SŽDC M20/MP007. Železniční bodové pole. Účinnost od 1. dubna Schváleno pod čj /2018-SŽDC-GŘ-O15. Ing. Pavel Surý v. r.

Transkript

1 Metodický pokyn Úroveň přístupu A SŽDC M20/MP007 Železniční bodové pole Účinnost od 1. dubna 2018 Schváleno pod čj /2018-SŽDC-GŘ-O15 dne 28. února 2018 Ing. Pavel Surý v. r. generální ředitel

2 Zpracoval: Odborný poradní orgán / ověřil: Funkce Jméno Datum Podpis OS ŽBP Odborná rada železniční geodézie Ing. Karel Komínek Ing. Jiří Röschl v. r. v. r. Ing. Jiří Röschl v. r. Schválil: HG SŽDC Ing. Radomír Havlíček v. r. Správce dokumentu: HG SŽDC Ing. Radomír Havlíček v. r. SŽDC M20/MP007 Železniční bodové pole Gestorský útvar: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Generální ředitelství Odbor provozuschopnosti Oddělení hlavního geodeta dráhy Křižíkova 2, PRAHA 8 Rok vydání: 2018 Náklad: vydáno pouze v elektronické podobě Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, rok 2018 Tento dokument je duševním vlastnictvím státní organizace Správa železniční dopravní cesty, na které se vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Státní organizace Správa železniční dopravní cesty je v uvedené souvislosti rovněž vykonavatelem majetkových práv. Tento dokument smí fyzická osoba použít pouze pro svou osobní potřebu, právnická osoba pro svou vlastní vnitřní potřebu. Poskytování tohoto dokumentu nebo jeho části v jakékoliv formě nebo jakýmkoliv způsobem třetí osobě je bez svolení státní organizace Správa železniční dopravní cesty zakázáno. 2

3 OBSAH 1 ÚČEL A ROZSAH PLATNOSTI PŘEDMĚT A ZÁVAZNOST USTANOVENÍ ROZSAH PLATNOSTI ROZSAH ZNALOSTI PŘEHLED ZKRATEK A POJMŮ BUDOVÁNÍ ŽBP PROJEKT ŽBP PŘÍPRAVA PROJEKTU ŽBP NÁVRH UMÍSTĚNÍ MĚŘICKÝCH ZNAČEK ZÁSADY PRO NAVRHOVÁNÍ MĚŘICKÝCH ZNAČEK ROZVRŽENÍ BODŮ ŽPB ČÍSLOVÁNÍ BODŮ ŽBP SYSTÉM ČÍSLOVÁNÍ BODŮ ŽBP NOVÁ ČÍSLA BODŮ POUŽITÍ VLASTNÍCH ČÍSEL BODŮ DRUHY STABILIZACE BODŮ ŽBP OCHRANA BODŮ ŽBP BAREVNÉ OZNAČENÍ BODŮ ŽBP DOKUMENTACE STABILIZACE BODŮ ŽBP PROTOKOL O STABILIZACI BODŮ ŽBP FOTODOKUMENTACE BODŮ ŽBP MÍSTOPISNÉ NÁČRTY TABULKA GEODETICKÝCH ÚDAJŮ O BODECH ŽBP MĚŘENÍ BODŮ ŽBP TECHNOLOGIÍ GNSS ZAMĚŘOVANÉ BODY SPECIFIKACE NÁVAZNOSTI NA GEODETICKÝ REFERENČNÍ RÁMEC SPECIFIKACE PŘESNOSTI BODŮ URČENÝCH TECHNOLOGIÍ GNNS PŘESNOST BODŮ PRIMÁRNÍ SÍTĚ V POLOZE MEZNÍ ODCHYLKY V SOUŘADNICI Y A V SOUŘADNICI X POŽADAVKY NA APARATURY GNSS A DALŠÍ TECHNICKÉ VYBAVENÍ PŘÍPRAVA MĚŘENÍ METODY MĚŘENÍ TECHNOLOGIÍ GNSS MĚŘENÍ METODOU RTK MĚŘENÍ RYCHLOU STATICKOU METODOU MĚŘENÍ STATICKOU METODOU OPAKOVANÉ MĚŘENÍ KRITÉRIA PŘESNOSTI ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ ZPRACOVÁNÍ MĚŘENÍ METODOU RTK ZPRACOVÁNÍ MĚŘENÍ RYCHLOU STATICKOU METODOU A STATICKOU METODOU OVĚŘENÍ PŘIPOJENÍ DO ETRS89 PROSTŘEDNICTVÍM DAT Z PERMANENTNÍCH STANIC GNSS OVĚŘENÍ BODŮ SŽDC-REF DOKUMENTACE ZAMĚŘENÍ BODŮ ŽBP TECHNOLOGIÍ GNSS MĚŘENÍ BODŮ ŽBP TERESTRICKÝMI METODAMI ZAMĚŘOVANÉ BODY GEODETICKÉ ZÁKLADY POŽADAVKY NA TECHNICKÉ VYBAVENÍ METODY MĚŘENÍ OBOUSTRANNĚ ORIENTOVANÝ POLYGONOVÝ POŘAD KONTROLOVANÝ RAJON

4 5.4.3 METODA POSTUPNÉHO PROTÍNÁNÍ ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ ZPRACOVÁNÍ POLYGONOVÉHO POŘADU ZPRACOVÁNÍ KONTROLOVANÉHO RAJONU ZPRACOVÁNÍ MĚŘENÍ METODOU POSTUPNÉHO PROTÍNÁNÍ DOKUMENTACE ZAMĚŘENÍ BODŮ ŽBP TERESTRICKÝMI METODAMI URČOVÁNÍ VÝŠEK BODŮ ŽBP ZAMĚŘOVANÉ BODY TECHNICKÉ VYBAVENÍ GEODETICKÉ ZÁKLADY PŘÍPRAVA MĚŘENÍ ZÁSADY PRO NIVELACI ŽBP NIVELACE BODŮ PS, SS A ZB NIVELACE ZZ VLASTNÍ VÝŠKOVÉ MĚŘENÍ ZPRACOVÁNÍ NIVELACE DOKUMENTACE NIVELACE BODŮ ŽBP TABULKA GEODETICKÝCH ÚDAJŮ O BODECH ŽBP SEZNAM SOUVISEJÍCÍCH PŘEDPISŮ A LITERATURY

5 1 ÚČEL A ROZSAH PLATNOSTI 1.1 PŘEDMĚT A ZÁVAZNOST USTANOVENÍ Metodický pokyn Železniční bodové pole (dále jen tento pokyn ) vydává na základě zmocnění předpisem SŽDC M20 pro zeměměřictví (dále jen předpis M20 ) Hlavní geodet SŽDC za účelem: sjednocení postupů a činností při pracích na železničním bodovém poli (dále jen ŽBP) na tratích ve správě Správy železniční dopravní cesty, státní organizace, naplnění souvisejících ustanovení Technických kvalitativních podmínek staveb státních drah a předpisu SŽDC S3, díl III, železniční svršek, zajištění prostorové polohy koleje, naplnění souvisejících ustanovení zákona č. 266/1994 Sb. o dráhách, zákona č. 200/1994 Sb. o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, a jeho prováděcí vyhlášky č. 31/1995 Sb., vše ve znění pozdějších předpisů a naplnění předpisu SŽDC Zam1, Předpis o odborné způsobilosti a znalosti osob při provozování dráhy a drážní dopravy. Tímto pokynem se stanovují postupy při pracích na železničním bodovém poli včetně metody měření, způsoby vyhodnocení a formy výsledků zeměměřické činnosti předávaných k ověření regionálním správcům ŽBP. Tento pokyn popisuje: a) požadavky na umístění měřických značek, b) požadavky na měřické vybavení, c) způsob a podmínky měření bodů ŽBP, d) způsob a podmínky zpracování a vyhodnocení, e) výsledek zeměměřické činnosti, f) způsob ověření bodů ŽBP. Tento pokyn vychází z ČSN , ČSN , ČSN , ČSN Výsledky zeměměřických činností na ŽBP podléhají ověření Úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem dle zákona č. 200/1994 Sb. v rozsahu úředního oprávnění c), který současně má odbornou způsobilost v rozsahu zkoušky G-02 nebo G-03 dle předpisu SŽDC Zam ROZSAH PLATNOSTI Tento pokyn je závazný pro zaměstnance SŽDC a pro fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby (dále jen jiné osoby ), které mají vykonávat činnosti podle ustanovení tohoto metodického pokynu, popřípadě se na takových činnostech mají podílet. 5

6 1.3 ROZSAH ZNALOSTI Organizační složka Funkce Znalost GŘ SŽDC O15 Správa železniční geodézie Cizí fyzické nebo právnické osoby provádějící zeměměřické činnosti na železničním svršku SŽDC na základě smluvního vztahu HG SŽDC zaměstnanci odd. HGD vedoucí oddělení geodet - kartograf ÚOZI geodet kartograf ÚOZI (odborně způsobilá osoba se vzděláním dle 200/1994 Sb.) úplná úplná úplná 6

7 2 PŘEHLED ZKRATEK A POJMŮ zkratka pojem význam pojmu [zdroj] Aktualizace ŽBP na tratích se zajištěním PPK Bod GNSS Budování ŽBP GEOORBIT Kontrolovaný rajon opakovatelnost měření ověření ŽBP pravděpodobnost (P) Regionální správce PPK při aktualizaci stávajícího nevyhovujícího zajištění PPK vybere správce ŽBP ve spolupráci se správcem PPK z existujících ZZ body, které se stanou geodetickým základem pro určení PS a SS. Z takto vzniklého ŽBP budou nově určeny souřadnice a výšky ZZ. Kritériem pro výběr bodů geodetického základu ze stávajících ZZ jsou minimální rozdíly mezi původním a novým párovým zajištěním (kolmicemi na měřické přímce u jednostranného zajištění) spolu s požadavkem na konfiguraci sítě splňující platné předpisy pro budování ŽBP, viz odstavec V případech, kdy se zaměřením a výpočtem prokáže nehomogenita vybraných ZZ, je nutné aktualizaci ŽBP provést navázáním do geodetického referenčního systému dle odstavce 4.2 s využitím transformačního klíče stanoveného správcem ŽBP. Aktualizace ŽBP na tratích se zajištěním PPK se provádí v rámci údržby ŽBP. [SŽDC M20/MP007] bod ŽBP určený technologií GNSS se souřadnicemi v S- JTSK i ETRS89 a výškou v Bpv. Zřizuje se na bodu PS nebo v jeho blízkosti a slouží k jeho připojení do systému ETRS89. [SŽDC M20/MP007] proces, při kterém se zřizují body ŽBP. [SŽDC M20/MP007] Síť permanentních stanic GNSS provozovaná společností Geoobchod, s.r.o. v ČR metoda určení polohových souřadnic bodu určeného 2x polárně ze sousedních ověřených bodů PS nebo SS, jejichž vzdálenost nepřesahuje 250 m (na neelektrifikované trati 300 m). Může se použít pouze v případě, kdy je třeba uprostřed souvislé řady bodů doplnit 1 bod ŽBP. [SŽDC M20/MP007] těsnost shody mezi výsledky měření téže měřené veličiny téhož objektu nebo jevu, provedených při stejných podmínkách, tj. za použití stejné měřické metody, týmž pozorovatelem, týmž měřidlem, na stejném místě, za stejných pracovních podmínek a opakovaně po krátkém časovém úseku. [slovník VÚGTK] je proces zahrnující měření, vyhodnocení a posouzení přesnosti existujícího ŽBP. Cílem ověřovacího měření je posouzení shody s požadavky, tedy prokázání splnění předepsaných požadavků na přesnost a protokolární doložení této skutečnosti. [ SŽDC M20/MP007] pravděpodobnost, pro kterou se nulová hypotéza nezamítá. Nulová hypotéza je, že měření není odlehlou hodnotou. regionální správce prostorové polohy koleje - pověřený zaměstnanec odborného útvaru SŽDC, místně příslušné Správy železniční geodézie. [SŽDC M20/MP004] 7

8 Regionální správce ŽBP Reprodukovatelnost měření Riziko (α) Správa ŽBP regionální správce železničního bodového pole - pověřený zaměstnanec odborného útvaru SŽDC, místně příslušné Správy železniční geodézie. [SŽDC M20/MP007] těsnost shody mezi výsledky měření téže měřené veličiny v případě, že jednotlivá měření jsou prováděna při změně některé z následujících podmínek: měřická metoda, pozorovatel, měřidlo, místo, pracovní podmínky, časový odstup. [slovník VÚGTK] (pravděpodobnost chyby 1. druhu resp. riziko nesprávného závěru) - pravděpodobnost nesprávného zamítnutí nulové hypotézy. Potenciálně odlehlá hodnota měření není odlehlou hodnotou. soubor procesů spojených s kontrolou, dokumentací a poskytováním údajů o bodech ŽBP. [SŽDC M20/MP007] nepřenosné návěstidlo, které návěstí kilometrickou polohu místa na trati. [SŽDC D1] Bpv Staničník SŽDC-REF TopNET TRIMBLE VRS Now Údržba ŽBP Výškový systém Baltský po vyrovnání standardizované traťové značky určené pro provozní a stavebně technickou orientaci na dráze. Technickým provedením a umístěním označují hodnotu své kilometrické polohy staničení a fyzicky vyznačují průběh staničení a umístění hektometrů a kilometrů pro stanovení poloh kolejových konstrukcí a okolních objektů od začátku do konce příslušné soustavy staničení (viz Příloha 3). Staničníky se dělí podle druhu materiálu a podle umístění na : a) kamenné a železobetonové, b) tabulové [SŽDC M21] referenční železniční geodetický souřadnicový systém tvořený body referenčního železničního geodetického rámce vycházející z Evropského terestrického referenčního systému jako ze závazného geodetického referenčního systému na území ČR. [SŽDC M20/MP007] Síť permanentních stanic GNSS provozovaná společností GB geodezie, spol. s r.o. v ČR Síť permanentních stanic GNSS provozovaná společností Trimble v ČR soubor procesů směřujících k souladu dokumentace ŽBP se situací v terénu, při níž mohou být opraveny nebo nahrazeny poškozené měřické značky včetně určení jejich souřadnic a výšek s dopadem do dokumentace ŽBP. V rámci údržby ŽBP na tratích s nevyhovujícím zajištěním PPK je možné aktualizovat ŽBP v celém úseku. [SŽDC M20/MP007] závazný geodetický referenční systém na celém území ČR [slovník VÚGTK] 8

9 CZEPOS ČSNS ČSTS ČÚZK ETRS Glonass GNSS GPS Síť permanentních stanic GNSS České Republiky Česká státní nivelační síť Česká státní trigonometrická síť Český úřad zeměměřický a katastrální Evropský terestrický referenční systém Globalnaja navigacionnaja sputnikovaja sistěma Global Navigation Satellite Systém Global Positioning System síť aktivních permanentních stanic určených technologií GNSS, rovnoměrně rozmístěných na území ČR - ve správě Zeměměřického úřadu [slovník VÚGTK] nivelační síť rozmístěná na území ČR spravovaná Zeměměřickým úřadem [slovník VÚGTK] trigonometrická síť na území ČR spravovaná Zeměměřickým úřadem [slovník VÚGTK] ústřední správní úřad zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky se sídlem v Praze, který je zřízen a jeho působnost vymezena zákonem č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů [slovník VÚGTK] prostorový geodetický referenční systém závazný v ČR globální družicový polohový systém (GNSS) vyvinutý původně v Sovětském svazu a nyní provozovaný ruskou armádou, s jehož pomocí je možno určit prostorovou polohu a přesný čas kdekoliv na Zemi nebo nad Zemí s vysokou přesností v systému PZ 90 blízkém systému WGS 84. Je to obdobný systém jako GPS globální družicový navigační systém je služba, umožňující za pomoci signálů z různých družic určování prostorové polohy s vysokou přesností v celosvětovém souřadnicovém systému. Patří sem americký systém GPS, ruský systém Glonass, evropský systém Galileo, čínský systém Beidou a další globální polohový systém je vojenský globální družicový polohový systém provozovaný Ministerstvem obrany Spojených států amerických, s jehož pomocí je možno určit prostorovou polohu a přesný čas kdekoliv na Zemi nebo nad Zemí s vysokou přesností ve světovém geodetickém systému WGS 84 (World Geodetic System 1984) HG SŽDC Hlavní geodet SŽDC [SŽDC M20] MNČ OTZ PPK PS metoda nejmenších čtverců ochranný tyčový znak prostorová poloha koleje primární systém - železničního bodového pole postup vyrovnání měřených nebo odvozených veličin [slovník VÚGTK] množina bodů osy koleje, v projektu jednoznačně určených polohopisnými souřadnicemi a nadmořskou výškou. [ČSN ] Soustava trvalých bodů tvořících vytyčovací síť pro vytyčování polohy a výškových úrovní stavby; přesnost systému musí vyhovovat požadavkům kladeným na vytyčení hodnot geometrických veličin. [SŽDC M20/MP007] 9

10 RTK S JTSK SS SŽDC Real Time Kinematic souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální sekundární systém - železničního bodového pole Správa železniční dopravní cesty, státní organizace metoda přesného určování polohy v reálném čase využívající fázové signály z GNSS (GPS, Glonass, aj.) a diferenční korekce referenční stanice. Umožňuje určovat prostorovou polohu s centimetrovou až milimetrovou přesností kinematické měření prováděné v reálném čase. Mezi referenční stanicí a mobilním přijímačem GNSS musí existovat komunikační kanál, umožňující přenos potřebných dat. [slovník VÚGTK] závazný geodetický referenční systém na celém území ČR [slovník VÚGTK] tvoří jej všechny geodetické body, které jsou polohově a výškově navázány na body PS. Jejich poloha je určena v systému JTSK a výška v systému Bpv. Patří sem body polygonových pořadů, zajišťovací body, zajišťovací značky, lokální vytyčovací sítě (mikrosítě) budované dle ČSN a ČSN , atd. [SŽDC M20/MP007] [zákon č. 77/2002 Sb.] SŽG Správa železniční geodézie [SŽDC R1] TRK transformační klíč slouží pro jednoznačný vzájemný převod mezi S-JTSK a ETRS, je definován množinou identických bodů, u nichž jsou známy souřadnice v S-JTSK i ETRS a typem použité nereziduální transformace. Lokální TRK viz příloha č. 4 Pokyny pro tvorbu lokálních transformačních klíčů. [SŽDC M20/MP007] TV trakční vedení VÚGTK, v.v.i. ZB ZZ ŽBP Výzkumný ústav geodetický topografický a kartografický, veřejná výzkumná instituce. zajišťovací bod zajišťovací značka železniční bodové pole bod s vyšší trvanlivostí stabilizace (např. hřeb v betonové konstrukci), u něhož není nutné dodržet viditelnost na sousední body, možnost postavení stativu a minimální vzdálenost od osy koleje. Tyto body nejsou vrcholy polygonového pořadu. Díky přímé viditelnosti na osu koleje jsou vhodné pro využití k zajištění PPK. [SŽDC M20/MP007] volně osazená zajišťovací značka, fyzicky určující polohu a výšku bodu, ke kterému je vztažena prostorová poloha koleje. [ČSN ] polohový a výškový systém k němuž je vztažena prostorová poloha koleje. [ČSN ] zřizovaná soustava měřických značek v obvodu dráhy nebo v jejím ochranném pásmu, u nichž jsou určeny údaje polohy a výšky v závazném geodetickém referenčním systému ČR. Je geodetickým základem pro vytyčovací, ověřovací a kontrolní měření objektů železniční infrastruktury, zejména prostorové polohy koleje. Rozděluje se na primární systém a sekundární systém. [SŽDC M20/MP007] 10

11 3 BUDOVÁNÍ ŽBP Proces budování ŽBP se dělí na 3 fáze: a) v první fázi se vytvoří projekt ŽBP, b) ve druhé fázi se v terénu vybudují měřické značky, c) ve třetí fázi se určí souřadnice a výšky bodů ŽBP. 3.1 PROJEKT ŽBP Projektem ŽBP je řešen návrh umístění geodetických bodů primárního, sekundárního systému, druh jejich stabilizace, ochrana, návaznost do geodetických referenčních systémů, technologie měření a určení souřadnic včetně způsobu převodu do S JTSK (transformační klíč), přesnost měření vycházející z předepsaných mezních odchylek, včetně prokázání dosažitelnosti přesností. Před vlastním budováním ŽBP musí být projekt ŽBP, nebo jeho dílčí část (např. návrh stabilizace), schválen regionálním správcem ŽBP. Návrh umístění zajišťovacích značek a způsob jejich stabilizace je řešen v projektu osazení zajišťovacích značek, který schvaluje regionální správce PPK Příprava projektu ŽBP Před zahájením práce na projektu ŽBP je nutné zkompletovat tyto podklady: a) Rezervovat u správce ŽBP v rámci konkrétních traťových úseků volná čísla pro označení bodů (číslování bodů viz odstavec 3.3). b) Zjistit od správce ŽBP způsob připojení do závazného prostorového referenčního rámce ČR. c) Dotázat se správce ŽBP na způsob převodu souřadnic z ETRS89 do S-JTSK. d) Zjistit v dané lokalitě v blízkosti dráhy přítomnost státního bodového pole pro případné využití jeho stabilizace pro body ŽBP. e) Zjistit v dané lokalitě v blízkosti dráhy body nivelační sítě pro připojení budoucího ŽBP do výškového systému. f) Z dostupných mapových podkladů a ortofotomap provést prvotní rozvahu nad umístěním bodů GNSS. Příklad projektu ŽBP viz příloha č. 1 Příklad projektu ŽBP. 3.2 NÁVRH UMÍSTĚNÍ MĚŘICKÝCH ZNAČEK Zásady pro navrhování měřických značek Každá měřická značka (dále jen značka) musí být umístěna v bezpečné vzdálenosti od osy koleje (při postavení měřicího přístroje žádná jeho část nesmí zasahovat do průjezdného profilu (neplatí to pro zajišťovací body) a nesmí být umístěna v místech dotčených pravidelnou údržbou trati (např. dno příkopu). Při volbě místa pro umístění měřické značky je nutné dbát těchto zásad: a) Místo musí být vybráno se zřetelem na trvanlivost stability značky v řádu několika let. Při návrhu je nutné zvážit riziko poškození značky vlivem dopravy, údržbou infrastruktury dráhy, stavební nebo zemědělskou činností, přírodními živly (povodeň, vývrat, sesuv půdy), vandalismem. b) Místo musí být vybráno s ohledem na minimální hrozbu rizika majetkoprávního sporu (SŽDC, s. o.) s oprávněným (vlastníkem, uživatelem pozemku, nemovitosti), přednostně v obvodu dráhy (neoprávněný vstup na cizí pozemek, poškození cizí věci vlivem stabilizace, atd.). c) Dle požadavků projektu ŽBP musí být nad značkou možné satelitní a/nebo terestrické měření s trojpodstavcovou soustavou s orientacemi na sousední body ŽBP a případné další body nutné pro zaměření, výpočet a vyrovnání polygonového pořadu metodou nejmenších čtverců. Při navrhování bodů ŽBP je nutné upřednostnit takové místo, které umožní orientovat na sousední body i v budoucnu (místo, kde je minimální riziko, že orientaci na sousední body znemožní vzrostlá vegetace nebo plánovaná výstavba). 11

12 d) V případě požadavku projektu ŽBP na měření technologií GNSS musí být měřická značka umístěna s ohledem na vhodné podmínky pro příjem družicového signálu (volný obzor nad elevačním úhlem 10 stupňů a absence překážek znemožňujících příjem nebo způsobujících multipath). e) Na značku musí být možné postavit nivelační lať. f) Místo musí být dostupné a přístupné pro měření, kontrolu a údržbu bodu Rozvržení bodů ŽPB Rozvržení bodů primárního systému (PS) Body PS se budují s požadavkem na vyšší trvanlivost jejich stabilizace v čase. Jsou určené polohově v S-JTSK s výškou v systému Bpv a prostorově v ETRS89 navázané na závazný prostorový referenční systém ČR. K připojení do ETRS89 přímým měřením se na bodu PS zřídí bod GNSS. Není-li na bodu PS možné přímé měření technologií GNSS, realizuje se připojení do ETRS89 geodetickým připojením na jiný bod GNSS zřízený v jeho blízkosti a následnou zpětnou transformací souřadnic určeného bodu PS z S-JTSK do ETRS89. Body PS tvoří geodetický základ pro vytyčování a ověřovací nebo kontrolní měření. Vzdálenost mezi body PS je stanovena na 600 až 1300 m. Minimální vzdálenost bodů od osy koleje je 2,2 m. Příslušnost bodu ŽBP k PS stanoví projekt ŽBP Rozvržení bodů GNSS Body GNSS se zřizují přednostně na bodech PS nebo v jejich blízkosti tak, aby bylo možné geodetické připojení bodů PS na body GNSS. Dle požadavků příslušného správce a s ohledem na geomorfologické podmínky se mohou zřizovat k bodům GNSS orientační body určené polohově v S-JTSK, s výškou v systému Bpv a prostorově v ETRS89, v minimální vzdálenosti 300 m, orientačním bodem může být také sousední bod PS. Tyto body spolu tvoří dvojici. Vzdálenost mezi sousedními dvojicemi těchto bodů je stanovena vzdáleností bodů PS. Body určené pro zaměření metodou GNSS včetně způsobu jejich stabilizace stanoví projekt ŽBP. Z bodů určených technologií GNSS (v případě že se nejedná přímo o bod PS) není nutná přímá viditelnost na osu koleje Rozvržení bodů sekundárního sytému a) Body polygonového pořadu Při budování SS se nejdříve zřídí body polygonového pořadu, které se volí rovnoměrně mezi body PS tak, aby byly využitelné k měření osy koleje a zajišťovacích značek. Vzdálenost mezi body polygonového pořadu by neměla být menší než 120 m, maximální vzdálenost nesmí překročit 250 m, na neelektrifikovaných tratích je maximální vzdálenost 300 m. Mezi sousedními body polygonového pořadu musí být poměr délek v rozmezí od 1:2 do 2:1. Minimální vzdálenost bodů od osy koleje je 2,2 m. b) Zajišťovací body Zajišťovací body (dále jen ZB) s vysokou trvanlivostí stabilizace se budují zejména na neelektrifikovaných tratích a nemusejí splňovat ustanovení c) a d) odstavce Pro jejich stabilizaci se využijí pevné betonové konstrukce všech propustků, mostů, tunelů, které nebyly využity pro stabilizaci bodů PS nebo SS. V okolí bodů ŽBP stabilizovaných kamennou měřickou značkou je možné využít pro stabilizaci ZB i jiné pevné betonové základy než výše uvedené, v tomto případě se buduje nejvýše 1 ZB v blízkosti takto stabilizovaného bodu ŽBP. ZB se stabilizují hřebovou měřickou značkou dle 3.4. Minimální vzdálenost mezi sousedními ZB je 40 m. c) Zajišťovací značky Zásady pro rozvržení zajišťovacích značek (ZZ) viz předpis SŽDC S3, díl III. a TKP, článek 8.1.2, obojí v aktuálním znění. 12

13 3.3 ČÍSLOVÁNÍ BODŮ ŽBP Systém číslování bodů ŽBP Body ŽBP s výjimkou ZZ jsou označovány dvanáctimístným číslem vzestupně ve směru růstu staničení trati. Číslo bodu obsahuje na 1. až 4. pozici číslo TÚ (2101), na 5. až 8. pozici nuly (0000) a na 9. až 12. pozici vlastní číslo bodu. Vlastní číslo bodu je v rozmezí od 501 do Dvanáctimístné číslo bodu se také označuje jako celé číslo bodu (např ). Vlastní číslo bodu se také označuje jako zkrácené číslo bodu (např. 501). V případě změny polohových souřadnic Y nebo X v S-JTSK dostane bod nové číslo. V případě změny výšky se číslo bodu nemění. Číslování ZZ viz předpis SŽDC S3, díl III Nová čísla bodů Nová čísla bodů přiděluje regionální správce ŽBP. Čísla jednotlivých bodů pak stanoví projekt ŽBP. Před zahájením práce na projektu ŽBP je nutné v dotčených traťových úsecích rezervovat u správce ŽBP volná čísla pro označení bodů Použití vlastních čísel bodů Používání tzv. pracovních čísel v záznamech měření a výpočetních protokolech znesnadňuje následnou kontrolu. Pokud dodavatel používá v zápisnících a protokolech o výpočtu vlastní pracovní číslování, musí dodat přehledný protokol o přečíslování. 3.4 DRUHY STABILIZACE BODŮ ŽBP Způsob stabilizace jednotlivých bodů ŽBP je stanoven v projektu ŽBP. Druhy stabilizace ŽBP: a) Nivelační hřebová značka N1 s jednoznačně identifikovatelným bodem zaměření (vyřezaný křížek, vyvrtaný důlek). b) Měřický hřeb Měřický bod zabetonovaný nebo zavrtaný do betonového základu nebo do skály viz odstavec. c) Kamenná povrchová značka M1 nebo M2 s vysekaným křížkem. d) Kamenná povrchová značka M2 se zabetonovaným nivelačním znakem s jednoznačně identifikovatelným bodem zaměření. e) Kamenná povrchová značka M1 nebo M2 se zavrtaným hřebem Měřický bod. f) Hřebová/čepová značka s jednoznačně identifikovatelným bodem zaměření (důlek nebo vyřezaný křížek) vrtule v základu kotvy stožáru trakčního vedení (TV). g) Odlehčená základní stabilizace. h) Základní stabilizace bodu. i) Hloubková stabilizace bodu. j) Zemním vrutem. k) Obetonovaným roxorem. Vyjmenované druhy stabilizací včetně postupů jsou popsány v příloze č. 3 Stabilizace a ochrana bodů ŽBP. Další druhy stabilizace je možné použít pouze se souhlasem správce ŽBP. V případě potřeby dočasné stabilizace lze využít dřevěný hranol s vyznačeným křížkem nebo důlkem případně jinou přirozenou stabilizaci v terénu. 3.5 OCHRANA BODŮ ŽBP Dle projektu ŽBP se k ochraně stabilizace bodu používají ochranné tyčové znaky, ochranné plastové šachty a ochranné skruže. Specifikace a způsob umístění jednotlivých ochranných prvků viz příloha č. 3 Stabilizace a ochrana bodů ŽBP. 13

14 3.6 BAREVNÉ OZNAČENÍ BODŮ ŽBP Kolem stabilizované měřické značky se vyznačí pruh o tloušťce cca 3 cm. Pro značení je třeba použít výraznou červenou syntetickou barvu nikoli ve spreji. Na pražec nebo z boku kolejnice nejbližší koleje kolmo od měřické značky se vyznačí šipka směřující ke značce (tloušťka čáry cca 3 cm). Povinnost barevně označovat body stanoví projekt ŽBP. 3.7 DOKUMENTACE STABILIZACE BODŮ ŽBP Výsledkem stabilizace bodů ŽBP jsou stabilní měřické značky osazené v terénu a opatřené všemi náležitostmi dle projektu ŽBP schváleného regionálním správcem ŽBP. Stabilizace všech nově stabilizovaných bodů ŽBP musí být dokumentována podle zásad zde uvedených a předána příslušnému regionálnímu správci ŽBP. Formáty souborů, názvy souborů a členění adresářové struktury všech částí digitální formy dokumentace odevzdané správci ŽBP musí splňovat přílohu č. 2 Struktura a formát dat výsledků zeměměřické činnosti Digitální forma dokumentace obsahuje tyto části: 1) protokol o stabilizaci bodů ŽBP dle odstavce 3.7.1, 2) fotodokumentace bodů ŽBP dle odstavce 3.7.2, 3) místopisné náčrty bodů ŽBP dle odstavce 3.7.3, 4) tabulka geodetických údajů o bodech ŽBP dle odstavce Tištěná (papírová) část dokumentace musí obsahovat položky označené číslem 1) a 4) Protokol o stabilizaci bodů ŽBP Obsahuje tyto údaje: a) číslo protokolu, b) rezervovaná čísla bodů (včetně těch, která nebyla využita), c) datum (období od do) stabilizace bodů, d) místo (lokalita, trať, kilometráž), kde byly body stabilizovány, e) jméno pracovníka, který stabilizoval měřické značky, f) jméno zpracovatele dokumentace, g) ověření ÚOZI s oprávněním dle 13, odst. 1, písm. c), dle zákona č. 200/1994 Sb.) Fotodokumentace bodů ŽBP Pro každý nově vybudovaný bod ŽBP bude vyhotovena fotodokumentace. Rovněž pro každý bod, na němž byly provedeny údržbové práce vyžadující nové určení souřadnic (např. oprava stabilizace), bude vyhotovena fotodokumentace. Fotodokumentace bodu ŽBP tvoří 2 snímky: a) Detailní snímek bodu - snímá se ze vzdálenosti 1,5 m až 2 m od měřické značky pod úhlem cca 45 tak, aby ze snímku byl na první pohled patrný způsob a kvalita stabilizace a označení bodu. b) Snímek bodu s okolím snímá se z vhodného místa cca 10m od stabilizace bodu tak, aby jen ze snímku bylo zřejmé vzájemné prostorové umístění bodu vzhledem ke koleji (na snímku musí být zachyceno i kolejiště). V případě, že kolejiště není možné dostat do záběru snímku, zvolí se vhodné místo cca 10m od bodu tak, aby ze snímku byly zřejmé prostorové vztahy bodu a okolného terénu. Bitmapový formát, rozlišení obou snímků a formát názvů snímků musejí splňovat přílohu č. 2 Struktura a formát dat výsledků zeměměřické činnosti. Oba snímky musejí být v kvalitě umožňující jednoznačně identifikovat požadované prostorové vztahy a detaily. Při kontrole ŽBP v terénu se fotodokumentace včetně provádí i u zničených nebo nepoužitelných bodů pro účel reklamace nebo vymáhání náhrad za způsobené škody nafotí se místo vytyčení bodu, popř. zbytky původní stabilizace. V případě snímkování pro účel reklamace nebo vymáhání škod je nutné k jednotlivým snímkům registrovat i datum snímkování. 14

15 3.7.3 Místopisné náčrty Pro každý nově vybudovaný bod ŽBP (kromě ZZ) bude vyhotoven místopisný náčrt s vyhledávacími mírami. Rovněž pro každý bod, na němž byly provedeny údržbové práce vyžadující nové určení souřadnic (např. oprava stabilizace), bude vyhotoven místopisný náčrt. Orientace, formát a technologie tvorby místopisných náčrtů musí odpovídat ustanovením přílohy č. 2 Struktura a formát dat výsledků zeměměřické činnosti, aby byla zajištěna jejich využitelnost pro generování formulářů Geodetických údajů regionálním správcem ŽBP Tabulka geodetických údajů o bodech ŽBP Tabulka geodetických údajů o bodech ŽBP (dále jen tabulka) musí obsahovat údaje o bodech ŽBP uvedené v kapitole 7 pod písmeny A, C, H, J, L, M, N, O. 15

16 4 MĚŘENÍ BODŮ ŽBP TECHNOLOGIÍ GNSS 4.1 ZAMĚŘOVANÉ BODY Body určené pro zaměření technologií GNSS stanoví projekt ŽBP, který musí být před začátkem měřických prací schválen regionálním správcem ŽBP. 4.2 SPECIFIKACE NÁVAZNOSTI NA GEODETICKÝ REFERENČNÍ RÁMEC Závazný geodetický základ pro návaznost do geodetických referenčních systémů S-JTSK a ETRS stanoví projekt ŽBP. Dle tohoto projektu může být realizováno dvěma způsoby: a) Připojením do sítě bodů permanentních stanic CZEPOS nebo do sítě bodů permanentních stanic TRIMBLE VRS NOW, TopNET nebo GEOORBIT, které jsou zapojeny do nezávislého monitoringu permanentních stanic GNSS prováděného VÚGTK, v.v.i.. b) Připojením do sítě bodů SŽDC-REF. Při tomto způsobu připojení je nutné každý zaměřovaný bod ŽBP připojit alespoň ke dvěma bodům SŽDC-REF stanoveným v projektu ŽBP. 4.3 SPECIFIKACE PŘESNOSTI BODŮ URČENÝCH TECHNOLOGIÍ GNNS Přesnost bodů primární sítě v poloze Je dána základní směrodatnou souřadnicovou odchylkou σx,y=5 mm ve dvou kolmých směrech souřadnicových os Y a X Mezní odchylky v souřadnici Y a v souřadnici X Jsou stanoveny 2 násobkem směrodatné odchylky, pro pravděpodobnost P=0,90, riziko α=10%. Přesnost primární sítě se vztahuje k nejbližším bodům sítě permanentních stanic GNSS CZEPOS nebo TRIMBLE VRS NOW nebo TopNET, které jsou zapojeny do nezávislého monitoringu permanentních stanic GNSS prováděného VÚGTK, v.v.i. viz odst Relativní přesnost sousedních bodů primární sítě vychází z hodnot dle odst a odst a vypočte se vynásobením 2. V místě, kde není možno z důvodu geomorfologických nebo vegetačních podmínek daného území tuto přesnost dosáhnout (hluboká údolí, rozsáhlá zalesněnost), je třeba tuto informaci postoupit správci ŽBP a s ním také konzultovat individuální řešení, popř. úpravu projektu ŽBP. 4.4 POŽADAVKY NA APARATURY GNSS A DALŠÍ TECHNICKÉ VYBAVENÍ Pro měření je nutné používat dvoufrekvenční aparatury GNSS s geodetickými anténami GNSS, které přijímají signály ze systémů GPS a Glonass, případně i dalších. Pro měření statickými metodami je možné použít i aparaturu pracující pouze se systémem GPS. Pro měření metodou RTK je nutný i příjem fázových diferenčních korekcí CZEPOS nebo Trimble VRS Now nebo TopNET. Geodetické souřadnice v ETRS89 určené měřením metodou RTK musí být z aparatury možné exportovat s přesností vteřin na 5 desetinných míst (např. φ=49 41' " N, λ=17 03' " E, hel= ), geocentrické souřadnice v metrech na 3 desetinná místa (např. X= , Y= , Z= ). Před měřením musí být soustava GNSS antény a přijímače otestována, zda vyhovuje pro přesnost měření dle odstavce Testování může být provedeno jedním z těchto způsobů: a) úplným zkušebním postupem (Full test procedure) dle ISO Kompletní dokumentace z testování dle uvedené normy musí být v příloze protokolu o měření GNSS, v digitální podobě budou odevzdány záznamy z vlastního testovacího měření včetně jejich zpracování. b) kalibrací na testovací základně pro GNSS VÚGTK v.v.i., Geodetická observatoř Pecný, Ondřejov, Česká republika. Kopie kalibračního listu od VÚGTK, v.v.i. musí být v příloze protokolu o měření GNSS. 16

17 Dokumentace o testování, popř. kalibrační list nesmí být starší, než 3 roky. Pro měření musí být použity seřízené pomůcky (stativ, trojnožka) s optickým nebo laserovým centrovačem umožňujícím centraci nad měřickou značkou s přesností lepší jak 1 mm. Centrovač musí být před měřením zkontrolován dle ČSN ISO , při kontrole musí být usazen na stativu, který bude používán při měření. 4.5 PŘÍPRAVA MĚŘENÍ V případě přítomnosti zákrytů obzoru a blízkosti překážek v místě observace je nutné ověřit procesem plánování na modelu měření s využitím almanachu družic, zda observace zadaných parametrů je na daném stanovisku realizovatelná. V případě složitých observačních podmínek je nutné vyhotovit výstup z plánování itinerář možných observací, který se v terénu použije jako podklad pro realizaci měření. Plánovat měření tímto způsobem se doporučuje vždy, i pro observace v místech bez zákrytů. Odkazy, kde je možné stáhnout aktuální almanach: a) ftp.trimble.com/pub/eph b) nutná registrace. Po přihlášení pokračovat myapplications / mydownload / Leica Geo Office / Tools / Almanac ) c) pouze GPS. 4.6 METODY MĚŘENÍ TECHNOLOGIÍ GNSS Pro měření bodů ŽBP technologií GNSS je možné použít tyto metody: a) RTK, b) rychlou statickou, c) statickou Měření metodou RTK Počet observovaných družic nesmí klesnout pod 10 a zároveň parametr GDOP 2,0 a to vše za podmínky bezproblémové fixace řešení. Během měření nesmí dojít k náhlé (skokové) změně parametru GDOP. Při měření je nutné používat přednostně VRS (síťové řešení), v případě jeho nefunkčnosti RTK k nejbližší funkční permanentní stanici. V případě využití vlastní referenční stanice (báze) nesmí přímá vzdálenost báze od zaměřovaného bodu překročit 10 km. V případě využití nejbližší permanentní stanice nesmí délka vektoru překročit 15 km. Interval záznamu je 1 sekunda. Po zafixování aparatury je nutné nechat ustálit fixované řešení minimálně 30 sekund (optimálně 60 sekund) a teprve potom zahájit měření se záznamem dat. Při měření je vhodné odlehlá měřená data odfiltrovat přímo v GNSS aparatuře pomocí nastavení filtru GDOP 3, mezní odchylky v poloze δpi = 25mm a mezní odchylky ve výšce δhi=50mm. Délka observace na stanovisku je 5 minut (300 epoch měření). V obtížných podmínkách je možné dobu observace kouskovat po kratších intervalech, přičemž je vždy nutné po každém zafixování aparatury počkat minimálně 30 sekund před započetím záznamu dat. Pokud metodou RTK není možné splnit požadavky na přesnost dle odstavce 4.8 je nutné dotyčné body zaměřit některou ze statických metod. Opakované měření viz odstavec Měření rychlou statickou metodou Parametr GDOP musí být menší než 4. Během měření nesmí dojít k náhlé (skokové) změně parametru GDOP. Pokud v průběhu měření nejsou vykazovány problémy s příjmem signálu, doba měření se pohybuje od 15 do 20 minut. Interval záznamu dat u statických metod je 10 sec. Délka vektoru k určovanému bodu nesmí přesáhnout 20 km, v případě využití nejbližší permanentní stanice (bez VRS) je maximální délka vektoru pro rychlou statickou metodu 20 km, pro statickou metodu 30 km. Lze použít i vlastní referenční stanice postavené na bodech připojených do referenčního rámce, prostřednictvím sítě permanentních stanic nebo přímým měřením na body SŽDC-REF dle projektu ŽBP, v max. vzdálenosti 20 km od zaměřovaného bodu Měření statickou metodou Při observaci statickou metodou se postupuje dle odstavce 4.6.2, avšak doba jedné observace na bodě trvá minimálně 60 minut. V případě intervalu záznamu 10 s jde o cca 360 odečtů. 17

18 4.7 OPAKOVANÉ MĚŘENÍ Optimální počet opakování měření je 3x, minimální počet opakování je 2x. V případě použití vlastní referenční stanice (dále jen báze) by alespoň pro 2 nezávislá měření neměla být použita stejná báze (použít báze na totožném bodě pro obě měření lze pouze za předpokladu, že báze bude na bodě, jehož neporušená stabilizace bude ověřena zaměřením na známý bod, nebo ověřena zaměřením z jiného nezávislého ověřeného bodu. Pro druhé zaměření musí mít báze jinou výšku antény). Opakované měření technologií GNSS musí být nezávislé a musí být tedy provedeno při nezávislém postavení družic, tzn. že opakované měření nesmí být provedeno v čase, který se vůči času ověřovaného měření nachází v intervalech <-2+n.k; n.k+2>, kde k je počet dní a n=23,9333 hodin (23 hod 56 min) pro americký systém GPS-NAVSTAR a 22,5000 hodin (22 hod. 30 minut) pro ruský systém GLONASS. 4.8 KRITÉRIA PŘESNOSTI Rozdíl v poloze (bez výškové složky) dvou nezávislých měření bodu nesmí být větší než 18 mm. V případě trojice (nebo více) nezávislých měření bodu nesmí polohový rozdíl každého měření od průměru překročit 15 mm. 4.9 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ Zpracování měření metodou RTK a) V případě zpracování observací připojených do síťového řešení nebo k nejbližší funkční permanentní stanici se váženým průměrem spočítají souřadnice v ETRS případných rozkouskovaných observací a provede se ověření dle odstavce Dále se pokračuje bodem e). b) V případě připojení do referenčního rámce vlastními bázemi centrovanými přímo na bodech SŽDC-REF, je nutné výpočtem ověřit použité body SŽDC-REF dle odstavce Dále se pokračuje bodem e). c) V případě měření na vlastní volně umístěné referenční stanice (dále jen báze), které budou do referenčního rámce připojeny prostřednictvím poziční služby některou ze statických metod, se vypočtou ETRS souřadnice bází dle odstavce (včetně ověření dle odstavce 4.9.3). d) Ve zpracovatelském software se načtou měřené vektory a použitým bázím se přiřadí souřadnice vypočtené z připojení pomocí poziční služby. Jednotlivá RTK měření připojená k těmto bázím svými vektory tím získají souřadnice ETRS, které jsou v požadovaném referenčním rámci. e) Jednotlivá nezávislá měření se převedou do S-JTSK způsobem stanoveným v projektu ŽBP. f) Dle kritérií v odstavci 4.8 se posoudí přesnost dvojic, trojic, případně více nezávislých měření. g) Nezávislá měření, která nevyhověla kritériím přesnosti, je nutné opakovat. h) U bodů, jejichž nezávislá měření vyhověla uvedeným kritériím přesnosti, se provede výpočet souřadnic Y, X v S-JTSK a ortometrické výšky průměrem z provedených nezávislých měření Zpracování měření rychlou statickou metodou a statickou metodou Pro následné zpracování observací (postprocessing) je nutné použít VRS (v případě nedostupnosti VRS řešení je možné použít data z nejbližší funkční permanentní stanice) nebo body SŽDC-REF dle projektu ŽBP. V případě použití VRS je nutné používat přednostně korekce ve formátu RINEX z virtuálního bodu určeného dle místa měření (např. služba Virtuální RINEX s korekcemi GPS+Glonass). Při nedostupnosti této služby lze využít korekce z nejbližší permanentní stanice (např. služba RINEX s korekcemi GPS+Glonass). V případě použití vlastní báze na bodu SŽDC-REF se pro korekci použije vlastní měření. a) Vlastní výpočet se provádí formou postprocessingu ve zpracovatelském SW schváleném ČÚZK. V první fázi je nutné provést prvotní výpočet souřadnic ETRS 89 a 18

19 u bodů kde SW neprovedl výpočet fázového řešení zkontrolovat parametry měření a odstranit z měření faktory negativně ovlivňující výpočet (nízko letící nebo zastíněná družice, časové úseky s výpadkem signálu). Stejně je nutné postupovat u již vypočtených bodů vykazující nestandardní parametry. Pokud u některých měření nelze výše uvedeným postupem parametry upravit, je nutné opakovat měření. b) V případě připojení do referenčního rámce prostřednictvím poziční služby se provede ověření dle odstavce c) V případě připojení do referenčního rámce prostřednictvím sítě bodů SŽDC-REF je nutné výpočtem ověřit použité body SŽDC-REF dle odstavce d) Po výpočtu souřadnic v ETRS z jednotlivých nezávislých měření se tato měření převedou do S-JTSK způsobem stanoveným v projektu ŽBP. e) Dle kritérií v odstavci 4.8 se posoudí přesnost dvojic, trojic, případně více nezávislých měření. f) Nezávislá měření, která nevyhověla kritériím přesnosti, je nutné opakovat. g) U bodů, jejichž nezávislá měření vyhověla uvedeným kritériím přesnosti, se provede výpočet souřadnic Y, X v S-JTSK a ortometrické výšky průměrem z provedených nezávislých měření. V případě dvojice bodů GNSS (bod GNSS + jeho orientační bod) zaměřených terestricky je nutné výsledné souřadnice v S-JTSK těchto bodů opravit dle délky určené mezi těmito body s vyšší přesností totální stanicí. Opravu souřadnic je možné realizovat vyrovnáním v příslušném software nebo posunutím souřadnic každého z bodů o stejnou hodnotu ve směru spojnice mezi těmito body Ověření připojení do ETRS89 prostřednictvím dat z permanentních stanic GNSS Každé připojení do souřadnicového systému ETRS89 využívající data z permanentních stanic GNSS musí být ověřeno alespoň jedním z těchto způsobů: a) pomocí nezávislého monitoringu permanentních stanic GNSS na území ČR. b) provedením ověřovacích měření Nezávislý monitoring permanentních stanic GNSS na území ČR (viz. - je nástroj, který umožňuje využívat data z některých permanentních stanic GNSS v souladu s ustanovením bodu 9.10 písm. c) přílohy k vyhlášce č. 31/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bez provádění ověřovacích měření pro připojení do souřadnicového systému ETRS89. V důsledku toho tak dochází ke snížení časové náročnosti měřických prací. V případě použití síťového řešení musí mít tohle řešení v den měření status s výsledkem Síťové řešení ověřeno. V případě použití dat ze samostatných permanentních stanic musí mít tyto stanice v den měření status Ověřeno, viz obrázek Obrázek : Výřez ze stránky pro Monitoring permanentních stanic GNSS na území ČR 19

20 Ověřovací měření Není-li připojení do ETRS89 ověřeno dle , je nutné je ověřit tímto způsobem: a) Výpočet z permanentní stanice se doplní o výpočet na jinou permanentní nebo virtuální stanici nebo o výpočet na zaměřený bod prostorové sítě dle ČSN Rovněž výpočet z virtuální stanice se doplní o výpočet na virtuální stanici jiného poskytovatele nebo permanentní stanici nebo o výpočet na zaměřený bod prostorové sítě dle ČSN Pro každé jednotlivé měření takto získáme dvoje souřadnice v ETRS. b) Obě dvojice souřadnic v ETRS se převedou do S-JTSK způsobem stanoveným v projektu ŽBP. c) Dle kritérií v odstavci 4.8 se posoudí přesnost těchto dvojic. d) Měření, jehož dvojice souřadnic nevyhověla kritériím přesnosti, je nutné připojit do ETRS jiným způsobem (prostřednictvím jiné permanentní stanice nebo virtuální stanice jiného poskytovatele) a poté opět provést kontrolu dle písmene c). e) Pro měření, jehož dvojice souřadnic vyhověla kritériu přesnosti, vypočteme definitivní souřadnice v ETRS váženým průměrem (váha se stanoví na základě vzdálenosti použitých permanentních nebo virtuálních stanic nebo bodu se známými souřadnicemi v ETRS89 z databáze ČÚZK) Ověření bodů SŽDC-REF a) V kancelářském software se připraví vektory z minimálně dvou nezávislých měření, které spojují 2 body SŽDC-REF. b) Provede se vyrovnání sítě tak, že jeden bod SŽDC-REF bude do vyrovnání vstupovat jako fixní (se známými souřadnicemi), druhý bod SŽDC-REF bude určovaný bod pro účel kontroly. (Všechny ostatní body vstupující do vyrovnání pro kontrolní výpočet budou určované!). c) Souřadnice druhého bodu určené kontrolním výpočtem a souřadnice téhož bodu z dokumentace se převedou libovolným transformačním klíčem do S-JTSK. d) Z těchto dvojích souřadnic v S-JTSK se vypočítá vodorovná vzdálenost mezi bodem z dokumentace a bodem kontrolně vypočteným. e) Je-li vypočtená vzdálenost vyšší, než 0,030 m, je nutné tuto skutečnost neprodleně nahlásit správci ŽBP a na požádání mu odeslat dokumentaci měření, z nichž byly tyto výpočty prováděny. Správce ŽBP pak zajistí nápravu DOKUMENTACE ZAMĚŘENÍ BODŮ ŽBP TECHNOLOGIÍ GNSS Každé určení bodů ŽBP technologií GNSS musí být dokumentováno podle zásad zde uvedených a předáno příslušnému regionálnímu správci ŽBP. Formáty souborů, názvy souborů a členění adresářové struktury všech částí digitální formy dokumentace odevzdané správci ŽBP musí splňovat specifikace uvedené v příloze č. 2 Struktura a formát dat výsledků zeměměřické činnosti Digitální forma dokumentace obsahuje tyto části: a) Protokol o měření bodů ŽBP technologií GNSS, který obsahuje: a 1) číslo protokolu, a 2) datum (období od do) kdy probíhaly observace, a 3) místo (lokalita, trať, kilometráž) kde probíhaly observace, a 4) povětrnostní podmínky v době měření, a 5) předmět měření, a 6) použitá měřidla (typ přijímače + výrobní číslo, typ antény + výrobní číslo, a 7) číslo firmware v aparatuře, a 8) metodu měření, a 9) specifikaci transformačních klíčů pro převod z ETRS89 do S JTSK (č. verze), a 10) jméno měřiče, a 11) jméno zpracovatele výpočtu, a 12) v příloze kopii platné dokumentace z testování nebo platného kalibračního listu použité aparatury, a 13) ověření ÚOZI s oprávněním dle 13, odst. 1, písm. c), dle zákona č. 200/1994 Sb. 20

21 b) Záznam měření ve formátu použité aparatury. c) Projekt měření ze zpracování v kancelářském software (pokud byl tento software při zpracování použit). d) Přehled výsledků dílčích měření na bodech ŽBP obsahuje pro každou nezávislou observaci: a 1) datum a čas počátku měření na bodě, a 2) dobu observace, a 3) souřadnice Y, X v S-JTSK, výšku v Bpv, a 4) výslednou střední hodnotu souřadnic v S-JTSK a výšku v Bpv, a 5) hodnotu odchylky od střední hodnoty, popř. odchylku dvojic měření, a 6) posouzení odchylek s mezními hodnotami. e) Seznam souřadnic v S-JTSK a výšek v Bpv nově určených bodů ŽBP a tomu odpovídající číselné hodnoty elipsoidických souřadnic B, L, Hel v ETRS. Pokud se měřila i nivelace, budou zde uvedeny nivelované výšky. f) Protokol o nahrazení trigonometrických výšek nivelovanými (měřila-li se i nivelace). g) Tabulku geodetických údajů o bodech obsahující údaje bodů dle písmen A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, P, Q, R, S, T kapitoly č. 7. Pokud se měřila nivelace, budou zde uvedeny nivelované výšky. Tištěná část dokumentace musí obsahovat položky označené v odstavci 4.10 písmeny a), e). 21

22 5 MĚŘENÍ BODŮ ŽBP TERESTRICKÝMI METODAMI 5.1 ZAMĚŘOVANÉ BODY Body ŽBP určené pro zaměření terestrickými metodami stanoví projekt ŽBP, který musí být před začátkem měřických prací schválen regionálním správcem ŽBP a PPK. 5.2 GEODETICKÉ ZÁKLADY V případě budování nového ŽBP jsou geodetickým základem pro určení bodů ŽBP terestrickými metodami nejčastěji body GNSS a v navazujících úsecích původní (starší) body ŽBP. V případě aktualizace ŽBP na tratích se zajištěním PPK jsou geodetickým základem pro určení bodů ŽBP terestrickými metodami nejčastěji vybrané ZZ. V konkrétních případech stanoví geodetické základy projekt ŽBP. 5.3 POŽADAVKY NA TECHNICKÉ VYBAVENÍ Totální stanice musí mít platný kalibrační protokol ne starší než 3 roky, jehož kopie se přiloží k protokolu o měření ŽBP. Musí mít zkontrolované a minimalizované případné přístrojové chyby (zejména indexovou chybu) dle ČSN ISO a ČSN ISO Doporučuje se používat přístroje se zapnutou funkcí automatického cílení a sledování odrazného hranolu. Délky je nutno měřit v přesném režimu, nikoli v režimu rychlého měření. Všechny používané pomůcky (stativy, trojnožky, centrovače) musejí být zrektifikované a ověřené. Použité centrovače musejí být zkontrolované dle ČSN ISO Před měřením je nutné zkontrolovat součtovou konstantu soustavy totální stanice a všech použitých hranolů dle ČSN ISO Doporučená přesnost totální stanice: a) úhlová: 1 (0,3 mgon) b) délková: ± (2 mm + 2 ppm) 5.4 METODY MĚŘENÍ Při měření ŽBP se používají tyto 3 metody: c) oboustranně orientovaný polygonový pořad, a) kontrolovaný rajon, b) metoda postupného protínání Oboustranně orientovaný polygonový pořad Měření polygonovým pořadem je založeno na měření vodorovných směrů v obou polohách dalekohledu, tzv. měření ve skupinách a řadách. Každá měřická skupina se skládá z měření v první poloze dalekohledu (první řada) a z měření v druhé poloze dalekohledu (druhá řada) viz obrázek Obvykle se používá pro měření bodů PS a SS. Obrázek : Schéma měření jedné skupiny směrů (víc jak 2 měřené směry) 22

23 V případě, že se měří pouze 2 směry, je možné měřit skupinu v tomto pořadí: v 1. poloze směr P 0, v 1. poloze směr P 1, ve 2. poloze směr P 1, ve 2. poloze směr P 0 (viz obrázek ). Obrázek : Schéma měření jedné skupiny v případě dvou měřených směrů Měřický postup Směry se měří minimálně ve třech skupinách v obou polohách dalekohledu. Pokud má osnova více než 2 směry, je nutné kontrolovat uzávěry. Při každé registraci úhlů se měří i délka. Každá délka na stanovisku musí být měřena alespoň 2x. Výšky stanovisek a orientací se měří a zadávají do přístroje s přesností na mm. V záznamu měření se registrují šikmé délky Kontrola přesnosti při měření Po zacílení na počáteční směr je nutné nastavit čtení horizontálního úhlu na 0,0000 g. Tento kontrolní směr (tzv. nulu ) je nutné kontrolovat po každé zaměřené skupině směrů, před i po projetí kolejového vozidla v blízkosti bodu a při každém podezření, že došlo k otřesu stativu s totální stanicí. Při zjištění rozdílu kontrolního směru od původně nastavené hodnoty, je nutné hodnotu horizontálního úhlu opravit na původní hodnotu. Uzávěr skupiny vypočtený z průměru obou řad měření u počátečního a zároveň koncového směru nesmí překročit 20 cc. Při měření v terénu je nutné kontrolovat rozdíly v hodnotách zaměřených směrů mezi jednotlivými skupinami. Tyto rozdíly při manuálním i automatickém cílení nesmí překročit 20 cc. V případě překročení je nutné zaměřit další skupinu směrů. Při měření je třeba dbát na správné zadávání externích vlivů, zejména při měření s rozdílnými teplotami během dne Kontrolovaný rajon Je to metoda určení polohových souřadnic bodu protínáním ze dvou ověřených bodů ŽBP, jejichž vzdálenost nepřesahuje 250 m (na neelektrifikované trati 300 m). Používá se v případě, že je třeba uprostřed souvislé řady určených bodů doplnit jeden bod SS nebo pro určování osamocených ZB. Je-li třeba určit 2 nebo více bodů za sebou, je již nutné použít oboustranně orientovaný polygonový pořad Metoda postupného protínání Měření polohy a trigonometrické výšky ZZ Používá se pro měření zajišťovacích značek (ZZ) a měřický postup musí splňovat kritéria daná předpisem SŽDC S3, díl III. Princip je patrný z obrázku Polohové měření probíhá z volných měřických stanovisek ležících mezi dvěma ZZ tak, že se polárně zaměří vždy dva páry ZZ vzad a dva vpřed (u jednostranného zajištění se měří 2 ZZ vpřed, 2 ZZ vzad). Pokud uvnitř měřené oblasti leží bod ŽBP nebo vytyčovací sítě, tak se také zaměří. Každá nově určovaná ZZ musí být zaměřena alespoň 3x, doporučuje se zaměřit každou 4x (v případě ZZ zaměřené 23