Vyhlášení krizového stavu při povodních. Ing. Marta Spálenková vedoucí oddělení krizového řízení

Transkript

1 Vyhlášení krizového stavu při povodních Ing. Marta Spálenková vedoucí oddělení krizového řízení 1

2 Kompetence po vyhlášení stavu nebezpečí Zákon č. 254/2000 Sb. Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řízení ochrany před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány. Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle krizového zákona, přejímá na celém území, pro které je krizový stav vyhlášen, řízení ochrany před povodněmi orgán, který je k tomu podle tohoto zákona příslušný. Povodňová komise se stává součástí příslušného krizového štábu (zabránění dvojkolejného řízení) Zákon č. 240/2000 Sb. Hejtman řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností na území kraje, orgány ORP, orgány obcí nebo P+FO za tímto účelem zřizuje krizový štáb kraje jako svůj pracovní orgán. Povodňová komise kraje se stává jeho součástí Školení povodňových orgánů 2

3 z. č. 254/2001 Sb., 78 odst. 9) Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle z č. 240/2000Sb., přejímá na celém území, pro které je krizový stav vyhlášen, řízení ochrany před povodněmi orgán, který je k tomu podle tohoto zákona příslušný, tzn. v případě vyhlášení stavu nebezpečí hejtman kraje.. nebo tvůrce zákona myslel KŠ kraje? z. č. 240/2000 Sb., 39 odst. 2) V případech, kdy je v době povodní vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, se povodňové komise stávají součástí krizového štábu kraje a Ústřední povodňová komise součástí Ústředního krizového štábu, tzn. PK obcí i ORP i kraje. se stávají součástí KŠ kraje??? 3

4 Kompetence po vyhlášení stavu nebezpečít Opatření při nebezpečí povodně a za povodně (z. 254/2001 Sb.) činnost předpovědní povodňové služby (ČHMÚ, Povodí Vltavy) činnost hlásné povodňové služby (PK obce) varování při nebezpečí povodně (PK obce) zřízení a činnost hlídkové služby (PK obce) vyklizení záplavových území (P+FO) řízené ovlivňování odtokových poměrů (správci povodí) povodňové zabezpečovací práce (správci vodních toků, vlastníci dotčených objektů) povodňové záchranné práce (PK obce) zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní (PK obce) Opatření za krizového stavu (z. 240/2000 Sb.) činnost předpovědní povodňové služby (ČHMÚ, Povodí Vltavy) činnost hlásné povodňové služby (PK obce) Varování před nebezpečnými jevy (starosta obce) zřízení a činnost hlídkové služby (PK obce) vyklizení záplavových území (P+FO) řízené ovlivňování odtokových poměrů (správci povodí) povodňové zabezpečovací práce (správci vodních toků, vlastníci dotčených objektů) záchranné a likvidační práce vč. evakuace (starosta obce) činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva, organizace dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace (starosta obce) Školení povodňových orgánů 4

5 Organizace řešení krizové situace Povodňové Z+ZaL práce Rozhodování, příjímání opatření, dokumentace povodní Koordinace /řízení + zajišťování požadavků obcí JSDHO Složky IZS HZS, AČR,PČR, ZZS... Starosta obce KŠ ORP (starosta ORP) PANEL NNO neziskové organizace PK obce/orgány obce Styčný důstojník HZS KŠ obce KŠ kraje (hejtman) Právnické a fyzické osoby Školení povodňových orgánů 5

6 Proč vyhlásit stav nebezpečí? Krizový stav Smyslem vyhlášení krizového stavu je přijetí krizových opatření, tj. těch, která nelze přijímat v běžné době, bez vyhlášení krizového stavu. Proto by krizový stav měl být vyhlašován na co nejkratší dobu, jedná se o "bezodkladné opatření", rychlou reakci zejména na nenadále vzniklou krizovou situaci, nikoliv na situaci (mimořádnou událost), která se rozvíjí postupně a můžeme na ni adekvátně reagovat běžnými opatřeními již v jejím zárodku a tím zabránit tomu, aby přerostla v krizovou situaci. Každý krizový stav znamená určité mimořádné omezení práv a svobod občanů a měl by tudíž být vyhlašován pouze v okamžiku, kdy už běžná opatření selhávají a nevedou k odstranění vzniklého ohrožení chráněných hodnot. Naopak když krizová situace skutečně nastane, je krizový stav prostředkem k jeho překonání a neměla by být žádná váhavost krizový stav odpovědnou osobou/orgánem vyhlásit. Stav nebezpečí může být vyhlášen, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek IZS nebo subjektů kritické infrastruktury. Stav nebezpečí vyhlašuje hejtman kraje na max. 30 dní. Se souhlasem vlády lze prodloužit na 60dní Školení povodňových orgánů 6

7 Proč vyhlásit stav nebezpečí? Stav nebezpečí umožňuje: využití krizových opatření k řešení krizové situace, tzn. opatření uvedených v Rozhodnutí hejtmana o vyhlášení stavu nebezpečí, pokud nelze zajistit tyto činnosti a věci smluvně proto, že subjekt plnění klade zjevně finančně nebo časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení. V ostatních případech řešíme běžným obchodním vztahem objednávkou, přijetím opatření danými věcně příslušnými právními předpisy,.. omezení lidských práv a svobod daných Základní listinou práv a svobod, sankcionování neplnění krizových opatření hejtmana ze strany P+FO, nedodržet správní lhůty - na rozhodování a ukládání povinností podle krizového zákona se v době krizového stavu nevztahuje správní řád (s výjimkou pokut za nesplnění uložených krizových opatření hejtmana), využití výjimky ze zákona o veřejných zakázkách, použití finančních prostředků z účelové rezervy na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků vytvořené v kapitole Všeobecná pokladní správa Školení povodňových orgánů 7

8 Krizová opatření hejtmana kraje Hejtman kraje je za stavu nebezpečí oprávněn nařídit ze zákona č. 240/2000 Sb. pracovní povinnost, pracovní výpomoc nebo poskytnutí věcného prostředku /dle potřeby i s obsluhou/ pro řešení krizové situace, v případě nebezpečí z prodlení je starosta oprávněn vyzvat P+FO mající bydliště, sídlo, místo podnikání nebo sídlo organizační složky podniku v územním obvodu obce k poskytnutí věcného prostředku a neprodleně o této skutečnosti informovat hejtmana, bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace, vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce (na každém správním obvodu ORP je připravena plnit toto opatření jedna ZŠ+MŠ), přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému, podílejících se na plnění krizových opatření, a v nezbytném rozsahu také prvků kritické infrastruktury, zabezpečení náhradního způsobu rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě, hlášení přechodné změny pobytu osob (v případě předpokládané délky pobytu více než 3dny starosta obce je povinen vkládat údaje do IS evidence eva osob nebo nahlásit na ORP, které je do IS vloží), evakuaci obyvatelstva (dle konkrétní situace z konkrétního území nařizuje starosta obce ústně s uvedením do povodňové knihy nebo vydáním nařízení se záznamem do povodňové knihy) zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území (zákaz splouvání řek, vstup na podmáčená území, kde hrozí pády stromů) Školení povodňových orgánů 8

9 Krizová opatření hejtmana kraje Regulační opatření ze zákona č. 241/2000 Sb., o HOPKS slouží ke snížení spotřeby nedostatkových surovin a výrobků a dodávek služeb nebo k usměrnění spotřeby a dodávek v souladu s krizovými plány v případech, kdy krizová situace nabývá takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování nezbytných dodávek dostatečně účinné. Hejtman nebo starosta ORP v území, pro které byl vyhlášen stav nebezpečí, je oprávněn uložit P+PFO, mající bydliště, sídlo, místo podnikání nebo sídlo organizační složky podniku v příslušném územním obvodu, v rámci regulačních opatření povinnost: dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání, a to v přiměřeném množství, skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět, přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo. Hejtman za stavu nebezpečí může nařídit: regulaci prodávaného zboží v obchodní síti (voda, potraviny, PHM,..) a stanovit způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli, maximální množství zboží, které lze spotřebiteli prodat, okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány přednostně, regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace dopravy Školení povodňových orgánů 9

10 Poznatky při řešení povodní 2013 Nevyhlašování /nehlášení vyhlášených SPA po toku Nepřesné informace z postiženého území pro hlášení KŠ kraje na ÚKŠ (ÚSÚ, vládu) uvolňování finančních prostředků ze státního rozpočtu Nehlášení zásahu/nasazení JSDHO vyplacení státní dotace za zásahy, vybavení, náhrady ušlé mzdy, náklady s pobytem členů JSDHO,.. Nenahlášení evakuace v obci rychlá finanční a materiální pomoc postiženým Monitoring potřeb k zajištění humanitární, psychosociální a finanční pomoci občanům Včasnost a objektivnost poskytovaných podkladů (např. prvotní náklady x obnova, výběr postižených občanů pro finanční výpomoc) Školení povodňových orgánů 10

11 Získávání informací pro řešení povodně Důvody zjišťování informací o situaci na území obce: Zjištění situace na území kraje (postižení obcí) zapojení kraje (aktivace PKK) závažnost situace pro vyhlášení stavu nebezpečí poskytování informací MV-GŘ HZS/vládě ČR /ústředním správním úřadům Zajištění pomoci postiženým obcím provedení povodňových záchranných a likvidačních prací zabezpečení veřejného pořádku a bezpečnosti pomoc postiženým občanům získaní finančních prostředků Školení povodňových orgánů 11

12 Získávání informací od starostů obcí Co se zjišťuje při krizové situaci duplicita požadavku, neznamená vždy vyřízení žádosti! 1. Přehled postižených obcí v kraji (cestou KŠ ORP, příslušníci HZS kraje, tzv. červené holky zjišťují zasažení domů k zajištění humanitární pomoci ze strany PANELu NNO/HZS kraje) 2. Informace o situaci a přijatých opatřeních do pravidelných /standardizovaných/hlášení krizových štábů (cestou KŠ ORP KŠ kraje (MV-GŘ HZS/ÚKŠ) k 7. a k 17. hodině po dobu trvání krizového stavu) 3. Technika potřebná k provedení povodňových záchranných a likvidačních prací čerpadla, elektrocentrály, vysoušeče, stavební technika, apod. (cestou KŠ ORP, styčného důstojníka HZS kraje ) 4. Potřeby k zajištění nouzového přežití obyvatel v obci (cestou KŠ ORP) 5. Potřeby k zajištění humanitární pomoci (cestou zástupců NNO působících v PANELu, mohou i příslušníci HZS informaci podávají i starostovi obce) 6. Potřeby k zajištění intervence a psychosociální péče (cestou NNO působících v PANELu jakou součást zjišťování potřeb k zajištění humanitární pomoci) 7. Podklady pro očkování proti žloutence (cestou KŠ ORP) 8. Území s rizikem líhnišť popovodňových komárů k provedení postřiku (cestou KŠ ORP ) 9. Podklady k financování prvotních nákladů - podklad pro žádost kraje na MF k uvolnění finančních prostředků ze státního rozpočtu (cestou KŠ ORP) rychlé finanční pomoci postiženým občanům (základní podmínka nahlášená evakuace v obci cestou KŠ ORP na KŠ kraje, HZS JčK, případně PČR, ) (cestou KŠ kraje) zaslání žádosti obce k proplacení prvotních nákladů - materiál do RK/ZK (cestou KŠ kraje) 10. Další informace dle aktuální situace a požadavků KŠ kraje a ústředních správních úřadů (cestou KŠ ORP) Školení povodňových orgánů 12

13 Papírové povodně naše strašidlo zjednodušit způsob administrace proplácení nákladů obcím (sběr podkladů, schvalování ZK, jednostranný akt ze strany kraje nikoliv smlouvy, zveřejňování smluv přehledem o přidělených částkách obcím s jedním vzorem textu smlouvy, ) Školení povodňových orgánů 13

14 Správní řád a řešení krizových situací Správní řád při povodních, mimořádných událostech nebo krizových situacích: Z č. 240/2000Sb., 38 Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona (tj. na krizová opatření hejtmana/vlády) se v době krizového stavu, s výjimkou 9 odst. 3 písm. c) a 34 až 34b, nevztahuje správní řád. Z č. 254/2001 Sb. 78 odst. 4) Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmi, v odůvodněných případech i nad rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby. Všechna přijatá opatření a vydané příkazy se zapisují do povodňové knihy a musí být přístupné k nahlédnutí osobám vykonávajícím působnost místně příslušných povodňových orgánů, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na vydávání těchto příkazů se nevztahuje správní řád. Mimořádné pravomoci povodňových orgánů začínají vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů. Do kdy platí výjimky ze správního řádu do doby odvolání 2.SPA, nebo dokud je voda nad úrovní 2.SPA v příslušném povodňovém plánu? Neodkladnost přijetí opatření nebo výjimky ze správního řádu mají i další speciální zákony (239/2000 Sb., 258/2001Sb., 166/1999 Sb., 183/2006 Sb., ) Školení povodňových orgánů 14

15 Povodně a financování jejich následků Prvotní náklady (neinvestiční dotace) Finanční prostředky použité na pokrytí prvotních nákladů na provedení povodňových záchranných a likvidačních prací a nezbytných opatření přijatých v rámci řešení krizové situace, které je nezbytné provést neodkladně (nákup materiálu, drobného hmotného dlouhodobého majetku, nákup vody, paliv a energie a na opravy). Zdroje: krizová rezerva obce, ORP, kraje účelová rezerva finančních prostředků na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich škod je vytvořená v kapitole Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu ČR na r podle 25 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon vládní rozpočtová rezerva v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a to do výše stanovené usnesením vlády odpovědnost za použití finančních prostředků v souladu s rozpočtovými pravidly má kraj Náležitosti žádosti kraje na MF o uvolnění finančních prostředků podrobné zdůvodnění a vyjádření, že rozpočtované prostředky kraje k řešení krizové situace již byly vyčerpány určení, na co budou finanční prostředky použity, propočet finančních nákladů a výše částky, která je požadována Školení povodňových orgánů 15

16 Povodně a financování jejich následků Obnova na obnovu povodněmi zničeného majetku může být dle zákona 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou, poskytnuta státní pomoc na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území. obec ve spolupráci se sčítacím koordinátorem (osoba pověřená krajem) provede odhad nákladů na obnovu v obci a tyto předává na kraj. Kraj z těchto podkladů musí zpracovat do 7 dnů po ukončení krizového stavu přehled o předběžném odhadu nákladů. přehledy spolu se žádostmi povodněmi postižených krajů jsou podkladem MMR a MF pro zpracování návrhu Strategie obnovy území. Tento návrh předloží vládě ke schválení do 20-ti dnů od ukončení krizového stavu. Ministerstva na základě schválené Strategie obnovy území vyhlašují jednotlivé dotační programy. Získání finančních prostředků je na základě žádostí jednotlivých obcí a jejich přidělení je plně v kompetenci příslušného ministerstva. Tyto finanční prostředky nejsou nárokové!!! Školení povodňových orgánů 16

17 Život má mnoho způsobů, jak otestovat lidskou vůli. Buď tím, že se nestane nic, nebo tím, že se stane vše najednou. Paulo Coelho Děkuji za pozornost 17