 6 12 hodin. Ta byla registrována proti háďátku zhoubnému (Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev) (ROD et al., 2005). Později se však ukázalo, že 22

23 tento přípravek proti háďátku téměř neúčinkuje, nicméně spolehlivě likvidoval roztoče vlnovníka česnekového (Aceria tulipae (Keifer, 1938)), proti kterému nebyla jiná ochrana ( V roce 2011 přípravku Sulka skončila registrace jakožto přípravku na ochranu rostlin (PETŘÍKOVÁ et al., 2012), následně však byla registrována jako sirnaté hnojivo. Přesto bývá zahrádkáři i zemědělci dodnes používána k moření česneku ( Proti houbovým chorobám je v současnosti registrován pouze přípravek Rovral Aquaflo, jehož účinnou látkou je iprodion. Moření se provádí 20 minut v 0,4% roztoku (PREČAN, 2012). Pokud se např. v biozemědělství česnek nemoří, Ing. Jan Kozák doporučuje stroužky před výsadbou namočit do vlažné vody. Tím se česnek aktivuje a lépe odolává patogenům, s kterými přijde v půdě bezprostředně po výsadbě do styku (KOZÁK and KOZÁK, 2015) Výsadba Uvádí se, že paličáky a širokolisté nepaličáky se vysazují v poslední dekádě října a začátkem prosince (PETŘÍKOVÁ et al., 2012). V praxi se však výsadba často provádí až od poloviny listopadu i v průběhu prosince, ideálně těsně před zámrazem půdy (PELEŠKA and SEDLÁČKOVÁ, 2010). Důvodem je zamezení napadení čerstvě vysazeného česneku Fusariem, neboť tato půdní choroba je aktivní od 9 C. Vhodné je tedy výsadbu provádět v době, kdy už teplota půdy před zimou trvale klesne pod tuto hranici (KOZÁK, 2014). Úzkolisté nepaličáky lze vysazovat jak během podzimních měsíců (stejně jako paličáky a širokolisté nepaličáky), tak i brzy zjara. Výhodou podzimní výsadby jsou vyšší výnosy a zamezení ztrátám způsobených při skladování během zimy (KOZÁK, 2014). Naopak při jarní výsadbě nedochází k napadení česneku houbomilkou česnekovou (Suillia lurida (Meigen. 1830)), ta totiž klade vajíčka na česnek v době, kdy ještě úzkolisté nepaličáky z jarní výsadby neraší (ROD et al., 2005). V řádcích, které mají být od sebe cm, se česnek vysazuje do vzdálenosti 8 10 cm od sebe, do hloubky 5 8 cm. Při jarní výsadbě by hloubka neměla být větší 23

24 než 5 cm (ROD et al., 2005). Důležitá je i orientace stroužků. Stroužky se vysazují svisle podpučím dolů (PEKÁRKOVÁ, 2014). Jestliže je půda vlhká, česnek začne kořenit téměř okamžitě po výsadbě. Jestliže není půda promrzlá až do hloubky vysazeného česneku, může se kořenový systém rozvíjet po celé zimní období, neboť na rozdíl od vývoje nadzemní části není růst kořenů podmíněn vyššími teplotami (MEREDITH, 2008) Přihnojování a aplikace pomocných přípravků Během vegetace se česnek přihnojuje převážně dusíkem. Hlavně brzy zjara česnek vyžaduje přihnojení na list, protože nízké teploty a výkyvy teplot v tomto období blokují příjem živin prostřednictvím kořenů. Projevuje se to žloutnutím špiček starších listů. Doporučuje se přihnojovat po dobu 6 týdnů v dvoutýdenních intervalech. Při pokusech bylo zjištěno, že při přihnojování dusíkem později než v květnu dochází k podpoře růstu listů a ke snížení výnosů (MEREDITH, 2008). Ideální je jarní přihnojení ledkem vápenatým (15,5 % N) v množství 100 kg/ha rozděleném až do třech dělených aplikací. Pro přihnojení na list se nejčastěji používá 5% roztok močoviny, kterou je nutné aplikovat ve večerních hodinách (KOZÁK and ROD, 2011; KOZÁK, 2014). V době vegetace je možné doplnit síru přípravkem Sulka nebo jiným kapalným sirnatým hnojivem (VARGA and DUCSAY, 2015). Od časného jara lze aplikovat pomocné rostlinné přípravky. Lignohumát či Gliorex a Clonoplus je možné aplikovat hned při vzcházení česneku. Později, kdy jsou rostliny ve stadiu 3 5 listů, je možné použít pomocné rostlinné přípravky zlepšující kondici rostlin po zimě a odstraňující následky stresu vzniklého v důsledku velkých výkyvů teplot či vlhkosti. Aplikují se i přípravky fungující jako prevence vůči stresu suchem nebo přípravky zlepšující fotosyntézu ( 24

25 3.3.7 Odplevelování a kultivace během vegetace Vzhledem k tomu, že česnek je v půdě 8 9 měsíců, je dostatek času i pro uchycení a růst plevelů. Rozvoji plevelů pomáhá i stavba rostliny česneku. Tím, že listy rostou jen do dvou směrů, zakrývá rostlina jen malou plochu půdy. Nejen že to napomáhá plevelům, navíc je česnek za těchto podmínek málo konkurenceschopný, neboť stačí i řídké zaplevelení porostu vzrůstným plevelem a rostliny česneku mohou být zcela zastíněny. Na to rostliny reagují zpomalením nebo pozastavením růstu a předčasným zahájení tvorby cibule. Tím vzniká problém hlavně pro malé rostliny, protože nejsou dostatečně silné na to, aby dokázaly vytvořit cibuli uspokojivé velikosti. Při včasném odstranění plevelů česnek opět zahájí růst a lze takto dosáhnout téměř normální úrody. Větším problémem je zarůstání plevelem v období, kdy už česnek přirozeně zahájí tvorbu cibulí. Při větším zaplevelení dochází i k předčasnému ukončení vegetace (MEREDITH, 2008). Česnek je poměrně mělce kořenící, proto není vhodné během vegetace provádět příliš hlubokou kultivaci půdy. Při větším poškození kořenů rostlina zpomaluje růst a snižují se výnosy (MEREDITH, 2008). Pro kypření půdy a odstranění plevelů je ideální použití lehkých bran, kterými je možné pole vláčet až do výšky rostlin zhruba 15 cm. Později lze mezi řádky použít různé typy pleček, nicméně v řádku je pak nutné odstraňovat plevele ručně nebo rostliny okopávat (KOZÁK and KOZÁK, 2015). Proti plevelům lze využít i herbicidy, avšak v ČR je jich do česneku registrováno jen velmi omezené množství. Nejčastěji se využívá Stomp či Targa. Použití herbicidu však má za následek i určité snížení výnosů ( Odhlávkování U paličáků je nutné provést tzv. odhlávkování (odstranění vyvíjejícího se květenství) bezprostředně poté, co se květní stvol objeví mezi listy. Zpoždění nebo neprovedení tohoto pracovního úkonu má velký vliv na snížení výnosů. Rozdíl mezi velikostí odhlávkované a neodhlávkované cibule může být až 50 % (EDWARDS, 2012). Květenství je vhodné odlamovat, neboť při odřezávání či při odstřihávání může docházet k přenosu virů z rostliny na rostlinu (MEREDITH, 2008). Ani metoda 25

26 vytahování květenství i se stvoly není příliš vhodná, jelikož mívá za následek polehávání rostliny. Odstraněné stvoly lze využít jako lahůdkovou zeleninu (PELEŠKA and SEDLÁČKOVÁ, 2010). U paličáků se doporučuje nechat několik rostlin na pozemku neodhlávkovaných. Podle jejich vzpřímených stvolů se dá poměrně přesně určit sklizňová zralost česneku ( Sklizeň Doba sklizně závisí na odrůdě, lokalitě a počasí v daném roce. Obecně lze říci, že ideální čas pro sklizeň česneku začíná v období, kdy zežloutne průměrně 70 % špiček listů, a končí ve chvíli, kdy listy zcela zežloutnou. Dalším vhodným ukazatelem pro určení doby sklizně je počet suknic, respektive počet dužnatých listů, kterých by mělo být 5. Pozdější sklizeň, kdy listy začnou schnout a hnědnout, případně lehat na zem, není vhodná z důvodu, že se začínají zároveň rozpadat obalové šupiny stroužků a ty jsou následně náchylnější k napadání škůdci, například Dyspes ulula (BAYAT et al., 2010). Půda při sklizni by měla být dostatečně suchá, jinak se zvyšuje pravděpodobnost hniloby cibulí a kořenů a vlhkost má zároveň negativní vliv na zbarvení obalových suknic česneku. České klimatické podmínky často vyžadují sklizeň ze špatně vysušené půdy, v tomto případě je nutné následně vytvořit takové podmínky, aby se česnek rychle usušil. Pro menší plochy jsou pro sklizeň dostačující rycí vidle, pro větší produkci se používají různé druhy podorávačů. Sklizený česnek by neměl zůstávat na přímém slunci, již po jedné hodině může dojít k úplnému znehodnocení cibulí v důsledku úžehu Sušení a posklizňová úprava Délka sušení česneku závisí na obsahu vlhkosti cibulí při sklizni, relativní vlhkosti prostředí a na teplotě sušení. Ideální je během sušení snížit vlhkost stroužků o 3 4 % na konečných 64 %, vlhkost obalových šupin a stonků se v tomto případě sníží téměř 26

27 o polovinu na výsledných 20, respektive 15 %. Z tohoto důvodu je vhodnější v případě potřeby měřit vlhkost stonků nebo šupin (BAYAT et al., 2010). Pro zachování chuťových vlastností česneku je ideální sušení v přirozených podmínkách ve stínu. Při vyšších teplotách, kterým bývá česnek vystaven při umělém sušení v sušárnách, případně například pod hřebenem střechy na půdě, dochází ke snižování aktivity enzymu alliináza, což má za následek degradaci prekurzorů aromatizujících látek. Navíc již při teplotě 55 C dochází ke změně barvy a struktury stroužku do takové míry, že přestává být vhodný k dalšímu zpracování či skladování (BAYAT et al., 2010) Skladování Nároky na skladování jsou u česneku specifické. Optimální teplota pro skladování je 0 2 C při relativní vzdušné vlhkosti % (PEKÁRKOVÁ, 2014). Při běžně doporučované pokojové teplotě má česnek tendenci mnohem dříve kořenit a rašit. Doba skladování se liší v závislosti na odrůdě. České paličáky a širokolisté nepaličáky obvykle vydrží do května až července. Delší skladovatelnost mají úzkolisté nepaličáky. Z českých odrůd byla nejdelší skladovatelnost zaznamenána u odrůdy Benátčan, a to až 24 měsíců ( Skladovatelnost ovlivňují i klimatické podmínky konkrétní pěstitelskou sezónu. Hloubka dormance je závislá na obsahu kyseliny abscisové. Ta se v rostlinách více produkuje za sucha. Nadprůměrné srážky během vegetace způsobují dřívější výstup pupenu (kterým je i stroužek česneku) z dormance a jejich rašení (PROCHÁZKA, 1998). Ke snížení skladovatelnosti a předčasnému rašení též přispívá nadměrné hnojení dusíkem (MEREDITH, 2008). 3.4 Stres rostlin Stres je stavem, ve kterém se rostlina nachází pod vlivem stresorů. Pojmem stresory, jinak také stresové faktory, chápeme nepříznivé vlivy vnějšího prostředí závažně ohrožující rostlinu (PROCHÁZKA, 1998). 27

28 Obecně lze stresové faktory rozdělit na abiotické a biotické. Abiotickými stresory chápeme fyzikální (mechanické účinky větru, nadměrné záření, extrémní teploty) a chemický (sucho, nedostatek kyslíku, nedostatek živin v půdě či toxické látky) vliv prostředí. Biotickými faktory jsou vlivy jiných rostlin, živočichů a mikroorganismů a můžeme sem zařadit například spásání herbivorními živočichy, viry, houby a vzájemné ovlivňování rostlin. Rostliny se stresovým faktorům brání buď pasivně, a to vyvinutím ochranných struktur či vhodně načasovanými životními cykly, nebo aktivně omezováním negativního vlivu stresorů po jejich průniku k plasmatické membráně buněk. Řetězec takto vyvolaných změn se nazývá stresová reakce. Její průběh lze zjednodušeně rozdělit na fázi poplachovou, restituční, rezistenci a při delším působení stresoru nastupuje poslední fáze, vyčerpání. Průběh stresové reakce závisí na délce působení negativního vlivu na rostlinu a je geneticky ovlivněn adaptační schopností daného druhu. Naproti tomu termínem aklimace chápeme přechodné zvýšení odolnosti získané pod vlivem stresoru (LUŠTINEC and ŽÁRSKÝ, 2003). Ačkoliv bývá stres chápán jako negativní stav, může na rostliny působit také pozitivně. Například nízká teplota podmiňuje klíčení či tvorbu květních orgánů, čímž je zvýšena reprodukční schopnost. Působení i velmi rozdílných stresových faktorů může mít za následek stejné metabolické změny v buňkách. Mezi nejčastější patří tvorba stresových proteinů, tvorba a odstraňování aktivních forem kyslíku, tvorba stresových fytohormonů, jako je kyselina abscisová, etylen a kyselina jasmínová, tvorba osmoregulačních sloučenin, kam patří cukry či polyalkoholy (LUŠTINEC and ŽÁRSKÝ, 2003). Pozorování a znalost mechanismu stresových reakcí rostlin na jednotlivé stresové faktory má velký význam při získávání odolnějších odrůd hospodářsky významných plodin. 3.5 Choroby a škůdci druhu Allium sativum L. Choroby, škůdci a viry patří mezi biotické stresové faktory. Vzhledem k tomu, že je česnek poměrně náchylnou rostlinou, věnujeme jim zvláštní pozornost. 28

29 3.5.1 Choroby Fusariová hniloba (Fusarium oxysporum f. sp. cepae, příp. Fusarium solani) Prvním projevem fusariové hniloby bývá červenání a hniloba kořenů. Ta se posléze rozšíří na podpučí a zbytek rostliny, což způsobí žloutnutí a odumírání rostliny. Zásadním předpokladem pro boj s fusariovou hnilobou je kvalitní sadba a časté střídání pozemků. Chorobu dále podporují těžší půdy, vlhké teplé počasí či poškození cibulí (ROD et al., 2005). Pro prevenci je možné před výsadbou namořit sadbu v přípravku Aquaflo, což se ovšem ukazuje jako neúčinné, pokud je sadba nebo pozemek již chorobou zasažen (KOZÁK, 2014). Sklerociová hniloba (Sclerotium cepivorum Berk.) Sklerociová hniloba, známá také jako bílá, způsobuje napadení podzemní části rostlin bílým myceliem s černými sklerociemi. Napadené rostliny velmi rychle hynou. Pozemek zasažený touto chorobou je pro česnek a další hostitelské rostliny (cibule, pór či pažitka) nevhodný i více než deset let. Momentálně není bohužel známé žádné účinné mořidlo ( Rzivost česneku (Puccinia allii (DC.) F. Rudolphi) Nadzemní části česneku postiženého rzivostí se vyznačují nejdříve žlutými, později tmavými vystouplými kupkami výtrusů na svém povrchu. Při silném zasažení listy žloutnou a nakonec předčasně uschnou. V nejvážnějších případech může dojít až k úhynu celé rostliny, jindy jsou rostliny zakrnělé. Šíření choroby podporuje vlhké teplé počasí, přílišné hnojení dusíkem a nedůsledná likvidace napadených listů (KAZDA et al., 2007). Proti rzivosti česneku je doporučována chemická ochrana přípravkem Ortiva (PREČAN, 2012) Škůdci Háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci (Kühn, 1857)) Háďátko zhoubné patří mezi nejvýznamnější škůdce česneku. Způsobuje houbovatění pletiv či celkovou deformaci rostliny, projevuje se i praskáním podpučí. 29

30 Pro ochranu před háďátkem je nutné používat zdravou sadbu a vyhnout se pěstování česneku na místech, kde se v minulosti tento škůdce vyskytoval. Dalším důležitým opatřením je výběr a znehodnocení chorobných rostlin. Dříve doporučované moření Sulkou (ACKERMANN, 1995) se ukázalo jako neúčinné (KOZÁK and ROD, 2001). Vlnovník česnekový (Aceria tulipae (Keifer, 1938)) Během vegetace způsobuje vlnovník pouze mírné škody na porostu. Výrazně negativní vliv má potom na skladovaný česnek, jelikož následkem jeho sání stroužků česnek ztrácí lesk, stroužky jsou lepkavé a poměrně rychle vysychají. Aktivita vlnovníka se dá zpomalit snížením skladovací teploty. Při prevenci proti vlnovníku se ukázalo jako účinné moření sadby Sulkou (HORÁK and ROD, 2011). Třásněnka (Thrips spp.) Třásněnky způsobují během vegetace stříbřité lesklé skvrnky na listech. Během skladování potom mohou způsobovat podobné škody jako vlnovník ( Houbomilka česneková (Suillia lurida (Meigen, 1830)) Napadení rostliny larvami houbomilky česnekové se projevuje žloutnutím a odumíráním nejmladších listů. Postupně se poškození rozšíří i na starší listy, až způsobí uhynutí rostliny, a to hlavně z důvodu druhotného napadení jinými patogeny. V oblastech častého výskytu houbomilky se doporučuje pěstovat pouze jarní odrůdy česneku, v případě menších pěstebních ploch je možné zakrytí záhonů netkanou textilií, a to v období od konce března do konce druhé dekády dubna (SAPÁKOVÁ and ŠEFROVÁ, 2015). V předjaří je také možné využít chemickou ochranu v podobě přípravků Reldan 40 EC nebo Karate se Zeon technologií 5 CS ( Mezi další, o něco méně významné škůdce, patří plži, brouk kovařík (Elateridae (Leach, 1815)), přesněji jeho larva zvaná drátovec, poškozující cibule česneku, nebo vrtalka pórová (Napomyza gymnostoma (Loew, 1858)). Molík česnekový (Acrolepiopsis assectella (Zeller, 1839)) napadá česnek jak během vegetace, tak i při skladování (SAPÁKOVÁ, 2014). Jako posledního škůdce, který ale může být v některých oblastech velmi významný, si jmenujme chřestovníčka cibulového 30

31 (Lilioceris merdigera (Linnaeus, 1758)). Jeho larvy vykusují úzké proužky parenchymu listů (KOZÁK, 2014) Viry V posledních letech je patrná snaha ozdravovat česnek od některých virů, jelikož jejich následkem se snižují výnosy až o 60 %. Je známa velká škála virů napadajících česnek, nejznámějším je Onion yellow dwarf virus (OYDV), neboli žlutá zakrslost cibule, který společně s Leek yellow stripe virus (LYSV), neboli žlutou proužkovitostí póru, patří do rodu Potyvirus. Dalším významným virem je Garlic common latent virus (GCLV) z rodu Carlavirus či Shallot latent virus (SLV) a také viry rodu Alexvirus a Fijivirus (KUDĚLKOVÁ, 2012). Napadené rostliny se vyznačují žlutými pruhy na listech, některé odrůdy však zůstávají bez těchto příznaků. Významným přenašečem viróz je mšice (ACKERMANN, 1995). 3.6 Šlechtění a pěstování česneku v ČR Pěstování česneku v ČR Již bylo zmíněno, že česnek je znám tisíce let. Archeologické výzkumy dokazují, že také na našem území má používání česneku velmi dlouhou tradici. Nejstarší nálezy česneku pochází z doby přibližně 750 let př. n. l. a byly objeveny v jeskyni Býčí skála u města Adamov v Jihomoravském kraji. Produkce česneku v České republice je ročně přibližně 1340 tun (rok 2017), což představuje necelých 20 % jeho celkové roční spotřeby. Překvapivě výrazně převažuje pěstování v domácnostech (89,3 % produkce) oproti zemědělskému sektoru. Česnek se pěstuje ve 22,4 % domácností se zemědělskou produkcí, spolu se zemědělskou produkcí česneku činí dnes osevná plocha této plodiny 329 ha půdy. V porovnání jednotlivých krajů má největší plochu pěstovaného česneku Jihomoravský kraj následovaný krajem Středočeským a Ústeckým ( Pěstování česneku mělo na území dnešní České republiky dlouhou tradici, určité oblasti se na tuto plodinu vyloženě specializovaly jmenujme například Bzenecko, 31

32 odkud pochází tradiční označení typu česneku bzenecký paličák, či obec Dolní Němčí. V roce 1993 se na českém trhu objevil čínský česnek, jehož ceně nebyl český pěstitel schopen konkurovat, a český česnek z trhu téměř vytěsnil. Nejhorší situace potom nastala v roce 1995, kdy byl zájem o český česnek téměř nulový (KOZÁK, 2018 ústní sdělení). Díky zvyšující se ceně importovaného česneku a medializaci problému se zájem o český česnek opět zvyšuje. Vzhledem k jeho poměrně nízké výnosnosti se pěstované množství zvyšuje poměrně pomalu. Tabulka 1 a z ní vytvořený graf 1 zobrazují postupný vývoj množství sklizené plodiny v tunách a osevné plochy v období Za sledované období se česká produkce česneku zvýšila z původních 34 tun téměř čtyřicetkrát na výsledných 1340 tun. Tabulka 1: Množství pěstovaného česneku v České republice v letech (hodnoty čerpány ze statistik na Plocha v ha Sklizeň v t Výnos t/ha 2,83 4,61 1,61 4,95 3,30 2,69 3,30 3,93 3,75 3,31 3,93 2,16 4,04 3,79 3,37 3,58 4,07 Graf 1: Vývoj množství pěstovaného česneku v České republice v letech Výnos sklizené plodiny je výrazně ovlivněn počasím v daném roce. Ukázkovým příkladem může být rok 2012, kdy po nadprůměrně teplém lednu následovaly únorové holomrazy (portal.chmi.cz/), které měly za následek pomrznutí již vyrašených rostlin. 32

33 Průměrně bylo ve sledovaném období sklizeno 3,48 tuny z ha, zatímco ve zmiňovaném roce 2012 klesla tato hodnota na pouhých 2,16 tuny z ha (graf 2). Graf 2: Výnos česneku v České republice v letech Při zpracovávání statistik je však třeba mít v úvahu fakt, že mnohé hodnoty jsou získávány pouze odhadem. Dalším velkým problémem ovlivňujícím výsledky výzkumů je nečestnost zemědělských a obchodních subjektů, které označují česnek zahraničního původu za místní produkt, čímž uměle navyšují hodnoty množství a výnosu sklizeného česneku Šlechtění česneku v ČR Česká republika je ve šlechtění česneku jednou z nejvýznamnějších evropských zemí. První bezvirozní česnek byl získán v Japonsku roku Už o 3 roky později se česnek ozdravit od virů povedlo nejen ve Francii, ale i Ing. Pavlu Havránkovi, CSc. v tehdejší ČSSR. Použil k tomu metodu izolace a kultivace apikálního meristému v podmínkách in vitro (HAVRÁNEK, 1972). Roku 1982 pak ozdravil první českou bezvirózní odrůdu Prim. Ta se sice příliš nerozšířila, později však začal Havránek spolupracovat s největším českým šlechtitelem česneku Ing. Janem Kozákem a společně vyvinuli dodnes hojně pěstované bezvirózní odrůdy Havran, Japo II a Záhorský II (KOZÁK, 2014). Po smrti Havránka vybudoval Kozák vlastní in vitro laboratoř, 33

34 ve které se dodnes pracuje na vývoji nových odrůd. V současné době má nejvíce registrovaných odrůd v EU. Světově unikátní je jeho odrůda Bjetin, která nezpůsobuje problémy lidem s nemocným žlučníkem, přestože má vysoký obsah silic (KOZÁK and KOZÁK, 2015). V současné době se v ČR zabývají šlechtěním česneku 4 subjekty, které mají dohromady registrováno 24 odrůd česneku kuchyňského, z toho 14 odrůd zaregistrovala šlechtitelská stanice Ing. Jana Kozáka. V současné době má nejvíce registrovaných odrůd Francie (35), poté Česká republika (27) a na třetím místě v počtu odrůd je Španělsko (20) (eur-lex.europa.eu). V současné době se v České republice zabývají šlechtěním česneku a produkcí jeho sadby 4 podniky. Nejstarší odrůdu, Lukan, a dalších 14 odrůd vlastní Václav Kozák, který navázal na šlechtění svého otce Ing. Jana kozáka a v současné době je udržovatelem 15 odrůd Blanin II, Benátčan, Bjetin, Havel, Havran, Japo II, Jovan, Anton, Matin, Slavin, Stanik, Lukan, Vekan, Vekan II, Záhorský II. O rok mladší než Lukan je odrůda Dukát firmy MORAVOSEED CZ, a. s., která dále vlastní odrůdy Brick, Unikát a Lumír. Česnek šlechtí též firma TAGRO Červený Dvůr, spol. s r. o., která je udržovatelem odrůd Tristan, Tantal, Tutor a Trubač. Čtyři odrůdy vlastní firma SEMO a.s., pro kterou česnek šlechtí Ing. Jitka Hrubešová. Jedná se o odrůdy Karel IV, Stepan, Ivan a Vaclav ( 3.7 Pomocné rostlinné přípravky Energen Cleanstorm Energen Cleanstorm je listové hnojivo obsahující látky stimulující růst, zvyšující přirozenou odolnost k suchu a zvyšující průnik účinných látek do listu. Také obsahuje látky podporující příjem a zpracování dusíku rostlinami. Pokusy na pšenici zaznamenaly zvýšení výnosu rostliny z důvodu většího počtu zrn v klasu ( Energen Fulhum Plus Energen Fulhum Plus je hnojivo určené pro ošetření nejen sadby před výsadbou, ale také jako listové hnojivo. Jedná se o vodný roztok solí získaný rozkladem 34

35 lignosulfátu. Má výrazný vliv na tvorbu kořenového vlášení, čímž napomáhá rostlině snižovat negativní dopady nedostatku vody. Při pokusech na obilovinách se rostliny ošetřené tímto přípravkem vyznačovaly zvýšenou hustotou produktivních stébel a zvýšeným počtem zrn v klasech ( Fertileader Axis Fertileader Axis je listové hnojivo zlepšující metabolismus rostlin. Podporuje růst kořenů a omezuje negativní vliv stresu rostlin ( Fertileader Gold Fertileader Gold je listové hnojivo s biostimulačním účinkem. Při pokusu na cukrové řepě vedla aplikace přípravku k výraznému nárůstu chrástu i k nárůstu bulev. Přestože se předpokládalo, že navýšením výnosů dojde k naředění obsahu cukru, bulvy cukrové řepy ošetřené přípravkem Fertileader Gold neměly žádný nebo pouze velmi nízký pokles procentuelního obsahu cukru (HŘIVNA and PECHKOVÁ, 2013). Fertileader Vital Fertileader Vital je listové hnojivo aplikované ve formě postřiku. V pokusu na sladovém ječmenu přispělo hnojivo Fertileader Vital k vyšším výnosům díky většímu počtu klasů na m 2 (BERKA, 2010). KombiPhos KombiPhos je listové hnojivo vhodné hlavně pro stimulaci rostlin ve velmi suchých oblastech, kde rostliny trpí nedostatkem fosforu. Podporuje tvorbu silného kořenového systému. Pokusy na bramborách potvrdily vliv termínu aplikace na konkrétní účinek hnojiva aplikace v období vytváření hlíz zvyšuje jejich počet, zatímco ošetření v době růstu hlíz zvyšuje jejich velikost (anzdoc.com). NitroTOP NitroTOP je listové hnojivo obsahující dvě formy dusíku s rozdílnou rychlostí vstřebávání. Kromě toho doplňuje hořčík a síru ( 35

36 OilSTART OilSTART patří mezi listová hnojiva zlepšující příjem živin. Výrazně omezuje negativní vliv stresu rostlin a podporuje růst. Použití je doporučováno hlavně na půdy s nízkým obsahem síry ( OilTOP OilTOP je pomocný rostlinný přípravek, který je výrobcem prezentován jako fyziologický aktivátor výživy. Toho byl měl dosahovat podporou tvorby kořenového systému ( Sunagreen Listové hnojivo Sunagreen je stimulátorem růstu, který má pozitivní vliv na schopnost rostlin vyrovnávat se se stresovými faktory, jako je sucho, přemokření, chlad či nedostatek slunečního svitu. Při použití v obilovinách zvyšuje počet produktivních odnoží a zvyšuje výnosy u ostatních plodin. Výrobce udává také větší odolnost rostlin vůči polehávání (biosfor.cz/sunagreen; Thiotrac Thiatrac patří mezi listová hnojiva obsahující síru a dusík. Pokusy na pšenici potvrdily pozitivní vliv na výnos, a to jak zvýšením počtu zrn v klasu, tak jejich větší hmotností ( BĚHALOVÁ, 2013). ZinSTART ZinSTART je listové hnojivo se zvýšeným obsahem zinku a síry. Podporuje růst kořenů, listového aparátu a prodlužování stonků. Zlepšuje odolnost rostlin vůči stresu, jako je sucho či chlad, a pomáhá rostlině regenerovat se po mechanickém poškození ( 36

37 4 MATERIÁL A METODIKY 4.1 Materiál Rostlinný materiál Experiment byl založen na šesti českých odrůdách Benátčan, Slavin, Vekan, Havran, Bjetin a Blanin II. Odrůda Benátčan Benátčan je pozdní odrůda úzkolistého nepaličáku, kterou je možno vysazovat jak na podzim, tak i na jaře. Sklízí se začátkem srpna. Vytváří středně velké až velké bílé cibule, které se skládají z stroužků. Odrůda byla ozdravena od virů. Jedná se o odrůdu, které má z českého sortimentu nejdelší skladovatelnost, v optimálních podmínkách až 24 měsíců ( KOZÁK, 2014). Odrůda byla registrována a jejím současným udržovatelem je Václav Kozák ( Odrůda Bjetin Bjetin je ozimý širokolistý paličák. Sklízí se na začátku července, pozdější sklizeň má za následek rychlé rozevírání cibulí. Jako konzumní česnek je velmi vhodný ke sklizni nazeleno. Vytváří plošně kulovité cibule se 6 10 stroužky smetanové, mírně nafialovělé barvy. Květenství obsahuje středně velkých pacibulek. Neodhlávkování velmi výrazně ovlivňuje výnos této odrůdy. Chuť ostrá, ušlechtilá ( KOZÁK, 2014). Konzumace této odrůdy nevadí lidem s nemocným žlučníkem, což výrazně zvyšuje její oblíbenost u spotřebitelů. Bjetin byl registrován a jeho současným udržovatelem je Václav Kozák ( Odrůda Blanin II Blanin II je bezvirózní pozdní ozimý paličák. Sklízí se okolo 25. července. Vytváří středně velké cibule, které se skládají z 6 12 stroužků s pevnou kožovitou skořicově zabarvenou šupinou. Suknice má šedobílé, s nafialovělou kresbou. Suknice 37

38 jsou jemné, tenké. V květenství vytváří velkých pacibulek. Blanin II byl registrován Jeho udržovatelem je Václav Kozák ( Odrůda Havran Havran, bezvirózní polopozdní ozimý paličák, je u pěstitelů oblíben zvláště díky velkým stroužkům a velmi výrazné fialové barvě. Cibule jsou velké, kulovité se 6 8 pravidelně uspořádanými velkými stroužky. Sklizeň kolem 15. července. Výnosnost odrůdy je dobrá s počáteční vyšší spotřebou sadby, která se pohybuje kolem 2,5 t/ha. Název odrůdy byl zvolen na počest českého vědce světového významu, pana Ing. Pavla Havránka, CSc. Odrůda Havran byla registrována a jejím současným udržovatelem je Václav Kozák ( Odrůda Slavin Ozimý paličák Slavin II patří mezi polorané odrůdy s termínem slizně kolem 20. července. Vytváří sytě fialově zbarvené cibule pravidelného tvaru, které mají pevné silné obalové suknice. Díky tomu, že celá cibule je pevná, i při opožděné sklizni zůstává celistvá a nerozpadá se. Cibule je složena z stroužků, mezi českými paličáky má nejvyšší množitelský koeficient. Skladovatelnost má zhruba do konce dubna ( KOZÁK, 2014). U odrůdy Slavin skončila registrace v roce 2016, následně byla nahrazena ozdraveným klonem Slavin II. Žádost o registraci této nové odrůdy byla podána Žadatelem o registraci i udržovatelem odrůdy je Václav Kozák ( Odrůda Vekan Vekan je jedna z nejstarších odrůd, jejichž sadba je dosud v Česku produkována. Jedná se o raný ozimý paličák, který se sklízí okolo 10. července. Cibule se skládá průměrně z 10 stroužků. Obalové suknice jsou tenké, atraktivně fialově zbarvené. Odrůda Vekan je významná nejen kvůli své pěstitelské spolehlivosti, ale i tím, že je to jedna z mála odrůd, kterou lze pěstovat i v lokalitách s vyšší hladinou podzemní vody a ve vlhčích půdách. Navíc má přirozenou odolnost vůči viru OYDV ( KOZÁK, 2014). Udržovatelem této odrůdy je v současné době Václav Kozák. Vekan byl registrován ( 38

39 4.1.2 Přípravky k aplikaci na list česneku Při experimentu bylo využito 12 přípravků, které za účelem pokusu zdarma poskytli výrobci daných přípravků. Jedná se o hnojiva nebo pomocné rostlinné přípravky určené pro listovou aplikaci. Ve většině případů nebyly dosud testovány na česneku, běžně se však využívají pro zemědělské plodiny, především pro obiloviny a řepku. Energen Cleanstorm Energen Cleanstorm je přípravek určený do obilnin, řepky, hořčice, máku, slunečnice, cukrové řepy, kukuřice, luskovin, zeleniny, chmele, ovocných, okrasných a lesních dřevin a révy vinné. Přípravek obsahuje vysokou koncentraci rostlinných extraktů, které mají fungicidní a bakteriocidní účinek, dále pak látky stimulující růst, látky, které podporují příjem a zpracování dusíku rostlinami a látky zvyšující odolnost rostlin k suchu. Přípravek dokáže až po dobu 2 měsíců udržet v rostlině v době sucha o 25 % více vody a zajistí kvalitní fotosyntézu i v méně příznivém období. Navíc má protistresové účinky vůči chladu. Na česnek výrobce doporučil dávku 0,3 l/ha, která má být aplikována 3x během vegetace. Za účelem experimentu nám přípravek poskytla firma Energen ( Energen Fulhum Plus Energen Fulhum Plus nám též poskytla firma Energen. Jedná se o pomocný rostlinný přípravek, který stimuluje růst a vývoj rostlin. Bylo prokázáno, že zaručuje ošetřeným rostlinám v porovnání s kontrolou snášet teploty o 2 3 C nižší, v době sucha pomáhá v rostlinách po dobu 4 3 týdnů zadržet o % více vody, pomáhá rostlinám lépe růst v zasolených půdách a zvyšuje toleranci k chorobám a škůdcům. Navíc výrazně pomáhá rostlinám regenerovat po chemickém, mechanickém i mrazovém poškození. Určen je pro mnoho zemědělských i zahradnických plodin, mimo jiné i pro česnek. Doporučená dávka je 0,5 l/ha s tím, že je vhodné přípravek kombinovat s 10% roztokem močoviny. Aplikace by měla být provedena 3x v 14 21denních intervalech ( 39

40 Fertileader Axis Přípravek Fertileader Axis nám poskytla firma Timac agro. Používá se pro řepku, brambory, kukuřici, luskoviny, mák, cibuloviny, plodovou zeleninu i pro ovocné rostliny. Obsahuje 42 g/l N, 250 g/l P 2 O 5, 35 g/l Mn, 80 g/l Zn a patentovanou složku Seactiv, což je komplex vyselektovaných a izolovaných aktivních molekul původem z řas. Obsahuje isopentenyladenin (IPA), glycin betain a aminokyseliny. Díky této složce je zrychlován metabolismus rostlin a je zabezpečena větší jistota příjmu makroprvků i mikroprvků. Fertileader Axis zvyšuje intenzitu metabolismu rostlin a omezuje jeho možné zastavení při stresu rostlin, stimuluje růst a aktivitu kořenů, čímž zefektivňuje příjem živin a vody, stimuluje fotosyntézu a podporuje tvorbu jejích produktů, díky zinku a fosforu je zajištěna kontrola syntézy auxinů, čehož následkem je růst kořenů. Prvek Mn zajišťuje přeměnu nitrátového dusíku. Pro cibuloviny je určena dávka 3 l/ha ve stadiu 20 cm ( Fertileader Gold Fertileader Gold za účelem pokusu poskytla firma Timac agro. Použitelný je pro řepku, brambory, cukrovou řepku, slunečnici, luskoviny, vojtěšku, mák, brukvovité rostliny, cibuloviny, kořenovou a plodovou zeleninu, révu vinnou i pro ovocné rostliny. Obsahuje 70 g/l B, 4g/l Mo a složku Seactiv. Přípravek zvyšuje intenzitu metabolismu rostlin a omezuje jeho možné zastavení při stresu rostlin, stimuluje růst a aktivitu kořenů, čímž zefektivňuje příjem živin a vody, stimuluje fotosyntézu a podporuje tvorbu jejích produktů, díky obsahu B zabezpečuje lepší aktivitu květů a přemisťování cukrů v rostlině a Mo zajišťuje kontrolu transformace dusíku. Přípravek je možné používat i v ekologickém zemědělství. Doporučená dávka je 2 l/ha ( Fertileader Vital Fertileader Vital je třetím přípravkem, který jsme získali od firmy Timac agro. Používá se do pšenice, ječmene, brambor, kukuřice, máku, cibulovin, kořenové a listové zeleniny, révy vinné i pro ovocné rostliny. Obsahuje 104 g/l N, 58 g/l P 2 0 5, 46 g/l K 2 O, 1160 mg Mn, 580 mg B, 580 mg Zn, 232 mg Cu, 232 mg Fe, 116 mg Mo a složku Seactiv. Fertileader Vital zvyšuje intenzitu metabolismu rostlin a omezuje jeho možné 40

41 zastavení při stresu rostlin, stimuluje růst a aktivitu kořenů, čímž zefektivňuje příjem živin a vody, stimuluje fotosyntézu a podporuje tvorbu jejích produktů. Doporučuje se aplikovat 2 3x za vegetaci 4 l/ha ( YaraVita KombiPhos YaraVita KombiPhos je kapalným listovým hnojivem do řepky, obilovin a brambor, které na experiment do česneku poskytla firma Yara. Obsahuje 440 g/l oxid fosforečný (P 2 O 5 ), 75 g/l oxid draselný (K 2 O), 67 g/l oxid hořečnatý (MgO), 10 g/l mangan (Mn) a 5 g/l zinek (Zn). Aplikační dávka je 5 l/ha s tím, že na 1 ha je doporučeno použít 200 l roztoku ( NitroTOP Kapalné listové hnojivo NitroTOP nám dodala firma Soufflet agro. Hnojivem je rostlinám dodáván dusík, ale i hořčík a síra. Používá se do ozimé pšenice, ozimého ječmene, v redukovaných dávkách i do ječmene jarního, dále pak do kukuřice, řepky, řepy cukrové, brambor, slunečnice a máku. Hnojivo obsahuje 300 g/l N, 33 g/l vodorozpustný MgO a 67 g/l vodorozpustný SO 3. Pro česnek za účelem stimulace porostu byla doporučena dávka 5 l/ha. Pro cílené hnojení dusíkem by bylo zapotřebí dávku navýšit na 20 l/ha, která se dá rozdělit do dvou aplikací po 10 l/ha ( OilSTART OilSTART je přípravek, který nám na pokus poskytla firma Soufflet agro. Je registrován do řepky, cukrové řepy, máku, slunečnice a hořčice. Obsahuje 30 g/l N. 30 g/l vodorospustný MgO, 1000 g/l vodorozpustný SO 3, 27 g/l vodorozpustný B, 3 g/l vodorozpustný Mo a huminové látky. Dodavatel doporučil dávku 3 5 l/ha. Přípravek je určen k nastartování fyziologických pochodů v rostlině a k obnovení vegetace ozimů po zimním období ( OilTOP Dalším přípravkem od firmy Sufflet agro je OilTOP. Jedná se o pomocný rostlinný přípravek, který je fyziologickým aktivátorem výživy. Byl speciálně navrhnut pro olejniny a řepu cukrovou. Používá se pro řepku, řepu cukrovou, mák, slunečnici 41

42 a hořčici. Obsahuje 130 g/l vodorozpustného B, oligosacharidy a filtrát GA 142, který podporuje tvorbu kořenového systému a aktivuje enzymy, které podporují a zintenzivňují příjem živin. Aplikuje se pouze jednou za vegetaci a to v dávce 1,5 l/ha ( Sunagreen Sunagreen je stimulátor růstu a vývoje rostlin. Vyvinut byl pro jarní i ozimé obiloviny, brambory, řepu cukrovou, řepku olejnou, slunečnici, sóju a mák setý. U obilovin zvyšuje odolnost k poléhání a optimalizuje počet produktivních odnoží. U řepy cukrové a brambor zvyšuje výnos a kvalitu výpěstku. Účinnou látkou je kyselina 2-aminobenzoová a kyselina 2-hydroxybenzoová. Aplikační dávka přípravku je 0,5 l/ha, který se smíchá se l vody. Aplikuje se 2 3x za vegetaci ( YaraVita Thiotrac Kapalné hnojivo pro aplikaci na list YaraVita Thiotrac nám na experiment poskytla firma Yara. Hnojivo je určené k dodání dusíku a síry pro brambory, obiloviny, brukvovitou zeleninu, řepku, cukrovou řepu a mrkev. Obsahuje300 g/l síru, 200 g/l dusík, z toho 138 g/l je dusík amonný a 62 g/l je dusík močovinový. Doporučená dávka je 5 l/ha. Aplikaci hnojiva je vhodné opakovat 10 14denním intervalem ( ZinSTART ZinSTART je čtvrtým hnojivem, které nám dodala firma Sufflet agro. Tímto kapalným listovým hnojivem je rostlinám dodáván zinek a síra. Obsahuje 120 g/l Zn, 120 g/l SO 3 a lignosulfáty. Přípravek lze použít pro obilniny, kukuřici, cukrovou čepu, mák, luskoviny, zeleninu i pro ovocné stromy. ZinSTART stimuluje rozvoj kořenové soustavy, podporuje zvýšenou aktivitu auxinů a dlouživý růst. Podílí se na tvorbě chlorofylu a zlepšuje fotosyntetickou aktivitu. Zvyšuje odolnost rostlin ke stresu ze sucha a chladu. Po zimě urychluje regeneraci, pomáhá při mechanickém poškození nebo proti fytotoxicitě. Pro česnek byla doporučena dávka 2 l/ha ( 42

43 4.1.3 Biopřípravky k aplikaci před výsadbou Gliorex Gliorex dodaný firmou Fytovita je pomocný rostlinný přípravek obsahující spóry hub rodu Clonostachys a Trichoderma. Ty brání nástupu patogenních hub do kořenového systému rostliny. Přípravek je možné použít při výsevu či výsadbě zeleniny, květin, bylinek či obilovin, je vhodný pro ekologické zemědělství. Aplikační dávka na česnek je 10 g/kg sadby ( Clonoplus Pomocný rostlinný přípravek Clonoplus obsahuje spóry hub několika kmenů rodu Clonostachys. Ty brání nástupu patogenních hub do kořenového systému rostliny, čímž zlepšují jeho kvalitu a přispívají k lepší obranyschopnosti rostliny. Přípravek je určen pro aplikaci při výsevu a výsadbě zeleniny, květin, bylinek či obilovin, je vhodný pro ekologické zemědělství. Aplikační dávka na česnek je 10 g/kg sadby. Přípravek k pokusu dodala firma Fytovita ( Symbivit Symbivit obsahuje spóry 6 druhů mykorhizních hub. Je určen pro většinu druhů zeleniny, ovoce, trávníky, některé jehličnany a jiné okrasné dřeviny. Pro správný účinek je nutné zajistit přímý kontakt přípravku s ošetřovanou rostlinou, proto je doporučováno aplikovat jej přímo do řádku k vysazovanému česneku. Aplikační dávka je 15 g/m 2. Přípravek dodala firma Symbiom. ( Polymix Pomocný půdní přípravek Polymix obsahuje spóry hub rodů Botryotrichum, Isaria, Clonostachys a Talaromyces. Aplikace přípravku je doporučována pro výsev a výsadbu zeleniny, květin, luskovin a jetelovin. Je doporučován pro ekologické zemědělství. Aplikační dávka na česnek je 10 g/kg sadby. Také tento přípravek jsme získali od firmy Fytovita ( 43

44 Polyversum Přípravek Polyversum nám poskytla firma Biopreparáty. Obsahuje mykoparazitický mikroorganismus Pythium oligandrum, který rozkládá stélky fytopatogenů a takto získané živiny využívá pro vlastní výživu. Zvyšuje tak rezistenci rostliny k listovým a dalším chorobám a stimuluje její růst. Používá se do všech druhů zeleniny, do olejnin, obilovin, trávníku, na chmel, vinnou révu a na jahody. Přípravek je registrován pro ekologické zemědělství. Aplikační dávka pro česnek je 5g/kg sadby ( Lignohumát AM Lignohumát AM je přípravek obsahující minimálně 50 % fulvokyselin a dalších nízkomolekulárních částí huminového spektra a maximálně 50 % solí huminových kyselin, navíc je obohacen mikroelementy v chelatové podobě. Po aplikaci jsou rostlinné porosty viditelně vitálnější, mají sytější barvy a využívají efektivněji dodávané živiny. Pomáhá rostlinám vyrovnávat se se stresovými podmínkami a rychleji regenerovat. Je používám na hnojení zeleniny, česneku, sóji, hořčice, řepky, ovocných stromů, brambor, řepy, obilnin, kukuřice a jahod. Pro česnek se doporučuje dvouhodinové moření před výsadbou a poté aplikace během vegetace v podobě zálivky 1 x za dní. Aplikační dávka pro česnek je v kombinaci s dalšími přípravky 0,05 0,06 g/kg sadby ( 4.2 Metodika Sezóna 2015/2016, Bučina Česnek byl vysazen 11. října 2015 v Bučině poblíž Vysokého Mýta sazečem Erme PLMD 3. Před výsadbou byla půda prohnojena hnojivem YaraMila Complex v dávce 400 kg/ha. Sadba byla bezprostředně před výsadbou namořena v 5% roztoku Sulky a 0,1% roztoku přípravku Rovral Aquaflo. Česnek byl vysazen do dvojřádků, vzdálenost řádků ve dvojřádku byla 8 cm a vzdálenost dvojřádků od sebe 40 cm. Hloubka výsadby byla nastavena 10 cm. 44

45 Na jaře v době, kdy měly rostliny průměrně 3 listy, byl aplikován herbicid Targa super 5 EC v dávce 2 l/ha. Ten působí i proti obilovinám, které byli předchozí rok na tomto místě pěstovány proběhlo přihnojení ledkem vápenatým v množství 100 kg/ha. První plečkování bylo provedeno V květnu byl česnek již tak vzrostlý, že nebylo možno pole vláčet, proto byl aplikován herbicid Stomp 400 SC v dávce 3,5l/ha. Kvůli půdnímu škraloupu byl porost ve velmi špatném stavu. Tím nastaly ideální podmínky pro vyzkoušení přípravků, které mají za úkol zlepšit kondici rostlin. Vzhledem k tomu, že porost nebyl cíleně založen za účelem pokusu, byly až v průběhu vegetace vytvořeny jednotlivé parcelky. Kvůli tomu, že parcelky nebylo možné vyznačit např. provázkem, který by překážel při agrotechnických zásazích, byly vyznačeny a odděleny tak, že po vyměření parcelky o rozměrech 1,5 x 4 m (šířka odpovídala třem dvojřádkům), byly v řádcích odkopány rostliny 30 cm od parcelky. Všechny jednotlivé parcelky u dané odrůdy byly vytvořeny v jedné řadě za sebou, aby byly co nejméně komplikovány agrotechnické zásahy v okolním porostu. Vytvořeno bylo u každé odrůdy celkem 60 parcelek, což v řadě za sebou činilo délku 258 metrů. Nicméně porost byl založen strojově, tudíž všechny parcelky neobsahovaly stejný počet jedinců. U odrůdy Slavin bylo nejméně 105 a nejvíce 169 jedinců na jedné parcelce. Při pokusu byl česnek ošetřován stejně jako při běžném polním pěstování. K tomu patří strojová výsadba, při které není česnek vysazen podpučím dolů, ale většina stroužků zůstává v půdě v horizontální poloze. K odplevelování byl použit herbicid, který taktéž má vliv na konečné výnosy a je možné, že může ovlivnit i působení použitých přípravků. První aplikace přípravků proběhla , tedy jen krátce po prvním plečkování, při kterém teprve byl rozrušen půdní škraloup. Rostliny byly v té době ve špatném stavu, byly v porovnání s jinými porosty v ČR výrazně menší a slabší. Přípravky byly ředěny na dávku 200 l roztoku na 1 ha. K aplikaci přípravku byl použit mechanický tlakový zádový postřikovač. Před aplikací každého přípravku byla nádrž postřikovače 3x vypláchnuta vodou. Postřik byl proveden ve večerních hodinách, neboť dusík obsažený v některých přípravcích na světle uniká do vzduchu. 45

46 U přípravků, jejichž výrobce doporučuje opakovanou aplikaci, byl druhý postřik proveden v polovině května, 2 týdny po první aplikaci. Jednalo se o přípravky Energen Cleanstorm, Energen Fulhum Plus, Fertileader Vital, Sunagreen, YaraVita Thiotrac. Během vegetace byl porost 2x přihnojen na list 10% roztokem močoviny. Provedeno bylo i vláčení a plečkování mezi řádky. V řádcích byl plevel odstraněn pomocí okopávky či ručního odplevelení. Začátkem června se začaly na odrůdě Vekan objevovat první květní stvoly se základy palic. Ty byly ručně odlámány. Na odrůdě Slavin se květní stvoly začaly vytvářet zhruba o týden později. I u této odrůdy bylo provedeno odhlávkování a ve stejnou dobu byl zkontrolován i porost Vekanu, kde byly odstraněny květní stvoly u rostlin, jež měly zpoždění ve vývoji a v době prvního hlávkování ještě květní stvoly netvořily. Sklizeň odrůdy Vekan byla provedena 13. a 14. července. Česnek byl podorán vyorávačem N.O.P.O.Z.M. a poté ručně z půdy vytažen. Aby bylo zamezeno vlivu toho, že na každé parcelce byl kvůli strojové výsadbě jiný počet jedinců a v porostu se objevovala místa, kde byl česnek vysazen příliš hustě, bylo z každé parcelky vybráno jen 70 rostlin, které měly kolem sebe podobný volný prostor. Rostliny z přehuštěných nebo naopak řídkých úseků byly vyřazeny. Vybraných 70 rostlin bylo svázáno do jednoho svazku a odvezeno do dobře větraného skladu na sušení, kde byly svazky v temnotě zavěšeny. Každý svazek byl označen jmenovkou, na které byl uveden název přípravku, který byl na rostliny aplikován. Úzkolistý nepaličák Benátčan byl sklizen ve dnech 24., 25. a 26. července. I u této odrůdy bylo vybráno vždy jen 70 rostlin z parcelky, které měly přibližně stejné prostorové podmínky. Vyřazeni byli též jedinci, kteří díky stresu suchem vytvořili květní stvol s pacibulkami. Odrůda Slavin byla sklizena ve dnech 29. a 30. července. Pro porovnání byly u této odrůdy do hodnocení zařazeny všechny jedinci z každé parcelky. Všechny jedinci od varianty byli svázáni do jednoho svazku a převezeny do skladu, kde byli následně zavěšeni a sušeni. 46

47 Česnek byl sušen až do poloviny srpna, kdy byl postupně opracováván byly uřezány kořeny a nať byla seříznuta na délku 2 cm. Cibule byly očištěny a uskladněny na suchém větraném místě. Hodnocení bylo zahájeno v polovině září. Jednotlivé cibule byly zváženy a hodnoty zaevidovány s přesností na setiny gramu Sezóna 2015/2016, Šardice Porost v Šardicích nebyl účelně založen k pokusu, byl k němu využit až dodatečně. Jednalo se o pěstební plochy odrůd Bjetin a Vekan. Česnek byl vysazen ručně do řádků vytvořených radličkami. Před výsadbou byla půda prohnojena hnojivem Cererit v dávce 500 kg/ha. Sadba byla namořena v 5% roztoku Sulky a 0,1% roztoku Rovral Aquaflo. Vzdálenost řádků byla 30 cm, hloubka výsadby 8 10 cm byly aplikovány přípravky na list. Ve stejných koncentracích jako v lokalitě Bučina byly použity přípravky OilSTART, ZinSTART, OilTOP, Sunagreen, NitroTOP, kombinace KombiPhosu a Thiotracu a kombinace přípravků E. Fulhum Plus, E. Cleanstorm s 5% roztokem močoviny proběhlo hnojení ledkem vápenatým v množství 100/ha. Pro vyčištění porostu od plevele byl použit herbicid Stomp 400 SC v dávce 4 l/ha , tedy v době, kdy česneku začaly žloutnout špičky listů jako známka špatného příjmu dusíku, následovalo přihnojení 5% roztokem močoviny na list. Na konci května, konkrétně , byl podruhé aplikován herbicid Stomp SC 400, taktéž v dávce 4 l/ha. Ve dnech proběhlo postupně ruční odhlávkování celého porostu. Česnek dlouhodobě trpěl velkým suchem. Důkladné zavlažení dne znamenalo pro rostliny výrazný šok, na který reagovaly během několika dní náhlým ukončením vegetace. Sklizeň byla zahájena vyorávačem Dabaki 4U-83. Parcelky pro pokus byly vytyčeny až při sklizni, a to tím způsobem, že u každé odrůdy a použitého přípravku byl náhodně vybrán čtverec o velikosti 2 x 2 metry a z něj vybrány všechny cibule. Česnek se sušil bez nati na sítech, po jeho usušení, přibližně po měsíci, byly odstraněny kořeny a cibule dočištěny. Hodnocení proběhlo Bylo třeba všechna hodnocení provést během co nejkratšího období, aby se cibule nelišily stupněm vysušení, což by mělo zásadní vliv na validitu pokusu. 47

48 4.2.3 Sezóna 2016/2017, Bučina - opakování pokusu s přípravky z předchozího roku Před zahájením sezóny 2016/2017 byly již zhodnoceny výstupy z předchozího roku. Záměrem bylo pokus zopakovat a eliminovat negativní vlivy, které mohly výsledky ovlivnit a které se netýkaly zkoumaných přípravků. Jako jeden z nejvýraznějších problémů se ukázalo použití sázecího stroje. Sadba tedy tentokrát probíhala ručně do radličkami připravených řádků, aby byly všechny stroužky stejně hluboko. Shodnou vzdálenost jednotlivých stroužků od sebe zajistila ručně vyrobená šablona s otvory vzdálenými 12 cm. Při sázení byla pozornost věnována také správné orientaci stroužků podpučím dolů. Parcelky byly vytvořeny pro množství 150 stroužků tak, že vzdálenost řádků byla 40 cm, 3 řádky v parcelce, v každém řádku 50 jedinců, tzn. délka řádku byla 6 metrů. Po půlmetrové mezeře následoval další záhon. Šířka porostu odpovídala 3 parcelkám, ty se na celé ploše střídaly podle použitého přípravku jako šachovnice. Pro tuto část pokusu byly zvoleny odrůdy Blanin II a Havran. Pole bylo předem ošetřeno přípravkem YaraMila Complex v dávce 300 kg/ha. Výsadba proběhla Česnek byl den před výsadbou namořen dvouhodinovým namočením do 5% roztoku Sulky, po následném okapání byl na vlhké stroužky aplikován suchý biologický přípravek Clonoplus. Samotná výsadba proběhla podle výše popsaného postupu. V polovině března, konkrétně byl česnek přihnojen opět přípravkem YaraMila Complex v dávce 300 kg/ha proběhla aplikace zkoumaných přípravků. Jejich počet byl nižní než v předchozím roce z toho důvodu, že někteří výrobci vzorky nedodali v takovém čase, aby mohl být u všech přípravků zachován stejný termín aplikace. Porost byl přihnojen na list 10% roztokem močoviny. U produktů Fertileader Vital a Sunagreen byl proveden druhý postřik byl česnek odhlávkován. 48

49 proběhla sklizeň odrůdy Havran. Česnek byl podorán vyorávačem N.O.P.O.Z.M. a poté ručně z půdy vytažen, následně svazován do svazků po 75 ks, svazky byly zavěšeny do temna. Stejně se postupovalo při sklizni odrůdy Blanin II dne Česnek byl sušen do poloviny srpna, kdy byla ořezána nať, cibule očištěny a hodnoceny. Z hodnoceného vzorku museli být vyřazeni jedinci mechanicky poškození, převážně z důvodu naříznutí cibule vyorávačem Sezóna 2016/2017, Bučina - pokus s biologickými přípravky Kromě pokusu s chemickými přípravky shodnými s předchozím rokem bylo provedeno zkoumání účinku několika biologických přípravků, které jejich výrobci doporučují pro pěstování česneku v ekologickém zemědělství. Jednalo se o přípravky Clonoplus, Gliorex, Symvivit, Polymix, Polyversum, Lignohumát AM a jejich kombinace na odrůdě Havran. V prosinci, přesněji , byla veškerá sadba namořena dvouhodinovým namočením do 5% roztoku sulky a následně nechána okapat proběhla výsadba, před kterou byl aplikován sledovaný přípravek. Všechny přípravky kromě Symbivitu byly zasucha promíchány s vlhkými stroužky, na které se přilepily. Přípravek Symbivit byl sypán přímo do řádku k vysazovanému česneku. Kontrolní vzorek byl namořen pouze Sulkou. Tabulka 2: Dávkování biologických přípravků v kombinacích na 1 kg sadby Clonoplus Lignoh. AM Symbivit Gliorex Polymix Var. 6 7 g 0,05 g Var. 7 7 g 0,06 g 100 g Var. 8 5 g 5 g Var. 9 6 g 0,06 g 2 g Také u tohoto pokusu byla věnována zvýšená pozornost způsobu sázení. Řádky byly vytvořeny radličkami, stroužky sázeny ručně podpučím dolů pomocí šablony s přesnou vzdáleností 12 cm od sebe. Parcelky tvořily 3 řádky dlouhé 6 metrů a vzdálené 40 cm s celkem 150 ks vysázených stroužků. Parcelky ošetřené jednotlivými typy přípravků byly rozmístěny do tvaru šachovnice. 49

50 Pozemek byl výrazně zaplevelen pšenicí, která se zde pěstovala v předchozím roce, proto byl použit herbicid Targa super 5 EC v dávce 2 l/ha. Porost byl průběžně okopáván, a vyplečkován. Plečkování bylo z důvodu těžší půdy a velkého sucha poměrně náročné. Během vegetace bylo 3x provedeno přihnojení na list 10% roztokem močoviny, a to v termínech , a proběhla aplikace herbicidu Stomp 400 SC v dávce 3,5l/ha. Odhlávkování rostlin Havranu bylo provedeno , přesně o týden později byl porost znovu prohlídnut a byly odhlávkovány rostliny, které v termín prvního hlávkování neměly květní stvol dosud vyvinutý. Ve stejný termín bylo provedeno odhlávkování odrůdy Blanin II, která vytváří květní stvol později. Znovu byl porost prohlídnut doodhlávkován Odhlávkování bylo provedeno odlomením tvořící se palice těsně pod palicí, květní stvol byl na rostlinách ponechán. Sklizeň probíhala Také v tomto případě byl česnek vyorán podorávačem N.O.P.O.Z.M. a ručně z půdy vytažen. Poté následovalo svazkování po 75 ks a každý svazek byl po označení zavěšen do temna, kde se sušil do poloviny srpna se ořezaly kořeny, nať byla zkrácena na délku 2 cm, cibule byly dočištěny a hodnoceny. Některé cibule vykazovaly známky mechanického poškození v důsledku naříznutí při sklizni nebo při plečkování, musely být tedy z hodnocení vyřazeny. Ostatní byly zváženy a hodnoty zaznamenány do tabulky. Někteří výrobci uvádějí u svých přípravků fungování i proti půdním houbovým chorobám, pro zajímavost byl česnek proto zhodnocen na přítomnost fuzária a mazovitosti česneku. Hodnocení bylo provedeno ve spolupráci s doc. Šafránkovou na Mendelově univerzitě v Brně. 50

51 5 VÝSLEDKY Tato kapitola vychází z hodnot průměrných hmotností cibulí, které jsou zobrazeny v tabulkách 1 8 v přílohové části této diplomové práce. Bučina 2016 Graf 3: Vliv přípravků na průměrnou hmotnost sklizených cibulí, Bučina 2016 Při experimentu v Bučině v roce 2016 byly založeny v každém opakování dvě parcelky s kontrolou, aby mohl být sledován vliv pole na konečné výsledky, neboť parcelky byly na poli umístěny za sebou, nikoliv šachovnicově. Z grafu č. 3 vyplývá, že umístění parcelky na poli mělo poměrně velký vliv na výnosy, u odrůdy Vekan dokonce statisticky průkazný. Jednotlivé parcelky ošetřené přípravky byly umístěny na pokusném poli ve stejném pořadí, jako jsou uvedeny v grafu č. 3. Z toho důvodu je přesnější porovnání konkrétních přípravků s blíže lokalizovanou kontrolou. Vzhledem k tomu, že distributor přípravku Energen Fulhum Plus doporučoval aplikaci tohoto 51

52 přípravku v kombinaci s 5% roztokem močoviny, byla založena i kontrolní varianta s přihnojením 5% roztokem močoviny. Průměrná hmotnost sklizených cibulí odrůdy Benátčan byla u 1. kontroly 37,7 g, kontrola 2 dosáhla průměrné hmotnosti 38,41 g. V porovnání s oběma kontrolami došlo u všech ošetřených variant k navýšení výnosů. Statisticky průkazné zvýšení výnosů bylo zaznamenáno u variant ošetření přípravkem ZinSTART (42 g), OilTOP (42,3 g), KombiPhos (42,3 g), KombiPhos + Thiotrac (42,2g), Fertileader Vital (42,2 g), Fertileader Gold (42,9 g), Fertileader Axis (42,9 g) i u kontroly přihnojené na list 5% roztokem močoviny (42,3 g). Zatímco navýšení výnosů u kontroly ošetřené močovinou je statisticky průkazné, navýšení výnosů u variant E. Fulhum Plus + močovina (41,1 g), E. Fulhum Plus bez močoviny (40,1 g), E. Fulhum Plus + E. Cleanstorm + močovina (40,7 g) statisticky průkazné není. Výrazně nižších výnosů dosahovala odrůda Slavin, u které však byly při hodnocení vybrány veškeré cibule, které na parcelce dorostly. Průměrná hmotnost cibulí u obou kontrol nedosáhla ani 30 g. Nižší výnos byl zjištěn u varianty ošetřené přípravkem KombiPhos a u varianty ošetřené přípravkem OilSTART. U ostatních variant došlo ke zvýšení výnosů, to bylo statisticky průkazné u varianty ošetřené přípravky Fertileader Axis (33 g), Fulhum plus bez močoviny (33,3 g) a hnojivem močovina (33,4 g). V porovnání s 1. kontrolou došlo ke statisticky průkaznému navýšení výnosů i u varianty ošetřené přípravkem Fertileader Gold (30,26 g), nicméně pokud bychom jej porovnali s kontrolou na poli blíže lokalizovanou (kontrola 2 29,22 g), navýšení výnosů u tohoto přípravku statisticky průkazné není. U odrůdy Vekan se objevily statisticky průkazné rozdíly i mezi oběma kontrolami, které byly reálně na poli od sebe vzdáleny zhruba 60 metrů. Při porovnání variant s první kontrolou je jednoznačně zřejmé, že tato kontrola vykazuje statisticky průkazně nejvyšší výnos, neboť průměrná hmotnost cibulí byla 55,1 g. Naopak kontrola 2 měla výnos výrazně nižší 46,24 g. V porovnání s kontrolou 2 byly zaznamenány nižší výnosy pouze u variant ošetřených přípravky Cleanstorm (43,1 g), Fertileader Axis (45,9 g) a OilSTART (44,7 g). Statisticky průkazně vyšší výnosy v porovnání s kontrolou 2 měly varianty ošetřené přípravky ZinSTART (79,7 g), 52

53 OilTOP (50,3 g), NitroTOP (52,2 g), Fertileader Vital (51 g) a Fertileader Gold (53,2 g). Šardice 2016 Graf 4: Vliv přípravků na průměrnou hmotnost sklizených cibulí, Šardice 2016 V Šardicích bylo vyzkoušeno 8 přípravků a jejich kombinací. Průměrná hmotnost cibulí odrůdy Bjetin byla 22 g. Mírné snížení hmotnosti cibulí bylo zaznamenáno u variant ošetřených přípravkem OilTOP a Sunagreen, u ostatních variant došlo ke zvýšení výnosů. Statisticky průkazné navýšení bylo u varianty ošetřené přípravkem NitroTOP a to na průměrnou hmotnost cibulí 24,8 g. Vyšší výnos měla odrůda Vekan, na které byly vyzkoušeny 3 přípravky či kombinace přípravky. V kontrole dosáhly cibule průměrné hmotnosti 31,2 g. Všechny ošetřené varianty vykazovaly navýšení výnosů, statisticky průkazné navýšení však bylo pouze u varianty ošetřené přípravkem Fulhum plus s močovinou a přípravkem Cleanstorm. U této varianty dosáhly cibule průměrné hmotnosti 35,3 g. 53

54 Bučina 2017 Graf 5: Vliv přípravků na průměrnou hmotnost sklizených cibulí, Bučina 2017 Hodnota (g) Přípravek(Odrůda); Vážené průměry Současný efekt: F(18, 8463)=1,1733, p=,27377 Dekompozice typu III Vertikály označují 0,95 intervaly spolehlivosti Kontrola ZinSTART Sunagreen F. Vital F. Axis OilSTART OilTOP NitroTOP F. Gold Lignohumát Přípravek Odrůda Blanin II Odrůda Havran Experiment s listovými přípravky byl v obci Bučina zopakován i v roce 2017 s tím, že byl dán větší důraz na stejnoměrnou výsadbu česneku. Navíc byl použit Lignohumát, naopak některé přípravky znovu použity nebyly. U odrůdy Havran dorůstaly cibule kontroly průměrné hmotnosti 41,32 g. K navýšení hmotnosti cibulí došlo u všech variant použitých přípravků, nicméně u žádné nebylo navýšení statisticky průkazné. Nejvyšší průměrná hmotnost cibulí byla u varianty ošetřené přípravkem OilSTART (44,79 g), po něm následoval Lignohumát (44,51) a Fertileader Gold (44,27 g). Naopak u odrůdy Blanin II došlo s výjimkou přípravku NitroTOP u všech ostatních přípravků k mírnému snížení výnosů, ani zde však není rozdíl statisticky průkazný. Průměrná hmotnost cibulí Blanin II v kontrole byla 31,7 g. O málo vyšší výnos byl zaznamenán pouze u přípravku NitroTOP, kde byla průměrná hmotnost cibulí 54

55 zvýšena o pouhých 0,3 g na 32 g. Naopak nejnižšího výnosu dosáhla varianta ošetřená přípravkem Fertileader Gold 30 g. Bučina biologické přípravky Graf 6: Vliv biologických přípravků na průměrnou hmotnost sklizených cibulí, Bučina Současný efekt: F(9, 3959)=1,8704, p=,05173 Vertik. sloupce označ. +/- sm. chyby Kontrola Gliorex Gliorex + Clonoplus Clonoplus Clon. + Polymix + Lign. Polymix Symbivit Symb. + Clon. + Lign. Polyversum Clonoplus + lignohumát hodnota (g) přípravek Výnos česneku byl též hodnocen u experimentu na odrůdě Havran s použitím biologických přípravků. Z grafu č. 6 je jednoznačné, že tyto přípravky výnosy příliš pozitivně neovlivnily. Mírné navýšení proti kontrole s průměrnou hmotností cibulí 51,2 g bylo zaznamenáno u tří variant. Průměrná hmotnost cibulí u varianty ošetřené přípravkem Clonoplus byla 52,06 g, u varianty Symbivit + Clonoplus + Lignohumát AM 51,77 g a u varianty Clonoplus + Polymix + Lignohumát AM 51,75 g. U ostatních variant byly výnosy v porovnání s kontrolou nižší, nicméně žádné zvýšení ani snížení nebylo statisticky průkazné. 55

56 U biologických přípravků bylo též ověřeno, jaký vliv mají na přítomnost dvou půdních chorob, a to na Fusarium sp. a Embellisia allii (Campan.) E.G. Simmons (synonymum Helminthosporium allii Campan) sazovitost česneku. Z grafu č. 7 je patrné, že při použití všech přípravků a jejich kombinací došlo ke snížení počtu jedinců pozitivních na přítomnost Fusaria. Statisticky průkazné snížení pak bylo zaznamenáno u variant ošetřených přípravky Clonoplus, Polymix a Polyversum, dále pak u varianty ošetřené kombinací přípravku Clonoplus s přidáním 0,05 g Lignohumátu AM a nejvýraznější snížení je patrné u stejné varianty, ke které byl navíc ještě přidán přípravek Symbivit (100 g na parcelku, tj. 33,3 g/m 2 ). Tyto 2 varianty však vykazují vysokou míru napadení Embellisií. Graf 7: Procentní zastoupení cibulí napadených Fusariem, Bučina

57 Graf 8: Procentní zastoupení cibulí napadených Embelisií, Bučina