*MVCRX027DUYL* odbor veřejné správy, dozoru a kontroly náměstí Hrdinů 1634/3 Praha

Transkript

1 *MVCRX027DUYL* MVCRX027DUYL prvotní identifikátor odbor veřejné správy, dozoru a kontroly náměstí Hrdinů 1634/3 Praha Č. j. MV /ODK-2014 Praha 17. prosince 2014 Přílohy: 4 Město Chrastava k rukám starosty města Náměstí 1. máje Chrastava prostřednictvím datové schránky Zaslání nových návrhů obecně závazné vyhlášky Ministerstvo vnitra, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly (dále jen Ministerstvo vnitra ), jemuž přísluší výkon dozoru nad právními akty obcí vydanými v samostatné působnosti a kontrola výkonu samostatné působnosti svěřené orgánům obcí dle ustanovení 123 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích ), obdrželo dne 24. listopadu 2014 při poskytnutí metodické pomoci městu Chrastava Stanovisko starosty města, který zastupuje město Chrastava navenek, k napadení čl. 2, odst. 2, písm. e) obecně závazné vyhlášky č. 2/2014 města Chrastavy ze strany Ministerstva vnitra České republiky (dále také stanovisko města nebo vyjádření města ). Z vyjádření města vyplývá, že město Chrastava s napadením čl. 2, odst. 2, písm. e) obecně závazné vyhlášky č. 2/2014, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích, kterou se stanovuje kratší doba nočního klidu, výjimečné případy, ve kterých lze rozhodnutím vymezit dobu nočního klidu dobou kratší, a vymezují činnosti, které by mohly narušit veřejný pořádek v obci, včetně omezení těchto činností (dále také OZV nebo vyhláška ), zásadně nesouhlasí a tvrdí, že je napadený článek souladný jak s Ústavou, tak i s dalšími zákony a právními předpisy České republiky a označuje dokonce postup Ministerstva vnitra za šikanózní. Město toto odůvodňuje ve svém stanovisku ve čtyřech bodech, ke kterým si Ministerstvo vnitra dovoluje uvést následující. 1

2 1) Město v prvním bodě svého stanoviska uvádí, že v odůvodnění nezákonnosti OZV odkazuje Ministerstvo vnitra na nález Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS 35/13, ve věci obecně závazné vyhlášky města Chebu č. 6/2012, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích, který se však vůbec netýkal meritu napadené OZV města Chrastavy č. 2/2014. Nález se podle vyjádření města týkal OZV města Chebu č. 6/2012, která vycházela z ustanovení 10 písm. a) zákona o obcích, zatímco OZV města Chrastavy č. 2/2014 byla vydána na základě ustanovení 47 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o přestupcích ), v návaznosti na 10 písm. d) zákona o obcích. K tomuto si Ministerstvo vnitra dovoluje odkázat na jím vypracovaný právní rozbor obecně závazné vyhlášky města Chrastavy č. 2/2014, který byl městu zaslán dne 16. října 2014 pod č. j.: /ODK-2014 (dále jen právní rozbor OZV ). V právním rozboru OZV Ministerstvo vnitra městu doporučuje upravit úvodní větu vyhlášky tak, aby v ní odkazovalo na ustanovení 10 písm. a) zákona o obcích, které je zákonným zmocněním k vydání vyhlášky, nikoliv na ustanovení 10 písm. d) zákona o obcích, jak město v OZV mylně uvádí. Ustanovení 10 písm. a) zákona o obcích toliko stanoví, že Povinnosti může obec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány. Výše uvedené lze dovodit i ze samotné OZV, když její článek 1 odst. 1 stanoví, že Cílem této vyhlášky je zlepšení pohody bydlení a pobytu v otevřených prostorách a na veřejných prostranstvích v zastavěném území města Chrastava (dále jen město ), a to prostřednictvím přiměřeného omezení některých činností, které by mohly narušit veřejný pořádek. Dalším cílem je stanovení výjimečných případů, ve kterých lze zmírnit tvrdost zákonného stanovení jednotné doby nočního klidu. Podle názoru Ministerstva vnitra lze závěry Ústavního soudu, které projevil ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 35/13, analogicky vztáhnout na všechna stanovení výjimek z obecně závaznou vyhláškou regulovaných činností v rámci zabezpečení 2

3 místních záležitostí veřejného pořádku, mimo jiné i na problematiku stanovování výjimečných případů, kdy je doba nočního klidu stanovena dobou kratší, když výjimku není možné vázat na samotného pořadatele akce (nejen obec, ale i jiné právnické či fyzické osoby), neboť tak dochází k porušování ústavních principů, ve smyslu nepřípustného zásahu zákonodárce (zastupitelstva) do kompetence orgánů výkonné moci v rámci posuzování naplnění kritéria veřejného zájmu při rozhodování v konkrétních věcech. Zavedení odlišného právního režimu pro druhově obdobné či shodné akce, a to pouze na základě osoby pořadatele akce, je nepřípustné, neboť zakládá nerovnost osob podléhajících výkonu veřejné moci. Výše popsané stanovisko odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra ze dne 1. října 2014 k uvedenému nálezu Ústavního soudu je přístupné na oficiálních internetových stránkách pod č. 4/2014. Ministerstvo vnitra si je však samozřejmě vědomo skutečnosti, že stanovisko není právně závazné, neboť k závazným výkladům je oprávněn pouze příslušný soud. Město ve svém vyjádření ze dne 14. listopadu 2014 dále uvádí, že text napadeného článku OZV schválený zastupitelstvem města dne 1. září 2014 nebyl návrhem představitelů města Chrastavy, nýbrž společným návrhem města Chrastavy a Ministerstva vnitra ze dne 18. srpna Ministerstvo vnitra označuje napadený článek vyhlášky jako protiústavní a nezákonný, i když je jeho spolutvůrcem, když ve svém odůvodnění odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 35/13, který byl vydán již dne 5. srpna 2014, tedy ještě před vydáním společného návrhu textu napadeného článku OZV. K tomuto tvrzení města Chrastavy si Ministerstvo vnitra dovoluje poukázat na skutečnost, že výše zmiňovaný nález Ústavního soudu byl sice vydán dne 5. srpna 2014, nicméně vyhlášen byl až dne 17. září 2014 a Ministerstvu vnitra doručen dne 25. září Z uvedeného tedy vyplývá, že společný návrh textu napadeného článku OZV byl vypracován ještě před doručením písemného vyhotovení nálezu Ústavního soudu Ministerstvu vnitra, dokonce i před jeho vyhlášením. Tuto námitku uváděnou městem Chrastava tudíž shledává Ministerstvo vnitra jako lichou, neboť v době před vydáním OZV (přede dnem 1. září 2014), nebyl obsah nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 35/13 Ministerstvu vnitra znám. 3

4 Dále k tvrzení města, že se jednalo o společný návrh OZV města Chrastavy a Ministerstva vnitra si dovolujeme poukázat na záznam o poskytnutí metodické pomoci městu Chrastava telefonické jednání ze dne 18. srpna 2014, který Vám přikládáme jako přílohu k tomuto podání. Telefonické jednání proběhlo mezi územním oddělením dozoru v Liberci, PhDr. Mgr. Danou Janečkovou, vedoucí oddělení, a Ing. Miroslavem Chválou, tajemníkem městského úřadu. Ze záznamu je patrné, že již v rámci této přípravy společného návrhu byl pan tajemník upozorněn na skutečnost, že Ústavní soud rozhoduje o návrhu Ministerstva vnitra v obdobné věci (sp. zn. Pl. ÚS 35/13 - Obecně závazné vyhlášce města Cheb č. 6/2012, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku - napadeno bylo ustanovení týkající se stanovování výjimek ze zákazů upravených obecně závaznými vyhláškami). Panu tajemníkovi bylo sděleno, že v dané věci již sice bylo rozhodnuto, avšak se čeká na vyhlášení nálezu. V důsledku toho byl pan tajemník požádán o zvážení možnosti odložit vydání OZV na pozdější dobu, kdy bude možné předvídat rozsah a způsob aplikace nového nálezu Ústavního soudu. 2) Ve druhém bodě svého stanoviska město Chrastava dále uvádí, že zákon o přestupcích stanoví na roveň dva způsoby kratšího vymezení doby nočního klidu, a to buď prostřednictvím obecně závazné vyhlášky, nebo rozhodnutím vydaným na základě obecně závazné vyhlášky, když použití ani jednoho ze způsobů není nadřazeno způsobu druhému (viz spojka nebo). K tomuto bodu si Ministerstvo vnitra opět dovoluje poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 35/13 a právní rozbor napadané OZV města Chrastavy č. 2/2014, s to v následujících skutečnostech. Pokud město zavedlo, v návaznosti na ustanovení 47 odst. 3 zákona o přestupcích, pro určité subjekty režim správního řízení, nelze vyloučit, že účastníky takového řízení by se na základě ustanovení 27 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), mohly stát vedle žadatele také další osoby, zejména tedy ty, které činnost, která by bez zkrácení doby nočního klidu, mohla být považována za rušení nočního klidu, mohou vnímat jako rušící jejich oprávněné zájmy vyplývající pro ně z obecné právní úpravy doby nočního klidu provedené zákonem o přestupcích, a právě tyto osoby by mohly iniciovat využití opravných či dozorčích prostředků nebo využít i cestu správního soudnictví. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS. 35/13 není přípustné, aby obecně závaznou vyhláškou byly zavedeny odlišné právní režimy v závislosti na 4

5 osobě pořadatele akce, když při akcích pořádaných městem by mohl pořadatel regulovanou činnost provádět bez omezení a v ostatních případech je provádění těchto činností zakázáno s tím, že z takového zákazu je možné udělit individuální výjimku. Tyto závěry lze analogicky vztáhnout rovněž na problematiku stanovování výjimečných případů, kdy je doba nočního klidu stanovena dobou kratší nebo žádnou. Kritériem pro určení výjimečných případů, kdy je stanovena doba nočního klidu dobou kratší nebo žádnou přímo v OZV, by měl být na základě objektivních kritérií výlučně charakter těchto akcí, nikoli pak osoba pořadatele, přičemž by se mělo jednat o takový charakter, kdy je zřejmé, že místní veřejný zájem na zkrácení doby nočního klidu v době konání takové akce je objektivně převažující nad spravedlivým očekáváním ve vztahu k dodržování doby nočního klidu v rozsahu stanoveném zákonem o přestupcích. Zavedení odlišného právního režimu pro druhově obdobné či shodné akce pouze na základě osoby pořadatele akce je nepřípustné, neboť zakládá nerovnost osob podléhajících výkonu veřejné moci. Ustanovení článku 2, odst. 2, písm. e) OZV se tak odchyluje od principu obecnosti obsahu právních předpisů, který je součástí principů právního státu, a jako takový dopadá také na obecní normotvorbu. Tyto závěry stvrdil rovněž Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 35/13, když shledal jako neslučitelnou s principy právního státu takovou právní úpravu, kterou je nahrazováno rozhodování příslušných orgánů veřejné moci v konkrétních případech. Ustanovení článku 2, odst. 2, písm. e) OZV je tak na základě výše uvedeného v rozporu s principem materiálního právního státu ve smyslu Čl. 1 odst. 1 Ústavy, neboť zakládá nerovnost osob podléhajících výkonu veřejné moci, a to bez přesvědčivého, racionálního a legitimního důvodu, slučitelného se zásadami charakterizujícími demokratický a právní stát, a dále v rozporu s Čl. 104 odst. 1 a odst. 3 Ústavy, neboť jím dochází k překročení meze zákonného zmocnění. 3) Ve třetím bodě svého vyjádření uvádí město Chrastava, že rozhodování o stanovení výjimek, při nichž je doba nočního klidu (v návaznosti na ustanovení 47 odst. 3 zákona o přestupcích) vymezena dobou kratší nebo žádnou, neprobíhá v režimu správního řízení. 5

6 V této problematice zastává Ministerstvo vnitra opět odlišný názor od města Chrastavy, a tudíž, že stanovení výjimečných případů, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo žádnou, které na základě čl. 2 odst. 3 vyhlášky může stanovit rada města, vychází ze zákonného zmocnění, podle kterého stanovení dalších výjimečných případů může být učiněno rovněž rozhodnutím vydaným na základě obecně závazné vyhlášky. Na stanovení individuálních případů, tj. výjimečných případů ad hoc pro určitou osobu, se vztahují ustanovení správního řádu. Rozhodování o výjimečných případech je možné považovat za postup, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby ve smyslu 9 správního řádu, a na tento postup města je proto nutno vztáhnout příslušná ustanovení části druhé správního řádu. V důsledku toho příslušný orgán (rada města) o stanovení výjimečných případů rozhoduje rozhodnutím podle správního řádu, nikoli jiným mimoprocesním způsobem. Rozhodnutí o výjimečných případech rovněž podléhá přezkumu na základě podaného odvolání či přezkumu v přezkumném řízení. Výše uvedené názory lze dovodit z nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 13/09 (Vodňany), v němž Ústavní soudu uvedl, že Udělování výjimky z plošného a časově vymezeného období klidu je rozhodováním orgánu samosprávy o místní záležitosti veřejného pořádku. Vyžaduje vymezení alespoň rámcových podmínek, za kterých je možné výjimku udělovat, neboť tím je podmíněna přezkoumatelnost rozhodnutí orgánu samosprávy, kterému je rozhodování delegováno. Takové rozhodnutí ve věcech samostatné působnosti nemůže změnit nebo nahradit odvolací orgán veřejné správy. Je však ústavně konformní, aby mohlo být zrušeno a vráceno k novému projednání. Protože se jedná o rozhodování o právní pozici žadatele, je na místě použití 9 správního řádu se z toho vyplývajícími důsledky pro použití opravných prostředků. 4) V posledním bodě svého vyjádření město Chrastava uvádí, že naprosto nelze souhlasit s tvrzením Ministerstvem vnitra, že ustanovení čl. 2, odst. 2, písm. e) OZV zakládá nerovnost osob podléhajících výkonu veřejné moci, a to bez přesvědčivého, racionálního a legitimního důvodu, slučitelného se zásadami charakterizujícími demokratický a právní stát. Město ve svém stanovisku uvádí, že nerovnost, na kterou Ministerstvo vnitra poukazuje, nebyla založena schválením OZV města Chrastavy č. 2/2014, ale byla právně založena nabytím účinnosti zákona č. 494/2012 Sb., kterým byl doplněn 47 odst. 3 zákona o přestupcích, čímž podle vyjádření města došlo k zakotvení nerovného postavení územně samosprávného 6

7 celku a ostatních fyzických a právnických osob, když uvedenou novelou byla přenesena problematika nočního klidu z oblasti výkonu státní správy (potažmo přenesené působnosti) do oblasti samostatné působnosti územních samosprávných celků. Tento názor města Chrastavy pokládá Ministerstvo vnitra za nesprávný, když Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS. 35/13 potvrdil názor Ministerstva vnitra, že v případě stanovení obecné výjimky pro všechny akce pořádané městem jde o nedůvodně nerovný přístup města k sobě samému na straně jedné a k ostatním fyzickým a právnickým osobám na straně druhé, a to proto, že je zaveden odlišný právní režim pro druhově obdobné či shodné akce pouze na základě osoby pořadatele akce. Obecně závazná vyhláška tak zavádí dva odlišné právní režimy na území města. Dle názoru Ústavního soudu jde o porušení práv dotčených osob, jestliže je individuální rozhodování o výjimce ze zákazu stanovené činnosti, odůvodněného ochranou veřejného zájmu, nahrazeno pro akce pořádané určitou osobou obecnou výjimkou, zakotvenou přímo ustanovením obecně závazné vyhlášky. V daném případě totiž neexistuje jakýkoliv racionální a přípustný účel, proč by město nemělo být při provádění činností téhož druhu podrobeno své vlastní regulaci, jaká se vztahuje na ostatní subjekty. Pokud zákon či přímo ústavní pořádek umožňuje obci zakázat či omezit obecně závaznou vyhláškou ze stanovených důvodů a ve veřejném zájmu určité činnosti, musí takové zákazy či omezení platit pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky, a zejména pro všechny osoby, které by takové činnosti mohly či chtěly vykonávat, a to včetně obce samotné. Dále jsme si v návaznosti na naše osobní jednání konané dne 24. listopadu 2014 dovolili připravit několik variant nových návrhů obecně závazné vyhlášky, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích, kterou se stanovuje kratší doba nočního klidu, výjimečné případy, ve kterých lze rozhodnutím vymezit dobu nočního klidu dobou kratší, a vymezují činnosti, které by mohly narušit veřejný pořádek ve městě, včetně omezení těchto činností, vyplývajících z Vašeho vyjádření s ohledem na místní podmínky. Návrhy přikládáme přílohou k tomuto sdělení. V případě jakýchkoli dotazů jsme Vám samozřejmě k dispozici. Lze také využít metodické pomoci zaměstnanců územního pracoviště dozoru v Liberci, adresa: 7

8 nám. Dr. E. Beneše 26, Liberec, kontaktní osoba: PhDr. Mgr. Dana Janečková, tel.: , , Ing. Marie Kostruhová ředitelka odboru podepsáno elektronicky Vyřizuje: Mgr. Pavlína Kulhánková tel. č.: