Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích Analytická část

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích Analytická část"

Transkript

1 Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích Analytická část Ing. Lubor Hruška, Ph. D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 2012

2

3 3

4 Tento dokument zpracovala společnost PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava, IČ: , Tel.: , Autorský kolektiv: Andrea Hrušková Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Ing. Hana Doleželová, Ph.D. Ing. Ivana Foldynová Ing. Radek Fujak Ing. Michal Samiec Mgr. Martina Baranová Mgr. Matouš Bilík Mgr. Václav Šmajstrla Autorský kolektiv děkuje následujícím za konstruktivní připomínky: Ing. Ivana Popelová Mgr. Hynek Látal, Ph.D. Bc. Iva Sedláková 4 Tento materiál byl zpracován ke dni

5 Obsah Úvod Širší souvislosti kultury v Českých Budějovicích a její organizace Kulturní politika komparace vybraných měst Kulturní politika v koncepčních dokumentech Financování kultury ve sledovaných městech Grantová podpora kultury z rozpočtu města Analýzy nabídky a poptávky kulturních služeb Nabídka kulturních služeb a zařízení Poptávka kulturních služeb a zařízení SWOT analýza...47 Použité zkratky...51 Seznam zdrojů a použitá literatura...52 Seznam příloh...53 Přílohy

6 Úvod 6 Kultura, její aktéři, produkty a projevy, zasahuje téměř do všech oblastí společnosti a života jednotlivce. Vnímání kultury se mění v čase. Zejména dnes, kdy společnost prochází rychlými změnami, vznikají nová hodnotová měřitka. Typickým znakem většinového způsobu života člověka a to nejen v oblasti kultury je podřízení nabídky poptávce, upřednostnění kvantity před kvalitou a tendence ke kýčovitosti. Lidé ve svém chování mají sklony k pomíjivosti, orientaci na okamžitý efekt a pohodlnosti a to nejen ve vztahu ke kultuře, ale i k dalším oblastem života člověka. Charakteristická je individualita a pasivita veřejnosti, která se odráží v nechuti k zapojení se do oblasti kultury v daném území. Pojem kultura je chápán mnoha různými způsoby a je proto důležité uvědomovat si správně jeho význam v souvislosti s účelem, pro který bude použit. Při tvorbě koncepce rozvoje kultury města České Budějovice by mělo pojetí kultury koncepčními tvůrci zahrnovat všechny její aspekty a souvislosti. Existuje několik různých způsobů nahlížení na kulturu z hlediska její podstaty. Za kulturu mohou být označovány pouze kulturní produkty (např. obrazy, sochy, představení), které vytváří člověk. Dalším omezeným pohledem je nahlížení na kulturu ve smyslu kulturních institucí, které zajišťují organizaci kultury a tvoří kulturní infrastrukturu v daném území. Časté je pojetí kultury jako odvětví národního hospodářství (kreativní průmysl), které je zdrojem inovací pro jiné oblasti a důležitou složkou ekonomiky jako celku. Nejobecnějším a správným je širší antropologické pojetí, které zahrnuje kulturu ve všech jejích aspektech. Kulturou dle tohoto přístupu je systém artefaktů, sociokulturních regulativů a idejí sdílených a předávaných členy určité společnosti. Kultura je tedy to, co z lidí činí bytosti specificky lidské, myslící, kritické a eticky angažované, jejím prostřednictvím se člověk vyjadřuje a uvědomuje si sám sebe. Z pohledu lokální a regionální kultury jde následně o to, co z hmotného i nehmotného dědictví minulých generací lze považovat za funkční a významné pro současnou dobu a co naopak bude možné či nutné v zájmu současných rozvojových podmínek vypustit jako nepotřebné, 1 přičemž je třeba se na problematiku kultury dívat co nejkomplexněji. Komplexita kultury spočívá také v různorodosti jejích projevů. V tomto smyslu je možné kulturu rozdělit na kulturu hmotnou, materiální, která je představována lidskými materiálními výtvory, a kulturu duchovní, nemateriální, do ní lze zahrnout všechna pravidla a normy chování v dané společnosti, omezení, ideje, symbolické systémy (např. umění nehmotné povahy) a společenské instituce organizující lidské chování. Oblast kultury lze také členit dle subjektu, který danou kulturní činnost vykonává, na institucionalizovanou (institucionální zařízení jako divadla, kina, muzea atd.) a spontánní (dobrovolná sdružení, která vznikají z potřeby lidí věnovat se určité aktivitě a sdružovat se v rámci ní s dalšími osobami). Jak bylo uvedeno, nezbytné je chápat význam kultury ve všech výše zmíněných aspektech a propojovat tyto oblasti, na což by měl být při rozvíjení kultury (nejen) orgány veřejné správy brán zřetel. Nástrojem tohoto propojení by měla být strategie rozvoje kultury ve městě České Budějovice, která se stane nástrojem intervence v oblasti rozvoje a podpory kultury v rámci vícezdrojového financování. Tato studie je analytická část na kterou bude v nejbližší době navazovat část návrhová. Zmíněná strategie bude dlouhodobou souhrnnou koncepcí, která vymezí budoucí rozvoj kultury ve městě. Cílem tohoto materiálu je poukázat a zhodnotit názory na situaci v kulturním prostředí ve městě. Uvádí informace od zadavatele, poskytovatelů a uživatelů a tvoří tak možnost pro nastavení dialogu mezi všemi aktéry rozvoje kultury ve městě České Budějovice. 1 PATOČKA, J., HEŘMANOVÁ, E. Lokální a regionální kultura v České republice.

7 1 Širší souvislosti kultury v Českých Budějovicích a její organizace České Budějovice jsou ekonomickým a kulturním centrem jižních Čech. Je to dáno především historickým vývojem a strategickou polohou města. Založeno bylo ve 13. století a skutečnou hospodářskou a kulturní metropolí jižních Čech se stalo v prvních desetiletích 20. století díky svému výraznému růstu a výstavbě několika budov navržených předními českými architekty. Mezi nejvýznamnější kulturní památky je možné zařadit např. náměstí Přemysla Otakara II. obklopené historickými domy, budovu radnice, Černou věž, Katedrála svatého Mikuláše nebo dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie. Ke kulturnímu významu města dále přispívá existence mnoha kulturních zařízení (divadla, kina, galerie, muzea ad.), kulturních institucí a sdružení a pořádání řady kulturních akcí jako Masopust, folklorní ples, Léto ve městě, Advent ve městě, Múzy na vodě, Bohemia Jazz Fest aj. Město České Budějovice by mělo hrát stěžejní roli v podpoře kultury nejen na svém území, ale i ve své spádové oblasti, vzhledem ke kulturnímu významu města. Tomu odpovídá přístup Evropské unie v nadcházejícím programovacím období , kdy by v rámci tzv. integrovaných teritoriálních investic (ITI) měly patřit mezi významné příjemce strukturální pomoci obce včetně svého funkčního okolí na základě svých integrovaných územních strategií. Tyto strategie rozvoje budou využívat operační programy komplexně a budou zaměřeny na potřebné oblasti rozvoje v daném území napříč různými sektory. Význam kultury pro území a jeho rozvoj spočívá v mnoha funkcích, které kultura v širším pojetí naplňuje. Jsou jimi tyto funkce: socializačně-integrační preventivní vzdělávací ekonomická reprezentativní relaxační prorůstová Socializačně-integrační funkce zajišťuje sociální soudržnost obyvatel na daném území včetně začlenění menšinových skupin do společnosti a vytváří v občanech pocit sounáležitosti, identity s daným územím. V rámci preventivní funkce nabízí kultura smysluplnou náplň volného času, čímž se stává důležitým nástrojem prevence před kriminalitou a dalšími sociálně patologickými jevy, jimiž je ohrožena hlavně mládež. Kultura dále plní vzdělávací funkci, kdy přispívá k rozvoji intelektuální, emocionální a morální úrovně osob a k rozvoji lidského kapitálu. Ekonomický význam kultury spočívá v tvorbě pracovních příležitostí, v některých případech umožňuje i ekonomické využití kulturního potenciálu (např. v rámci cestovního ruchu). Neméně důležitá je reprezentativní funkce, kdy kultura formuje pozitivní obraz (image) města, čímž přispívá k lákání investorů, obyvatel a turistů. Kultura může také sloužit k odpočinku, zábavě a trávení volného času obecně (tzv. relaxační funkce), kdy se může jednat o návštěvu jak hmotných, tak nehmotných kulturních produktů. Město díky svému kulturnímu prostředí, bohatou nabídkou kulturních služeb a zařízení má možnost udržet na svém území občany s vyšším vzděláním se zaměřením na tvůrčí činnost a rozvíjet tak kulturní vědomí u svých občanů (tzv. prorůstová funkce). Kulturní aktivity ve městě České Budějovice jsou významným faktorem kvality života obyvatel, který částečně může ovlivňovat i jejich migrační chování. České Budějovice sice v období let ztratily migrací téměř 4,5 tis. obyvatel, z toho v období byla ztráta 7

8 okolo 1400 osob, ale jednalo se především o proces suburbanizace, který postihuje všechny větší města (v letech se 60 % vystěhovalých obyvatel Českých Budějovic stěhují do zázemí města a jenom 13 % obyvatel odchází mimo kraj). Vývoj migrace obyvatel ve městě České Budějovice od roku 1991 do roku 2010 je uveden v Tabulce 1.1. Jedná se o údaje z běžné evidence migrace a jejich správnost garantuje Český statistický úřad. Tabulka 2.1.1: Vývoj migrace obyvatelstva ve městě České Budějovice v letech Počet osob Celkem Střední stav obyvatel Migrace Absol. Relat. Absol. Relat. Absol. Relat. Absol. Relat. Absol. Relat. Přistěhovalí Vystěhovalí Rozdíl V rámci SO ORP , , , , ,9 V rámci kraje bez SO ORP , , , , ,7 Mimo kraj , , , , ,4 Celkem , , , , ,9 V rámci SO ORP , , , , ,1 V rámci kraje bez SO ORP , , , , ,5 Mimo kraj , , , , ,1 Celkem , , , , ,7 V rámci SO ORP , , , , ,3 V rámci kraje bez SO ORP 323 3, , , , ,1 Mimo kraj , , , , ,3 Celkem , , , , ,9 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence migrace, data za období Relativní hodnoty ( ) vztažené ke střednímu stavu obyvatelstva Většina migrantů v letech směřovala do jiných obcí v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) České Budějovice, zejména do obcí v těsné blízkosti Českých Budějovic (např. obce Srubec, Litvínovice, Dobrá Voda u Českých Budějovic a další), což poukazuje na proces suburbanizace. Nejvýznamnější směry migrace z města v rámci SO ORP České Budějovice v těchto letech jsou znázorněny v Mapě 1.1. Další nejvýznamnější migrační proudy směřovaly z města do hlavního města Prahy a sousedních SO ORP, především Trhové Sviny a Český Krumlov (viz příloha Mapa P1). Výše uvedené informace poukazují na atraktivitu města České Budějovice, která má za následek také zvýšenou poptávku po kulturních aktivitách ve měste. Kulturní nabídku města využívají nejen jeho obyvatelé, ale také obyvatelstvo žijící v zázemí města a jeho okolí. 8

9 Mapa 2.1.1: Nejvýznamnější migrační směry z města České Budějovice v rámci SO ORP České Budějovice v letech ČESKÉ BUDĚJOVICE JAKO DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU Českobudějovicko je rovněž oblíbenou destinací cestovního ruchu. Největší zastoupení mezi tuzemskými návštěvníky Českých Budějovic tvoří obyvatelé Jihočeského kraje (45,1 %). Dále jsou zastoupeny kraje Pražský (10,7 %), Středočeský (7,4 %), atd. (více v příloze Tabulka P2). Mezi zahraničními návštěvníky převládají z důvodu blízklosti státních hranic právě turisti z Německa (27,3 %) a Rakouska (11,5%). Dalšími národy, které hojně navštěvují České Budějovice, jsou Francouzi (6,9 %), Italové (6,2 %) a Slováci (6,2 %). Příjezd do Českých Budějovic se národnostně celkem liší. Zatímco obyvatelé České republiky preferují individuální dopravu, turisti ze zahraničí spoléhají spíše na cestovní agentury a příjíždějí v rámci zájezdů. Nejčastěji jsou zastoupeni turisti ve věkové kategorii let. Podrobnější tabulka je uvedena v příloze Tabulka P4. Nejčastějšími důvody návštěvy jsou kultura a turistika. Od roku 2007 pravidelně rostla návštěvnost za účelem turistiky. Tento trend se změnil až v roce 2012, nicméně i v tomto roce je turistika zastoupena většinově v porovnání s ostatními důvody návštěvy. Podrobný přehled nabízí následující graf. 9

10 Graf 2.1.1: Hlavní důvody příjezdu návštěvníků do Českých Budějovic v letech Zdroj dat: Vyhodnocení dotazníku pro návštěvníky Českých Budějovic, Magistrát ČB, 2012; Hodnoty za období z vyhodnocených dotazníků. Otázka: Hlavní důvod příjezdu do Českých Budějovic? Přestože převažujícím důvodem návstěvy města je turistika, i ta je spojena s kulturou. Nejoblíbenější formou turistiky v Českých Budějovicích je poznávací turistika (památky, muzea,...). Tento fakt si lze vysvětlit bohatou historií a významnými památkami ve městě a jeho okolí. Společenské a kulturní akce jsou lákadlem pro turisty zejména v zimě. Zatímco za turistikou jezdí do Českých Budějovic spíše cizinci, kultura a společenské akce jsou stejným lákadlem jak pro cizince, tak pro tuzemské návštěvníky. Při srovnání s tabulkou 1.4 je vhodné zvážit, zda nevytvořit koncept kulturního programu v cizím jazyce (němčina, angličtina). Tabulka 2.1.2: Hlavní důvody příjezdu do Českých Budějovic v roce 2012 Hlavní důvod příjezdu do Českých Budějovic Státní příslušnost Čech Cizinec do 25 let let 65 a více let Turistika 35,40% 64,60% 20,20% 66,10% 13,70% Kultura, společenská akce 51,00% 49,00% 28,60% 53,10% 18,40% Zdroj dat: Vyhodnocení dotazníku pro návštěvníky Českých Budějovic, Magistrát ČB, 2012 Otázka: Jaký je Váš hlavní důvod příjezdu do Českých Budějovic? Věk 10

11 Pozitivně nabídku společenských a kulturních akcí včetně infrastruktury kultury v Českých Budějovicích hodnotí turisté v letech 2010 až 2011 i na základě průzkum agentury CzechTourism. Graf 2.1.2: Hodnocení Infrastruktury a vybavenosti Českých Budějovic z hlediska zábavy a společenských akcí Zdroj dat: Výzkumné šetření agentury CzechTourism, dostupné na Otázka: Jak hodnotíte infrastrukturu a vybavenost Českých Budějovic z hlediska zábavy a společenských akcí Pozn. Počet respondentů: 150 Návštěvníci jsou spokojeni i se spravováním kulturních památek a objektů a s organizováním kulturních a volnočasových aktivit. Graf 2.1.3: Hodnocení péče o rozvoj cestovního ruchu v Českých Budějovicích Zdroj dat: Výzkumné šetření agentury CzechTourism, dostupné na Pozn. Počet respondentů: 150 Rozdíl mezi turisty ze zahraničí a tuzemskými navštěvníky lze pozorvat i ve frekvenci návštěv Českých Budějovic. Zatímco cizinci, pokud nebyli v Českých Budějovicích jen jednou, navštěvují jihočeskou metropoli jednou za rok, čeští turisté zde tráví svůj čas několikrát do roka. 11

12 Tabulka 2.1.3:Frekvence návštěvnosti města České Budějovice v roce 2012 Frekvence Státní příslušnost Věk návštěvnosti města České Budějovice Čech Cizinec do 25 let let 65 a více let Poprvé 22,20% 77,80% 23,10% 64,10% 12,80% Jednou za rok 41,90% 58,10% 16,30% 60,50% 23,30% Několikrát do roka 95,90% 4,10% 32,80% 54,10% 13,10% Nepravidelně 54,30% 45,70% 21,00% 63,80% 15,20% Celkem 48,40% 51,60% 24,40% 61,30% 14,30% Zdroj dat: Vyhodnocení dotazníku pro návštěvníky Českých Budějovic, Magistrát ČB, 2012 Otázka: Jak často navštěvujete město České Budějovice? Fakt, že město České Budějovice je místo, kam se turisti rádi vracejí potvrzuje i následující graf, kde je znázorněno, že téměř tři čtvrtiny turistů má v plánu České Budějovice znovu navštívit. Graf 2.1.4: Úmysl návštěvníků vrátit se do Českých Budějovic v roce 2012 Zdroj dat: Vyhodnocení dotazníku pro návštěvníky Českých Budějovic, Magistrát ČB, 2012 Otázka: Máte v úmyslu se vrátit? Informace ohledně Českých Budějovic návštěvníci získávají různými způsoby. Doporučení známých a internet jsou zdroje převážně pro ty, co se chystají jet do Českých Budějovic individuálně a také pro mladší generace. Informační střediska a prospekty jsou volbou spíše pro turisty, kteří jedou se zájezdem. Tabulka 2.1.4: Hlavní zdroje informací o městě České Budějovice Hlavní zdroj informací o městě Věk Typ příjezdu návštěvníků do 25 let let 65 a více let individuálně se zájezdem Příbuzní a známí 25,70 % 54,40% 19,90% 89,70% 10,30% Informační středisko 21,80 % 63,20% 15,00% 77,10% 22,90% Internet 25,50 % 64,90% 9,60% 84,50% 15,50% Prospekty 20,60 % 53,90% 25,50% 66,70% 33,30% Výstavy a veletrhy 5,90% 76,50% 17,60% 76,50% 23,50% Zdroj dat: Vyhodnocení dotazníku pro návštěvníky Českých Budějovic 2012 Otázka: Uveďte jeden hlavní zdroj informací o městě. 12 FINANCOVÁNÍ KULTURY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Problematika rozvoje kultury v Českých Budějovicích ve vztahu ke zvýšení kvality života ve městě je obsažena také ve strategickém plánu města z roku 2008 v rámci Záměru B.2 Zajistit pestrou a poptávce odpovídající nabídku v oblastech kultury, sportu a využití volného času. Dokument zdůrazňuje kulturní význam regionu tvořeného Českými Budějovicemi a přilehlými

13 oblastmi (Třeboň, Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov), dostupnými do dojezdové vzdálenosti cca 30 km. Tento význam však není plně pochopen a využit místní komunitou, jíž chybí vlastní společná kulturní politika. Jako další problémy v oblasti kultury strategický plán uvádí nedostatečné využití rozvojových možností kulturní nabídky ve městě a okolí, neprovázanost stávající nabídky (mj. nedostatečná koordinace doprovázená občasnými termínovými střety při konání různých událostí) a nedostatečné zdroje pro financování (nejen) kultury. V rámci posledně zmíněného problému je potřebné využívat např. i prostředky z fondů Evropské unie. Financování kultury na úrovni měst je postaveno zejména na prostředcích vyčleněných v rámci rozpočtových kapitol přímo z finančních prostředků města. K těmto prostředkům mohou města využít i dotačních titulů vyššího územně samosprávného celku (kraj), ze státního rozpočtu, či finančních prostředků EU. Využívanou možností je i zapojení soukromého sektoru formou dárcovství/sponzoringu. Prostředky ze státního rozpočtu na podporu kultury jsou vyčleněny do dvou konkrétních státních fondů: Státního fondu kultury a Státního fondu na podporu a rozvoj české kinematografie, a dále v dotačních řízeních Ministerstva kultury (např. pro rok 2012 výběrové dotační řízení na podporu regionálních kulturních tradic). Finanční prostředky na kulturu z EU lze získat z fondů EU nebo v rámci komunitárních programů. V programovacím období bylo možno získat dotaci na kulturu ze strukturálních fondů EU (Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj). Národní strategický referenční rámec základní dokument, který stanovuje možnosti čerpání prostředků fondů EU pro Českou republiku, vymezuje dvě hlavní oblasti, v nichž lze čerpat prostředky na kulturu: Strategický cíl Konkurenceschopná česká ekonomika (priorita C Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního bohatství) a Strategický cíl Vyvážený rozvoj území. Konkrétní identifikace podporovaných aktivit a specifikace podmínek jsou vytyčeny v jednotlivých operačních programech. Pro oblast kultury jsou nejdůležitější: Integrovaný operační program, Program rozvoje venkova , programy přeshraniční spolupráce (v některých regionech). Umění, kultura, kreativita a inovace jsou považovány za faktor sociálního, ekonomického i trvale udržitelného rozvoje. Proto také Evropská komise v rámci nového programu Tvůrčí Evropa na nové programové období vyhradila rozpočet ve výši 1,8 miliardy EUR. V rámci nového programu bude více než 900 milionů EUR vyčleněno na podporu kinematografie a audiovizuálního odvětví a téměř 500 milionů EUR na oblast kultury. Tento program podporuje kulturní a jazykovou různorodost a přispívá také k dosažení cílů strategie Evropa 2020 v oblasti vytváření pracovních míst a udržitelného růstu. O návrhu programu Tvůrčí Evropa nyní jedná Rada (27 členských států) a Evropský parlament, jež rozhodnou o konečné podobě rozpočtového rámce na období Mechanismus podpory z evropských fondů pro další programovací období není nastaven. Ovšem z prozatímních rozhovorů mezi Evropskou komisí a jednotlivými členskými státy vycházejí některé návrhy a opatření, která upravují pravidla pro čerpání fondů z EU. Jedná se o tom, že bude nastavena Dohoda o partnerství mezi Evropskou komisí a členským státem, na základě čehož dojde k posílení principu partnerství. V podmínkách ČR tak dojde ke zrušení všech Regionálních operačních programů (ROP), které budou hrazeny jediným Integrovaným regionálním operačním programem řízeným MMR. Z dřívějších tematických operačních programů (OP) a OP určených pro Prahu bude vytyčeno 8 nových operačních programů s důsledným prorůstovým zaměřením. Pro další programovací období jsou navrhovány pro čerpání prostředků ESF v ČR tyto Operační programy 2 : 13 2 Zdroj: Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období Vymezení programů a další postup při přípravě České republiky pro efektivní čerpání fondů Společného strategického rámce III. Ministerstvo pro místní rozvoj, Říjen 2012.

14 OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (Ministerstvo průmyslu a obchodu) OP Výzkum, vývoj a vzdělávání ( Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) OP Zaměstnanost ((Ministerstvo práce a sociálních věcí) OP Doprava (Ministerstvo dopravy) OP Životní prostředí (Ministerstvo životního prostředí) Integrovaný regionální operační program (Ministerstvo pro místní rozvoj) OP Technická pomoc (Ministerstvo pro místní rozvoj) OP Praha pól růstu ČR (Praha) 14 Tyto operační programy se zaměřují na národní rozvojové priority kterými je zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky, zvyšování kvality a efektivity veřejné správy, podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví a usilovat o integrovaný rozvoj území. V programovacím období budou podporovány jen takové projekty, které mají svou udržitelnost i v budoucnu. Pokud každý rok musí znovu čerpat finance ze stejných nebo i jiných zdrojů není to dostatečně efektivní. Budoucí financování kultury z operačních programů zvažuje možnost zapojení Ministerstva průmyslu a obchodu do oblasti kreativního průmyslu. Jedná se o propojení kreativních průmyslů (kultury) a podnikání (např. formou vytvoření kreativních inkubátorů). Další oblastí je OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, ve kterém bude možnost žádat o finanční podporu na oblast kultury, ale pouze v oblasti vzdělávání aktérů v oblasti kultury. Nástrojem EU k prohlubování spolupráce a řešení společných problémů a konkrétních politik jsou komunitární programy. V oblasti kultury je část odpovědnosti za komunitární programy převedena do gesce Ministerstva kultury. Pro rok se jednalo o Program Kultura, jehož hlavním cílem je povznést Evropany sdílenou kulturní oblast založenou na společném kulturním prostoru a Program Media s posláním podpory činností spojených s utvářením předpokladů pro tvorbu audiovizuálních děl a jejich uplatnění v kulturním životě. V dalším programovacím období budou ty to komunitární programy zachovány. Obdobně jako v minulém programovacím období, budou podpořeny jen významné projekty, zaměřené na mezinárodní spolupráci. Jedná se o projekty většího finančního objemu (nejčastěji finanční částka tis. Eur pro jeden projekt). V celé České republice tímto způsobem čerpá prostředky EU pouze 3 5 subjektů. Dalším omezením této možnosti je podmínka 50 %-tní finanční spoluúčasti realizátora projektu. Dalším zdrojem prostředků k financování kultury mimo Českou republiku je např. Mezinárodní fond na podporu kultury, Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru, Norský finanční mechanismus, Intenational Visegrad Fund, Memorandum mezi Evropskou komisí a Švýcarskem. V Českých Budějovicích je financování kultury Magistrátem města České Budějovice postaveno především na vlastních rozpočtových zdrojích. Dalším významným zdrojem je Ministerstvo kultury a fondy EU. Město České Budějovice by mělo v současné době hledat další zdroje k financování kultury. Ve městě působí i kulturní zařízení, které jsou financovány z jiných veřejných prostředků (např. Jihočeská filharmonie, jejímž zřizovatelem je Jihočeský kraj. V Českých Budějovicích je financování kultury Magistrátem města České Budějovice postaveno především na vlastních rozpočtových zdrojích. Dalším významným zdrojem je Ministerstvo kultury a fondy EU. V následující tabulce je znázorněn přehled zdrojů financování oblastí kultury z rozpočtu města, s výjimkou vlastních rozpočtových prostředků. V současné době není tato skladba zdrojů financování na optimální úrovni, nejsou dostatečně využívány mimorozpočtové prostředky, jako jsou fondy EU, příp. zapojení soukromých finančních prostředků. Pro optimalizaci financování lze zvážit vytvoření vícezdrojového Fondu kultury.

15 Podrobnější řešení financování kultury v Českých Budějovicích je uvedeno v rámci komparace s dalšími vybranými městy v následující kapitole. Tabulka 2.1.5: Veřejné prostředky na oblast kultury poskytnuté do rozpočtu města České Budějovice Instituce Krajský úřad Státní fondy Ministerstvo kultury Fondy EU Zdroj dat: Magistrát města České Budějovice. Ekonomická stránka věci hraje pro stav kultury stále větší roli. Vztah ekonomiky a kultury lze charakterizovat jako množinu přímých a nepřímých vztahů, které zahrnují jak otázku potřebnosti kultury v dané společnosti, tak otázku efektivnosti financování kultury z veřejných či soukromých zdrojů, otázku míry komercionalizace kultury a umění a dále i obecnější otázku vztahu prosperity společnosti ke stavu a úrovni kultury. Na základě změn ve společnosti a zeštíhlování výdajů veřejných rozpočtů došlo v České republice k částečné změně funkce veřejné správy v kultuře z poskytovatele kulturní nabídky na jejího zabezpečovatele. Úloha veřejné správy v podpoře kultury je nicméně zásadní a spočívá především ve vytváření podmínek pro rozvoj kultury a zároveň ve financování některých kulturních služeb, které by samy bez podpory na trhu neobstály, avšak jsou potřebné pro kulturní nabídku města. ORGANIZACE KULTURY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Stejně jako v ostatních městech v České republice prodělala organizace kultury v Českých Budějovicích zásadní transformaci po revoluci v roce Před rokem 1989 byla kultura řízena zejména centralizovaně (ať již na státní, krajské či okresní úrovni) a kulturní nabídka a aktivity byly realizovány především prostřednictvím veřejných institucí typu příspěvková organizace, zřízených různými zřizovateli (zpravidla z centrální úrovně ministerstva, na úrovni krajů krajské národní výbory). Stěžejními problémy tohoto uspořádání byla absence pluralitních forem produkce kultury a strnulost státního managementu, která vedla k závislosti kultury na finančních prostředcích ze státního rozpočtu a nízké soběstačnosti institucí z hlediska schopnosti pokrýt všechny vlastní náklady vlastními příjmy (zejména z důvodu malé motivace poskytovatelů kultury o zlepšení svých hospodářských výsledků). Rok 1989 se stal významným kulturním a civilizačním zlomem, pro českou společnost začala nová cesta svobodné možnosti dalšího kulturního vývoje. Transformační proces české kultury s sebou nesl svá pozitiva i negativa. Klíčovými problémy se staly zejména privatizace a restituce, které se nevyhnuly ani kulturním institucím. Z ekonomického hlediska se kultura nedokázala sžít s probíhajícími změnami ekonomického prostředí. Došlo především k poklesu výkonnosti (pokles návštěvnosti kulturních zařízení) a nedostatku finančních prostředků, který byl způsoben zpřísněnou výdajovou politikou státního rozpočtu a špatné finanční situace orgánů místní správy a samosprávy. Nezbytné bylo rovněž přerozdělení kompetencí mezi Ministerstvem kultury ČR a orgány samosprávy, s přihlédnutím k rozvoji veřejného a soukromého sektoru v kultuře. Stěžejní bylo řešení otázky, zda kulturní sféru ponechat volně se přizpůsobit tržním podmínkám při působení konkurence před veřejností nebo naopak spoléhat na mnohaletou tradici koncepčního řízení národní kulturní tvorby z hlediska historického a politického vývoje. Městům bylo svěřeno do samostatné působnosti na základě 35 zákona č. 128/2000 Sb. (zákon o obcích) pečovat o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů. V oblasti kultury se jedná o uspokojování potřeby celkového kulturního rozvoje občanů. Všeobecným problémem měst v oblasti kultury je mnohdy absence pochopení kultury ve všech 15

16 16 jejich aspektech (funkce sociálně integrační, preventivní, vzdělávací, ekonomická, reprezentativní a relaxační), chybějící koncepce a z toho vyplývající i často neuvážená a nahodilá podpora z grantových schémat a dotačních titulů měst. Z toho vychází snaha některých uvědomělých měst (včetně Českých Budějovic) o vytvoření koncepce/strategie rozvoje kultury s vytýčením jasně formulované vize a cílů měst v kultuře. Z výše uvedeného je zřejmé že město už nemůže být stěžejním poskytovatelem kulturních statků a služeb, ale musí vytvořit adekvátní prostředí umožňující rozvoj a fungování kultury (kulturních zařízení, kulturních aktivit) směřující ke stanovenému cíli. S ohledem na zvyšující se tlak na zeštíhlování výdajů veřejných rozpočtů (včetně těch obecních) se musí město zaměřit na zabezpečování a finanční podporu pouze těch aktivit (zařízení), které si nemůže zajistit trh a jeho subjekty sám vlastními silami. Pro fungující systém organizace kultury ve městě musí být poskytnuto odpovídající koncepční řízení ze strany města, včetně organizačního zajištění na magistrátu a nastavení komunikační platformy jak mezi orgány města (volenými orgány i úředním aparátem), tak i mezi všemi kulturními aktéry ve městě. Zpracovat koncepci rozvoje kultury ve městě České Budějovice je dlouhodobým záměrem, za první počin lze považovat Návrh koncepce kultury ve městě, který se v roce 2004 transformoval do podoby Teze kulturní politiky města České Budějovice, který vzala Rada města na vědomí. V současné době je zpracován Podklad pro projektový záměr přípravy Strategického plánu rozvoje kultury v Českých Budějovicích, na jehož základě je zpracovávána Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích. Stěžejním dokumentem strategického plánování ve městě České Budějovice je Strategický plán rozvoje města na období , jehož součástí je i Program pro kvalitu života (spadá pod něj i oblast kultury), který se nachází na prioritní ose B výše zmíněného plánu rozvoje města. V současné době je zpracováván Strategický plán rozvoje města na další programové období, jehož cílem je definovat hlavní rozvojové priority města. Smyslem tohoto dokumentu kromě definování potřebných oblastí je především realizace cílů a akcí které jsou pro rozvoj města nejdůležitější. Strategický plán rozvoje města by měl sloužit jako podklad pro tvorbu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích. Efektivní podpora a organizace kultury ze strany města musí být založena na spolupráci volených orgánů a Magistrátu města. Vrcholným orgánem města České Budějovice pro rozhodování ve věcech patřících do samostatné působnosti města (včetně oblasti kultury a rozvoje města) je Zastupitelstvo města. Výkonným orgánem města v oblasti samostatné působnosti je rada města, která zřizuje pro oblast kultury svůj specifický poradní orgán Kulturní komisi. Kulturní komise zpracovává návrh dotačního programu na podporu kultury ve městě a předkládá jej ke schválení radě města. Dále plní úkol nezávislého hodnotitele došlých žádostí o podporu, výsledek hodnocení následně schvaluje rada města a zastupitelstvo města. Dalším voleným orgánem pro oblast kultury je náměstek primátora pro strategický rozvoj a územní plánování, který plní úkoly na úseku samostatné působnosti města v oblasti architektury, územního plánování a strategického rozvoje, dopravy, kreativního průmyslu (kultura, památková péče, cestovní ruch, destinační management), stejně jako úkoly ve vztahu k Jihočeskému divadlu, p. o., a který rovněž koordinuje a metodicky usměrňuje činnost odboru územního plánování, odboru útvar hlavního architekta, odboru dopravy a silničního hospodářství, odboru památkové péče, odboru informačních a komunikačních technologií a odboru kultury a cestovního ruchu. Odbor kultury a cestovního ruchu zajišťuje metodickou pomoc jiným odborům a organizacím města v záležitostech spadajících do náplně jeho činnosti a úzce spolupracuje především při zajišťování přípravy a realizace jednotlivých kulturních a společenských akcí. Tento odbor zajišťuje agendu koncepcí, strategií a koordinace aktivit v oblasti kultury a cestovního ruchu. Dále vyvíjí koncepční činnost, poskytuje informace z oblasti kultury a cestovního ruchu, zajišťuje spolupráci s podnikatelskou sférou a získávání dalších finančních prostředků pro rozvoj daných oblastí.

17 Další odbor, který souvisí s kulturou, je odbor památkové péče, což je tzv. hmotná kultura. Tento odbor komplexně zajišťuje v rámci výkonu přenesené působnosti agendu státní památkové péče, tj. vykonává působnost orgánu státní památkové péče svěřenou magistrátu zákonu č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Dále zajišťuje součinnost s ostatními orgány státní památkové péče, organizacemi státní památkové péče a jinými subjekty a orgány veřejné moci v oblastech, které přísluší do náplně jeho činnosti. Současně se společně s Národním památkovým ústavem podílí na vzdělávacích programech pro děti a mládež. 17

18 2 Kulturní politika komparace vybraných měst Kulturní politika na úrovni měst je součástí aktivit k naplňování základní funkce sídelních celků, čímž je péče o komplexní rozvoj území. Kulturní politika představuje záměrnou činnost všech jejích aktérů (veřejná správa, odborná veřejnost, občané atd.) ke splnění stanoveného cíle. Nemusí jít tedy vždy o vyjádření v podobě konkrétního koncepčního dokumentu, nicméně jeho zpracování lze považovat za stěžejní při plánování dlouhodobého strategického rozvoje. Dalšími ukazateli, které mohou vypovídat o kulturní politice ve městě, jsou objem a strukturování prostředků určených k financování kultury a fungování grantového systému. U vybraných měst jsou analyzovány dokumenty koncepční povahy z hlediska záměrů vztahujících se k oblasti kultury. Dále je komparována výše prostředků vynakládaných na kulturu, vyjádřená jako podíl k celkovým výdajům města. Pro potřebu hodnocení fungování grantového systému je následně zjišťován podíl tímto způsobem rozdělovaných prostředků na celkových výdajích na kulturu. Pro komparaci je nutné zvolit taková města, která jsou porovnatelná, tzn. mají obdobné charakteristiky. Při výběru měst bylo zváženo postavení města jako sídlo krajského úřadu, roční objem rozpočtu a počet obyvatel. K výsledkům tohoto porovnání je nutné přistupovat s jistou opatrností, protože sledovaná města mají svá specifika, které neumožňují jejich plnou porovnatelnost. V níže uvedené tabulce je uveden přehled všech krajských měst v ČR, jejich počet obyvatel, rozlohy a objem rozpočtových výdajů v roce Jednotlivé číselné hodnoty rozpočtových výdajů jsou čerpány z odvětvového třídění rozpočtové skladby dle ÚFIS (schválený rozpočet). Na základě těchto údajů byly pro komparaci Českých Budějovic zvoleny města: Pardubice, Hradec Králové, Ústí nad Labem a Olomouc. Tabulka 2.1.1: Přehled krajských měst v ČR Krajské město Kraj Počet obyvatel (k ) Rozloha (v km 2 ) Rozpočtové výdaje v roce (v tis. Kč) Karlovy Vary Karlovarský , Jihlava Vysočina , Zlín Zlínský , Pardubice Pardubický , Hradec Králové Královéhradecký , České Budějovice Jihočeský , Ústí nad Labem Ústecký Olomouc Olomoucký , Liberec Liberecký , Plzeň Plzeňský , Ostrava Moravskoslezský , Brno Jihomoravský , Praha Středočeský , Výdaje schváleného rozpočtu v roce 2011 po konsolidaci. Zdroj dat: Městská a obecní statistika (ČSÚ), ÚFIS (Ministerstvo financí). 18

19 2.1 Kulturní politika v koncepčních dokumentech Podstatný význam pro posuzování kulturní politiky města je jeho koncepční založení. Všechna sledovaná města mají zpracovány koncepční dokumenty svého dalšího rozvoje. V těchto dokumentech je kultura chápána jako nástroj pro různé sféry rozvoje měst. Liší se však míra významu připisovaná kultuře jako rozvojovému faktoru. Kultura je chápána jako součást nabídky cestovního ruchu, prostředek ke zvyšování kvality života obyvatel a k vytváření pozitivního obrazu města. V těchto třech aspektech se kultura objevuje v koncepčních dokumentech Pardubic, Hradce Králové a Olomouce. S ohledem na povahu těchto dokumentů převládá instrumentální přístup ke kultuře (jako k nástroji), spíše než k vytýčení konkrétních strategických cílů a koncepčního směřování kultury. Ve městech je zřetelná absence koncepčního kulturně-politického dokumentu. Záměr takový dokument zpracovat je ve městech České Budějovice, Pardubice, Ústí nad Labem a Olomouc. České Budějovice Stěžejním strategickým dokumentem pro rozvoj města České Budějovice je Strategický plán města České Budějovice na období let Oblast kultury v tomto plánu spadá do prioritní osy B Program pro kvalitu života. Cílem v oblasti kultury v této prioritní ose je zajistit pestrou a poptávce odpovídající nabídku. K dosažení tohoto cíle je stanoveno opatření využívat společného potenciálu kultury, sportu, volnočasových aktivit a cestovního ruchu a posílit komunikaci v těchto oblastech. V rámci tohoto je požadováno zpracování studie potřeb obyvatel města v oblasti kultury a možnosti jejich uspokojování (s důrazem na skutečné preference a potřeby obyvatel města, roli kulturního průmyslu jako oblasti ekonomiky s potenciálem generovat ve městě významné finanční zdroje, vícedopadové efekty kultury a podporu multižánrových aktivit) a zřízení/oživení stálé komunikační platformy partnerů působících v oblastech kultura, sport a volný čas s cílem zajistit vícezdrojové financování kultury, sportu a volnočasových aktivit s cílem uplatnit multižánrové aktivity a posílit koordinaci a výměnu informací. Druhým opatřením Strategického plánu v oblasti kultury je zajištění rovnoměrného rozvoje zázemí pro kulturu, sport a volnočasové aktivity na území města s ohledem na poptávku, kde bude podporováno rozšiřování kapacit pro kulturu, sport a volnočasové aktivity v levobřežní části města, zpracována studie využitelnosti KD Slavie (a následně realizována jeho rekonstrukce) a prověřeny možnosti zřízení spolkového domu a stálé muzejní expozice města České Budějovice (popř. lapidária). Dalším dokumentem koncepční povahy týkající se také oblasti kultury je Strategie rozvoje cestovního ruchu města České Budějovice, kde je kultura chápána jako jeden z pilířů turistické nabídky města. Strategie dále doporučuje zaměřit rozvoj města jako turistické destinace na pěti globálních turistických balíčcích, z nichž jeden je České Budějovice město kultury. Kultura je zde chápána, dle povahy dokumentu, jako zdroj příjmů z cestovního ruchu. Na druhou stranu nastavené rozvojové směry v této Strategii umožní do konce roku 2013 posílit pozitivní image Českých Budějovic jako kulturního města s bohatou nabídkou kulturního vyžití. V současnosti je zpracováván zásadní koncepční dokument pro oblast kultury v Českých Budějovicích Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, který bude mimo jiné obsahovat průzkum potřeb obyvatel města v kultuře a možnosti jejich uspokojování. Pardubice Město Pardubice má pro svůj rozvoj zpracován Strategický plán rozvoje města Pardubice na období roku , kde je kultura součástí kritické oblasti B. Přitažlivé, aktivní město - sociální oblast, kultura, sport, volný čas a cestovní ruch. 19

20 20 Význam kultury je zde chápán zejména jako prostředek ke zvýšení kvality života obyvatel a součást prevence kriminality mládeže (zajištění nabídky pro aktivní trávení volného času obyvatel), ale také jako nástroj ke zvyšování prestiže města a zdroj příjmů z cestovního ruchu. Jako stěžejní úkoly jsou vytyčeny: připravit koncepci podpory kultury, podpořit pravidelné pořádání kulturních akcí mezinárodního významu a podpořit vznik významného kulturního centra v Tyršových sadech. Záměr zpracování koncepce podpory kultury byl projednán na jednání Rady města na konci roku Celý proces zpracování koncepce je naplánován do 2 let. Kultuře, jako aspektu cestovního ruchu, jsou věnována některá opatření Koncepce rozvoje cestovního ruchu Pardubic. Jedná se zejména o posílení nabídky kulturních aktivit využívaných návštěvníky města a podpora kulturně-společenských akcí kongresového typu. Hradec Králové Město Hradec Králové nemá zpracován žádný dokument koncepční povahy, který by byl věnován výhradně kultuře. Kulturou se zabývá pouze dokument s daleko širším záběrem a tím je Strategický plán rozvoje města Hradce Králové do roku 2020, kde je kultura jednou ze součástí klíčové oblasti Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch. Cílem v této oblasti je vytvořit jedinečnou a nezaměnitelnou tvář města Hradce Králové jako města vzdělanosti, kultury a sportu, ideálního pro život, pro rozvoj osobnosti, rodiny a zdraví, které oceňují jeho obyvatelé i návštěvníci. K dosažení tohoto cíle jsou pro oblast kultury vytyčeny následující opatření: Podpora a rozvoj kulturního a společenského života, Podpora spolkového a duchovního života a ostatních volnočasových aktivit. Podpora a rozvoj kulturního a společenského života je zaměřena na zkvalitnění a rozšíření infrastruktury pro kulturu a společenský život ve městě, zapojení podnikatelských subjektů do podpory kulturních akcí pořádaných organizacemi zřizovanými městem, udržení úrovně podpory kulturních organizací zřízených městem z veřejných zdrojů a zvýšení využívání kulturních památek a veřejných prostorů města k pořádání kulturních a společenských akcí. I zde je kultura chápána také jako součást nabídky cestovního ruchu a v této souvislosti jsou její aspekty (kulturní akce, památkové objekty) podporovány v rámci opatření Podpora a rozvoj cestovního ruchu. Ústí nad Labem Základním strategickým dokumentem města je Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku Oblast kultury je v tomto dokumentu začleněna do problematiky občanské vybavenosti. V rámci priority Rozšíření a zkvalitnění možností pro volnočasové aktivity je plánován rozvoj podmínek pro realizaci kulturních a sportovních aktivit. Tato oblast je dále rozpracována také v Integrovaném plánu rozvoje města Centrum v cíli B Kvalitní infrastruktura pro volnočasové aktivity a sociální sféru. Kde je plánována dostavba a rekonstrukce kulturních a volnočasových zařízení v centru města. Dalším koncepčním dokumentem města je Plán zdraví a kvality života, který je součástí projektu Zdravé město a místní Agenda 21 Ústí nad Labem. Plán zdraví a kvality života plně respektuje Strategii rozvoje města do roku 2015 a je rozpracováván do katalogu aktivit pro jednotlivé roky. V dokumentu je definována oblast E: Volný čas sport kultura, pro kterou jsou vymezeny tyto cíle: udržet současný trend v podpoře sportovních a jiných aktivit ve městě, využití nábřeží Labe pro příměstskou rekreaci a život lidí a zajistit koncepci rozvoje kultury ve městě. Olomouc Obdobně jako v ostatních městech je i v Olomouci rozvoj kultury obsažen v širším dokumentu koncepční povahy Strategickém plánu rozvoje města Olomouce a mikroregionu Olomoucko. Strategický plán prochází pravidelnými aktualizacemi, přičemž k poslední došlo v roce Kultura je zde považována jako jeden z pilířů cestovního ruchu a vytváření pozitivního obrazu

21 města, kdy je stanovena jako cíl kvalitní nabídka kulturních služeb (rozvojem a spoluprací stávajících a podporou vzniku nových). Dále je kultura součástí oblasti lidských zdrojů, kde je vytýčen cíl zvýšit přitažlivost Olomoucka jako místa atraktivního pro nové obyvatele, mimo jiné prostřednictvím rozšiřování možností kulturního a společenského vyžití obyvatel. Kulturou jako součástí nabídky pro cestovní ruch se zabývá také Integrovaný plán rozvoje území Olomouc, který v aktualizaci pro rok 2011 stanovuje jako hlavní aktivity revitalizaci (rekonstrukci) významného historického území/objektu včetně mobiliáře v historickém centru města Olomouc a rozvoj turistických cílů na území města. Koncepční cíle v oblasti kultury jako součástí života obyvatelstva jsou stanoveny v Integrovaném plánu rozvoje města (IPRM) s názvem Městské parky. Tento IPRM řeší významnou zónu města, zapsanou jako nemovitá kulturní památka ČR. Jeho cíle týkající se kultury jsou obsaženy zejména v rámci obnovy městských částí a jejich funkcí. Třetí aspekt kultury vymezený ve Strategickém plánu (kultura jako prostředek k utváření pozitivního obrazu města) je obsažen v rámci IPRM Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc, nicméně konkrétní strategie a opatření zaměřená na kulturu v něm stanovena nejsou. 2.2 Financování kultury ve sledovaných městech Sledovaná města vyčleňují ze svého rozpočtu určitou část, která směřuje do oblasti kultury. Jedná se jak o běžné výdaje určené k zajištění provozu kulturních zařízení a organizaci kulturních činností, tak i o kapitálové výdaje určené na investice. Tuto částku lze vyjádřit jako podíl výdajů na kulturu k celkovým výdajům daného města. Sledovaná města se zaměřují na financování zejména kulturních organizací a zařízení, kterými jsou zřizovateli nebo zakladateli. Ve všech vybraných městech dochází v posledních letech k vyššímu finančnímu příspěvku na činnost vlastních kulturních zařízení. Neméně důležitou rozpočtovou položkou v oblasti kultury jsou prostředky přerozdělované v rámci grantových schémat. Čerpání grantových prostředků se řídí specifickými pravidly, jejichž nastavení je v kompetenci jednotlivých měst. Podíl výdajů na kulturu k celkovým výdajům měst Analýza výdajů na kulturu ve zkoumaných městech byla provedena na základě rozboru výdajové stránky návrhů rozpočtů daných měst pro roky 2010 a Rozbor vycházel z odvětvového členění rozpočtové skladby, podle kterého spadá kultura do skupiny 3 Služby pro obyvatelstvo, oddílu 33 Kultura, církve a sdělovací prostředky. Pododdíly a paragrafy tohoto oddílu, do nichž jsou členěny kapitálové a běžné výdaje měst v oblasti kultury, jsou uvedeny v Příloze Tabulka P7. Ze sledovaných měst vydalo v roce 2010 největší prostředky na oddíl 33 město Ústí nad Labem (dle schváleného rozpočtu více než 500 mil. Kč), v roce 2011 pak Hradec Králové (přes 270 mil. Kč). Vysoká částka vydaná Ústím nad Labem v roce 2010 je ovlivněna realizací rekonstrukce muzea financované převážně z ROP NUTS II Severozápad, ale i s významnou spoluúčastí města. Ústí nad Labem obecně poskytuje na kulturu poměrně vysoké prostředky v roce 2010 i 2011 mělo ze sledovaných měst nejvyšší podíl výdajů na oblast kultury na celkových výdajích města (22,4 %, resp. 12,7 %). České Budějovice měly tento podíl v obou letech po Pardubicích druhý nejnižší (4,3 %, resp. 4,1 %), stejně tak to bylo z hlediska celkových výdajů na oddíl 33, které činily v obou letech přes 90 mil. Kč. V tabulce jsou uvedeny výdaje, které město poskytuje ze svého rozpočtu na oblast kultury a provoz kulturních zařízení. Nejvyšší podíl výdajů na kulturu z celkových výdajů oddílu 33 Kultura, církev a sdělovací prostředky má město Ústí nad Labem (96,2 %). Avšak i ostatní města vykazují velký podíl výdajů na oblast kultury z celkových výdajů. 21

22 Tabulka 2.2.1: Podíl výdajů na kulturu na celkových výdajích oddílu 33 ve vybraných městech v roce 2010 (v tis. Kč) 2010 Město Podíl výdajů na Běžné výdaje Kapitálové výdaje Celkem podíl 331 kulturu z celkových výdajích oddílu 33 (%) Pardubice ,7 Hradec Králové ,8 České Budějovice ,6 Ústí nad Labem ,2 Olomouc ,6 Pozn.: V Ústí nad Labem proběhla rekonstrukce muzea financovaná převážně z ROP NUTS II Severozápad. Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS. V roce 2011 došlo ke změně ve městě Hradec Králové, které zvýšilo podíl výdajů na kulturu z celkových výdajích oddílu 33 oproti roku 2010 (91,8 %) na 96, 0 %. Je patrné, že v oblasti kultury, která je dělena dle odvětvového členění rozpočtové skladby je nejvyšší podíl výdajů dán na oddíl 331. Tabulka 2.2.2: Podíl výdajů na kulturu na celkových výdajích oddílu 33 ve vybraných městech v roce 2011 (v tis. Kč) 2011 Město Podíl výdajů na Běžné výdeje Kapitálové výdaje Celkem podíl 331 kulturu z celkových výdajích oddílu 33 (%) Pardubice ,6 Hradec Králové České Budějovice ,5 Ústí nad Labem ,8 Olomouc ,7 Pozn.: V Ústí nad Labem proběhla rekonstrukce muzea financovaná převážně z ROP NUTS II Severozápad. Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS. Pořadí měst z hlediska výše běžných výdajů na oblast kultury bylo v obou letech stejné na prvním místě se umístila Olomouc, na posledním místě, za Českými Budějovicemi, Pardubice. Nejvíce prostředků na investice vydalo v roce 2010 město Ústí nad Labem (díky výše zmíněnému projektu), v roce 2011 pak Hradec Králové. Kapitálové výdaje města České Budějovice byly poměrně nízké v roce 2010 nulové a v roce ,4 mil. Kč (třetí místo mezi sledovanými městy s velkým odstupem za prvními dvěma městy). Běžné, kapitálové a celkové výdaje na kulturu a podíl výdajů na kulturu na celkových výdajích schváleného rozpočtu v letech 2010 a 2011 ve sledovaných pěti městech uvádí následující tabulka. Jednotlivé číselné hodnoty jsou čerpány z odvětvového třídění rozpočtové skladby dle ÚFIS (schválený rozpočet). Bližší rozpracování jednotlivých rozpočtových skladeb je v příloze Tabulka P8. 22

23 Tabulka 2.2.3: Výdaje na kulturu ve vybraných městech v letech 2010 a 2011 Rok 2010 Město Celkové běžné výdaje za oddíl 33 (tis. Kč) Celkové kapitálové výdaje za oddíl 33 (tis. Kč) Celkové výdaje za oddíl 33 (tis. Kč) Podíl na celkových výdajích (%) Ústí nad Labem ,4 Olomouc ,2 Hradec Králové České Budějovice ,3 Pardubice ,6 Rok 2011 Ústí nad Labem ,7 Hradec Králové ,1 Olomouc ,9 České Budějovice ,1 Pardubice ,9 Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS. Pozn.: Odvětvové členění rozpočtové skladby. Oddíl 33 kultura, církve a sdělovací prostředky. Nejvyšší částku v rámci běžných výdajů tvořily u všech sledovaných měst v obou letech výdaje na divadelní činnost, následované většinou výdaji na činnost uměleckých souborů a na záležitosti kultury jinde nespecifikované (klubová zařízení, planetária a podobná speciální kulturní zařízení, ostatní činnosti v kultuře). U kapitálových výdajů se podporované oblasti poměrně výrazně lišily jak mezi danými pěti městy, tak i u jednotlivých měst v porovnání obou let z oblastí významně podpořených určitým městem v obou letech jde o odvětví filmové tvorby, distribuce a kin a činnosti muzeí a galerií podpořené Ústím nad Labem a knihovnické činnosti podpořené městem Hradec Králové. U všech měst kromě Ústí nad Labem se v roce 2011 oproti roku 2010 celkové výdaje na oblast kultury zvýšily. Výdaje na oblast kultury v členění dle paragrafů (uvedeny jsou paragrafy s nejvýznamnějším objemem vydaných finančních prostředků) ve vybraných pěti městech v letech 2010 a 2011 jsou uvedeny v Příloze Tabulka P9 P14. Financování městem založených kulturních institucí V rámci běžných výdajů většinou poskytují města ze svých rozpočtů určitou výši finančních prostředků organizacím, jejichž jsou zřizovatelem nebo zakladatelem, na jejich provoz a činnosti (tzv. neinvestiční dotace). V každém ze sledovaných pěti měst se nachází alespoň jedna kulturní instituce, která je zřizována městem. Nejčastěji jde o divadla, filharmonie a knihovny. V rámci jednotlivých měst byly sledovány neinvestiční dotace poskytované těmto institucím v letech Kulturní institucí, která ze zkoumaných měst získává z rozpočtu města nejvyšší neinvestiční dotace, je Moravské divadlo Olomouc, p.o., následované Jihočeským divadlem, p.o. v Českých Budějovicích. České Budějovice Jedinou kulturní organizací zřizovanou městem je Jihočeské divadlo, příspěvková organizace. Město nemá svou městskou knihovnu, nachází se zde však Jihočeská vědecká knihovna, Knihovna Jihočeského muzea a Knihovna Jihočeské univerzity. Na území města působí několik významných krajských kulturních institucí - Jihočeské muzeum, p. o., Jihočeská komorní filharmonie, p. o., Alšova jihočeská galerie, p. o., Jihočeská vědecká knihovna, p. o. a Hvězdárna a planetárium, p. o. Jihočeské divadlo získalo ze strany města v posledních čtyřech letech poměrně výraznou podporu ve formě neinvestičních dotací, která se pohybovala kolem 75 mil. Kč ročně. Přesnou výši poskytnutých částek uvádí následující tabulka. 23

24 Tabulka 2.2.4: Neinvestiční dotace poskytnuté organizacím zřizovaným nebo zakládaným městem České Budějovice v letech (v tis. Kč) Organizace Jihočeské divadlo, p.o Zdroj dat: Jihočeské divadlo, p.o. Pardubice Pod správu města Pardubice spadá pět kulturních institucí - Komorní filharmonie Pardubice, p.o., Východočeské divadlo Pardubice, p.o., Kulturní centrum Pardubice, p.o., Evropský spolkový dům, organizační složka a Multikulturní centrum Pardubice, organizační složka. Poslední zmíněná instituce vznikla k transformací z Romského střediska a Společenského klubu. Jsou zde realizovány volnočasové zájmové a vzdělávací aktivity v oblasti hudební, taneční, společenské, sportovní pro děti a mládež zejména pro cílové skupiny národnostních menšin. Největší výši neinvestičních dotací z rozpočtu města v letech získalo Východočeské divadlo Pardubice, p.o. (cca 34 mil. Kč ročně), Komorní filharmonie Pardubice a Kulturní centrum Pardubice. Výši neinvestičních dotací poskytnutých zmíněným pěti zařízením uvádí následující tabulka. Tabulka 2.2.5: Neinvestiční dotace poskytnuté organizacím zřizovaným nebo zakládaným městem Pardubice v letech (v tis. Kč) Organizace Komorní filharmonie Pardubice, p.o Východočeské divadlo Pardubice, p.o Kulturní centrum Pardubice, p.o Evropský spolkový dům Multikulturní centrum Zdroj dat: Magistrát města Pardubice. Kromě výše uvedených dotací byla Komorní filharmonii Pardubice, p.o. poskytnuta v roce 2010 dotace na investice ve výši 300 tis. Kč. Hradec Králové Kulturními institucemi zřizovanými nebo založenými městem Hradec Králové jsou Knihovna města Hradce Králové, p.o., Klicperovo divadlo, o.p.s., Filharmonie, o.p.s., Divadlo DRAK, o.p.s. a Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, s.r.o. Neinvestiční dotace v posledních třech letech poskytlo město dvěma z nich Knihovně města Hradec Králové, p.o. a Filharmonii, o.p.s. Výši neinvestičních dotací poskytnutých kulturním organizacím zřízeným městem uvádí následující tabulka. Tabulka 2.2.6: Neinvestiční dotace poskytnuté organizacím zřizovaným nebo zakládaným městem Hradec Králové v letech (v tis. Kč) 24 Organizace Knihovna města Hradce Králové, p.o Klicperovo divadlo, o.p.s Filharmonie, o.p.s Divadlo DRAK, o.p.s Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, s.r.o Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS. Pozn.: Chybějící hodnoty - částky nebyly poskytnuty z města Hradec Králové Kromě výše zmíněných finančních prostředků byly Filharmonii v Hradci Králové poskytnuty dotace na investiční akce. Ústí nad Labem Ve městě Ústí nad Labem se nachází šest kulturních institucí zřízených nebo založených městem. Jde o Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem, p.o. (dne bylo na základě usnesení Zastupitelstva města schváleno zrušení příspěvkové organizace, namísto něhož

25 bude založeno Severočeské divadlo s.r.o.), Muzeum města Ústí nad Labem, p.o., Zoologická zahrada Ústí nad Labem, p.o., Kulturní středisko města Ústí nad Labem, p.o., Činoherní studio Činoherní divadlo Ústí nad Labem, o.p.s., a Collegium Bohemicum, o.p.s., u nějž je město jedním ze zakladatelů. Tabulka 2.2.7: Neinvestiční dotace poskytnuté organizacím zřizovaným nebo zakládaným městem Ústí nad Labem v letech (v tis. Kč) Organizace Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem, p.o Muzeum města Ústí nad Labem, p.o Zoologická zahrada Ústí nad Labem, p.o Kulturní středisko města Ústí nad Labem, p.o Činoherní studio Činoherní divadlo Ústí nad Labem, o.p.s Collegium Bohemicum, o.p.s Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS. Pozn.: Chybějící hodnoty - částky nebyly poskytnuty z města Hradec Králové Co se týče otázky kapitálových výdajů, byly pro Muzeum města Ústí nad Labem poskytnuty prostředky ve výši tis. Kč v roce 2010 a tis. Kč v roce Olomouc Kulturními institucemi zřízenými nebo založenými městem Olomouc jsou Moravská filharmonie Olomouc, p.o., Divadlo hudby Olomouc, p.o., Moravské divadlo Olomouc, p.o., Knihovna města Olomouce, p.o., ZOO Olomouc Svatý Kopeček, p.o. a Výstaviště Flora Olomouc, a.s. Nejvýrazněji jsou z těchto zařízení podporovány městem neinvestičními dotacemi Moravské divadlo Olomouc, p.o. (každoročně mil. Kč) a Moravská filharmonie Olomouc (každoročně mil. Kč). Výši neinvestičních dotací poskytnutých kulturním organizacím zřízeným městem uvádí následující tabulka. Tabulka 2.2.8: Neinvestiční dotace poskytnuté organizacím zřizovaným nebo zakládaným městem Olomouc v letech (v tis. Kč) Organizace Moravská filharmonie Olomouc, p.o Divadlo hudby Olomouc, p.o Moravské divadlo Olomouc, p.o Knihovna města Olomouce, p.o ZOO Olomouc Svatý Kopeček, p.o Výstaviště Flora Olomouc, a.s Zdroj dat: Magistrát města Olomouc. Prostředky pro Výstaviště Flora jsou vzhledem k charakteru instituce poskytovány z odboru životního prostředí města Olomouc. 2.3 Grantová podpora kultury z rozpočtu města Ve všech sledovaných městech jsou jasně vytyčeny pravidla poskytování grantové podpory, přičemž ve většině z nich jsou každoročně schvalovány podmínky a oblasti podpory kultury. Výjimkou jsou Olomouc a Hradec Králové, kde existují dokumenty upravující komplexně poskytování finančních podpor z rozpočtu města a dále specifikaci pro jednotlivé oblasti podpory. Ve všech městech plní funkci nezávislého posuzovatele projektů kulturní komise. Hodnotící kritéria pro posuzování projektů jsou stanovena převážně velmi obecně, což umožňuje jejich rozdílný výklad a snižuje transparentnost celého grantového systému. Ke zvýšení transparentnosti naopak přispívá zveřejňování výsledků grantového řízení, tzn. seznamu podpořených projektů, čímž je realizována veřejná kontrola u této činnosti. 25

26 Vypisované okruhy podpor jsou formulovány buď tematicky (České Budějovice, Pardubice), nebo dle charakteru vykonávané činnosti (Ústí nad Labem, Olomouc, Hradec Králové). Obecněji definované okruhy lze hodnotit pozitivně, protože poskytují určitou volnost žadatelů při formulování cílů a obsahů projektů. Na druhou stranu chybí u většiny měst koncepčnost v podpoře kultury směřující k naplňování priorit měst v této oblasti. S výjimkou Hradce Králové nevyužívají grantová schémata víceletých grantů, čímž jsou výrazně omezeny možnosti organizátorů připravovat náročné projekty velkého rozsahu. V Hradci Králové je vymezen pro oblast podpory veřejně prospěšných projektů speciální fond. Ve městech se liší názor na podporu organizací zřízených či založených městem/krajem v rámci grantových schémat. V případě tematických grantů převažuje snaha o jejich vyloučení. Stejně tak je rozdílný i požadavek na finanční spoluúčast žadatele. Spoluúčast je výslovně požadována v Českých Budějovicích a v Hradci Králové. Při srovnání vybraných měst je patrné, že město Pardubice má nejvyšší počet podaných i schválených žádostí, stejně tak i nejvyšší schválenou finanční částku na grantovou podporu. Značný rozdíl v podaných žádostí a jejich následného schválení je znatelný u města Ústí nad Labem. U města České Budějovice je nejmenší rozdíl mezi požadovanou a schválenou částkou, je nutné ale poznamenat, že v počtu schválených žádostí se České Budějovice mezi sledovanými městy umístili na posledním místě. Stejně tak celkový objem prostředků na grantovou podporu je mezi nižšími částkami. Do jednotlivých částek v níže uvedené tabulce jsou zahrnuty jen finanční granty na podporu nehmotné kultury (nejsou zde zohledněny grantové podpory projektů z jiných oblastí, byť jsou s rozvojem kultury úzce propojeny např. památková péče, sociální integrace, vzdělávání). 26 Tabulka 2.3.1: Přehled žádostí o grantovou podporu a celková finanční podpora v jednotlivých městech v roce 2012 (v tis. Kč) Město Počet podaných žádostí Počet schválených žádostí Požadovaná částka na grantovou podporu (tis. Kč) Schválená částka na grantovou podporu (tis. Kč) České Budějovice Pardubice Ústí nad Labem Olomouc Zdroj dat: Magistrát města České Budějovice, Magistrát města Pardubice, Magistrát města Ústí nad Labem, Magistrát města Olomouc České Budějovice Fungování grantového systému je založeno na každoročním vydávání Pravidel dotačního programu města České Budějovice na podporu kultury. Všeobecně se poskytování dotací z rozpočtu města řídí směrnice "Poskytování dotací z rozpočtu statutárního města České Budějovice", která se každý rok aktualizuje a mění. Podmínky pro poskytování dotací v konkrétních oblastech podpory jsou dále specifikovány v Pravidlech k jednotlivým oblastem. Hodnotící komise pro poskytnutí podpory je jmenována radou města. Dotační program na podporu kultury byl v roce 2012 zaměřen na podporu nekomerčních místních kulturních aktivit (s důrazem na podporu celoročních činností místních kulturních organizací zaměřených převážně na činnost dětí, mládeže a seniorů) a na podporu jednotlivých či dlouhodobě se opakujících kulturních akcí nekomerčního charakteru, které svým významem zvyšují prestiž města České Budějovice jako kulturního centra Jihočeského kraje. S ohledem na toto zaměření je v Pravidlech vymezeno 5 opatření: Projekty zaměřené na celoroční činnost místních kulturních organizací, reprezentaci města, klubovou scénu, kulturní projekty a projekty spadající pod opatření Léto ve městě Pro každé opatření jsou stanoveny minimální a maximální výše požadované dotace, přičemž největší částku lze žádat na kulturní projekty a Léto ve městě 2012 (až 300 tis. Kč).

27 Žadatelem o podporu v oblastech celoroční činnosti místních kulturních organizací a reprezentace města mohou být pouze nepodnikatelské subjekty, u kterých je jejich dosavadní činnost (statut) orientována na aktivity v oblasti kultury. Jedná se zejména o nestátní neziskové organizace, nadace a nadační fondy, příspěvkové organizace města České Budějovice a Jihočeského kraje a fyzické nepodnikatelské subjekty. Ostatních opatření se mohou zúčastnit jak podnikatelské, tak i nepodnikatelské subjekty. U všech opatření je vyžadována minimální spoluúčast žadatele ve výši % z uznatelných nákladů projektu. Oproti roku 2011 se Pravidla liší zejména v posledním opatření, kdy bylo možno žádat o podporu projektů v oblasti Město v pohybu. Dále bylo zavedeno rozlišování příspěvků a grantů. Dotačním titulem v oblasti hmotné kultury je Dotační program města České Budějovice na podporu památkové péče, který je určen vlastníkům dotčených nemovitostí. Zatímco projekty veřejných žadatelů byly vždy podpořeny (od roku 2009 včetně), u soukromých žadatelů byla situace odlišná. V roce 2009 bylo vyhověno necelé jedné třetině žádostí, v následujících letech bylo podpořeno 50 % projektů. Počty schválených žádostí stoupají což znázorňuje příloha Tabulka P15. Nejvýraznějším rokem z hlediska finančního byl rok Nejen v rámci požadované částky, ale i v rámci schválené částky. V tomto roce byl však i největší rozdíl mezi žádanou a následně schválenou sumou. Od roku 2010 jsou obě tyto částky téměř totožné. Graf 2.3.1: Přehled požadovaných a schválených financí na grantovou podporu v oblasti kultury v Českých Budějovicích v letech Zdroj dat: Magistrát města České Budějovice. Pardubice Podpora z rozpočtu města Pardubice se řídí Směrnicí č. 10/2010 Zásady pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Pardubice. Tyto zásady vymezují dva zdroje poskytnutí dotace z rozpočtu města. Prvním zdrojem je poskytnutí dotace z jednotlivých programů podpory (v rozpočtu je vždy vymezen objem finančních prostředků pro konkrétní program). Druhým zdrojem je dotace přímo z rozpočtu města, kdy je přímo v rozpočtu vymezen konkrétní účel dotace pro konkrétního příjemce. Na tutéž akci, projekt či činnost nelze čerpat dotaci z obou zdrojů (ani z více programů podpory) najednou. Příspěvkové organizace zřízené městem mohou být příjemci pouze dotací poskytnutých přímo z rozpočtu města. Pro oblast kultury je stanoven Program podpory kultury, u kterého jsou podmínky čerpání stanoveny v každoročně schvalovaných Pravidlech pro poskytování dotací z programu podpory 27

28 kultury. O poskytnutí finanční dotace rozhoduje prostřednictvím kulturní komise rada města, příp. zastupitelstvo města. Tyto pravidla vymezovala tyto oblasti podpory: dotace na tradiční a významné kulturní akce, podpora celoroční činnosti zájmových kulturních spolků a sdružení, podpora dlouhodobých projektů, podpora jednorázových akcí, podpora reprezentace města (v tuzemsku, v zahraničí), podpora mladých talentů, tematické granty z programu podpory kultury. Každá z uvedených oblastí má svou specifikaci příjemců, u některých je stanovena maximální výše podpory. U většiny oblastí je omezeno poskytnutí podpory pouze projektům nekomerčního charakteru. Témata a podmínky tematických grantů mohou být vyhlášeny kulturní komisí rady města dle aktuální potřeby a finančních možností. V roce 2012 byla vyhlášena 2 témata: 1) podpora literární tvorby a ediční činnosti pardubických občanů, podpora činnosti věnované literatuře, 2) vybavení pro kulturní činnost. Okruhem příjemců těchto tematických grantů byly stanoveny všechny fyzické a právnické osoby vykonávající výše uvedené činnosti na území města. Ve městě Pardubice bylo pravidlem, že veřejní žadatelé podali vždy více žádostí než soukromí žadatelé. Tato situace se změnila až v roce 2012, kdy podaných žádostí soukromých žadatelů bylo téměř jednou tolik. Přehled podaných a schválených žádostí je uveden v příloze Tabulka P16. Od roku 2010 finanční objem těchto grantových žádostí roste. Roste však i schvalovaná částka. Graf 2.3.2: Přehled požadovaných a schválených financí na grantovou podporu v oblasti kultury v Pardubicích v letech Zdroj dat: Magistrát města Pardubice. Hradec Králové Poskytování finančních příspěvků na kulturu z rozpočtu města je upraveno ve Směrnici Zastupitelstva města č. 2/ Pravidla poskytování finanční podpory veřejně prospěšným projektům 5P. Hlavním pilířem jednotného transparentního systému přidělování finančních příspěvků na realizaci projektů z oblasti sportu, volnočasových aktivit, kultury, cestovního ruchu, ochrany životního prostředí a památkového fondu, sociálních služeb a prevence kriminality a též v oblasti individuální bytové výstavby je Fond na podporu veřejně prospěšných projektů. Návrh na poskytnutí finanční podpory poskytuje na základě svého posouzení příslušná komise, pro oblast kultury kulturní komise. Finální schválení podpory náleží radě města a zastupitelstvu města. Výše uvedená Pravidla pro oblast kultury vymezují tři okruhy: příspěvky na kulturní akce, příspěvky na činnost kulturních institucí, víceleté příspěvky na činnost kulturních organizací. Z rozpočtu města lze podpořit maximálně 80% z uznatelných nákladů vynaložených na projekt,

29 pokud poskytovatel (Magistrát Hradce Králové) výslovně nestanoví jinak. Poskytovatel může také stanovit minimální počet účastníků podpořené akce. V rámci kulturních akcí jsou podporovány projekty z oblasti kultury a společenských akcí, projekty na ediční a publikační materiály mající obsahovou vazbu k Hradci Králové a na projekty v rámci vyhlášených tematických okruhů. Žadatelem mohou být jak právnické, tak i fyzické osoby, realizující výše uvedené aktivity na území města Hradce Králové. Výše příspěvku není omezena minimální, ani maximální částkou a je zcela v kompetenci rady města, příp. zastupitelstva města. Dále mohou příspěvek v této oblasti podpory získat talentovaní jednotlivci, pouze však v maximální výši Kč na osobu na rok. Příspěvky na činnost kulturních institucí jsou určeny subjektům, které se zabývají organizací soustavných a dlouhodobých kulturních a společenských aktivit. Závaznou podmínkou podpory je pravidelná aktivita nejméně 10 měsíců v roce. Cílem podpory formou víceletých příspěvků na činnost kulturních organizací je podpora činnosti nekomerčních divadel, hudebních souborů a uměleckých subjektů s vlastním uměleckým souborem a nekomerčních produkčních center, které svou činnost provozují minimálně deset měsíců v roce. Příspěvek může být poskytnut maximálně do výše 80% celkových nákladů organizace. Příspěvky jsou poskytovány zejména profesionálním divadelním institucím, profesionálním hudebním souborům, profesionálním produkčním centrům a uměleckým subjektům, které dlouhodobě dosahují kvalitních výsledků a reprezentují město Hradec Králové Speciální položku podpory tvoří Příspěvky na zachování a obnovu památkového fondu, přičemž za památkový fond jsou považovány kulturní památky, nemovitosti v plošně chráněných územích a památkových ochranných pásmech a tzv. památky místního významu, tzn. movité i nemovité věci, jejichž kulturně historické hodnoty jsou významné pro město Hradec Králové. Město Hradec Králové neposkytlo požadované data pro vytvoření přehledu podaných a schválených žádostí a celkových finančních prostředků v oblasti kultury. Ústí nad Labem Účelová grantová podpora kultury v Ústí nad Labem je vymezena Zásadami pro poskytování účelových finančních dotací z rozpočtu města Ústí nad Labem v oblasti kultury, schválenými Radou města dne Zásady vymezují pro kulturu dva druhy dotačních titulů z rozpočtu města: Kulturní kalendář, Granty. Kulturní kalendář je určen na podporu konkrétních, krátkodobých, časově omezených akcí a podporu systematické celoroční činnosti. Oproti tomu granty jsou udělovány pro díla trvalého charakteru a iniciativní projekty rozvíjející kulturu a kulturní bohatství města, tzn. projekty, jejichž výsledkem je většinou trvalý výstup (publikace, časopis, soubor fotografií, CD, DVD apod.). Žadatelem o dotaci může být subjekt, který je fyzickou či právnickou osobou se sídlem v Ústí nad Labem, nebo provozuje kulturní činnost/projekt na území města. Žadatelem nemůže být právnická osoba, jejímž zakladatelem nebo zřizovatelem je Česká republika, Ústecký kraj nebo statutární město Ústí nad Labem. Žadatel může podat maximálně tři žádosti za kalendářní rok, přičemž minimální výše podpory je Kč. Roli nezávislého posuzovatele žádostí hraje kulturní komise, konečné vyjádření je rozhodnutím kolektivního orgánu rady města nebo zastupitelstva města Ústí nad Labem. Kromě výše uvedených dotačních titulů poskytuje město finanční prostředky konkrétním organizacím nebo na konkrétní akci formou vytvoření samostatné rozpočtové položky. Pro rok 2012 se jednalo např. o Severočeskou vědeckou knihovnu, p.o., Lidé výtvarnému umění, výtvarné umění lidem, o.p.s., Nové Ústecké přehledy (vydávání měsíčníku), Dny Evropského dědictví, Činoherní divadlo, o.p.s. Dalším dotačním titulem vyhlašovaným v minulých letech Radou města byly Vánoční doprovodné akce. Magistrát města Ústí nad Labem poskytl data za rok 2011 a V příloze Tabulka P17 jsou uvedeny počty podaných a schválených žádostí o grantovou podporu. U soukromých žadatelů se 29

30 počet schválených žádostí pohybuje okolo 200. U požadovaných a schválených částek je situace stejná. Lze hodnotit pouze rok 2011 a 2012, kdy poměr mezi požadovanými a schválenými částkami je přibližně 3:1. Graf 2.3.3: Přehled požadovaných a schválených financí na grantovou podporu v oblasti kultury v Ústí nad Labem v letech Zdroj dat: Magistrát města Ústí nad Labem Olomouc Poskytování podpor z rozpočtu města Olomouce je upraveno v Pravidlech pro poskytování podpor statutárním městem Olomouc účinný od V těchto Pravidlech je uvedeno, že žadatelem o podporu z rozpočtu města nemůže být příspěvková organizace zřízená statutárním městem Olomouc ani obchodní společnost založená statutárním městem Olomouc. Pravidla dále dělí podporu na poskytovanou dle oblastí a programů podpory a poskytovanou mimo programy podpory (tzv. individuální podpora). U podpory jednotlivých oblastí je v rozpočtu souhrnně vyčleněn objem finančních prostředků pro konkrétní oblast, bez jmenovitého uvedení příjemců. Oproti tomu u individuální podpory je v některých případech přímo v rozpočtu uveden příjemce. Tento druh podpory je poskytován pouze v případech, kdy nelze použít jiné formy podpory. Žádosti o podporu kulturních projektů projednává věcně příslušná komise rady města, kterou je kulturní komise. Kulturní komise navrhuje radě města (příp. zastupitelstvu města) seznam projektů s doporučenou výší podpory. O podporu v oblasti kultury mohou žádat provozovatelé veřejně prospěšné činnosti v oblasti kulturních aktivit (koncerty, divadelní představení, umělecká vystoupení, expozice, výstavy, kulturní činnost atd.), vydavatelé a nakladatelé periodických a neperiodických publikací, fyzické a právnické osoby, či organizace, které realizují činnost na území města Olomouce. Podporovány jsou projekty v oblasti kulturních aktivit, vydávání periodických a neperiodických publikací, oživení kulturních aktivit v centru města, kulturních akcí probíhajících ve venkovních prostorách městské památkové rezervace a přilehlých parcích a okolních lokalitách (např. Svatý Kopeček). Jedná-li se o mimořádný a významný projekt, který přispívá ke zviditelnění města Olomouce a okolí, může být kulturní projekt financován v rámci mimořádných podpor. Výše žádané podpory není nijak omezena. Žadatelé o podporu drobných veřejně prospěšných aktivit s výší příspěvku do Kč a mimořádných aktivit mohou podávat žádosti celoročně až do vyčerpání finančního limitu. U veřejných žadatelů ve městě Olomouc jsou žádosti o dotace ve velké míře vždy schváleny. Jedinou výjimkou je rok V tomto roce jedna z pěti podaných žádostí nebyla schválena. U soukromých žadatelů je situace odlišná. Zatímco se počet schválených žádostí udržuje přibližně

31 okolo 90, množství žádostí podaných osciluje kolem počtu 120. Přehled schválených a podaných žádostí je uveden v příloze Tabulka P18. Stoupající tendence lze v Olomouci pozorovat jak u požadovaných částek, tak u schválených částek. Graf 2.3.4:Přehled požadovaných a schválených financí na grantovou podporu v oblasti kultury v Olomouci v letech Zdroj dat: Magistrát města Olomouc. 31

32 3 Analýzy nabídky a poptávky kulturních služeb Nabídku kulturních zařízení v Českých Budějovicích je velice rozsáhlá. Informace o kulturních zařízeních a jejich jmenný seznam byl získán z webových stránek magistrátu města České Budějovice. Pro analýzu poptávky bylo provedeno dotazníkové šetření převážně prostřednictvím komunikačních medií. Validní dotazníky byly zpracovány pomocí statistického programu SPSS. Interpretace získaných dat je uvedena dále v této kapitole. 3.1 Nabídka kulturních služeb a zařízení Ve městě České Budějovice je rozsáhlá nabídka kulturních služeb pokrývající všechny hlavní oblasti a obory kultury, která odpovídá velikosti a charakteru města a do značné míry i kulturnímu potenciálu. Spektrum kulturních institucí z hlediska oblastí kultury je vyčerpávající (viz tab ). Tabulka 3.1.1: Struktura kulturních zařízení a organizací ve městě České Budějovice Typ zařízení Počet Hudební spolky a soubory 144 Galerie 28 Ostatní sdružení a spolky 35 Taneční soubory 20 Umělecké agentury 18 Divadelní soubory 19 Výuka uměleckých oborů 30 Kulturní domy 16 Divadla 9 Kulturně vzdělávací centra 10 Ostatní kulturní zařízení 9 Muzea 5 Hudební kluby 8 Knihovny 4 Kina 3 Archivy 2 Celkem 360 Zdroj dat: Seznam kontaktů kulturních zařízení ve městě. Odbor kultury Magistrátu města České Budějovice, V rámci divadel je stěžejní institucí Jihočeské divadlo jakožto profesionální čtyřsouborové divadlo (činohra, opera, balet, loutkohra) se sídlem v Českých Budějovicích. Hraje ve své historické budově na nábřeží Malše, v divadelním sále DK Metropol i v prostoru Malého divadla v Hradební ulici. V létě pravidelně účinkuje před otáčivým hledištěm v zámeckém parku v Českém Krumlově. Kina jsou zastoupena multiplexem Cinestar s několika kinosály, Kinem Kotva a Letním kinem Háječek. Co se týče kulturních center, jsou v Českých Budějovicích nejvýznamnější 3 objekty. DK Metropol, KD Slavie, KD Vltava. Muzejní zařízení jsou reprezentována největším z nich, Jihočeským muzeem s 850 tis. exponáty, 11 kluby působícími při muzeu, 4. nejvyšší publikační činností v rámci ČR a roční návštěvností cca 40 tis. lidí. 32 Zájemcům o literaturu jsou v Českých Budějovicích k dispozici knihovny Jihočeské vědecké knihovny, Jihočeské univerzity, Jihočeského muzea, Francouzko-česká knihovna či knihovna v Britském centru.

33 Galerií je v Českých Budějovicích velké množství, nejvýznamnější z nich je Alšova jihočeská galerie s celorepublikovým věhlasem a Galerie současného umění, v rámci domu umění, s mezinárodním renomé. Největšími koncertními prostory jsou Jeremiášova koncertní síň a sál konzervatoře. Tyto objekty možná ztratí své prvenství, pokud bude vystavěna Kaplického koncertní síň tzv. Rejnok. Mimojiné má ve městě výrazné postavení Jihočeská komorní filharmonie, která je jedinou profesionální filharmonií v Jihočeském kraji. Za zmínku stojí i Hvězdárna a planetárium České Budějovice, která slouží nejen široké veřejnosti, ale má i svůj výzkumný program středoevropského významu. Nabídka kulturních akcí pořádaných ve městě České Budějovice je také pestrá. Jsou pořádány nejen trhy (jarní, podzimní a vánoční), hudební festivaly (Majáles, Radniční léto, Hudební slavnosti Emy Destinové, Múzy na vodě,...), ale i jiné žánrové akce jako festival pouličních divadel, vánoční zvonkový průvod, Strašidelné pověsti města, aj. Z hlediska vlastnické struktury poskytovatelů je nejsilněji zastoupena skupina soukromých subjektů. Město České Budějovice je zakladatelem pouze jednoho poskytovatele kulturních služeb, kterým je Jihočeské divadlo, p.o. Dále zřizuje obchodní společnost Správa domů, s.r.o., která spravuje po zrušení společnosti Městské kulturní domy, a.s. (MKD) objekt KD Slavie, Kina Kotva, Domu umění a KD Vltava (v prodeji). Dalším veřejným zřizovatelem je Jihočeský kraj, který spravuje následující poskytovatele: Jihočeské muzeum, p. o., Jihočeská komorní filharmonie, p. o., Alšova jihočeská galerie, p. o., Jihočeská vědecká knihovna, p. o., Hvězdárna a planetárium, p. o. Nejdominantnějšími jsou ti poskytovatelé, kteří vlastní (vlastnili) sál: Dům kultury Metropol, s. r. o., Bazilika, o. p. s., KD Vltava (v majetku města, v současné době probíhá prodej), Výstaviště České Budějovice, a. s., Český rozhlas České Budějovice, Dům U Beránka (v majetku města), Cinestar, s. r. o., Kino Kotva (v majetku města), Kulturní dům Slávie (v majetku města). Z výše uvedeného vyplývá, že ve městě jsou přiměřeně zastoupeny všechny oblasti kultury, v některých z nich je dokonce vytvořena poměrně silná konkurence (např. v oblasti divadla, koncertů populární a do určité míry i vážné hudby). V oblasti tzv. vysoké kultury (náročné umělecké produkce) mají rozhodující podíl na nabídce kulturních služeb kulturní instituce založené a financované městem nebo krajem, čímž je naplněn princip zajištění veřejné kulturní služby. Většina kulturních aktivit a zařízení je soustředěna v centru města, čímž se toto místo stává i centrem kultury. Tento fakt nám může dokázat následující mapa, kde je vyjádřena intenzita lokalizace kulturních zařízení. Každý střed kružnice znázorňuje GPS souřadnice dané instituce. Více či méně překrývajících se kružnic (tmavější/světlejší barva) znamená, že daná instituce má ve svém okolí do 500 metrů více či méně jiných kulturních zařízení. Lze tedy konstatovat, že koncentrace červené je v centru města nejvyšší, což znamená, že nejvíce kulturních zařízení je v centru města. Bodová mapa, která uvádí přesnou pozici těchto subjektů, je uvedena v příloze Mapa P19. 33

34 Mapa 3.1.1: Intenzita lokalizace kulturních zařízení ve městě České Budějovice 34

35 3.2 Poptávka kulturních služeb a zařízení Pro vedení města České Budějovice je důležité mít informace ohledně poptávky kulturních služeb a zařízení, aby dokázali nastavit takové kulturní služby, které občané vyžadují a chtějí. Nejjednodušší způsob získávání informací od občanů je průzkum veřejného mínění. Byl proveden průzkum zaměřený na oblast kultury, zejména na kulturní aktivity/služby preferované občany města, faktory ovlivňující trávení volného času, spokojenost se stávající infrastrukturou a službami v oblasti kultury. Dále měli občané možnost formulovat požadavky na doplnění nebo zlepšení kulturní infrastruktury. Způsoby a formy získávání informací jsou uvedeny níže. Metodologie průzkumu Byl proveden reprezentativní výzkum veřejného mínění s obyvateli města České Budějovice. Metoda výběru: kvótní výběr dle věku a pohlaví. Polostrukturované rozhovory metodou CATI 3 realizovali zkušení tazatelé. Design výzkumu a dotazníku byl zpracován společností PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. ve spolupráci s městem České Budějovice. Dotazník byl otestován předvýzkumem na 30 respondentech. Během průzkumu bylo 187 odmítnutých rozhovorů, což činí 38, 5 %. Vytvoření datové matice a zpracování dotazníkového šetření v programu IBM SPSS ver. 20 provedla společnost PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Databáze kontaktů byla vytvořena z veřejně přístupných zdrojů na internetu, jako jsou zlaté stránky a webová inzerce. Datum sběru: V rámci průzkum byla zvolena doplňková metoda sběru dat formou webového formuláře, jež byl uveden na sociální platformě Facebook.com a ke spolupráci byly vyzvány střední a vysoké školy z města České Budějovice. Dále byla možnost vyplnění dotazníku v informačním centru. Níže uvedená tabulka znázorňuje formu získání dotazníku v absolutním i v relativním vyjádření. Tabulka 3.2.1: Forma získání dotazníků ve městě České Budějovice Forma získání dotazníků Počet % Tazatelé společnosti PROCES ,8 Vyplněné dotazníky na webových stránkách a v informačním centru ,2 Celkem ,0 Zdroj dat: PROCES Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Základní soubor: V rámci průzkumu byli osloveni obyvatelé města České Budějovice ve věku 15 a více let, kteří zde mají trvalé bydliště. Výběrový soubor: Tvoří 519 respondentů, z nichž bylo 47,8 % mužů a 52,2 % žen ve věku 15 až 65 let a více. Níže uvedená tabulka znázorňuje rozložení respondentů do jednotlivých věkových kategorií v relativních hodnotách. Tabulka 3.2.2: Struktura výběrového souboru ve městě České Budějovice Celkem % % % % % % Muži 6,9 9,6 8,3 15,4 7,5 47,8 Ženy 6,7 9,4 8,5 16,6 11,0 52,2 Celkem 13,7 19,1 16,8 32,0 18,5 100,0 Zdroj dat: PROCES Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Pro vyšší reprezntativitu výsledků průzkumu byl výběrový soubor převážen dle věku a pohlaví dané strukturou základního souboru. Oporou byla data z běžné evidence obyvatelstva z Českého statistického úřadu Computer Assisted Telephone Interviewing osobní telefonické dotazování, při kterém operátor zaznamenává odpovědi přímo do záznamového archu.

36 Otázky byly zaměřeny na následující oblasti: využívání nabídky kulturních zařízení, preferované aktivity a spokojenost se stávající infrastrukturou a službami v oblasti kultury, finanční možnosti stanovení bariér pro návštěvu kulturních akcí. Rovněž byla v dotazníku věnovaná úvodní část širším souvislostem tj. identita obyvatel, stabilita osídlení, důvěra obyvatel v instituce apod. Zjištěné výsledky slouží jako podklad pro nastavení strategie rozvoje kultury ve městě České Budějovice. ŽIVOT V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Většina dotazovaných je pevně rozhodnuta v Českých Budějovicích zůstat natrvalo (67,9 %). Po přičtení osob, které se přiklánějí k možnosti spíše ano (20,3 %) lze konstatovat, že naprostá většina (bezmála 90 %) obyvatel je rozhodnuta v Českých Budějovicích zůstat a nestěhovat se do jiného města. Relativní četnost postojů k trvalému setrvání ve městě znázorňuje následující graf. Graf 3.2.1: Stabilita osídlení obyvatel města České Budějovice 36 Zdroj dat: PROCES Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Chcete v Českých Budějovicích zůstat natrvalo? Fakt, že dotazovaní většinou chtějí v Českých Budějovicích zůstat, může doložit také následující tabulka, ukazující, že respondenti jsou při dotázání na svou hrdost na Jihočeský kraj, město České Budějovice a Českou republiku jako celek nejvíce hrdí na Jihočeský kraj vzápětí následovaný městem České Budějovice a naopak nejméně hrdí na Českou republiku. Celkově nevyšší míru hrdosti lze vidět u občanů starších 65 let, naopak nejmenší míru u občanů ve věku let. Za povšimnutí stojí i fakt, že míra hrdosti roste s vyšším věkem. Tabulka 3.2.3: Hrdost na Jihočeský kraj, město České Budějovice a Českou republiku Pohlaví *Průměrný postoj Věkové kategorie Celkem Muži Ženy Jihočeský kraj 83,6 84,3 70,7 73,9 84,8 89,5 93,1 83,9 Město České Budějovice 79,0 82,1 76,2 72,8 80,1 82,0 89,3 80,6 Česká republika 56,6 62,2 47,8 54,5 56,6 64,1 67,8 59,5 Zdroj dat: PROCES Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Do jaké míry jste hrdý/hrdá na: * Použitá škála: 0 = vůbec nejsem hrdý/á; 100 = velmi hrdý/á

37 Co se týče důvěryhodnosti konkrétních institucí v Českých Budějovicích, nejvíce důvěryhodný je mezi dotázanými Magistrát města České Budějovice, což je pozitivním faktem ve vztahu ke kultuře ve městě vzhledem k tomu, že právě magistrát v ní hraje zásadní roli. Druhou nejdůvěryhodnější institucí je Policie ČR v Českých Budějovicích. Naopak Městská policie je hodnocena jako nejméně důvěryhodná. Kladnější postoj k jednotlivým institucím byl zaznamenán opět u obyvatel ve vyšším věku, při porovnání pohlaví pak u žen. Tabulka 3.2.4:Důvěra obyvatel k institucím ve městě České Budějovice Pohlaví *Průměrný postoj Věkové kategorie Muži Ženy Celkem Magistrát města 59,8 63,6 59,8 48,6 65,0 66,1 67,0 61,7 Policie ČR v Českých Budějovicích 59,8 63,2 49,2 52,1 61,7 67,4 70,4 61,5 Krajský úřad 56,3 62,8 55,6 46,3 63,9 64,7 63,6 59,6 Soudy 58,4 58,8 59,0 56,4 56,1 60,7 60,2 58,6 Úřady práce 57,4 57,7 51,7 46,9 54,3 65,0 68,2 57,6 Městská policie 50,3 58,2 39,4 41,9 49,7 64,4 66,0 54,3 Zdroj dat: PROCES Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Do jaké míry důvěřujete těmto institucím? * Použitá škála: 0 = vůbec nedůvěřuji; 100 = velmi důvěřuji KULTURNÍ DĚNÍ VE MĚSTĚ ČESKÉ BUDĚJOVICE Největším lákadlem v Českých Budějovicích je pro tamější občany divadlo, které by chtělo navštěvovat 69,1 % dotazovaných. Následují vinárny, restaurace apod. (67,6 %), kina (63,1 %), výstavy (62,3 %) a muzea a galerie (61,3 %). Nejméně lákají respondenty diskotéky (10,4 %), aktivní podílení se na životě politických stran a občanských iniciativ (15,0 %) a činnost v hudebních, divadelních, tanečních, apod. souborech (22,2 %). Z následující tabulky je také patrné, že nejvíce se kulturního dění chtějí účastnit občané ve věkové kategorii let. Jmenovitě preferují návštěvy restauračních, vinárenských a podobných zařízení, návštěvy kina a návštěvy divadel. Za zmínku stojí i hudební kluby, které jsou významným lákadlem (87,9 % kladných odpovědí) pro občany ve věkovém rozmezí let. 37

38 Tabulka 3.2.5: Kulturní činnosti, které by dotázání chtěli navštívit Pohlaví Procenta kladných odpovědí Věkové kategorie Celkem Muži Ženy Návštěvy divadelních představení 60,8 76,7 84,0 84,4 72,6 55,8 62,5 69,1 Návštěvy restaurací, vináren apod. 68,5 66,8 90,3 88,1 69,4 57,8 45,2 67,6 Návštěvy kina 61,5 64,5 84,5 90,2 77,5 46,1 36,1 63,1 Návštěvy výstav 57,0 67,2 83,3 79,8 61,3 48,7 53,3 62,3 Návštěvy muzeí a galerií 58,4 64,0 77,3 78,5 67,8 46,1 52,4 61,3 Návštěvy koncertů vážné hudby 41,0 52,1 55,1 49,4 46,6 38,6 52,4 46,8 Návštěva knihoven a informačních center 43,0 48,9 72,5 66,1 51,6 26,8 34,6 46,1 Aktivní, závodní nebo rekreační sport 46,7 43,5 68,1 67,6 50,0 30,6 25,4 45,0 Návštěvy hudebních klubů 49,8 37,9 87,9 74,5 56,3 21,1 6,8 43,6 Návštěvy koncertů pop music 33,7 35,2 47,1 52,6 45,3 24,8 13,9 34,5 Návštěvy tanečních zábav a plesů 32,5 35,4 57,7 44,6 43,7 23,8 14,7 34,0 Návštěvy sportovních utkání 41,8 20,9 37,9 30,8 38,7 30,6 19,2 30,9 Návštěvy kostela, účast na bohoslužbách 25,9 33,3 25,4 36,3 30,8 27,0 30,2 29,8 Činnost ve spolcích a zájmových sdruženích 26,7 25,7 49,5 52,4 35,4 5,1 10,4 26,2 Činnost v hudebním, divadelním, tanečním apod. 24,0 20,6 53,6 40,7 24,1 5,5 7,4 22,2 souboru Aktivní účast na životě politických stran a občanských 16,4 13,8 28,3 30,2 17,7 5,7 3,5 15,0 iniciativ Návštěvy diskoték 12,4 8,5 22,2 23,2 8,1 4,1 1,5 10,4 Zdroj dat: PROCES Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Které z těchto činností byste chtěli navštívit? Z následující tabulky je patrné, že nejlépe podle dotazovaných fungují knihovny a jiná knihovnická zařízení. Následují kostely a modlitebny, základní umělecké školy a divadla. Nejméně kvalitně dle respondentů fungují diskotéky, tančírny a noční podniky. 38

39 Tabulka 3.2.6:Kvalita fungování kulturních zařízení v Českých Budějovicích Pohlaví *Průměrný postoj Věkové kategorie Celkem Muži Ženy Knihovny, čítárny, studovny 81,5 87,5 81,2 78,9 86,4 89,8 87,2 84,8 Kostely a modlitebny 83,2 80,3 65,6 72,3 85,4 86,7 86,0 81,6 Základní umělecké školy 80,7 81,7 65,6 72,1 84,3 87,3 89,0 81,3 Divadla 76,4 84,7 76,8 72,9 81,1 85,3 84,5 80,9 Kina, videokluby 75,5 81,6 74,4 70,8 84,9 82,1 82,8 78,6 Muzea a galerie 73,4 81,2 68,7 62,1 75,6 87,5 88,6 77,7 Výstavní síně 74,8 79,3 65,0 60,3 79,5 88,5 86,4 77,3 Zařízení pro děti 74,6 78,2 64,0 73,2 75,0 80,1 84,3 76,7 Organizátoři koncertů vážné hudby 73,5 78,2 62,3 64,6 70,6 82,7 86,2 76,2 Spolky a zájmová sdružení 72,3 77,6 67,3 65,8 77,7 84,1 78,0 74,8 Informační střediska 73,0 76,2 66,9 64,2 76,3 83,6 85,9 74,8 Umělecké festivaly 72,6 73,4 72,6 60,2 71,7 83,0 85,2 73,0 Vzdělávací střediska 72,0 71,6 64,3 60,8 70,5 85,1 78,8 71,8 Tělocvičny, sportovní areály, koupaliště 68,9 72,3 66,3 64,1 70,8 77,1 74,2 70,6 Kulturní domy, střediska 65,9 73,2 62,5 57,7 70,8 79,1 80,5 70,0 Diskotéky, tančírny, noční podniky 71,5 66,3 67,7 62,5 65,3 86,4 71,0 69,0 Zdroj dat: PROCES Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Fungují podle Vašich představ následující zařízení v Českých Budějovicích dobře? * Použitá škála: 0 = rozhodně ne; 100 = rozhodně ano Celkově je respondenty nejoblíbenější kulturní akce Advent (akce na náměstí Přítel anděla) s 45,7 % kladných odpovědí. Hned za ní se umístily Múzy na vodě (45,5 %). Nejvyšší míru oblíbenosti u určité věkové kategorie najdeme u Českobudějovického majálesu, který je mladými lidmi ve věkové kategorii let oblíben z 86,0 %. Celkově nejméně oblíbený je dotazovanými Jihočeský jazzový festival ČEZ s 17,0 % kladných odpovědí. Relativní oblíbenost významných kulturních akcí ve městě z hlediska pohlaví a jednotlivých věkových kategorií obyvatel ukazuje Tabulka Tabulka 3.2.7: Nejoblíbenější kulturní akce v Českých Budějovicích Pohlaví Procenta kladných odpovědí Věkové kategorie Celkem Muži Ženy Advent (akce na náměstí Přítel anděla) 37,1 53,4 35,5 38,1 45,3 56,8 42,1 45,7 Múzy na vodě 39,8 50,7 47,3 39,3 48,4 49,1 41,4 45,5 Akce Radniční nádvoří 31,4 53,1 27,8 26,8 48,6 49,9 52,4 42,8 Českobudějovický Majáles 42,5 37,3 86,0 64,3 40,1 20,5 13,6 39,8 Bohemia JazzFest 34,4 30,1 50,0 53,5 41,8 19,5 10,3 32,1 Hudební festival slavnosti Emy Destinnové 11,5 23,7 8,2 6,1 14,5 25,4 27,3 17,9 Jihočeský jazzový festival ČEZ 16,6 17,3 28,7 32,1 12,9 11,0 7,1 17,0 Zdroj dat: PROCES Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Které akce ve městě České Budějovice navštěvujete nejraději? 39

40 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ NÁVŠTĚVNOST KULTURNÍCH AKCÍ Jak uvádí následující tabulka, při výběru kulturních akcí a zařízení ve městě České Budějovice hraje pro respondenty nejvýznamnější roli kvalita dané akce nebo zařízení. Nejmenší význam při rozhodování o návštěvě konkrétní kulturní akce nebo zařízení má jejich prostorová dostupnost. Tabulka 3.2.8: Faktory rozhodování při výběru kulturních akcí a zařízení ve městě České Budějovice Pohlaví *Průměrný postoj Věkové kategorie Muži Ženy Celkem Podle kvality 89,4 91,5 93,0 89,9 91,0 88,8 91,7 90,5 Podle časové dostupnosti 65,3 61,1 67,6 71,5 78,0 56,6 47,1 63,1 Podle ceny 44,1 53,5 53,6 46,3 40,7 45,4 63,5 49,0 Podle prostorové dostupnosti 46,3 47,2 49,1 43,1 54,3 43,2 48,7 46,8 Zdroj dat: PROCES Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Podle čeho se rozhoduje při výběru kulturních akcí a zařízení ve městě České Budějovice? * Použitá škála: 0 = rozhodně ne; 100 = rozhodně ano Níže uvedená Tabulka ukazuje, že v oblastech kvality, prostorové a časové dostupnosti a ceny kulturních akcí jsou dotazovaní s kulturními akcemi spíše spokojeni. Nejvíce jsou občané spokojeni s kvalitou daných akcí, nejméně pak s cenou. Tento fakt je možné dát do souvislosti s aktuální finanční situací nejen v České republice, na základě které jsou různé kulturní akce pro dotazované příliš nákladné. Při pohledu do Tabulky lze konstatovat, že tato situace se týká převážně věkových kategorií (většinou studenti nebo absolventi) a 65+ (senioři). Tabulka 3.2.9: Spokojenost s kulturními akcemi v Českých Budějovicích ve vybraných ohledech Pohlaví *Průměrný postoj Věkové kategorie Muži Ženy Celkem Kvalita 71,4 77,6 65,9 60,1 77,6 81,2 82,4 74,6 Prostorová dostupnost Časová dostupnost 74,9 72,4 72,4 69,2 80,3 74,6 70,9 73,6 73,9 72,7 70,1 65,5 75,0 76,9 76,1 73,3 Cena 66,2 61,8 69,8 70,2 67,5 60,6 54,9 63,9 Zdroj dat: PROCES Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Jste spokojen/a s kulturními akcemi v Českých Budějovicích v daných oblastech? * Použitá škála: 0 = rozhodně ne; 100 = rozhodně ano Nejčastějším důvodem pro nenavštěvování kulturních zařízení a akcí v Českých Budějovicích je nedostatek volného času dotazovaných (49,3 %). Podle získaných dat se tento problém týká převážně pracujících občanů, což také dokazují vysoké hodnoty ve všech věkových kategoriích kromě kategorie nad 65 let (senioři). Následuje nezájem o konkrétní kulturní akce (30,8 %) a nedostatek financí (29,8 %). Nejmenší problém podle dotazovaných představuje dopravní spojení na místo konání kulturní akce (12,0 %). Důvody nenavštěvování kulturních akcí a zařízení ve městě z hlediska pohlaví a věkových kategorií uvádí následující tabulka. 40

41 Tabulka : Důvody nenavštěvování kulturních akcí a zařízení v Českých Budějovicích Pohlaví Procenta kladných odpovědí Věkové kategorie Muži Ženy Celkem Nedostatek volného času 54,3 44,6 45,6 58,1 62,7 56,8 18,0 49,3 Nezajímá mě to 34,4 27,6 24,9 26,0 24,1 34,7 39,6 30,8 Nedostatek peněz 23,2 35,8 53,4 24,3 17,7 22,4 41,7 29,8 Rodinné povinnosti 19,7 28,8 32,6 28,8 35,5 20,3 11,2 24,5 Nedostatek informací o tom, co se nabízí 20,1 25,9 47,1 41,2 22,7 8,9 12,1 23,2 Vlastní zdravotní problémy 12,0 23,5 15,5 5,3 8,1 17,3 42,9 18,0 Nabídka v Českých Budějovicích je špatná 17,2 17,9 32,9 39,8 9,7 8,9 5,6 17,6 Špatná dostupnost (špatné spojení) 11,2 12,8 31,9 9,1 4,8 6,7 16,0 12,0 Zdroj dat: PROCES Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Z jakého důvodu nenavštěvujete kulturní zařízení či akce v Českých Budějovicích? NÁVRHY NA ZKVALITNĚNÍ KULTURY VE MĚSTĚ Mezi nejčastějšími názory dotazovaných na možnosti zkvalitnění oblasti kultury ve městě byl návrh na zrekonstruování kulturního domu Slavie, zřízení větší, reprezentativnější koncertní síně, což korespondovalo se souhlasem pro vybudování Kaplického koncertní síně Rejnok. Další návrhy zmiňovaly podporu alternativní scény - především divadelní, ale i hudební (kluby zaměřené na nemainstreamové žánry jako country, oldies, rock) a filmové. Obyvatelé města České Budějovice by uvítali, kdyby se ve městě vybudovala různá komunitní centra a víceúčelové prostory, kde by se mohli aktivně setkávat nejen umělci, ale i široká veřejnost a sdílet tak zkušenosti a nápady napříč kulturním spektrem. Zaznamenány byly i podněty pro vybudování městské galerie/domu umění, aquaparku, či alespoň zmodernizování stávajícího plaveckého bazénu a podpoření letní otevřené kulturní scény. Z navržených konkrétních kulturních zařízení, která by se měla v Českých Budějovicích vybudovat, se nejvíce dotázaných vyjádřilo pro zřízení amfiteátru (otevřené kulturní scény). Nejvíce respondentů však volilo možnost něco jiného, než byla navržená zařízení. Nejmenší přízeň získalo vybudování otáčivého hlediště. Průměrné postoje respondentů k vybudování navržených zařízení uvádí následující tabulka. Tabulka : Postoj respondentů k vybudování navržených kulturních zařízení Pohlaví *Průměrný postoj Věkové kategorie Muži Ženy Celkem Něco jiného 66,4 64,4 83,1 67,5 51,3 58,6 56,7 65,5 Amfiteátr (otevřená kulturní scéna) 62,6 65,2 71,8 66,9 65,3 62,6 55,9 64,0 Galerie moderního a současného umění 63,2 57,7 66,3 69,0 56,2 57,5 53,2 60,2 Koncertní síň 57,4 62,5 60,8 54,0 58,9 59,4 68,0 60,1 Aquapark 60,0 59,3 43,6 42,3 62,4 67,6 73,3 59,6 Městské muzeum 47,4 51,5 46,6 40,0 50,0 51,1 58,3 49,6 Otáčivé hlediště 33,8 31,2 31,6 27,5 29,4 37,8 30,4 32,5 Zdroj dat: PROCES Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Které z těchto konkrétních zařízení by se mělo ve městě České Budějovice vybudovat? * Použitá škála: 0 = rozhodně ne; 100 = rozhodně ano Pozornost byla věnována i možnosti přesunu otáčivého hlediště z Českého Krumlova do Českých Budějovic. Z níže uvedeného grafu je možné zjistit, že dotazovaní byli spíše proti tomuto přesunu (48 % respondentů). Nejčastějším argumentem proti bylo, že přesunem by tato unikátní divadelní scéna ztratila své genius loci a tudíž podstatnou část své jedinečnosti. Naopak argumentem pro přesun bylo zvýšení dostupnosti tohoto zařízení pro (nejen) starší 41

42 občany. Ti by tak nemuseli za otáčivým hledištěm až do Českého Krumlova (a tím řešit jak otázku finanční, tak logistickou) a řešit obtížnou situaci, jak se (u osob v invalidním stavu) dostat se přímo k otáčivému hledišti (které se v Českém Krumlově nachází na kopci). Graf 3.2.2: Názor respondentů na možnost zvýšení návštěvnosti otáčivého hlediště v případě, že by bylo přestěhováno z Českého Krumlova do Českých Budějovic Zdroj dat: PROCES Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: V případě, že by bylo otáčivé hlediště z Českého Krumlova přemístěno do Českých Budějovic (např. Stromovka) navštěvovali byste ho častěji? PODPORA KULTURY ZE STRANY MĚSTA Na otázku, zda by se měla nějaká kulturní zařízení či kulturní akce podporovat z rozpočtu města, si nejvíce dotazovaných myslí, že by se kultura v Českých Budějovicích měla podporovat všeobecně, bez upřednostňování konkrétních kulturních odvětví. V dalších odpovědí byla zmíněna důležitost podpory dětských, mládežnických a studentských aktivit. Nezanedbatelné množství ohlasů se také týkalo podpory tzv. klasické kultury (divadlo, galerie/muzea, koncerty vážné hudby) a nekomerční, alternativní sféry z důvodu udržení širokého záběru nabídky kulturních akcí všeho typu v Českých Budějovicích. 42

43 INFORMOVANOST OHLEDNĚ KULTURNÍCH AKCÍ Jak znázorňuje následující graf, informovanost ohledně kulturního dění v Českých Budějovicích je pro 68,4 % dotázaných dostatečná. Graf 3.2.3: Dostatečnost informovanosti ohledně kultury v Českých Budějovicích Zdroj dat: PROCES Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Jste dostatečně informován/a o tom, co se v oblasti kultury v Českých Budějovicích děje? Doporučení od známých (a to především u žen), plakáty a internet jsou nejčastější zdroje, ze kterých dotazovaní čerpají informace ohledně kulturního dění v Českých Budějovicích. Za zmínku stojí srovnání internetu a novin jakožto informačních zdrojů sloužících rozdílným generacím. Zatímco internet je preferovaný mladými (a to dokonce jako primární zdroj informací), noviny a tištěný přehled (mj. i časopisy jako KAM a Semtam) jsou výrazněji používány u starších občanů. Poměrně v malé míře získávají občané informace o kultuře ve městě z televize. Nejčastější způsoby získávání informací o kulturních akcích ve městě z hlediska pohlavní a jednotlivých věkových kategorií uvádí Tabulka Tabulka : Nejčastější způsoby získávání informací o kulturních akcích v Českých Budějovicích Pohlaví Procenta kladných odpovědí Věkové kategorie Muži Ženy Celkem Doporučení známých 68,4 75,1 87,0 81,1 72,6 62,5 67,1 71,9 Plakáty 71,2 71,9 85,3 79,7 75,8 64,1 62,1 71,5 Internet 73,8 68,0 87,9 89,1 91,9 62,7 34,6 70,8 Noviny 52,9 57,4 46,9 41,8 46,9 63,5 68,6 55,3 Tištěný kulturní přehled 49,2 58,6 54,8 58,4 45,3 50,3 63,6 54,1 Rádio 37,4 42,0 32,6 30,9 33,9 38,2 62,4 39,8 Letáky roznášené do schránek 35,1 33,9 20,3 24,6 33,9 37,1 50,9 34,5 Informační centrum 25,2 31,2 14,3 17,5 35,6 32,5 36,1 28,3 Televize 23,5 25,2 18,8 11,1 19,4 28,0 40,5 24,4 Zdroj dat: PROCES Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Jakým způsobem se informujete o kulturních akcích ve městě České Budějovice? Při srovnání s předchozí tabulkou je možné konstatovat, že nejčastější zdroje informací, které dotazovaní používají, jsou pro ně také nejvíce důvěryhodné. Důvěryhodnost jednotlivých zdrojů informací pro dotazované osoby znázorňuje následující tabulka. 43

44 Tabulka : Důvěryhodnost informačních zdrojů v Českých Budějovicích Pohlaví *Průměrný postoj Věkové kategorie Muži Ženy Celkem Doporučení známých 89,8 89,7 86,8 89,0 91,5 90,5 90,0 89,7 Internet 86,6 85,0 78,9 83,9 91,5 88,9 80,3 85,8 Tištěný kulturní přehled 83,9 87,2 80,9 77,1 85,2 89,5 93,4 85,7 Plakáty 82,9 85,5 82,5 79,6 86,1 89,4 80,6 84,2 Informační centrum 81,3 81,9 78,0 71,6 84,2 85,9 87,4 81,6 Noviny 74,3 72,3 71,9 64,7 69,7 78,1 77,4 73,3 Rádio 72,1 68,9 63,4 63,1 69,0 75,5 76,5 70,4 Letáky roznášené do schránek 67,9 61,2 51,4 42,6 65,3 77,7 73,3 64,4 Televize 65,2 59,5 59,4 48,6 55,9 68,7 72,9 62,3 Jinak 63,3 59,2 66,5 75,9 44,7 59,4 60,8 61,7 Zdroj dat: PROCES Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Do jaké míry důvěřujete informačním zdrojům v Českých Budějovicích? * Použitá škála: 0 = rozhodně nedůvěřuji; 100 = rozhodně důvěřuji 44 Z níže uvedené tabulky lze vyčíst, že v otázce informovanosti jsou na tom nejlépe divadla a kina. Patrný je generační rozdíl v informovanosti ohledně kulturních akcí. Zatímco starší obyvatelé jsou s mírou informovanosti spokojeni, mladší jsou toho názoru, že by informovanost ohledně konkrétních kulturních institucí a akcí mohla být lepší. Spokojenost s informovaností obyvatel jednotlivých pohlaví a věkových kategorií je uvedena v Tabulce Tabulka : Dostatečnost informovanosti ohledně kulturních, společenských či sportovních akcích pořádaných v Českých Budějovicích Pohlaví *Průměrný postoj Věkové kategorie Muži Ženy Celkem Vzdělávací akce 62,3 52,5 40,5 35,7 64,1 66,6 78,4 57,0 Divadelní představení 80,4 81,4 70,6 76,6 79,8 83,5 88,6 80,9 Koncerty vážné hudby 71,9 71,1 45,0 54,5 72,6 81,0 88,3 71,5 Taneční zábavy a plesy 66,9 64,8 56,2 56,4 71,3 66,2 80,8 65,8 Koncerty pop music, diskotéky 71,4 71,4 60,6 66,6 72,6 75,8 81,5 71,4 Kina 84,3 82,2 78,6 85,4 88,2 80,6 83,8 83,2 Výstavy 73,5 75,7 60,2 65,7 76,7 79,5 85,7 74,7 Muzea a galerie 71,8 75,2 57,3 63,0 76,7 79,1 85,3 73,6 Sportovní utkání 78,5 62,2 50,1 63,3 76,2 76,0 83,3 71,1 Náboženské akce 59,7 57,2 28,6 36,2 69,0 64,4 80,1 58,3 Možnosti činnosti v uměleckých souborech (hudebním, divadelním, 59,1 54,5 39,7 38,9 61,3 69,0 77,1 56,7 tanečním apod.) Možnosti činnosti ve spolcích a zájmových sdruženích jiných než 57,2 55,8 38,5 39,0 60,7 69,1 74,8 56,5 uměleckých Možnosti aktivního, závodního nebo 66,5 65,0 53,5 54,6 69,0 72,9 77,7 65,8 rekreačního sportu Knihovnické a informační služby 70,2 74,4 65,3 60,1 77,0 75,9 83,6 72,5 Zdroj dat: PROCES Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Máte dostatečné informace o programu následujících kulturních, společenských či sportovních akcích pořádaných v Českých Budějovicích? * Použitá škála: 0 = rozhodně ne; 100 = rozhodně ano

45 FINANČNÍ PROSTŘEDKY DOMÁCNOSTÍ VYNAKLÁDANÉ NA KULTURU Objem finančních prostředků, který domácnosti vynakládají na kulturu, se odvíjí od typu domácnosti. V rámci vyhodnocení průzkumu byli občané rozděleni do několika kategorií podle typů domácnosti (jednočlenné domácnosti, neúplné rodiny s dětmi, úplné rodiny s dětmi, bezdětné páry a domácnosti seniorů). Největší průměrný měsíční příjem ze všech zdrojů mají úplné rodiny s dětmi ( Kč), které byli v průzkumu zastoupeny 18,4 %, naopak nejmenší je příjem v domácnosti seniorů, který činí Kč. Co se týče průměrného příjmu na osobu, tak nejlépe jsou na tom jednočlenné domácnosti s průměrnou hodnotou Kč a nejhůře neúplné rodiny, kterých bylo nejméně (4,2 %), kde vychází průměrně na osobu Kč. Průměrný měsíční příjem bezdětných párů je jak v domácnosti, tak na osobu, druhý nejvyšší (viz tabulka ). Tabulka : Průměrný měsíční příjem ze všech zdrojů respondentů ve městě České Budějovice Průměrný příjem (Kč) Domácnosti Na osobu Jednočlenné domácnosti Bezdětné páry Úplné rodiny s dětmi Domácnosti seniorů Neúplné rodiny s dětmi Celkem Zdroj dat: PROCES Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Jaký je Váš průměrný měsíční příjem ze Všech zdrojů? V průměru mohou rodiny respondentů použít na kulturu 931 Kč měsíčně. Nejvyšší částku mohou vynaložit bezdětné páry (1 158 Kč), nejméně pak senioři (469 Kč). Finance vyčleněné na kulturu se umístily daleko za náklady spojenými s bydlením, avšak byly vyšší než částky vynaložené na volnočasové aktivity a sport, jak ukazuje následující tabulka. 45

46 Tabulka : Maximální částka, kterou může rodina vynaložit měsíčně na vybrané záležitosti Jednočlenné domácnosti Neúplné rodiny s dětmi Průměrná částka (Kč) Úplné rodiny s Bezdětné dětmi páry Domácnosti seniorů Celkem Všechny náklady spojené s bydlením Kultura Volnočasové aktivity Sport Zdroj dat: PROCES Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Jakou maximální částku může Vaše rodina vynaložit měsíčně na: Průměrná částka vynaložená na kulturu tvoří asi 3 % příjmů domácností a je tak opět v porovnání vybraných oblastí na druhém místě za výdaji spojenými s bydlením. Nejvyšší podíl svých příjmů používají na kulturu jednočlenné domácnosti, nejméně úplné rodiny s dětmi, jak je uvedeno v Tabulce Tabulka : Maximální částka, kterou může rodina vynaložit měsíčně na vybrané záležitosti, jako podíl na celkových příjmech rodiny Podíl (%) Jednočlenné Neúplné rodiny Úplné rodiny s Bezdětné Domácnosti domácnosti s dětmi dětmi páry seniorů Celkem Všechny náklady spojené s bydlením 35,4 37,9 25,8 29,1 34,9 30,6 Kultura 4,3 4,1 2,1 3,4 2,3 3,0 Volnočasové aktivity 5,0 3,7 2,1 2,3 2,1 2,5 Sport 2,6 2,3 1,8 2,1 1,0 1,9 Zdroj dat: PROCES Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: Jakou maximální částku může Vaše rodina vynaložit měsíčně na: VÝSTUPY Z INTERNETU A DISKUSNÍCH FÓR Informací ohledně programové nabídky kulturních zařízení je na internetu dostatek. Jsou přehledně a informativně dobře zpracované, co však chybí, je možnost vyjádřit se, ať už prostřednictvím diskuzních fór či veřejných panelů, k daným konkrétním kulturním událostem. V tomto případě zde chybí oficiální web, který by sloužil výhradně k poskytování informací a ke komunikaci s širokou veřejností ohledně kulturního dění. Tato možnost je sice přístupná na nejpoužívanější sociální platformě Facebook.com, avšak ohledně kultury zde moc příspěvků není. Tuto situaci si lze vysvětlit tím, že občané upřednostňují při komunikaci s magistrátem města České Budějovice jiná, palčivější témata a pokud mají otázky či připomínky ke kultuře, obracejí se přímo na konkrétní kulturní zařízení a komunikují přímo s nimi. 46

47 4 SWOT analýza Město České Budějovice musí pro nastavení kulturní politiky využít své silné stránky a příležitosti, které mu nabízí kulturní život v daném území. Nedostatečné využití těchto oblastí může odkrýt slabé stránky a hrozby kultury, které se ve městě České Budějovice vyskytují. Město by mělo využívat svůj potenciál a aktivně podporovat kulturní akce a organizace, které zřizují kulturní zařízení. Nástroji, které může město využít k ovlivnění rozvoje kultury na svém území jsou především jeho pozice: koordinátora kulturních aktivit, včetně strategického plánování v oblasti kultury, zřizovatele/zakladatele kulturních zařízení, vlastníka prostor určených pro provoz kulturních činností, pořadatele a organizátora některých kulturních aktivit, poskytovatele finanční podpory z rozpočtu města. Kulturní a historická tradice ve městě České Budějovice je velice silně zakořeněna jak v daném prostředí, tak v občanech kteří ve městě žijí. Kulturní potenciál města spočívá v jeho prostředí, kulturních památkách, poskytovatelích kulturních služeb a občanech, kteří mají pozitivní a aktivní přístup ke kultuře, což lze považovat za dobrý základ pro efektivní nastavení funkční strategie rozvoje kultury v daném území. Město České Budějovice lze považovat za velice atraktivní místo nejen pro rozvoj v oblasti kultury, ale i pro život svých občanů. I když je patrný trend úbytku obyvatel ve městě, odchází převážně pouze do okolí města (trend suburbanizace) a své kulturní potřeby i nadále uspokojují ve městě České Budějovice, kde vyhledávají kulturní akce a navštěvují kulturní zařízení. Pro rozvoj kultury je důležitá spolupráce mezi jednotlivými volenými orgány a magistrátem České Budějovice. Podstatné je organizační zajištění na Magistrátu a nastavení komunikační platformy mezi orgány města a aktéry kulturních zařízení ve městě. Jakási podoba této platformy již existuje, avšak nefunguje tak jak by měla, což může ohrozit nastavení a fungování kulturních procesů. Bylo by vhodné zřídit veřejný portál, kde by se soustředily veškeré informace o kulturním dění ve městě. Zároveň by se zde setkávali zástupci Magistrátu s pracovníky z oblasti kultury za účelem společné tvorby kulturního konceptu města České Budějovice. Co se týče zlepšení komunikace a efektivity jednání mezi provozovateli kulturních zařízení a Magistrátem města České Budějovice, je důležité zmínit několik podnětů a připomínek, které vyplývají z vyjádření provozovatelů k aktuální kulturní situaci v Českých Budějovicích. Primárně by se měla zlepšit komunikace hlavně mezi soukromými subjekty a magistrátem. Podstatné je vnímat zástupce těchto institucí jako osoby s bohatými kulturními zkušenostmi, kteří svým jednáním obohacují kulturní kolorit Českých Budějovic. Obecně je komunikace provozovateli hodnocena jako průměrná a efektivita jednání mezi výše zmíněnými subjekty je hodnocena jako lehce podprůměrná. Město by mělo posilovat formální i neformální mezisektorovou a mezioborovou spolupráci, navazovat spolupráci novou s těmi, kteří mají či mohou mít vliv na dotčenou oblast (např. odbor školství a tělovýchovy, sociálních věcí a památkové péče). Průběžně inovovat správu a řízení národních kulturních institucí a to s ohledem na odbornou praxi, provoz, financování a zajištění veřejných kulturních služeb vysoké kvality. Ve městě České Budějovice by mělo dojít k otevřenému jednání v oblasti kultury, které by probíhalo minimálně dvakrát za rok. Probíhat by měli otevřenou diskuzí a formulování návrhů v oblasti kultury. K výměně poznatků a informací by mělo sloužit i diskuzní fórum nebo diskuzní blok na internetu. Za velice vhodné se jeví složení pracovních skupin ze zástupců jiných odborů jako např. školství a tělovýchovy, památková péče, sociálních věcí. Dále by měli být přítomni zástupci nezávislé scény a rovněž těch fakult Jihočeské univerzity, kde jsou vyučovány obory, blízké kultuře a umění (zejména Filozofická, případně Pedagogická a Teologická fakulta), 47

48 48 a rekrutují se tak z nich potenciální organizátoři kulturních akcí (přednáškové cykly, specializované hudební festivaly atp.). Přizváni mohou být také zástupci Jihočeské vědecké knihovny a dále případně zástupci některých středních uměleckých škol (např. Konzervatoř České Budějovice). Nejvíce diskutovanými tématy jsou grantové dotace, poskytování finančních prostředků a záštit nad kulturními akcemi, které nejsou primárně zřizované městem či krajem a získávání informací ohledně připravovaných projektů a případné zapojení se do těchto projektů. Při poskytování grantů platí Pravidla dotačního programu, která se řídí Směrnicí, která se každý rok aktualizuje a mění. Při sestavování hodnotících kritériích pro přiznání finančních prostředků není vhodné opakovat stále stejná témata. Za velice důležité se jeví evaluace, která by zhodnocovala, jak projekty dopadly. Funkční hodnotící komise by měli tvořit i zástupci provozovatelů kulturních zařízení. V současné situaci je však několik věcí, které město brzdí v kulturním rozvoji a zbytečně nedává prostor příležitostem, jež by mohly městu pomoci. Jedná se o hodnotící kritéria pro posuzování projektů, která jsou velmi obecná, což snižuje jejich transparentnost. Minimálně zveřejňováním výsledků lze tuto hospodárnost a efektivitu zvyšovat. Dále se jedná o fakt, že město České Budějovice nevyužívá ve svých grantových schématech víceleté granty, což omezuje možnosti vzniku dlouhodobějších náročnějších projektů. Dotační program pro rok 2012 je zaměřen na lokální nekomerční aktivity, čímž město může podporovat svoji silnou stránku v rámci udržování a podporování kulturních akcí a zařízení nekomerčního charakteru. V rámci běžných výdajů města České Budějovice se největší částky přispívají na divadla a následně na činnost uměleckých souborů. Neinvestiční dotace v oblasti kultury plynou zejména pro Jihočeské divadlo a to cca 75 mil. Kč ročně, zejména z důvodu jeho regionálního a krajského významu. Druhou největší výdajovou položkou odboru kultury jsou finanční prostředky na příspěvky a granty. Stěžejní pro České Budějovice je připravenost města a jeho subjektů na místní úrovni (magistrát, kulturní zařízení) při tvorbě žádostí o finanční podporu z Evropské unie. Je zapotřebí mít ve městě schopné projektové manažery, kteří dokáží vést administraci a řízení projektů zaměřených na kulturu. V tomto směru se jeví jako vhodné navázání přímé spolupráce mezi magistrátem, kulturními subjekty působícími ve městě a Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích. Jednou z možností by vedle přímé spolupráce na koncipování a pořádání kulturních akcí mohlo v budoucnu být jednání o vytvoření mezifakultního studijního oboru arts management (spolupráce mezi Filozofickou a Ekonomickou fakultou), který by měl být úžeji zaměřen na metodiky sestavování projektů v oblasti kultury. V současnosti již podobně orientovaný studijní program existuje na Filozofické fakultě JU (Evropská teritoriální studia), takže magistrát má již dnes možnost oslovovat jeho absolventy. Především by měli být školeni v těchto dovednostech stávající zaměstnanci magistrátu, kteří na příslušných odborech pracují. Kreativní průmysl se zaměřuje na sociálně-ekonomický potenciál kultury a umění. V mnoha městech a regionech včetně venkovských oblastí napříč Evropou mají již investice do kulturních a kreativních průmyslů významný dopad na inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst. Jsou životně důležité pro vznik nových hospodářských aktivit a vznik nových a udržitelných pracovních příležitostí. Mají potenciál ke zkvalitnění života v městských i venkovských lokalitách a mohou učinit Evropu a její regiony přitažlivější pro investice a práci. Rozvíjení kreativního průmyslu lze několika způsoby. Město České Budějovice by toho mohlo dosáhnout vzniku tzv. kreativního inkubátoru. Ve městě by bylo zapotřebí vymezit budovu nebo určitý prostor, kde by tento inkubátor sídlil. Město by muselo vyhlásit výběrové řízení na provozovatele tohoto inkubátoru. Toto zařízení by sloužilo k různým školením a kurzům zaměřeným na oblast kultury (tvorba webových stránek, psaní projektových žádostí, atd.) Cílovou skupinou by byli především mladí lidé, kteří mají potenciál být inovativní. Tento proces by předcházelo terénní šetření, které by zjistilo na jaké témata z oblasti kultury by se měl kreativní inkubátor ve městě České Budějovice zaměřit. Cílovou skupinou by měli být

49 především studenti a absolventi některých oborů Jihočeské univerzity (např. Dějiny umění a Estetika na FF, či Výtvarná výchova na PF, dále rovněž Pedagog volného času na TF). V oblasti problematiky příhraniční spolupráce na poli kultury a cestovního ruchu se naopak orientují absolventi mezifakultního oboru Evropská teritoriální studia na FF JU, kteří jsou vybaveni jazykovými znalostmi i znalostmi z oblasti mezinárodního a evropského práva. Osoby zajišťující kulturu dále upozorňují na rozdílnost financování některých kulturních zařízení ve městě České Budějovice. Instituce zřizované městem České Budějovice či Jihočeským krajem mají určitou finanční jistotu v rámci příspěvku z rozpočtu veřejných financí. Ovšem organizace, které na vlastní riziko a náklady investují své prostředky a čas do kultury nejsou finančně podporovány v takové míře. Z hlediska kulturní nabídky lze spatřovat jistou neprovázanost stávající nabídky kulturních zařízení, což se může projevit v nedostatečné koordinaci kulturních zařízení. Město by se mělo proto snažit vytvořit adekvátní prostředí umožňující rozvoj a fungování kultury. Město v tomto ohledu nemusí být stěžejní, ale mělo by být nápomocno a otevřeno spolupracovat na propojení nabídky kulturních zařízení. Jednotlivé názory místních provozovatelů se shodují v tom, že stěžejním bodem kultury v Českých Budějovicích je velké množství žánrově pestrobarevných zaměření jednotlivých podniků zabývajících se kulturou a Jihočeské divadlo. Dalšími kulturními institucemi s regionálním významem je Jihočeská komorní filharmonie, operní soubor Jihočeského divadla a Dům umění. Významné kulturní akce, jak pro město České Budějovice, tak i pro jeho spádovou oblast, je Múzy na vodě, Přílet anděla a Majáles. Podle odborné i široké veřejnosti tyto akce vynikají hlavně svojí otevřeností a pestrostí. Pozitivním faktem je velký zájem o kulturu hlavně u mladších generací (dle průzkumu veřejnosti). Tento fakt by neměl být brán na lehkou váhu, jelikož v mládí je (nejen kulturní) budoucnost. Zájem u občanů Českých Budějovic je hlavně o divadlo (nejen Jihočeské) a dále o hudební produkce (festivaly, kluby) a různé multižánrové kulturní akce. Informace o těchto akcích jsou nejčastěji vyhledávány na internetu, proto by bylo vhodné se zaměřit na tuto možnost prezentace informací, ale nelze opomenout tzv. papírové média, které si uchovávají svoji informační kvalitu napříč generačním spektrem. SILNÉ STRÁNKY Město jako regionální centrum vzdělanosti, kultury, veřejné správy. Kulturní a historická tradice ve městě (včetně počtu kulturních památek). Identifikace občanů s městem a jejich aktivní přístup ke kultuře. Dlouhodobé působení profesionálních kulturních zařízení. Existence kulturních institucí s regionálním a nadregionálním významem (Jihočeské divadlo, Jihočeská komorní filharmonie apod.) Dostatečná nabídka kulturních scén, prostorů a aktivit. Všestrannost a různorodost kultury, jak z hlediska obsahového zaměření, tak vlastnické struktury. Využívání fondů EU a prostředků Ministerstva kultury k financování kulturních aktivit. Poměrně vysoký počet žadatelů o podporu z grantového systému. SLABÉ STRÁNKY Nejednotnost a individualismus v oblasti kultury (včetně absence dlouhodobé koncepce). Nevhodná lokalizace některých kulturních zařízení ve městě. Nejednotná komunikace všech aktérů na poli kultury ve městě. Poměrně malý podíl výdajů na kulturu z rozpočtu k celkovým rozpočtovým výdajům, včetně objemu prostředků na grantové schéma (v porovnání s obdobnými městy). Menší přehlednost grantového systému a nevyužívání víceletých grantů. Malé zastoupení kvalifikovaných osob s dlouholetou praxí v kulturních komisích a radách. Nedostatečná propagace města a působení na pozitivní image města. Absence webového portálu soustřeďujícího informace o kulturním dění ve městě. 49

50 PŘILEŽITOSTI Využití lokalizace města jako centrálního bodu Jihočeského kraje. Využití pozice univerzitního města, které podporuje integraci všech věkových skupin do společenského a kulturního života. Potenciál propojení oblasti vzdělávání a kultury (JU, zákl. uměl. školy). Vytvoření a naplňování koncepce rozvoje kultury, včetně adekvátně k tomu využívaných grantových schémat. Využití volných městských prostor a budov pro konání kulturních akcí. Využití památkových objektů pro kulturní účely. Podpora komunitních a neziskových projektů, s důrazem na partnerství soukromého a veřejného sektoru. Dbát na vícezdrojové financování kultury, zejména fondů EU (v novém programovacím období) a zapojení prostředků soukromé sféry. Vytvoření Fondu kultury jako možnosti vícezdrojového financování kultury a umožnění financování víceletých projektů. Využití potencionálu kreativních průmyslů (např. vytvoření kreativního inkubátoru). Nastavení fungující komunikační platformy mezi kulturními aktéry. HROZBY Celospolečenský trend k většinovému způsobu života, včetně upřednostňování kvantity před kvalitou a virtualizace kultury. Neřešení zhoršujícího se fyzického stavu některých kulturních památek. Rušení osvědčených kulturních institucí. Přílišná koncentrace kulturních zařízení v centru města a nedostatečný počet kulturních aktivit v okrajových částech města. Slabá koordinace mezi kulturními zařízeními a jejich akcemi (např. krytí termínů akcí) Komplikovanost žádostí o granty může vyústit v nezájem ze strany různých kulturních institucí. Slabá podpora neziskové/alternativní sféry může vést ke kulturní stagnaci. 50

51 Použité zkratky ČSÚ Český statistický úřad ITI Integrované teritoriální investice IPRM Integrovaný plán rozvoje města KD Kulturní dům MMR Ministerstvo pro místní rozvoj OP Operační program ROP Regionální operační program SO ORP Správní obvod obce s rozšířenou působností ÚFIS Účetní a informační systém státu z Centrálního systému účetních informací státu 51

52 Seznam zdrojů a použitá literatura HAMERNÍKOVÁ, B. Kultura a masmédia v tržních podmínkách. Veřejná podpora a alternativní zdroje financování. Praha: VŠE, Fakulta financí a účetnictví, ISBN KRBOVÁ, J. Vybrané obory kultury a masmédií. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, ISBN MOCKOVČIAKOVÁ, A. Analýza vývoje decentralizace rozhodování o kultuře v ČR po r se zaměřením na analýzu vlivu reformy veřejné správy na strukturu výdajů veřejných rozpočtů v oblasti kultury (zaměření na oblast místní a regionální kultury). 1. vyd. Praha: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, s. ISBN Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období Vymezení operačních programu a další postup při přípravu České republiky pro efektivní čerpání evropských fondů II. MMR, Květen Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období Vymezení programů a další postup při přípravě České republiky pro efektivní čerpání fondů Společného strategického rámce III. MMR, Říjen Podrobný seznam kulturních zařízení ve městě České Budějovice. Magistrát České Budějovice, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: Organizační řád Magistrátu města České Budějovice ze dne ve znění pozdějších změn (poslední aktualizace k ). PATOČKA, J., HEŘMANOVÁ, E. Lokální a regionální kultura. Praha: ASPI, ISBN: PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. vyd. Praha: Aspi, a. s., s. ISBN Program EU Culture 2000 projekty s českou účastí ( ), 1 vyd. Praha: Česká kancelář programu Culture nákladem Institutu umění Divadelního ústavu, 2008, 362 s. ISBN Státní kulturní politika , Praha: Ministerstvo kultury ČR, ISBN STEJSKAL, J., KOVÁRNÍK, J. Regionální politika a její nástroje. 1. vyd. Praha: Portál, ISBN ŽÍTEK, V., KLÍMOVÁ, V. Regionální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN

53 Seznam příloh 1. Mapa P1: Nejvýznamnější migrační směry z města České Budějovice v rámci SO ORP v ČR v letech Tabulka P2: Zastoupení českých návštěvníků města České Budějovice dle jednotlivých krajů 3. Tabulka P3: Nejčetnější zastoupení cizinců, kteří navštěvují České Budějovice 4. Tabulka P4: Typ příjezdu návštěvníků do města České Budějovice v roce Tabulka P5: Preference konkrétních činností v rámci cestovního ruchu 6. Tabulka P6: Frekvence návštěvnosti města České Budějovice v roce Tabulka P7: Oblast kultury podle odvětvového členění rozpočtové skladby 8. Graf P8: Podíl výdajů na kulturu na celkových výdajích schváleného rozpočtu (v %) ve vybraných městech v letech 2010 a Tabulka P9: Běžné výdaje na kulturu ve vybraných městech v roce 2010 (v tis. Kč) 10. Tabulka P10: Kapitálové výdaje na kulturu ve vybraných městech v roce 2010 (v tis. Kč) 11. Tabulka P11: Podíl výdajů na kulturu na celkových výdajích ve vybraných městech v roce 2010 (v tis. Kč) 12. Tabulka P12: Běžné výdaje na kulturu ve vybraných městech v roce 2011 (v tis. Kč) 13. Tabulka P13: Kapitálové výdaje na kulturu ve vybraných městech v roce 2011 (v tis. Kč) 14. Tabulka P14: Podíl výdajů na kulturu na celkových výdajích ve vybraných městech v roce 2011 (v tis. Kč) 15. Tabulka P15: Počet podaných a schválených žádostí o grantovou podporu ve městě České Budějovice v letech Tabulka P16: Počet podaných a schválených žádostí o grantovou podporu ve městě Pardubice v letech Tabulka P17: Počet podaných a schválených žádostí o grantovou podporu ve městě Ústí nad Labem v letech Tabulka P18: Počet podaných a schválených žádostí o grantovou podporu ve městě Olomouc v letech Mapa P19: Rozmístění kulturních zařízení ve městě České Budějovice 20. Graf P20: Počet respondentů podle toho s kým žijí v domácnosti 53

54 Přílohy Mapa P1: Nejvýznamnější migrační směry z města České Budějovice v rámci SO ORP v ČR v letech Tabulka P2: Zastoupení českých návštěvníků města České Budějovice dle jednotlivých krajů Kraj Procentuální zastoupení Jihočeský 45,10% Praha 10,70% Středočeský 7,40% Plzeňský 6,60% Jihomoravský 5,30% Zdroj dat: Vyhodnocení dotazníku pro návštěvníky Českých Budějovic, Magistrát ČB, 2012 Tabulka P3: Nejčetnější zastoupení cizinců, kteří navštěvují České Budějovice Země Procentuální zastoupení 54 Německo 27,30% Rakousko 11,50% Francie 6,90% Itálie 6,20% Slovensko 6,20% Zdroj dat: Vyhodnocení dotazníku pro návštěvníky Českých Budějovic, Magistrát ČB, 2012 Tabulka P4: Typ příjezdu návštěvníků do města České Budějovice v roce 2012 Typ příjezdu návštěvníků Státní příslušnost Čech Cizinec do 25 let let 65 a více let Individuálně 56,30% 43,70% 26,60% 62,00% 11,40% Se zájezdem 16,80% 83,20% 15,80% 58,40% 25,70% Celkem 48,40% 51,60% 24,40% 61,30% 14,30% Zdroj dat: Vyhodnocení dotazníku pro návštěvníky Českých Budějovic, Magistrát ČB, 2012 Otázka: S kým jste přijeli? Věk

55 Tabulka P5: Preference konkrétních činností v rámci cestovního ruchu Pěší turistika 31,3 Cykloturistika, horská cyklistika 29,3 Koupání, vodní sporty 19,3 Lyžování, zimní sporty 2 Jiný aktivní sport, který provozujete (golf, volejbal, horolezectví, létání apod.) 6,7 Péče o fyzickou a duševní kondici (fitness, posilování, sauna, rehabilitace apod.) 4,7 Poznávací turistika (návštěvy hradů, zámků, památek, muzeí, galerií apod.) 58,7 Venkovská turistika (agroturistika, pobyt na farmě, projížďky na koni apod.) 2 Církevní turistika (církevní památky, poutě, náboženské aktivity apod.) 2,7 Návštěvy kulturních akcí (festivaly, slavnosti, koncerty apod.) 15,3 Návštěvy sportovních akcí (závody, utkání, přebory apod.) 12,7 Společenský život a zábava 24 Nevím, nedokážu říci 2,7 Zdroj dat: Výzkumné šetření agentury czechtourism, dostupné na Pozn. Počet respondentů: 150 Tabulka P6: Frekvence návštěvnosti města České Budějovice v roce 2012 Frekvence Státní příslušnost Věk návštěvnosti města České Budějovice Čech Cizinec do 25 let let 65 a více let Poprvé 22,20% 77,80% 23,10% 64,10% 12,80% Jednou za rok 41,90% 58,10% 16,30% 60,50% 23,30% Několikrát do roka 95,90% 4,10% 32,80% 54,10% 13,10% Nepravidelně 54,30% 45,70% 21,00% 63,80% 15,20% Celkem 48,40% 51,60% 24,40% 61,30% 14,30% Zdroj dat: Vyhodnocení dotazníku pro návštěvníky Českých Budějovic, Magistrát ČB, 2012 Otázka: Jak často navštěvujete město České Budějovice? 55

56 Tabulka P7: Oblast kultury podle odvětvového členění rozpočtové skladby Oddíl Pododdíl Paragraf Název 33 Kultura, církve a sdělovací prostředky 331 Kultura 3311 Divadelní činnost 3312 Činnost uměleckých souborů 3313 Filmová tvorba, distribuce, kina 3314 Činnosti knihovnické 3315 Činnosti muzeí a galerií 3316 Vydavatelská činnost 3317 Výstavní činnosti v kultuře 3319 Záležitosti kultury j.n. (Klubová zařízení, planetária a podobná speciální kulturní zařízení, ostatní činnosti v kultuře) 332 Ochrana památek a péče o kulturní dědictví a národní a historické povědomí 3321 Činnosti památkových ústavů, hradů a zámků 3322 Zachování a obnova kulturních památek 3324 Výkup předmětů kulturní hodnoty 3326 Národní povědomí 3329 Ostatní záležitosti ochrany památek a péče o kulturní dědictví 333 Činnosti registrovaných církví a náboženských společností 3330 Činnosti registrovaných církví a náboženských společností 334 Sdělovací prostředky 3341 Rozhlas a televize 3349 Ostatní záležitosti sdělovacích prostředků 336 Správa v oblasti kultury, církví a sdělovacích prostředků 3369 Ostatní správa v oblasti kultury, církví a sdělovacích prostředků 338 Výzkum a vývoj v oblasti kultury, církví a sdělovacích prostředků 3380 Organizovaná, problémově, tematicky a kriticky orientovaná soustava poznávacích činností s cílem získání nových znalostí. 339 Ostatní činnosti v záležitostech kultury, církví a sdělovacích prostředků 3391 Mezinárodní spolupráce v kultuře, církvích a sdělovacích prostředcích 3392 Zájmová činnost v kultuře 3399 Ostatní záležitosti kultury, církví a sdělovacích prostředků Zdroj dat: Ministerstvo financí, Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb. - Rozpočtová skladba pro rok

57 Graf P8: Podíl výdajů na kulturu na celkových výdajích schváleného rozpočtu (v %) ve vybraných městech v letech 2010 a 2011 Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS. Tabulka P9: Běžné výdaje na kulturu ve vybraných městech v roce 2010 (v tis. Kč) Město Paragraf Celkem pododdí l 331 Celkem pododdí l 332 Olomouc Hradec Králové Ústí nad Labem České Budějovice Celke m Pardubice Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS

58 Tabulka P10: Kapitálové výdaje na kulturu ve vybraných městech v roce 2010 (v tis. Kč) Město Paragraf Celkem Ústí nad Labem Hradec Králové Olomouc Pardubice České Budějovice Pozn.: V Ústí nad Labem proběhla rekonstrukce muzea financovaná převážně z ROP NUTS II Severozápad. Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS. Tabulka P11: Podíl výdajů na kulturu na celkových výdajích ve vybraných městech v roce 2010 (v tis. Kč) Město Paragraf Celkem pododdí l 331 Celke m oddíl 33 Podíl na celk. výdajíc h (%) Ústí nad Labem ,4 Olomouc ,2 Hradec Králové České Budějovice ,3 Pardubice ,6 Pozn.: V Ústí nad Labem proběhla rekonstrukce muzea financovaná převážně z ROP NUTS II Severozápad. Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS. Tabulka P12: Běžné výdaje na kulturu ve vybraných městech v roce 2011 (v tis. Kč) Město Paragraf Celkem pododdí l 331 Celkem pododdí l 332 Olomouc Celke m oddíl Hradec Králové Ústí nad Labem České Budějovice Pardubice Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS. 58

59 Tabulka P13: Kapitálové výdaje na kulturu ve vybraných městech v roce 2011 (v tis. Kč) Město Paragraf Celkem oddíl 33 Hradec Králové Ústí nad Labem České Budějovice Olomouc Pardubice Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS. Tabulka P14: Podíl výdajů na kulturu na celkových výdajích ve vybraných městech v roce 2011 (v tis. Kč) Město Paragraf Celkem pododdíl 331 Celkem oddíl 33 Podíl na celk. výdajích (%) Ústí nad Labem ,7 Hradec Králové ,1 Olomouc ,9 České Budějovice ,1 Pardubice ,9 Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS. 59

60 Tabulka P15: Počet podaných a schválených žádostí o grantovou podporu ve městě České Budějovice v letech Veřejný zadavatel Soukromý zadavatel Veřejný zadavatel Soukromý zadavatel Veřejný zadavatel Soukromý zadavatel Veřejný zadavatel Soukromý zadavatel Počet podaných žádostí Počet schválených žádostí Zdroj dat: Magistrát města České Budějovice. Tabulka P16: Počet podaných a schválených žádostí o grantovou podporu ve městě Pardubice v letech Veřejný zadavatel Ostatní (o.s., Ostatní (o.s., Ostatní (o.s., Soukromý o.p.s., vysoká Veřejný Soukromý o.p.s., vysoká Veřejný Soukromý o.p.s., vysoká Veřejný Soukromý zadavatel škola, zadavatel zadavatel škola, zadavatel zadavatel škola, zadavatel zadavatel šk.práv.osoba) šk.práv.osoba) šk.práv.osoba) Ostatní (o.s., o.p.s., vysoká škola, šk.práv.osoba) Počet podaných žádostí Počet schválených žádostí Zdroj dat: Magistrát města Pardubice. Tabulka P17: Počet podaných a schválených žádostí o grantovou podporu ve městě Ústí nad Labem v letech Veřejný zadavatel Soukromý Veřejný Soukromý Veřejný Soukromý Veřejný zadavatel zadavatel zadavatel zadavatel zadavatel zadavatel Soukromý zadavatel Počet podaných žádostí ** ** ** ** * 200 * 182 Počet schválených žádostí ** ** ** ** * 125 * 93 Zdroj dat: Magistrát města Ústí nad Labem Tabulka P18: Počet podaných a schválených žádostí o grantovou podporu ve městě Olomouc v letech Soukromý Veřejný Soukromý Veřejný Soukromý Veřejný Veřejný zadavatel zadavatel zadavatel zadavatel zadavatel zadavatel zadavatel Soukromý zadavatel Počet podaných žádostí Počet schválených žádostí Zdroj dat: Magistrát města Olomouc

61 Mapa P19: Rozmístění kulturních zařízení ve městě České Budějovice Graf P20: Počet respondentů podle toho s kým žijí v domácnosti Zdroj dat: PROCES Průzkum v rámci projektu Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích, 2012 Otázka: S kým žijete v domácnosti? 61

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing.

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Olga Nováková Struktura příspěvku 1. Společný regionální operační program

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

rtd Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Ing. David Koppitz

rtd Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Ing. David Koppitz Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast rtd PS3: Vzdělávání a využití památek pro vzdělávání a rozvoj kreativního průmyslu Ing. David Koppitz Zásadní problémy

Více

Vývoj úloha a struktura obcí v České republice. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj. Drážďany, 3.- 4. 11. 2011

Vývoj úloha a struktura obcí v České republice. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj. Drážďany, 3.- 4. 11. 2011 Vývoj úloha a struktura obcí v České republice Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj Drážďany, 3.- 4. 11. 2011 Územně správní členění České republiky je poměrně složité a odráží dlouhodobě vytvářený

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR II. Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina)

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Integrovaný plán rozvoje města Povinnost sestavení IPRM Důvod tvorby a přínos IPRM Obsah IPRM Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Aktuální stav rozpracovanosti Komunikace s veřejností

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 IV. PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE PŘÍLOHY 29 Příloha 1: Úplné výsledky Rozboru Státní rozpočet 30 Krajské rozpočty a rozpočet hl. m.

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů

Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů Z genderové analýzy vyplynulo hodnocení souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin se stanovenými cíly jednotlivých

Více

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Aktualizace KPS, oblast podnikání Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020 Mgr. Vladimíra Vyhnálková Kdo tvoří koncepci cestovního ruchu Jihočeského kraje? Kdo ji píše? KOLEGIUM CESTOVNÍHO RUCHU poradní orgán hejtmana Jčk, rozšířené

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Zlín, 30. 4. 2015 Programové období 2014 2020 Strategie Evropa

Více

Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje. Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje. Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR PŘÍKLADY PROJEKTŮ ALOKACE NA PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 - 18,9% 26,69 mld. 21,64

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Verze 1.0 ke dni 1. 3. 2011 Územní aspekty implementace Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

Příloha č. 2 k rozhodnutí ministra o vydání Dodatku k Metodickému pokynu. Č.j.: 15450/2008-72. Metodický pokyn

Příloha č. 2 k rozhodnutí ministra o vydání Dodatku k Metodickému pokynu. Č.j.: 15450/2008-72. Metodický pokyn Č.j.: 15450/2008-72 Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města (na základě Usnesení vlády ČR ze dne 13. srpna

Více

Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR

Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR Minulé a nové dotační programy pro oblast brownfields v ČR Původní program (2004-2006) Program na podporu rozvoje průmyslových zón OP Průmysl a

Více

Strategický cíl 3. Prosperita

Strategický cíl 3. Prosperita Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková Základní informace o MAS Mapa území MAS Střední Haná Základní informace o MAS Počet členů MAS dle sektorů Obce na území MAS: Ivaň, Kojetín, Lřenovice, Lobodic,

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Strategické řízení ve světle evropských fondů. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Strategické řízení ve světle evropských fondů. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Strategické řízení ve světle evropských fondů Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Současné problémy Absence kvalitních dlouhodobých i střednědobých plánovacích

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011 Obsah: ÚVOD 2 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 3 1. Souhrnné údaje o dotacích poskytnutých NNO z veřejných rozpočtů 3

Více

Setkání regionálních partnerů HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE

Setkání regionálních partnerů HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE Setkání regionálních partnerů HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE Regionální stálá konference podtitulek Královéhradeckého kraje 20. června 2014 ve 12:30 hod. PROGRAM Aktuální informace o stavu přípravy čerpání

Více

Výroční konference ROP SZ

Výroční konference ROP SZ Podporováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj Vize přestane být snem Výroční konference ROP SZ Příklad dobré praxe z Ústí nad Labem Karlovy Vary, 12.11.2009 Obsah projektu: rekonstrukce budovy Muzea

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026

STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026 STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026 Ing. Radek Fujak expert v oblasti strategického plánování a prostorových analýz PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů,

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Finanční podpora pro živé umění

Finanční podpora pro živé umění Finanční podpora pro živé umění 2015 Obsah Úvod...str. 3 Financování živého umění na MK...str. 9 Tabulky vývoje podpory umění ze strany MK ČR za léta 2008 2015...str. 16 Aproximační strategie...str. 19

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Seminář Financování firemních inovací s výhledem

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012. Zuzana Prouzová 16.12.2013, Praha

Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012. Zuzana Prouzová 16.12.2013, Praha Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012 16.12.2013, Praha Nová struktura ROZBORU SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 1.Hlavní zjištění 2.Státní rozpočet (2006-2012) 3.Rozpočty krajů a hl. m. Prahy

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně novely č. 225/2009 Sb. s

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Konference Společně správným směrem spolupráce s partnery i médii Vyhodnocení činnosti v letech 2008 2009 a nástin další spolupráce Ostrava

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011 Obsah: ÚVOD 2 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 3 1. Souhrnné údaje o dotacích poskytnutých NNO z veřejných rozpočtů 3

Více

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 Regionální kancelář pro JMK 1. část Regionální kanceláře agentury CzechInvest

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Regionální operační program NUTS II Severozápad

Regionální operační program NUTS II Severozápad Regionální operační program NUTS II Severozápad CHRÁM CHMELE A PIVA 1 Chrám Chmele a Piva 2 3 Identifikace zdroje spolufinancování projektu Regionální operační program NUTS II Severozápad 2. výzva Priorita

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Program přeshraniční spolupráce ČR-Polsko MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR AKTUÁLNÍ MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ OBNOVY A UCHOVÁNÍ KULTURNÍHO DĚDICTVÍ, Liberec, 10.12.2014 Obsah prezentace Ohlédnutí za programovým

Více

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období 2014 2018, s Rozpočtovými pravidly

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad Hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 2013

Více

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS 2 JIHOVÝCHOD PRIORITNÍ OSA 3 UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL Hlavním cílem prioritní osy 3 je systematické zvyšování konkurenceschopnosti regionu posilováním

Více

Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020

Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020 Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020 Operační programy 2014-2020 Odlišnosti nastavení budoucího období: Prostředky EU priority Tematická koncentrace Zkušenosti široká strategie,

Více

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu 30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu Střední Čechy y Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační č program pro NUTS

Více

BUDOUCNOST FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÉHO SEKTORU z pohledu Ministerstva kultury

BUDOUCNOST FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÉHO SEKTORU z pohledu Ministerstva kultury BUDOUCNOST FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÉHO SEKTORU z pohledu Ministerstva kultury Veřejné slyšení Senát PČR 03. 03. 2014 Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012 impuls pro veřejné slyšení RV NNO:

Více

Regionální operační program Severovýchod

Regionální operační program Severovýchod Regionální operační program Severovýchod Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Rozvoj dopravní infrastruktury... 2 Prioritní osa 2 - Rozvoj městských a venkovských

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy Budoucnost cestovního ruchu v regionech z pohledu krajské samosprávy Ing. Jindřich Ondruš předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro cestovní ruch člen Rady Zlínského kraje Vznik krajů subjekty odpovídající

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora Strategická podpora a potřeby KKP Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Světlo či tma?...budiž světlo! Praha, 26. 6. 2013 Eva Žáková Institut umění Divadelní ústav Účet kultury Trojsektorová

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

Regionální operační program Jihozápad

Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV. Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu. 4.

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV. Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu. 4. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu 4. května 2015 Praha 1 Integrovaný plán rozvoje území v programovém období 2014 2020 Nový

Více

22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa. Regionální operační program StředníČechy

22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa. Regionální operační program StředníČechy 22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa Regionální operační program StředníČechy Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy Zaměřený konkrétně na region Střední

Více

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny Jan Vaic, člen komise Komise CR v Lounech Poradní orgán Rady Města Loun 6 členů, odborníků se zkušenostmi

Více

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Verze březen 2015 1 STRUČNÝ SOUHRN MS Pakt je strategickou komunikační platformou

Více

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod IROP Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2 Podpora udržitelného cestovního ruchu Celkem podpořeno 4 projektů

Více

U S N E S E N Í. Číslo: 38 ze dne 23. května 2013

U S N E S E N Í. Číslo: 38 ze dne 23. května 2013 Číslo: 38 ze dne 23. května 2013 Rozhodnutí předsedy Rady AKČR podle usnesení Rady AKČR č. 25/2005 v období od 23. dubna 2013 do 20. května 2013 I. schvaluje následující rozhodnutí předsedy Rady AKČR:

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše úvodní jednání 3. 4. 2012 Program 1. Představení SPF Group a. Profil firmy b. Významné reference 2. ISRR Krkonoše a. Výstupy b. Harmonogram c. Organizace

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020 Projekt Podpora vzniku Integrovaného plánu rozvoje území Zlín pro období 2014-2020 je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu technická pomoc

Více