, kde index t = 1,2,..., n označuje příslušný interval

Transkript

1 Ciace: ŠPERKOVÁ, R. -- DUDA, J. Komparace vybraných meod predikce v oblasi exporu a imporu vína. Aca Universiais agriculurae e silviculurae Mendelianae Brunensis : Aca of Mendel Universiy of agriculure and foresry Brno = Aca Mendelovy zemědělské a lesnické univerziy v Brně sv. LVI, č. 6, s ISSN KOMPARACE VYBRANÝCH METOD PREDIKCE V OBLASTI EXPORTU A IMPORTU VÍNA R. Šperková, J. Duda Došlo:25. června 2008 ŠPERKOVÁ, R., DUDA, J.: Comparison of seleced mehods of predicion of wine expors and impors. Absrac For predicion of fuure evens, here exis a number of mehods usable in managerial pracice. Decision on which of hem should be used in a paricular siuaion depends no only on he amoun and qualiy of inpu informaion, bu also on a subjecive managerial judgemen. Paper performs a pracical applicaion and consequen comparison of resuls of wo seleced mehods, which are saisical mehod and deducive mehod. Boh mehods were used for predicing wine expors and impors in (from) he Czech Republic. Predicion was done in 2003 and i relaed o he economic years 2003/2004, 2004/2005, 2005/2006, and 2006/2007, wihin which i was compared wih he real values of he given indicaors. Wihin he deducive mehods here were characerized he mos imporan facors of exernal environmen including he mos imporan influence according o auhors opinion, which was he inegraion of he Czech Republic ino he EU from 1 s May, On he conrary, he saisical mehod of ime-series analysis did no regard he inegraion, which is comes ou of is principle. Saisics only calculaes based on daa from he pas, and canno incorporae he influence of irregular fuure condiions, jus as he EU inegraion. Because of his he predicion based on deducive mehod was more opimisic and more precise in erms of is difference from real developmen in he given field. deducive mehod, ime-series analysis, wine expors, wine impors, Prognózování je v současné době velmi důležiou součásí řízení firmy. Manažeři ak získávají přehled nejenom o současném savu nabídky a popávky na rhu, ale i o jejím možném vývoji do budoucna. Predikovaná informace jim umožňuje připravi se na eno vývoj a přizpůsobi mu firemní procesy. Prognózy edy mají rozhodující význam pro inerní plánování, kde obchodní a kapiálové výdaje a veškeré akiky jsou realizovány s cílem dosáhnou maximálního zisku (Koonz H., Weihrich H.; 1998). Pro předpovědi budoucích událosí exisuje celá řada meod. Spolehlivos ěcho meod není absoluně dokonalá a v plné míře závisí na kvaliě zdrojových informací, keré jsou nejčasěji získány pomocí markeingového výzkumu. Tudíž nám umožňují předikova pořebné údaje pouze s určiou věšinou předem sanovenou pravděpodobnosí. Jsou pomocným násrojem manažerského rozhodování a v konečném důsledku závisí 1

2 na subjekiviě manažerského úsudku, do jaké míry předpověď ovlivní činnos organizace. Mezi meody obecně používané pro prognózování paří podle Koonze H. a Weihricha H. (1998): Meoda vedoucího názoru Je o nejsarší a nejjednodušší meoda založená na vorbě průměrů. Každý vrcholový manažer v organizaci má povinnos zformova svůj vlasní budoucí odhad založený na subjekivním vnímání dané siuace. Výsledná prognóza je pak vyvořena prosým zprůměrňováním názorů jednolivých manažerů. Tao meoda je velmi subjekivní, jelikož využívá znalosí a zkušenosí manažerů, ale nebere v úvahu žádné výsledky analýz nebo saisik. Meoda skládání názorů Je o nejčasěji používaná meoda, kerá vychází z přesvědčení, že i, co jsou nejblíže rhu, mají o něm nejlepší znalosi. Prognózy budoucího vývoje zde dělají přímo zaměsnanci v dané oblasi a jejich názor revidují manažeři na jednolivých hierarchických supních. Meoda uživaelského očekávání Je výhodná především pro malé podniky s relaivně sejnou klienelou. Podsaa spočívá v om, že podnik formou reálných objednávek nebo markeingového výzkumu odhaduje možné změny zákaznických preferencí. Kombinované meody Pro dosažení co nepřesnější předpovědi je vhodné použí vzájemnou kombinaci více druhů meod. Následně se provede komparace výsledků dosažených různými posupy a jejich analýza. Pokud jsou predikce přibližně sejné, je o známka dobrého odhadu. Pokud se výsledky jednolivých meod liší, svědčí o o opomenuí vlivu někerých fakorů při jejich zpracování a je dobré provés predikci znovu. Saisické meody Jejich markanní rozvoj nasal eprve v nedávné době a byl spojen s rozvojem výpočení echniky, kerá značně usnadnila složié maemaické výpočy. Jsou o jedny z nejspolehlivějších objekivních meod prognózování, ale sejně jako všechny předchozí i yo se poýkají s určiými problémy. Proo při použií jakékoli saisické meody je řeba mí na mysli, že minulé údaje vyvářejí pouze základ pro prognózu a budoucnos nemusí vždy odpovída předcházejícímu vývoji, proože může bý ovlivněna úplně jinými fakory než ěmi, s nimiž saisika počíala. Mezi saisické meody paří korelační analýza, analýza časových řad a ekonomerické modely. Dedukivní meody Vycházejí z reálně zpracovaných analýz. Manažer se na základě konkréních výsledků dosažených analýzami siuace snaží s využiím vlasních zkušenosí, ineligence a inuice odhadnou budoucí vývoj. Jedná se o značně objekivní meody jen s malým prvkem subjekiviy. Cílem je srovnání vypovídacích schopnosí vybraných meod prognózování prodeje z hlediska přesnosi odhadu budoucího vývoje v oblasi imporu a exporu vína do (z) České republiky. Predikce byla provedena v roce 2003 (Šperková R., 2004) a ýkala se hospodářských le 2003/2004, 2004/2005, 2005/2006, 2006/2007, v jejichž rámci byla srovnána se skuečným savem daného vývoje. MATERIÁL A METODY Pro predikci vývoje byly nezávisle na sobě použiy meody dedukivní a saisická. Obě yo meody se v manažerské praxi využívají, ale každá vychází z jiných předpokladů a zohledňuje jiné fakory působící na danou oblas. Saisická meoda 2

3 Pro konkréní prognózování vývoje exporu a imporu vína byla využia meoda analýzy časových řad. Jako všechny saisické meody i ao je využielná pro předpověď budoucího savu současných i minulých hodno a jejím násrojem jsou maemaické výpočy. Časovou řadou nazýváme řadu pozorovaných hodno saisického znaku seřazenou zpravidla v přirozeně souvislé časové posloupnosi ve směru od minulosi k příomnosi (Grofík R., 1987). Nezbynou podmínkou srovnaelnosi údajů v časové řadě je jejich shodné věcné a prosorové vymezení v celém předměném časovém úseku. Časové řady podle Grofíka R. (1987) dělíme na: Okamžikové Obsahují nesčiaelné údaje (např. naměřené hodnoy eploy během dne). Úsekové (inervalové) Obsahují sčiaelné hodnoy (např. sečením denních ržeb můžeme získa ržby ýdenní). Srovnaelnos údajů ohoo ypu je podmíněna konsanní délkou časových inervalů, k nimž se vzahují. U ekonomických da je možno se seka s řadami denních, ýdenních, měsíčních čvrleních nebo ročních údajů. Zkoumaný znak se označuje symbolem Y a jeho konkréní hodnoy y 1, y2,..., y,..., yn, kde index = 1,2,..., n označuje příslušný inerval nebo okamžik zjišťování a n je délka časové řady. Rozdíl n se nazývá věk pozorování. Vývoj ěcho ukazaelů je pro věší přehlednos znázorňován pomocí různých druhů grafů. Z grafů aké snadněji vyčeme budoucí vývoj daného ukazaele a snadněji v něm můžeme vidě jednolivé složky časové řady (Minařík B., 2000). Vývoj časové řady lze inerpreova jako výslednici (souče evenuálně součin) několika různých pohybů v čase. Čás ěcho pohybů má vypočiaelný, čás nepravidelný charaker. Podle Minaříka B. (2000) složky pohybu časové řady ( y ) jsou: sysemaická složka ( Y ) rendová složka určuje dlouhodobý základní směr vývoje řady ( T ), periodická složka, krákodobá má periodiciu kraší než jeden rok, sřednědobá sezónní složka ( S ), má periodiciu jednoho roku, dlouhodobá cyklická souvisí s hospodářskými cykly a jejich periodou, nepravidelná složka skuečná náhodná složka ( ε ), má jen eoreickou podobu, nikdy ji nedokážeme přesně změři, odhadnuá reziduální složka ( e ). Ze všech složek, keré časová řada obsahuje, je pro nás nejdůležiější složka rendová. Výpočem rendové složky získáme rendovou přímku, kerou proložíme skuečné hodnoy, a podle směru jejího vývoje (rosoucí nebo klesající) odhadneme budoucí vývoj hodno. Pro vyrovnání časové řady je využívána meoda nejmenších čverců. Vysvělující proměnnou rendové funkce je čas, kerý se vyjadřuje pomocí časové proměnné. Za předpokladu, že jsou časové body sejně vzdálené, je zavedena časová proměnná jedním ze dvou možných způsobů (Minařík B., 2000): Hodnoa časové proměnné náležící -é hodnoě se položí rovna (pro = 1, 2,., n). Tuo meodu v další analýze nebudeme uvažova a primární pro nás bude meoda následující. 2i n 1 Hodnoa časové proměnné se zavede podle vzorce: ij =, kde je: 2 3

4 ij hodnoa časové proměnné, i jednolivá období (pro i = 1, 2,, n), n celkový poče období (n = 16). Jakmile je zavedena hodnoa časové proměnné, přikročí se k výpoču paramerů rendové přímky. Vlasní rendová přímka má obecný var: T = b + 0 b1 *, kde je: b 0, b 1 paramery rendové přímky, proměnné rendové funkce (čas). Paramery b 0, b 1 vypočíáme vyřešením sousavy dvou rovnic o dvou neznámých: y nb b = ij yij b0 ij b1 2 ij = 0, kde je: y zadané hodnoy (y = y ij ), b 0, b 1 paramery rendové přímky, n celkový poče období (n = 16), ij hodnoa časové proměnné. Vzhledem k omu, že souče hodno časové proměnné je roven nule, je možné dané paramery rendové funkce rovnou vyjádři z výše zmíněných rovnic. Poom pro výpoče y paramerů vznikne následující vzorec: b0 = = y, kde je: n b 0 paramer rendové přímky, n celkový poče období (n = 16), y zadané hodnoy (y = y ij ), y arimeický průměr zadaných hodno. Dále je vypočíána směrnice b 1, kerá je průměrným absoluním přírůskem y * ij připadajícím na jedno období časové řady, podle vzorce: b 1 =, kde je: 2 b 1 paramer rendové přímky, y zadané hodnoy (y = y ij ), ij hodnoa časové proměnné. Ke grafickému znázornění je nejvhodnější spojnicový graf, kerý obsahuje celkem dvě řady. První řadu voří původní zadané hodnoy y ij a druhou voří vyrovnané hodnoy rendové přímky T ij včeně předpovědi. Dedukivní meoda Jak již bylo uvedeno, dedukivní meody vycházejí z reálně zpracovaných analýz. Pro uo konkréní práci byla využia analýza vnějšího prosředí v klasifikaci podle ypu vlivu dle Donnellyho, Gibsonna, Ivanceviche (1997). Klasifikace vnějších fakorů podle ypu vlivu je jedním z nejefekivnějších násrojů analýzy vnějšího prosředí. V podsaě se jedná o jednu z možných obdob STEPE analýzy doplněnou o analýzu odvěví vyvořenou auory Donnelly J. H., Gibson J. L., Ivancevich J. (1997). Umožňuje manažerovi pomocí srukuralizace vnějších vlivů na přímé a nepřímé snadnější orienaci v konkurenčním boji v odvěví. ij 4

5 Tao klasifikace vychází z dopadu jednolivých vlivů na organizaci buď přímo, nebo prosřednicvím fakorů ovlivňujících vnější klima, ve kerém organizace operuje (Obr. 1). Přesože přímé i nepřímé vlivy značně ovlivňují fungování organizace, je jejich výsky do určié míry nepředvídaelný a neovlivnielný. Ovšem jejich včasná a správná idenifikace a analýza je nezbyná především z pohledu sabiliy a prosperiy organizace. Negaivní dopady ěcho fakorů je nuné rychle eliminova, zaímco poziivní vlivy by měla organizace umě využíva ve svůj prospěch a ím upevňova své posavení na rhu. Ekonomické Technologické Mezinárodní Nep ímé Nep ímé Nep ímé lidské zdroje P ímé Dodavaelé Maeriály Kapiál Energie P ímé Mana er a organizace Zákazníci Sudeni Pacieni Občané Konkureni Konzisenní Nekonzisenní P ímé Nep ímé Nep ímé Poliické a legislaivní Nep ímé Kulurní a sociální 1: Přímé a nepřímé vlivy ve vnějším prosředí organizace Zdroj: Donnelly J. H., Gibson J. L., Ivancevich J., 1997 Přímé vlivy mají přímý dopad na produkční i osaní procesy organizace. Mezi nejvýznamnější přímé vlivy paří zákazníci, jejichž požadavky a přání musí organizace uspokojova, konkureni, vůči nimž pořebuje organizace dosahova konkurenčních výhod, dodavaelé, keří dodávají organizaci nezbyné zdroje, a lidské zdroje, keré předsavují významný zdroj pořebných pracovních sil. Nepřímé vlivy jsou fakory nepřímo ovlivňující klima, ve kerém organizace funguje. Například společnosi musí reagova na růs nebo pokles ržních příležiosí, případně nové echnologie mohou zásadním způsobem ovlivni fungování někerých firem (Donnelly J. H., Gibson J. L., Ivancevich J.; 1997). Tyo nepřímé vlivy nedopadají pouze na jedinou společnos, ale zasahují celé odvěví i ekonomiku. Je pozoruhodné, že věšina organizací 5

6 nepřímé vnější vlivy obvykle ignoruje ak dlouho, dokud se z nich nesanou vlivy přímé. Jesliže organizace nechějí ohrozi své image, je řeba, aby nepřímé vlivy respekovaly a zahrnovaly do sraegického plánování. Mezi ně paří echnologie, ekonomika, poliika a legislaiva, kulurní a sociální vlivy a mezinárodní vlivy a EU. VÝSLEDKY Saisická meoda Jako konkréní aplikace éo meody byla v roce 2003 provedena saisická analýza časové řady, kerá vychází z hisorických údajů o celkovém dovozu (respekive vývozu) všech druhů vína do (z) ČR v hospodářských leech 1996/1997 až 2002/2003 (Šperková. R., 2004). Za vinařský hospodářský rok je považováno období od do každého roku. Mezi dovážené (respekive vyvážené) druhy vína paří vína šumivá, perlivá, víno v obalech nad 2 liry (červené i bílé) sudové víno, víno v obalech do 2 lirů (červené i bílé) a vinný moš. Pro analýzu nemohly bý využiy údaje sarší hospodářského roku 1996/1997, proože se zde vyskyl problém s jejich srovnaelnosí (objem byl uváděn v unách nikoli v hl). Časová řada byla vořena ročními údaji o dovozu a vývozu vína do (z) ČR v hl v daných leech uvedených v Tab. I a v Tab. II. Úkolem analýzy bylo urči rovnici rendové funkce (přímky) a sesroji graf skuečných a vyrovnaných hodno dané časové řady a předpokládaný vývoj pro následující čyři hospodářské roky. I: Objem dovozu vína do ČR v hl Hospodář. rok 1996/ / / / / / /2003 Dovoz vína v hl Zdroj: MZe ČR II: Objem vývozu vína z ČR v hl Hospodář. rok 1996/ / / / / / /2003 Vývoz vína v hl Zdroj: MZe ČR K výpoču rendové přímky, kerá vyrovnává časovou řadu, byla použia meoda nejmenších čverců. Pro samoný výpoče bylo nuné urči hodnou časové proměnné, kerá 2i n 1 se zavádí podle vzorce ij =. Jakmile je hodnoa časové proměnné známa, je možno 2 přikroči k výpoču paramerů rendové přímky, kerá má obecný var T = b + 0 b1 *. Paramery rendové funkce se vypočou pomocí vzorců: y y * ij Pro dovoz: b0 = = = ,71 b1 = = = 77675,96 2 n 7 28 Pro vývoz: b n y = = = 16067,14 y ij * ij 1 = 2 ij b = = 1059,71 28 Poom dosazením vypočíaných paramerů do obecného varu rendové přímky je získána konkréní přímka ve varu: Pro dovoz: T = , ,96* Pro vývoz: T = 16067, ,71* 6

7 Siuaci znázorňují následující spojnicové grafy (Obr. 2 a Obr. 3), keré se skládají celkem ze dvou řad řady skuečných hodno a rendové přímky (funkce), kerá byla obohacena o předpovědi na následující čyři hospodářské roky. Dále bylo provedeno srovnání predikce s reálným vývojem dovozu a vývozu v hospodářských leech 2003/2004, 2004/2005, 2005/2006. Dovoz vína Od okamžiku vsupu ČR do EU ( ) je dovozem vína míněn dovoz ze řeích zemí, kerý má svá pravidla určená nařízením Komise ES č. 883/2002. Vedle něj exisuje převoz vína, o je inrakomuniární obchod s vínem, kerý má éž svá pravidla vyplývající z nařízení Komise ES č. 884/2002. Pro srovnaelnos údajů o imporu vína z období před a po vsupu do EU je pojem dovoz chápán jako souhrnný výraz pro dovoz ze řeích zemí a inrakomuniární obchod. Takéž je chápán i vývoz vína. Dovoz vína v hl / / / / / / / / / /2006 Skuečné hodnoy Vyrovnané hodnoy rendové přímky Skueřné hodnoy po provedení predikce 2: Srovnání rendového a skuečného vývoje dovozu vína do ČR Zdroj: Zpracování auorů Období po vsupu ČR do EU 2006/2007 Pro vývoj dovozu vína před vsupem ČR do EU byl charakerisický nejprve dlouhodobý pokles a později významný růs. Od počáku sledovaného období do vinařského hospodářského roku 1999/2000 docházelo k posupnímu úlumu dováženého množsví a byla preferována domácí produkce. Výrazný zlom nasal v hospodářském roce 2000/2001, kdy došlo k růsu dovozu o 89,66 % a bylo dovezeno 838,5 is. hl vína za 1,24 miliardy Kč, především z Iálie, Španělska a Rakouska. V dalším roce se rosoucí rend imporu povrdil nárůsem oproi minulému roku o éměř 25 % na objem 1045,3 is. hl a ceně 1,44 miliard Kč zejména z důvodu éměř 39 % nárůsu dovozu vína v obalech nad 2 liry, dovážených hlavně ze Slovenska, Německa a Francie. Rok před vsupem ČR do EU, edy během hospodářského roku 2002/2003, dosáhl dovoz vína do ČR celkového objemu 904,1 is. hl (1,39 miliardy Kč) a zůsal pod úrovní předchozího období o 13,5 %. Nejvíce vína v obalech do 2 lirů bylo dovezeno ze Španělska a Slovenska. Dovoz vína v obalech nad 2 liry byl uskuečňován především z Iálie, Rakouska, Slovenska a Maďarska. Rok 7

8 Dle predikce vyvořené před vsupem ČR do EU (Obr. 2) bylo možno očekáva mírný, ale rvalý rend růsu dovozu, kerý se v průběhu hospodářského roku 2003/2004 v podsaě vyplnil a kopíroval předpovězený vývoj. Důvodem nasalé siuace bylo předzásobení prodejců a disribuorů vína. Pro podrobnější analýzu je nuné oo období rozděli na dvě odlišně dlouhé epochy oddělené daem vsupu ( ). V období od do bylo dovezeno celkem 638 is. hl vína v hodnoě 1,09 miliardy Kč především ze Slovenska a Rakouska. Objemy dovozu vín od vsupu ČR do konce července 2004 nijak výrazně nelišily od předcházejícího období, i když došlo ke zjednodušení obchodu s osaními členy EU. Celkem bylo dovezeno za yo ři měsíce 373 is. hl vína (v hodnoě 871 mil. Kč), z oho ři čvriny byly sudové s průměrnou cenou 13 Kč. V omo období 75 % imporu pocházelo ze ří unijních zemí, Rakouska, Španělska a Iálie. Španělší vinaři dodali více než 50 % vín lahvových, zaímco rakouší éměř sejné množsví sudových. Zhruba 20 % dovozu sudového vína pak zajisili Ialové. Již menší množsví vína dodalo Maďarsko, Francie, Bulharsko a Slovensko. Ovšem posupné vyprodávání skladových zásob s sebou přineslo rapidní nárůs dovozu v hospodářském roce 2004/2005, kerý předsihnul i očekávaný vývoj (Obr. 2). V omo období se dovoz zvýšil o 21,2 % na 1,28 mil. hl v hodnoě 2,6 miliardy Kč. U lahvového vína, edy v obalech do 2 lirů, si udržely svou pozici Španělsko (60 % imporu vína) a Francie, svůj podíl navýšila Iálie, ale mísa zrailo Rakousko a Slovensko. Podíl dovozu vína ze Slovenska se zredukoval z dřívější deseiny imporu až na 4 %. Celkový objem dovozů v éo kaegorii se zvýšil o 70 % na 410 is. hl. U sudového vína se propadly dovozy ze Slovenska a Maďarska, naopak svůj podíl zvýšily Iálie (50 % imporu vína), Rakousko a Španělsko. Objem dovozů vína v sudech se zvýšil o 28 % na 860 is. hl. Nárůs dovozu se nezasavil ani v hospodářském roce 2005/2006. V omo období se zvýšil o 2,7 % na 1,320 mil. hl v hodnoě 2,38 miliardy Kč. Zvýšil se dovoz vín jak v obalech do 2 l, ak i vín v obalech nad 2 l. Dovoz vín v obalech do 2 lirů činil ve vinařském roce 2005/2006 celkem 523 is. hl a nejvíce se dovezlo ze Španělska (150 is. hl), Iálie (132 is. hl) a Maďarsko (83 is. hl). Dovoz vín v obalech nad 2 liry činil ve sejném období 775 is. hl. Z ohoo objemu se nejvíce dovezlo z Iálie (418 is. hl), Maďarska (112 is. hl) a Slovenska (92 is. hl). Dovoz šumivých vín se oproi minulému roku snížil o 20,7 %, a činil 14 is. hl, dováželo se přednosně z Francie, Německa a Iálie. V případě perlivých vín však objem dovozu vzrosl o 35 %. Celkový dovoz vín do ČR se zvýšil oproi hospodářskému roku 2005/2006 pouze minimálně, a o o 1 % na celkových cca 1,338 mil. hl, v hodnoě 2,5 miliardy Kč. Zvýšil se dovoz vín v obalech nad 2 l, kerý činil 824 is. hl. Z ohoo objemu se nejvíce dovezlo z Iálie (430 is. hl), Maďarska (123 is. hl) a Slovenska (115 is. hl). Dovoz vín v obalech do 2 l se naopak snížil o cca 9 % na 485 is. hl. Nejvíce se dovezlo ze Španělska (147 is. hl), Iálie (111 is. hl) a Maďarska (53 is. hl). Dovoz šumivých vín se zvýšil o 9,5 %, činil 12 is. hl a dováželo se přednosně z Belgie, Iálie a Francie. V případě perlivých vín však objem dovozu vzrosl o 62 % na 5,8 is. hl. Při posouzení odrůdové skladby dováženého vína v omo období je nuné konsaova, že klesl podíl dovozu červeného vína éměř o deseinu na 51 % celkového objemu. Po vsupu do EU se navíc zvedla hodnoa dováženého vína o 65 % až na 2,6 miliardy Kč, zaímco u srovnaelné domácí produkce z roku 2003 dosáhla přibližně 2 miliard Kč. Průměrná dovozní cena dle svazu vinařů soupla ze 17 Kč na 19,70 Kč na lir, což bylo způsobeno ím, že věšina vína se dovezla bezcelně z členských zemí EU. 8

9 Vývoz vína Vývoj vývozu vína ve sledovaném období před vsupem ČR do EU ( ) byl značně kolísavý. Nejprve docházelo s drobnými výkyvy (mírný růs vývozu v hospodářském roce 1998/1999) k posupnému snižování objemu vyvážených produků. Obra znamenající nasarování růsu vývozu nasal až v hospodářském roce 2000/2001, kdy objem exporu celkově vzrosl o 47,8 % a bylo vyvezeno víno za 77,7 mil. Kč. V následujícím období zůsával vývoz zhruba na sejné úrovni (pokles jen o 0,6 % na 20,3 is. hl). Mezi nejvýznamnější desinace našeho vývozu vína v obalech do 2 lirů pařilo zejména Slovensko a Španělsko, dále Polsko, Maďarsko a Německo. Sudové víno směřovalo v uvedeném období celkem do sedmi zemí, přičemž nejvěší objem byl vyvezen do Finska a Maďarska. Vývoz vína v hl / / / / / / / Období po vsupu ČR do EU 2003/ / / /2007 Rok Skuečné hodnoy Skupečné hodnoy po provedení predikce 3: Srovnání rendového a skuečného vývoje vývozu vína z ČR Zdroj: Zpracování auorů Vyrovnané hodnoy rendové přímky Během vinařského hospodářského roku 2002/2003 dosáhl vývoz 19,2 is. hl vína v hodnoě 97,3 mil. Kč. Nasal ím pokles o 5,7 %. Víno v obalech do 2 lirů směřovalo kromě Slovenska především do Španělska a Německa, sudové víno do Finska a na Slovensko. Pro následující období byla vyvořena saisická predikce, kerá předpovídala mírný rosoucí rend vývoje vývozu v dalších hospodářských leech (Obr. 3). Tao předpověď byla skuečným savem předčena o 110 % (bylo vyvezeno 42,7 is. hl vína v hodnoě 113 mil. Kč). Značná odlišnos predikce byla způsobena především analýzou hisorických údajů, na kerých je založena, a nebyl v ní zohledněn vsup ČR do EU, kerý se v predikovaném období uskuečnil a značně danou siuaci ovlivnil. Z ohoo důvodu 9

10 je nuné rozděli období hospodářského roku 2003/2004 na dvě různě dlouhé epochy oddělené daem vsupu ( ). Pro první epochu ( ) je charakerisický pozvolný růs vývozu přibližně kopírující předikovaný vývoj. V omo období bylo vyvezeno 16,7 is. hl vína v celkové hodnoě 85,5 mil. Kč. Hlavními desinacemi byly Slovensko, Rakousko a Španělsko. K obrovskému nárůsu vývozu došlo až po vsupu ČR do EU. Za období od do bylo vyvezeno celkem 26 is. hl vína v hodnoě 28 mil. Kč. Důvodem ohoo růsu bylo připojení ČR k inrekomuniárnímu obchodu EU a zvýhodnění exporu do nečlenských zemí pomocí vývozních subvencí. Důkazem ohoo vrzení je zvýšení objemu exporu do zemí EU v omo období o více než 500 % (z 2,1 is. hl na 12,8 is. hl). Nejvíce vína v obalech do 2 l bylo vyvezeno radičně na Slovensko a do Španělska, vína v obalech nad 2 l byly vyvezeny převážně do Rakouska, dále do Iálie a na Slovensko. Šumivá vína byla vyvezena převážně na Slovensko. Dalšími desinacemi byly Německo a Vienam. Ve vinařském roce 2004/2005 vzrosl objem exporu vín o dalších 21,8 % a bylo vyvezeno 54,6 is. hl vína v celkové hodnoě 144 mil. Kč. Z celkového objemu vína vořilo lahvové 38,9 is. hekolirů a éměř vše (92,5 %) směřovalo na Slovensko. U sudového vína došlo k výraznému poklesu vyváženého množsví (z hl vyvážených v hospodářském roce 2003/2004 na 180 hl) a éměř vše (99,4 %) směřovalo aké na Slovensko. Ve vinařském hospodářském roce 2005/2006 došlo ke snížení objemu vývozu vín asi o 27,3 %. Významný podíl na om mělo snížení vývozu šumivého vína a aké pokles vývozu vermuů asi o 53,9 %. Ve vinařském roce 2006/2007 došlo k výraznému zvýšení objemu vývozu vín o 84 %. Výrazný vývoz produků byl zaznamenán zejména u vín s obsahem nad 2 l, kdy na Slovensko bylo vyvezeno éměř 15,6 is. hl vína. Bylo o způsobeno především nárůsem spořeby vína na Slovensku o 21,5 % na 12,4 l/osobu; Slovensko je naším nejvýznamnějším obchodním parnerem (Duda J., 2008). Při posouzení odrůdové skladby vyváženého vína v omo období je nuné konsaova, že vzrosl podíl vývozu jakosního bílého na úkor vína červeného. Po vsupu do EU navíc klesla hodnoa vyváženého vína, což bylo způsobeno především zosřením konkurenčního boje v rámci EU. Průměrná cena liru vyvezeného lahvového vína činila 52 Kč, sudového 17 Kč. Dedukivní meoda Na základě výsledků analýzy vnějšího prosředí na rhu vína je možno říci, že podnikání v oblasi exporu a imporu vína je značně složié a náročné na znalos všech legislaivních opaření, keré se éo oblasi doýkají. V současné době je navíc ovlivněno člensvím ČR v EU. Dovoz vína Siuace v oblasi dovozu vína do ČR se po vsupu ČR do EU podsaně změnila. Dovozcům se oevřely nové příležiosi a zjednodušil samoný proces disribuce vína ke konečnému spořebieli. Přesože zákazníci sále ješě preferují cenové hledisko před kvaliaivním, můžeme v jejich chování spařova pozvolný úsup ohoo rendu a změnu orienace na kvalinější nabídku jakosních a zemských vín, a o jak z uzemské, ak i zahraniční produkce (Tomšík P., Sedlo J., Šperková R.; 2007). Významnou příležiosí pro dovozce je zrušení cel a kvó při obchodování s členskými zeměmi EU. Tím se na český rh dosává levná vinařská produkce z EU a prosřednicvím masivní reklamní kampaně 10

11 organizované především obchodními řeězci se zvyšuje její konkurenceschopnos a spořebielská oblíbenos. ČR jako samosaný sá ovšem není zvyšování dovozu příliš nakloněna, proože expor přispívá k pasivnímu saldu obchodní bilance, v jehož důsledku se zvyšuje defici běžného úču plaební bilance. Sá se edy snaží podporova zejména domácí produkci a dovoz omezova. Tyo záměry byly vsupem ČR do EU značně zíženy, proože ČR musela do své legislaivy implemenova směrnice EU a přenés čás svých pravomocí na nadnárodní úroveň. Projevuje se o především v řešení siuace s celosvěovou nadprodukcí, kdy EU podporuje spíše likvidace vinic než jejich nové vysazování. To s sebou přináší opaření omezující českým vinařům zakláda nové vinice. Možnosi rozšíření současných vinic v ČR jsou podle vinařů nedosaečné, a proo asi polovinu průměrné české spořeby musí pokrýva dovoz. Prosadi se na českém rhu jako dovozce vína není příliš obížné. Pomáhají omu minimální legislaivní překážky vsupu do odvěví a nízká míra inflace, kerá způsobuje, že spořebielé nakupují více luxusních saků, mezi něž dovážené víno rozhodně paří. I oblas vzdělávání je zvyšujícímu se rendu dovozu nakloněna exisencí kvaliních školicích cener poskyujících dosaečné vzdělání v daném oboru. Z hlediska odbyu na českém rhu je neuspokojená popávka po zahraničním víně, vedená snahou spořebielů zkouše nové produky a značný poenciál v růsu spořeby vína v ČR. Také zvyšující se kvalia dopravy a zjednodušení uzavírání smluv mezi obchodními parnery prosřednicvím pravidel INCOTERMS napomáhají rozvoji imporu vína do ČR. Mezi sinné sránky podnikání v éo oblasi paří vysoká konkurence podpořená zrušením celního a kvóního zaížení dovozu vína z členských zemí EU. Dále aké znevýhodnění imporu ze řeích zemí uplaňováním zásad společné obchodní poliiky EU a přísné konroly jakosi prováděné SZPI (Šperková R., Gurská S., Vránová H.; 2007). Vývoz vína Vývoz vína z ČR byl po vsupu ČR do EU aké zjednodušen. ČR má nyní povinnos rozlišova mezi obchodem s členskými a nečlenskými zeměmi EU. Při vývozu do členských zemí se českým exporérům oevřely nové ržní příležiosi a značně usnadnila siuace zrušením celních a kvóních opaření, zaímco expor do nečlenských zení je podpořen sysémem subvencí, keré zlepšují konkurenceschopnos produkce z EU na daných rzích. Popávka po víně je sále dosaečně velká (přesože v posledních leech dochází celosvěově k jejímu poklesu), ovšem je nuné neusále provádě rozsáhlou propagaci, aby se zvýšilo spořebielské povědomí o vinařské produkci z ČR a ím zlepšily možnosi odbyu. Navázání cenných obchodních konaků je možné aké účasí na svěových velerzích a výsavách pořádaných u nás i v zahraničí. Vybrané akce jsou navíc podporovány z prosředků Vinařského fondu, jehož funkce se po vsupu ČR do EU radikálně změnila z poskyovaele podpor výsadby a obnovy vinic na podporování propagace a odbyu vína. Podpoři vývoz je i v zájmu sáu, aby mohlo bý dosaženo akivního salda obchodní bilance. Z legislaivního hlediska je vývozu napomáháno sysémem doací a subvencí plynoucích z prosředků ČR i EU a daňovou poliikou, proože zrušení spořební daně u někerých druhů vín sebou přineslo nižší ceny vyvážených produků. Podpora vývozu je aké uskuečňována prosřednicvím nevládních organizací, kde je proces získávání prosředků méně adminisraivně a procedurálně náročný než u doací ze sáního rozpoču, ovšem vyplacené čásky jsou nízké a prosředky slouží především pro podporu markeingu a prodeje vína doma i v zahraničí (Šperková R., Gurská S., Vránová H.; 2007). V současné době i přes veškerou snahu sáu a osaních organizací objem vývozu vína z hlediska celkového mezinárodního obchodu ČR není nikerak významný a ani jeho rapidní nárůs 11

12 v období po vsupu ČR do EU (o více než 500 %) k jeho podsané důležiosi příliš nepřispěl. Je o dáno převisem popávky nad nabídkou domácí produkce, kerá musí bý upokojována dovozem. Podnikání v oblasi vývozu vína je náročné především na komplexní znalosi všech legislaivních opaření, keré se éo oblasi doýkají. Sejně jako v případě dovozu exisují pouze minimální překážky vsupu do odvěví, keré usnadňují vsup nových firem. Nevýhodou by mohly bý značné dopravní náklady s vývozem spojené, ovšem ani v éo oblasi nemůžeme hovoři o jednoznačné hrozbě, proože hlavními odbyiši domácí produkce v zahraničí jsou především sousední země jako Slovensko a Rakousko. Pro exporní firmu je aké důležié nají vhodného dodavaele kvaliní české vinařské produkce a dodrže veškeré zákonem sanovené podmínky pro udělení doací a subvencí. Mezi skuečné nevýhody paří nedosaek sálých odběraelů na zahraničních rzích a znovuzavedení licenční poliiky po vsupu ČR do EU, kerá sice pomáhá sáu bráni domácí rh před nadměrným množsvím zahraničních produků a podporuje budování dobrého jména domácích produků ve svěě, ale aké komplikuje celkový proces vývozu. Komparace predikce se skuečným savem Z provedené analýzy vyplývá celkový poziivní dopad člensví ČR v EU na danou oblas. Došlo ke zjednodušení dovozu a vývozu vína způsobené přisoupením ČR k inrakomuniárnímu obchodu EU a rozšíření nabízeného sorimenu na domácím rhu. Změnila se aké oblas legislaivy, do keré se nejvíce promíl nový sysém licenční a subvenční poliiky, a ČR získala značné podpůrné finanční prosředky. Negaivními důsledky člensví by mohla bý sále rosoucí konkurence podpořená liberalizací rhu EU, zráa čási sání suvereniy a nízké povědomí o víně z ČR v zahraničí omezující naše vývozní akiviy. S využiím dedukivní meody založené na analýze vnějšího prosředí na rhu dovozu a vývozu vína provedené v roce 2004 byl predikován rosoucí rend objemu imporu a exporu do (z) ČR umocněný vsupem a následným člensvím ČR v EU. Dále bylo predikováno neusálé zvyšování konkurence v daném oboru. To dle předpovědi mělo vés ke zkvalinění služeb a ím i následnému zvýšení spořebielských preferencí na zahraniční víno. Při komparaci ěcho výsledků s reálným savem je nuné konsaova splnění uvedené předpovědi. Skuečně došlo k růsu uvedených veličin, zvýšení konkurence a rozšíření nabídky na domácím rhu a ím i následnému zvýšení spořebielských preferencí na zahraniční víno. DISKUSE Při hodnocení meod z hlediska jejich vypovídací schopnosi je nuné vycháze z oho, že obě meody dospěly v podsaě ke sejnému výsledku. Meoda dedukivní ale zahrnula do prognózy vsup ČR do EU, udíž její předpověď byla přesnější než u meody saisické a lépe vysihovala reálný vývoj. V praxi se při prognóze sekáme se saisickou meodou pouze ojediněle, proože je jedna z okrajových meod používaných v managemenu. Její rozvoj nasal eprve v nedávné době a byl spojem s rozšiřováním výpočení echniky, kerá značně usnadnila složié maemaické výpočy. Navíc předpokládá určié odborné znalosi řešiele v oblasi maemaiky a saisiky, čímž může bý považována za značně složiou. Dalším jejím nedosakem je její omezená vypovídací schopnos. Saisika nezohledňuje veškeré vnější vlivy působící na danou oblas, ale pouze kalkuluje s minulými číselně vyjádřenými hodnoami. Proo se v prognóze neobjevil možný vliv mimořádných událosí a budoucích změn (v omo případě vsup a člensví ČR v EU). 12

13 Pro analýzu budoucího vývoje v dané oblasi a především v případě exisence či reálného předpokladu urbulenních změn je mnohem více vypovídající meoda dedukivní a meodu saisickou bychom doporučili jako prosředek pro konrolu výsledků, keré z dedukivní meody vyplývají. SOUHRN Pro předpověď budoucích událosí exisuje celá řada v manažerské praxi využielných meod. Rozhodnuí o om, kerou v konečném důsledku aplikova na konkréní siuaci, závisí nejenom na množsví a kvaliě vsupních informací, ale především na subjekiviě manažerského úsudku. V příspěvku je provedena prakická aplikace a následná komparace vypovídacích schopnosí dvou vybraných meod, a o meody saisické a meody dedukivní. Obou meod bylo využio k prognózování exporu a imporu vína z (do) ČR. Predikce byla provedena v roce 2003 a ýkala se hospodářských le 2003/2004, 2004/2005, 2005/2006 a 2006/2007 v jejichž rámci byla srovnána se skuečným savem daného vývoje. V rámci meody dedukivní byly charakerizovány nejvýznamnější fakory vnějšího prosředí včeně, dle auorů, nejdůležiějšího vlivu, kerým byl vsup ČR do EU uskuečněný Samoný vsup ČR do EU s sebou přinesl řadu podsaných změn, keré se přímo dokly dovozu a vývozu. Země, se kerými ČR doposud obchodovala, se rozdělují na dvě kaegorie: Členské země EU Dovoz a vývoz do (z) ěcho zemí se v mnohém usnadnil zrušením cel a kvó. Probíhá u zv. inrakomuniární obchod s vínem, kerý má éž svá pravidla zakovená v nařízení Komise ES č. 884/2002. Víno z ČR se ím dosává na rh EU v podsaně nižší ceně a vyšší kvaliě. Při dovozu do ČR plaí sejná pravidla jako při vývozu a náš domácí rh byl oevřen i pro levné víno z EU, keré silně konkuruje domácím produkům. Nečlenské země EU Dovoz i vývoz do (z) ěcho zemí je zaížen clem uplaňovaným podle jednoného celního sazebníku a navíc licencován (upraveno nařízením Komise pravidla ES č. 883/2002). Při dovozu se yo opaření projevují ve zvýšení ceny dováženého vína, keré přesává bý konkurenceschopné vůči levným produkům domácím a z EU. Při vývozu je naopak vyvážený produk značně cenově zvýhodněn díky vývozní subvenci, kerá zajišťuje jeho přijaelnou cenu na svěových rzích. Oproi omu saisická meoda analýzy časové řady vsup ČR do EU nezahrnovala, což vychází z její samoné podsay. Saisické meody oiž kalkulují pouze s minulými číselně vyjádřenými hodnoami a nedokáží zahrnou do předpovědi vliv mimořádných budoucích okolnosi, jako byl právě vsup ČR do EU. Z ohoo důvodu předpověď prosřednicvím dedukivní meody přesněji vysihovala reálný vývoj v dané oblasi. dedukivní meoda, analýza časových řad, vývoz vína, dovoz vína Příspěvek je součásí řešení výzkumného záměru MSM Česká ekonomika v procesech inegrace a globalizace a vývoj agrárního sekoru služeb v nových podmínkách evropského inegrovaného rhu. SUMMARY For predicion of fuure evens, here exis a number of mehods usable in managerial pracice. Decision on which of hem should be used in a paricular siuaion depends no only on he amoun and qualiy of inpu informaion, bu also on a subjecive managerial judgemen. Paper performs a pracical applicaion and consequen comparison of resuls of wo seleced mehods, which are saisical mehod and deducive mehod. Boh mehods 13

14 were used for predicing wine expors and impors in (from) he Czech Republic. Predicion was done in 2003 and i relaed o he economic years 2003/2004, 2004/2005, 2005/2006, and 2006/2007, wihin which i was compared wih he real values of he given indicaors. Wihin he deducive mehods here were characerized he mos imporan facors of exernal environmen including he mos imporan influence according o auhors opinion, which was he inegraion of he Czech Republic ino he EU from 1 s May, Accession of he Czech Republic ino he EU brough a number of subsanial changes direcly influencing impors and expors. Counries are divided ino wo groups: EU members Impor and expor o (from) hese counries is simplified by cancelling cusoms duies and quoas. Wihin hese counries, here is an inra-communiy rade wih wine, which also has is rules se by he direcive of he ES Commission No. 884/2002. Wine from he Czech Republic hus ges o he EU marke in significanly lower price and higher qualiy. Impors o he Czech Republic are subjec o he same rules as expors and our domesic marke was opened also for cheaper wine from he EU, which srongly compees wih domesic producs. Non-members of EU Impor and expor o (from) hese counries is subjec o cusoms duies applied based on he unified cusom ariff rae and licensed (direcive of he ES Commission No. 883/2002). Price of impored wine is hus increased, which projecs ino a loss of compeiiveness owards cheap domesic and EU producs. Expors are significanly more advanageous hanks o expor subvenions, which assure is accepable price in world markes. On he conrary, he saisical mehod of ime-series analysis did no regard he inegraion, which is comes ou of is principle. Saisics only calculaes based on daa from he pas, and canno incorporae he influence of irregular fuure condiions, jus as he EU inegraion. Because of his he predicion based on deducive mehod was more opimisic and more precise in erms of is difference from real developmen in he given field. The paper is a par of soluion of he research plan MSM The Czech economy in he process of inegraion and globalizaion, and he developmen of agriculural secor and he secor of services under he new condiions of he inegraed European marke. LITERATURA BUBLÍKOVÁ, L. a kol., 2007: Siuační a výhledová zpráva. Réva vinná, víno. Praha: MZe ČR. ISBN DONNELLY, J. H., GIBSON, J. L., IVANCEVICH, J., 1997: M. Managemen. 1. vydání Praha: Grada Publishing, 821s. ISBN DUDA, J., 2008: Analýza vybraných ukazaelů vinohradnicví a vinařsví ČR a SR. In Medzinárodné vedecké dni. Nira: SPU Nira, s ISBN FOFFOVÁ, Z., KRAUS, V., KRAUSOVÁ, D., VRUM, B., 1997: Nová encyklopedie českého a moravského vína 1. díl. 1. vydání Praha: Praga Mysica, 308 s. ISBN GROFÍK, R. a kol., 1987: Šaisika, 1. vydání Braislava: Príroda,. 520 s. ISBN HEIMLICH, P. a kol., 2003: Siuační a výhledová zpráva. Réva vinná, víno. Praha: MZe ČR. ISBN HRABĚTOVÁ, S. a kol., 2004: Siuační a výhledová zpráva. Réva vinná, víno. Praha: MZe ČR. ISBN HRABĚTOVÁ, S. a kol., 2006: Siuační a výhledová zpráva. Réva vinná, víno. Praha: MZe ČR. ISBN

15 KOONTZ, H., WEIHRICH, H., 1998: Managemen. 10. vydání Praha: Eas Publishing,. 659s. ISBN MINAŘÍK, B., 2000: Popisná saisika II. čás. 1. vydání Brno: MZLU, 107s. ISBN SVAZ VINAŘŮ, 2005: Moravské vinaře válcují levnější vína z ciziny [online]. poslední revize 2005 [ci ]. Dosupné z: <hp://ekonomika.idnes.cz/vino.asp?r=vino&c=a051004_203735_vino_ad> ŠPERKOVÁ, R., 2004: Analýza vnějšího prosředí vinařsví. Brno, 52 sran. Bakalářská práce, PEF MZLU v Brně. ŠPERKOVÁ, R., GURSKÁ, S., VRÁNOVÁ, H., 2007: Legislaivní dopady na odvěví vinařsví. In Proceedings of Absracs of an Inernaional Academic Conference on INCREASING COMPETITIVENESS or Regional, Naional and Inernaional Markes Developmen New Challenges. Osrava: VŠB-TUO, Ekonomická fakula, s ISBN TOMŠÍK, P., SEDLO, J., ŠPERKOVÁ, R., 2007: Managemen vinařsví a lidé, savby, příroda. In Lidé, savby a příroda vyd. Brno: VUT v Brně, Fakula savební, s ISBN Adresa Ing. Radka Šperková, Ing. Jiří Duda, Ph.D., Úsav managemenu, Mendelova zemědělská a lesnická univerzia v Brně, Zemědělská 1, Brno, Česká republika, xsperkov@node. mendelu.cz, duda@mendelu.cz 15