Zpráva ze semináře Bioškoly místa odbytu vašich produktů

Transkript

1 Zpráva ze semináře Bioškoly místa odbytu vašich produktů Termín: Místo: SEV Toulcův dvůr, Praha Dne 10. února 2010 proběhl v Praze na Toulcově dvoře první další z řady seminářů pro ekozemědělce a výrobce biopotravin. Na semináři, který měl potenciálním dodavatelům představit projekt Bioškoly a možnosti, které jim nabízí se sešlo celkem 8 zástupců ekologických farem a společností vyrábějících biopotraviny. Výrobcům a zemědělcům byl nejprve představen zájem školních zařízení a rodičů o produkty ekologického zemědělství, který vyplynul z průzkumu prováděného v celé ČR. Příspěvek o výsledcích průzkumu přednesla slečna Lubomíra Chlumská ze společnosti Country Life. V dalším příspěvku se účastníci z úst ředitele firmy Country Life, Otakara Jiránka dozvěděli praktické informace o způsobu dodávek biopotravin do škol. V dalším příspěvku představila paní Bc. Alena Strosserová požadavky školních zařízení na dodavatele potravin. V závěrečném příspěvku představila Magdaléna Kapuciánová zkušenosti s dodávkami biopotravin do školky MŠ Semínko. Zájem škol o biopotraviny - výsledky šetření ve školách V prvním příspěvku Lubomíra Chlumská ze společnosti Country Life, představila výsledky zájmu o biopotraviny, který pro projekt Bioškoly provedla agentura Factum Invenio na vzorku ředitelů českých škol, vedoucích školních jídelen a rodičů. Výzkum byl prováděn na podzim roku 2009 a výsledky sloužili jako základ pro oslovování škol s nabídkou zapojení do projektu. V úvodu Lubomíra Chlumská představila obecné informace o školním stravování, tedy počty školních stravovacích zařízení (celkem škol) a způsob jejich zřizování (soukromé, obecné, státní). Kromě škol slečna Chlumská představila právní subjektivitu jídelen, kdy jídelny jsou buď na škole zcela nezávislé (soukromé subjekty) či spadají pod školu.

2 Jídla se ve školách sestavují podle spotřebního koše, který se skládá z 10 komodit, jejichž obsah musejí školy splnit. Ceny jídel se skládají ze tří částí: mezd kuchařek a hospodářek (hradí škola); provozní režije jídelen (hradí zřizovatel) a ceny potravin (hradí rodiče). Následně představila průzkum situace v oblasti stravování s biopotravinami na reprezentativním vzorku ředitelů škol, zástupců školních jídelen a rodičů školních dětí. Z tohoto průzkumu vyplynulo, že více než 50 % rodičů se domnívá, že by školy měly vařit z biopotravin. Navíc celkem 60 % rodičů si je ochotno za biopotraviny připlatit. Navíc přes 70 % školních zařízení se domnívá, že biopotraviny by se ve školním stravování měly využívat. Hlavní faktory pro výběr dodavatelů školy uváděly především kvalitu surovin, spolehlivost dodávek a cenu. Překvapením výzkumu bylo, že téměř pětina škol má s použitím biopotravin zkušenosti. Mezi školními zařízeními, které by měly chuť bio odebírat byl zájem především o zeleninu, ovoce a mléčné výrobky, menší zájem potom o maso, luštěniny a brambory. Školy by chtěly bio využívat nejen ve školních jídelnách, ale také případně v automatech a školních bufetech. Důvody proč by se měly biopotraviny ve školách používat zástupci školních zařízení a jídelen viděli především v podpoře českého ekozemědělství, v zajištění zdravějších potravin pro děti a změně jejich stravovacích návyků. Proti zavádění biopotravin hovoří dle zástupců škol i rodičů především cena. V praxi se ovšem ukazuje, že školy, které biopotraviny používají zaznamenaly menší zvýšení cen, než se původně obávaly. Obecně je mezi školami obava ze zvýšení ceny po zavedení biopotravin o 50 %, která se však v praxi nepotvrdila a školy zaznamenaly průměrné zvýšení cen pokrmů o 10 %. Výsledky výzkumu ale nabídly také možnosti řešení otázky vyšší ceny, a tou je například ochota rodičů za biopotraviny připlatit. Dodavatel také může cenu snížit např. nabízením velkoobjemových balení či nabídkou potraviny s menším rozdílem bio/konvenční. Distribuce, ceny v rámci projektu Bioškoly Další z přednášejících Otakar Jiránek, ředitel společnosti Country Life účastníkům předestřel důvody pro zavádění biopotravin do škol, a také jim vysvětlil praktické kroky dodávek do školních zařízení, tedy především logistické zajištění a ceny. Pan Jiránek nejprve představil účastníkům společnost Country Life a její fungování a důvody proč ze ucházela o realizaci projektu Bio do škol. Dále poukázal na důvody, proč by

3 biopotraviny měly být využívány v dětské stravě. Především důvody zdravotní tedy absence zbytků pesticidních látek a vyšší kvalita potravin. Podle pana Jiránka je v současné době do projektu zapojeno na 40 dodavatelů a 60 škol, není to sice, vzhledem k celkovému počtu škol mnoho, ale nebylo také záměrem projektu zasáhnout všechny školy, ale spíše vybudovat síť a ukázat cestu. Realizátor projektu má podle pana Jiránka vytvořit smluvní vztahy mezi dodavateli a školami. Tento vztah bude trojitý, tedy budou uzavřeny smlouvy mezi výrobci a přímo školami aby byla možnost dodávat přímo do školy (pokud to bude logisticky výhodné), dále budou uzavřeny smlouvy mezi společností Country Life a školou, aby mohly školy odebírat produkty od všech dodavatelů distribuované prostřednictvím sítě Country Life. A v neposlední řadě budou uzavřeny smlouvy mezi firmou Country Life a jednotlivými dodavateli tak, aby dodavatel měl možnost distribuovat své produkty do škol prostřednictvím distribuční sítě Country Life. V rámci projektu Bioškoly bude pro dodavatele vypracována databáze zapojených škol, kde by se výrobci měli dozvědět informace o škole, včetně rámcového množství obědu pro vytvoření představy o množství odebíraných produktů. Navíc každá zapojená škola má svého bioškolního poradce, který před zahájením sezóny zjistí ve školách poptávku po určitých typech produktů tak, aby dodavatelé mohli naplánovat kolik by tak škola mohla odebrat výrobků. V diskusi se dodavatelé dotazovali jednak na to jak bude ve smlouvách řešeno množství dodávaných produktů. Pan Jiránek potvrdil, že dodavatelé nebudou smluvně vázáni dodávkami určitého množství dopředu, ale budou mít stanoveny určité finanční a časové rámce. Další z dotazů směřoval na finanční podporu školních zařízení ze strany projektu. Pan Jiránek na tuto otázku seznal, že v rámci projektu a jím nastavených aktivit není bohužel možné financovat přímo spotřebu biopotravin ve školách. Jaké jsou požadavky školních stravovacích zařízení? O své zkušenosti se školním stravováním a potenciálem biopotravin v tomto sektoru se s účastníky semináře podělila Bc. Alena Strosserová ze Společnosti pro výživu, která se dlouhodobě školním stravováním zabývá.

4 Na úvod představila paní Strosserová co školy potřebují, jsou to především kvalitní potraviny, čerstvé potraviny, dostupné ceny. Kvalita potravin je nezbytná vzhledem k tomu, že jsou tyto určeny pro děti v jejich období utváření stravovacích návyků a budování organismu. Čerstvost potraviny vyžadují předpisy, ale také sama skutečnost, že se vaří pro děti. Jsou tedy ve školním stravování samozřejmostí. Také ale musejí být cenově dostupné. Cena školních jídel je stanovena Vyhláškou o školním stravování 107/2005 Sb. a činí průměrně 25,- Kč na oběd (s rozlišením cen dle věku dítěte). Tyto ceny jsou pouze cenami za potraviny. S režijemi se může cena oběda vyšplhat až k ,- Kč za oběd, což je cena jídla v běžné restauraci. Školy vyžadují také spolehlivé dodávky, většinou sestavují jídelníčky na týden dopředu a potřebují proto pružné dodávky, tzn. objednávky v intervalu 48 hodin i méně. Dodavatele si školy vybírají samy, ale problém je, že si tito často diktují velké objemy, což je pro školu problém, pokud například chce objednat maso, znamená to 2,5 kg masa na 50 dětí, což málokterý dodavatel je ochoten zavážet. Dále paní Strosserová ukázala fungování kvalitního dodavatelského systému na regionální úrovni na příkladu Říma, kde je podporováno školní stravování magistrátem a ve školních jídelnách se vaří z biopotravin. Denně vozí regionální zemědělci do školních jídelen čerstvé biopotraviny, zejména ovoce a zeleninu. Hlavní výhodou je, že cena biopotravin je vyšší maximálně o 10 % než standardní nabídka. A využívat biopotraviny vůbec ve školách. Paní Strosserová se domnívá, že ano, ale za několika předpokladů: Pokud budou cenově dostupné. Pokud si zachovají si požadovanou kvalitu. Pokud budou čerstvé. Pokud splní požadavek na biohospodářství, tj. že regionální zemědělci budou zásobovat své školy a ne že se biopotraviny budou do škol vozit přes celou zeměkouli Na závěr paní Strosserová konstatovala, že biopotraviny by měly být součástí výchovy k šetrnému soužití s přírodou. Jejich využívání ve školním stravování musí probíhat ve spolupráci se školou, aby se děti naučily vše podstatné o vzniku a výrobě potravin a získaly tak kladný vztah k potravinám, výživě a ochraně vlastního zdraví. Až bude tato symbióza mezi jídelnou a školou fungovat, bude zařazování biopotravin do jídelních lístků škol mít teprve ten správný význam.

5 Hlavní překážky pro školy V posledním příspěvku Magdaléna Kapuciánová, ředitelka MŠ Semínko účastníky seznámila se školkou a její cestě k biopotravinám. Do školky dochází v současné době 46 dětí ve věku 3 až 7 let. Školka je zaměřena na výchovu dětí prožitky, tvořivé učení a poznávání pokusem. Z tohoto důvodu děti ve školce mimo jiné zahradničí či pomáhají s pracemi na farmě SEV Toulcova dvora, v jehož areálu se školka nachází. Snaha zavést biopotraviny do stravování byla ve školce dlouhodobě podporována ze strany zřizovatelky i zaměstnanců školy, nicméně narážela na nedostatek dodavatelů a vyšší cenu. Z tohoto důvodu školka ve spolupráci s občanským sdružením PRO-BIO LIGA provedla jednak dotazníkové šetření mezi rodiči, které zjišťovalo postoj rodičů k zavedení biopotravin a jejich názor na případné zvýšení ceny, a také realizovala vyhodnocení finanční náročnosti, které zahrnovalo především porovnání stávajících cen surovin s cenami dodavatelů biopotravin z řad farmářů a velkoobchodníků, kteří měli možnost školku zavážet i v menších objemech. Následně také došlo k několika setkáním zaměstnanců školky s odborníky na výživu a setkání rodičů s odborníkem na ekologické zemědělství. Z výsledků dotazníkového průzkumu vyplynulo, že všichni rodiče mají zájem o zavedení biopotravin do stravování, a že 54 % z nich je ochotno zaplatit o % vyšší cenu za stravné. To znamenalo, že cena celodenního stravného se mohla zvýšit z tehdejších 40,- na 55,- Kč. Problémy byly také s hledáním dodavatelů, jejichž počet byl velmi úzký a vyžadoval angažovanost všech zainteresovaných. V dalších měsících šla školka cestou postupných kroků a přidávala další biosuroviny a zvyšovala jejich množství, navíc díky vhodnému výběru dodavatelů nebylo nutné žádné další zvýšení stravného. Veškeré materiály o realizaci projektu, včetně dotazníkových formulářů a manuálu jak zavádět bio, který byl vypracovaný na základě zkušeností z MŠ Semínko je zveřejněn na Do zavedení biopotravin byly zapojeny i děti, které měly možnost vidět ekologické hospodaření v praxi na ekologické farmě Dvůr Ratibořice, kde ochutnali také biopotraviny. V současné době školka dosáhla téměř 50 % podíl surovin v biokvalitě, přičemž cena se již od prvotního navýšení nezměnila. Na závěr Magda Kapuciánová uvedla jaké dodavatele školka upřednostňuje. Důležitá je pro školku každotýdenní dodávka, nabídky nových produktů, administrativní zajištění, individuální přístup a samozřejmě biokvalita.