PROCES. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Strakonice AKTUALIZACE 2012 Část A Podklady pro RURÚ

Transkript

1 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Strakonice AKTUALIZACE 2012 Část A Podklady pro RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Listopad 2012

2 Projekt byl podpořen z grantového programu Jihočeského kraje.

3 Tuto studii zpracovala společnost - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, spol. s.r.o. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava IČ: , Tel.: , info@rozvoj-obce.cz. Autorský kolektiv: Andrea Hrušková tvorba koncepce studie a koordinace týmu Ing. Lubor Hruška, Ph.D. odborný garant, tvorba metodiky Ing. Hana Doleželová metodické vedení realizačního týmu Ing. Ivana Foldynová městské inženýrství a urbanismus, problémy k řešení v ÚPD Ing. arch. Jaroslav Sedlecký autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD Nika Chadzipanajotidisová organizace průzkumů a sběr dat Ekonomický pilíř Ing. Hana Doleželová garant Bc. Radka Matoláková Sociodemografický pilíř Ing. Kamila Frenová garant Mgr. Martina Baranová Environmentální pilíř Ing. Lukáš Tejzr garant, technická infrastruktura Bc. Martin Matuszczyk Dopravní infrastruktura Ing. Vlastimil Starý - garant Bc. David Kubáň GIS, zpracování dat a výkresů Ing. Radek Fujak garant Ing. Michal Samiec Bc. Jan Vyhlídal vyváženost pilířů

4 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obsah Úvod Popis území a širší vztahy Základní charakteristika území Širší vztahy a nadřazené dokumenty Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Sociální pilíř Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Ekonomický pilíř Regionální ekonomika Trh práce Daňová výtěžnost Souhrn pilířů Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Seznam zkratek Seznam zdrojů a použitá literatura Seznam příloh Přílohy

5 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ) je zpracováván a aktualizován na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální, sociodemografický a ekonomický. RURÚ není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů, včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě jeho aktualizací lze RURÚ využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sociodemografického a hospodářského pilíře, které poskytnou podklad pro RURÚ a aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Při hodnocení jednotlivých témat je využita tzv. Hruškova metoda, která je multikriteriální analýzou zohledňující podmíněnost v území a zároveň je doplněna o sociální rozměr. Metoda umožňuje kombinovat kvantitativní přístup založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Metoda slouží k porovnání jednotlivých území obcí v rámci SO ORP a její efektivita spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Výsledky pro jednotlivé obce jsou vizualizovány - 5 -

6 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. prostřednictvím jednoduchých paprskovitých grafů (nazývaných Ameba či Drážďanská hvězda). Aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Strakonice obsahuje dvě jednotlivě navazující části. Část A Podklady pro RURÚ, které zahrnují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území v jednotlivých tématech: environmentální horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, sociální technická a dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení a rekreace, ekonomický regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost. Na část A navazuje část B RURÚ, která vyhodnocuje udržitelný rozvoj území SWOT analýzou, určuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyváženost pilířů v celém SO ORP Strakonice

7 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 1 Popis území a širší vztahy 1.1 Základní charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností Strakonice leží v západní části Jihočeského kraje. Území SO ORP sousedí na západě s Plzeňským krajem, na severu s SO ORP Blatná, na východě s SO ORP Písek, na jihovýchodě s SO ORP Vodňany, na jihu s SO ORP Prachatice a na jihozápadě s SO ORP Vimperk. Rozlohou 574 km 2 je středně velký (5,7 % rozlohy kraje), hustotou 79 obyvatel/km 2 je po Českých Budějovicích a Táboru třetí nejlidnatější správním obvodem v kraji (žije zde 7,2 % obyvatel kraje). Správní obvod zahrnuje 69 obcí, z nichž dvě - Strakonice a Volyně - jsou obcemi s pověřenými obecními úřady. Mapa 1.1.1: Správní obvod SO ORP Strakonice - 7 -

8 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Níže uvedená tabulka znázorňuje výměry všech 69 obcí SO ORP Strakonice. Je zřejmé, že největší podíl rozlohy obce na celkové rozloze území má obec Strakonice, následuje obec Radomyšl, Čestice a Čejetice. Tabulka 1.1.1: Výměra obcí SO ORP Strakonice Rozloha [ha] Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%] Cehnice 1 463,8 2,5 Čejetice 2 104,8 3,7 Čepřovice 1 024,2 1,8 Čestice 2 319,3 4,0 Doubravice 743,9 1,3 Drachkov 338,4 0,6 Drážov 1 229,9 2,1 Droužetice 521,6 0,9 Dřešín 888,8 1,5 Hlupín 474,9 0,8 Horní Poříčí 705,2 1,2 Hoslovice 1 083,6 1,9 Hoštice 391,9 0,7 Chrášťovice 1 070,9 1,9 Jinín 488,2 0,9 Kalenice 411,0 0,7 Katovice 955,5 1,7 Kladruby 456,5 0,8 Kraselov 805,7 1,4 Krejnice 345,4 0,6 Krty-Hradec 530,3 0,9 Kuřimany 313,0 0,5 Kváskovice 326,0 0,6 Libětice 452,1 0,8 Litochovice 1 095,4 1,9 Malenice 988,8 1,7 Mečichov 882,3 1,5 Milejovice 624,4 1,1 Miloňovice 629,1 1,1 Mnichov 787,6 1,4 Mutěnice 224,8 0,4 Nebřehovice 517,8 0,9 Němčice 273,5 0,5 Němětice 368,4 0,6 Nihošovice 893,8 1,6 Nišovice 623,9 1,1 Nová Ves 850,9 1,5 Novosedly 843,6 1,5 Osek 1 393,4 2,4 Paračov 458,9 0,8 Pracejovice 799,6 1,4 Přední Zborovice 291,0 0,5 Předslavice 1 154,4 2,0 Přechovice 396,0 0,7 Přešťovice 1 050,6 1,8-8 -

9 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rozloha [ha] Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%] Radějovice 222,9 0,4 Radomyšl 2 517,0 4,4 Radošovice 1 019,0 1,8 Rovná 433,9 0,8 Řepice 428,4 0,7 Skály 509,9 0,9 Slaník 296,7 0,5 Sousedovice 410,6 0,7 Strakonice 3 477,5 6,1 Strašice 813,5 1,4 Strunkovice nad Volyňkou 380,6 0,7 Střelské Hoštice 2 092,1 3,6 Štěchovice 728,1 1,3 Štěkeň 1 455,7 2,5 Třebohostice 968,6 1,7 Třešovice 429,5 0,7 Úlehle 655,2 1,1 Únice 564,2 1,0 Vacovice 261,5 0,5 Velká Turná 760,1 1,3 Volenice 1 591,0 2,8 Volyně 2 053,9 3,6 Zahorčice 363,0 0,6 Zvotoky 391,9 0,7 Celkem SO ORP Strakonice ,9 100 Zdroj: UAP Širší vztahy a nadřazené dokumenty Politika územního rozvoje ČR (dále též PÚR ČR ) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích 5 odst. 5 podle 31 až 35 a 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), na základě usnesení vlády ČR č. 561 ze dne , kterým byla schválena Politika územního rozvoje České republiky (dále též PÚR ČR 2006), a na základě úkolu II. 2. písm. a) tohoto usnesení. PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které se uplatňují na celém území České republiky; Rozvojové oblasti a rozvojové osy, Specifické oblasti, Koridory a plochy dopravní infrastruktury a Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury ; Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, - 9 -

10 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; Další úkoly pro územní plánování. Republikové priority Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje atd. Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. (Viz také Lipská charta, bod II. 2; viz také čl. 26 PÚR ČR 2006) Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) by měly stanovit především základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Zásady schvaluje zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. V návaznosti SO ORP Strakonice na Politiku územního rozvoje České republiky a na návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jsou definovány následující rozvojové osy a vymezené specifické oblasti nadmístního významu. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR 2008 mají sledovat zejména:

11 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny. Rozvojová oblast Písecko - Strakonicko Na území Jihočeského kraje je vymezena rozvojová oblast nadmístního významu N-OB1 Písecko Strakonicko. Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje ji a) vymezuje do rozsahu katastrálních území Čejetice (Čejetice, Sedlíkovice), Čížová (Bošovice u Čížové, Krašovice u Čížové, Nová Ves u Čížové, Topělec, Zlivice), Dobev (Nepodřice, Oldřichov u Písku, Stará Dobev), Drhovle (Brloh u Drhovle, Drhovle, Mladotice u Drhovle, Pamětice u Drhovle), Kestřany (Staré Kestřany, Zátaví), Osek (Jemnice u Oseka, Rohozná u Rovné), Písek (Hradiště u Písku, Nový Dvůr u Písku, Písek, Semice u Písku, Smrkovice), Předotice (Kožlí u Čížové, Křešice u Čížové, Malčice u Mirotic, Podolí II, Šamonice, Soběšice u Předotic, Třebkov), Přešťovice (Brusy, Kbelnice, Přešťovice), Protivín (Maletice, Milenovice, Myšenec, Protivín, Selibov), Putim (Putim), Řepice (Řepice), Rovná (Rovná u Strakonic), Slaník (Slaník), Štěkeň (Štěkeň, Vítkov u Štěkně), Strakonice (Dražejov u Strakonic, Hajská, Modlešovice, Nové Strakonice, Přední Ptákovice, Strakonice, Střela), Tálín (Tálín), Žďár (Žďár u Protivína); b) dále stanovuje v rámci vymezení této oblasti tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat kapacitní dopravní napojení této rozvojové oblasti na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy s vazbou na Středočeský kraj, Plzeňský kraj a Německo, podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Severní písecké průmyslové zóny, Protivína, Strakonic a Drhovle, rozvoj obytných aktivit ve velkých centrech (Strakonice, Písek) a sportovně rekreačních funkcí (Kestřany), v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Otavy a Blanice a přírodního parku Písecké hory věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny; c) a zároveň stanovuje tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru rychlostní silnice R4 a kapacitní silnice I/4 a dále koridorů silnic I. třídy (zejména I/20 směrem na Plzeň a I/22 na Klatovy) a železnice ČD 190 směrem na Plzeň, zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením rozvojové oblasti N-OB1, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní

12 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, při řešení urbanizace území minimalizovat negativ-ní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech rozvojové oblasti N-OB

13 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2 Environmentální pilíř 2.1 Horninové prostředí a geologie Největší část území SO ORP, přibližně od obce Strakonice na jih, tvoří jednotvárná série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity). Severně a severovýchodně od obce Strakonice je zastoupena pestrá série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity s vložkami vápenců, erlanu, kvarcitu, grafitu a amfibolitu). Stejné složení je také v širším okolí obce Volyně až k jihu na hranice SO ORP. V okolí a východně od obce Strakonice se vyskytují ostrůvky terciérních hornin (písky, jíly) a v nivě Otavy a Volyňky i dalších menších toků kvartérní sedimenty (hlíny, písky, štěrky). Severně až severovýchodně od Strakonic a v celé hraniční severní části jsou protáhlé ostrovy granodioritů až dioritů (tonalitová řada). Jižně od Nahořan na hranici ORP (Vacovický vrch) je osamocený protáhlý pás žuly (granitová řada). Těžba nerostných surovin Území SO ORP Strakonice není bohaté na nerostné suroviny. Na jeho území se nachází především stavební suroviny (stavební kámen, vápenec, žula a štěrkopísky), ale vyskytují se zde taktéž chráněná ložisková území zlatonosné rudy zlata. Na území SO ORP Strakonice byly vymezeny dobývací prostory, jejich výměry v rámci obcí SO ORP znázorňuje následující tabulka. Tabulka 2.1.1: Dobývací prostory na území SO ORP Strakonice Výměra obce [ha] A057 [ha] A057 [%] surovina Krty-Hradec 530,3 14,5 2,7 stavební kámen Krty-Hradec 530,3 2,3 0,4 dolomitické vápence a vápenec Nihošovice 665,8 10,7 1,6 žula Únice 564,2 0,7 0,1 stavební kámen Únice 564,2 0,2 0,0 dolomitické vápence a vápenec Volyně 683,2 14,5 2,1 stavební kámen Zdroj: ÚAP 2012 Ve sledovaném území byla vymezena chráněná ložisková území, jež uvádí následující tabulka. Jedná se především o stavební suroviny a v obcích Čejetice, Přešťovice a Strakonice se spolu se štěrkopísky vyskytují taktéž naleziště zlata. Tabulka 2.1.2: Chráněná ložisková území v SO ORP Strakonice Výměra obce [ha] A058 [ha] A058 [%] Surovina Čejetice 2 104,8 18,7 0,9 Štěrkopísky - Štěrkopísky,Zlatonosná ruda - zlato - kov Krty-Hradec 530,3 70,0 13,2 Stavební kámen - Stavební kámen Nihošovice 665,8 3,0 0,4 Stavební kámen - Stavební kámen Nihošovice 665,8 2,0 0,3 Stavební kámen - Stavební kámen Přešťovice 1 050,6 10,8 1,0 Štěrkopísky - Štěrkopísky,Zlatonosná ruda - zlato - kov Strakonice 3 477,5 57,9 1,7 Štěrkopísky - Štěrkopísky,Zlatonosná ruda - zlato - kov Únice 564,2 28,7 5,1 Stavební kámen - Stavební kámen Zdroj: ÚAP

14 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vymezení ložisek nerostných včetně jejich typů a stavu těžby je zakresleno v mapě č Na správním území SO ORP Strakonice v současnosti probíhá povrchová těžba pouze v několika lokalitách. Mapa 2.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Strakonice Podrobný přehled ložisek nerostných surovin těžených i netěžených, velikost ploch jednotlivých ložisek a jejich podíl na výměře obcí kde se nalézají, udává tabulka A 1 v příloze

15 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná a sesuvná území představují významné limity využití území. Území SO ORP Strakonice je důlní činností poznamenáno pouze v omezeném rozsahu. Výskyt plošných poddolovaných území v jednotlivých obcích a jejich plochy uvádí následující tabulka. Tabulka 2.1.3: Plošné poddolované území (A061) Výměra obce [ha] A061 [ha] A061 [%] Cehnice 1 463,8 91,9 6,3 Doubravice 743,9 33,8 4,5 Horní Poříčí 705,2 0,5 0,1 Katovice 955,5 3,1 0,3 Krejnice 345,4 9,8 2,8 Litochovice 1 095,4 2,8 0,3 Mutěnice 224,8 2,1 0,9 Volenice 1 159,3 0,6 0,1 Volyně 683,2 2,7 0,4 Zdroj: ÚAP 2012 V SO ORP Strakonice je taktéž situováno 14 bodových poddolovaných území, jejich přehled lze nalézt v následující tabulce. Tabulka 2.1.4: Bodové poddolované území (A061) Počet A061 Rozsah Cehnice 1 ojedinělá Katovice 1 ojedinělá Kladruby 1 ojedinělá Malenice 1 ojedinělá Mnichov 1 ojedinělá Mutěnice 1 ojedinělá Nihošovice 2 ojedinělá Nišovice 1 systém Nišovice 1 ojedinělá Nová Ves 1 ojedinělá Volenice 2 ojedinělá Volyně 1 ojedinělá Zdroj: ÚAP 2012 V SO ORP se nenachází jediné sesuvné území, což je z hlediska územního plánování velmi pozitivní jev. Na sledovaném území se dále nachází 20 starých důlních děl, z toho 10 na území obce Doubravice, 4 na území obce Katovice, 2 ve Volyni a po jednom v Litochovicích, Malenicích, Nové Vsi a Volenicích. Jako pozůstatek po důlní činnosti se na území obcí Horní Poříčí, Katovice a Volyně nacházejí plošné haldy a odvaly na ploše cca 6,3 ha. V obcích Nišovice, Nihošovice a Volenice se pak nacházejí haldy a odvaly bodového charakteru. V následující mapě je znázorněn výskyt poddolovaných území a hald

16 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.1.2: Haldy a poddolovaná území v SO ORP Strakonice 2.2 Vodní režim Území ORP Strakonice spadá do tří hlavních povodí: Otava po Volyňku č.h.p západní a severozápadní část, Volyňka a Otava od Volyňky po Blanici č.h.p severovýchodní část, Blanice a Otava od Blanice po Lomnici č.h.p jihovýchodní část. Mezi významné toky celého území jsou zařazeny Otava, Volyňka a Peklov. Kromě nich je zde řada potoků, které jsou mj. charakteristické tím, že jsou na nich vybudovány rybníky nebo kaskády rybníků, tvořících několik soustav. Jde např. o skupinu rybníků u Rojic na Brložském potoce, na Radomyšlském potoce pod Domanicemi, na Vítkovském potoce u Nových Kestřan, u Čejetic na Zorkovickém potoce a jeho přítoku Rybničním potoce, na Cehnickém potoce u Mladějovic a Sudoměře aj. Vymezení hranic jednotlivých povodí poskytuje mapa A1 v příloze

17 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Do území SO ORP zasahují tři hydrogeologické rajóny: rajón 1230 kvartér řeky Otavy a Blanice, zasahuje podél řeky Otavy až ke Katovicím a proti toku Volyňky až Radešovicím, rajón 6310 Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy, zahrnuje jižní a jihozápadní část ORP, rajón 6320 Krystalinikum povodí Střední Vltavy, zabírá severozápadní a severní část SO ORP. Návrh ZÚR JČK stanovuje v souladu s Plánem hlavních povodí ČR a se Směrným vodohospodářským plánem lokality pro akumulaci povrchových vod jako územní rezervy. Na území SO ORP Strakonice byla vymezena územní rezerva pro lokalitu Nihošovice na toku Peklov. Dotčená katastrální území jsou: Počátky u Volyně, Nihošovice, Doubravice u Volyně. ZÚR pro využití dotčených ploch nenavrhují žádné záměry republikového nebo nadmístního významu, které by znemožnily jejich případnou realizaci a totéž ukládá pro navazující ÚPD obcí v uvedených lokalitách. Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP Strakonice byla rozsáhlá území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Na území SO ORP Strakonice zabírají zranitelné oblasti 85,3 % území v celkové rozloze cca ,7 ha. Výskyt ploch vodních zdrojů včetně ochranných pásem (jev A044) a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Strakonice uvádí následující tabulka. Tabulka 2.2.1: Ochranná pásma vodních zdrojů (A044) Výměra obce [ha] A044 [ha] A044 [%] Cehnice 1 463,8 369,7 25,3 Čejetice 2 104,8 54,6 2,6 Čepřovice 1 024,2 37,9 3,7 Čestice 2 319,3 11,5 0,5 Doubravice 743,9 184,3 24,8 Drážov 1 229,9 126,7 10,3 Dřešín 888,8 7,0 0,8 Horní Poříčí 705,2 33,6 4,8 Hoslovice 1 083,6 20,4 1,9 Chrášťovice 1 070,9 0,0 0,0 Jinín 488,2 11,9 2,4 Katovice 955,5 266,7 27,9 Kraselov 805,7 7,2 0,9 Malenice 988,8 615,5 62,2 Milejovice 624,4 13,6 2,2 Miloňovice 629,1 62,5 9,9 Nebřehovice 517,8 0,6 0,1 Němčice 273,5 2,1 0,8-17 -

18 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Výměra obce [ha] A044 [ha] A044 [%] Nihošovice 665,8 35,9 5,4 Nišovice 623,9 119,4 19,1 Pracejovice 799,6 11,8 1,5 Přechovice 396,0 9,8 2,5 Radějovice 222,9 2,8 1,3 Radomyšl 2 517,0 261,7 10,4 Rovná 433,9 12,6 2,9 Řepice 428,4 22,4 5,2 Slaník 296,7 0,0 0,0 Strakonice 3 477,5 64,6 1,9 Střelské Hoštice 2 092,1 2,2 0,1 Štěchovice 728,1 3,4 0,5 Třebohostice 968,6 18,9 2,0 Úlehle 655,2 99,1 15,1 Volenice 1 159,3 73,8 6,4 Volyně 1 370,6 275,9 20,1 Zahorčice 363,0 17,6 4,8 Zdroj: ÚAP 2012 Na sledovaném území se nachází řada převážně menších vodních nádrží o celkové rozloze cca 395,8 ha, což představuje zhruba 0,7 % území. Jejich výskyt a podíl na území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka. Největší nádrží je Velkorojický rybník o velikosti cca 61 ha

19 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.2.2: Vodní nádrže na území SO ORP Strakonice Výměra obce [ha] A048 [ha] A048 [%] Název Cehnice 1 463,8 12,9 0,9 Třetina Cehnice 1 463,8 10,6 0,7 Velký cehnický ryb. Čejetice 2 104,8 28,7 1,4 Markovec u Žižky Čejetice 2 104,8 11,6 0,6 Mlýnský ryb. Čejetice 2 104,8 12,3 0,6 Nadvesný ryb. Čejetice 2 104,8 10,7 0,5 Starý ryb. Čejetice 2 104,8 0,0 0,0 Třetina Doubravice 743,9 10,5 1,4 Nahošín Droužetice 521,6 0,0 0,0 Horní řepický ryb. Chrášťovice 1 070,9 18,7 1,7 Velké jezero Krty-Hradec 530,3 11,7 2,2 Hradecký ryb. Mnichov 787,6 20,9 2,7 Mnichovský ryb. Radomyšl 2 517,0 15,6 0,6 Horní řepický ryb. Radomyšl 2 517,0 24,8 1,0 Malducky Radomyšl 2 517,0 61,0 2,4 Velkorojický ryb. Řepice 428,4 11,0 2,6 Dolní řepický ryb. Strakonice 3 477,5 11,4 0,3 Velkoholský ryb. Štěkeň 1 455,7 11,6 0,8 Barachovec Štěkeň 1 455,7 18,6 1,3 Velký vítkovský ryb. Třebohostice 968,6 0,0 0,0 Velké jezero Velká Turná 760,1 11,2 1,5 Babák Velká Turná 760,1 51,8 6,8 Milava Velká Turná 760,1 30,2 4,0 Staroborský ryb. SO ORP Celkem ,9 395,8 0,7 Zdroj: ÚAP 2012 Sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních toků. Jejich celková délka činí 865,4 km. Výskyt výše popisovaných hydrologických jevů znázorňuje následující mapa

20 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.2.1: Vodní režim na území SO ORP Strakonice Záplavová území Vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází v SO ORP Strakonice opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území SO ORP Strakonice byla vymezena záplavová území na katastrálním území 20 obcí z celkového počtu 72 v celkové rozloze 1 986,5 ha, což představuje cca 3,5 % celkové výměry území. Výměry záplavových území jednotlivých periodicit obsahuje následující tabulka. Rozpis záplavových území dle jednotlivých obcí udává tabulka A 2 v příloze. Nejhorší situace je v obci Strakonice, kde zaplaví voda s periodicitou 100 let až 35,5 % území

21 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.2.3: Záplavová území v SO ORP Strakonice Výměra [ha] Q005 [ha] Q005 [%] Q020 [ha] Q020 [%] Q100 [ha] Q100 [%] SO ORP Celkem , ,1 1, ,9 2, ,5 3,5 Zdroj: ÚAP 2012 Pozn.: Q100 stoletá voda, Q20 dvacetiletá voda, Q5 pětiletá voda Výskyt záplavových území s periodicitou 100 let na sledovaném území znázorňuje následující mapa. Největší problémy se vyskytují na řekách Otava a Volyňka. Mapa 2.2.2: Záplavové území s periodicitou 100 let Rozsahy ploch aktivní zóny záplavového území v obcích SO ORP Strakonice jsou uvedeny v tabulce A3 v příloze. Sumace tohoto jevu pro celé území je zpracována v následující tabulce

22 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.2.4: Aktivní zóna záplavového území Výměra (ha) QAZ (ha) QAZ (%) SO ORP Celkem , ,9 3,7 Zdroj: ÚAP 2012 Stávající objekty protipovodňové ochrany uvádí následující tabulka. Jedná se pouze o jednoduché bezpečnostní přelivy a suchý poldr. Tabulka 2.2.5: Objekt/zařízení protipovodňové ochrany (A054) obec A 054 počet A 054 typ Strakonice 1 bezpečnostní přeliv Strakonice 2 ostatní Radošovice 1 bezpečnostní přeliv Katovice 1 bezpečnostní přeliv Cehnice 1 suchý poldr Zdroj: ÚAP 2012 V rámci Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje (2007) byly zařazeny do seznamu obcí nechráněných nebo nedostatečně chráněných obce Cehnice, Čejetice, Čestice, Horní Poříčí, Jinín, Katovice, Malenice, Němetice, Nihošovice, Nišovice, Novosedly, Pracejovice, Přední Zborovice, Radošovice, Slaník, Strakonice, Střelské Hoštice, Štěchovice, Štěkeň, Volyně, Zvotoky. Pro většinu z nich byla následně navržena v rámci možností protipovodňová opatření. Štěkeň byla zařazena mezi obce, pro něž nebyla navržena opatření z důvodu komplikovanosti možného řešení. 2.3 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Kvalita ovzduší Ovzduší na převážné části území SO ORP Strakonice je relativně dobré s výjimkou překračování imisních limitů přízemního ozónu O 3 pro zdraví obyvatel na celém území, což platí i pro většinu ČR území a JČK. Horší situace je v obci Strakonice. Zde jsou překračovány nejen imisní limity pro přízemní ozón (O3), ale i limity pro ochranu lidského zdraví, bez zahrnutí přízemního ozónu. Přesněji byly překročeny limity pro roční průměry benzo(a)pyrenu. K nadměrnému znečištění ovzduší dochází rovněž v důsledku rostoucí intenzity dopravy na páteřních komunikacích, ale i silnicích II. třídy zejména v případě, že komunikace prochází zastavěným územím

23 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Staré zátěže a kontaminované plochy Méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 35 obcí se nachází celkem 71 starých skládek. Nejhůře je na tom obec Strakonice, na jejímž území bylo lokalizováno celkem 12 takových skládek. Tabulka 2.3.1: A064 staré zátěže území a kontaminované plochy A064 A064 Počet A064 Počet Počet Čejetice 3 Mečichov 2 Slaník 1 Čepřovice 1 Milejovice 3 Sousedovice 1 Čestice 2 Miloňovice 1 Strakonice 12 Doubravice 2 Mnichov 3 Strašice 1 Droužetice 1 Němčice 1 Štěkeň 3 Hlupín 1 Nihošovice 2 Třebohostice 2 Hoslovice 1 Nišovice 2 Úlehle 1 Chrášťovice 2 Osek 2 Únice 1 Jinín 1 Pracejovice 1 Volenice 3 Kalenice 1 Přešťovice 2 Volyně 2 Kladruby 2 Radomyšl 4 Zvotoky 1 Kraselov 1 Radošovice 2 SO ORP Celkem 71 Zdroj: ÚAP 2012 Plochy znehodnoceného území k obnově nebo opětovnému využití na území SO ORP Strakonice zabírají cca 16,1 ha, což představuje pouhých 0,03 % území. Na daném území se rovněž vyskytuje 20 starých důlních děl, z toho 10 na území obce Nahošín, 4 v Dolním Poříčí a zbývajících 6 na územích obcí Černetice, Malenice, Neuslužice, Nová Ves, Vojnice a Volyně. Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. Na území SO ORP se v obci Strakonice nachází dle dat ÚAP pouze jedna spalovna a dva objekty nebo zařízení s umístěnými nebezpečnými látkami kategorie A a B. V následující mapě jsou zobrazeny vybrané výše zmiňované jevy Hygieny životního prostředí

24 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.3.1: Hygiena životního prostředí 2.4 Ochrana přírody a krajiny Území SO ORP Strakonice se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou činností. Přesto se zde nachází několik lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany

25 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.4.1: Hranice biochor v biokoridorech na území SO ORP Strakonice pro rok 2012 Zvlášť chráněná území a přírodní památky Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) náleží národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území rozšiřuje soustava NATURA Je to

26 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. soustava chráněných území na území států EU, tvořená ptačími oblastmi (PO) a evropsky významnými lokalitami (EVL). Na území ORP Strakonice se nachází řada zvlášť chráněných lokalit, jež zahrnují národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky. Ty jsou vymezeny na následující mapě. Mapa 2.4.2: Ochrana přírody, krajiny a památek na území SO ORP Strakonice pro rok 2012 Další zvlášť chráněná území - lokality soustavy NATURA 2000 obsahuje následující mapa. V oblasti SO ORP Strakonice se nachází pouze evropsky významné lokality. Ptačí oblasti spolu s biosférickou rezervací se v tomto SO ORP nenachází

27 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.4.3: NATURA 2000 evropsky významné lokality na území SO ORP Strakonice 2012 ně chráněná území přírody a krajiny ÚSES V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území ORP Strakonice jsou v rámci ZÚR JČK vymezeny nadregionální biokoridory (NBK) a biocentra (NBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC), přírodní parky (PP), lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů. Rozloha ÚSES na území SO ORP činí cca ha, což představuje 6,8 % celkové plochy. Jeho podrobný přehled lze nalézt v tabulce A8 v příloze

28 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.4.4: ně chráněná území přírody a krajiny Ochrana památek na území SO ORP Strakonice zahrnuje především městskou památkovou zónu ve Volyni, vesnickou památkovou rezervaci v Nahořanech a vesnické památkové zóny v obcích Kváskovice, Jiřetice, Koječín a Zechovice. Mezi nemovité národní kulturní památky se řadí celkem 458 objektů, mezi nejvýznamnější z nich pak patří Rennerovy sady ve Strakonicích a rýžoviště zlata v městské části Hajská ve Strakonicích. Důležitou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená ochranná pásma vodních zdrojů a stávajících zranitelných území, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových a podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole 2.2. Ochrana ze zákona se rovněž vztahuje ke krajině, k lesním porostům a zemědělskému půdnímu fondu

29 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ). Nejlépe je na tom obec Nová Ves a Libětice, kde je krajina klasifikována jako přírodní a přírodě blízká s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. Hodnoty KES na podstatné části území jsou relativně nízké, v uplynulém desetiletí nebyl zaznamenán téměř žádný vývoj, jak vyplývá z následující tabulky. Tabulka 2.4.1: Koeficient ekologické stability v obcích SO ORP Strakonice - vývoj 2008 až 2012 KES KES Cehnice 0,8 0,8 0,8 Nišovice 1,2 1,2 1,2 Čejetice 0,7 0,7 0,7 Nová Ves 5,1 5,1 5,1 Čepřovice 0,9 0,8 0,9 Novosedly 0,6 0,6 0,6 Čestice 0,9 0,9 0,9 Osek 0,5 0,5 0,5 Doubravice 0,5 0,5 0,5 Paračov 0,8 0,8 0,7 Drachkov 0,8 0,8 0,8 Pracejovice 1,3 1,3 1,3 Drážov 2,6 2,6 2,6 Přední Zborovice 1,0 1,0 1,0 Droužetice 0,4 0,4 0,4 Předslavice 0,6 0,6 0,6 Dřešín 1,3 1,3 1,3 Přechovice 1,8 1,8 2,4 Hlupín 0,5 0,6 0,6 Přešťovice 0,3 0,3 0,3 Horní Poříčí 0,3 0,3 0,3 Radějovice 0,6 0,6 0,6 Hoslovice 1,5 1,5 1,5 Radomyšl 0,6 0,6 0,6 Hoštice 1,8 1,8 2,2 Radošovice 0,5 0,5 0,5 Chrášťovice 0,7 0,7 0,7 Rovná 0,3 0,3 0,3 Jinín 0,4 0,4 0,4 Řepice 0,8 0,8 0,8 Kalenice 0,8 0,8 0,8 Skály 1,4 1,4 1,4 Katovice 0,5 0,5 0,5 Slaník 0,2 0,2 0,2 Kladruby 0,7 0,7 0,7 Sousedovice 0,8 0,8 0,8 Kraselov 1,4 1,4 1,4 Strakonice 0,7 0,7 0,7 Krejnice 0,6 0,6 0,6 Strašice 1,0 1,0 1,0 Krty-Hradec 0,2 0,2 0,2 Strunkovice nad Volyňkou 1,6 1,6 1,6 Kuřimany 0,9 0,9 0,7 Střelské Hoštice 0,7 0,7 0,7 Kváskovice 0,5 0,5 0,5 Štěchovice 0,9 0,9 0,9 Libětice 3,7 3,7 3,7 Štěkeň 1,0 1,0 1,0 Litochovice 0,8 0,8 0,8 Třebohostice 0,8 0,8 0,8 Malenice 2,1 2,0 2,1 Třešovice 0,3 0,3 0,3 Mečichov 0,5 0,5 0,5 Úlehle 1,9 1,9 1,9 Milejovice 0,8 0,8 1,2 Únice 1,2 1,2 1,2 Miloňovice 0,9 0,9 0,9 Vacovice 3,6 3,7 3,7 Mnichov 0,6 0,6 0,6 Velká Turná 1,2 1,2 1,2 Mutěnice 0,3 0,3 0,3 Volenice 1,1 1,1 1,1 Nebřehovice 0,5 0,5 0,5 Volyně 1,6 1,6 1,6 Němčice 0,3 0,3 0,4 Zahorčice 0,8 0,8 0,9 Němětice 0,6 0,7 0,7 Zvotoky 1,5 1,5 1,5 Nihošovice 1,1 1,1 1,1 SO ORP Strakonice 1,1 1,1 1,1 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku

30 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Zemědělský půdní fond Na správním území SO ORP Strakonice patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území SO ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. Na základě srovnání základních údajů o orné půdě na území jednotlivých SO ORP Jihočeského kraje lze SO ORP Strakonice hodnotit následovně. Z hlediska rozlohy orné půdy se rozlohou ,4 ha řadí na pátou pozici za SO ORP Tábor, České Budějovice, Písek a Jindřichův Hradec. Podílem orné půdy na celkové rozloze ve výši 44,7 % zaujímá 3. místo a patří do skupiny, jejíž podíl je výrazně nad krajským průměrem (31,2 % z rozlohy kraje). Viz následující tabulka. Tabulka 2.5.1: Rozloha orné půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období SO ORP Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Absolutní [ha] Relativní [%] Blatná , ,8 44,3 44,2-52,7-0,2 České Budějovice , ,3 38,7 38,6-105,6-0,1 Český Krumlov , ,9 10,3 10,0-263,0-0,2 Dačice , ,2 47,4 47,2-86,0-0,2 Jindřichův Hradec , ,7 30,4 30,0-336,1-0,4 Kaplice 9 217, ,0 19,0 18,2-415,6-0,9 Milevsko , ,0 43,0 42,7-80,1-0,2 Písek , ,0 41,5 41,4-90,5-0,1 Prachatice , ,2 16,3 16,2-42,9-0,1 Soběslav , ,9 43,7 43,4-82,8-0,3 Strakonice , ,4 45,1 44,7-199,0-0,3 Tábor , ,3 44,0 44,0-38,3 0,0 Trhové Sviny , ,7 31,8 31,5-130,8-0,3 Třeboň , ,3 22,0 21,3-366,8-0,7 Týn nad Vltavou , ,9 48,2 48,1-43,2-0,2 Vimperk 4 568, ,1 8,5 8,4-56,4-0,1 Vodňany 7 988, ,3 44,6 43,8-131,0-0,7 Jihočeský kraj , ,0 31,4 31,2-2520,8-0,3 Zdroj: ČSÚ, stav k 1. lednu

31 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rozloha orné půdy na území SO ORP Strakonice poklesla v období 2010 až 2012 o 0,3 %, což je na stejné úrovni jako pokles v rámci kraji v uvedeném časovém intervalu. Pokles absolutní hodnoty rozlohy orné půdy v Jihočeském kraji činil 199,0 ha a nejvíce se na něm podílela obec Milejovice, kde úbytek orné půdy činí za uvedené období cca 81,5 ha. Přehled změn rozlohy orné půdy mezi lety 2010 a 2012 dle jednotlivých obcí uvádí tabulka A 4 v příloze. Mapa 2.5.1: Zlepšení úrodnosti půd na území SO ORP Strakonice Zastavěná půda Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Strakonice se v období nezměnil a činil pouze 1,5 %, což je mírně nad krajským průměrem 1,1 %. Zastavěná plocha za sledované období vzrostla pouze o 3,0 ha na 846,0 ha celkem k

32 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Největší absolutní i relativní přírůstek mezi lety 2010 a 2012 se vyskytnul na území obce Přední Zborovice, kde přibylo 0,33 hektaru nově zastavěné plochy, který znamená v poměru k celkové výměře plochy 0,11%. Viz tabulka A 5 v příloze. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) Lesní porosty na území SO ORP Strakonice představují jeho významný přírodní zdroj. Lesnatost SO ORP Strakonice je 21,4 %. Za zmínku stojí například přírodní památka Ryšovy a Kuřidlo, nebo přírodní rezervace Bažantnice u Pracejovic. Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských (12 239,3 ha), důležitá je i jejich funkce ochranná (111,8 ha) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení (225,9 ha). Ochranné lesy jsou zařazeny do kategorie 21a, což jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. Většina lesů zvláštního určení je zařazena v kategorii 32e znamenající lesy se zvýšenou funkcí půdo-ochrannou, vodo-ochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. Několik lesů zvláštního určení je pak klasifikováno jako lesy v 1. zónách CHKO, lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách. Jeden les z ochranné skupiny lesů je považován za les pro zachování biologické různorodosti. Nachází se zde také jeden les z kategorie lesů v uznaných oborách a samostatných bažantnicích. Poslední zastoupená třída lesů v SO ORP Strakonice jsou lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Lesy zvláštního určení na území ORP mají rozlohu 225,9 ha. Na rozdíl od trendu ve vývoji orné půdy, výměra lesní půdy spíše stagnuje nebo mírně roste. Viz tabulka A 6 v příloze

33 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 3 Sociální pilíř 3.1 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Strakonice má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Strakonice. Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody

34 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.1.1: Vodovodní, kanalizační a plynová síť na území SO ORP Strakonice Zásobování vodou V rámci SO ORP Strakonice je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno Vodárenskou soustavou Jižní Čechy a individuálním odběrem z domovních studní a vrtů. Zdrojem vody pro Vodárenskou soustavu Jižní Čechy je vodárenská nádrž Římov zajišťující trvalý minimální průtok v toku pod přehradou v množství 650 l/s a vrt Vidov 40 l/s. V rámci zásobování pitnou vodou na území JČK je úloha této soustavy nezastupitelná. Dalším významným zdrojem pitné vody pro několik obcí na území JČK je Vodárenská soustava Dolní Bukovsko. Zásobování města Strakonice pitnou vodou a v současnosti napojených osad Nový Dražejov, Virt, Starý Dražejov, Střela a Přední Ptákovice na vodovodní systém Strakonic je zajištěno vlastními vodními zdroji (ÚV Hajská a ÚV Pracejovice) spolu s Vodárenskou soustavou Jižní Čech. Napojení obcí v SO ORP Strakonice na veřejnou vodovodní síť je následující: Cehnice (100 %), Čejetice (4 části obce), Čestice (100 %, místní část Nahořany 40 %), Chrášťovice

35 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. (90 %), Drachkov (100 %), Drážov (25 %), Dřešín (25 %), Hlupín (100 %), Horní Poříčí (90 %), Hoslovice (80 %), Hoštice (100 % - soukromý VDV), Jinín (75 % - vlastní zdroj vody), Kalenice (90 %), Katovice (100 %), Kladruby (90 %), Kraselov (100 %), Krejnice (soukromý VDV), Krty-Hradec (100 %), Kuřimany (100 %), Kváskovice (20 %), Libětice (50 %), Litochovice (65 %), Malenice (100 %), Mečichov (100 %), Miloňovice (90 %), Mnichov (100 %), Mutěnice (95 %), Nebřehovice (100 %), Němětice (napojena na VDV), Nihošovice (100 %), Nišovice (100 %), Nová Ves (napojena na VDV), Novosedly (90 %), Osek (70 %), Pracejovice (100 %), Přechovice (100 %), Přešťovice (VDV pouze v místní části Třeštice), Radomyšl (80 %), Radošovice (60 %), Řepice (100 %), Rovná (100 %), Skály (100 %), Slaník (98 %), Sousedovice (100 %), Štěchovice (98 %), Štěkeň (100 %), Strakonice (100 %), Strašice (95 %), Střelské Hoštice (pouze místní část Sedlo a Lhota nemají VDV), Třebohostice (100 %), Třešovice (100 %), Úlehle (75 % - Radkovice), Vacovice (85 %), Velká Turná (80 %), Volenice (90 %) a Volyně (90 %). Obce Droužetice, Milejovice Němčice, Paračov, Přední Zborovice, Strunkovice nad Volyňkou, Únice a Zahorčice nejsou napojeny na veřejnou vodovodní síť. V obcích Čepřovice, Doubravice, Předslavice, Radějovice a Zvotoky nebyly proveden dotazníkový průzkum z důvodu nekomunikace místních úřadů. Dle ÚP Strakonice (2011) ÚV Pracejovice vč. prameniště i ÚV Hajská vyžadují rekonstrukci a modernizaci. Důvodem jsou problémy se zajištěním jakosti upravené vody a technický stav technologických zařízení a stavebních konstrukcí, které je za dobu provozu značně opotřebené a v některých případech ve stavu blížícím se havarijnímu. Potřeba rekonstrukce vodních řadů v některých obcích je nezbytná z důvodu snižování ztrát vody. Předpokládá se postupná rekonstrukce dnešní vodovodní sítě, zejména výměna původního azbestocementového potrubí a výměna zásobovacího řadu směr Nový Dražejov. Nová vodovodní síť ve městě Strakonice je navrhována v rámci nové výstavby a k doposud nenapojeným objektům. Je navržena nová výstavba vodovodu v lokalitě Za Rájem s napojením z VDJ Za Rájem, v lokalitě Podsrp s napojením z navrhované AT stanice ve VDJ Podsrp, v lokalitě Kuřidlo s napojením z navrhované AT stanice ve VDJ Kuřidlo, v lokalitě vyrovnávacího vodojemu s napojením z navrhované AT stanice ve vyrovnávacím vodojemu a v dalších lokalitách s napojením z vodovodního systému města tj. z VDJ Kuřidlo a VDJ Podsrp resp. VDJ Ptákovice. Dále se navrhuje napojení průmyslových zón na vodovodní síť města. Na vodovodní síť města bude z věžového vodojemu Za Rájem napojeno sídlo Družetice. Dále je navrženo z vodovodního systému města pravého břehu Otavy napojit obce Sedlíkovice, Jinín, Kapsova Lhota a Svaryšov. V Obci Kváskovice je zpracováván projekt na vybudování VDV se zdrojem vody ze skalního údolí. Na území JČK jsou příznivé podmínky pro výskyt větších a vodárensky využitelných podzemních zdrojů v oblasti Třeboňské pánve, Novohradských hor, Šumavy, Blanského lesa. Pro podzemní zdroje je charakteristický zvýšený obsah bakteriologického znečištění, častý je zvýšený obsah dusičnanů. U některých zdrojů se objevuje také zvýšený obsah železa a manganu. V mnoha oblastech kraje se vyskytuje v podzemních vodách zvýšený obsah radonu. V JČK nedochází k transformaci vody do sousedních krajů. Délky vodovodu v SO ORP Strakonice v letech 2010 a 2012 jsou uvedeny v příloze (tabulka B 2)

36 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.1.2: Vodovodní síť v SO ORP Strakonice Kanalizační síť Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Obce Hlupín, Litochovice, Milejovice, Němětice, Třešovice a Únice nemají vybudovanou kanalizační síť. Litochovice usiluje o vybudování kanalizace s napojením na ČOV, problém je však s vlastníky pozemků, kteří nechtějí dát potřebná povolení pro zahájení výstavby kanalizace. Únice má rozpracovanou oddílnou kanalizační síť s napojením na ČOV. Nebřehovice a Paračov mají starou kanalizační síť bez dokumentace

37 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Jednotlivé rozdělení typů kanalizace v jednotlivých obcích je uvedeno v příloze (tabulka B 1). ČOV jsou vybudovány v obcích Čejetice, Čestice (místní část Částice), Horní Poříčí, Hoštice, Katovice, Libětice, Malenice, Miloňovice, Nišovice, Novosedly, Osek, Pracejovice, Přešťovice, Radošovice, Řepice, Strakonice, Štěkeň, Střelské Hoštice, Volenice a Zahorčice (kořenová ČOV). Hoštice zpracovává projekt pro vybudování nové ČOV, původní ČOV zůstane v provozu. Obce nevlastnící ČOV mají udělené výjimky pro její vybudování, popř. žádají o jejich prodloužení. Jinín má povolení vypouštět odpadní vody z dešťové kanalizace do Zorkovického potoku (do roku 2020). V městě Strakonice byla provedena rekonstrukce ČOV a dle ÚP Strakonice (2011) se na kanalizační síť města Strakonice, a tím i na městskou ČOV uvažuje napojit okolní sídla: ze severovýchodu sídla Řepice, Rovná a Slaník, z jihozápadu Radošovice (bez přečerpávání), Mutěnice, Sousedovice a Kapsovu Lhotu a ze západu přes Dražejov místní část Střelu. Nová kanalizace bude budována i v rámci nové zástavby a v doposud neodkanalizovaných lokalitách. Odkanalizování navrhované zástavby a dosud neodkanalizované objekty budou přednostně řešeny oddílnou kanalizací s napojením splaškových vod na ČOV Strakonice. Maximální množství srážkových vod bude řešeno přirozeným vsakem do půdy (minimalizace zpevňování ploch nepropustnými materiály). Při rekonstrukci stávající kanalizační sítě bude upřednostněno budování oddílné kanalizace

38 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.1.3: Kanalizační síť v SO ORP Strakonice Zásobování plynem V rámci SO ORP Strakonice jsou plynem zásobovány obce Čestice, Chrášťovice (20 % domácností napojeno), Hlupín (100 %), Horní Poříčí (90 %), Jinín (85 %), Katovice (100 %), Kladruby, Krty-Hradec (100 %), Libětice (70 %), Malenice (100 %), Mečichov (100 %), Miloňovice (70 %), Mnichov (100 %), Němětice (70 %), Nihošovice (100 %), Nišovice (5 %), Novosedly (90 %), Osek (70 %), Pracejovice (100 %), Radomyšl (50 %), Radošovice (60 %), Sousedovice (100 %), Štěchovice (2 %), Střelské Hoštice (České Hoštice a Kozlov), Strunkovice nad Volyňkou, Třebohostice (100 %), Úlehle (35 %), Velká Turná, Volenice, Volyně (100 %) a Strakonice (70 %). Obce Cehnice, Čejetice, Drachkov, Drážov, Dřešín, Droužetice, Hoslovice, Hoštice, Kalenice, Kraselov, Krejnice, Kuřimany, Kváskovice, Litochovice, Milejovice, Mutěnice, Nebřehovice, Němčice, Nová Ves, Paračov, Přechovice, Přední Zborovice, Přešťovice, Řepice, Rovná, Skály, Slaník, Štěkeň, Strašice, Třešovice, Únice, Vacovice a Zahorčice nejsou plynofikovány

39 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. z důvodu nezájmu místních obyvatel o plyn, popř. finanční náročnosti. Stávající úroveň plynofikace území není dostatečná. Rozvojové plochy, navržené k plynofikaci, jsou navrženy po zvážení výhodnosti ve vztahu k ostatním energiím. Jedná se o plochy, v jejichž těsné blízkosti již plynovodní síť s dostatečnou přepravní kapacitou existuje a tam, kde není k dispozici jiný zdroj energie. Vyloučeny byly plynofikované lokality, kde je záměr využití tepelné energie z centrálního zdroje. ÚP Strakonice (2011) řeší vybudování nových plynárenských zařízení: nová vysokotlaká regulační stanice o předpokládaném výkonu 2000 m 3 /hod pro lokalitu Hajská a Modlešovice, s výhledem na pokračování trasy na obec Štěkeň, dále k VTL RS 2000 Hajská bude vybudován VTL plynovod DN 100 o délce cca 110 m a nový přívodní STL plynovod pro zásobování lokality Střela a Modlešovice. V návrhu ZÚR JČK (2011) byl vymezen koridor pro záměry technické infrastruktury nadmístního významu v oblasti zásobování plynem: Ep3 VTL plynovod Strakonice Písek, záměr funkčního propojení dvou větví vysokotlakých plynovodů, s odbočením a regulační stanicí ve Štěkni. Vymezeno koridorem šíře 200 m. Délky rozvodů plynu v SO ORP Strakonice v letech 2010 a 2012 jsou uvedeny v příloze (tabulka B 4)

40 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.1.4: Plynová síť v SO ORP Strakonice Zásobování teplem Ve městě Strakonice zajišťuje zásobování teplem Teplárna Strakonice, a.s. Teplárna zásobuje tepelnou energií domácností, řadu průmyslových podniků, organizací a institucí. Společnost provozuje 34,3 km parovodních rozvodů a 23,8 km teplovodních rozvodů, 36 výměníkových stanic a 137 domovních předávacích stanic. Jako v jedné z mála teplárenských soustav jsou výměníkové stanice a parní primární rozvody provozovány bez přerušení dodávek tepelné energie. V roce 2011 proběhla realizace II. etapy Rekonstrukce parovodů Velké náměstí Strakonice a realizace I. etapy Převod oblasti severně od Velkého náměstí na teplovodní systém za finanční spoluúčasti Evropského fondu pro regionální rozvoj

41 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zásobování elektrickou energií Distribuce elektrické energie v zájmovém území je realizována vedením vysokého napětí, které pokrývá všechny obce v území. Jednotlivé větve tohoto typu vedení jsou zakončeny transformačními stanicemi. Téměř celá délka vedení elektrické energie je tažena nadzemně, podzemním vedením jsou rozvody realizovány pouze v části obce Litochovice, Malenice (80 %), Radomyšle, Řepice, města Strakonice, Volenice a Volyně. Ve většině obcí v rámci SO ORP Strakonice se nevyskytují vážnější problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy za silných větrů, či bouřek udávají obce Čejetice, Jinín, Nová Ves a Štěkeň. Obce Čestice, Hlupín, Vacovice (místní lokalita Kamení) uvádí problémy s podpětím v elektrické síti. V obci Droužetice se vyskytují problémy s transformátorem, obec Hoštice plánuje výstavbu nové trafostanice. Neuspokojivý stav distribuce elektrické energie hlásí obec Únice. Na základě ZÚR JČK (2011) byl vymezen koridor pro nová vedení distribuční a přenosové soustavy a plochy pro nové záměry nadmístního významu v oblasti elektroenergetiky: Ee1 VVN 110 kv Strakonice Střelské Hoštice, záměr nového vedení VVN, šíře koridoru 100 m. Dotčená katastrální území: Kozlov nad Otavou, Kladruby u Strakonic, Novosedly u Strakonic, Katovice, Koclov, Sloučín, Makarov, Pracejovice, Drachkov u Strakonic, Kraselov, Smiradice, Libětice, Sousedovice, Přední Zborovice, Radošovice u Strakonic, Nové Strakonice, dále Ee6 VVN 110 kv Strakonice Řepice, záměr nového vedení VVN, šíře koridoru 100 m. Dotčená katastrální území: Řepice, Strakonice, Slaník. Dalším záměrem je vybudování transformovny 110/22 kv Strakonice na severovýchodním okraji města, které bude vymezeno čtvercovým polygonem o straně 250 m. Dotčená katastrální území: Strakonice, Řepice. Délky rozvodů elektřiny v SO ORP Strakonice v letech 2010 a 2012 jsou uvedeny v příloze (tabulka B 3)

42 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.1.5: Rozvodná síť elektrické energie v SO ORP Strakonice 3.2 Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Strakonice byla řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, atd. Pro rozvoj stávající dopravní infrastruktury je základním výchozím dokumentem návrh ZÚR KK, který zpřesňuje vymezení ploch a koridorů [ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území vice obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Oblast SO ORP Strakonice je dopravně velice dobře dostupná, a to především díky křižovatce dvou silnic I. třídy. První z nich je silnice I/4 spojující Prahu se Strakonicemi a Německem. Druhou z nich je silnice I/22, která spojuje města Domažlice, Klatovy, Horažďovice,

43 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Strakonice a Vodňany. Dopravní dostupnost je zajištována nejen silniční, ale také železniční dopravou a to zejména tratí č. 190 spojující Plzeň s Českými Budějovicemi. Tyto dopravní tahy tvoří hlavní dopravní kostru SO ORP Strakonice. Silniční doprava Dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací, které se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. Třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob). Nejdůležitějším silničním spojením je silnice I/4 spojující Prahu se Strakonicemi a Německem. Další důležitou silnicí je silnice I/22, která spojuje města Domažlice, Klatovy, Horažďovice, Strakonice a Vodňany. Problémem těchto silnic však je, že často procházejí obcemi a vytvářejí hlučné a prašné prostředí. V poslední době proto vznikají záměry na řešení tohoto problému, zejména výstavba obchvatů. Mapa 3.2.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Strakonice pro rok

44 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Významné silniční komunikace na území SO ORP Strakonice: I/4 Praha - Strakonice - SRN I/22 Domažlice - Klatovy - Horažďovice - Strakonice - Vodňany II/139 Horažďovice Radomyšl Písek II/140 Písek Putim - Drahonice Bavorov II/169 - Horažďovice Rabí Sušice Horská Kvilda Kvilda II/170 - Němětice Čestice Vacov Zdíkovec II/171 Janovice nad Úhlavou Strážov Běšiny Petrovice u Sušice Sušice Strašín Vacov Čkyně II/172 Katovice Volenice Mačice Strašín II/173 Blatná - Sedlice Radomyšl Strakonice Intenzita silniční dopravy Obrázek 3.2.1: Intenzita dopravy dálniční a silniční sítě na území SO ORP Strakonice v roce 2010 Zdroj: ŘSD ČR Sčítání dopravy 2010 Dopravní dostupnost Na následující mapě je zobrazen výsledek analýzy časové dopravní dostupnosti. Jako referenční bod, ke kterému se dostupnost vztahuje, je určeno centrum nebo střed obce. Mapa ukazuje, za jak dlouhou dobu se lze z kterého místa dostat do středu obce. Z většiny center mimo intravilán obce se pak lze dopravit do jedné minuty, ze Strakonic místy i do pěti minut

45 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.2.2: Časová dopravní dostupnost obcí v SO ORP Strakonice 2012 Pozn.: S1-silnice I.tř., S2-silnice II.tř., S3-silnice III.tř. Záměry Silnice I/4 Koridor šířky 600 m v úseku Nová Hospoda Strakonice k úpravám pro zlepšení parametrů stávající silnice I/4 od její homogenizace až po nahrazení novou rychlostní silnicí R4. Koridor pro záměr kapacitní silnice S3 (dle PÚR ČR 2008) v úseku od mimoúrovňové křižovatky Nová Hospoda přes Strakonice a Volyni (řešeno pomocí východního obchvatu), Vimperk, až po křižovatku Houžná (křížení se silnicí I/39) Koridor pro východní obchvat Strakonic (Řepice Radošovice) redukován v šířce na 200 m a jeho součástí je napojení na komunikační skelet města. Koridor pro novou silnici I/4 v úseku Strunkovice nad Volyňkou Volyně, součástí je východní obchvat Volyně. Obchvat veden ve svahu na východě od zastavěného území za železničním nádražím a přes nový most přes Volyňku v šíři 200 m

46 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Koridor pro návrh nové trasy a částečnou homogenizaci stávající silnice I/4, dále severozápadní obchvat Čkyně, kde je záměr veden po okraji zastavitelných ploch ve složitém terénu (bude nutné přemostění údolí Náhořanského a Dolanského potoka). Ve směru od Čkyně na Vimperk dále záměr homogenizace a přeložky stávající silnice. V úsecích Vimperk Solná Lhota a Solná Lhota Kubova Huť existují záměry homogenizace parametrů stávající silnice včetně přeložek. V úseku Kubova Huť křižovatka Nová Houžná se silnicí I/39 navíc kromě homogenizace a přeložek napojení silnice II/167 na severním okraji Horní Vltavice. Šířka koridorů m. Silnice I/22 Nespojitě vymezený koridor (dělený do 5 samostatných úseků) pro nové přeložky, rozšíření a homogenizaci silnice I/22 od hranice s Plzeňským krajem přes Strakonice na Vodňany po křižovatku se silnicí I/20. Návrh severního obchvatu Střelských Hoštic, severního obchvatu Katovic s možností obchvatu místní části Střela na západním okraji Strakonic. Severní obchvat Cehnice a homogenizace stávající silnice. Vybudování nové silnice na severním okraji zastavěného území Strakonic od křižovatky Blatenské a Zvolenské ulice s vyústěním do křižovatky ulic Lidická a Písecká na severovýchodním okraji Strakonic. Přeložky silnice v úseku Drahonice Lidmovice, jižní obchvat Drahonic a navazující severní obchvat Skočic (návrh nové silnice). Homogenizace úseku Lidmovice Vodňany. Silnice II/173 V úseku Strakonice Sedlice záměr homogenizace stávající silnice II. třídy a krátký úsek nové silnice mezi stávajícím křížením se silnicí I/20 a novou křižovatkou vzniklou po realizaci severního obchvatu Sedlice na této silnici I. třídy. Hromadná doprava Tabulka 3.2.1: Dostupnost ORP Strakonice hromadnou dopravou Počet spojů na určitou hodinu: Počet spojů na určitou hodinu: Cehnice Nišovice Čejetice Nová Ves Čepřovice Novosedly Čestice Osek Doubravice Paračov Drachkov Pracejovice Drážov Přední Zborovice Droužetice Předslavice Dřešín Přechovice Hlupín Přešťovice Horní Poříčí Radějovice Hoslovice Radomyšl Hoštice Radošovice Chrášťovice Rovná

47 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Počet spojů na určitou hodinu: Počet spojů na určitou hodinu: Jinín Řepice Kalenice Skály Katovice Slaník Kladruby Sousedovice Kraselov Strakonice Krejnice Strašice Krty-Hradec Strunkovice nad Volyňkou Kuřimany Střelské Hoštice Kváskovice Štěchovice Libětice Štěkeň Litochovice Třebohostice Malenice Třešovice Mečichov Úlehle Milejovice Únice Miloňovice Vacovice Mnichov Velká Turná Mutěnice Volenice Nebřehovice Volyně Němčice Zahorčice Němětice Zvotoky Nihošovice Zdroj: IDOS.cz Pozn.: pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný v červenci Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná linková doprava autobusy a vlaky. Není využívána městská hromadná doprava. Na území SO ORP Strakonice funguje veřejná hromadná doprava, kterou zajišťuje společnost ČSAD STTRANS a.s. Dle informací dopravce zajišťuje více než 500 spojů po území Jihočeského kraje pomocí 39 linek, z toho 2 linek dálkových. V obci Strakonice a přilehlých obcích zajišťuje taktéž městskou hromadnou dopravu. Železniční doprava Strakonice leží na železniční trati spojující Plzeň s Českými Budějovicemi (trať 190). Ze Strakonic vede trať č. 198 do stanice Volary a trať č. 203 vedoucí přes stanici Březnice do stanice Blatná. Tratě vedoucí z a do Strakonic: 190 Plzeň České Budějovice 198 Strakonice Volary 203 Březnice - Blatná - Strakonice Tabulka 3.2.2: A094 železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma Délka železniční dráhy (km) Čejetice 5,9 Droužetice 0,8 Horní Poříčí 3,2 Katovice 3,7-47 -

48 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Délka železniční dráhy (km) Malenice 3,7 Němětice 0,6 Nišovice 1,5 Osek 1,5 Pracejovice 2,3 Přední Zborovice 1,6 Přechovice 1,9 Radomyšl 6,4 Radošovice 2,5 Řepice 1,3 Strakonice 14,8 Strunkovice nad Volyňkou 2,2 Střelské Hoštice 3,1 Velká Turná 1,8 Volyně 4,6 Celkem 63,3 Zdroj: ÚAP 2012 Zdroj: SŽDC ČR Obrázek 3.2.2: Schéma železniční sítě v okolí ORP Strakonice pro rok 2012 Hraniční přechody Na území SO ORP Strakonice se nenachází žádné hraniční přechody

49 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Letecká doprava Na území SO ORP Strakonice se nachází veřejné vnitrostátní letiště s názvem Letiště Strakonice. Tabulka 3.2.3: A103 letecká stavba včetně ochranných pásem Název Kód Provozovatel Charakter Typ dráhy Letiště Strakonice LKST Aeroklub Strakonice Veřejné vnitrostátní letiště Nezpevněná Zdroj: ÚAP 2012 Vodní doprava Územím SO ORP Strakonice protéká řeka Otava, která má v této oblasti nížinný charakter, a do které přitéká řeka Volyňka. Otava není využívána ke každodenní přepravě osob, ale pouze pro vodáckou turistiku. 3.3 Sociodemografické podmínky Demografický vývoj V roce 2011 žilo v Jihočeském kraji obyvatel, což je o 2 % více než v roce Nejlidnatějším SO ORP jsou České Budějovice, naopak nejméně obyvatel z celého Jihočeského kraje žije v SO ORP Vodňany. Ve většině SO ORP došlo mezi roky 2001 a 2011 k nárůstu obyvatel, přičemž největší absolutní nárůst byl zaznamenán v SO ORP České Budějovice (6 648 obyvatel), Český Krumlov (1 415 obyvatel) a Trhové Sviny (1 358 obyvatel). V SO ORP Strakonice došlo k mírnému nárůstu o 115 obyvatel (tj. o 0,3 %). Tabulka 3.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jihočeského kraje mezi lety 2001 a 2011 ORP Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně (%) Blatná ,7 České Budějovice ,5 Český Krumlov ,5 Dačice ,6 Jindřichův Hradec ,3 Kaplice ,1 Milevsko ,0 Písek ,8 Prachatice ,1 Soběslav ,5 Strakonice ,3 Tábor ,1 Trhové Sviny ,9 Třeboň ,8 Týn nad Vltavou ,3 Vimperk ,1 Vodňany ,6 Jihočeský kraj ,0 Zdroj: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 předběžné výsledky

50 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Následující graf ukazuje vývoj obyvatelstva v SO ORP Strakonice v letech a naznačuje tak dlouhodobý populační vývoj. Do roku 2001 je patrný dlouhodobě klesající trend počtu obyvatel, následně dochází k mírnému nárůstu, který je dán především migrací. Mezi léty 2008 a 2011 je opět vidět mírný pokles a následnou stagnaci počtu obyvatel. Graf 3.3.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Strakonice v letech Zdroj: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Z následujícího grafu je patrný negativní vývoj počtu obyvatel v celém SO ORP až do roku 2001, způsobený zejména nízkým přirozeným přírůstkem a migrací. Největší výkyv byl zaznamenán kolem roku 2006, kdy došlo k nárůstu obyvatel s celém SO ORP a opětovný pokles od roku 2008, způsobený migrací. Graf 3.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Strakonice Zdroj: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel

51 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ ZEMŘELÍ) / ss * Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k a k daného roku. V rámci SO ORP má největší počet obyvatel obec Strakonice ( obyvatel), druhou nejlidnatější obcí je pak Volyně s obyvateli. Největším výkyvem v absolutním počtu obyvatel mezi lety 2001 a 2011 byl pokles obyvatel v obci Strakonice o 704 obyvatel. K nejvýraznějšímu úbytku obyvatel došlo v obcích Skály (-19,8 %) a Vacovice (-19,2 %). Naopak největší nárůst počtu obyvatel zaznamenaly obce Řepice (57,9 %) a Únice (45,2 %). Tabulka 3.3.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Strakonice 2001 a 2011 Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně Cehnice ,3 Čejetice ,5 Čepřovice ,2 Čestice ,0 Doubravice ,6 Drachkov ,7 Drážov ,0 Droužetice ,0 Dřešín ,5 Hlupín ,0 Horní Poříčí ,1 Hoslovice ,8 Hoštice ,9 Chrášťovice ,5 Jinín ,2 Kalenice ,0 Katovice ,2 Kladruby ,5 Kraselov ,8 Krejnice ,5 Krty-Hradec ,1 Kuřimany ,6 Kváskovice ,9 Libětice ,6 Litochovice ,4 Malenice ,6 Mečichov ,8 Milejovice ,5 Miloňovice ,0 Mnichov ,9 Mutěnice ,6 Nebřehovice ,1 Němčice ,5 Němětice ,3 Nihošovice ,3 Nišovice ,8 Nová Ves ,5 Novosedly ,0 Osek ,8-51 -

52 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně Paračov ,8 Pracejovice ,6 Přední Zborovice ,5 Předslavice ,6 Přechovice ,9 Přešťovice ,4 Radějovice ,5 Radomyšl ,4 Radošovice ,5 Rovná ,6 Řepice ,9 Skály ,8 Slaník ,5 Sousedovice ,4 Strakonice ,0 Strašice ,5 Strunkovice nad Volyňkou ,4 Střelské Hoštice ,3 Štěchovice ,8 Štěkeň ,0 Třebohostice ,9 Třešovice ,8 Úlehle ,1 Únice ,2 Vacovice ,2 Velká Turná ,5 Volenice ,4 Volyně ,1 Zahorčice ,8 Zvotoky ,2 ORP Strakonice ,3 Zdroj: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 předběžné výsledky. V letech nejvíce obyvatel migrací ztratilo město Strakonice (547), ztratilo i město Volyně (73), zápornou bilanci mělo i dalších 16 obcí, u všech se ale jedná o pokles obyvatel migrací o maximálně 18. Ostatní obce SO ORP Strakonice obyvatelstvo migrací získalo. Do sedmi obcí se v letech přistěhovalo o minimálně 50 obyvatel více, než se vystěhovalo. Největší rozdíl byl v obci Řepice (159)

53 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.3.1: Migrační saldo v letech Dle hrubé míry migračního salda zaznamenaly největší nárůst počtu obyvatel obce v bezprostředním okolí města Strakonice. Jedná se zejména o menší obce, kde i menší nárůst počtu obyvatel způsobuje v přepočtu na 1000 obyvatel velkou změnu. Obyvatelstvo ztrácejí hlavně města Strakonice a Volyně a také obce na západní hranici správního obvodu obce s rozšířenou působností

54 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.3.2: Hrubá míra migračního salda v letech Data za přirozenou měnu obyvatel a migraci za obce správního obvodu obce s rozšířenou působností Strakonice jsou uvedeny v příloze (tabulka B 6). Věková struktura Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy je věková struktura obyvatelstva. Věkové složení kraje se za posledních deset let změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-2 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v postproduktivním věku (2,3 %). Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. Ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0-14 let) byla zaznamenána ve všech správních obvodech Jihočeského kraje, nejnižší byla tato ztráta k v SO ORP České Budějovice, Písek (-1,5 %) a Vodňany (-1,6 %). Naopak k největší ztrátě došlo v SO ORP

55 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Týn nad Vltavou (-4,2 %), kde se zároveň nejvíce zvýšil podíl osob ve věku let (o 3,6 %). Celkově došlo v letech ve sledovaném území k mírnému poklesu podílu osob v této věkové kategorii, a to o 0,3 %. Nejnižší nárůst postproduktivní složky obyvatelstva (65 a více let) byl zaznamenán v SO ORP Týn nad Vltavou (0,6 %) a Vodňany (0,9 %), oproti tomu nejvyšší nárůst nastal v SO ORP Milevsko (4 %). Věkovou strukturu obyvatelstva v SO ORP Strakonice lze přirovnat k celokrajskému průměru. Jedinou odchylkou od průměru je mírně vyšší ztráta obyvatel v předproduktivním věku a zároveň vyšší procento osob v postproduktivním věku. Zmíněný rozdíl je pouze 0,1 %. Index stáří správního obvodu dosáhl v roce 2011 hodnoty 116,1, tzn. na jedno dítě ve věku 0-14 připadá 1,16 seniorů (65 a více let). V porovnání s celokrajskými výsledky se jedná o hodnotu nadprůměrnou. Obcemi s největším úbytkem obyvatel ve věku 0-14 let se v letech staly obce Třešovice a Zvotoky, naopak k nejvýraznějšímu nárůstu osob starších 65 let došlo v obcích Vacovice a Úlehle, viz příloha (tabulka B 5). Prognóza Zatímco v roce 2000 byli v SO ORP Strakonice nejpočetnější věkovou skupinou lidé ve věku let, v roce 2010 to byli lidé ve věku let. Do roku 2030 lze předpokládat razantní snížení počtu osob ve věku let, zároveň dojde k redukci dětské složky ve společnosti a nárůstu počtu osob ve věku let. Nejpočetnější skupinou obyvatel se stanou lidé ve věku let. Graf 3.3.3: Rozložení obyvatel SO ORP Strakonice dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a 2030 Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Z demografické prognózy SO ORP Strakonice vyplývá, že v roce 2030 dojde k nárůstu obyvatel starších 65 let z 13,6 % v roce 2010 na 21,6 % obyvatel. Oproti tomu se sníží podíl obyvatel v produktivním věku z 69,6 % v roce 2010 na 63,3 % v roce Očekává se mírný pokles podílu dětské složky z 16,7 % obyvatel na 15,1 %

56 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 3.3.3: Rozložení obyvatel SO ORP Strakonice dle věkové struktury v roce 2010, 2030 Věková struktura Absolutně Relativně (%) Absolutně Relativně (%) Dětská složka (0-14 let) , ,1 Produktivní věk (15-64 let) , ,3 Senioři (65+) , ,6 Celkem Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Dle následující věkové pyramidy, která zachycuje stav populace v SO ORP Strakonice v letech 2010 a 2030, jsou patrné značné změny v rozložení jednotlivých věkových skupinách společnosti. Zatímco v produktivní složce obyvatel dojde k výraznému snížení počtu obyvatel, v postproduktivní složce je patrný její nárůst. Tento trend pouze potvrzuje celospolečenský jev, kterým je dlouhodobé stárnutí populace. Rovněž se potvrzuje vyšší počet doživších žen než mužů. V dětské složce dojde do roku 2030 k nárůstu počtu dětí ve věku 5-14 let, ale zároveň k poklesu dětí ve věku do 4 let a nově narozených. Obrázek 3.3.1: Věková pyramida SO ORP Strakonice pro roky 2010 a 2030 Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Vzdělanostní struktura obyvatel Největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci kraje zaznamenal SO ORP České Budějovice, dále je SO ORP Trhové Sviny, Tábor, Týn nad Vltavou, Strakonice a nejmenší nárůst zaznamenal SO ORP Vodňany. V SO ORP Blatná byl

57 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. zaznamenán nejvyšší nárůst obyvatel bez vzdělání, počet lidí bez vzdělání vzrostl i v SO ORP Vimperk, Milevsko a Jindřichův Hradec, SO ORP Třeboň počet poklesl, viz příloha (tabulka B 9). Ve městě Strakonice se snížil počet obyvatel se základním vzděláním (-3,19 %) a také s vyučením či středním odborným vzděláním bez maturity (-3,00 %) a zároveň se zvýšil počet středoškolsky vzdělaných s maturitou (2,35 %) a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (3,03 %), viz příloha (tabulka B 10). Jednoznačně nejvyšší nárůst počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí zaznamenala obec Strakonice, jedná se ovšem o hodnoty vztahující se k celkovému počtu obyvatel (např. u obce Volyně se jednalo o nárůst 86 osob). V absolutních hodnotách zaznamenala největší nárůst vysokoškoláků obec Strakonice (645), která na druhou stranu zaznamenala také největší snížení občanů se základním příp. nedokončeným vzděláním (-3,19 %). V relativních hodnotách vztažených k obyvatelstvu nad 15 let zaznamenala největší nárůst vysokoškoláků obec Kuřimany (16,0%), kdy v roce 2001 tato obec neměla žádného vysokoškolsky vzdělaného občana. Tabulka 3.3.4: Vývoj obyvatel s vysokoškolským vzděláním v SO ORP Strakonice Počet vysokoškolsky vzdělaných osob Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel starších 15let [%] Rozdíl Rozdíl Cehnice ,9 5,8 3,9 Čejetice ,1 6,0 2,9 Čepřovice ,4 6,9 0,5 Čestice ,2 8,2 4,0 Doubravice ,4 5,4 2,0 Drachkov ,4 9,0 3,6 Drážov ,0 9,1 4,2 Droužetice ,3 5,2 2,9 Dřešín ,1 5,6 1,5 Hlupín ,8 15,7 5,9 Horní Poříčí ,5 8,1 3,6 Hoslovice ,4 7,1 2,7 Hoštice ,7 4,3 1,6 Chrášťovice ,7 10,1 4,4 Jinín ,3 5,1 3,8 Kalenice ,2 2,3 1,1 Katovice ,7 11,6 3,9 Kladruby ,4 4,8 1,4 Kraselov ,8 8,2 4,3 Krejnice ,8 6,6 2,7 Krty-Hradec ,7 6,0 4,2 Kuřimany ,0 16,0 16,0 Kváskovice ,7 5,6 3,0 Libětice ,0 7,5 2,5 Litochovice ,3 6,1 3,8 Malenice ,5 9,8 5,2 Mečichov ,0 3,7 3,7 Milejovice ,0 6,3 6,3 Miloňovice ,8 7,3 4,4 Mnichov ,2 7,7 3,4 Mutěnice ,9 6,0 1,1-57 -

58 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Počet vysokoškolsky vzdělaných osob Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel starších 15let [%] Rozdíl Rozdíl Nebřehovice ,8 5,8 4,0 Němčice ,4 5,1 2,7 Němětice ,0 2,0 2,0 Nihošovice ,3 4,3 2,9 Nišovice ,2 11,7 2,5 Nová Ves ,3 8,2 7,0 Novosedly ,0 6,8 2,9 Osek ,7 5,2 3,5 Paračov ,1 9,1 4,0 Pracejovice ,0 5,9 3,8 Přední Zborovice ,2 9,0 5,7 Předslavice ,4 4,5 2,1 Přechovice ,0 12,5 3,5 Přešťovice ,0 4,3 1,3 Radějovice ,9 6,7 3,7 Radomyšl ,9 9,3 3,4 Radošovice ,9 9,6 1,7 Rovná ,8 9,6 5,8 Řepice ,5 8,0 1,5 Skály ,5 10,5 9,0 Slaník ,0 9,8 6,8 Sousedovice ,8 5,4 2,5 Strakonice ,1 12,4 3,2 Strašice ,8 0,0-1,8 Strunkovice nad Volyňkou ,8 11,3 3,6 Střelské Hoštice ,5 5,4 2,0 Štěchovice ,7 8,1 5,4 Štěkeň ,2 8,4 3,2 Třebohostice ,5 5,7 3,2 Třešovice ,2 7,5 4,3 Úlehle ,8 0,0-1,8 Únice ,6 16,7 11,1 Vacovice ,5 1,8 0,2 Velká Turná ,7 10,4 3,8 Volenice ,4 9,6 3,1 Volyně ,0 10,4 3,4 Zahorčice ,5 1,6 0,1 Zvotoky ,0 5,1 0,1 SO ORP Strakonice ,0 10,2 3,2 Zdroj: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011 Školství V SO ORP Strakonice je 19 mateřských škol a 17 základních škol, z toho 2 základní umělecké školy (v obcích Strakonice a Volyně). V regionu funguje 5 středních škol, 3 střední školy sídlí na území obce Strakonice, zbývající 2 v obci Volyně. U dvou z nich se jedná o sloučené pracoviště s vyšší odbornou školou. Školské zařízení se nachází ve 13 obcích z 69 obcí v ORP Strakonice. Přehled škol v jednotlivých obcích, včetně kapacity žáků je uveden v příloze (tabulka B 11)

59 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Na území SO ORP Strakonice z hlediska spádovosti zdravotnických služeb zastává významné postavení město Strakonice, kde je situována většina zdravotnických zařízení. Ve Strakonicích se kromě ordinací praktických lékařů, specialistů, zařízení lékárenské péče a ostatních lůžkových a samostatných zařízení nachází ambulantní zařízení, nemocnice a detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci. V obci Volyně je provozována léčebna dlouhodobě nemocných. K obcím správního obvodu poskytující zdravotnické služby patří rovněž Čestice, Hoslovice, Chrášťovice, Jinín, Katovice, Kraselov, Osek, Paračov, Radomyšl, Střelské Hoštice, Štěkeň a Volenice. Na území správního obvodu Strakonice se nachází 16 zařízení sociální péče a služeb, z toho 9 těchto zařízení je přímo ve městě Strakonice. Dalšími obcemi, kde sociální služby a péče fungují, jsou Katovice, Osek (2x), Sousedovice, Radomyšl a Volyně (2x). Ve zbylé většině obcí se nenachází žádná zdravotnická zařízení ani zařízení sociální péče. Seznam všech zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče jednotlivých obcí SO ORP Strakonice je uveden v příloze (tabulka B 12). Veřejný a kulturní život obcí Ve většině obcí SO ORP Strakonice je kulturní život těchto obcí organizován z velké části školami, kulturními domy, domy dětí a mládeže či různými spolky. Tyto akce drobných obcí jsou realizovány na standardní místní úrovni. Nejvýznamnějším centrem kultury dané oblasti je město Strakonice, což dokládá celá řada významných kulturních a historických památek. Jednou z nich je Strakonický hrad, který je jistě výjimečnou památkou, a to jak po stránce historické, tak i architektonické. Město Strakonice nabízí, nahlédl do středního Pootaví prostřednictvím Muzea. Převážná většina koncertů, výstav a přednášek probíhá v Městském kulturním středisku, které nabízí i možnost zhlédnutí různých filmových představení. Strakonice nabízí také celou řadu kulturních akcí s mnoha hudebními a scénickými vystoupeními. Mezi významné patří letní mezinárodní dudácký festival pořádaný co dva roky a sdružující tak tisíce diváků jak z České republiky tak také ze zahraničí. Tento festival je rozsahem a kvalitou považován za nejvýznamnější folklorní festival na světě. Dalším významným centrem v oblasti kultury je obec Volyně. V obci se nachází kino, městské muzeum a kulturní centrum Volyně, které nabízí spoustu hudebních a kulturních zážitků. 3.4 Bydlení Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení

60 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Domovní a bytový fond Domovní fond V Jihočeském kraji nebyl v letech zaznamenán výraznější rozdíl nárůstu bytových či rodinných domů. Největší nárůst rodinných domů vykazují SO ORP České Budějovice, SO ORP Trhové Sviny a SO ORP Český Krumlov, k nejnižšímu nárůstu došlo v SO ORP Milevsko a SO ORP Dačice. Výstavba rodinných domů v rámci SO ORP Strakonice vzrostla v desetiletém období o 6,2 %. V relativních hodnotách je nárůst nejvýznamnější v obcích Milejovice (50 %), Slaník (33 %) a Řepice (32 %), zatímco k poklesu došlo v obcích Radějovice (-23 %) a Skály (-17 %). V Zahorčicích a Střelské Hoštice se stav rodinných domů nezměnil. Popsaný stav naznačuje výstavbu rodinných domů v letech ve všech správních obvodech kraje s výjimkou SO ORP Milevsko, kde tento nárůst není tak velký. Celkově v Jihočeském kraji je vyšší nárůst bytových domů. V rámci jednotlivých obcí SO ORP Strakonice je situace různá, mírnou převahu zaznamenala výstavba bytových domů. V absolutních hodnotách dochází k nejrozsáhlejší výstavbě jak bytových, tak rodinných domů v obci Strakonice, v relativním vyjádření je patrné, že dochází k většímu nárůstu rodinných domů. Ve dvou obcích, v nichž došlo ke snížení počtu bytových i rodinných domů, je obec Strunkovice nad Volyňkou a obec Rovná. Tabulky s jednotlivými údaji vztahujícími se k bytovému a domovnímu fondu jsou uvedeny v příloze (tabulka B 13) v rámci SO ORP Jihočeského kraje, (tabulka B 14) v rámci obcí SO ORP Strakonice. Stáří domovního fondu V SO ORP bylo v roce 2001 evidováno celkem domů. Nejvyšší nárůst výstavby domů v letech zaznamenaly obce Drachkov, Malenice a Řepice (všechny nad 40 %), naopak k nejnižšímu nárůstu výstavby došlo v obcích Němětice (7,1 %) a Čepřovice (10,6 %). V těchto dvou obcích se nacházejí domy postavené výhradně v letech Tabulka vztahující se ke stáří domovního fondu jednotlivých obcí správního obvodu Strakonice je uvedena v příloze (tabulka B 19). Bytový fond Bytový fond v Jihočeském kraji dosáhl v letech celkového nárůstu o 3 % (přírůstek bytových jednotek). Největší nárůst je v SO ORP České Budějovice bytových jednotek (6,8 %), dále pak v SO ORP Český Krumlov 547 bytů (3,7 %) a v SO ORP Trhové Sviny 424 tj. 6,9 % bytů. Naopak úbytek bytových jednotek můžeme pozorovat v SO ORP Dačice (1,7 %, 115 bytů) a Milevsko (0,8 %, 61 bytů). v SO ORP Strakonice došlo k podprůměrnému nárůstu počtu bytů v rámci kraje. Ve sledovaném období přibylo ve správním území Strakonice 234 bytů, což činí 1,4 %. Největší nárůst počtu obydlených bytů je zaznamenán v obci Strakonice 159 bytů, tj. 1,7 %. Obcí s druhým nejvyšším nárůstem počtu bytů je Radomyšl, kde přibylo 59 bytů, tj. 12,7 %. Třetí v pořadí je obec Katovice s navýšením počtu o 37 bytových jednotek, tj. 7,7 %. Relativní nárůst bytů je nejvyšší v obci Milejovice, kde dosáhl 33,3 %, což je ale způsobeno malým počtem bytů v obci. Největší úbytek bytů v absolutních hodnotách je v obci Volyně, ale velký počet bytových jednotek v obci způsobil, že v relativním vyjádření se jedná pouze o 3,5 %. Procentuálně nejvyšší úbytek bytů můžeme pozorovat v obci Radějovice 26,7 % (4 byty), viz příloha (tabulka B 16), v rámci SO ORP Jihočeského kraje (tabulka B 15)

61 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vlastnictví bytového fondu V rámci kraje ubývá vlastnictví bytů nájemní a družstevní. Nejvýraznější pokles nájemních vztahů zaznamenal SO ORP Týn nad Vltavou. Za sledované období došlo v SO ORP k nárůstu družstevních vlastnických vztahů a také vzrostl počet bytů v osobním vlastnictví. Tabulka 3.4.1: Vlastnictví bytů v obcích SO ORP Strakonice Vlastník bytů Byt ve vlastním domě V osobním vlastnictví Nájemní Družstevní Cehnice 78,4 73,4 0,0 22,5 9,4 4,1 12,2 0,0 Čejetice 65,9 63,4 4,1 17,0 18,3 18,3 11,7 1,3 Čepřovice 72,4 66,0 0,0 18,0 22,4 14,0 5,2 2,0 Čestice 72,6 76,6 2,3 18,5 9,8 4,6 15,3 0,3 Doubravice 74,7 74,3 0,0 14,3 6,7 4,3 18,7 7,1 Drachkov 95,6 95,7 0,0 2,1 4,4 2,1 0,0 0,0 Drážov 89,7 89,9 0,0 3,8 10,3 5,1 0,0 1,3 Droužetice 79,5 83,3 0,0 11,1 7,7 0,0 12,8 5,6 Dřešín 75,6 77,2 7,0 8,9 2,3 2,0 15,1 11,9 Hlupín 100,0 96,4 0,0 3,6 0,0 0,0 0,0 0,0 Horní Poříčí 76,9 76,8 0,0 18,9 6,7 2,1 16,3 2,1 Hoslovice 88,1 79,7 0,0 16,9 6,0 3,4 6,0 0,0 Hoštice 70,2 68,6 0,0 21,6 15,8 5,9 14,0 3,9 Chrášťovice 86,4 89,6 0,0 6,5 0,0 3,9 13,6 0,0 Jinín 73,4 73,7 3,1 24,6 4,7 0,0 18,8 1,8 Kalenice 92,6 87,1 0,0 3,2 7,4 3,2 0,0 6,5 Katovice 76,4 76,4 4,4 16,3 12,2 7,0 7,1 0,2 Kladruby 92,0 81,4 0,0 9,3 8,0 9,3 0,0 0,0 Kraselov 73,1 78,3 0,0 7,2 12,8 4,3 14,1 10,1 Krejnice 100,0 89,5 0,0 10,5 0,0 0,0 0,0 0,0 Krty-Hradec 100,0 87,5 0,0 10,0 0,0 2,5 0,0 0,0 Kuřimany 100,0 100,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kváskovice 60,0 60,7 20,0 32,1 3,3 7,1 16,7 0,0 Libětice 100,0 90,9 0,0 9,1 0,0 0,0 0,0 0,0 Litochovice 79,5 74,2 0,0 6,7 20,5 15,7 0,0 3,4 Malenice 81,2 80,4 0,0 5,5 9,7 11,0 9,1 3,2 Mečichov 89,3 78,7 0,0 18,0 1,3 3,3 9,3 0,0 Milejovice 84,2 92,3 0,0 0,0 15,8 7,7 0,0 0,0 Miloňovice 74,7 73,5 0,0 15,7 9,6 7,2 15,7 3,6 Mnichov 88,9 83,8 0,0 10,8 8,3 5,4 2,8 0,0 Mutěnice 56,7 59,7 0,0 2,8 43,3 36,1 0,0 1,4 Nebřehovice 100,0 97,8 0,0 0,0 0,0 2,2 0,0 0,0 Němčice 66,7 68,6 0,0 8,6 8,3 5,7 25,0 17,1 Němětice 71,4 80,0 0,0 12,5 11,4 5,0 17,1 2,5 Nihošovice 60,0 67,7 1,0 26,0 15,0 5,2 24,0 1,0 Nišovice 82,6 83,6 0,0 6,0 17,4 6,0 0,0 4,5 Nová Ves 97,2 90,6 0,0 6,3 2,8 3,1 0,0 0,0 Novosedly 84,9 84,1 0,0 14,0 2,8 1,9 12,3 0,0 Osek 81,1 75,5 0,7 15,3 11,2 9,2 7,0 0,0 Paračov 96,7 87,5 0,0 12,5 3,3 0,0 0,0 0,0 Pracejovice 62,0 57,9 0,0 12,6 29,3 20,0 8,7 9,5-61 -

62 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vlastník bytů Byt ve vlastním domě V osobním vlastnictví Nájemní Družstevní Přední Zborovice 100,0 93,9 0,0 6,1 0,0 0,0 0,0 0,0 Předslavice 81,6 84,2 0,0 6,6 13,2 6,6 5,3 2,6 Přechovice 86,5 88,9 13,5 8,3 0,0 2,8 0,0 0,0 Přešťovice 88,5 88,7 0,0 6,8 4,3 3,8 7,2 0,8 Radějovice 100,0 88,9 0,0 11,1 0,0 0,0 0,0 0,0 Radomyšl 68,5 70,6 4,8 22,3 11,0 5,6 15,8 1,5 Radošovice 88,0 87,4 2,5 10,4 3,2 1,6 6,3 0,5 Rovná 84,0 81,1 0,0 13,5 16,0 4,1 0,0 1,4 Řepice 92,9 92,2 1,2 6,0 5,9 1,7 0,0 0,0 Skály 100,0 85,7 0,0 14,3 0,0 0,0 0,0 0,0 Slaník 96,7 88,9 0,0 4,4 3,3 6,7 0,0 0,0 Sousedovice 61,8 67,6 13,2 21,1 10,3 4,2 14,7 7,0 Strakonice 20,2 21,3 10,2 61,9 30,0 14,8 39,7 2,1 Strašice 81,8 85,2 0,0 3,3 18,2 11,5 0,0 0,0 Strunkovice nad Volyňkou 90,0 91,7 0,0 0,0 10,0 8,3 0,0 0,0 Střelské Hoštice 67,5 61,7 0,4 23,2 26,6 14,1 5,5 1,0 Štěchovice 82,3 87,5 0,0 7,8 8,1 1,6 9,7 3,1 Štěkeň 68,2 69,1 2,6 19,8 15,7 7,6 13,5 3,6 Třebohostice 87,0 85,9 0,0 11,8 2,6 2,4 10,4 0,0 Třešovice 100,0 95,7 0,0 4,3 0,0 0,0 0,0 0,0 Úlehle 86,7 86,8 0,0 7,9 13,3 5,3 0,0 0,0 Únice 100,0 90,5 0,0 9,5 0,0 0,0 0,0 0,0 Vacovice 93,5 91,7 0,0 0,0 6,5 8,3 0,0 0,0 Velká Turná 100,0 95,5 0,0 2,3 0,0 2,3 0,0 0,0 Volenice 62,2 63,0 1,0 17,7 17,6 15,5 19,2 3,9 Volyně 45,6 48,4 5,4 29,3 33,1 21,5 15,9 0,8 Zahorčice 96,0 78,3 0,0 21,7 4,0 0,0 0,0 0,0 Zvotoky 95,7 100,0 0,0 0,0 4,3 0,0 0,0 0,0 SO ORP Strakonice 43,2 44,0 6,7 41,6 23,3 12,4 26,7 1,9 Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 Nejvíce domů je ve vlastnictví fyzických osob. Největší nárůst vlastníků domů fyzickými osobami od roku 2001 do roku 2011 zaznamenaly obce Milejovice a Řepice. Jak je zřejmé z následující tabulky tak výrazně ubylo domu ve vlastnictví bytového družstva. Nejvýraznější úbytek byl v obcích Třebohostice, Kváskovice a Cehnice. Vlastnictví bytů v SO ORP Jihočeského kraje je uvedeno v příloze (tabulka B 17), vlastnictví domů v SO ORP Jihočeského kraje je uvedeno v příloze (tabulka B 18). Tabulka 3.4.2: Vlastnictví domů v obcích SO ORP Strakonice Fyzická osoba, stát Vlastník domů Kombinace vlastníků Bytové Družstvo Spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek) * * 2011 Cehnice 97,6 97,0 0,8 0,0-0,7 1,6 0,0-2,2 Čejetice 87,6 85,2 9,3 10,7-1,2 3,1 2,0-0,8 Čepřovice 98,0 95,7 0,0 0,0-0,0 2,0 2,1-2,1 Čestice 97,1 96,8 0,8 0,0-0,0 2,1 0,8-2,4-62 -

63 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Fyzická osoba, stát Vlastník domů Kombinace vlastníků Bytové Družstvo Spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek) * * 2011 Doubravice 93,7 95,7 1,6 0,0-0,0 4,8 4,3-0,0 Drachkov 95,5 97,9 4,5 2,1-0,0 0,0 0,0-0,0 Drážov 98,9 100,0 1,1 0,0-0,0 0,0 0,0-0,0 Droužetice 97,0 96,8 0,0 0,0-0,0 3,0 3,2-0,0 Dřešín 97,1 94,9 0,0 0,0-0,0 2,9 2,6-2,6 Hlupín 100,0 100,0 0,0 0,0-0,0 0,0 0,0-0,0 Horní Poříčí 96,4 93,1 0,0 0,0-2,3 3,6 2,3-2,3 Hoslovice 98,5 96,9 0,0 1,6-0,0 1,5 1,6-0,0 Hoštice 93,6 92,9 0,0 0,0-0,0 6,4 4,8-2,4 Chrášťovice 98,3 94,4 0,0 0,0-4,2 1,7 1,4-0,0 Jinín 95,8 93,2 0,0 0,0-2,3 4,2 2,3-2,3 Kalenice 100,0 96,8 0,0 0,0-0,0 0,0 0,0-3,2 Katovice 96,0 95,2 3,1 1,4-1,1 0,9 0,3-2,0 Kladruby 95,2 92,7 4,8 7,3-0,0 0,0 0,0-0,0 Kraselov 92,3 94,0 4,6 1,5-1,5 3,1 3,0-0,0 Krejnice 100,0 100,0 0,0 0,0-0,0 0,0 0,0-0,0 Krty-Hradec 100,0 95,7 0,0 2,2-2,2 0,0 0,0-0,0 Kuřimany 100,0 90,0 0,0 0,0-10,0 0,0 0,0-0,0 Kváskovice 85,7 83,3 9,5 8,3-0,0 4,8 0,0-8,3 Libětice 100,0 96,2 0,0 0,0-3,8 0,0 0,0-0,0 Litochovice 97,1 97,1 2,9 2,9-0,0 0,0 0,0-0,0 Malenice 89,5 85,9 8,8 12,1-0,0 1,8 1,5-0,5 Mečichov 97,1 92,1 0,0 4,8-0,0 2,9 1,6-1,6 Milejovice 94,1 96,2 5,9 3,8-0,0 0,0 0,0-0,0 Miloňovice 92,5 94,4 4,5 2,8-0,0 3,0 2,8-0,0 Mnichov 98,6 97,3 0,0 1,4-0,0 1,4 1,4-0,0 Mutěnice 92,9 89,8 7,1 6,1-4,1 0,0 0,0-0,0 Nebřehovice 100,0 97,7 0,0 0,0-2,3 0,0 0,0-0,0 Němčice 92,9 90,0 0,0 0,0-3,3 7,1 6,7-0,0 Němětice 96,3 93,9 0,0 0,0-3,0 3,7 3,0-0,0 Nihošovice 89,7 88,2 2,9 2,6-2,6 7,4 6,6-0,0 Nišovice 100,0 97,0 0,0 0,0-1,5 0,0 0,0-1,5 Nová Ves 97,5 100,0 2,5 0,0-0,0 0,0 0,0-0,0 Novosedly 96,0 94,6 1,0 1,1-0,0 3,0 1,1-3,2 Osek 92,3 91,7 5,4 4,1-2,1 2,3 1,4-0,7 Paračov 100,0 100,0 0,0 0,0-0,0 0,0 0,0-0,0 Pracejovice 92,3 89,2 6,2 4,1-2,7 1,5 2,7-1,4 Přední Zborovice 100,0 97,1 0,0 2,9-0,0 0,0 0,0-0,0 Předslavice 97,3 95,8 1,4 0,0-2,8 1,4 0,0-1,4 Přechovice 100,0 92,1 0,0 2,6-2,6 0,0 0,0-2,6 Přešťovice 92,7 98,5 0,0 0,7-0,0 7,3 0,7-0,0 Radějovice 100,0 100,0 0,0 0,0-0,0 0,0 0,0-0,0 Radomyšl 95,1 94,0 2,2 1,9-0,6 2,6 1,3-2,2 Radošovice 98,0 96,4 0,0 0,0-0,6 2,0 0,6-2,4 Rovná 96,9 91,5 1,6 2,8-4,2 1,6 0,0-1,4 Řepice 98,8 98,3 1,2 0,8-0,8 0,0 0,0-0,0-63 -

64 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Fyzická osoba, stát Vlastník domů Kombinace vlastníků Bytové Družstvo Spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek) * * 2011 Skály 100,0 100,0 0,0 0,0-0,0 0,0 0,0-0,0 Slaník 100,0 93,0 0,0 0,0-7,0 0,0 0,0-0,0 Sousedovice 95,7 89,3 0,0 1,8-3,6 4,3 3,6-1,8 Strakonice 80,9 78,2 9,8 2,6-3,3 9,4 1,9-13,9 Strašice 100,0 98,3 0,0 0,0-0,0 0,0 1,7-0,0 Strunkovice nad Volyňkou 97,6 100,0 2,4 0,0-0,0 0,0 0,0-0,0 Střelské Hoštice 90,4 90,2 7,8 4,0-1,8 1,8 1,3-2,7 Štěchovice 96,4 94,6 0,0 0,0-1,8 3,6 3,6-0,0 Štěkeň 96,4 94,5 2,6 1,4-1,4 1,0 0,5-2,3 Třebohostice 93,7 97,6 0,0 1,2-0,0 6,3 0,0-1,2 Třešovice 100,0 96,2 0,0 3,8-0,0 0,0 0,0-0,0 Úlehle 100,0 100,0 0,0 0,0-0,0 0,0 0,0-0,0 Únice 100,0 100,0 0,0 0,0-0,0 0,0 0,0-0,0 Vacovice 100,0 96,2 0,0 3,8-0,0 0,0 0,0-0,0 Velká Turná 100,0 100,0 0,0 0,0-0,0 0,0 0,0-0,0 Volenice 91,5 91,7 3,5 3,5-0,7 5,0 2,8-1,4 Volyně 92,2 90,3 5,4 4,1-0,8 2,4 0,8-3,9 Zahorčice 100,0 100,0 0,0 0,0-0,0 0,0 0,0-0,0 Zvotoky 96,0 95,2 4,0 0,0-4,8 0,0 0,0-0,0 SO ORP Strakonice 91,2 89,3 4,7 2,5-1,7 4,1 1,4-5,1 Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 * v roce 2001 daná kategorie v datech neexistovala Připojení k internetu Z hlediska vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu se situace v celém SO ORP Strakonice pohybuje okolo 55,1 % obydlených bytů vybavených počítači a 51,2 % bytů vybavených počítači s připojením k internetu z celkového počtu Největší podíl obydlených bytů napojených na internet mají obce Drachkov, Kváskovice, Řepice a Třešovice (více než 60 % bytů s připojením k internetu) a nejmenší je v obci Vacovice (25,9 %). Tabulka 3.4.3: Vybavenost obcí v SO ORP Strakonice počítači a připojením k internetu Obydlené Z toho (%) byty celkem vybavené počítačem vybavené počítačem s internetem Cehnice ,7 46,0 Čejetice ,6 58,5 Čepřovice 57 47,4 40,4 Čestice ,1 46,5 Doubravice 77 48,1 41,6 Drachkov 56 64,3 62,5 Drážov 88 45,5 43,2 Droužetice 41 58,5 58,5 Dřešín ,8 55,2 Hlupín 32 50,0 46,9 Horní Poříčí ,0 57,1 Hoslovice 70 44,3 40,0-64 -

65 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obydlené Z toho (%) byty celkem vybavené počítačem vybavené počítačem s internetem Hoštice 56 57,1 55,4 Chrášťovice 85 49,4 43,5 Jinín 64 50,0 45,3 Kalenice 33 39,4 39,4 Katovice ,3 52,8 Kladruby 51 39,2 33,3 Kraselov 76 59,2 52,6 Krejnice 24 62,5 58,3 Krty-Hradec 44 50,0 47,7 Kuřimany 12 33,3 33,3 Kváskovice 32 75,0 71,9 Libětice 27 55,6 51,9 Litochovice 95 49,5 44,2 Malenice ,4 54,0 Mečichov 73 54,8 49,3 Milejovice 28 53,6 46,4 Miloňovice 89 58,4 51,7 Mnichov 80 43,8 38,8 Mutěnice 82 57,3 54,9 Nebřehovice 49 59,2 53,1 Němčice 41 46,3 46,3 Němětice 44 43,2 38,6 Nihošovice ,7 55,8 Nišovice 79 58,2 54,4 Nová Ves 43 32,6 30,2 Novosedly ,4 48,3 Osek ,3 49,7 Paračov 36 63,9 55,6 Pracejovice ,2 54,4 Přední Zborovice 38 36,8 34,2 Předslavice 84 46,4 41,7 Přechovice 43 53,5 51,2 Přešťovice ,2 43,8 Radějovice 11 36,4 36,4 Radomyšl ,2 54,6 Radošovice ,2 55,2 Rovná 84 59,5 54,8 Řepice ,9 62,1 Skály 26 57,7 57,7 Slaník 46 50,0 45,7 Sousedovice 78 56,4 51,3 Strakonice ,9 52,0 Strašice 65 46,2 44,6 Strunkovice nad Volyňkou 41 56,1 43,9 Střelské Hoštice ,8 49,5 Štěchovice 71 60,6 56,3 Štěkeň ,6 54,3 Třebohostice 92 53,3 50,0 Třešovice 26 73,1 65,4-65 -

66 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obydlené Z toho (%) byty celkem vybavené počítačem vybavené počítačem s internetem Úlehle 44 34,1 34,1 Únice 21 47,6 47,6 Vacovice 27 29,6 25,9 Velká Turná 52 48,1 46,2 Volenice ,9 40,9 Volyně ,0 50,1 Zahorčice 24 41,7 37,5 Zvotoky 22 59,1 59,1 SO ORP Strakonice ,1 51,2 Zdroj: ČSÚ; SLDB Rekreace Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Atraktivita a rekreační potenciál regionu Rekreační potenciál území je souhrn environmentálních, kulturních a socio-ekonomických faktorů určujících maximální schopnost území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Omezením rekreačního potenciálu jsou rekreační kapacity území, což je únosnost krajiny na základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. Tato kapacita je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz nebo tradice. Rekreační potenciál území představuje lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě jeho charakteristik. Lokalizační podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Realizační podmínky cestovního ruchu představuje rekreační efekt a rekreační využitelnost území. Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností území. Tyto dvě podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Člení se na dopravní a materiálně technické předpoklady, čím se rozumí vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Důležitá je kapacita těchto zařízení pro množství zákazníků, kteří chtějí dané území navštívit. (BÍNA, 2010)

67 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SO ORP Strakonice Předností Jihočeského kraje kromě řady kulturních a technických památek je i mnoho přírodních krás a zdravé životní prostředí. Převážná část SO ORP Strakonice má dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Turistickou zajímavostí SO ORP Strakonice potvrzuje velký počet chat a chalup jako individuálních rekreačních objektů. V regionu je rozvinuté rybníkářství. V SO ORP Strakonice čeká na návštěvníky bohaté kulturní dědictví. Hrad ve Strakonicích se řadí mezi nejvýznamnější jihočeské hrady jak po stránce historické i architektonické. Jedná se o památku velmi cennou, přestože z důvodu úprav nepůsobí jednolitým dojmem. Mezi další významné kulturní dědictví se řadí Zámek Hoštice u Volyně, který se vyznačuje typickou jihočeskou lidovou architekturou a uprostřed zámku je raně barokní portál. Dále je to Muzeum středního Pootaví, ve kterém se nacházejí expozice dudáctví. Muzeum má i své další pobočky v jednotlivých městech SO ORP Strakonice nebo také poutní místo Dobrá voda s poutním chrámem Nanebevzetí Panny Marie u Nových Hradů. SO ORP Strakonice nabízí k rekreaci rovněž mnoho sportovních areálů, např.: zimní i letní sportoviště, rekreační zařízení u rybníka Milavy a rekreační park Volyně, kde je i koupaliště. Oblast Pootaví nabízí své využití jak pro vodáky, cyklisty tak také rozvinula hipoturistika. V SO ORP Strakonice se nachází rozsáhlé chatové oblasti. Převážně v obci Dřešín, Čejetice, Hoštice, Kladruby, Kraselov, Libětice, Litochovice, Malenice, Nihošovice, Pracejovice, Radošovice, Sousedovice, Třešovice a další. Ubytovací kapacity Ubytovací kapacity jsou v rámci Jihočeského kraje koncentrovány především V SO ORP Český Krumlov, který je jedním z nejnavštěvovanější destinací kraje, a to díky památkové rezervaci, která je zařazena do Seznamu světových kulturních a přírodních dědictví UNESCO. V SO ORP Strakonice se nachází 35 rekreačních zařízení s 1755 lůžky, území je tak devátým nejvíce navštěvovaným správním obvodem kraje. Ubytovací kapacity jednotlivých správních obvodů, včetně počtu návštěvníků, jsou uvedeny v příloze (tabulka 20). Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet těchto objektů v obcích Volyně (127 objektů), Čestice (124 objektů), Volenice (73 objektů) a Střelské Hoštice (71 objektů). Největší podíl staveb pro rekreaci na celkovém domovním fondu má obce Nová Ves (51 %). Tabulka 3.5.1: Objekty individuální rodinné rekreace v obcích SO ORP Strakonice Domy celkem Slouží k rekreaci Podíl [%] Cehnice ,5 Čejetice ,0 Čepřovice ,5 Čestice ,8 Doubravice ,2 Drachkov ,3 Drážov ,8 Droužetice ,0 Dřešín ,8 Hlupín ,0 Horní Poříčí ,2-67 -

68 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Domy celkem Slouží k rekreaci Podíl [%] Hoslovice ,7 Hoštice ,1 Chrášťovice ,9 Jinín ,3 Kalenice ,8 Katovice ,5 Kladruby ,1 Kraselov ,7 Krejnice ,2 Krty-Hradec ,3 Kuřimany ,4 Kváskovice ,0 Libětice ,8 Litochovice ,0 Malenice ,6 Mečichov ,1 Milejovice ,4 Miloňovice ,7 Mnichov ,7 Mutěnice ,3 Nebřehovice ,1 Němčice ,5 Němětice ,8 Nihošovice ,7 Nišovice ,1 Nová Ves ,0 Novosedly ,6 Osek ,4 Paračov ,9 Pracejovice ,0 Přední Zborovice ,8 Předslavice ,4 Přechovice ,5 Přešťovice ,7 Radějovice ,6 Radomyšl ,4 Radošovice ,4 Rovná ,2 Řepice ,0 Skály ,5 Slaník ,4 Sousedovice ,3 Strakonice ,7 Strašice ,6 Strunkovice nad Volyňkou ,0 Střelské Hoštice ,9 Štěchovice ,7 Štěkeň ,9 Třebohostice ,8-68 -

69 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Domy celkem Slouží k rekreaci Podíl [%] Třešovice ,5 Úlehle ,2 Únice ,3 Vacovice ,3 Velká Turná ,7 Volenice ,6 Volyně ,3 Zahorčice ,5 Zvotoky ,0 ORP Strakonice ,5 Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2011, předběžné výsledky Návštěvnost Nejvyšší návštěvnosti v rámci kraje bylo dosaženo v SO ORP Český Krumlov, naopak nejnižší návštěvnost byla zaznamenána v SO ORP Vodňany. SO ORP Strakonice dosahuje podprůměrné hodnoty návštěvnosti v rámci Jihočeského kraje, viz tabulka B 21 v příloze. Turistické trasy, cyklostezky, hipostezky Na celém území SO ORP Strakonice je možné provozovat zejména letní turistiku, cykloturistiku a hipoturistiku vzhledem k rozsáhlé síti turistických tras a cyklostezek, která je vymezena na následujícím obrázku

70 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.5.1: Sítě turistických tras a cyklostezek na území SO ORP Strakonice pro rok 2012 Délky turistických tras, cyklostezek a hipostezek upřesňují následující tabulky. Tabulka 3.5.2: A106 turistické trasy Délka (km) Čejetice 12,67 Čepřovice 3,49 Čestice 8,30 Drachkov 1,22 Drážov 1,74 Dřešín 2,14 Horní Poříčí 3,27 Hoslovice 3,29 Katovice 3,08 Kraselov 5,80 Libětice 3,

71 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Délka (km) Litochovice 6,02 Malenice 4,51 Milejovice 3,19 Miloňovice 4,21 Mutěnice 2,28 Nebřehovice 2,83 Němětice 3,42 Nihošovice 0,91 Nišovice 2,77 Nová Ves 2,11 Osek 0,39 Pracejovice 0,83 Přední Zborovice 2,56 Přechovice 0,31 Radomyšl 12,28 Radošovice 1,01 Řepice 2,00 Sousedovice 0,62 Strakonice 25,16 Strašice 2,86 Strunkovice nad Volyňkou 0,36 Střelské Hoštice 8,21 Úlehle 2,84 Vacovice 3,00 Velká Turná 4,30 Volyně 10,04 Zahorčice 0,18 Zvotoky 3,09 Celkem SO ORP Strakonice 160,46 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka 3.5.3: A106 cyklostezky Délka (km) Cehnice 4,12 Čejetice 13,04 Čepřovice 8,38 Čestice 10,13 Drážov 3,73 Droužetice 3,89 Dřešín 2,52 Hlupín 1,62 Horní Poříčí 6,70 Hoslovice 10,47 Hoštice 2,24 Chrášťovice 2,59 Kalenice 1,87 Katovice 6,93 Kraselov 4,19 Kuřimany 1,72 Kváskovice 1,22 Litochovice 3,

72 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Délka (km) Malenice 9,12 Mečichov 8,14 Milejovice 2,84 Miloňovice 0,19 Mutěnice 2,36 Němčice 1,83 Nihošovice 1,19 Nišovice 4,98 Nová Ves 3,60 Osek 16,25 Paračov 3,49 Pracejovice 1,90 Předslavice 6,86 Přešťovice 3,90 Radomyšl 12,66 Radošovice 6,24 Rovná 2,55 Řepice 1,73 Skály 2,30 Slaník 0,96 Sousedovice 3,52 Strakonice 29,18 Strašice 0,27 Střelské Hoštice 9,42 Štěkeň 10,99 Třebohostice 4,41 Třešovice 0,57 Únice 0,20 Vacovice 2,10 Velká Turná 6,78 Volenice 5,59 Volyně 17,86 Zvotoky 2,81 Celkem SO ORP Strakonice 275,34 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka 3.5.4: A106 hipostezka Délka (km) Čepřovice 5,66 Čestice 10,15 Drachkov 2,75 Drážov 6,82 Horní Poříčí 2,70 Hoslovice 15,67 Chrášťovice 3,42 Kraselov 4,62 Krejnice 2,64 Krty-Hradec 0,03 Litochovice 4,61 Malenice 5,44 Mnichov 5,

73 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Délka (km) Němčice 0,01 Nová Ves 3,49 Novosedly 4,11 Pracejovice 2,38 Předslavice 4,19 Přechovice 0,31 Radomyšl 4,37 Rovná 0,11 Řepice 1,59 Strašice 2,91 Štěchovice 4,22 Třebohostice 4,17 Volenice 7,72 Volyně 6,63 Zvotoky 2,98 Celkem SO ORP Strakonice 119,53 Zdroj: ÚAP

74 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 4 Ekonomický pilíř Tato část vystihuje ekonomické podmínky na území SO ORP Strakonice, a to jak z hlediska rozložení ekonomických aktivit v území (regionální ekonomika), tak i z pohledu ekonomické aktivity obyvatel a jejich pozice na trhu práce (zohledňuje jejich trvalé bydliště). Poslední podkapitola ukazuje daňovou výtěžnost SO ORP Strakonice a jednotlivých obcí, což umožňuje podchytit vývoj největšího zdroje příjmů obecních rozpočtů. V rámci ekonomiky území je důležitá diverzifikovaná základna struktury ekonomických subjektů nacházejících se na území SO ORP, která je více stabilní a značně snižuje ekonomickou zranitelnost v období případné ekonomické recese. 4.1 Regionální ekonomika O regionální ekonomice nejvíce vypovídá rozložení a struktura zaměstnavatelů, počet obsazených pracovních míst a míra podnikatelské aktivity. Počet obsazených pracovních míst je významným ukazatelem pro zhodnocení území z hlediska kapacity zaměstnanosti. Míra podnikatelské aktivity mapuje aktivitu obyvatel v oblasti podnikání. Nejvýznamnější zaměstnavatelé Na území SO ORP Strakonice se k nacházelo 24 firem zaměstnávajících 100 a více osob, z toho většina z nich se sídlem v obci Strakonice. Pět z těchto podniků se řadí do kategorie velkých firem, jelikož zaměstnávají více než 250 zaměstnanců. Největším zaměstnavatelem správního obvodu je Nemocnice Strakonice, a.s. s zaměstnanci. Mezi další velké firmy patří společnost Brabant Alucast Czech, Site Strakonice, s.r.o. a FEZKO THIERRY a.s. se sídlem ve Strakonicích a zaměstnanci. Do stejné kategorie podle počtu zaměstnanců rovněž patří společnost Jednota, spotřební družstvo ve Volyni a společnost Knürr, s.r.o. se sídlem v Nišovicích. Seznam všech ekonomických subjektů (právnických osob) se 100 a více zaměstnanci se sídlem v obcích SO ORP Strakonice je uveden v příloze (tabulka C 1). Obsazená pracovní místa Počet obsazených pracovních míst má zásadní vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených míst znamená posilování regionu. V letech došlo v SO ORP Strakonice k poklesu pracovních míst o míst. Tento trend vznikl zejména v důsledku probíhající ekonomické recese. Největší absolutní pokles zaznamenala obec Strakonice, kde došlo k poklesu o pracovních míst. Tabulka 4.1.1: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Strakonice Počet obsazených pracovních míst Absolutní změna Cehnice Čejetice Čepřovice Čestice Doubravice Drachkov Drážov Droužetice

75 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Počet obsazených pracovních míst Absolutní změna Dřešín Hlupín Horní Poříčí Hoslovice Hoštice Chrášťovice Jinín Kalenice Katovice Kladruby Kraselov Krejnice Krty-Hradec Kuřimany Kváskovice Libětice Litochovice Malenice Mečichov Milejovice Miloňovice Mnichov Mutěnice Nebřehovice Němčice Němětice Nihošovice Nišovice Nová Ves Novosedly Osek Paračov Pracejovice Přední Zborovice Předslavice Přechovice Přešťovice Radějovice Radomyšl Radošovice Rovná Řepice Skály Slaník Sousedovice Strakonice Strašice Strunkovice nad Volyňkou Střelské Hoštice

76 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Počet obsazených pracovních míst Absolutní změna Štěchovice Štěkeň Třebohostice Třešovice Úlehle Únice Vacovice Velká Turná Volenice Volyně Zahorčice Zvotoky SO ORP Strakonice Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů fyzických osob připadajících na obyvatel. Je tak jedním z možných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. V rámci Jihočeského kraje jsou SO ORP s nejnižší mírou podnikatelské aktivity Dačice, Blatná a Kaplice, kde na obyvatel připadalo v letech méně než 175 podnikatelů. Naopak nejvíce podnikatelů, více než 200 na obyvatel, připadalo v roce 2011 na SO ORP České Budějovice, Český Krumlov, Prachatice, Tábor (218,5 ) a Vimperk. V posledních dvou uvedených správních obvodech byla míra podnikatelské aktivity dlouhodobě nejvyšší v kraji. Průměrná míra podnikatelské aktivity kraje má od roku 2004 stále vzrůstající tendenci a v roce 2011 dosahovala více než 197. Údaje o míře podnikatelské aktivity v Jihočeském kraji jsou uvedeny v příloze (tabulka C 2). V SO ORP Strakonice došlo v letech ke snížení míry podnikatelské aktivity, a to přesto, že v letech byl ve sledovaném území zaznamenán její nárůst. V roce 2011 bylo ve správním obvodu Strakonice v průměru cca 177 podnikatelů na obyvatel, což je v rámci Jihočeského kraje podprůměrná hodnota. Nejvyšší míra podnikatelské aktivity je dlouhodobě sledována v obcích Milejovice (319,4 ), výrazně nadprůměrných hodnot je dosahováno rovněž v obcích Přechovice Krejnice, Přední Zborovice a Radějovice, dříve také v obci Nová Ves. K nejvýraznějšímu nárůstu počtu podnikatelských subjektů na obyvatel došlo ve sledovaných letech v obci Zvotoky, naopak nejvýraznější pokles byl zaznamenán v obci Nová Ves. Dlouhodobě výrazně podprůměrná míra podnikatelské aktivity je v rámci SO ORP Strakonice v obcích Úlehle, Libětice či Osek a v mnoha dalších. Tabulka 4.1.2: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Strakonice [ ] Míra podnikatelské aktivity [ ] Cehnice 221,5 201,7 198,8 Čejetice 183,2 189,0 188,5 Čepřovice 196,9 199,5 222,2 Čestice 189,8 187,1 177,7 Doubravice 181,8 213,9 229,2 Drachkov 209,8 216,0 210,8-76 -

77 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra podnikatelské aktivity [ ] Drážov 145,5 159,8 167,3 Droužetice 175,4 189,2 243,0 Dřešín 221,0 205,2 163,4 Hlupín 98,4 127,0 132,7 Horní Poříčí 193,8 180,0 153,8 Hoslovice 227,8 217,5 222,9 Hoštice 186,4 211,8 173,1 Chrášťovice 165,0 180,7 162,6 Jinín 158,6 126,5 125,0 Kalenice 105,3 122,9 164,9 Katovice 194,3 193,2 182,8 Kladruby 105,3 130,1 115,6 Kraselov 121,7 154,5 169,6 Krejnice 323,1 347,8 283,8 Krty-Hradec 227,8 222,2 218,0 Kuřimany 260,9 260,9 185,2 Kváskovice 152,4 140,4 168,2 Libětice 89,2 90,9 113,9 Litochovice 124,3 121,1 133,8 Malenice 197,5 210,0 213,6 Mečichov 133,1 134,1 169,4 Milejovice 340,0 384,0 319,4 Miloňovice 127,2 116,4 138,4 Mnichov 173,6 177,0 132,8 Mutěnice 228,6 208,2 152,1 Nebřehovice 126,9 162,4 121,4 Němčice 192,7 198,2 173,9 Němětice 149,1 170,4 152,5 Nihošovice 174,8 176,4 166,7 Nišovice 219,6 236,7 218,6 Nová Ves 363,6 431,7 189,5 Novosedly 147,1 134,3 129,6 Osek 110,0 115,9 91,4 Paračov 188,2 177,8 132,1 Pracejovice 211,8 202,0 204,5 Přední Zborovice 306,3 274,2 222,2 Předslavice 149,3 163,1 174,7 Přechovice 298,1 274,3 292,5 Přešťovice 174,9 169,9 175,4 Radějovice 266,7 318,8 272,7 Radomyšl 180,1 169,8 164,1 Radošovice 201,2 189,0 167,2 Rovná 186,6 191,4 210,7 Řepice 178,0 165,8 160,5 Skály 246,9 240,0 184,6 Slaník 119,0 118,9 123,4 Sousedovice 196,3 190,7 169,1 Strakonice 183,6 185,0 180,9 Strašice 152,0 184,8 156,3-77 -

78 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra podnikatelské aktivity [ ] Strunkovice nad Volyňkou 221,1 211,5 254,7 Střelské Hoštice 139,0 142,4 137,4 Štěchovice 121,3 118,7 114,5 Štěkeň 187,2 196,8 190,6 Třebohostice 148,0 140,5 153,8 Třešovice 172,2 157,6 206,9 Úlehle 80,0 84,1 65,4 Únice 122,0 164,9 163,9 Vacovice 180,6 171,4 118,6 Velká Turná 263,3 253,4 192,5 Volenice 203,5 205,2 151,9 Volyně 188,1 189,5 192,3 Zahorčice 257,1 300,8 191,2 Zvotoky 147,1 186,0 241,9 SO ORP Strakonice 181,8 183,2 177,3 Zdroj dat: ČSÚ, Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota 4.2 Trh práce Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídka je představována potenciálními zaměstnanci. Míra zaměstnanosti Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel let. Nepoměr mezi mírným poklesem relativního počtu zaměstnaných osob a významně rostoucí mírou zaměstnaných obyvatel let je dána postupným odchodem silných poválečných ročníků do ekonomické neaktivity v souběhu s tím, že se dostávají za hranici sledovaného věku let. Je pravděpodobné, že tento nepoměr bude působit i v následujících letech. Největší pokles míry zaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje nastal v SO ORP Kaplice, Český Krumlov a Milevsko, nejvyšší zaměstnanost je v SO ORP České Budějovice. Tabulka s hodnotami míry zaměstnanosti v Jihočeském kraji je uvedena v příloze (tabulka C 3). V rámci SO ORP Strakonice v roce 2011 měly největší míru zaměstnanosti obce Kuřimany, Únice a Hlupín. Oproti roku 2001 došlo k největší změně v obci Hlupín, kde míra zaměstnanosti stoupla o více než 23 %, dále pak v obci Skály, kde míra zaměstnanosti vzrostla o více než 15 %. Na druhou stranu se v tomto správním území objevuje i mnoho obcí kde míra zaměstnanosti klesla. Jedná se v první řadě o obce Přední Zborovice, Kuřimany a Krejnice. Tabulka 4.2.1: Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Strakonice zaměstnaní míra zaměstnanosti [%] rozdíl rozdíl Cehnice ,1% 62,8% -2,3% Čejetice ,8% 67,7% -4,1%

79 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. zaměstnaní míra zaměstnanosti [%] rozdíl rozdíl Čepřovice ,9% 60,8% -5,1% Čestice ,8% 66,9% 1,0% Doubravice ,7% 71,5% 4,8% Drachkov ,5% 70,7% 2,2% Drážov ,7% 66,3% 3,6% Droužetice ,2% 67,1% 3,8% Dřešín ,6% 71,4% -0,2% Hlupín ,1% 76,6% 23,4% Horní Poříčí ,6% 62,6% -6,0% Hoslovice ,9% 66,9% 6,1% Hoštice ,6% 63,4% 4,8% Chrášťovice ,9% 65,0% -0,8% Jinín ,0% 72,9% 3,8% Kalenice ,6% 50,7% -0,8% Katovice ,9% 65,8% -3,2% Kladruby ,2% 63,7% -8,5% Kraselov ,5% 62,1% 3,6% Krejnice ,1% 59,6% -12,5% Krty-Hradec ,5% 54,7% -5,8% Kuřimany ,0% 81,3% -18,8% Kváskovice ,0% 63,8% -9,3% Libětice ,2% 63,0% -2,3% Litochovice ,3% 69,9% 4,6% Malenice ,4% 70,2% 1,8% Mečichov ,6% 61,8% -2,8% Milejovice ,1% 64,6% 2,5% Miloňovice ,9% 59,8% -7,1% Mnichov ,1% 68,8% 1,6% Mutěnice ,7% 66,9% 9,2% Nebřehovice ,0% 67,3% 7,3% Němčice ,2% 64,9% -1,2% Němětice ,5% 63,8% 3,2% Nihošovice ,2% 61,6% -5,6% Nišovice ,5% 65,5% -9,0% Nová Ves ,4% 55,6% 2,1% Novosedly ,3% 60,8% -8,5% Osek ,9% 44,8% 0,8% Paračov ,0% 60,5% 1,5% Pracejovice ,2% 65,5% 0,3% Přední Zborovice ,6% 60,3% -20,2% Předslavice ,4% 66,3% 4,9% Přechovice ,0% 71,2% 8,2% Přešťovice ,4% 57,7% -9,7% Radějovice ,5% 68,2% 5,7% Radomyšl ,3% 66,8% -0,6% Radošovice ,4% 63,5% -5,9% Rovná ,6% 65,2% -6,4% Řepice ,7% 61,9% -7,7% Skály ,1% 64,4% 15,4%

80 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. zaměstnaní míra zaměstnanosti [%] rozdíl rozdíl Slaník ,2% 63,0% 0,8% Sousedovice ,8% 71,3% 1,5% Strakonice ,3% 65,3% -3,0% Strašice ,8% 65,0% 1,2% Strunkovice nad Volyňkou ,6% 66,2% -6,4% Střelské Hoštice ,7% 64,1% -7,7% Štěchovice ,9% 63,3% -10,6% Štěkeň ,4% 65,5% 0,0% Třebohostice ,8% 69,1% 1,3% Třešovice ,2% 60,3% -9,9% Úlehle ,5% 54,5% -8,0% Únice ,6% 77,5% -7,1% Vacovice ,1% 48,6% -4,5% Velká Turná ,9% 60,0% -2,9% Volenice ,1% 62,9% -3,3% Volyně ,5% 65,4% -1,2% Zahorčice ,4% 65,9% 8,5% Zvotoky ,8% 55,8% -1,0% SO ORP Strakonice ,3% 64,9% -2,4% Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011, Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota Míra nezaměstnanosti Ve všech SO ORP Jihočeského kraje došlo mezi lety 2001 až 2011 k nárůstu míry nezaměstnanosti. Průměrná hodnota za kraj vzrostla z 5,3 % na 8 %. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti je zaznamenána v SO ORP Vodňany (12,4 % v roce 2011) a Český Krumlov (10,9 % v roce 2011), nadprůměrné hodnoty vykazují ve sledovaném období také správní obvody Dačice, Kaplice či Soběslav. Výrazně pod krajským průměrem se po celé sledované období pohybuje míra nezaměstnanosti v SO ORP České Budějovice. SO ORP Strakonice se po většinu sledovaného období vyznačuje ve srovnání s krajským průměrem nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji je uvedena v příloze (tabulka C 4). V rámci správního obvodu Strakonice se obcí s dlouhodobě nejvyšší mírou nezaměstnanosti stala obec Přední Zborovice, kde v průběhu sledovaných let dosahovala míra nezaměstnanosti více než 24 %. Dalšími obcemi s výrazně nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti jsou např. Kalenice či Nebřehovice. V roce 2011 byla nejvyšší míra nezaměstnanosti správního obvodu zaznamenána v obci Milejovice, a to hodnotou 30,8 %. Dlouhodobě podprůměrných hodnot je dosahováno v obcích Radějovice a Libětice, v roce 2011 však byla míra nezaměstnanosti nejnižší v obcích Strašice a Velká Turná. Tabulka 4.2.2: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Strakonice Míra nezaměstnanosti [%] Cehnice 6,6 5,6 10,0 11,0 13,6 Čejetice 6,1 5,8 9,7 11,1 9,9 Čepřovice 6,8 8,0 8,2 8,2 8,9 Čestice 4,7 4,4 7,1 7,5 6,9-80 -

81 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra nezaměstnanosti [%] Doubravice 6,1 4,2 8,9 8,4 7,8 Drachkov 5,4 6,5 8,8 7,2 6,3 Drážov 6,7 7,5 10,2 14,2 14,0 Droužetice 10,0 14,0 15,7 14,8 14,0 Dřešín 7,9 5,6 8,3 10,1 9,5 Hlupín 6,1 2,7 6,1 11,9 10,8 Horní Poříčí 4,9 5,0 5,4 9,0 11,5 Hoslovice 5,2 3,2 7,7 13,6 9,8 Hoštice 8,1 10,4 15,0 15,5 19,7 Chrášťovice 8,1 3,6 7,3 9,9 8,5 Jinín 8,8 9,4 11,9 8,5 8,2 Kalenice 14,1 14,1 19,8 11,7 12,3 Katovice 6,3 6,3 8,3 11,2 10,6 Kladruby 8,8 4,4 8,5 13,0 12,4 Kraselov 6,8 6,2 13,9 13,1 10,1 Krejnice 4,8 4,0 4,8 8,3 13,7 Krty-Hradec 6,4 4,5 6,0 9,4 10,7 Kuřimany 17,9 10,9 12,8 10,3 21,8 Kváskovice 7,2 3,3 6,7 13,5 11,2 Libětice 0,8 1,0 1,6 2,3 8,9 Litochovice 8,1 8,8 11,4 11,8 11,0 Malenice 2,4 5,0 5,5 7,9 7,6 Mečichov 9,2 6,2 7,4 11,0 10,7 Milejovice 7,9 7,9 10,4 12,9 30,8 Miloňovice 7,1 8,1 11,0 12,9 13,8 Mnichov 5,7 10,1 9,6 14,4 11,6 Mutěnice 7,3 5,1 8,8 9,5 8,4 Nebřehovice 10,6 10,5 15,4 20,4 15,1 Němčice 10,5 5,2 15,7 18,2 16,8 Němětice 7,4 5,1 8,7 6,6 6,9 Nihošovice 9,9 7,6 13,4 18,0 14,8 Nišovice 6,9 4,7 6,1 8,1 7,6 Nová Ves 10,8 6,9 11,0 14,7 19,9 Novosedly 4,3 4,2 9,0 10,7 11,7 Osek 9,2 7,1 12,1 12,0 10,8 Paračov 6,7 11,0 11,6 9,8 7,3 Pracejovice 6,6 7,2 11,5 12,6 11,7 Přední Zborovice 12,9 15,9 24,5 22,6 24,2 Předslavice 9,9 8,1 7,9 13,5 14,8 Přechovice 4,5 3,6 12,1 12,1 9,1 Přešťovice 5,8 5,8 10,0 11,3 11,1 Radějovice 0,0 1,7 2,2 6,1 13,9 Radomyšl 6,7 6,2 10,2 10,5 10,2 Radošovice 4,2 3,5 6,3 8,2 8,4 Rovná 9,3 7,1 8,3 8,1 8,3 Řepice 9,1 6,0 8,9 11,0 9,8 Skály 9,2 5,7 4,3 6,6 7,2 Slaník 4,0 9,8 20,8 17,2 15,4-81 -

82 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra nezaměstnanosti [%] Sousedovice 6,6 8,7 12,9 12,8 10,9 Strakonice 5,7 5,4 7,8 8,6 8,4 Strašice 4,8 4,4 6,3 7,2 4,7 Strunkovice nad Volyňkou 8,2 6,7 12,4 12,4 11,8 Střelské Hoštice 5,3 5,6 9,3 11,1 10,2 Štěchovice 6,3 3,9 8,2 12,8 10,4 Štěkeň 5,5 5,5 10,3 11,2 11,3 Třebohostice 5,8 4,0 7,6 10,9 8,4 Třešovice 13,9 6,3 6,1 6,6 8,6 Úlehle 3,9 3,5 5,7 7,1 6,9 Únice 2,5 1,4 12,0 7,2 6,5 Vacovice 10,0 11,1 10,3 20,6 18,1 Velká Turná 5,3 3,2 7,2 4,0 5,9 Volenice 6,0 5,8 5,9 9,0 9,0 Volyně 5,4 5,2 7,9 8,6 8,2 Zahorčice 14,2 3,9 3,9 6,4 8,1 Zvotoky 3,9 5,7 9,8 8,9 10,7 SO ORP Strakonice 6,0 5,6 8,4 9,4 9,2 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota Podíl nezaměstnaných žen Podíl nezaměstnaných žen se v Jihočeském kraji v letech snížil, a to z 56,8 % na 50,5 %. Správním obvodem s dlouhodobě nejvyšším podílem nezaměstnaných žen v kraji je SO ORP Dačice, Milevsko a Týn nad Vltavou. Nadprůměrných hodnot je dosahováno také v SO ORP Jindřichův Hradec, Týn nad Vltavou a Vodňany. Z hlediska podílu nezaměstnanosti žen je na tom nejlépe SO ORP Blatná, Český Krumlov a Vimperk, kde je dlouhodobě tento podíl nejnižší. Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Jihočeského kraje je uveden v příloze (tabulka C 5). V obcích SO ORP Strakonice došlo v letech ke snížení podílu nezaměstnaných žen, a to na 48,9 %. Nejvyššího podílu nezaměstnaných žen bylo dosaženo v obcích Radějovice a Třešovice, dlouhodobě nadprůměrných hodnot je dosahováno také např. v obcích Krejnice, Krty-Hradec, Kuřimany, Nebřehovice či Vacovice. Dlouhodobě podprůměrných hodnot bylo dosaženo v obci Úlehle, kde v roce 2011 dosahoval podíl nezaměstnaných žen 2,22 %. Dlouhodobě výrazně podprůměrné hodnoty byly zjištěny také v obcích Nišovice, Přechovice či Strašice. Údaje vztahující se k podílu nezaměstnaných žen jsou uvedeny v příloze (tabulka C 6). Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců Podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných déle než 12 měsíců na počtu uchazečů celkem vyjadřuje dlouhodobou nezaměstnanost. V Jihočeském kraji byl v roce 2011 tento podíl 2,2 %, od roku 2007 se míra dlouhodobě nezaměstnanosti zvýšila o 0,6 %. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje největší problém v SO ORP Vodňany, kde bylo v roce 2011 dosaženo maxima, a to 5 %. Nadprůměrných hodnot bylo v období let dosaženo také v obcích Český Krumlov, Dačice, Kaplice či Soběslav. Výrazně podprůměrných hodnot

83 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. je dlouhodobě dosahováno ve správních obvodech České Budějovice, Trhové Sviny a Vimperk. Údaje týkající se míry dlouhodobé nezaměstnanosti Jihočeského kraje jsou uvedeny v příloze (tabulka C 7). V rámci SO ORP Strakonice byly v letech nejvyšší hodnoty dlouhodobé nezaměstnanosti zjištěny v obcích Přední Zborovice, Kalenice, Kuřimany a Vacovice. Ve správním obvodu jako celku došlo ve sledovaném období k nárůstu dlouhodobé nezaměstnanosti o 1 %, na 3,2 %. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti nepředstavuje žádný problém v obci Únice, kde po celou dobu sledovaného období nabíral tento ukazatel nulovou hodnotu. Dlouhodobě výrazně podprůměrné hodnoty jsou sledovány např. v obcích Doubravice, Libětice, Malenice, Úlehle či Zvotoky. Tabulka 4.2.3: Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku SO ORP Jihočeského kraje Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Cehnice 2,2 1,0 1,8 3,8 3,6 Čejetice 2,0 1,5 1,2 2,7 3,1 Čepřovice 2,3 0,3 1,2 1,6 3,7 Čestice 1,5 1,7 1,2 2,2 2,0 Doubravice 0,7 0,1 1,3 1,6 1,1 Drachkov 3,7 3,1 2,9 1,6 2,9 Drážov 1,3 2,6 3,4 5,4 7,4 Droužetice 5,3 5,8 4,8 5,7 5,7 Dřešín 2,4 1,9 1,4 1,4 3,0 Hlupín 2,7 0,0 1,1 5,0 5,6 Horní Poříčí 2,2 1,0 1,1 2,4 3,3 Hoslovice 1,1 1,3 1,3 2,3 3,2 Hoštice 2,9 3,2 3,0 6,5 8,1 Chrášťovice 1,5 0,8 0,4 1,6 2,7 Jinín 2,7 1,4 2,0 2,0 1,6 Kalenice 8,9 6,7 5,4 6,7 7,1 Katovice 2,9 2,6 2,7 3,2 3,6 Kladruby 4,3 1,4 3,3 3,6 6,3 Kraselov 3,6 2,0 3,6 5,4 4,8 Krejnice 0,0 0,0 0,0 2,4 4,6 Krty-Hradec 1,2 0,6 0,0 1,8 4,3 Kuřimany 7,7 6,4 7,7 7,7 10,3 Kváskovice 1,7 0,5 0,0 0,3 5,0 Libětice 0,0 0,0 0,0 0,3 0,3 Litochovice 2,3 2,5 3,3 4,6 2,8 Malenice 0,5 0,3 0,8 0,7 1,5 Mečichov 2,6 1,5 0,2 1,2 3,3 Milejovice 3,3 0,0 0,0 6,7 10,4 Miloňovice 1,7 3,4 2,4 2,9 5,0 Mnichov 1,7 3,0 3,2 5,0 5,9 Mutěnice 3,4 3,4 2,1 3,7 1,5 Nebřehovice 3,9 3,7 6,3 8,5 6,9 Němčice 6,3 0,7 2,0 5,8 4,2 Němětice 3,2 3,2 1,8 1,9 1,9 Nihošovice 3,3 1,7 2,0 3,9 5,4 Nišovice 3,8 3,2 3,3 4,1 3,6-83 -

84 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Nová Ves 4,4 4,9 3,4 2,9 3,7 Novosedly 1,4 1,4 1,6 3,4 4,9 Osek 3,6 2,5 2,9 4,1 3,3 Paračov 2,6 5,5 3,3 3,3 2,4 Pracejovice 2,2 2,3 3,3 4,3 3,5 Přední Zborovice 5,1 7,0 5,4 10,8 17,5 Předslavice 4,1 3,8 2,2 3,3 6,4 Přechovice 0,2 0,0 0,0 3,8 3,6 Přešťovice 2,9 2,5 3,1 4,1 3,7 Radějovice 0,0 0,0 0,0 0,0 6,1 Radomyšl 2,6 2,3 2,5 3,0 3,4 Radošovice 2,0 0,6 1,2 1,4 2,6 Rovná 4,1 3,2 1,6 0,9 2,8 Řepice 3,3 2,3 1,9 3,7 3,7 Skály 3,4 3,4 0,9 0,0 0,3 Slaník 2,2 1,7 4,9 7,9 5,6 Sousedovice 3,0 2,7 2,2 4,0 3,9 Strakonice 2,1 1,8 1,8 2,6 3,1 Strašice 1,9 1,4 1,8 2,3 1,6 Strunkovice nad Volyňkou 3,0 0,3 1,8 2,3 4,5 Střelské Hoštice 1,3 1,4 2,4 3,2 4,1 Štěchovice 2,4 1,1 1,0 2,8 3,8 Štěkeň 2,0 1,5 2,3 4,4 4,5 Třebohostice 1,8 1,4 1,0 1,9 2,4 Třešovice 2,5 4,0 1,5 0,0 2,0 Úlehle 1,2 0,0 1,1 1,5 0,9 Únice 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Vacovice 10,0 8,1 4,4 7,5 8,3 Velká Turná 1,5 0,9 0,0 0,0 0,0 Volenice 2,5 1,1 1,3 1,9 2,8 Volyně 2,0 1,5 1,4 2,4 2,3 Zahorčice 4,4 2,9 0,0 0,0 0,7 Zvotoky 0,0 0,0 0,6 0,0 0,0 SO ORP Strakonice 2,2 1,8 1,8 2,7 3,2 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo Do roku 2008 v Jihočeském kraji počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo klesal, avšak v důsledku ekonomické krize docházelo od roku 2009 k výraznému zvýšení tohoto ukazatele, do roku 2010 hodnota vzrostla na 13,9 uchazečů na jedno pracovní místo. V následujícím roce se tento počet mírně snížil na 11,9 uchazeče. Dlouhodobě nejnižší počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo je v SO ORP Vimperk, podprůměrných hodnot bylo také dosaženo v SO ORP České Budějovice či Vodňany. Nadprůměrný počet uchazečů byl zjištěn ve správních obvodech Milevsko či Soběslav, jednoznačně nejhorší je situace v SO ORP Dačice, kde v roce 2010 na jedno volné pracovní místo připadalo více než 140 uchazečů

85 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 4.2.4: Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP Jihočeského kraje ORP Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo Blatná 2,8 1,8 10,8 17,6 19,5 České Budějovice 2,0 1,8 7,6 8,9 7,2 Český Krumlov 5,2 4,7 18,6 26,6 25,9 Dačice 5,3 4,7 59,4 140,7 62,1 Jindřichův Hradec 3,3 2,6 14,6 16,9 15,1 Kaplice 1,6 1,9 20,6 18,5 7,2 Milevsko 3,4 5,0 35,6 35,4 36,3 Písek 1,6 1,3 8,3 13,3 11,5 Prachatice 1,9 2,4 12,3 12,5 11,6 Soběslav 3,2 4,2 43,9 38,4 41,3 Strakonice 2,0 1,6 7,1 8,8 9,4 Tábor 2,3 2,5 15,4 19,9 16,2 Trhové Sviny 6,5 6,0 15,0 18,1 13,3 Třeboň 3,7 3,0 12,1 16,1 16,1 Týn nad Vltavou 4,6 3,4 14,4 12,6 11,8 Vimperk 1,4 1,3 5,6 7,4 5,4 Vodňany 2,0 1,4 4,7 6,8 10,5 Jihočeský kraj 2,4 2,2 11,2 13,9 11,9 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota V rámci obcí SO ORP Strakonice došlo v letech k nárůstu počtu uchazečů na jedno pracovní místo z 2,0 na 9,4. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2011 v obci Štěkeň (46,6 nezaměstnaných na jedno pracovní místo). Vysoké hodnoty byly dlouhodobě zaznamenány rovněž v obcích Radomyšl, Volenice nebo Volyně. V 33 obcích nebylo v pětiletém sledovaném období žádné pracovní místo. 4.3 Daňová výtěžnost Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Průměrná daňová výtěžnost správních obvodů Jihočeského kraje v letech mírně poklesla, v roce 2011 dosáhla Kč na obyvatele. V tomto období došlo ve většině správních obvodů k poklesu daňové výtěžnosti, k nárůstu došlo v SO ORP Kaplice, Trhové Sviny, Třeboň a Vodňany. Ve správním obvodu Jindřichův Hradec se daňová výtěžnost v podstatě nezměnila. Daňová výtěžnost na obyvatele dosahuje nejvyšších hodnot v SO ORP Týn nad Vltavou (přes na obyvatele), nadprůměrných hodnot je dosahováno rovněž v SO ORP České Budějovice, Český Krumlov, Kaplice, Tábor, Třeboň a Vimperk. Ve správním obvodu Strakonice se daňová výtěžnost pohybuje pod průměrem Jihočeského kraje, ve sledovaném období byl zaznamenán její pokles

86 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 4.3.1: Daňová výtěžnost v SO ORP Jihočeského kraje ORP Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) Rozdíl Rozdíl Blatná , , ,8 9,9 9,6-0,3 České Budějovice , , ,7 11,0 10,7-0,2 Český Krumlov , , ,4 10,9 10,7-0,2 Dačice , , ,4 10,2 10,1-0,1 Jindřichův Hradec , , ,4 10,5 10,5 0,0 Kaplice , , ,0 10,4 10,9 0,5 Milevsko , , ,2 9,7 9,6-0,1 Písek , , ,8 10,6 10,2-0,4 Prachatice , , ,7 10,1 9,9-0,3 Soběslav , , ,5 9,9 9,4-0,5 Strakonice , , ,2 10,0 9,8-0,2 Tábor , , ,2 11,0 10,9-0,1 Trhové Sviny , , ,0 9,5 9,7 0,3 Třeboň , ,6 958,6 10,7 10,8 0,1 Týn nad Vltavou , , ,6 13,6 12,3-1,3 Vimperk , , ,8 11,7 11,2-0,4 Vodňany , , ,6 10,4 10,5 0,1 Jihočeský kraj , , ,5 10,7 10,5-0,2 Zdroj dat: MF ČR, Bilance příjmů Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota Průměrná daňová výtěžnost na obyvatele v obcích SO ORP Strakonice v roce 2011 dosahovala Kč na obyvatele, což je v krajském porovnání podprůměrná hodnota. Nejvyšší daňovou výtěžnost na obyvatele zaznamenaly v roce 2011 obce Kuřimany, jejichž daňová výtěžnost je dlouhodobě nejvyšší v rámci správního obvodu, a Libětice, kde nastal nejvýraznější nárůst daňové výtěžnosti v rámci SO ORP (o Kč). Výrazně podprůměrné hodnoty v přepočtu na obyvatele byly zjištěny např. v obcích Drachkov, Malenice, Němčice, Pracejovice, Přední Zborovice, Rovná, Sousedovice a Štěchovice. V letech došlo v SO ORP Strakonice ke snížení daňové výtěžnosti, k nejvýraznějšímu snížení došlo v obcích Nová Ves a Dřešín. Tabulka 4.3.2: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Strakonice Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) Rozdíl Rozdíl Cehnice 4 413, ,6-176,2 9,4 8,8-0,6 Čejetice 7 801, ,2 247,8 8,4 8,8 0,4 Čepřovice 1 889, ,4-15,7 10,2 10,4 0,3 Čestice 8 110, ,6 0,1 8,7 8,8 0,0 Doubravice 2 097, ,6 219,3 8,3 9,2 0,8 Drachkov 1 282, ,5-15,5 7,9 7,6-0,3 Drážov 2 384, ,5 19,0 9,6 9,6 0,0 Droužetice 1 214, ,8-95,4 11,1 10,5-0,7 Dřešín 2 993, ,3-502,0 10,2 8,1-2,0 Hlupín 1 101, ,3-11,8 11,9 11,1-0,8 Horní Poříčí 2 488, ,0 201,6 8,0 8,6 0,6 Hoslovice 1 820, ,4-16,7 9,7 10,3 0,6 Hoštice 1 502, ,1-42,5 9,1 9,4 0,2 Chrášťovice 2 347, ,8-14,1 9,6 9,5-0,1-86 -

87 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) Rozdíl Rozdíl Jinín 1 457, ,3 65,4 8,6 8,3-0,3 Kalenice 792,5 847,8 55,2 8,6 8,7 0,2 Katovice , ,8-178,2 8,2 8,1-0,1 Kladruby 1 252, ,4-1,2 8,4 8,5 0,2 Kraselov 1 933, ,9 0,9 8,5 8,6 0,2 Krejnice 641,4 706,8 65,4 9,2 9,6 0,3 Krty-Hradec 1 258, ,1-37,3 10,4 9,2-1,3 Kuřimany 407,8 480,3 72,5 17,0 17,8 0,8 Kváskovice 869,5 950,9 81,4 7,7 8,9 1,2 Libětice 708, , ,2 9,2 22,9 13,7 Litochovice 2 562, ,7 251,0 8,6 9,4 0,8 Malenice 4 990, ,4 55,1 7,7 7,8 0,1 Mečichov 2 029, ,6 49,2 8,5 8,4-0,1 Milejovice 786,1 795,2 9,2 12,2 11,0-1,1 Miloňovice 2 409, ,7-111,8 8,1 8,0-0,2 Mnichov 2 171, ,9 92,4 8,5 8,8 0,4 Mutěnice 1 822, ,9 240,5 8,7 9,5 0,8 Nebřehovice 1 360, ,0 104,5 9,8 10,5 0,7 Němčice 890,2 911,5 21,3 8,3 7,9-0,4 Němětice 1 122, ,4-67,1 9,1 8,9-0,2 Nihošovice 2 942, ,1 34,9 9,5 9,5 0,1 Nišovice 2 266, ,2-114,7 10,1 8,7-1,4 Nová Ves 892,2 927,6 35,4 12,7 9,8-2,9 Novosedly 3 058, ,3 5,6 8,7 8,6 0,0 Osek 5 718, ,8-84,2 8,4 8,2-0,2 Paračov 936, ,2 119,3 10,3 10,0-0,3 Pracejovice 2 484, ,0-53,5 7,8 7,8 0,0 Přední Zborovice 650,9 701,3 50,3 9,2 7,8-1,4 Předslavice 2 488, ,3 4,2 9,8 9,3-0,6 Přechovice 1 037,1 929,6-107,6 9,8 8,8-1,0 Přešťovice 4 078, ,4-174,3 9,7 9,8 0,1 Radějovice 339,1 372,4 33,3 9,4 11,3 1,9 Radomyšl , ,3 213,6 8,9 8,9 0,0 Radošovice 6 758, ,3-19,0 10,1 10,2 0,2 Rovná 2 073, ,0-156,8 8,5 7,9-0,6 Řepice 3 778, ,2-14,5 7,9 8,2 0,3 Skály 716,0 717,9 1,9 10,5 11,0 0,6 Slaník 1 208, ,8 28,1 7,7 8,0 0,3 Sousedovice 2 306, ,4-154,0 9,0 7,9-1,1 Strakonice , , ,1 11,1 10,5-0,5 Strašice 1 821, ,0 77,1 10,0 9,9-0,1 Strunkovice nad Volyňkou 1 134, ,1-117,9 10,2 9,6-0,6 Střelské Hoštice 7 971, ,9 142,7 8,7 9,1 0,4 Štěchovice 1 810, ,3-32,1 8,2 7,8-0,4 Štěkeň 7 140, ,9-165,3 8,5 8,4-0,1 Třebohostice 2 670, ,8 634,4 8,9 11,1 2,2 Třešovice 816,8 831,9 15,1 9,7 9,6-0,1 Úlehle 1 158, ,2-54,4 10,8 10,3-0,5-87 -

88 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) Rozdíl Rozdíl Únice 722,9 713,8-9,0 13,4 11,7-1,7 Vacovice 582,2 565,9-16,3 9,5 9,6 0,0 Velká Turná 1 815, ,0-132,9 11,3 10,5-0,8 Volenice 4 712, ,8 151,3 8,8 9,0 0,2 Volyně , ,4-84,3 8,6 8,8 0,2 Zahorčice 599,9 599,1-0,8 9,7 8,8-0,9 Zvotoky 653,3 640,1-13,2 10,1 10,3 0,3 SO ORP Strakonice , , ,2 10,0 9,8-0,2 Zdroj dat: MF ČR, Bilance příjmů Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

89 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 5 Souhrn pilířů 5.1 Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Území SO ORP Strakonice není bohaté na nerostné suroviny. Na jeho území se nachází především stavební suroviny (stavební kámen, vápenec, žula a štěrkopísky), ale vyskytují se zde taktéž chráněná ložisková území zlatonosné rudy zlata. Na území SO ORP Strakonice byly vymezeny dobývací prostory. Území SO ORP Strakonice je důlní činností poznamenáno pouze v omezeném rozsahu. Jako pozůstatek po důlní činnosti se na území obcí Horní Poříčí, Katovice a Volyně nacházejí plošné haldy a odvaly na ploše cca 6,3 ha. V obcích Nišovice, Nihošovice a Volenice se pak nacházejí haldy a odvaly bodového charakteru. Vodní režim Mezi významné toky celého území jsou zařazeny Otava, Volyňka a Peklov. Kromě nich je zde řada potoků, které jsou mj. charakteristické tím, že jsou na nich vybudovány rybníky nebo kaskády rybníků, tvořících několik soustav. Jde např. o skupinu rybníků u Rojic na Brložském potoce, na Radomyšlském potoce pod Domanicemi, na Vítkovském potoce u Nových Kestřan, u Čejetic na Zorkovickém potoce a jeho přítoku Rybničním potoce, na Cehnickém potoce u Mladějovic a Sudoměře aj. Na sledovaném území se nachází řada převážně menších vodních nádrží o celkové rozloze cca 395,8 ha, což představuje zhruba 0,7 % území. Jejich výskyt a podíl na území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka. Největší nádrží je Velkorojický rybník o velikosti cca 61 ha. Vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází V SO ORP Strakonice opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území ORP Strakonice byla vymezena záplavová území na katastrálním území 20 obcí z celkového počtu 72 v celkové rozloze 1 986,5 ha, což představuje cca 3,5 % celkové výměry území. Výměry záplavových území jednotlivých periodicit obsahuje následující tabulka. Rozpis záplavových území dle jednotlivých obcí udává tabulka A 2 v příloze. Nejhorší situace je v obci Strakonice, kde zaplaví voda s periodicitou 100 let až 35,5 % území. Hygiena životního prostředí Ovzduší na převážné části území SO ORP Strakonice je relativně dobré s výjimkou překračování imisních limitů přízemního ozónu O 3 pro zdraví obyvatel na celém území, což platí i pro většinu ČR území a JČK. Horší situace je v obci Strakonice. Zde jsou překračovány nejen imisní limity pro přízemní ozón (O3), ale i limity pro ochranu lidského zdraví, bez zahrnutí přízemního ozónu. Přesněji byly překročeny limity pro roční průměry benzo(a)pyrenu

90 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. K nadměrnému znečištění ovzduší dochází rovněž v důsledku rostoucí intenzity dopravy na páteřních komunikacích, ale i silnicích II. třídy zejména v případě, že komunikace prochází zastavěným územím. Méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 35 obcí se nachází celkem 71 starých skládek. Nejhůře je na tom obec Strakonice, na jejímž území bylo lokalizováno celkem 12 takových skládek. Ochrana přírody a krajiny Území SO ORP Strakonice se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou činností. Přesto se zde nachází několik lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Na území ORP Strakonice se nachází řada zvlášť chráněných lokalit, jež zahrnují národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky. V oblasti SO ORP Strakonice se nachází pouze evropsky významné lokality. Ptačí oblasti spolu s biosférickou rezervací se v tomto SO ORP nenachází. Na území ORP Strakonice jsou v rámci ZÚR JČK vymezeny nadregionální biokoridory (NBK) a biocentra (NBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC), přírodní parky (PP), lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů. Rozloha ÚSES na území SO ORP činí cca ha, což představuje 6,8 % celkové plochy. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Na správním území ORP Strakonice patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. Na základě srovnání základních údajů o orné půdě na území jednotlivých SO ORP Jihočeského kraje lze SO ORP Strakonice hodnotit následovně. Z hlediska rozlohy orné půdy se rozlohou ,4 ha řadí na pátou pozici za SO ORP Tábor, České Budějovice, Písek a Jindřichův Hradec. Podílem orné půdy na celkové rozloze ve výši 44,7 % zaujímá 3. místo a patří do skupiny, jejíž podíl je výrazně nad krajským průměrem (31,2 % z rozlohy kraje). Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Strakonice se v období nezměnil a činil pouze 1,5 %, což je mírně nad krajským průměrem 1,1 %. Zastavěná plocha za sledované období vzrostla pouze o 3,0 ha na 846,0 ha celkem k Největší absolutní i relativní přírůstek mezi lety 2010 a 2012 se vyskytnul na území obce Přední Zborovice, kde přibylo 0,33 hektaru nově zastavěné plochy, který znamená v poměru k celkové výměře plochy 0,11%. Lesní porosty na území SO ORP Strakonice představují jeho významný přírodní zdroj. Lesnatost SO ORP Strakonice je 21,4 %. Za zmínku stojí například přírodní památka Ryšovy a Kuřidlo, nebo přírodní rezervace Bažantnice u Pracejovic

91 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 5.2 Sociální pilíř Technická infrastruktura V rámci SO ORP Strakonice je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno Vodárenskou soustavou Jižní Čechy a individuálním odběrem z domovních studní a vrtů. Zdrojem vody pro Vodárenskou soustavu Jižní Čechy je vodárenská nádrž Římov zajišťující trvalý minimální průtok v toku pod přehradou v množství 650 l/s a vrt Vidov 40 l/s. V rámci zásobování pitnou vodou na území JČK je úloha této soustavy nezastupitelná. Dalším významným zdrojem pitné vody pro několik obcí na území JČK je Vodárenská soustava Dolní Bukovsko. Zásobování města Strakonice pitnou vodou a v současnosti napojených osad Nový Dražejov, Virt, Starý Dražejov, Střela a Přední Ptákovice na vodovodní systém Strakonic je zajištěno vlastními vodními zdroji (ÚV Hajská a ÚV Pracejovice) spolu s Vodárenskou soustavou Jižní Čech. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Obce Hlupín, Litochovice, Milejovice, Němětice, Třešovice a Únice nemají vybudovanou kanalizační síť. Litochovice usiluje o vybudování kanalizace s napojením na ČOV, problém je však s vlastníky pozemků, kteří nechtějí dát potřebná povolení pro zahájení výstavby kanalizace). Únice má rozpracovanou oddílnou kanalizační síť s napojením na ČOV. ČOV jsou vybudovány v obcích Čejetice, Čestice (místní část Částice), Horní Poříčí, Hoštice, Katovice, Libětice, Malenice, Miloňovice, Nišovice, Novosedly, Osek, Pracejovice, Přešťovice, Radošovice, Řepice, Strakonice, Štěkeň, Střelské Hoštice, Volenice a Zahorčice (kořenová ČOV). Hoštice zpracovává projekt pro vybudování nové ČOV, původní ČOV zůstane v provozu. Obce nevlastnící ČOV mají udělené výjimky pro její vybudování, popř. žádají o jejich prodloužení. Jinín má povolení vypouštět odpadní vody z dešťové kanalizace do Zorkovického potoku (do roku 2020). Na území SO ORP Strakonice je nedostatečná plynofikace obcí. Obce, které nejsou plynofikovány, nemají zájem o plyn, popř. uvádí finanční náročnost. Ve městě Strakonice zajišťuje zásobování teplem Teplárna Strakonice, a.s. Teplárna zásobuje tepelnou energií domácností, řadu průmyslových podniků, organizací a institucí. Distribuce elektrické energie v zájmovém území je realizována vedením vysokého napětí, které pokrývá všechny obce v území. Jednotlivé větve tohoto typu vedení jsou zakončeny transformačními stanicemi. Téměř celá délka vedení elektrické energie je tažena nadzemně, podzemním vedením jsou rozvody realizovány pouze v části obce Litochovice, Malenice (80 %), Radomyšle, Řepice, města Strakonice, Volenice a Volyně. Ve většině obcí v rámci SO ORP Strakonice se nevyskytují vážnější problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy za silných větrů, či bouřek udávají obce Čejetice, Jinín, Nová Ves a Štěkeň. Obce Čestice, Hlupín, Vacovice (místní lokalita Kamení) uvádí problémy s podpětím v elektrické síti. V obci Droužetice se vyskytují problémy s transformátorem, obec Hoštice plánuje výstavbu nové trafostanice. Neuspokojivý stav distribuce elektrické energie hlásí obec Únice

92 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Dopravní infrastruktura Oblast SO ORP Strakonice je dopravně velice dobře dostupná, a to především díky křižovatce dvou silnic I. třídy. První z nich je silnice I/4 spojující Prahu se Strakonicemi a Německem. Druhou z nich je silnice I/22, která spojuje města Domažlice, Klatovy, Horažďovice, Strakonice a Vodňany. Dopravní dostupnost je zajištována nejen silniční, ale také železniční dopravou a to zejména tratí č. 190 spojující Plzeň s Českými Budějovicemi. Tyto dopravní tahy tvoří hlavní dopravní kostru SO ORP Strakonice. Nejdůležitějším silničním spojením je silnice I/4 spojující Prahu se Strakonicemi a Německem. Další důležitou silnicí je silnice I/22, která spojuje města Domažlice, Klatovy, Horažďovice, Strakonice a Vodňany. Problémem těchto silnic však je, že často procházejí obcemi a vytvářejí hlučné a prašné prostředí. V poslední době proto vznikají záměry na řešení tohoto problému, zejména výstavba obchvatů. Sociodemografické podmínky Ve většině SO ORP došlo mezi roky 2001 a 2011 k nárůstu obyvatel, přičemž největší absolutní nárůst byl zaznamenán v SO ORP České Budějovice (6 648 obyvatel), Český Krumlov (1 415 obyvatel) a Trhové Sviny (1 358 obyvatel). V SO ORP Strakonice došlo k mírnému nárůstu o 115 obyvatel (tj. o 0,3 %). V rámci SO ORP má největší počet obyvatel obec Strakonice ( obyvatel), druhou nejlidnatější obcí je pak Volyně s obyvateli. Největším výkyvem v absolutním počtu obyvatel mezi lety 2001 a 2011 byl pokles obyvatel v obci Strakonice o 704 obyvatel. K nejvýraznějšímu úbytku obyvatel došlo v obcích Skály (-19,8 %) a Vacovice (-19,2 %). Naopak největší nárůst počtu obyvatel zaznamenaly obce Řepice (57,9 %) a Únice (45,2 %). Věkovou strukturu obyvatelstva v SO ORP Strakonice lze přirovnat k celokrajskému průměru. Jedinou odchylkou od průměru je mírně vyšší ztráta obyvatel v předproduktivním věku a zároveň vyšší procento osob v postproduktivním věku. Zmíněný rozdíl je pouze 0,1 %. Index stáří správního obvodu dosáhl v roce 2011 hodnoty 116,1, tzn. na jedno dítě ve věku 0-14 připadá 1,16 seniorů (65 a více let). V porovnání s celokrajskými výsledky se jedná o hodnotu nadprůměrnou. Obcemi s největším úbytkem obyvatel ve věku 0-14 let se v letech staly obce Třešovice a Zvotoky, naopak k nejvýraznějšímu nárůstu osob starších 65 let došlo v obcích Vacovice a Úlehle. V SO ORP Strakonice je 19 mateřských škol a 17 základních škol, z toho 2 základní umělecké školy (v obcích Strakonice a Volyně). V regionu funguje 5 středních škol, 3 střední školy sídlí na území obce Strakonice, zbývající 2 v obci Volyně. U dvou z nich se jedná o sloučené pracoviště s vyšší odbornou školou. Školské zařízení se nachází ve 13 obcích z 69 obcí v ORP Strakonice. Většina zdravotnických zařízení v rámci SO ORP Strakonice se nachází ve městě Strakonice, které tímto zastávají významné postavení. Bydlení Výstavba rodinných domů v rámci SO ORP Strakonice vzrostla v desetiletém období o 6,2 %. V relativních hodnotách je nárůst nejvýznamnější v obcích Milejovice (50 %), Slaník (33 %) a Řepice (32 %), zatímco k poklesu došlo v obcích Radějovice (-23 %) a Skály (-17 %). V Zahorčicích a Střelské Hoštice se stav rodinných domů nezměnil

93 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ve sledovaném období přibylo ve správním území Strakonice 234 bytů, což činí 1,4 %. Největší nárůst počtu obydlených bytů je zaznamenán v obci Strakonice 159 bytů, tj. 1,7 %. Obcí s druhým nejvyšším nárůstem počtu bytů je Radomyšl, kde přibylo 59 bytů, tj. 12,7 %. Třetí v pořadí je obec Katovice s navýšením počtu o 37 bytových jednotek, tj. 7,7 %. Relativní nárůst bytů je nejvyšší v obci Milejovice, kde dosáhl 33,3 %, což je ale způsobeno malým počtem bytů v obci. Největší úbytek bytů v absolutních hodnotách je v obci Volyně, ale velký počet bytových jednotek v obci způsobil, že v relativním vyjádření se jedná pouze o 3,5 %. Procentuálně nejvyšší úbytek bytů můžeme pozorovat v obci Radějovice 26,7 % (4 byty). Rekreace Převážná část SO ORP Strakonice má dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Turistickou zajímavostí SO ORP Strakonice potvrzuje velký počet chat a chalup jako individuálních rekreačních objektů. V regionu je rozvinuté rybníkářství. V SO ORP Strakonice se nachází 35 rekreačních zařízení s 1755 lůžky, území je tak devátým nejvíce navštěvovaným správním obvodem kraje. Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet těchto objektů v obcích Volyně (127 objektů), Čestice (124 objektů), Volenice (73 objektů) a Střelské Hoštice (71 objektů). Největší podíl staveb pro rekreaci na celkovém domovním fondu má obce Nová Ves (51 %). 5.3 Ekonomický pilíř Na území SO ORP Strakonice se k nacházelo 24 firem zaměstnávajících 100 a více osob, z toho většina z nich se sídlem v obci Strakonice. Pět z těchto podniků se řadí do kategorie velkých firem, jelikož zaměstnávají více než 250 zaměstnanců. Největším zaměstnavatelem správního obvodu je Nemocnice Strakonice, a.s. s zaměstnanci. Mezi další velké firmy patří společnost Brabant Alucast Czech, Site Strakonice, s.r.o. a FEZKO THIERRY a.s. se sídlem ve Strakonicích a zaměstnanci. Do stejné kategorie podle počtu zaměstnanců rovněž patří společnost Jednota, spotřební družstvo ve Volyni a společnost Knürr, s.r.o. se sídlem v Nišovicích. Počet obsazených pracovních míst má zásadní vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených míst znamená posilování regionu. V letech došlo v SO ORP Strakonice k poklesu pracovních míst o míst. Tento trend vznikl zejména v důsledku probíhající ekonomické recese. Největší absolutní pokles zaznamenala obec Strakonice, kde došlo k poklesu o pracovních míst. V rámci SO ORP Strakonice v roce 2011 měly největší míru zaměstnanosti obce Kuřimany, Únice a Hlupín. Oproti roku 2001 došlo k největší změně v obci Hlupín, kde míra zaměstnanosti stoupla o více než 23 %, dále pak v obci Skály, kde míra zaměstnanosti vzrostla o více než 15 %. Na druhou stranu se v tomto správním území objevuje i mnoho obcí kde míra zaměstnanosti klesla. Jedná se v první řadě o obce Přední Zborovice, Kuřimany a Krejnice. Ve správním obvodu Strakonice se obcí s dlouhodobě nejvyšší mírou nezaměstnanosti stala obec Přední Zborovice, kde v průběhu sledovaných let dosahovala míra nezaměstnanosti více než 24 %. Dalšími obcemi s výrazně nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti jsou např. Kalenice či Nebřehovice. V roce 2011 byla nejvyšší míra nezaměstnanosti správního obvodu

94 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. zaznamenána v obci Milejovice, a to hodnotou 30,8 %. Dlouhodobě podprůměrných hodnot je dosahováno v obcích Radějovice a Libětice, v roce 2011 však byla míra nezaměstnanosti nejnižší v obcích Strašice a Velká Turná. V rámci obcí SO ORP Strakonice došlo v letech k nárůstu počtu uchazečů na jedno pracovní místo z 2,0 na 9,4. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2011 v obci Štěkeň (46,6 nezaměstnaných na jedno pracovní místo). Vysoké hodnoty byly dlouhodobě zaznamenány rovněž v obcích Radomyšl, Volenice nebo Volyně. V 33 obcích nebylo v pětiletém sledovaném období žádné pracovní místo

95 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 6 Seznam zkratek BRKO Biologicky rozložitelný komunální odpad CZT Centrální zásobování teplem ČOV Čistírna odpadních vod ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DP Dobývací prostor EO Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den EVL Evropsky významná lokalita CHKO Chráněná krajinná oblast CHLÚ Chráněné ložiskové území CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod IAD Individuální automobilová doprava JČK Jihočeský kraj KES Koeficient ekologické stability LNS Ložisko nerostných surovin LPF Lesní půdní fond LZO Lesy zvláštní ochrany LZU Lesy zvláštního určení MD Ministerstvo dopravy MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MZCHÚ Maloplošně zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP Národní park NPP Národní přírodní památka NPR Národní přírodní rezervace NRBC Nadregionální biocentrum NRBK Nadregionální biokoridor ORP s rozšířenou působností OV Odpadní vody PO Ptačí oblast POU s pověřeným obecním úřadem PPam Přírodní památka PPar Přírodní park PR Přírodní rezervace PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje RBC Regionální biocentrum RBK Regionální biokoridor RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic České republiky SO ORP Správní obvod obce s rozšířenou působností ÚP Územní plán ÚPD Územně plánovací dokumentace VLD Veřejná linková doprava VTL Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) VÚC Velký územní celek

96 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. VVTL ZÚR Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa) Zásady územního rozvoje

97 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 7 Seznam zdrojů a použitá literatura Běžná evidence obyvatelstva, ČSÚ, BÍNA, J. a kol. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. Ústav územního rozvoje, Praha, 2010 Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje, listopad MAIER, Karel. Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí [cit ]. Dostupné z WWW: < Malý lexikon obcí ČR, Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území, 2009 [cit ]. Dostupné z WWW: < Metodika 2007 Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje, [cit ]. Dostupné z WWW: < dika_uap_ pdf)> Městská a obecní statistika, ČSÚ, Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje verze Návrh zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Datum verze: 11. května Odůvodnění zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, březen Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje, Politika územního rozvoje České republiky 2008, Brno, Ústav územního rozvoje Rejstřík škol a školských zařízení, MŠMT, Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje, květen Rozbor udržitelného rozvoje území, říjen Ředitelství silnic a dálnic. Dostupné z WWW: < SLDB 2001, 2011, ČSÚ, Server mapy.cz. Dostupné z WWW: < Strategie rozvoje mikroregionu Sdružení Růže Dostupné z WWW: < 1> Studie silnice II/156 v úseku Nové Hrady hraniční přechod Vyšné/Höhenberg (ÚPP), ZESA, prosinec Teplárna Strakonice, a.s. Dostupné z WWW: < TVRDÝ, L.; LEV, G.; KOŘÁN, P. Quantification of qualitative indicators The REDIF method. Viena Leoben: University of Leoben, 2004 [cit ]. Dostupné z WWW: < ÚP VÚC Novohradské Hory Návrh, říjen

98 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ÚP VÚC Novohradské Hory, duben Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Strakonice, Územní energetická koncepce Jihočeského kraje, Územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje koncept. Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí, květen Územní studie Třeboňsko Novohradsko, leden Vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (tj.) Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje za rok 2008, ISES, s.r.o.,listopad 2009 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, září

99 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 8 Seznam příloh Příloha A: Environmentální pilíř Tabulka A 1: Tabulka A 2: Tabulka A 3: Tabulka A 4: Tabulka A 5: Tabulka A 6: Tabulka A 7: Mapa A 1: Ložiska nerostných surovin na území SO ORP Strakonice Záplavové území v SO ORP Strakonice Aktivní zóna záplavového území Podíl orné půdy v obcích SO ORP Strakonice Podíl zastavěného území v obcích SO ORP Strakonice Podíl lesní půdy v obcích SO ORP Strakonice Podíl Územního systému ekologické stability na výměrách obcí Povodí na území SO ORP Strakonice Příloha B: Sociální pilíř Tabulka B 1: Rozlišení kanalizace dle typu (rok 2012) Tabulka B 2: Délka vodovodu v SO ORP Strakonice v letech 2010 a 2012 Tabulka B 3: Délka rozvodů elektřiny v SO ORP Strakonice v letech 2010 a 2012 Tabulka B 4: Délka rozvodů plynu v SO ORP Strakonice v letech 2010 a 2012 Tabulka B 5: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka B 6: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v obcích SO ORP Strakonice Tabulka B 7: Věková struktura v SO ORP Jihočeského kraje v procentech Tabulka B 8: Věková struktura v obcích SO ORP Strakonice v procentech Tabulka B 9: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje (podíl na obyvatelstvu, %) Tabulka B 10: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v obcích SO ORP Strakonice (podíl na obyvatelstvu, %) Tabulka B 11: Školská zařízení v obcích SO ORP Strakonice Tabulka B 12: Sociální a zdravotní služby v SO ORP Strakonice Tabulka B 13: Bytový a domovní fond v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka B 14: Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Strakonice Tabulka B 15: Obydlené byty v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka B 16: Obydlené byty v obcích SO ORP Strakonice Tabulka B 17: Vlastnictví bytů v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka B 18: Vlastnictví domů v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka B 19: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Strakonice v procentech Tabulka B 20: Počet ubytovacích zařízení v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka B 21: Návštěvnost v SO ORP Jihočeského kraje Příloha C: Ekonomický pilíř Tabulka C 1: Přehled všech ekonomických subjektů se 100 a více zaměstnanci sídlících v ORP Strakonice Tabulka C 2: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Jihočeského kraje [ ] Tabulka C 3: Míra zaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka C 4: Míra nezaměstnanosti obyvatel SO ORP Jihočeského kraje

100 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka C 5: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Jihočeského kraje [%] Tabulka C 6: Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Strakonice Tabulka C 7: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje (%)

101 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Přílohy Příloha A: Environmentální pilíř Tabulka A 1: Ložiska nerostných surovin na území SO ORP Strakonice Výměra obce A059 [ha] A059 [%] NEROST [ha] Čejetice 2 104,8 5,2 0,2 psamity,au-ruda,štěrk Čejetice 2 104,8 9,5 0,5 psamity,štěrk Drážov 1 229,9 51,4 4,2 granitoid,migmatit,rula Hlupín 474,9 11,5 2,4 Radioaktivní surovina Hoslovice 1 083,6 3,8 0,4 migmatit Krty-Hradec 530,3 11,7 2,2 dolomitický vápenec, erlán, krystalický vápenec, vápnitý dolomit Mečichov 882,3 156,0 17,7 Radioaktivní surovina Nihošovice 665,8 8,4 1,3 migmatit,pararula,rula Nová Ves 850,9 62,2 7,3 migmatit Novosedly 843,6 31,9 3,8 pararula,rula Přešťovice 1 050,6 2,4 0,2 psamity,au-ruda,štěrk Strakonice 3 477,5 31,1 0,9 psamity,au-ruda,štěrk Štěchovice 728,1 34,0 4,7 mineta,pararula,rula Štěchovice 728,1 5,4 0,7 pararula,rula Únice 564,2 0,7 0,1 dolomitický vápenec, erlán, krystalický vápenec, vápnitý dolomit Volyně 683,2 3,9 0,6 pararula,rula Zvotoky 391,9 45,7 11,7 migmatit Zdroj: ÚAP

102 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa A 1: Povodí na území SO ORP Strakonice Tabulka A 2: Záplavové území v SO ORP Strakonice Výměra obce (ha) Q005 (ha) Q005 (%) Q020 (ha) Q020 (%) Q100 (ha) Q100 (%) Čejetice 2 104,8 97,3 4,6 149,4 7,1 220,6 10,5 Čestice 2 319,3 13,6 0,6 17,3 0,7 21,2 0,9 Horní Poříčí 705,2 53,3 7,6 61,7 8,7 71,5 10,1 Katovice 955,5 55,9 5,8 73,1 7,7 98,4 10,3 Malenice 988,8 20,3 2,0 44,3 4,5 75,3 7,6 Mutěnice 224,8 6,8 3,0 11,2 5,0 17,4 7,7 Němětice 368,4 28,2 7,7 44,8 12,2 58,0 15,8 Nihošovice 665,8 10,3 1,6 16,0 2,4 22,4 3,4 Nišovice 623,9 19,4 3,1 28,3 4,5 42,0 6,7 Pracejovice 799,6 6,6 0,8 14,6 1,8 18,9 2,4 Přední Zborovice 291,0 12,8 4,4 25,9 8,9 44,3 15,2 Přechovice 396,0 11,3 2,8 29,5 7,4 37,6 9,5 Přešťovice 1 050,6 59,6 5,7 60,4 5,8 60,6 5,