Upozornění. Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů. Legislativa. Mihule obecné znaky. Kriticky ohrožené

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Upozornění. Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů. Legislativa. Mihule obecné znaky. Kriticky ohrožené 5.5.2010."

Peter Štěpánek
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů Zvláště chráněné ryby podle přílohy vyhlášky 395/1992 Sb. Ve znění pozdějších aktualizací Jan Fechtner a Vladimír Vrabec Aktualizováno 2009, pro studijní účely dostupné na: Upozornění Tento materiál je pracovním (nikoliv definitivním) materiálem pro studenty FAPPZ ČZU a byl připraven pro vzdělávací účely. Při přípravě materiálu byly pro nekomerční vzdělávací účely užity fotografie dostupné z internetu. Část autorů výslovně souhlasila s jejich použitím, ostatní autory, kteří nebyli kontaktováni a případně nesouhlasí s užitím fotografie prosíme, aby nás kontaktovali, jejich fotografie bude odstraněna. Legislativa Rybovití obratlovci patřící v ČR mezi ohrožené a tedy zákonem chráněné jsou, tak jako všichni živočichové, rozděleni do 3 kategorií: Kriticky ohrožení (1) Silně ohrožení (2) Ohrožení (3) 10 původních druhů je považováno za vymizelé: mihule mořská Petromyzon marinus mihule říční Lampetra fluviatilis jeseter velký Acipenser sturio vyza velká Huso huso placka pomořanská Alosa alosa síh severní Coregonus lavaretus plotice lesklá Rutilus pigus platýz bradavičnatý Platichthys flesus (nejsou tedy již většinou ani mezi chráněnými) Mihule obecné znaky nepárový nosní otvor párové ploutve nejsou vytvořeny 7 žaberních otvorů místo čelistí kruhovitá přísavka (dospělec) nebo podkovovitá ústa bez zubů a jazyka s nasávacím košem - hltan (larva) larva bez očí 1. mihule potoční - Lampetra planeri do 16 cm druh není tažný a v dospělosti nepřijímá potravu, larva se živí organickým detritem rozšířen nehojně na celém území Čech (především povodí Labe a Vltavy), méně na Moravě výskyt v pstruhovém a především lipanovém pásmu v místech s bahnopísčitými nánosy v minulosti hojně používána jako nástražní tupé zuby v nadústní i podústní liště i zubních destičkách střední postranní destička se 3 zuby kopinatý ocas 2. mihule ukrajinská - Eudontomyzon mariae cm, drobné štětinkovité zuby (i na vnějším okruhu terče), řídce rozmístěné, nahoře max. 5 řad východoevropská V ČR velmi vzácná, výskyt pouze v potoce Račinka u Velkých Losin, v povodí řeky Moravy neparazitický druh, biologie podobná mihuli potoční (štěrkopísčitédno, larvy v jemných náplavech) ostřejší horní zuby střední postranní destička se 2 zuby Eudontomyzon sp. tvar ocasní ploutve ve tvaru kopí (více špičatý) 1

cz Upozornění Tento materiál je pracovním (nikoliv definitivním) materiálem pro studenty FAPPZ ČZU a byl připraven pro vzdělávací účely.

2 Charakteristika zástupců rodu Drsek Zingel dvě hřbetní ploutve nízké protáhlé tělo dlouhý velmi tenký ocasní násadec šupiny na čele břicho bez šupin proudomilné ryby trochu podobné candátům velké nížinné řeky drsci mají zakrnělý plynový měchýř, neplavou, ale skáčou mezi kameny 3. drsek menší - Zingel streber do 20 cm velmi protáhlé tělo s malou hlavou a extrémně dlouhým a tenkým, na průřezu kulatým, ocasním násadcem, tvoří až třetinu délky těla oproti drskovi většímu spíše pruhovaný než skvrnitý bentický druh, živí se menšími živočichy Dolní tok řeky Moravy a Dyje velmi dlouhý tenký ocasní násadec holá neošupená část břicha se táhne k řitnímu otvoru 4. drsek větší - Zingel zingel až 30 cm podobnější candátovi 5. hrouzek Kesslerův - Gobio kessleri dnes Romanogobio kessleri v ČR se jedná zřejmě o komplex několika druhů, nepatřící přímo do druhu R. kessleri prsní ploutve dosahují téměř k základně ploutví břišních skvrny na ocasní ploutvi vytváří dvojitou čáru Dolní tok řeky Moravy a Dyje holá neošupená část břicha je menší, k břišním ploutvím pro složitou determinaci, rozšíření nejasné, výskyt zástupce r. Romanogobio v Bečvě (u Lipníka, u Valašského Meziříčí) a v Moravě hrdlo je holé bez šupin delší pár vousků než hrouzek obecný dosahují za oko 6. sekavčík horský Sabanejewia balcanica (druh vyskytující se na území ČR byl pův. považován za jiný druh S. aurata) drobná rybka s tělem stlačeným ze stran velmi podobný sekavci podunajskému kolem úst šest vousků, vousky jsou zřetelně delší a zasahují směrem dozadu až za úroveň oka byl považován za zcela vymizelého (pův. Bečva-Lipník) 2001 nalezen v povodí říčky Vláry (přítok Váhu, úmoří ČM) díky zrušení stupně nad ústím do Váhu na východní hranici naší republiky zavrtávají se do dna, teritoriální Sabanejewia sp. Na basi ocasní ploutve je tmavá skvrna, je větší než u sekavce a ve dvou dělených obloucích zasahuje celou výšku násadce i dolní polovinu delší vousky ploutve jsou méně zaoblené než sekavce, jejich zakončení je prakticky rovné 1. ježdík dunajský - Gymnocephalus baloni ježdíci mají jednu velkou hřbetní ploutev ze dvou spojených částí (s trny a druhou s měkkými větvenými paprsky drobné tuhé a drsné šupiny méně vybarven než j. obecný, tmavé skvrny na bocích velké a nepříliš výrazné obývá dolní tok řek Moravy a Dyje (s j. žlutým) oproti ježdíku obecnému má vyšší hřbet skřelová kost se dvěma hroty 2

drsek menší - Zingel streber do 20 cm velmi protáhlé tělo s malou hlavou a extrémně dlouhým a tenkým, na průřezu kulatým, ocasním násadcem, tvoří až třetinu délky těla oproti drskovi většímu spíše

3 2. ostrucha křivočará - Pelecus cultratus bizarní ryba, extrémně přizpůsobena životu u hladiny stříbrně zbarvená až 60 cm výskyt vzácně ve velkých řekách dunajského povodí, což jsou u nás dolní úseky Moravy a Dyje svrchní postavení úst velmi dlouhé ostře zašpičatělé prsní ploutve rovný hřbet dlouhá řitní ploutev nápadně klikatá postranní čára 3. ouklejka pruhovaná - Alburnoides bipunctatus do 15 cm barevnější než ouklej, nazelanalá barva a žlutý pruh na bocích výskyt ostrůvkovitě vyskytuje na velké části našeho území svrchní ústa výrazná dvojitě lemovaná postranní čára dlouhá řitní ploutev 4. sekavec písečný - Cobitis taenia polyploidní komplex zástupci sekavců žijící na našem území patří spíše k druhu C. elongatoides,, sekavec podunajský, existují i hybridi s C. taenia, který u nás ale samostatně nežije protáhlé ze stran zploštělé tělo malá ústa se 6 vousky nažloutlé zbarvení s obdélníkovitými hnědými skvrnami tvořícími pruhy 1.cejn perleťový - Abramis sapa nyní správně Ballerus sapa ploché tělo, nižší hřbet než u cejna velkého extrémně dlouhá řitní ploutev stříbřité zbarvení boků krátká tupá hlava spodní ústa (cejn siný i velký má vyšší) typický pro klidné nížinné řeky s pomalým prouděním u nás pouze v řekách dunajského povodí (dolním toku Moravy a Dyje) zaznamenán byl i na Kyjovce a Jihlávce 2. jelec jesen - Leuciscus idus jelci mají vřetenovité tělo, sirší oblou hlavu, řitní ploutev menší vyšší a plošší tělo než tloušť velká kulatá střední ústa, ale zřetelně menší než tloušť šupiny jemnější než tloušť ploutve nejsou oblé, hřbetní i řitní jsou spíše konvexní řitní ploutev spolu s břišními ploutvemi mají načervenalou barvu 3. ježdík žlutý - Gymnocephalus schraetser štíhlejší vřetenovité tělo se zašpičatělou hlavou žlutavé zbarvení těla i ploutví tmavé pruhy na bocích vedoucí vodorovně od hlavy k ocasu, mohou se rozpadat na jednotlivé skvrny proudícím úseky řek s tvrdým dnem výskyt pouze dolní tok Moravy a Dyje 3

ouklejka pruhovaná - Alburnoides bipunctatus do 15 cm barevnější než ouklej, nazelanalá barva a žlutý pruh na bocích výskyt ostrůvkovitě vyskytuje na velké části našeho území svrchní ústa výrazná

4 3. kapr obecný sazan - Cyprinus carpio divoká forma kapra charakteristická velmi nízkým hřbetem u nás je v dolním toku řek ústících do Dunaje, v ostatních řekách není výskyt kapra původní 4. mník jednovousý - Lota lota široká hlava následovaná tělem, jehož zadní část je ze stran zploštělá hnědě mramorovaná kůže s velmi jemnými šupinami jediný vous na bradě dvě ě hřbetní ploutve s pouze měkkými paprsky, první krátká, druhá dlouhá dlouhá řitní ploutev břišní ploutve posunuty před úroveň prsních výskyt nepravidelně na celém území ČR, spíše v potocích a vyšších partiích toků lovná ryba, hájená od 1.1 do piskoř pruhovaný - Misgurnus fossilis 5 párů nápadných vousků hadovité tělo s kulatou ocasní ploutví nápadné pruhování drobné šupiny 30 cm 6. plotice lesklá - Rutilus pigus??? výrazně menší hlava protáhlejší tělo s proporčně menšími ploutvemi více spodní ústa výraznější rypec žlutá duhovka oka živější zbarvení boků s větším leskem v průměru dorůstá větší velikosti než plotice obecná jedná se o vymizelý druh v Čechách, vyskytuje se na jihu v Dunaji, determinace plotic druhu je nejasná 7. střevle potoční - Phoxinus phoxinus drobná rybka (13 cm) tekoucích vod vřetenovité tělo s zakulacenou hlavou jemné šupiny na boku pruh z hnědých skvrn a tenký světlý pruh samec v období rozmnožování pestrý výskyt v ČR všude, nejvíce v pstruhových a lipanových potocích nebo říčkách i v čistých stojatých nádržích početnost se však velmi snížila 8. vranka obecná - Cottus gobio poměrně široké ploché tělo přitisklé ke dnu nápadné ostnité ploutve široká tlama bez vousků chybí šupiny hnědé skvrnité zbarvení 2 hřbetní ploutve prsní ploutve jsou velmi široké pohybuje se skoky mezi kameny pokud jsou na břišních ploutvích skvrny, pak netvoří pruhy výskyt na celém našem území kolísá 4

měkkými paprsky, první krátká, druhá dlouhá dlouhá řitní ploutev břišní ploutve posunuty před úroveň prsních výskyt nepravidelně na celém území ČR, spíše v potocích a vyšších partiích toků lovná

5 9. vranka pruhoploutvá - Cottus poecilopus těžko rozlišitelná od obecné břišní ploutve dosahují i k řitnímu otvoru skvrny na ploutvích vytváří pruhy zbarvení do šeda poslední paprsek břišních ploutví není delší než polovina celkové délky ploutve první hřbetní ploutev má obvykle víc paprsků a někdy oranžový lem na břišních ploutvích je zřetelná pruhovaná kresba výskyt na severu a východě Moravy menší čisté pstruhové nebo lipanové toky v Jesenících, Beskydech a Bílých Karpatech 5

délky ploutve první hřbetní ploutev má obvykle víc paprsků a někdy oranžový lem na břišních ploutvích je zřetelná

Podobné dokumenty

pásmo cejnové dolní tok řek (velmi pomalý tok řeky) pásmo parmové střední tok řek pásmo lipanové podhorské potoky a řeky

pásmo cejnové dolní tok řek (velmi pomalý tok řeky) pásmo parmové střední tok řek pásmo lipanové podhorské potoky a řeky Ryby sladkovodní Sladkovodní ryby žijí jak ve stojatých, tak i tekoucích vodách, které podle rychlosti proudu, teploty a obsahu kyslíku rozdělujeme do čtyř pásem, které jsou pojmenovány podle typického