Obnova krajinotvorných a protierozních prvků v okolí Ratměřic a Zvěstova. Dodatek č. 1

Transkript

1 Obnova krajinotvorných a protierozních prvků v okolí Ratměřic a Zvěstova Dodatek č. 1 ČERVEN

2 Obsah 1. Identifikační údaje Úvod Lokalizace území Charakteristika řešeného území Přírodní podmínky Půdní podmínky Popis a posouzení současného stavu Metodika hodnocení dřevin Časový harmonogram Zdůvodnění potřeby realizace opatření Popis a posouzení možných negativních vlivů v průběhu realizace opatření Ošetření stávajících stromů Řez udržovací ovocných dřevin Řez prosvětlovací průklest ovocných dřevin (O-RP) Řez ovocných dřevin zdravotní (O-RZ) Odstranění vlků a výmladků podnože ovocných dřevin (O-OV) Kácení stromů a odstranění křovin a náletů Návrh sadových úprav Technický popis Specifikace výsadeb Technologie zakládání vegetačních prvků Následná péče Fotodokumentace Ovocná alej I Ovocná alej II Jabloňová alej Remíz Lipová alej Javorová alej Dubová alej Ovocná alej III Dubovo javorová alej Návrh výsadby Ovocná alej I Ovocná alej II Jabloňová alej Remíz Lipová alej Javorová alej Dubová alej Ovocná alej III Dubovo javorová Seznam map Seznam obrázků a fotografií Seznam použité literatury a informačních zdrojů Ostatní přílohy

3 1. Identifikační údaje Zadavatel: Obec Ratměřice Adresa: Ratměřice 72, Jankov Tel: Fax: Statutární orgán: Mgr. Viktor Liška, starosta Tel.: Zpracovatel: Ing. Pavlína Čepková ZO ČSOP Vlašim Adresa: Pláteníkova 264, Vlašim Tel.: pavlina.cepkova@csop.cz 3

4 2. Úvod Záměrem projektu je provedení zdravotního ošetření stromů a obnovu alejí. Jedná se o cesty, které v celé své délce prochází mezi zemědělskými pozemky a vytváří tak jediný dělící protierozní a krajinotvorný prvek, ve kterém najde úkryt mnoho volně žijících živočichů. Výsadby budou provedeny po jedné straně původní cesty. Tímto opatřením dojde k vytvoření ekostabilizačního prvku zasahujícího svým umístěním do intenzivně hospodářsky obhospodařovaného mnohohektarového celku orné půdy. Navíc mají ovocné dřeviny několik dalších funkcí - funkci produkční (hospodářskou), ale také ekologickou a krajinářskou. Mají i svou hodnotu estetickou a kulturní. 4

5 3. Lokalizace území Kraj: Středočeský Okres: Benešov Pozemek: - k. ú. Ratměřice: 1300 (ostatní plocha), 1302 (ostatní plocha), 1304 (ostatní plocha), 1330 (ostatní plocha), 1344 (ostatní plocha), 1346 (ostatní plocha), 1348 (ostatní plocha) - k. ú. Hrzín: 506/3 (ostatní plocha), 506/4 (ostatní plocha) Vlastník pozemku: Obec Ratměřice Pozemek: - k. ú. Zvěstov: 2000 (ostatní plocha), 2042/1 (ostatní plocha), 2044/1 (ostatní plocha) - k. ú. Libouň: 1160 (ostatní plocha) - k. ú. Bořkovice: 635/1 (ostatní plocha), 635/3 (ostatní plocha) Vlastník pozemku: Obec Zvěstov DUBOVÁ ALEJ JAVOROVÁ ALEJ JABLOŇOVÁ ALEJ LIPOVÁ ALEJ OVOCNÁ ALEJ II OVOCNÁ ALEJ I REMÍZ OVOCNÁ ALEJ III Mapa 1 Lokalizace řešeného území ( DUBOVO-JAVOROVÁ ALEJ 5

6 4. Charakteristika řešeného území 4.1 Přírodní podmínky Nadmořská výška: 498 m n. m. Klimatická oblast: MT7, MT5 (mírně teplá klimatická oblast) Průměrný roční úhrn srážek: mm Průměrná roční teplota: 6-7 C - Dle potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová et al. 1997), spadá území do bikové a/nebo jedlové doubravy (Luzulo albidae-quercetum petraeae, AbietiQuercetum). - Dle geobotanické mapy (Mikyška, R., 1968), spadá oblast do acidofilních doubrav a část do luhů a olšin. 4.2 Půdní podmínky dubová alej, lipová alej, remíz pseudogleje s hnědými půdami oglejenými ovocné aleje hnědé půdy kyselé (lehké až lehčí středně těžké, s malou vododržností a dále mělké hnědé půdy na všech horninách, lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina, výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí) Mapa 2 Digitální model území (DMÚ25) ( 6

7 5. Popis a posouzení současného stavu Ovocná alej I Zachovaná cesta vede ze Zvěstova směrem k Ratměřicím, kde se napojuje na Ovocnou alej II. V současné době se na řešeném území nenachází žádná zeleň. Nad cestou se nachází svažité louky a pastviny. Pod cestou pramení jeden z přítoků Zvěstovského potoku. Ovocná alej II Cesta začíná na okraji pole pod silnicí mezi Ratměřicemi a Zvěstovem a ústí na opravenou cestu s mladou výsadbou slivoní. První část cesty je zachovaná, druhá část je rozoraná v souvislé pole s ostatními pozemky. Na začátku pozemku je pěkný remízek složený převážně z hlohů s příměsí bezu. Tento porost je nutné prořezat (popř. úplně odstranit), tak aby se uvolnila původní cesta, která zde kdysi vedla. Dále se již žádná zeleň nenachází. Jabloňová alej Tato alej navazuje na Ovocnou alej II a vede směrem k Ratměřickému zámku (kolem zámeckého parku). Zde je řídký porost původní jabloňové aleje s podrostem keřů. U stávajících dřevin je nutné provést zdravotní řez a podpořit tak další vývoj dřeviny na stanovišti. Keře se ponechají ve stávajícím stavu. Remíz Remíz se nachází na západním okraji Ratměřic a směřuje k Habrovce. Z remízu vyúsťuje lipová alej níže. Remíz je složen hned z několika dřevin jabloně, třešně, ořešák, jasan, bříza. Keřové pásmo je tvořeno hlohy, šípkovými růžemi, ptačími zoby, bezi, atd. Na stávajících výsadbách stromů budou provedeny potřebné řezy a případné kácení. Keře budou na několika místech odstraněny, tak aby se uvolnily průhledy do okolní krajiny, a dále budou odstraněny keře tam, kde vrůstají do korun stávajících dřevin. Lipová alej Tato alej navazuje na předešlý remízek a vede k již zbudované cestě k Památníku bitvy u Jankova, kde naváže na mladou výsadbu lip. Přes pozemek vedou dvě vedení napětí, kolem kterých musí být zachováno ochranné pásmo 7 m. Z obou stran cesty se nachází obhospodařované pole. Na okrajích musí být zajištěn přejezd mezi poli (šířka cca 14 m). V současné době se na řešeném území žádná zeleň nenachází. Javorová alej Z části zachovaná cesta se nachází na okraji obce Hrzín naproti zemědělskému statku. Po levé straně první části cesty se nachází pastvina a teče zde Strašický potok. Na pravé straně je obhospodařované pole, které obklopuje celou druhou část cesty. Opět zde bude zajištěn přejezd mezi poli na okrajích budoucí výsadby (šířka cca 14 m). V současné době se na řešeném území žádná zeleň nenachází. Cesta vede mírně svažitým terénem a je zde tedy ohrožení vodní erozí. Dubová alej Alej začíná cca 400 m severozápadně od konce lipové aleje vedoucí z Ratměřic a vede až téměř ke Skrýšovu. Vzhledem k délce budoucí výsadby je nutné ponechat na několika místech volný přejezd pro zemědělskou techniku. První úsek se nachází v mírně svažitém terénu (po obou stranách jsou kopce), druhý úsek vede již poměrně velkou svažitostí (vede na vrchol jednoho z kopců). Celá cesta 7

8 vede místy, která jsou velmi ohrožená větrnou ale převážně vodní erozí, což se již pár let projevuje pod svahy kopců na obou stranách, kde se po deštích splavuje půda a tvoří se tak na polích vymletá koryta. Splavená zemina pak komplikuje dopravu na místních silnicích a při prudkých deštích dokonce ohrožuje blízké vesnice. V současné době se na řešeném území žádná zeleň nenachází. Ovocná alej III Cesta, podél které by měla být provedena výsadba, začíná u zámku Zvěstov a ustí do obce Roudný. Současná zeleň je složena hned z několika dřevin jasany, duby, břízy, jabloně, javory. Keřové pásmo je tvořeno hlohy, šípkovými růžemi, bezi, atd. Na stávajících výsadbách stromů budou provedeny potřebné řezy a případné kácení. Keře budou na několika místech odstraněny tam, kde vrůstají do korun stávajících dřevin. Dubovo javorová alej Poslední cesta se nachází na jihovýchodní straně obce Bořkovice a vede k osadě Ramena. Současná zeleň je složena hned z dřevin duby, břízy, hrušně. Keřové pásmo je tvořeno hlohy, šípkovými růžemi, bezi, trnkami atd. Na stávajících výsadbách stromů budou provedeny potřebné řezy a případné kácení. Keře budou na několika místech odstraněny tam, kde vrůstají do korun stávajících dřevin. 5.1 Metodika hodnocení dřevin 8

9 6. Časový harmonogram Samotná realizace projektu: leden 2018 prosinec Následná péče: leden 2019 leden Zdůvodnění potřeby realizace opatření Navržená opatření jsou třeba realizovat z následujících důvodů: a) ošetření stromů Aleje jsou biotopem řady druhů organismů a především v dutinách starých stromů se často nachází řada ohrožených druhů. A aleje kolem Jankova tyto předpoklady splňují. Vzhledem ke stáří stromů v alejích jsou ve většině ohroženy rozpadem (rozlomením) vlivem houbových patogenů. Stabilizace těchto stromů řezem umožní jejich delší zachování na stanovišti, než dorostou jejich nástupci, a přispěje k zajištění zachování biotopů. b) výsadba Výsadba v rámci stávajících alejí a tvorba nových alejí a remízu přispěje ke vzniku nových hnízdních příležitostí pro hmyz, ptáky, drobné savce a další organismy vázané na tyto druhy biotopu. Větší množství zeleně v orné půdě zároveň pomůže snížit vodní a větrnou erozi. 8. Popis a posouzení možných negativních vlivů v průběhu realizace opatření Vzhledem k charakteru opatření, které se skládá z ošetření stromů a nové výsadby, je třeba eliminovat jediný případný negativní vliv na přírodu a krajinu, a to zásah do biotopu hnízdících ptáků a do biotopu dalších organismů. Tento negativní vliv bude vyloučen dvěma opatřeními. Prvním, je správné načasování realizace, kdy bude ošetření stromů realizováno cca od poloviny července do poloviny října, tedy po vyhnízdění. Druhým, je technologie řezu, kdy budou případné silné suché větve s prokazatelnou dutinou pouze zakráceny, aby byly provozně bezpečné, nikoliv zcela odstraněny. Jelikož nebudou opatření probíhat v jednom roce, nedojde v daném roce k zásadnímu zásahu do hnízdní sezóny, resp. k ohrožení celých populací ptáků. 9

10 9. Ošetření stávajících stromů U perspektivních stávajících dřevin dojde k potřebnému ošetření a vhodnému řezu. 9.1 Řez udržovací ovocných dřevin - Cílem je udržet požadovaný pěstitelský tvar a dlouhodobě zajistit dobrý zdravotní stav ovocných dřevin a plnění všech funkcí (ekologických, biologických, krajinářských, historických, společenských a kulturních), při současném respektování jejich druhových a odrůdově specifických biologických požadavků. S nastupující plodností má udržovací řez nastolit rovnováhu mezi vegetativním růstem a plodností a zabránit střídavé plodnosti. Současně udržuje dobré světelné a hygienické podmínky nadzemní části. - Řez se opakuje v intervalech daných cílem řezu, konkrétními stanovištními podmínkami, pěstitelským tvarem, druhem a odrůdou, vývojovou fází, mírou diferenciace květní násady, očekávanou plodností, vitalitou a pěstebním stavem dřeviny. Celkový habitus dřeviny musí zůstat po aplikaci řezu nezměněn Řez prosvětlovací průklest ovocných dřevin (O-RP) Řez prosvětlovací bezprostředně navazuje na výchovný řez a do 10. roku se u ovocných stromů provádí každoročně. V následujících letech je frekvence řezu a množství odstraňovaných větví individuální podle druhu, odrůdy, konkrétního jedince, množství květní násady a kvalitě předchozího řezu. Cílem je zajištění dobrého osvětlení vnitřních partií nadzemní soustavy ovocných dřevin a regulace plodnosti. Odstraňovány jsou osy vzájemně se křižující, dovnitř rostoucí a nadměrně zahušťující. Důsledně se aplikuje řez tlakového větvení a kodominantního větvení. Konkurenční výhony (letorosty) a výhony (letorosty) rostoucí dovnitř koruny, se odstraňují řezem na větevní kroužek nebo se jejich růst omezuje zakrácením na patku. Frekvence řezu je druhově specifická a řídí se následujícími zásadami: o a) U jádrovin, slivoní a višní se provádí O-RP častěji, obvykle 1 za 3 5 let, protože mají sklon k zahušťování korun. o b) U třešní a meruněk se průklest standardně neprovádí, protože mají přirozeně řídkou korunu a nevykazují periodicitu plodnosti. o c) U ořešáku, morušovníku a kaštanovníku se průklest standardně neprovádí, pokud k tomu nejsou zvláštní důvody. o d) U jádrovin je průklest důležitým regulačním zásahem pro udržení rovnováhy vegetativního růstu a plodnosti. Jednoleté přírůstky mají u jádrovin v plné plodnosti dosahovat každoročně délky minimálně 0,2 0,3 m pro zajištění dobré asimilace. Při kratších přírůstcích a vysoké květní násadě se odstraní zimním řezem více větví, aby došlo k vyrovnání vegetativních a generativních orgánů. o e) Frekvence řezu odrůd jádrovin rychlého (krátkého) vývoje je častější než u odrůd středně rychlého a pomalého (dlouhého) vývoje. o f) U broskvoní a mandloní se O-RP provádí optimálně každoročně s cílem regulovat počet plodných výhonů na ks na strom dle míry diferenciace. o g) U lísky a dřínu postačuje provést prosvětlovací řez 1 za 7 let. 10

11 Z hlediska termínu se aplikuje řez zimní i letní, při respektování požadavků konkrétních druhů. Zimní a jarní řez je základní, letní řez doplňkový. Po řezu zůstává zachován habitus koruny. Obrázek 1 Řez prosvětlovací průklest ovocných dřevin a) před řezem, b) po řezu ( Řez ovocných dřevin zdravotní (O-RZ) Cílem je udržení nebo zlepšení zdravotního stavu dřeviny, a tím zajištění její dlouhodobé existence a funkcí v zemědělské krajině. Principem O-RZ je odstraňování poškozených partií, jejichž přítomnost je ukazatelem zhoršeného zdravotního stavu. Takovými partiemi jsou: o zlomené, prasklé, mechanicky poškozené mechanizačními prostředky, zvířaty a zvěří, krupobitím, apod., napadené patogeny a živočišnými škůdci, odumírající nebo mrtvé (suché), namrzlé, málo vyzrálé. Ke zlomům větví dochází nejčastěji v důsledku špatně provedeného výchovného řezu a zanedbání agrotechniky, zejména absence udržovacího a zmlazovacího řezu, kdy se u stromů projeví střídavá plodnost. Nadměrná úroda ovoce v jednom roce způsobí rozlámání větví. Zcela suché větve lze odstraňovat u všech ovocných druhů celoročně. V ostatních případech je nutné respektovat zvláštnosti druhů. Mechanicky poškozené, zlomené, prasklé, namrzlé a málo vyzrálé výhony se odstraní nebo zkrátí na vhodně postavenou postranní větev zpětným řezem do nepoškozeného, respektive plně vyzrálého dřeva. Dutiny se ponechávají bez zásahu, nanejvýš je možné zajistit otvor proti průniku dešťové vody. Vstupní otvor musí zůstat přístupný proudění vzduchu. Zakázáno je vyplňovat dutinu jakýmkoliv materiálem. Pokud není odřezané dřevo napadené patogeny a škůdci, kteří by mohli i poté ohrozit ovocné dřeviny, může být po rozdrcení ponecháno v porostu. V ostatních případech je vhodným způsobem zlikvidováno. a) Letorosty, výhony či větve napadené moniliniovou spálou je vhodné po odřezání odstranit z výsadby nebo spálit. b) Plody napadené hnilobami se odstraní ze sadu nebo se zakopou do země. c) Při řezu jedinců s výskytem korových nekróz houbového či bakteriálního původu je třeba desinfikovat nářadí chemicky nebo fyzikálně (žehem). 11

12 d) U dřevin napadených spálou jabloňovitých (Erwinia amylovora) je postup konzultován s orgánem rostlinolékařské péče. Napadené dřevo se musí spálit. Nutná je důsledná desinfekce nářadí i pracovníků, kteří přišli do kontaktu s rostlinou. Obrázek 2 Zdravotní řez ( Odstranění vlků a výmladků podnože ovocných dřevin (O-OV) Vlkovité letorosty (vlky), vyrůstající z kmene nebo báze kosterních větví jsou neprodleně odstraňovány vytržením i s patkou v polodřevnatém stavu v průběhu června. Zdřevnatělé vlkovité výhony jsou odstraňovány řezem na větevní kroužek při respektování termínu dle požadavků druhů. U jádrovin mohou být vlky vyrůstající ze střední a horní části kosterních větví použity jako náhrada za neperspektivní koncové zestárlé části primární koruny. V takovém případě je řez veden na vlky (princip řezu na postranní větve), pokud možno při respektování třetinového pravidla. Po celý život ovocného stromu je nezbytná průběžná kontrola a odstraňování podrůstající podnože z kořenového krčku nebo kořenů. U štěpovaných jedinců se navíc musí odstraňovat případné výmladky podnože na kmeni pod místem roubování. Podrůstající podnož je nutné odstraňovat neprodleně, ideálně vytržením ve fázi letorostu v červnu. U zdřevnatělých výmladků vyrůstajících z kořenového krčku a kořene je zpravidla nutné obnažit část pod úrovní povrchu půdy a podnož zcela odstranit v místě napojení. Ošetření ovocných i okrasných dřevin bude provedeno podle Standardů péče o přírodu a krajinu SPPKA REZ STROMU. 12

13 10. Kácení stromů a odstranění křovin a náletů Kácení stromů V rámci obnovy dojde i k odstranění již neperspektivních dřevin s nízkou či žádnou životností, které se již nehodí ani jako přírodní prvek a dřevin, které konkurují v růstu hodnotnějším jedincům. Vzhledem k velikosti dřevin a dostatku prostoru kolem dřevin bude provedeno kácení celých stromů ze země. Odstranění náletů a keřů V menší míře dojde k odstranění keřových porostů, které vrůstají do korun ovocných stromů, kde způsobují problémy s větvením, apod. Odstraněny budou keřové porosty v okapové linii stromu s výřezem jednoho metru kolem dokola navíc. Odstranění pařezů Odstranění pařezů u pokácených dřevin se nebude provádět z důvodu zachování přírodního charakteru. 11. Návrh sadových úprav U zachovalých nebo již zaniklých cest bude vysazeno celkem 7 alejí 4 ovocné, 3 okrasné. Ovocná alej I Na širší část pozemku tam, kde je šířka cesty širší, než 5 m budou vysazeny ovocné dřeviny a dva duby. Celkem bude vysazeno 34 ks jabloní, 16 ks třešní, 16 ks slivoní, 15 ks hrušní - prostokořenné špičáky o velikosti Všechny sazenice budou namíchány letními, podzimními a zimními odrůdami. Stromy budou sázeny do vzdálenosti 8 m od sebe, budou upevněny ke kůlu a opatřeny ochranou proti okusu zvěří. Mezi ovocné dřeviny budou včleněny dva kusy dubu letního (Quercus robur) o velikosti Od ovocných dřevin, ale i sami od sebe budou vzdáleni 12 m, budou upevněny ke kůlu a opatřeny ochranou proti okusu zvěří Délka liniové výsadby je 405 m. Ovocná alej II Celkem bude vysazeno 12 ks jabloní, 12 ks hrušní, 17 ks třešní, 9 ks slivoní - prostokořenné špičáky o velikosti Všechny sazenice budou namíchány letními, podzimními a zimními odrůdami. Stromy budou sázeny do vzdálenosti 8 m od sebe, budou upevněny ke kůlu a opatřeny ochranou proti okusu zvěří. Délka liniové výsadby je 400 m. Remíz V remízu bude provedeno potřebné minimální kácení. Jedná se o jedince, kteří vrůstají do hodnotnějších dřevin. Staré stromy, u kterých je patrný ústup koruny, dutiny či houbové choroby, budou ponechány na místě. U stromů, kde by mohlo hrozit nebezpečí rozpadu koruny či pádu větví, budou redukovány koruny o min. 50%, tak aby se dřevina stabilizovala a nehrozilo od nebezpečí. Tyto jedinci budou sloužit jako úkryt pro živočichy, převážně pak pro hmyz. Z keřového patra bude odstraněna přibližně 1/3. Vyřezány budou keře vrůstající do korun stromů, staré, rozpadající se skupiny zasahující na cestu, apod. Ostatní stávající dřeviny budou dle inventarizační tabulky ošetřeny 13

14 potřebnými řezy. Vysazeno bude 11 ks třešní a 10 ks jabloní - prostokořenné špičáky o velikosti Stromy budou upevněny ke kůlu a opatřeny ochranou proti okusu zvěří. Délka liniové výsadby je 81 m. Jabloňová alej U stávajících ovocných dřevin dojde ke zdravotnímu řezu. Pod dřevinami budou odstraněny vrůstající keře, cca 1/3 porostu. Vysazeno bude 10 ks jabloní - prostokořenné špičáky o velikosti Stromy budou sázeny do vzdálenosti 8 m od sebe, budou upevněny ke kůlu a opatřeny ochranou proti okusu zvěří. Délka liniové výsadby je 174 m. Lipová alej Na část pozemku umístěnou v poli bude 19 ks lípy srdčité (Tilia cordata) obalované sazenice o velikosti Stromy budou sázeny do vzdálenosti 12 m od sebe, budou upevněny ke kůlu a opatřeny ochranou proti okusu zvěří. Délka liniové výsadby je 223 m. Javorová alej Celkem bude vysazeno 20 ks javoru klenu (Acer pseudoplatanus) obalované sazenice o velikosti Stromy budou sázeny do vzdálenosti 12 m od sebe, budou upevněny ke kůlu a opatřeny ochranou proti okusu zvěří. Délka liniové výsadby je 228 m. Dubová alej Celkem bude vysazeno 108 ks dubu letního (Quercus robur) obalované sazenice o velikosti Stromy budou sázeny do vzdálenosti 12 m od sebe, budou upevněny ke kůlu a opatřeny ochranou proti okusu zvěří. Délka liniové výsadby je m. Ovocná alej III V aleji bude provedeno potřebné minimální kácení. Jedná se o jedince, kteří vrůstají do hodnotnějších dřevin. Staré stromy, u kterých je patrný ústup koruny, dutiny či houbové choroby, budou ponechány na místě. Tyto jedinci budou sloužit jako úkryt pro živočichy, převážně pak pro hmyz. Z keřového patra bude odstraněno přibližně 20 m 2. Vyřezány budou keře vrůstající do korun stromů, staré skupiny. Ostatní stávající dřeviny budou dle inventarizační tabulky ošetřeny potřebnými řezy. Vysazeno bude 32 ks jabloní, 25 ks třešní, 19 ks hrušní, 6 ks slivoní - prostokořenné špičáky o velikosti Všechny sazenice budou namíchány letními, podzimními a zimními odrůdami. Stromy budou upevněny ke kůlu a opatřeny ochranou proti okusu zvěří. Délka liniové výsadby je 818 m. Dubovo javorová alej V aleji budou odstraněny dva stromy konkurující hodnotnějším dřevinám. Ošetření je potřebné pouze u jednoho jedince dubu. Celkem bude vysazeno 15 javorů klenů (Acer pseudoplatanus) a 66 dubů letních (Quercus robur) obalované sazenice o velikosti Stromy budou sázeny do vzdálenosti 12 m od sebe, budou upevněny ke kůlu a opatřeny ochranou proti okusu zvěří. Délka liniové výsadby je 953 m. 14

15 12. Technický popis 12.1 Specifikace výsadeb Veškeré vysazované sazenice budou splňovat tato kritéria: Ovocné stromy: - Vysazovat je možné pouze školkařské výpěstky v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál (C) nebo konformní rozmnožovací materiál (CAC) s výjimkou dřevin neuvedených v seznamu ovocných druhů a rodů dle vyhlášky č. 378/2010 Sb.: dřín, jeřáb sladkoplodý, jeřáb oskeruše, mišpule a morušovník. - Pro výsadby ovocných stromů se použijí školkařské výpěstky vyšších kmenných tvarů (polokmen a vysokokmen), výjimečně při nedostatku výsadbového materiálu požadovaného druhu a odrůdy i špičáky. Ořešák se vysazuje běžně jako špičák. U veřejné dopravní infrastruktury musí být použit tvar vysokokmen. - Pro účely tohoto standardu se stanovují následující parametry školkařských výpěstků stromů: polokmen (PK): výška kmene 1,30 1,69 m, vysokokmen (VK): výška kmene 1,70 m a více špičák pro polokmen: výška minimálně 1,50 m špičák pro vysokokmen: výška minimálně 1,90 m - Školkařské výpěstky musí splňovat minimální požadavky dané Přílohou č. 3 k vyhlášce 332/2006 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu. - Školkařské výpěstky pěstované ve volné půdě mohou být ze školek dodávány nejdříve k datu 1. října, s výjimkou broskvoně, mandloně a ořešáku, které mohou být dodávány nejdříve 20. října. - Školkařské výpěstky pěstované ve volné půdě musí být odlistěné s vyzrálými výhony a vyvinutými terminálními pupeny. - Školkařský výpěstek ovocných stromů má optimálně jednoletou korunku a čtyřletý, u broskvoní tříletý kořenový systém. Přípustný je špičák odpovídající velikosti či výpěstek s maximálně dvouletou korunkou a pětiletým kořenovým systémem. - Kořeny musí být svěží, zdravé, nepoškozené a vyzrálé. Na generativní podnoži musí být nejméně 4 (u hrušní a mandloní 2) dále rozvětvené hlavní kořeny, nejméně 0,2 m dlouhé, s odpovídajícím kořenovým vlášením. Na vegetativní podnoži musí být nejméně 0,14 m dlouhé, svazčité, v dostatečné, množství vyvinuté kořeny, na nejméně 0,12 m dlouhé bazální části kořenového kmene. - Kmen, případně výhon (u špičáku) musí být rovný, hladký, nepoškozený, rány po odstraněném obrostu a čípku s okrajovým závalem. U broskvoně a mandloně musí být obrost na kmínku odstraněn v bylinném stavu. - Školkařské výpěstky štěpované u země mají v korunce nejméně 3 výhony s minimální délkou 0,3 m. Školkařské výpěstky štěpované v korunce mají nejméně 1 výhon s minimální délkou 0,3 m. 15

16 - Pro výsadbu keřů se použijí minimálně dvouleté školkařské výpěstky. Výpěstek musí mít nejméně 3 výhony o minimální délce 0,5 m. Okrasné stromy: - Sazenice stromů musí splňovat ukazatele jakosti ČSN Údaje na jmenovkách (druh, kultivar, velikost, kvalita, počet přesazení, počet kusů v balení, celkový počet) musí odpovídat skutečnosti. Rostliny musí být dodané v souladu s objednávkou a dodacím listem. - Sazenice stromů musí být zdravé, bez známek poškození kmene a kosterních větví s vyzrálými výhony, prosty chorob a škůdců. Musí odpovídat charakteristickým znakům daného taxonu. Maximální průměr nezakalusovaných ran je 20 mm, přičemž je nutné respektování třetinového pravidla (viz SPPK A Řez stromů). - Zvýšená pozornost musí být věnována kořenům, kořenovému balu a kořenovému krčku. Minimálně 1% náhodně vybraných sazenic stromů může být pečlivě prohlédnuto a překontrolováno (u stromů dodávaných v kontejneru či s balem, včetně možnosti rozebrání balu nebo kontejneru). Zjišťují se zejména následující parametry: rány po přerušení kořenů (maximální průměr rány je 30 mm), dostatečný počet rovnoměrně rozložených hlavních i jemných vedlejších kořenů s přihlédnutím k vlastnostem jednotlivých taxonů, kořeny nesmí být přeschlé, nesmí být patrné symptomy houbové infekce, pozice kořenového krčku v balu (nesmí být umístěný pod úrovní půdy utopený ani nad balem). - Zemní bal musí být přiměřeně velký, nerozpadavý. Obsah kontejneru musí být dostatečně prokořeněný. - Kvalita a složení substrátu v balu či kontejneru musí odpovídat nárokům pěstovaných taxonů. V případě používání substrátů s vyšším obsahem rašeliny je nutné zajistit při skladování i po výsadbě až do řádného zakořenění zvýšenou pravidelnou zálivku. - Zaschnutí kořenů, významná poškození kořenů, poškození kmene, chybějící, nebo poškozený terminál (pokud jej daný taxon tvoří), koruna neodpovídající danému taxonu a velikosti sazenice jsou důvodem k odmítnutí převzetí sazenic stromů. - Pokud se hlavní kořeny kontejnerovaných sazenic stáčí podél stěny kontejneru, jedná se o materiál nestandardní. Takto poškozené sazenice by neměly být vysazované. Stáčející se vedlejší kořeny lze upravit řezem. - Při výsadbě stromů s balem musí být pletivo chránící bal ze žíhaného, povrchově neupraveného pletiva. Plachetka chránící zemní bal musí být z přírodního, lehce rozložitelného materiálu. Stromy s baly obalenými materiálem neodpovídajícím této specifikaci jsou nestandardním materiálem a je zde důvod pro odmítnutí jejich převzetí. - Sazenice stromů nelze dlouhodobě pěstovat v kontejneru ani v airpotu či podobnými technologiemi. 16

17 12.2 Technologie zakládání vegetačních prvků Výsadbová jáma - Výsadbová jáma se připravuje v rozměrech, které odpovídají rozvoji a rozměrům kořenového systému dřeviny. Pro ovocné dřeviny je minimální přípustný průměr jámy či délka hrany 0,7 m, hloubka 0,4 m. Pro okrasné dřeviny na nepozměněných, nezhutněných stanovištích je velikost výsadbové jámy dána průměrem balu, kontejneru nebo šířkou kořenového systému prostokořenné sazenice. Šíře výsadbové jámy je minimálně 1,5 násobkem výše zmíněného rozměru. - Výsadbová jáma musí umožňovat zasazení dřeviny do správné hloubky bez rizika obnažení kořenového krčku při sesednutí zeminy. Zároveň musí umožňovat tvorbu závlahové mísy s minimální kapacitou 10 l vody na středně těžkých a těžkých půdách a 20 l na lehkých půdách. Období výsadby - Prostokořenné školkařské výpěstky většiny ovocných druhů je optimální sázet na podzim, nejdříve dle termínů stanovených pro expedici ze školek, optimálně v první dekádě listopadu, nejpozději do zamrznutí povrchových vrstev půdy. Jarní výsadba je možná po rozmrznutí půdy, při teplotách vzduchu nad 0 C, nejpozději do doby narašení, dokud nehrozí poškození narašených pupenů při transportu. - Prostokořenné stromy a stromy s balem se vysazují tehdy, když je sazenice ve vegetačním klidu. Nesmí se vysazovat za mrazu a do zamrzlé půdy. Stromy s balem lze vysazovat i v období vegetace, pokud byly odpovídajícím způsobem připravené. Stromy dodávané v kontejneru či airpotu lze sázet v průběhu celého roku, pokud není zamrzlá půda. Jsou-li rostliny v plném růstu, není vhodné je vysazovat za vysokých teplot. Postup výsadby Ovocné dřeviny - Školkařský výpěstek ovocných stromů na generativní podnoži musí být vysazen do stejné hloubky, v jaké rostl v ovocné školce. Školkařský výpěstek na vegetativní podnoži může být vysazen maximálně o 0,1 m hlouběji, ale vždy tak, aby místo štěpování bylo minimálně 0,05 m nad zemí. Při podzimní výsadbě špičáků je nutné vysazené dřeviny zavlažit a nakopčit zeminu na kořenový krček do výšky nejméně 0,3 m na ochranu proti mrazu. Okrasné dřeviny - Kořenový krček stromu musí být usazen v rovině s terénem nebo lehce nad terén, nesmí být zasypán. Kořenový krček stromu vysazovaného ve svahu musí být po výsadbě v úrovni spodní hrany odkopaného terénu (horní hrany níže položené stěny jámy). Strom vysazený ve svahu musí být chráněn proti vodní erozi. Kořeny nebo vrchní část kořenového balu musí být po výsadbě překryta vrstvou zeminy nejméně 20 mm. Kořeny prostokořenných sazenic musí být ručně rovnoměrně rozprostřené. - Drátěné pletivo balu musí být v horní části uvolněné, vrchní stahovací drát musí být přestřižený. Musí být zkontrolována skutečná pozice kořenového krčku v balu či kontejneru. Je-li strom utopen v balu, musí se odstranit zemina z horní části balu a kořenový krček musí být usazen. 17

18 - Zálivka jako součást výsadby se provádí do otevřené jámy, aby byl minimalizován vznik vzduchových kapes. Zálivka musí prosytit rovnoměrně půdu v celé výsadbové jámě. Voda používaná pro zálivku nesmí být kontaminovaná a musí odpovídat ČSN Před zasypáním jámy je vhodné umístit do jejího dna kotvení. Při zasypávání hlubších částí jámy se použije zemina ze spodní vrstvy. Na zasypání vrchních vrstev se použije vrchní zemina. Při výsadbě prostokořenných sazenic se musí postupovat tak, aby mezi kořeny nevznikaly vzduchové kapsy nevyplněné substrátem. Vytváříme závlahové mísy pro zlepšené možnosti zalévání stromu. - Při jarní výsadbě nebo na jaře po provedené podzimní výsadbě se vytvoří závlahová mísa kolem dřeviny o průměru minimálně shodném s průměrem (délkou hrany) výsadbové jámy. Kapacita závlahové mísy musí být nejméně 10 l ve středně těžkých a těžkých půdách a 20 l v lehkých půdách. - Prostor závlahové mísy je prostý vegetace. - Před výsadbou je nutné provést správné zakrácení kořenů a korunky (komparativní řez). Použití substrátů a látek vylepšujících stanoviště - Řádným výběrem stanoviště, druhu, podnože či odrůdy by mělo být dosaženo stavu, kdy funkční výsadby dřevin budou zakládány jenom v takových podmínkách, kdy použití těchto substrátů a látek nebude nutné. Kotvení a ochrana dřevin před poškozením zvířaty a zvěří - Vzhledem ke specifikům kořenové soustavy a vysoké atraktivitě ovocných dřevin pro volně žijící býložravce či hospodářská zvířata je nutno zajistit kotvení a ochranu proti poškození minimálně na 10 let po výsadbě. - Kotvení na jeden kůl. Kůl je zatlučen do dna výsadbové jámy do hloubky 0,5 m mírně od středu směrem na jih, splní tak funkci přistínění kmínku. Průměr kůlu je minimálně 0,08-0,12 m. Délka kůlu se volí podle výšky kmene stromku, a to tak, aby horní část byla minimálně 0,1 m pod úrovní nejníže postavené větve (výhonu) korunky. Horní část kůlu má mít zaoblené hrany, aby nedošlo k poškození kůry stromku při pohybu větrem. Výška kůlu je volena s ohledem na výskyt zvěře 2-3m. - Při použití jednoho kůlu je povinná instalace chráničů kolem kmínků do výše nejméně 1 m. Chránič musí být řešen tak, aby nemohl být vyzdvižen zvěří při vytloukání parohů (plastové tubusy). - Ve výsadbové jámě o poloměru větším než vzdálenost ochranného pláště od vysazené dřeviny musí být kůly zatlučeny do dna jámy před vlastní výsadbou dřeviny. - V místech, kde nelze kotvení a ochranné prvky dostatečně zahloubit, je nutné je řádně stabilizovat například větším množstvím spojovacích nebo kotvících prvků. - Vysazené stromy musí být řádně vyvázány ke kotvícím prvkům vhodnými úvazky, které strom nepoškodí oděrem nebo zarůstáním do kůry. Při kotvení na 1 kůl je strom vyvázán k tomuto kůlu. Úvazek musí zamezit pohybu stromu a naklánění kmene po dobu životnosti kotvících prvků. - Ochrana proti poškození musí být řešena tak, aby na dřevinách mohl být prováděn řez a u stromů i ošetřování kmene bez nutnosti odstranění chráničů. 18

19 Obrázek 3 Popis výsadby ovocného stromu v rovině a na svahu ( Obrázek 4 Ochrana kmene při jednobodovém kotvení příklady řešení (drátěné pletivo, plast, rákos). ( 19

20 13. Rozvojová a následná péče Rozvojová péče: leden 2019 leden Následná péče: únor 2022 únor Rozvojová péče (3 roky) 1. rok: zálivka dle potřeby (min. 6x ročně), 1x ročně kontrola kotvících a ochranných prvků, 1x ročně kontrola výskytu chorob a škůdců, 2x ročně vyžínaní, 2x ročně odplevelování 2. rok: zálivka dle potřeby (min. 6x ročně), 1x ročně kontrola kotvících a ochranných prvků, 1x ročně kontrola výskytu chorob a škůdců, 2x ročně vyžínaní, 2x ročně odplevelování 3. rok: zálivka dle potřeby (min. 6x ročně), odstranění kotvících a ochranných prvků, 1x ročně výchovný řez, 1x ročně kontrola výskytu chorob a škůdců, 2x ročně vyžínaní, 2x ročně odplevelování Následná péče (10 let) 4-5. rok: zálivka dle potřeby (min. 6x ročně), 1x ročně kontrola výskytu chorob a škůdců, 2x ročně vyžínaní 6. rok: zálivka dle potřeby (min. 6x ročně), 1x ročně výchovný řez, 1x ročně kontrola výskytu chorob a škůdců, 2x ročně vyžínaní 7-9. rok: zálivka dle potřeby (min. 6x ročně), 1x ročně kontrola výskytu chorob a škůdců, 2x ročně vyžínaní 10. rok: zálivka dle potřeby (min. 6x ročně), 1x ročně výchovný řez, 1x ročně kontrola výskytu chorob a škůdců, 2x ročně vyžínaní rok: zálivka dle potřeby (min. 6x ročně), 1x ročně kontrola výskytu chorob a škůdců, 2x ročně vyžínaní Výchovný řez Výchovný řez se řídí SPPK A Řez stromů. Kontrola kotvících a ochranných prvků Nadzemní kotvení je nutné kontrolovat minimálně 1x za vegetační sezónu po dobu alespoň dvou let. Při kontrole dochází k jeho opravě, případně úpravě tak, aby nedocházelo k poškozování kmene a byla zajištěna optimální funkce. Po dvou letech je kotvení obvykle odstraněné. Ochranné prvky kmene je nutné kontrolovat minimálně 1x ročně. Ochranné prvky musí být opravovány a povolovány. Nátěry a postřiky proti okusu musí být každoročně obnovovány. Stínící rohože jsou obvykle odstraněny po dvou letech, v opodstatněných případech (například podél komunikací s chemickou zimní údržbou) je možné je ponechávat déle. Ochranu proti okusu, ohryzu a vytloukání je nutné 20

21 udržovat déle (do doby, než si strom vytvoří hrubší borku), zejména u citlivých taxonů jako jsou například jabloně. Zálivka Závlahová mísa je udržovaná minimálně po dobu dvou let a dále pak po celou dobu, kdy je vykonávaná zálivka. Zálivka se provádí po dobu odeznívání povýsadbového šoku. Délku povýsadbového šoku lze orientačně stanovit jako 1 rok na každých 80 mm obvodu kmene (zaokrouhleno nahoru). Toto pravidlo neplatí na extrémních stanovištích, kde je podle konkrétních podmínek nutné zajistit závlahu až do řádného zakořenění, v některých případech (například stanoviště bez propojení kořenového prostoru na rostlý terén) i po celou dobu existence stromu na stanovišti. Je nutné kontrolovat vlhkost zeminy před aplikací zálivky. Nesmí dojít k přemokření půdy v okolí výsadbové jámy. Zálivka se musí přizpůsobit klimatickým podmínkám, stanovišti (například vlivu expozice stanoviště vůči větru či slunečnímu záření), aktuálnímu průběhu počasí, velikosti vysazeného stromu, půdní vlhkosti, termínu provádění (některé druhy vyžadují vydatnou zálivku před zimou) a požadavkům daného taxonu. Vhodný je většinou cyklus 6 8 zálivek během prvního vegetačního období po výsadbě. Četnost zálivek se ve druhém roce snižuje na 3 6. Zálivka u stromů musí proniknout do hloubky kořenového prostoru (v závislosti na velikosti stromu) v celém prostoru výsadbové jámy. Tomu musí odpovídat množství vody v každé zálivce. Zálivka nesmí probíhat vodou pod tlakem, aby nedocházelo k vymývání půdy a zhoršování jejích fyzikálních vlastností. Odplevelování Při odplevelování odstraňujeme nežádoucí rostliny z prostoru výsadby. Odplevelení může být provedeno chemicky nebo mechanicky. K chemickému odplevelení mohou být použity jen k tomu účelu schválené prostředky a to takové, které nijak neohrožují ošetřované stromy. Při aplikaci nesmí být nijak zasaženy ani poškozeny žádné další rostliny v okolí ošetřované dřeviny, přípravky nesmí potřísnit kmeny stromů. Vždy musí být dodrženy všechny zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vždy musí být postupováno s vědomím a v souladu s majitelem výsadeb a investorem. O všech provedených aplikacích musí být vedeny řádné záznamy ve stavebním deníku nebo jiném adekvátním dokumentu. Vždy musí být uveden název aplikované látky, použitá dávka, způsob aplikace, počasí, jména pracovníků, jež aplikaci provedli, denní hodinu, kdy byla práce provedena. Tyto záznamy musí být potvrzeny objednatelem. Při mechanickém odplevelení jsou nežádoucí rostliny buďto vytrhány nebo je oddělena nadzemní část od kořenů odkopnutím, případně je plevel vyžnut. Vždy je nutné postupovat opatrně, aby nedošlo k poškození kořenového krčku nebo kořenů odplevelované dřeviny či jejího podrostu. Po odplevelení je plevel odstraněn a odvezen, pokud není s investorem dohodnuto jinak. Ochrana proti chorobám a škůdcům V průběhu vegetace je nutné sledovat celkový stav dřevin. V případě zjištění napadení je nutné patogenní organismus identifikovat a podle druhu a nebezpečnosti zajistit adekvátní opatření. 21

22 14. Fotodokumentace Ovocná alej I 22

23 Ovocná alej II 23

24 Jabloňová alej Strom určený k ošetření. 24

25 Remíz Jedna z nově vysazených sazenic se zbytkovou vitalitou. 25

26 Lipová alej Javorová alej 26

27 Dubová alej 27

28 Ovocná alej III 28

29 Dubovo javorová alej 29

30 15. Návrh výsadby Ovocná alej I 34 jabloní, 16 třešní, 16 slivoní, 15 hrušní, 2 duby 5 4 p.č

31 Jednotlivé výkresy 1. p.č

32 2. p.č

33 3. p.č

34 4. p.č

35 5. p.č

36 Ovocná alej II - 12 jabloní, 12 hrušní, 17 třešní, 9 slivoní 36

37 p.č

38 Jabloňová alej - 10 jabloní 38

39 Remíz - 11 třešní, 10 jabloní p.č Nadzemní vedení napětí do 1kV + zaměřený průběh optického kabelu (ochranné pásmo 1,5 m) - 39

40 Jednotlivé výkresy p.č Nadzemní vedení napětí do 1kV + zaměřený průběh optického kabelu (ochranné pásmo 1,5 m) 40

41 Nadzemní vedení napětí do 1kV + zaměřený průběh optického kabelu (ochranné pásmo 1,5 m) 41

42 Nadzemní vedení napětí do 1kV + zaměřený průběh optického kabelu (ochranné pásmo 1,5 m) 42

43 Lipová alej - 19 lip srdčitých p.č

44 Javorová alej - 20 javorů klenů p.č. 506/4 p.č. 506/3 44

45 Dubová alej dubů letních 45

46 46

47 Jednotlivé výkresy p.č p.č

48 p.č p.č

49 p.č

50 p.č p.č

51 Ovocná alej III - 32 jabloní, 25 třešní, 19 hrušní, 6 slivoní ochranné pásmo el. vedení 7 m 51

52 52

53 Jednotlivé výkresy p.č. 2044/1 53

54 p.č. 2044/1 54

55 p.č. 2044/1 55

56 p.č. 2044/1 56

57 p.č. 2042/1 p.č

58 p.č p.č. 2042/1 58

59 p.č. 2042/1 p.č

60 Dubovo javorová - 66 dubů letních, 15 javorů klenů 60

61 Jednotlivé výkresy p. č. 635/3 p. č. 635/3 61

62 p. č. 635/1 62

63 16. Seznam map Mapa 1 Lokalizace řešeného území ( 5 Mapa 3 Digitální model území (DMÚ25) Seznam obrázků a fotografií Obrázek 1 Řez prosvětlovací průklest ovocných dřevin a) před řezem, b) po řezu Obrázek 2 Zdravotní řez Obrázek 4 Popis výsadby ovocného stromu v rovině a na svahu Obrázek 5 Ochrana kmene při jednobodovém kotvení příklady řešení (drátěné pletivo, plast, rákos) Seznam použité literatury a informačních zdrojů Literární zdroje MIKYŠKA, Rudolf. Geobotanická mapa ČSSR. Praha: Academia, Vegetace ČSSR. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (1: ). Academia, Praha. Žďárský M. a kol. Arboristika III. 1. vyd. Mělník. VOŠ Za a SZaŠ Mělník Internetové zdroje: Ostatní přílohy - Výpisy z katastru nemovitostí - Vyjádření o existenci sítě elektronických komunikací - Vyjádření o existenci plynárenských sítí - Vyjádření o existenci komunikačního vedení - Vyjádření o existenci vodovodních a kanalizačních vedení - Biologický průzkum lokality 63