12 06 Ročník XVI. O betlémech a betlémářích POZOR! Roztocké muzeum je provoněné perníkem. Hrnčířské zboží s příchutí dávnověku

Transkript

1 Ročník XVI O betlémech a betlémářích Roztocké muzeum je provoněné perníkem Hrnčířské zboží s příchutí dávnověku Varhany pro Jeseník Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech V tomto čísle najdete dvě volné vstupenky na představení Divadla Kámen v Žižkovském divadle! POZOR!

2 2 n Národní muzeum - Historické muzeum Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, útvar ARTAMA Sdružení pro dětskou taneční tvořivost Vás srdečně zvou na adventní pořady Před Vánoci dlouhé noci Sobota 9. prosince 2006 Musaion, Letohrádek Kinských, Kinského zahrada 98, Praha 5 Smíchov hodin Matiné s Rozmarýnkem hodin Odpolední zastaveníčko s Valašským Vojvodou z Kozlovic hodin Adventní podvečer s oběma soubory Vstupné je jako do muzea: základní 80 Kč, důchodci/studenti 40 Kč Místní Kultura

3 Místní kultura Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XVI, rok 2006, číslo 12. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. IČO Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: , fax Tel. redakce: Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel redakce@mistnikultura.cz Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, I. Koušková, E. Horníčková. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová. Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, Praha 9. Objednávky a reklamace: Pavlína Bočáková tel.: , fax: pbocakova@predplatne.cz Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne , j.zn.p-328/98. Evid. číslo MK: E-6627 ISSN: Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary NIPOS: CIK centrum informací o kultuře tel.: Regis legislativa a ekonomika kultury tel.: Artama neprofesionální umělecké aktivity tel.: , zahr. styky: Na titulní straně: Betlém ze sbírky Aloise Roháčka z Třešti. Uzávěrka dvojčísla 1-2/ Uzávěrka čísla 3/ Termíny dalších uzávěrek naleznete na našich webových stránkách 12 / 2006 Obsah Jak si stojí česká kultura...4 Veřejné čtení v knihovně a autorský zákon...5 Neziskovky soutěžily...6 Pro lidi a přírodu...7 Regionální funkce v Moravskoslezském kraji...8 Je veřejná správa připravena na elektronickou komunikaci... 8 IS v Pardubicích...10 Vstupní brána do regionu Meziregionální spolupráce Krajské ocenění v oblasti tradiční lidové kultury...13 Křesadlo poprvé na Karlovarsku FIDUCIA...14 Otázky pro starostu města Hartmanice Do Prahy za technickými památkami Sněmování kronikářů Karlovarského kraje...17 V Jičíně nad kronikami...18 Kronikářka Prahy 15 nezahálí Kronikářská bilance Prahy Kulturní Česká Třebová...20 Bruntálské kino se dočkalo lepších časů...21 Filmoví diváci usednou pohodlně Romové a čas vánoční...22 Společenství papíru a tužky Dějiny židů v Boskovicích třikrát jinak Památka je když Divadelní představení pro zrakově postižené...26 První ročník soutěže o cenu H. Lorma Hrnčířské zboží s příchutí dávnověku Vsetín opraví Maštaliska...28 Chaloupka M. Švabinského opravena Varhany pro Jeseník...29 O betlémech...30 O betlémářích...31 České zpěvníky teplického literátského bratrstva...32 Roztocké muzeum je provoněné Nekonvenční scéna přitahuje mladé Ostravské dny patří současné hudbě Ostravský dům umění slavil Slovenská kulturní památka roku Neznámá fotografka?...40 Expedice Roden peruť

4 4 Téma Jak si stojí česká kultura Trochu optimismu závěrem roku neuškodí Současný hektický způsob života posouvá kulturu stále více do pozadí, přečetla jsem někde nedávno. Ani ministr kultury Martin Štěpánek se nevyjádřil o české kultuře příliš optimisticky, když svůj názor na její úroveň popsal v rozhovoru pro týdeník Reflex dvěma slovy: Jdeme dolů. Nevím samozřejmě, zda svůj výrok nesměřoval do nějaké konkrétní oblasti a jaká měl kritéria. Z výroku nevyplývá ani to, jestli hodnotil kvalitu či kvantitu a zda poměřoval současný stav kultury s dobou prvorepublikovou, poválečnou, komunistickou či s časem těsně po sametové revoluci. Možná chtěl vyjádřit skutečnost, že se také v oblasti kultury odráží politické a ekonomické klima. I dnes někteří špičkoví umělci, stejně jako lékaři, vědci a jiné kapacity, odcházejí do ciziny za lepším, mnohdy nedoceněni. Ochudí tím sice českou kotlinu, ale zato jí šíří slávu po světě. Je to rozhodně lepší, než kdyby si spolu s částí národa řekli, že budou tvořit do výše platu. Takový přístup se na kvalitě podepíše a není nic horšího, než práce bez nasazení a nadšení, takříkajíc jen tak jako. Ovšem to se v žádném případě netýká těch, kteří se pohybují víceméně v oblasti kultury amatérské, chcete-li neprofesionální, ale nikterak podřadné. Amatéři se s profesionály stále častěji prolínají, potkávají se na jedněch prknech, ve stejných galeriích a jejich jména se objevují na stejných pozvánkách. Kulturní podhoubí a jeho potenciál je obrovský. Řeknete si možná, že jsem profesionálně deformovaná, a já vám to potvrdím. Ano, cítím se podjatá ve svém tvrzení, že to s kulturou není tak špatné. Když jsem se ujala časopisu Místní kultura, říkala jsem si, o čem budeme stále psát? A nyní můžu sebe i vás ubezpečit, že otázka nebyla na místě. Aktivity přibývají, každý rok má řada akcí v záhlaví označení první ročník, některé vznikly dávno v minulém století a pyšní se titulem nejstarší v Evropě, jiné po letech vstávají z mrtvých. Vznikají občanská sdružení, pro kulturu se využívají všechny možné i nemožné prostory, experimentuje se, kultuře se věnují mladí i dříve narození. Své místo a podporu naší společnosti mají menšiny stejně jako kultura zahraniční. Možná se mnou nebudou všichni souhlasit, ale o to, aby múzy nestrádaly, se více než dříve zajímají komunální politici i stát. To, že by to mohlo být lepší a systematičtější, je na jinou debatu. Kultura je podle mě, která najde každé ráno ve svém počítači zprávy z našich měst, vesnic i těch nejmenších osad, neuvěřitelně rozmanitá. Po pár letech se moje obavy mění a ptám se, jak to zařídit, aby nám nic neuniklo? Vím, že jsou místa v naší republice, kde se kulturní aktivity zúžily na hasičský bál, posezení se seniory a na vítání občánků, ale mám pocit, nemaje v ruce žádné statistické šetření, že je jich stále méně. Zato vím docela jistě, že to, o čem se dozvíme, je stále jen zlomek z obrovské kulturní palety. Z toho vyvozuji dvě dobré zprávy: 1) kultura se neposouvá do pozadí, ale do popředí a 2) časopisu Místní kultura určitě v nejbližší době nedojdou náměty. Těm, kteří nám je pomáhají objevovat, děkuji a každému bez rozdílu přeji klidné Vánoce a kulturně neklidný rok Ludmila Kučerová Folklor v senátu V budově Senátu Parlamentu ČR v Praze se v říjnu v rámci jednání Výboru pro vzdělávání, vědu, lidská práva a petice uskutečnilo tradiční setkání senátorů s řediteli folklorních slavností a festivalů, starosty a primátory festivalových měst a obcí a dalšími hosty. Bylo konstatováno, že letošní folklorní sezona se zařadí k těm k nejúspěšnějším. Do poloviny října 2006 se uskutečnilo 55 slavností a festivalů. Vystoupilo na nich několik tisíc souborů, skupin, lidových muzik, hudeb a sólistů, včetně 250 souborů a skupin ze zahraničí, mezi nimi i 80 kolektivů ze Slovenska. Nejvzdálenější země prezentovaly soubory z Cookových ostrovů, Indonésie, Kolumbie, Mexika a Venezuely. Český, moravský a slezský folklor představilo v 56 zemích téměř 300 souborů. Akce se zúčastnili významní hosté z řad senátorů i poslanců a zástupci dalších českých institucí. Folklorní unii na Slovensku zastupoval její předseda Štefan Zima. Tisková zpráva/luk Místní Kultura

5 Veřejné čtení v knihovně a autorský zákon Čtení knihy nebo jiného autorského díla na veřejnosti, např. při různých vzdělávacích a kulturních akcích pořádaných knihovnami, je užitím autorského díla ve smyslu autorského zákona č. 121/2000 Sb. Novela autorského zákon z znemožnila, aby veřejné čtení v knihovně bylo chápáno jako citace, kterou lze volně použít bez souhlasu autora. V poslední fázi projednávání novely autorského zákona ve sněmovně se SKIP podařilo do něj prosadit ustanovení, které umožňuje, aby DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura jako kolektivní správce práv autorů literárních děl, a Národní knihovna ČR spolu mohly uzavřít hromadnou licenční smlouvu na veřejná čtení v knihovnách. Výhodou této smlouvy je, že odměna autorům bude hrazena paušální částkou z rozpočtu Národní knihovny ČR a že jednotlivým knihovnám bude k získání licence pro veřejná čtení stačit pouze řádné ohlášení údajů prostřednictvím formuláře přístupného na stránkách Národní knihovny. Hromadná licenční smlouva platí pouze pro knihovny, které jsou evidovány podle knihovního zákona, ostatní knihovny a jiné instituce si musí řešit užití autorských děl při veřejných čteních individuálně. Předmětem ohlášení jsou všechna veřejná čtení pořádaná pro veřejnost, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Pokud knihovna uspořádá veřejné čtení, při kterém bude vybíráno vstupné (tzn. dosáhne přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu), musí si sjednat licenci na toto čtení přímo s autorem nebo agenturou DILIA! Za veřejné čtení v knihovně naopak není považováno takové, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování ve smyslu 31, odst. 1 (c) AZ č. 121/2000 Sb. Zde je ovšem podmínka, aby škola pojala tuto společnou akci skutečně jako součást vyučování určenou pouze žákům. Údaje o těchto akcích nebudou předmětem hlášení! Předmětem hlášení také není čtení autorských děl při akcích, které jsou určeny výhradně zdravotně postiženým osobám. V případech, kdy si knihovna není jista charakterem akce, doporučujeme, aby čtené knihy raději ohlásila. Legislativa Hlášení o veřejném čtení se provádí nejpozději do 10 dnů po jeho uskutečnění pomocí formuláře umístěného na webové stránce Národní knihovny nebo vyplněním tištěného formuláře, který se zasílá na adresu: DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, veřejná čtení, Krátkého 1, Praha 9. Lze předpokládat, že knihovny využijí pro hlášení častěji webový formulář, ale tištěný může podstatně ulehčit registraci děl na akcích, kde se čte větší počet titulů různých autorů. Formulář mohou v tomto případě postupně vyplnit sami účastníci akce. Vedle údajů o autorovi se podle potřeby uvádějí i údaje o překladateli, případně autorovi adaptace a dramatizace. Všechny tyto údaje jsou nezbytné k řádnému získání licence a následnému vyplacení autorských odměn. Do formuláře se uvádějí údaje o všech veřejně čtených dílech, třídění na díla volná či chráněná apod. provede až DILIA. Majetková práva autora trvají po dobu 70 let od jeho smrti a není vždy jednoduché zjistit, zda dílo je či není chráněno autorským právem. Velmi komplikovaná situace může například nastat u překladové literatury, kdy se na jedné straně může z hlediska autora jednat o dílo volné, ale nadále trvají autorská práva na překlad. Proto je jednodušší automaticky všechna čtená díla hlásit. Autorský zákon umožňuje, aby autor zakázal čtení svých děl v knihovnách, ale lze předpokládat, že k takovému zákazu dojde jen výjimečně. V tomto případě bude DILIA prostřednictvím Národní knihovny informovat o autorech, kteří účinky hromadné smlouvy vyloučili. Naopak, pokud si knihovna sjedná s autorem individuální licenční smlouvu, je knihovna povinna oznámit tuto skutečnost DILIA prostřednictvím výše uvedeného formuláře. V jeho poslední části je v tomto případě nutno u rubriky Vyloučení z licence vyznačit ano. To platí i pro případy, kdy autor sám čte své dílo bezplatně nebo i za úplatu. Toto trochu rozporuplné opatření vyplývá z autorského zákona. Veškeré informace i formuláře pro hlášení najdete na webové stránce cz/sekce.php3?page=02_odb/vercteni06.htm Vít Richter 5 12 / 2006

6 6 Organizace Neziskovky soutěžily Odborníci na public relations, neboli vztahy s veřejností, se už dávno nevyskytují pouze ve sféře byznysu. Ukázalo se to i díky soutěži PR neziskových organizací s názvem Být vidět, kterou každoročně pořádá občanské sdružení Agnes. Mistry v oboru se v letošním ročníku staly stránky Junáka svazu skautů a skautek ČR ( Současné trendy vývoje webů určují zejména organizace a instituce, které tuto formu prezentace potřebují. Jsou pro ně, často na rozdíl od firemních prezentací, základním nástrojem dostupné komunikace, uvedl jeden z hodnotitelů soutěže, Vojtěch Kozlík z firmy VIZUS.CZ. Soutěž o nejlepší webové stránky Do této kategorie soutěže se letos přihlásilo 44 organizací se 46 webovými prezentacemi. Oproti loňskému ročníku jsme zaznamenali více než šedesátiprocentní nárůst přihlášených, což potvrzuje důležitost tohoto média pro kontakt neziskových organizací s klienty. Webovky jsou pro neziskovky navíc nástrojem, který je téměř nic nestojí, uvedl ředitel Agnes Jiří Ježek. Mistry v oboru se v letošním ročníku staly stránky Junáka svazu skautů a skautek ČR (www. skaut.cz), dále informační portál ICN www. neziskovky.cz a třetí místo obsadila organizace České Švýcarsko o.p.s. se stránkami Soutěž o nejlepší výroční zprávu Výroční zprávy jsou předmětem hodnocení druhé kategorie soutěže Být vidět. Kromě obsahového, grafického a edičního zpracování, originality a jazykového stylu hodnotí porota Agnes i ekonomickou transparentnost finanční části. Občanská sdružení nejsou ze zákona povinna výroční zprávu vydávat. Tato povinnost se vztahuje například na nadace. Přesto sdružení investují čas a finanční prostředky do vydání výročních zpráv, protože se snaží přispět k atmosféře důvěry, ke které neoddělitelně patří jejich ekonomická transparentnost, vysvětluje hodnotitelka Marcela Hroncová. Titul Nejlepší výroční zpráva 2005 Titul Nejlepší výroční zpráva 2005 si tentokrát odnesly organizace Nadace Partnerství, Centrum pro integraci cizinců a Máme otevřeno? o.s. si tentokrát odnesly organizace Nadace Partnerství, Centrum pro integraci cizinců a Máme otevřeno? o.s. Porota ohodnotila zvláštními oceněními i odvážný a citlivý přístup k tématu (MAMMA HELP, sdružení pacientek s nádorovým onemocněním prsu a o.s. Elektra centrum pomoci ženám zneužitým v dětství), originální a působivé grafické pojetí (PETRKLÍČ a o.s. PROSTOR) a konečně Centrum pro integraci cizinců získalo kromě druhého místa i ocenění za absolutní originalitu. Fotografická soutěž Poslední, ale neméně atraktivní kategorií je fotografická soutěž Náš příběh, která vyzývá organizace k zachycení jejich činnosti s minimem slov, ale s působivostí, vý- N a porotu zapůsobil nejhlouběji příběh bezdomovce, ztvárněný fotografy Petrem Maclem a Oldřichem Vernerem z Oblastní charity Hradec Králové (viz strana 43). povědní hodnotou a přesahem, kterou v sobě skýtá vizuální ztvárnění konkrétních příběhů ze života. V tomto ohledu na porotu zapůsobil nejhlouběji příběh bezdomovce, ztvárněný fotografy Petrem Maclem a Oldřichem Vernerem z Oblastní charity Hradec Králové. Výherci si kromě ocenění odnesli poukázky na vzdělávací kurzy a odborné publikace. Výsledky letošního ročníku včetně komentářů hodnotitelů naleznete na stránkách pod odkazem Soutěž Být vidět. [luk] sledujeme za vás V září tohoto roku se stal stálým představitelem ČR při UNESCO v Paříži PhDr. Petr Janyška. Vystřídal v této funkci JUDr. Irenu Moozovou, která se 31. října stala vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR. Tento úřad spadá pod generální ředitelství pro komunikaci a má za úkol zastupovat a reprezentovat u nás Evropskou komisi. Jednou z hlavních činností je spolupráce s médii, sledování politického, hospodářského a společenského vývoje v České republice, zajištění informovanosti Evropské komise o každodenním dění v ČR. Místní Kultura

7 Pro lidi a přírodu 7 Obecně prospěšnou společnost České Švýcarsko založily v roce 2001 Správa Národního parku České Švýcarsko, město Krásná Lípa a Český svaz ochránců přírody. Jejím posláním je šetrný rozvoj regionu. Nabízí především služby v oblasti šetrné turistiky a destinačního managementu, ochrany životního prostředí, dopravní obslužnosti, vzdělávání a školení, přeshraniční spolupráce a projektového poradenství. A protože za pět let své existence je za ní slušná řada aktivit a realizovaných projektů, požádali jsme jejího ředitele Marka Mráze, aby společnost našim čtenářům představil: České Švýcarsko o.p.s. se postupně od svého vzniku profiluje jako iniciátor rozvoje a ochrany přírodních i kulturních hodnot regionu České Švýcarsko. V současné době má naše organizace kolem 30 stálých zaměstnanců, přičemž na začátku jsme byli pouze dva, a pracujeme souběžně na řadě aktivit, jež naplňují naše poslání. Současně se nám daří zajišťovat i způsob financování, který lze označit z mnoha hledisek za modelový mimo jiné i tím, že sdružuje prostředky z evropských i mezinárodních fondů, privátních společností, vlastního hospodaření a další veřejnou podporu, říká ředitel úvodem. Rekapitulace uplynulých 5 let Společnosti se podařilo získat pro region 57 mil. korun, vytvořit první koncepci cestovního ruchu regionu a jeho první logo. Provozuje pět informačních středisek a dvě galerie Národního parku České Švýcarsko, které za 5 let navštívilo již 125 tisíc zájemců. Spravuje regionální internetové stránky (pozn. redakce: tento web získal 3. místo za nejlepší webové stránky v rámci soutěže Být vidět, kterou pořádá o.s. Agnes, viz zpráva na str. 6), zajišťuje sezonní provoz zeleného autobusu, podporuje šetrnou dopravu a zasazuje se o kvalitní dopravní obslužnost v regionu. Mezi výčet dobrých počinů se řadí zajištění studie potřeb regionu a plánů rozvoje životního prostředí v obcích. Poskytuje ekoporadenské služby, koordinuje výstavbu dvou kořenových čističek. V oblasti ekologické výchovy neopomíjí děti (připravila 140 výukových programů za účasti 4,6 tis. dětí), 5 let vede ekologický zájmový oddíl Ranger. Pořádá další akce pro veřejnost a v neposlední řadě vydala již 23 knižních titulů v nákladu 44 tisíc kusů. Jedná se především o knihy, kalendáře, mapy a brožury. Národní park České Švýcarsko Jedním z nejúspěšnějších publikačních počinů je jistě kniha Národní park České Švýcarsko autorů Václava Sojky a Zdeňka Patzelta, která zachycuje na 158 stránkách ve fotografiích tajemnou krásu a podmanivost krajiny tohoto území. Druhé, revidované vydání vzniklo na základě pozitivního ohlasu na vydání první z roku 2003, které získalo dvě významná ocenění: Nejkrásnější česká kniha roku 2003 a Fotografická publikace roku 2004 (viz zadní strana časopisu). Ludmila Kučerová 12 / 2006

8 8 Knihovny Regionální funkce v Moravskoslezském kraji Počátky Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě (MSVK), příspěvkové organizace zřizované Moravskoslezským krajem, spadají do roku Během let se měnil název i zřizovatel, ale to hlavní, služby čtenářům, zůstávalo. Opomíjena nebyla ani pomoc veřejným knihovnám působícím v regionu. Také tato činnost prošla řadou proměn. Nahlédnutí do historie Do roku 1953 působil Metodický kabinet, který ze začátku svou činnost zaměřil na sjednocování knihovnických postupů a na racionalizační opatření. Díky tomu vznikl propracovaný knihovnický systém. V polovině 60. let se nastartovalo zřizování střediskových systémů, v roce 1972 bylo na tento systém napojeno přes 90 % knihoven. Mnohá z těchto zařízení byla zprofesionalizována, a severní Morava tak představovala knihovnicky nejvyspělejší oblast republiky. Koncem 70. let se stalo krajské zařízení Státní vědecká knihovna v Ostravě krajským knihovnickým a informačním střediskem pro Jednotnou soustavu knihoven i pro soustavu vědeckých, technických a ekonomických informací v Severomoravském kraji. V roce 1977 se ve dvou okresech úspěšně zahájilo experimentální budování centralizovaných systémů veřejných knihoven a poté bylo rozšířeno na celý kraj. Počátek regionálních funkcí Celospolečenské změny po listopadu 1989 se dotkly i veřejných knihoven, které vždy považovaly zachování dosud fungujících kooperačních Je veřejná správa připravena na elektronickou komunikaci? Na tuto otázku hledal odpověď výzkum využívání informačních zdrojů veřejné správy, který provedla European Business Enterprise, a.s. v září V rámci výzkumu odpovídalo 814 respondentů internetového panelu společnosti STEM/MARK. Účelem bylo zmapovat situaci ve využívání elektronicky dostupných informačních zdrojů poskytovaných subjekty veřejné správy. Výzkum probíhal za podpory Akademie věd ČR Rady programu Informační společnost. Z výzkumu vyplynulo, že téměř všichni oslovení respondenti (93 %) jsou připraveni komunikovat s úřady elektronicky, ale jen necelá polovina z nich je spokojena s úrovní komunikace. Většina respondentů není spokojena s dostupností informací na stránkách obecních úřadů, přičemž nejvíce palčivý je tento problém u nejmenších obcí do 999 obyvatel. Co vlastně uživatelé požadují? Stejně se uživatelé staví i k problému aktuálnosti a formátu informací. S aktuálností bylo nespokojeno 79 % a s formátem jednotlivých informací 75 % respondentů. Mezi nejčastěji vyhledávané informace patří kontaktní údaje a úřední hodiny, dále pak zákony a vyhlášky. Většina respondentů není spokojena s dostupností informací na stránkách obecních úřadů, přičemž nejvíce palčivý je tento problém u nejmenších obcí do 999 obyvatel. K čemu je elektronický podpis? Předmětem výzkumu se stal také elektronický podpis. Pouze jediné procento respondentů o něm nikdy neslyšelo, ale na druhou stranu jej aktivně používá pouze 5 % z nich. Všichni ostatní tedy o elektronickém podpisu slyšeli, ale buď jej nepotřebují, nebo jim v jeho pořízení patrně něco brání. Které stránky veřejné správy jsou nejnavštěvovanější? V rámci výzkumu se také zjišťovalo, které stránky respondenti navštěvují. Nejnavštěvovanější jsou podle odpovědí respondentů stránky obecních úřadů (88 % respondentů tyto stránky navštěvuje), dále pak stránky Ministerstva vnitra ČR (80 %), Ministerstva financí (72 %), Českého statistického úřadu (64 %), portál veřejné správy (64 %), portál statnisprava.cz (48 %), epusa portál územní samosprávy (35 %). Více na Tisková zpráva/luk Místní Kultura

9 Knihovny 9 vazeb za přínos pro uživatele. Devadesátá léta proběhla ve znamení transformace, což např. v okresech Opava a Nový Jičín utlumilo regionální funkce (RF). V těchto letech se Oddělení metodiky změnilo na Oddělení služeb knihovnám, které od roku 2002 začalo na základě knihovnického zákona a díky novému státnímu Programu podpory zajištění RF knihoven vykonávat tuto činnost na území Moravskoslezského kraje. V loňském roce bylo jeho financování poprvé zajištěno dotací 12 milionů 569 tisíc Kč z rozpočtu kraje. V září 2005 vešly v platnost Zásady zajištění výkonu RF v Moravskoslezském kraji, které mimo jiné obsahují i způsob rozdělování finančních prostředků jednotlivým pověřeným knihovnám. Široká paleta služeb V minulém roce vykonávaly všechny pověřené knihovny kraje 6 základních regionálních funkcí, servis automatizovaného knihovního systému zabezpečovalo 7 z nich. Poradenská a konzultační činnost byla poskytována nejen obsluhovaným knihovnám, ale i představitelům obcí. Na svých webových stránkách MSVK vystavila Příručku knihovníka, určenou zejména neprofesionálním pracovníkům knihoven. Tvorba výměnných fondů a jejich cirkulace pomáhá zejména malým knihovnám, které nedostávají od svého zřizovatele dostatek finančních prostředků na nákup nového knihovního fondu. Další okruh představuje pomoc při vzdělávání knihovníků a pořádání seminářů či porad, vytváření statistiky knihovnických činností, pomoc při revizi a aktualizaci či nákup a zpracování knihovního fondu z prostředků obcí. Strohá řeč čísel Vloni zajišťovaly RF Moravskoslezská vědecká knihovna a 15 pověřených knihoven. Počet pověřených knihoven se v jednotlivých okresech liší: okres Bruntál má 1, Frýdek-Místek 7, Karviná 1, Nový Jičín 1, Opava 4 a na území města Ostravy je RF pověřena 1 knihovna. Z celkového počtu 395 obsluhovaných knihoven jich má na starosti nejvíce MěK v Novém Jičíně, a to 78, nejméně pak MěK ve Vratimově, okr. Frýdek-Místek, a to 5. V loňském roce získala nejvyšší dotaci 2 miliony 420 tisíc Kč Regionální knihovna v Karviné, která obsluhuje 45 knihoven. Poradenskou a konzultační činnost využilo téměř 400 knihoven. Výměnný fond tvořilo v závěru minulého roku knihovních jednotek, jejich roční přírůstek dosáhl Cirkulace výměnných fondů využilo 305 knihoven, které si půjčily v 1676 souborech téměř 67 tisíc svazků. V letošním roce k pověřeným knihovnám ještě přibyla MěK v Havířově, okr. Karviná. Eva Veselá KNIHOVNY TURNOV (14 tis. obyv., okres Semily): Turnovská Městská knihovna Antonína Marka poskytuje své služby v hlavní budově a v dalších 5 pobočkách. Od září realizuje několik novinek. Na všech pracovištích půjčuje svým registrovaným čtenářům bez ohledu na věk zdarma knihy a časopisy. Díky účasti v projektu ministerstva informatiky nabízí (kromě hlavní budovy a jedné pobočky) bezplatně přístup na internet, tisk a práci s PC. Nové registrace platí vždy rok od data uhrazení poplatku, který je vzhledem k cenám knih velmi přijatelný. Vystavený čtenářský průkaz platí na všech pobočkách. Knihovna umožňuje za 200 Kč rodinnou registraci pro 5 lidí prokazatelného rodinného vztahu, z nichž každý obdrží vlastní průkaz. Dále zdokonaluje informační systém na webových stránkách, kde zájemci naleznou mj. i elektronický katalog titulů, získají přehled o svých výpůjčkách, rezervacích ap. Ve zkušebním provozu knihovna prostřednictvím e- -mailu čtenáře automaticky informuje o blížícím se konci termínu výpůjčky, o případných upomínkách atd. Další novinkou je zřízení detašovaného pracoviště Tyflocentra v hlavní budově knihovny, které pomáhá zrakově postiženým. Lidé s poškozením zraku mají od září možnost osvojit si práci s PC a zúčastnit se seminářů, zaměřených na jednání s úřady ap. (Hlasy a ohlasy Turnovska, č.9, 2006) PRAHA 16: Po téměř tři čtvrtě roku trvající rekonstrukci je od opět otevřena knihovna v Praze 16 Radotíně. Její fond nyní čítá 45 tis. svazků. Návštěvníci tu mají k dispozici pět počítačů s přístupem na internet. Další tři jsou určeny výhradně pro elektronické hledání v knižních katalozích. Knihovna, která Radotínským slouží více než 50 let, je umístěna mezi základní školou a gymnáziem. Nejvíce ji tedy už dříve navštěvovali kromě seniorů hlavně studenti. V průběhu prvního dne provozu si nový vzhled knihovny přišlo prohlédnout zhruba 100 lidí. (MF Dnes, ) KARLOVY VARY (52 tis. obyv.): Celkem 10 mil. Kč investuje letos karlovarský magistrát do městských knihoven, z toho 2 mil. jsou určeny na nákup nových knih. (Karlovarský deník, ) 12 / 2006

10 10 IS v Pardubicích rozšířilo své služby Pardubické informační centrum vzniklo v dubnu roku 1996 jako soukromá společnost. Výrazná změna nastala v roce 2003, kdy si městští zastupitelé nespokojení s jeho nízkou úrovní služeb založili vlastní příspěvkovou společnost. Téměř přesně tři roky nato se představitelé města Pardubice a Pardubického kraje dohodli na vytvoření nového společného komplexu služeb cestovního ruchu pro návštěvníky, občany města Pardubic a Pardubického kraje a regionu Východní Čechy. Důstojné a atraktivní prostory v centru města snadno přístupné turistům i občanům nabízí na nové adrese v těsné blízkosti Zelené brány a historického jádra hlavní turistické zóny. K dispozici je standardní rozsah služeb certifikovaného infocentra kategorie A rozšířený o nové aktivity. V nově adaptovaných prostorách na nám. Republiky čp. 1, kde v minulých letech sídlila Česká spořitelna, vzniklo pět nových přepážek pro podávání informací o městě a regionu, prodej vstupenek a suvenýrů, informace o Evropské unii Europe Direct Pardubice, service-point spediční firmy DHL a přepážka pro pracovníky cestovní kanceláře, která bude mít ve své činnosti mimo jiné organizování pobytů pro návštěvníky regionu. Mezi služby patří také možnost dobíjení kreditu městské elektronické peněženky, jejíž provoz usnadní používání městské hromadné dopravy i vstup do některých kulturních a sportovních zařízení ve městě. Další novinkou bude soukromá půjčovna kol, která má vzniknout v zadním traktu budovy infocentra. Investičně se v několika etapách na projektu regionálního informačního střediska Pardubice Region Tourism podílí za přispění různých dotačních prostředků stejným dílem město Pardubice a Pardubický kraj, stejně jako na krytí provozních nákladů, které jsou částečně financovány i vlastní výdělečnou činností infocentra. Vybavení multimediální technikou, např. audio- -vizuálním systémem a satelitním příjmem, bezpečnostním kamerovým systémem atd., přijde na řadu v dalších etapách. V prostorách nového společného informačního střediska má také své zastoupení Sdružení obcí Východní Čechy, jež v současné době plní zadání v oblasti cestovního ruchu. Posílí se tak regionální rozsah služeb a prezentace turistických atraktivit. Redakčně upraveno Martin Prorok RIS, Blansko vysílá Začátkem listopadu zahájilo Blansko (21,3 tis. obyv.) v Jihomoravském kraji vlastní televizní vysílání, které zajišťuje Studio AUDIOVISUAL. Po 24 hodin denně nyní mohou Blanenští sledovat program složený s celodenního vysílání videotextu, druhý a třetí víkend přináší měsíční Videožurnály. Nebudou chybět záznamy tiskových konferencí z radnice a zcela zmizí reklamy, protože licence jejich vysílání neumožňuje. Slavnostní zahájení nabídlo divákům premiéru filmu Příběh vody a ohně, natočeného ke 100. výročí povýšení Blanska na město. Film letos získal 2. místo v kategorii dokument (1. nebylo uděleno) na každoroční soutěžní přehlídce regionálních studií Kafka konané v Kopřivnici. (ev) Místní Kultura

11 Informační střediska Vstupní brána do regionu 11 Od června 2000 je v Uherském Hradišti (27,6 tis. obyv., Zlínský kraj) v provozu Městské informační centrum (MIC), o rok později k němu přibylo Informační centrum pro mládež (ICM). Oba subjekty zřizuje město a pro ně je provozuje Region Slovácko sdružení pro rozvoj cestovního ruchu a Klub přátel ICM. Obě najdeme v samém středu města, na Masarykově náměstí. V posledních letech se roční návštěvnost pohybuje kolem 55 až 60 tisíc osob u MIC, u ICM pak 9 až 10 tisíc. Činnost obou dotuje město Uherské Hradiště. Tomu pro mládež se navíc daří získat zhruba třetinu financí na provoz z nejrůznějších grantů, např. MŠMT, MPSV. Další zdroj financování představují tržby. Vzhledem k tomu, že nejsme určeni k tvorbě zisku, můžeme tyto zdroje smysluplně věnovat dalšímu rozvoji obou íček a rozvoji cestovního ruchu v regionu. Nájem platíme jen symbolický, protože dům patří městu, sděluje tajemník Regionu Slovácko Mgr. Josef Hupák a s hrdostí vyjmenovává dosažené úspěchy: certifikaci Asociace turistických a informačních center (ATIC) v kategorii A jsme získali v roce O rok později, v rámci certifikace TIC (Tourist Information Centre pozn. red.) Regionu Slovácko, bylo naše zařízení zařazeno do nejvyšší kategorie s přívlastkem «regionální». Předloni nás časopis COT (určený pro odbornou veřejnost v oblasti CR) vyhodnotil jako nejlepší turistické informační centrum v rámci ČR. A začtvrté se podle průzkumu ATIC v oblasti vybavení potřebnou technikou řadíme k nejlépe vybaveným informačním centrům v Česku. Umístění obou informačních kanceláří do společných prostor pod jednu střechu přináší řadu výhod. Například chod zajišťuje jeden provozovatel, čímž se zefektivní využívání techniky, a prolíná se i poskytování informací. Např. až 40 % dotazů zodpovězených ICM má souvislost s CR zde, na Slovácku. Také tvorba webových stránek obou IC vychází ze stejných informačních zdrojů, i když grafika a systém zobrazení je samozřejmě odlišný. ICM spolu s MIC disponuje osmi internetovými místy. Kromě klasické nabídky služeb zajišťuje uherskohradišťské MIC také provádění po městských pamětihodnostech. Toho využívají zejména zdejší školy a zahraniční turisté. V letošním roce byla nově otevřena i půjčovna kol, což většinu turistů mile překvapilo. Stále totiž ještě nepovažují zmíněné služby za samozřejmé, a tak si značná část z nich přiváží kolo vlastní. ICM je členem Asociace pro podporu rozvoje ICM v ČR, patří k regionálním zástupcům evropské informační sítě pro mládež Eurodesk a současně plní i funkci regionálního zástupce programu Mládež. Velmi úspěšné bylo spuštění internetového portálu cz, případně vydání metodické brožury Mobilita mládeže (věnováno práci v zahraničí pozn. red.) a Průvodce studenta Uherským Hradištěm a okolím. A díky těmto i dalším aktivitám se ICM právem řadí k těm nejlepším v celé České republice. V MIC lze zakoupit nejrůznější regionální výrobky, ať již figurky z kukuřičného šustí, známou tupeskou keramiku, krojované panenky, výtvory z pedigu, kraslice, krojové košile či krajové lihoviny. To je dáno tím, že se nacházíme v etnograficky významném regionu, a také proto, že jde o jednu z podmínek certifikace TIC na Slovácku. Ale já se domnívám, že by to tak mělo být všude, protože IC představují «vstupní bránu» do regionu a zároveň jeho «výkladní skříň». Právě tady by měl turista mít možnost uvědomit si specifika dané oblasti, doplňuje na závěr tajemník Regionu Slovácko. Text a foto: Eva Veselá 12 / 2006

12 12 Publikace Kapitoly z dějin lázeňství Kapitel aus der Geschichte des Bäderwesens Dílo autorek Jitky Budinské a Petry Zerjatke (Monografické studie Regionálního muzea v Teplicích, svazek 39, Teplice 2006) je výsledkem dlouholeté spolupráce Regionálního muzea v Teplicích, příspěvkové organizace, s občanským sdružením Medizinhistorischen Sammlungen v Parku zdraví v Bad Gottleuba. Je rozdělena do tří kapitol: Přehled vývoje lázeňství, Dějiny lázeňství v Teplicích, Město a lázně Bad Gottleuba. Krátký průřez dějinami lázeňství v Evropě a v českých zemích seznamuje čtenáře s hlavními aspekty využívání léčivých pramenů od starověku po současnost. Největší pozornost je věnována lázním v Teplicích. Publikace vyšla jak v českém, tak i v německém jazyce, doplněna soupisem literatury a pramenů, množstvím fotografií a ilustrací. Brožovaná publikace má 164 stran a stojí 80 Kč. Když mlčely múzy Als die Musen schweigen Autor Karel Vilím se v monografické studii Regionálního muzea v Teplicích, svazek 38 (Teplice 2006), populární formou zabývá vojenskými dějinami v regionu severozápadních Čech a přilehlých oblastí Saska v období od 11. století do roku Publikace vyšla jak v českém, tak i v německém jazyce, je doplněna soupisem literatury a pramenů, poznámkami a množstvím fotografií a ilustrací. Autorem fotografií je PhDr. Dušan Špička. Brožovaná publikace má 180 stran a stojí 80 Kč. Zájemci si mohou obě knihy zakoupit v Regionálním muzeu v Teplicích. Také je lze objednat na dobírku písemně na adrese Regionální muzeum, Zámecké nám. 14, Teplice nebo telefonicky: tel info@muzeum-teplice.cz VYŠKOV (22 tis. obyv.): V Knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově byla slavnostně představena publikace Liliová Hora autorky Jarmily Říhové, pojednávající o pověstech a povídkách pojících se s Liliovou horou a krajinou kolem ní. Jedná se o katastry vesnic Luleč, Nemojany, Habrovany a Olšany. Vyšla v olomouckém nakladatelství Fontána nákladem 1 tis. výtisků. (Vyškovský deník, ) PUBLIKACE OSTROVÁNKY (200 obyv., okres Hodonín): Obec vydala v r u příležitosti sjezdu rodáků první knihu o obci, která se mimo jiné zabývá i její historií od r (Hodonínský deník, ) PŘÍBRAM (35 tis. obyv.): Hornické muzeum v Příbrami spolu s okresním státním archivem vydaly 13. ročník regionálního sborníku Podbrdsko. Na téměř 300 stranách je 14 autorských příspěvků. Součástí je i článek o 120. výročí Hornického muzea Příbram. (Příbramský deník, ) BŘEZŮVKY (640 obyv., okres Zlín): V Luhačovicích vydaná nová kniha J. Holíka Březůvky v proměnách času ve 20 kapitolách shrnuje dějiny obce s přihlédnutím k historii Luhačovického Zálesí. (Knižní novinky, č.15-16, 2006) Místní Kultura

13 Kraje Meziregionální spolupráce Jihočeský kraj je již téměř tři roky zapojen v meziregionálním kulturním projektu Interreg IIIC STRATCULT Ve dnech října 2006 se v rakouském Linci konala schůzka Steering Committee k projektu INTERREG IIIC společná strategie přeshraničního a meziregionálního rozvoje v oblasti kultury ve střední Evropě (STRATCULT), do kterého je Jihočeský kraj již téměř 3 roky zapojen. Za Jihočeský kraj se setkání v Linci zúčastnily Ing. Kamila Hrabáková a Ing. Helena Mašková z odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Jihočeského kraje. Realizace projektu STRATCULT začala v červenci 2004 a skončí v červnu Jeho cílem je zpracování podkladů a získání zkušeností nezbytných pro vytvoření společné střednědobé strategie rozvoje oblasti kultury ve střední Evropě na přeshraniční a meziregionální úrovni. Očekáváme, že partnerstvím Jihočeského kraje v projektu STRATCULT získáme nejen cenné zkušenosti s realizací projektů čerpajících finanční pomoc ze strukturálních fondů EU, ale zároveň také navážeme potřebné kontakty s evropskými veřejnými institucemi a mnoha kulturními subjekty. Partneři projektu jsou regionální vláda Horního Rakouska vedoucí partner, regionální vláda Štýrska, Jihočeský kraj, Technologické a inovační centrum Údolí Drávy (Slovinsko), Regionální rozvojové centrum Zasavje (Slovinsko), město Jyväskylä (Finsko). Na jednání Steering Committee navazoval seminář, kde byly prezentovány zajímavé kulturní projekty a zkušenosti zástupců z mnoha zemí s realizací projektů a s přípravou na nové programovací období Semináře se zúčastnili zástupci z Itálie, Španělska, Francie, Slovinska, Lucemburska, Německa, Rakouska, Litvy, Ruska, Finska a Švédska. Redakčně kráceno K. Hrabáková, vedoucí odboru kultury, pam. péče a cest. ruchu KÚ Jihočeského kraje Kamila Hrabáková 13 Krajské ocenění v oblasti tradiční lidové kultury Královéhradecký kraj uděluje v souladu s vládní Koncepcí účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR od roku 2002 cenu Zlatý kolovrat. Letos ji získal samouk Milan Zeman, který se od roku 1990 věnuje výrobě soustružených pomůcek pro krajkářství, síťování a spřádání. Používá zejména dřevo bukové, jasanové nebo z ovocných stromů. Mezi jeho hlavní produkty patří paličky, stojánek na herduli, přepichovací jehla atd. Další oceněný Václav Král se zabývá pletením košíků z vrbového proutí. Řemeslu se naučil od svého otce a dědečka. Kromě klasických postupů si osvojil i zcela nové, své vlastní. Pod jeho rukama vznikají košíky, pomlázky, kukaně pro slepice a drobné dekorační předměty. [ev] Křesadlo poprvé na Karlovarsku Asociace nevládních neziskových aktivit Karlovarského kraje ve spolupráci se svou členskou organizací, Mateřským centrem v K. Varech, pořádá pod záštitou hejtmana Karlovarského kraje J. Pavla akci Křesadlo Posláním je především ocenit práci dobrovolníků a podnítit v lidech zájem o tuto činnost. Pokud znáte někoho, kdo dobrovolně věnuje svůj čas a energii ve prospěch někoho jiného, kdo hoří nadšením a šíří kolem sebe optimismus, naději, sílu a nechává za sebou dobře odvedenou práci, můžete jej na toto ocenění nominovat. Další podrobnosti na formulář ke stažení najdete na Návrhy lze posílat do 15. ledna 2007 na adresu Mateřské centrum, Východní 6, K. Vary nebo em na mckv@seznam.cz. Vyhlášení výsledků proběhne v březnu [ev] 12 / 2006

14 14 Místa Ostravský kulturní život obohacuje od roku 1999 nejen prodejem kvalitní beletrie, knih o filozofii, historii či umění, ale především pořádáním rozmanitých akcí. V jeho prostorách se dvěma galeriemi na Nádražní ulici 30 se setkávají lidé se zájmem o literaturu, výtvarné umění, architekturu, ale třeba i o projekty sociálních či menšinových skupin. Vstup je vždy zdarma. Aktivity Antikvariát provozuje Ilona Rozehnalová, třicetiletá absolventka bohemistiky, společně se svým manželem. Pronajali si od města někdejší restauraci a knihkupectví s cílem vybudovat v jádru obvodu Moravská Ostrava kulturní centrum. Začali antikvariátem a od r provozují dvě k němu přidružené galerie. Tzv. horní čítající 60 m 2 se profiluje jako fotografická, představila např. umění T. Stana, J. Lukase nebo B. Holomíčka. Výtvarná ve sklepení s plochou 80 m 2 se pak specializuje na soudobé české mladé umění letos se zaměřila na současný český komiks. Výstavy ovšem pořádají také ve vstupním prostoru do svého království. Výčet jejich aktivit je však mnohem bohatší. Zahrnuje od r pořádání diskusních večerů, na kterých si své názory na aktuální kauzy města za přítomnosti veřejnosti vysvětlují zainteresované strany. Např. debatu o zástavbě bývalé koksovny Karolina si přišlo poslechnout přes sto lidí. To je potěšující fakt, stejně jako vytvoření komunikačního mostu mezi radnicí a obyvateli, dodává I. Rozehnalová. Dále organizují autorská čtení, přednášky a výstavy o ostravské architektuře, akce pro školy, šumné procházky apod. Posledně jmenované zaštiťuje občanské sdružení Šumná města, v jehož čele stojí režisér R. Lipus a D. Vávra. S historikem architektury M. Strakošem se kupř. do Dolní oblasti Vítkovic, přezdívané Ostravské Hradčany, vypravilo přes tisíc lidí. Majitelka antikvariátu to komentuje: Díky laskavému svolení firmy Vítkovice-lahvárna, která je majitelem této národní kulturní památky, jsme umožnili vstup po celý den zdarma. Antikvariát se stal rovněž hlavním organizátorem festivalu dokumentárních filmů Jeden svět v Ostravě. Od r měsíčně vydává ve spolupráci s Městským obvodem Moravská Ostrava a Přívoz (MO MOP) přílohu Kam v centru, která mapuje kulturní dění ve středu města. V únoru letošního roku byl založen Klub přátel Fiducia přinášející svým členům mnoho výhod, mimo jiné vstup zdarma na snímky promítané v novém vzdělávacím filmovém klubu zřízeném při antikvariátu. Fiducia spolupracuje s řadou institucí, od NPÚ přes Archiv města Ostravy až po tamější univerzitu. Našemu pětičlennému týmu (i s kurátory) se daří uspořádat 2 3 akce za týden, přičemž návštěvnost se v roce 2005 pohybovala kolem 15 tis. lidí, doplňuje I. Rozehnalová. Financování a další plány Rozpočet na letošní rok činí 500 tis. Kč. Hradíme z nich kromě běžného provozu také náklady na cestovné, propagaci či ubytování hostům spisovatelům, teoretikům architektury, překladatelům apod. Vloni jsme ovšem dostali polovinu, a museli tak omezit propagaci. Město nás podporuje nejen nižším nájmem, ale letos také 80 tis. Kč na celoroční aktivity. Daří se nám získávat i granty, např. na pořízení dataprojektoru a plátna. 40 tis. přidal i obvod MO MOP. Významný příspěvek (letos 100 tis. Kč) dostáváme od MK ČR na konkrétní akce, ze Státního fondu kultury jsme letos obdrželi 120 tis. Kč, z kraje 50 tis. Kč a drobnými částkami nám pomáhají nadace. Soukromý sektor raději podporuje jednorázové akce, jako jsou festivaly, než celoroční projekty. V loňském roce se poprvé zdařilo oslovit zahraniční nadaci z Visegrádského fondu přišlo 100 tis. Kč na uspořádání výstavy českých, slovenských a maďarských autorů, nyní žádáme o podporu vydání katalogu komiksové kresby, vypočítává majitelka Fiducie. Její budoucí plány lze shrnout takto: získat dlouhodobou nájemní smlouvu, aby mohla zažádat o finance na rekonstrukci prostor, ale věnovat se také workshopům pro děti. Irena Koušková Místní Kultura

15 Můžete nás nejprve stručně seznámit s historií kostela a jeho současným provozem? Osud památky se těsně pojí s životem Dobré Vody, původním jménem Březník, která byla k Hartmanicím připojena v roce Kostel bl. Vintíře, jediný tohoto zasvěcení u nás, zde nechal na místě románského kostelíka vystavět K. F. Villani v roce Podle archeologické sondy zde stál dřevěný svatostánek již v 11. století. Dobrá Voda se tak stala poutním místem, kam o svátku blahoslaveného Vintíře putovaly tisíce poutníků z Čech i Bavorska. Světec je uctíván především v německy mluvících zemích, ale také národy, u nichž působili benediktýni. Pro Čechy má větší význam státní jako politický prostředník mezi panovníky střední Evropy. V 50. letech minulého století se stala osada součástí vojenského výcvikového prostoru. Sídlil zde újezdní úřad a církevní objekt sloužil jako skladiště. Zasvé vzaly i varhany. Po vrácení území armádou v r provedlo město rekonstrukci vnitřku kostela, střechy a melioraci okolního pozemku. Církev zajistila opravu krovu a novou fasádu a armáda finančně přispěla na renovaci hřbitovní zdi. Nemalou částku poskytli také poslední německý farář a věřící z Bavorska i z Čech. Objekt patří římskokatolické církvi a spravuje jej farář českobudějovické diecéze Znovu vysvěcen byl v roce 1995, skleněný oltář a křížová cesta pocházejí z roku Jak na provozování památky participují církev, obec a muzeum? Kostel neslouží jako výstavní síň, stále plní funkci duchovního stánku, ačkoliv vojáci jeho prostory zneužívali k uskladnění terčů a zlikvidovali mobiliář. Město Hartmanice se jako příjemce podpory z Programu PHARE, určené na pořízení oltáře, zavázalo k celoročnímu zpřístupnění kostela pro širokou veřejnost. To umožňuje Místa Otázky pro starostu města Hartmanice V minulém čísle MíKu jsme přinesli článek o unikátním skleněném oltáři v kostele bl. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic (1182 obyv., Plzeňský kraj). Jiřímu Juklovi (který byl v době naší návštěvy před volbami ve funkci starosty) jsme poslali několik dotazů týkajících se nejen nemovité památky, ale zároveň jsme se zajímali o turistický a kulturní život v tomto oblastním centru, pod jehož správu patří 23 osad včetně Dobré Vody se 16 stálými obyvateli. spolupráce se zaměstnanci Muzea Dr. Š. Adlera (pozn. red.: sídlí v bezprostřední blízkosti kostela). Památka je bezplatně přístupná v době bohoslužeb, nahlédnout dovnitř je možné přes mřížoví (pozn. red.: mříže vyrobil ji M. Trefanec z Klatov Čínova, držitel titulu Nositel tradice lidových řemesel z roku 2002). Prohlídku s výkladem pracovníků muzea a nasvícením oltáře lze absolvovat za 20 Kč několikrát denně ve stanovené hodiny. Církevní obřady se zde konají ve významné dny a příležitostně při různých poutních akcích. Koncerty křesťanské hudby se zde konají na základě smlouvy s farností. Kolik bylo z rozpočtu města určeno na kulturu, potažmo na kostel bl. Vintíře? Rozpočet města je 42 mil. Kč a výdaje na kulturu činí 1 mil. Kč. Financujeme informační středisko, knihovnu, národopisnou část muzea a kulturní akce pořádané Hartmanicemi, např. v letošním roce národopisnou výstavu České Velikonoce instalovanou ve švýcarském Affolternu. Nepřímo podporujeme kulturní akce základní školy a ochotnický divadelní spolek J. K. Tyla. Využíváme příjmy z pronájmu stanu pro 500 osob, pódia, zvukové aparatury, z prodeje upomínkových předmětů, ale i granty MK ČR, krajského úřadu, PHARE, INTERREG, LEADER, Fondu česko-německé budoucnosti a sponzorů. Na provoz kostela nepřispíváme. Zaznamenali jste zvýšený počet turistů v souvislosti s nainstalováním oltáře? Ano, návštěvnost se prokazatelně zvedla o 10 tis. osob ročně. Ale jistě k tomu přispělo, že město průběžně investuje do služeb pro turisty. Například letos jsme vybudovali mezinárodní hipostezku, zpracovali projekt na Turistické centrum v Dobré Vodě atd. Za odpovědi děkuje Irena Koušková / 2006

16 16 Místa Muzeum pražského vodárenství Foto: archiv Hospodářské komory hl. m. Prahy Do Prahy za technickými památkami Nabídka současných kulturně-historických programů pro turisty přijíždějícími do naší metropole je již poněkud okoukaná, většinu pamětihodností už prostě znají. Nedostatečně využit však zůstává potenciál technických a technologických památek. Město proto prostřednictvím Hospodářské komory hl. m. Prahy spolufinancuje neobyčejný projekt s názvem Praha technická, na jehož podrobnosti jsme se zeptali manažera Zdeňka Kováře. Projekt Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických památek v Praze byl zahájen koncem loňského roku. Smyslem je připravit pražské firmy, které disponují nějakou zajímavou technickou památkou, na provozování zážitkové turistiky. Tento poměrně nový produkt cestovního ruchu chce nabídnout poznání nejen pouhým díváním se a posloucháním, ale navíc konkrétním zážitkem, např. příležitostí vyzkoušet si platnost viděného v autentickém prostředí. K projektu se doposud připojili Kolektory Praha, a.s., Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s. a Pražské vodovody a kanalizace, a.s. Připravují se např. exkurze do podzemí města, kde se zájemci seznámí s konstrukcí a činností kolektorů. Netradiční procházka historickým centrem by zahrnovala také náhled do sklepů některých starobylých domů. Firemní zájemci z veřejné- ho i soukromého sektoru se mohou stále hlásit. Kontakt: Hospodářská komora Prahy tel.: , hkp@hkp.cz. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu (50 %), státního rozpočtu ČR (35 %) a rozpočtu hl. m. Prahy (15 %). S jeho realizací pomáhají experti na zážitkovou turistiku, také Ing. Radek Novotný ze Spolku přátel a tradic, který stojí za vznikem Návštěvnického centra textilu v Lažišti u Prachatic (viz MíKu 10/06). Začátkem října Lažiští do své malebné vesničky šumavského podhůří pozvali novináře a touroperátory na prohlídku interaktivní expozice textilu. Zatím ojedinělá nabídka doplňkového trávení volného času by měla zvýšit návštěvnický zájem o oblast a stát se důvodem k dlouhodobějšímu pobytu především pro ty turisty, kteří vyhledávají zážitky v oblasti tradic a dědictví našich předků. Irena Koušková Místní Kultura

17 12 / 2006 Kroniky Sněmování kronikářů Karlovarského kraje Ve Valdštejnské obrazárně Krajského muzea v Chebu proběhl první listopadový den již 3. ročník celokrajského semináře kronikářů Karlovarského kraje. Nabitý program, uzavřený exkurzí v muzeu, sledovala padesátka zájemců. Letošní hlavní téma znělo: Novela zákona o kronikách obcí. Co mohou kronikářům nabídnout archivy O činnosti a vztahu Státních okresních archivů (SOkA) k badatelům hovořili ředitelé chebské a karlovarské instituce. Seznámili přítomné se sítí archivů u nás, s úpravou podmínek studia badatelů, zmínili možnost využívat i materiálů mladších 30 let k dopsání retrospektivního zápisu chybějících let v kronice povolení spadá do kompetence ředitele příslušného SOkA, předpokladem je předložení žádosti starosty. Případné zneužití takto získaných informací znamená pro kronikáře sankce. SOkA Karlovarského kraje disponuje 10 km archivních materiálů. K dispozici jsou i dobře vybavené knihovny např. v Chebu jde o starý německý knihovní fond a knihovny příruční či regionální literatury. Stránka z chebské kroniky, Foto: E. Veselá Setkání se zúčastnila PaedDr. Jitka Gruntová, bývalá poslankyně a předkladatelka zákona o kronikách Foto: E. Veselá Kronika patří do archivu Představitelé SOkA hovořili o trvalém citlivém problému ukládání ukončených kronik do archivů. Obec si u kronikáře objednává zhotovení ročních zápisů, podle archivního zákona dávají obce archivu k výběru písemnosti, tedy i kroniky. Po deseti letech od posledního provedeného zápisu patří do archivu, kde je může využívat širší obec badatelů. S texty psanými na počítači není problém, ale jinak, bohužel, stále dochází ke ztrátám kronik po jejich dopsání pracovnice chebského muzea uvedla příklad obce Velká Hleďsebe, kde se ztratilo 6 svazků. Zachovají se písemné dokumenty? V současnosti archivářům přidělává vrásky skutečnost, že materiály z 60. let minulého století psané na tzv. průklepovém papíře se téměř rozpadají. Kvalita současného papíru má podle chemiků životnost kolem 20 let, stejný problém představují diskety či CD. Dochází tak k disproporci, kdy lidé jsou schopni šířit velké množství informací, ale nedaří se zajistit jejich uchování pro příští generace. Dnešní dokumenty vycházející z laserových tiskáren se právě trvanlivostí nevyznačují. Pro kronikářské zápisy se jeví jako výhodnější používání ručního papíru a dokumentního inkoustu, při počítačovém zpracování se doporučuje použít dražší, kvalitnější papír a inkoustovou tiskárnu. Kronika je proto, aby se o obci vědělo Zákon č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí představila osoba nadmíru povolaná PaedDr. Jitka Gruntová, exposlankyně Poslanecké sněmovny, 17

18 18 Kroniky bývalá místostarostka obce Březové na Svitavsku, historička, pedagožka a jeho hlavní autorka a předkladatelka. Zmínila, že zastupitelstvo schvaluje zápis, nikoliv však přílohy (do nich může kronikář vložit text, s nímž obec nesouhlasí), a fotodokumentaci. Termín předložení tohoto dokumentu stanoví obec, nejlépe po domluvě s kronikářem. Kronika má pomoci vybavit si ducha té které doby a také představit obyčejného člověka. K dobovému obrazu pak přispívají ryze úřední materiály, např. spolků, institucí. Při vzniku zákona se hovořilo také o tom, zda do něj Přijetím zákona o kronikách obcí nepozbyla platnosti Směrnice ministerstva kultury č z roku 1955 o vedení kronik. včlenit povinnost ukládat ukončené zápisy do archivu. Kronika je však součástí spisové služby obce a jako taková podléhá archivnímu zákonu, který určuje způsob péče. Některé obce vystavují na svých webových stránkách text ročního zápisu před schválením. Občané či organizace jej mohou doplnit, vznést námitky, ale je to obec, kdo má poslední slovo. Za dobrou práci dobrá odměna Zákon č. 132/2006 Sb. nehovoří o tom, jaká odměna kronikáři přísluší. Podle stanoviska vlády v době přípravy této zákonné normy by se jednalo o zásah do rozpočtu obcí. Dle slov dr. Gruntové by měl byt kronikář odměňován podle počtu obyvatel v obci, stejně jako zastupitelé. Určité východisko vidí v tom, že kronikář spolu s konceptem ročního zápisu předloží i výkaz odpracovaných hodin zahrnující sběr materiálů, vytvoření konceptu, vlastní zápis atd. Stejně tak se musí kronikář s obcí dohodnout na úhradě vedlejších výdajů např. za nákup regionální publikace. Budou kroniky z kraje soutěžit? Vedoucí odboru kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu Krajského úřadu Karlovarského kraje Jan Prudík přiblížil záměr kraje vyhlásit od roku 2007 každoroční soutěž o nejlepšího kronikáře. Hodnotit by se měla úroveň vedení kroniky za poslední rok. Akce by se neměla překrývat s již probíhající soutěží Vesnice roku, jejíž součástí je také oceňování kronik. Kronikáři a lidová kultura Chebské muzeum plní funkci krajského pracoviště pro tradiční lidovou kulturu, a proto se v letošním roce obrátilo na kronikáře s prosbou o spolupráci v této oblasti. Ze 131 zaslaných dotazníků se jich vyplněných vrátilo 92. Kromě odpovědí se podařilo zachytit místní pověsti či vzpomínky pamětníků. Vedoucí odborného oddělení muzea PhDr. Iva Votroubková zmínila i další témata, která budou touto formou zpracovávána v příštím roce. Eva Veselá V Jičíně nad kronikami Jičínská knihovna Václava Čtvrtka pořádá cyklus učitele Alberta Šorejse historické povídání o Jičíně. Při říjnovém povídání se dospělo do současnosti. A. Šorejs ho pojal velkoryse; pozval tři poslední starosty a archiváře Francka s kronikami. Přesvědčivé obrazové záznamy provázela hudba a zpěv. Jičínští si připomněli, co všechno se ve městě v posledních letech postavilo, a rovněž mohli poznat další stránky jičínského kulturního, společenského a spolkového života. Přesvědčit se, že spousta neziskových organizací, občanských sdružení, sborů a souborů nejen schůzuje, ale že je za nimi spousta odvedené práce ve prospěch tělesně postižených, velkých, malých... A co sportování? Neprobíhá pouze to celostátní s nakoupenými hráči. Kupříkladu Všesokolský slet, to byla událost! Neměli bychom i takové konání pečlivě zaznamenávat a lidem připomínat? Jen letmé nahlédnutí do kronik napovídá, že je tady určitý dluh. prochor II. světová válka v kronikách regionu Podluží Svazek obcí Region Podluží, se sídlem v Lanžhotě, a obec Lužice u Hodonína vydaly začátkem května publikaci II. světová válka v kronikách regionu Podluží. Prvotní popud pro zpracování tohoto díla vzešel od kronikářů jednotlivých členských obcí regionu. Cena sborníku je 100 Kč (bez poštovného) a je možné si jej zakoupit na jednotlivých obecních úřadech nebo objednat na dobírku v kanceláři Regionu Podluží na u kaufova@podluzi.cz. Více na [luk] Místní Kultura

19 Kroniky 19 Kronikářka Prahy 15 nezahálí V říjnu vyšla v nakladatelství MILPO novinka, pod názvem Ilustrovaná encyklopedie osobností v názvech pražských ulic a náměstí. Autoři, RNDr. Pavel Augusta a kronikářka MČ Praha 15 Marie Zdeňková, vytvořili v rekordně krátkém čase rozsáhlou knihu encyklopedického charakteru, která zahrnuje výčet nejen všech ulic, ale i nábřeží, mostů, parků a veřejných prostranství v Praze, v nichž se objevuje jméno významné osobnosti. P. Augusta vtipně poznamenal: Augusta Zdeňková naznačují, že encyklopedie je opravdu od A do Z. Nabízí 1750 krátkých medailonů osobností a mnoho fotografií a unikátních portrétů. Kniha je členěna podle jednotlivých městských částí včetně základních údajů. Převážně v okrajových částech Prahy bylo hodně neidentifikovaných osobností, se kterými v rámci svých možností pomohli mnozí kronikáři. Publikaci považuji za velice užitečné a zajímavé čtení, vypovídající o době, v níž žijeme, a přibližující netradičním způsobem historii naší metropole, napsal v úvodu primátor Pavel Bém. Knihu lze zakoupit v knihkupectvích (např. Palác knih Neoluxor, Dům knih Kanzelsberger, Academia, Knihkupectví Fišer v Kaprově ulici apod.) za 294 Kč. Zdroj: Hlasatel 12 / 2006 [luk] V Praze je pojmenováno celkem 12 ulic po kronikářích. Z tohoto počtu bylo devět kronikářů místních, z nich dvě ženy. Kdybych na tom nepracovala, nikdy bych se nedozvěděla, že si např. Kunratice, Praha 8, Praha 13, Zbraslav, Praha 17 a další tak váží místních kronikářů, že po nich pojmenovaly ulice, konstatuje kronikářka Prahy 15 Marie Zdeňková. Činí se i další kronikáři V nakladatelství MILPO vyšla také bohatě ilustrovaná publikace Ulice a uličky Starého Města pražského od Mgr. Antonína Ederera, archiváře a kronikáře MČ Praha 1, která provází čtenáře po staropražských ulicích a jejich zakoutích. Volně doplňuje knihu Náměstí, trhy a plácky staré Prahy téhož autora, která se stala v roce 2002 bestselerem. Třetí novinka posledních dnů z nakladatelství Charvát Group se jmenuje Sláva chuchelských dostihů, jejímiž autory jsou chuchelský kronikář Mgr. Tomáš Hromádka a dostihový novinář Martin Cáp. [luk] Kronikářská bilance Již poněkolikáté touto dobou bilancuji na stránkách Místní kultury nad uplynulým rokem kronikářským. Hned na začátek mohu konstatovat, že i letos se mi podařilo sepsat a odevzdat kroniku Městské části Praha 10. Jedná se o druhý díl, první mapoval rok Členění a názvy kapitol se mi v prvním díle osvědčily, nebyl tedy důvod udělat pro rok 2005 mnoho změn. Navíc jsem se snažil kroniku co nejvíce zpestřit, proto jsem zvýšil počty fotografií. Myslím si, že díky tomu je čtivější a zajímavější. Již při prvním a povrchním prolistování se pak čtenář zastavuje u některých odstavců, které s obrázkem souvisejí. Podle kronikářských rad se sice říká, že by se neměly do kronik vlepovat fotografie, ale je to z důvodu, aby se nezničila vazba knihy. V mém případě, kdy je kronika psána v programu Microsoft Word a následně tištěna na tiskárně, pak k takovýmto obavám není důvod. Na tomto místě využiji i menší seznámení s kulturou v Praze 10. Naše městská část se sice může cítit trochu odstrčena od divadel a galerií, jež se nacházejí v historickém centru Prahy, ale máme i vlastní kulturní zařízení. Např. Strašnické divadlo v ulici Solidarita č (donedávna známé pod názvem Divadlo Solidarita) a Divadlo Miriam v ulici Ke Strašnické 10. Na našem území působí tři galerie Galerie v pátém patře (nachází se v 5. poschodí budovy Úřadu MČ Praha 10), Galerie Deset (na rohu Moskevské ulice a náměstí Sv. Čecha) a Galerie PRE (v prostorách Pražské energetiky, a.s., Na Hroudě 1492/4). Zajímavé pořady se konají i v KD Barikádníků (Saratovská 20) či Trmalově vile (Vilová 11). Známý KD Eden (U Slávie 1) je v současné době uzavřen a plánuje se zde rekonstrukce. V prostorách KD Eden se nacházelo i kino, po jeho uzavření se tak v naší městské části se skoro 108 tisíci obyvateli žádné kino nenachází. Zájemci o dění v Praze 10 najdou kroniku v elektronické podobě na stránkách Prahy 10 (odkaz na kroniku je v levém sloupci pod nadpisem Území Prahy 10). Redakčně upraveno Michal Ezechel, kronikář Městské části Praha 10

20 20 Kulturní domy Kulturní Česká Třebová Kulturní centrum v České Třebové (17,2 tis. obyv., Pardubický kraj), příspěvková organizace zřizovaná městem, zastřešuje široké spektrum programů a aktivit. Pořádá mnoho akcí a pod jeho křídly působí soubory zájmové umělecké činnosti. Zdařile rekonstruovaný dům, v němž se Kulturní centrum (KC) nachází, patří do majetku města. Pod KC spadá i Malá scéna, umístěná v nedalekém objektu postaveném v 60. letech minulého století v akci Z. Budova původně sloužila loutkářům sdruženým kolem zdejších Českých drah, v současné době prochází rekonstrukcí. V příštím roce, po dokončení všech prací, které si vyžádají kolem 16 milionů Kč, bude k dispozici víceúčelový sál s kapacitou 200 míst. Univerzální jeviště s ponorným stolem pro loutkáře bude využívat např. ke koncertování i Komorní orchestr J. Kociana, působící při zdejší ZUŠ (viz MíKu č. 11/06). Přestavba hlavní budovy KC se povedla Město počátkem tohoto tisíciletí nákladem přes 25 milionů Kč zcela zrekonstruovalo dřívější dělnický dům se sálem a biografem. V tzv. malém sále probíhají koncerty, přednášky, školení, taneční odpoledne pro seniory, nabízí se možnost promítání DVD či videa. Velký sál slouží jako biograf, jako místo pro konání koncertů či divadelních představení. Přestavbou dělnického domu sice vznikl kvalitní multifunkční objekt, ale přesto se počítá s variantou přístavby ještě třetího sálu, který umožní rozšířit dosavadní aktivity o organizování plesů či koncertů pro mladé. KC zde má také ideální podmínky k pořádání postupových přehlídek zatím šlo o krajskou postupovou přehlídku Zlom vaz amatérských dospělých divadelníků, a protože Třebíč na pořadatelství soutěže s přívlastkem národní rezignovala, usiluje Česká Třebová o její získání. Filmové projekce V minulém století kino prošlo dvěma rekonstrukcemi, z nichž jedna se příliš nezdařila. Nyní mohou diváci zhlédnout ve velkém víceúčelovém sále s kapacitou 300 míst, k jehož komfortu přispívá i modrá stopa, třikrát týdně po dvou filmových projekcích. Průměrná návštěvnost je 45 osob, cena vstupenky se pohybuje v rozmezí 54 až 70 Kč. Nedělní odpolední program přináší filmy dětem, školy si pak mohou objednat promítání podle svého výběru. Tradiční filmový klub, který má kolem čtyřicítky členů zejména střední generace, svoji činnost opět obnovil v roce Pro příznivce hudby Do 46. roku svého trvání letos vstoupil zdejší Kruh přátel hudby, jehož členové patří převážně mezi dříve narozené. Novou tradicí se stal letos již 2. ročník Mezinárodního varhanního festivalu Zdeňka Pololáníka. Koncertní vystoupení zazněla v kostele sv. Jakuba, na jehož varhany rozšířené a zrekonstruované v letech přispělo římskokatolické farnosti polovinou potřebných finančních prostředků město. Malý sál s kapacitou 100 až 150 míst, vybavený digitálními varhanami, přináší kromě koncertů komorní hudby i další žánry. Pod KC působí dvacetičlenný Velký swingový orchestr. Na jeho koncerty je vždy vyprodáno. Divadlo na českotřebovských prknech Počátky zdejšího ochotnického divadla spadají do roku 1810, současný divadelní spolek Hýbl, který nyní působí pod KC, vznikl o 70 let později. Spolek ročně připraví 1 až 2 premiéry a v sezoně odehraje 11 představení, na která si diváci mohou od roku 2002 zajistit předplatné. Této možnosti využívá kolem 270 abonentů. Přímo v prostorách KC vystupuje Loutkový soubor Čtyřlístek, který dočasně ztratil své působiště na právě rekonstruované Malé scéně. Výstavní síň Uměnímilovní návštěvníci se mohou v KC každý měsíc těšit na novou výstavu se zajímavým tematickým zaměřením. Vystavují se zde například obrazy, scénické a kostýmní návrhy či fotografie. Navíc tu každoročně probíhá Salon místních umělců. Pohostinnosti KC dále využívá výtvarná skupina amatérských tvůrců Maxmilián, která např. v loňském roce pro město výtvarně připravila k tisku kalendář. Eva Veselá KD a galerie Ústeckého kraje v kontextu doby Článek autora Tomáše Pavlíčka, který se snaží přiblížit kontext architektonického vývoje kulturních domů a galerií v Ústeckém kraji v průběhu dvacátého století, najdete v příštím čísle Místní kultury, tj. ve dvojčísle 1-2/07. Místní Kultura