ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNCKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2010 Tereza Čechová

2 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNCKÉ V PRAZE Fakulta Stavební Katedra Speciální geodézie Zaměření vytyčovací sítě pro mostní konstrukce The setting-out network for the bridge construction building Bakalářská práce Studijní program: Geodézie a kartografie Studijní obor: Geodézie a kartografie Vedoucí práce: Doc. ng. Martin Štroner, Ph.D. Tereza Čechová Kraslice 2010

3 Čestné prohlášení Prohlašují, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně, pouze s odborným dohledem vedoucího diplomové páce Doc.ng. Martinem Štronerem, Ph.D. Všechny zdroje, které byly k vypracování této práce použity, jsou uvedeny v Seznamu literatury. V Kraslicích dne Tereza Čechová

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří se nějakým způsobem podíleli na vzniku a dokončení této práce. V první řadě patří dík Doc.ng. Martinem Štronerem, Ph.D. za jeho cenné rady a připomínky, obětavý přístup při vedení práce. Další poděkování patří celému týmu ve firmě GS - geodetické služby s.r.o., kteří mi umožnili provést veškerá měření na stavebním objektu a za jejich pomoc při provádění samotného měření.

5 Abstrakt V bakalářské práci je popsáno vybudování a zaměření mostní sítě pro stavební objekt SO203 u obce Rudolec u Březové. První část je věnována samotné konstrukci mostu, jejímu umístění, druhá část normativním podkladům. Třetí část obsahuje informace o způsobu stabilizace a rozmístění bodů mostní sítě. Další část popisuje zaměření, zpracování měření a vyrovnání sítě včetně hodnocení přesnosti a pomůcek a přístrojů, které byly k zaměření využity. Klíčová slova: mostní síť, zaměření, stabilizace, polohová síť, výšková síť, nivelační bod The Abstract The bachelor work describes the construction and bridge networks focus on a building near the village SO203 Rudolec at Březová. The first part is dedicated to the construction of the bridge, its location and the second part of the legislative background. The third section contains information about how to stabilize and bridge network deployment points. The next section describes the focus, process measurement and compensation system including accuracy assessment and tools and instruments that were used to measure. Keywords: bridge network, measure, monumentation, position network, elevation network levelling point 5

6 Obsah ABSTRAKT... 5 THE ABSTRACT... 5 ÚVOD SO203 MOST PŘES DOPROVODNOU KOMUNKAC ÚZEMNÍ PODMÍNKY GEOTECHNCKÉ PODMÍNKY Spodní voda a její agresivita ÚČEL MOSTU, ZMĚNY OPROT ZÁSADÁM VÝSTAVBY SLNC (ZVS) VÝSTAVBA MOSTU SO ZÁKLADNÍ ÚDAJE O MOSTNÍ KONSTRUKC SLEDOVÁNÍ KONSTRUKCE NORMATVNÍ PODKLADY PRO VYTYČOVÁNÍ MOSTŮ VŠEOBECNÉ PODMÍNKY PRMÁRNÍ SYSTÉM STAVBY LNOVÉ Vytyčení prostorové polohy a podrobné vytyčení Mosty MĚŘCKÁ SÍŤ VYBUDOVÁNÍ MĚŘCKÉ SÍTĚ NÁVRH SÍTĚ STABLZACE SÍTĚ MĚŘENÍ V SÍT POLOHOVÁ SÍŤ Přístroje a pomůcky Trimble S Signalizační značky Měření v síti Zpracování naměřených dat Vyrovnání Zhodnocení polohové sítě VÝŠKOVÁ SÍŤ Přístroje a pomůcky Leica DNA Měření v síti Zpracování

7 4.2.4 Vyrovnání Zhodnocení výškové sítě ZÁVĚR LTERATURA SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY KALBRAČNÍ PROTOKOL PŘÍSTROJE TRMBLE S ZÁPSNÍKY MĚŘENÝCH VODOROVNÝCH SMĚRŮ A DÉLEK Zápisník na stanovisku Zápisník na stanovisku Zápisník na stanovisku Zápisník na stanovisku Zápisník na stanovisku Zápisník na stanovisku Zápisník na stanovisku Zápisník na stanovisku Zápisník na stanovisku Zápisník na stanovisku Zápisník měřených délek ZÁPSNÍKY MĚŘENÍ VELM PŘESNÉ NVELACE Zápisník nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace UKÁZKA DOKUMENTACE KE GEOLOGCKÉ SONDĚ PROVEDENÉ U OBJEKTU SO VÝPOČETNÍ SKRPT PRO VYROVNÁNÍ POLOHOVÉ SÍTĚ POMOCÍ PROGRAMU GAMA VÝPOČETNÍ SKRPT PRO VYROVNÁNÍ VÝŠKOVÉ SÍTĚ POMOCÍ PROGRAMU GAMA VÝSLEDKY VYROVNÁNÍ POLOHOVÉ SÍTĚ V PROGRAMU GAMA VÝSLEDKY VYROVNÁNÍ VÝŠKOVÉ SÍTĚ V PROGRAMU GAMA STUACE OBJEKTU SO203 S UKÁZKOU VRSTEVNC STUACE STÁVAJÍCÍHO TERÉNU A NOVÝCH KOMUNKACÍ

8 6.11 NŽENÝRSKÉ SÍTĚ V OBJEKTU SO PŘÍČNÝ ŘEZ MOSTNÍM OBJEKTEM SO PODÉLNÝ ŘEZ OSOU PRAVÉHO MOSTU OBJEKTU SO

9 Úvod V této bakalářské práci se budeme zabývat vybudováním a zaměřením mostní sítě pro stavební objekt SO203 u obce Rudolec u Březové v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Je zde řešena pouze geodetická část budování mostní sítě, které jsou potřebné k výpočtu a vyrovnání polohových a výškových souřadnic. Nejprve bude popsán samotný stavební objekt SO203 a jaké kroky byly provedeny před zahájením stavby. Dále bude specifikováno, kde je daný stavební objekt situován, co vše musí být při jeho realizaci bráno v úvahu a jaké kroky musely být provedeny před začátkem jeho samotné realizace. Uvedeno bude také několik charakteristických parametrů daného stavebního objektu SO203. Další tématem, kterým se budeme zabývat, budou normativní podklady pro budování mostní konstrukce. V této části bude popsáno něco o všeobecných podmínkách, které jsou dány normou pro přesnost vytyčení mostní sítě. Taktéž něco o tom jak by měla vypadat měřická síť pro liniové stavby, jak se vytyčuje prostorová poloha a jak je prováděno podrobné vytyčení stavby. Naposledy něco o přesnosti vytyčení bodů a prostorové polohy mostu. Třetím tématem, kterým se bude tato bakalářská práce zabývat, je jak má vypadat měřická síť. Čím se musíme při stabilizaci jednotlivých bodů v měřické síti zabývat a na jaké faktory musí být při budování sítě brán zřetel. Také něco o tom jak bude provedena stabilizace jednotlivých bodů sítě, jak byl proveden návrh sítě a jak vypadá výsledná mostní síť. Jako posledním tématem, kterým se budeme zabývat, je průběh zaměření dané sítě, použité metody pro polohové a výškové měření. Také jaké pomůcky a přístroje byly pro zaměření použity, jak bylo provedeno zpracování naměřených dat včetně použitých programů. Také jak bylo provedeno vyrovnání polohové a výškové sítě. Nakonec bylo provedeno zhodnocení sítí, jak polohové tak výškové. 9

10 1. SO203 Most přes doprovodnou komunikaci Veškeré podklady pro následující popis stavebního objektu SO 203, byly převzaty ze stavební dokumentace [1]. Most SO203 přes doprovodnou komunikaci bude budován jako plnostěnný trámový most o 6 polích, členěné pilíře hlubinně založené, opěry masivní hlubinně založené. Délka mostu bude celkem 254,30 m, jednotlivá pole mají rozpětí 35 m + 4 x 42 m + 35 m. Most se bude nacházet v blízkosti obce Rudolec u Březové v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Tento most bude součástí nové stavby R6 Sokolov Tisová a bude přemosťovat doprovodnou komunikaci a údolí vodoteče ve staničení 4,70 km. Obr. 1 Umístění objektu SO203 v krajině 10

11 Obr. 2 Vizualizace objektu SO203 (zdroj SUDOP Praha a.s. a Ředitelství Silnic a Dálnic ČR) 1.1 Územní podmínky Most je situován v extravilánu. Hlavní trasa (silnice R6) je vedena na nově budovaném násypu. V místě mostního objektu se nachází několik inženýrských sítí, které budou přeloženy. Jedná se o přeložku vodovodního řadu -SVH DN400 v 0,349-2,450 km - objekt SO 321. Dále pak sdělovací dálkové kabely (DK) a dálkové optické kabely (DOK) Českého Telecomu přeložka SO 452 (Přeložka DK a DOK Telecomu v 1,100 km a 2,450 km) a DK ČEZNET přeložka SO 461 (Přeložka DK ČEZNET v 0,38-2,90 km). Pod mostem vede bezejmenná vodoteč, která bude upravena viz SO Úprava vodoteče v 1,700 km. Dále pod mostem vede doprovodná komunikace - objekt SO Geotechnické podmínky Ověřené geologické a hydrogeologické poměry u objektu SO 203 jsou složité. Kvartérní pokryv je deluviofluviálního původu mocnosti 3,7 m - 5,0 m. Podloží je tvořeno 11

12 neogénem: jíly písčitými až jíly prachovitými, s ojedinělými polohami jílů vysoce plastických a písků jílovitých. Neogenní vrstvy dosedají na rulové podloží, hloubka jejich styku nebyla vrtními pracemi zastižena. Území je trvale podmáčené, podzemní voda se nachází v ustálené hloubce kolem 0,5 1,0 m a ovlivňuje tak budoucí stavební činnost. Na základě výše uvedených skutečností byla stavba mostního objektu zařazena do 3. geotechnické kategorie. V rámci nženýrsko - geologického (G) průzkumu bylo vyvrtáno celkem 6 sond s označením J144 až J149. Sondy byly dovrtány do hloubek 6 až 20 m. Tyto sondy byly příliš krátké, paty pilot byly založeny hlouběji než dna sond. V rámci doplňkového G průzkumu byly provedeny 3 sondy J3005, J3006, J3007 s hloubkami 30 m, aby byla ověřena skladba i pod patami pilot. Dle korozního průzkumu je prokázána zvýšená agresivita prostředí dle ČSN Ochrana kovových potrubí uložených v půdě nebo ve vodě proti korozi. Ukázka dokumentace geologických sond je přiložena v přílohách jako příloha Spodní voda a její agresivita Podzemní voda dle ČSN EN vykazuje slabou až střední agresivitu obsahem agresivního CO 2 a hodnotou ph vůči betonu. Dle ČSN EN je podzemní voda středně agresivní (XA2). Piloty a základy budou proto navrženy s ohledem na tento stupeň agresivity spodní vody. Situace rozmístění geologických sond je zobrazena na obrázku Obr Účel mostu, změny oproti Zásadám výstavby silnic (ZVS) Celá mostní konstrukce stavebního objektu bude sloužit k přemostění doprovodné komunikace, která nahradí a propojí stávající státní komunikaci /6. Oproti ZVS došlo k těmto změnám: (Tyto změny byly navrženy na základě dodatečného geologického výzkumu.) První změna oproti původnímu projektu: Byly provedeny doplňkové vrty, na základě nichž bylo rozhodnuto, že k výstavbě mostu bude použita mostní konstrukce ze standardního betonu s posíleným založením. 12

13 Obr. 3 Situace rozmístění geologických sond 13

14 Druhá změna oproti původnímu projektu: Je úprava postupu výstavby. Pod zemními tělesy za oběma opěrami dojde v souladu s postupy výstavby uvažovanými v Dokumentaci zadání stavby (DZS) po nasypání násypů ke konsolidaci podloží. Je tedy nutno v souladu s DZS vybudovat zemní tělesa za opěrami v předstihu a pilotové založení bude moci být vybudováno až po odeznění sedání. V podloží zemních těles za oběma opěrami, bude zřízena sanační vrstva z lomového kamene, na kterou bude následně nasypáno zemní těleso s konsolidačním nadnásypem. Za opěrami bude zřízeno hydrostatické měření sedání podloží. Na základ vyhodnocení sedání bude rozhodnuto, kdy bude konsolidace podloží ukončena. Pak bude možno konsolidační násypy odtěžit, vytvořit plošinu pro vrtání pilot za opěrami a zahájit výstavbu opěr. Přechodové oblasti za opěrami budou zřízeny ze sendvičové konstrukce z lehčeného kameniva keramzit, aby bylo maximálně omezeno zbytkové sedání opěr a přechodových oblastí. Vzhledem k použití horní výsuvné skruže musí být výstavba započata na opěře a plynule pokračovat na celou délku mostu. Výstavba začne levým mostem, který bude betonován od opěry č. 7 směrem k opěře č. 1. Následně bude budován pravý most. 1.4 Výstavba mostu SO203 Výstavby mostu SO203 přes doprovodnou komunikaci, byla započata v červenci 2009 a v současné době probíhá stále jeho výstavba. Nejprve bylo provedeno vyvrtání pilot a položen podkladní beton. Na hlavách pilot byl vybetonován základový blok, na kterém byly vybetonovány opěry na obou stranách mostu. Nosná konstrukce mostu byla uložena na opěrách na hrncová ložiska. Vzhledem k tomu, že podloží pod násypy za opěrami je silně stlačitelné, byly obě krajní opěry budovány až po odtěžení konsolidačních násypů, které byly v předstihu nasypány v místech opěr. Pro pilíře byly vybetonovány obdélníkové základy, které byly podporovány 12-ti nebo 14-ti pilotami. U pilířů byla osazena kotevní výztuž. Pilíře byly betonovány po jednotlivých betonážních celcích. Po dokončení hlav pilířů byly provedeny ložiskové bloky a byla osazena ložiska. Výstavba mostní konstrukce začne levým mostem, který bude betonován od opěry č. 7 směrem k opěře č. 1. To znamená ve směru od Karlových Varů do Chebu. Následně bude budován pravý most. V současné době byla provedena další změna oproti původnímu plánu výstavby mostu. Z časových důvodů bude jedna strana mostní konstrukce betonována přímo na pilířích 14

15 do připraveného bednění. Zatím co druhá část mostní konstrukce bude betonována mimo mostní konstrukci a na pilíře bude poté usazena. 1.5 Základní údaje o mostní konstrukci V této kapitole budou uvedeny základní údaje o mostní konstrukci, to znamená několik jeho hlavních stavebních parametrů. Tab.1 Technické parametry mostu SO203 Plnostěnný trámový otevřený most o 6 polích, Charakteristika mostu členěné pilíře hlubině založené, opěry masivní hlubinně založené Délka přemostění 236,50 m Délka mostu 254,30 m Délka nosné konstrukce 240,00 m Rozpětí jednotlivých polí 35,00 m + 4 x 42,00 m + 35,00 m Šikmost mostu 100 grad Šířka mezi zábradlími (svodidly) 12,50 m Šířka průjezdního prostoru 11,25 m Šířka průchozího prostoru 0,75 m Šířka mostu 13,70 m Výška mostu 10,611 m Stavební výška 2,698 m Plocha mostu levý most 13,03 m x 240,00 m =3127,2 m 2 pravý most 13,03 m x 240,00 m=3127,2 m 2 Zatížení mostu Zatěžovací třída A dle ČSN Sledování konstrukce Vzhledem k založení mostů na silně stlačitelném podloží je nutné jejich dlouhodobé sledování. Za tím účelem jsou v opěrách a pilířích osazeny měřící značky, které slouží pro sledování sedání a svislosti pilířů. Měřící značky pro sledování svislosti musí být do konstrukce osazeny hned po dokončení každé podpory. V této době také musí být 15

16 provedeno měření základní etapy. Pro sledování konstrukce a pro osazení měřících značek je nutné, aby zhotovitel mostu v rámci Výrobně technického dokumentu (VTD) vypracoval samostatný projekt sledování a měření. 16

17 2. Normativní podklady pro vytyčování mostů Nyní něco k normativním podkladům, podle kterých byla vybudována vytyčovací síť. Všechny podklady, které budou v následující kapitole zmíněny, byly převzaty z [2] a [3]. 2.1 Všeobecné podmínky Vytyčovací značky se vyznačují: a) na zvláštních stabilizačních objektech (betonové bloky, kamenné hranoly, hloubková stabilizace, lavičky), pomocí kolíků, ocelových trubek, hřebů. b) dále je možno stabilizaci provádět na částech staveb, které byly již dokončené, s přihlédnutím k probíhajícím posunům a přetvořením c) nakonec na stávajících stavbách. 2.2 Primární systém Přesnost primárního systému (bodů vytyčovací sítě) musí vyhovovat mezním odchylkám vytyčení prostorové polohy stavby, přesnost sítě je charakterizována výběrovou směrodatnou odchylkou, kterou získáme z vyrovnání. Mezi požadovanou přesností, která je dána mezní souřadnicovou odchylkou a dosaženou přesností charakterizovanou výběrovou směrodatnou odchylkou získanou z vyrovnání platí vztah. (1) Pokud se vytyčovací síť skládá z bodů výchozí vytyčovací sítě a přechodných stanovisek, platí (1). Přechodné stanovisko musí být určeno alespoň dvěma nadbytečnými prvky. 2.3 Stavby liniové Mezi liniové stavby řadíme několik druhů staveb. Jsou to např. dráhy, tramvajové dráhy, lanové dráhy, pozemní komunikace, mosty, průmyslové tunely, vodní štoly a přivaděče, stoky a kolektory, upravené a umělé vodní toky, nadzemní a podzemní vedení. 17

18 Ke každé liniové stavbě je potřeba nejprve vybudovat vytyčovací síť a to podle předpisů a norem, které jsou pro každou stavbu různé Vytyčení prostorové polohy a podrobné vytyčení Přesnost vytyčení prostorové polohy liniových staveb se vztahuje k hlavním bodům (HB) osy a k hlavním výškovým bodům (HVB) a vyjadřuje se mezními vytyčovacími odchylkami. a) pro dráhy se HB osy určují z bodů primární vytyčovací sítě nebo z bodů základního polohového a výškového bodového pole. b) pro ostatní liniové stavby v nezastavěném území se HB osy určují jako v bodu a) c) pro ostatní liniové stavby v zastavěném území se HB určují vzhledem k nejbližším bodům určeným v souřadnicovém a výškovém systému, který je použit v projektové dokumentaci Mosty Přesnost vytyčení prostorové polohy mostu se posuzuje podle kritérií pro přesnost vytyčení polohy charakteristických bodů (CHB) osy mostu a určení výšky HVB mostu. CHB osy mostu se stanoví v projektové dokumentaci. U delších mostů se krajní CHB osy mostu volí totožné s HB osy liniové stavby, pro kterou je most stavěn. HVB mostu se stanoví v projektové dokumentaci a umisťují se do vzdálenosti maximálně 100 m od CHB osy mostu a na začátku a konci mostu. Zpravidla se ztotožňují s HVB liniové stavby, pro kterou je most stavěn. Kriteriem přesnosti vytyčení polohy CHB osy mostu a výšky HVB jsou mezní vytyčovací odchylky vzájemné prostorové polohy CHB osy mostu a výšky HVB. Jsou-li tyto body totožné s HB osy liniové stavby, musí hodnoty mezních vytyčovacích odchylek splňovat podmínky přesnosti, jak pro HB osy liniové stavby, tak i pro CHB uvedené v tabulce Tab

19 Tab. 2 Mezní vytyčovací odchylky vytyčení vzájemné prostorové polohy CHB osy mostu a HVB mostu Mezní vytyčovací Druh nosné konstrukce Mezní vytyčovací odchylka δx M vodorovné vzdálenosti d sousedních CHB osy mostu (mm) výšková odchylka (sousedních HVB) δx M (mm) d 50 m 50 m < d 150 m < d 150 m 300 m d > 300 m ocelová ± 30 ± 40 ± 50 ± 80 ± 10 betonová monolitická na skruži nebo letmo ± 30 ± 50 ± 60 ± 100 ± 10 betonovaná betonová prefabrikovaná včetně letmo betonovaná ± 20 ± 40 ± 60 ± 100 ± 10 Odchylky uvedené pro betonové monolitické mosty platí i pro spodní stavbu prefabrikovaných a letmo montovaných mostů a pro betonové spodní stavby ocelových mostů. Odchylky prefabrikovaných betonových mostů platí pouze pro nosnou konstrukci včetně uložení. Do této kategorie jsou zařazeny spřažené ocelobetonové konstrukce. Pro zvláštní mostní konstrukce lze v projektové dokumentaci stanovit jiné hodnoty. Pokud poloha CHB není totožná s HB osy liniové stavby, ověřuje se vzájemná poloha CHB osy mostu zaměřením nejbližšího HB osy liniové stavby. Odchylka v příčném a podélném směru a ve výšce nesmí překročit mezní vytyčovací odchylky uvedené v tabulce Tab

20 Tab. 3 Mezní vytyčovací odchylka vzájemné polohy bodů CHB a HVB mostu a HB a HVB liniové stavby Mezní vytyčovací odchylka δx M vzájemné polohy bodů (mm) podélná příčná výšková ± 20 ± 15 ± 4 Kriteriem přesnosti určení výšek HVB mostu je mezní vytyčovací odchylka uvedená v tabulce Tab. 3. Přesnost podrobného vytyčení mostu se posuzuje podle kriterií pro přesnost vytyčení podrobných bodů pro zemní práce, zemní konstrukce, spodní stavbu (základy, patky, opěry, pilíře) a nosnou konstrukci a podrobných bodů svršku mostu, včetně určení jejich výšek. Kriteria přesnosti jsou mezní vytyčovací podélné a příčné odchylky vztažené k CHB osy mostu a mezní vytyčovací výškové odchylky vztažené k HVB mostu. Hodnoty odchylek jsou uvedeny v tabulce Tab. 4. V projektové dokumentaci lze stanovit nové hodnoty přísněji. Tab. 4 Mezní vytyčovací odchylka vytyčení podrobných bodů mostu z CHB a z HVB mostu Mezní vytyčovací odchylka Stavební etapa (mm) podélná příčná výšková zemní práce ± 100 ± 100 ± 50 zemní konstrukce ± 70 ± 50 ± 30 spodní stavba ± 30 ± 20 ± 15 nosná konstrukce ± 20 ± 15 ± 10 svršek mostu ± 15 ± 10 ± 4 20

21 3. Měřická síť V této kapitole bude popsána mostní síť u stavebního objektu SO203, jak byla navržena, způsob její stabilizace a také na jaké faktory musely být při návrhu a budování sítě brán zřetel. Veškeré podklady v následující kapitole byly čerpány z [4]. 3.1 Vybudování měřické sítě Měřická síť se skládá z pevných základních bodů. Rozmístění bodů bylo určeno po dohodě s objednavatelem a také byl při rozmisťování bodů brán zřetel na hranice stavby, inženýrské sítě, které se v dané lokalitě nacházejí, a také aby byla zajištěna následná viditelnost na body ze stavebního objektu. V tomto případě byla po dohodě zbudována síť pažených vrtů s nucenou centrací. Síť byla budována podle potřeby stavby, a tak aby bodům nehrozilo zničení na začátku provádění stavby. Jejich rozložení muselo být takové, aby v průběhu stavby, ani po dokončení stavební činnosti nehrozilo bodům poškození či zničení. Do budované sítě byl také zahrnut nivelační bod č. 4104, který byl převzat z vytyčovací sítě komunikace SO101 a u něhož byla známa výška v České státní nivelační síti (ČSNS). Situace rozmístění všech bodů je znázorněna na následujícím obrázku, body byly označeny pomocí kruhové značky, mají čísla 2032, 2034, 2034, 2035, 2036, 2037, 2038 a 4104, a jsou je zobrazena na obrázku. 3.2 Návrh sítě Před samotným začátkem budování sítě byl proveden návrh sítě. V tomto návrhu musel být brán zřetel na několik faktorů, které ovlivnily umístění bodů. Pod stavebním objektem prochází velké množství inženýrských sítí a stále ještě se ve stavebním prostoru nachází komunikace /6, která je hlavním spojením mezi Chebem a Karlovými Vary. Dále musel být brán zřetel na nově budovanou doprovodnou komunikaci, která povede pod objektem SO203 a nahradí stávající komunikaci. Na tuto komunikaci bude ještě připojena účelová komunikace, která bude sloužit jako dopravní spojení na okolní zemědělské a lesní pozemky. Návrh vytyčovací sítě byl prováděn na základě výkresů, které byly poskytnuty jednotlivými správci inženýrských sítí a také projektantem, který poskytl situaci stavebního objektu SO203. Na základě těchto údajů bylo navrženo celkem 8 bodů sítě, které budou 21

22 stabilizovány pomocí těžké stabilizace s nucenou centrací. Zobrazení návrhu rozmístění bodů mostní sítě je na obrázku. 3.3 Stabilizace sítě Body základní vytyčovací sítě se trvale stabilizují pomocí těžké stabilizace. Po dohodě s provádějícím stavby byly body stabilizovány těžkou stabilizací s nucenou centrací. Základ stabilizace byl tvořen plastovou trubkou o průměru 200 mm zabetonovanou do vrtu o hloubce 700 mm mm. Výška pilířů byla navržena minimálně 1100 mm nad stávající terén, tak aby byla zajištěna viditelnost mezi jednotlivými body nad terénními překážkami a zároveň viditelnost na budoucí stavební objekt SO203. Pažené vrty byly vyplněny betonem a navrch hlavy byla zabetonována deska s upínacím šroubem, na který je následně možnost upevnit trojnožku pro přístroj nebo pro signalizační značku. Na této hlavě je také vyznačeno místo, ke kterému bude vztažena nadmořská výška. Celý tento pilíř je také v dolní části upevněn ocelovými tyčemi, které jsou vedeny skrz plastovou trubku křížem pro lepší uchycení celé konstrukce do betonového základu o přibližně čtvercovém základu, který má velikost 1000 mm šířky a 1000 mm do hloubky. Nivelační bod 4104 byl stabilizován pomocí čepové značky do betonového základu. Obr. 4 Ukázka stabilizace bodů mostní sítě 22

23 Obr. 5 Ukázka rozmístění bodů mostní sítě 23

24 Obr. 6 Návrh rozvržení bodů mostní sítě 24

25 4. Měření v síti V této kapitole budou uvedeny způsoby, jakými bylo provedeno zaměření sítě a pomocí jakých přístrojů byla síť zaměřena. Ve vybudované síti bylo provedeno jak polohové tak i výškové zaměření jednotlivých bodů a to tak, aby v obou případech bylo zaměřeno více hodnot než bylo nutno k výpočtu a aby tedy došlo k vyrovnání sítě. Všechny podklady byly čerpány z [5]. 4.1 Polohová síť Polohová síť je tvořena celkem sedmi body, kde 6 bodů je stabilizováno pomocí nucené centrace na pažených vrtech a 7 bod je nivelační bod, který je stabilizován pomocí zabetonované čepové nivelační značky. Centrace zde byla prováděna na střed nivelační značky. Polohově byla síť zaměřena pomocí totální stanice Trimble S6 a to s využitím automatického cílení, kdy v první skupině a v první poloze bylo přibližně zacíleno na daný bod, přístroj automaticky zacílil, a poté přístroj sám v každé následující poloze a skupině již měřil automaticky. V první etapě zaměřování bylo cíleno na různé signalizační značky a to na standartní hranol, který je nejčastější a také bylo cíleno na všesměrný hranol, který se využívá pro automatické měření. Při druhé etapě bylo cíleno pouze na všesměrný hranol Přístroje a pomůcky Tato kapitola obsahuje technické parametry přístrojů a pomůcek, které byly použity pro měření sítě. Všechny hodnoty byly převzaty z protokolů technických parametrů udávaných výrobcem. Některé hodnoty byly následně použity pro výpočet přesnosti měřených veličin. 25

26 Trimble S6 Totální stanice Trimble S6 byla použita pro měření osnovy vodorovných směrů a délek mezi jednotlivými body vytyčovací sítě. Veškerá data použitá byla převzata z [6]. Technické parametry přístroje jsou sepsány v Tab. 5. Obr. 7 Trimble S6 na pilíři (nucená centrace, bod 2036) Signalizační značky Jako signalizační značky byly použity dva typy hranolů od společnosti Trimble a to standardní hranol a všesměrný hranol, který se používá pro robotické měření s přístrojem Trimble S6. Dále byly použity trojnožky k upevnění těchto hranolů na stativy nebo na stabilizované body mostní sítě. Standartní hranol od firmy Trimble je vidět na obrázku Obr. 8 a všesměrný hranol od stejné firmy je na obrázku Obr

27 Tab. 5 Technické parametry přístroje Trimble S6 Parametr Trimble S6 Přesnost měření úhlů standardní 1.0 mgon = l0 cc (3") Přesnost měření délek na hranol m 3 mm + 2 ppm Direct reflex m 3 mm + 2 ppm Dosah dálkoměru 1 hranol 2500 m 1 hranol Long Range mód 5500 m 3 hranoly 3500 m 3 hranoly Long Range mód 5500 m Kodak Gray Card 18% > 300 m Kodak Gray Card 90% > 800 m Odrazná folie 20 mm 800 m Odrazná folie 60 mm 1600 m Kompenzátor (rozsah) dvouosý v rozsahu ± 6' (± 100 mgon) Zorné pole průměr 2,6 m na 100 m Nejkratší záměra na hranol 0,2 m Direkt reflex 2 m Horizontace Krabicová libela 8'/2 mm Elektronická dvouosá libela 0,3'' (0,1 mgon) Centrace Systém centrace Trimble trojnožka, 3 trny Optický centrovač vestavěný optický Zvětšení / rozsah zaostření 2,3x/0,5 m - nekonečno Dalekohled zvětšení 30x Světelnost objektivu 40 mm Rozsah ostření 1,5 m nekonečno Provozní teplota -20 C až +50 C Robotické měření Dosah Robotic, autolock m Nejkratší vzdálenost pro vyhledávání 0,2 m Přesnost automatického cílení na 200 m < 2 mm Čtení úhlů Standart 1 (0,1 mgon) Tracking 2 (0,5 mgon) Oblast vyhledávání 360 stupňů (400 gon) vodorovné a svisle 27

28 Obr. 8 Standardní hranol od firmy Trimble na trojnožce Obr. 9 Všesměrný hranol od firmy Trimble na pilíři 28

29 4.1.2 Měření v síti Pro polohopisné měření v síti bylo zvoleno měření ve 3 skupinách a ve 2 polohách dalekohledu pro zpřesnění zaměřovaných vodorovných úhlů a tím i zpřesnění celého měření. Vodorovné délky byly pomocí dálkoměru měřeny pouze jednou. Vodorovné úhly byly měřeny na všech bodech sítě a to tak, že z každého bodu bylo měřeno na všechny viditelné body sítě a na 2 body vytyčovací sítě komunikace SO101 (pokud to bylo možné). Měření bylo provedeno ve 2 etapách, kdy v první etapě byly zaměřeny osnovy směrů na bodech vytyčovací sítě a na bodě 5003, kde druhý bod 5004 sloužil pouze k orientaci celé sítě. Ve druhé etapě byla doměřena osnova na nově zbudovaném bodě 2036, který byl budován později z důvodu, nejprve nutného provedení odvodnění stávajícího terénu v místech, kde měl být bod zbudován. V těchto místech bylo prováděno odvodnění stávajícího terénu, aby mohla být následně zbudována nová doprovodná komunikace pro odklonění dopravy ze stávající komunikace /6. Celkem bylo změřeno 40 vodorovných směrů a 40 délek, které byly použity pro vyrovnání sítě. 40 vodorovných směrů bylo naměřeno ve 3 skupinách a 2 polohách dalekohledu, což dalo dohromady 120 zaměřených směrů. Vodorovné směry a délky byly měřeny ve 2 nezávislých etapách. V první etapě byla zaměřena většina vodorovných směrů a délek na nově vybudovanou síť. V této etapě byla síť připojena na státní polohovou síť S-JTSK a také do sítě byl zahrnut nivelační bod 4104, ke kterému byly určeny polohové souřadnice. Na polohovou síť S-JTSK byla celá síť připojena pomocí 2 bodů (5003, 5004), převzatých z vytyčovací sítě komunikace SO101. Jednotlivé zaměřené vodorovné směry a délky jsou zobrazeny na obrázku Obr. 10. Zápisníky vodorovných směrů jsou přiloženy v přílohách jako přílohy 6.2 ( ), v přílohách je také přiložen zápisník měřených délek jako příloha Zpracování naměřených dat Nejprve byla naměřená data převedena do systému Groma, kde byla zpracována do přehledné formy zápisu. Z tohoto programu poté byly do zápisníku vodorovných směrů převzaty osnovy směrů k jednotlivým stanoviskům a tyto osnovy byly vypočteny. K jednotlivým úhlům byly spočteny směrodatné odchylky řádkového průměru měřených úhlů podle vzorce (2). 29

30 Obr. 10 Zaměřené vodorovné směry a délky 30

31 = (2) kde s je v tomto případě rovno 3 a je roven rozdílu výsledného směru získaného ze souboru měření ve 3 skupinách a směru v jedné skupině. Byla spočtena výsledná charakteristika přesnosti měření směrů na stanovisku jako kvadratický průměr směrodatných odchylek řádkových průměrů, pro jednotlivá stanoviska podle vzorce (3). Tyto odchylky jsou zobrazeny v tabulce Tab. 6. = + + (3) Tab. 6 Směrodatné odchylky řádkových průměrů, jednotlivých stanovisek Číslo stanoviska ["] Číslo stanoviska ["] , , , , , , , , , , Vyrovnání Výsledné osnovy směrů byly přepsány do programu Gama, v kterém byl proveden výpočet vyrovnání. Byl vytvořen skript, který naměřené údaje vypočetl vyrovnání, s využitím vyrovnání volné sítě s podmínkou umístění sítě do prostoru pomocí Helmertovy transformace souřadnic. Tento skript je přiložen v přílohách jako příloha 6.5. Celá síť byla vyrovnávána, jako síť volná, tzn. že byly vyrovnávány všechny souřadnice relativně, aniž by byly některé body považovány za body pevné. Tímto způsobem byly vypočteny konečné souřadnice jednotlivých podrobných bodů nově vzniklé vytyčovací sítě ke stavebnímu objektu SO

32 Ke každému stanovisku byla vždy zadána osnova měření a to tím způsobem, že bylo zadáno číslo orientace, výsledný vodorovný směr na bod, který byl převzat ze zápisníku vodorovných směrů, a vodorovná délka, která byla převzata ze souboru měření. Nakonec byly ke každému směru a délce spočteny směrodatné odchylky, kde směrodatná odchylka pro vodorovné směry byla zadávána jako konstantní, pouze u bodu 4104 byla hodnota směrodatné odchylky upravena o vliv směrodatné odchylky v centraci, podle vzorce (5). Hodnota pro byla získána z kalibračního protokolu k přístroji, který je přiložen v přílohách jako příloha č Velikost byla nakonec ještě zpřesněna, jelikož hodnota daná kalibračním protokolem byla určena pro měřené hodnoty vodorovného směru ve dvou polohách dalekohledu, jak bylo měření pro potřeby sítě prováděno ve 3 skupinách. Tato odchylka byla vypočtena podle vzorce (4). = (4) kde je výsledná směrodatná odchylka, byla hodnota zadaná kalibračním protokolem a n je hodnota počtu skupin, pomocí kterých byly osnovy směrů naměřeny. = +,, (5),, kde za byla dosazena hodnota podle vzorce (6),, = (6) za byla dosazena hodnota odchylky v centraci, která byla u bodu 4104 stanovena na hodnotu 0,001 m. Za D byla dosazena měřená délka, která byla dosazena v metrech. Směrodatná odchylka pro délky byla vždy spočítána pro každou délku zvlášť podle vzorce (7). Tato směrodatná odchylka se odvíjí od velikosti jednotlivých naměřených délek, a také od toho jak byly cíle, případně jednotlivé postavení stroje stabilizováno. = (7) 32

33 kde D je délka zadaná v kilometrech a n počet kolikrát byla jednotlivá délka zaměřena. V našem případě byla každá délka zaměřena 2 krát. = + + (8) Pokud byl přístroj nebo cíl postaven na pilíř neboli byla provedena nucená centrace, k výsledné odchylce spočtené z naměřené délky nebyla připočtena žádná hodnota, pokud ale byla jedna ze stabilizací jiná, byla k výsledné hodnotě připočtena konstantní hodnota podle vzorce (8). Pokud byla centrace provedena na stavivu nad žulovým kamenem, byla k směrodatné odchylce připočtena hodnota o velikosti =0,7. Při centraci prováděné na stativ nad nivelační bod, který byl také zahrnut do výsledné sítě, byla ke konečné hodnotě přičtena odchylka v centraci o velikosti =1,0, kde a byly doplňovány podle toho, jestli byly body centrovány nad body, kde byla uvažována odchylka v centraci. Jakmile byly doplněny jednotlivé odchylky ke každé zaměřené délce, byl proveden výpočet pomocí programu Gama. Po provedení prvního výpočtu byla zkontrolována odlehlá pozorování pro jednotlivé měřené údaje. Na základě této kontroly byla u největší odlehlostí provedena změna velikosti směrodatné odchylky a to tak, že daná odchylka byla zvětšena 100 krát. Tím byla těmto měřením ve výpočtu vyrovnání sítě přiřazena menší váha. Po provedení výpočtu byly zkontrolovány odchylky u měření, kterým byla změněna velikost směrodatných odchylek. Pokud daná odchylka nepřekročila mezní hodnoty, byla ji opět vrácena správná hodnota směrodatné odchylky a tím byla vrácena do výpočtu. Tyto opakované výpočty a kontroly byly prováděny do té doby, dokud směrodatná odchylka aposteriorní (po vyrovnání) nebyla menší než mezní výběrová směrodatná odchylka určená vzorcem (8) na základě apriorní směrodatné odchylky a počtu nadbytečných měření. = 1+ (9) kde je apriorní směrodatná odchylka a za n bylo dosazeno počet nadbytečných měření, které byly využity k vyrovnání polohové sítě. 33

34 Tab. 7 Směrodatné odchylky pro polohopisné měření Směrodatná odchylka Hodnota [mm] Apriorní 4,0 Aposteriorní 3,59 Výběrová Zhodnocení polohové sítě Pomocí vyrovnání byly získány polohové souřadnice jednotlivých bodů a ke každé souřadnici byla zjištěna také její směrodatná odchylka. Také byly pomocí vyrovnání získány polohové směrodatné odchylky a parametry elips chyb pro jednotlivá stanoviska. Všechny údaje jsou zapsány v tabulce Tab. 8, kde σ Y a σ X jsou směrodatné odchylky souřadnic, σ p je směrodatná polohová odchylka, σ xy je směrodatná souřadnicová odchylka, a a b jsou parametry elips chyb. Vzhledem k tomu že aposteriorní směrodatná odchylka jednotková odpovídá apriorní, lze říci, že přesnost provedených měření s pravděpodobností 95% odpovídá předpokládané přesnost vložené do vah při vyrovnání. Výsledky vyrovnání pomocí programu Gama jsou přiloženy v přílohách jako příloha 6.7. Tab. 8 Vyrovnané souřadnice, jejich směrodatné odchylky a parametry elips chyb Č. Y bodu [m] σ Y X σ X σ p σ xy a b [mm] [m] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] ,2301 1, ,0184 1,9 2,3 1,7 1,9 1, ,7796 0, ,5536 0,9 1,1 0,8 0,9 0, ,6407 0, ,9994 0,6 0,9 0,6 0,7 0, ,4342 1, ,4472 0,8 1,5 1,0 1,2 0, ,7225 0, ,9590 0,9 1,2 0,9 1,0 0, ,7065 0, ,0650 0,7 0,9 0,6 0,7 0, ,3373 0, ,3835 1,3 1,5 1,0 1,3 0, ,1245 0, ,2581 0,9 1,1 0,8 0,9 0, ,3730 2, ,6756 1,9 2,7 1,9 2,0 1, ,1155 0, ,6803 0,7 1,0 0,7 0,8 0, ,8383 1, ,8662 2,2 2,6 1,8 2,3 1,2 34

35 4.2 Výšková síť V této kapitole bude popsána výšková síť u stavebního objektu SO203, jakými způsoby bylo provedeno zaměření sítě a pomocí jakých přístrojů byla síť zaměřena. Také bude popsáno, jak byl proveden výpočet a vyrovnání sítě. Výšková síť je stejně jako polohová síť tvořena 7 body o stejném číslování, kterým byla určena jejich nadmořská výška. Výšková síť byla zaměřena pomocí nivelačního přístroje Leica DNA Přístroje a pomůcky V této části budou popsány pomůcky a přístroje, které byly využity k zaměření výškové mostní sítě ke stavebnímu objektu SO203. K přístroji uvedeme několik technických parametrů, které byly součástí technické dokumentace přiložené v přístroji [7] Leica DNA10 K měření výškových převýšení mezi jednotlivými body sítě byl použit přístroj Leica DNA10. Nivelační přístroj Leica DNA10 se využívá nejčastěji pro měření přesné nivelace. Měření bylo prováděno na invarovou lať. Veškerá použitá data byla převzata z [7]. Všechny parametry přístroje jsou zobrazeny v Tab. 9. Obr. 11 Leica DNA10 35

36 Tab. 9 Technická data nivelačního přístroje Leica DNA10 Parametr Leica DNA10 Směrodatná kilom. odchylka elektronického měření s invarovou latí 0,9 mm Směrodatná kilom. odchylka elektronického měření s běžnou latí 1,5 mm Směrodatná kilometrová odchylka optického měření 2,0 mm Směrodatná odchylka měření délek 5 mm / 10 m Rozsah měření pro elektronická Délka latě 3 m 1,8 m 110 m měření Pro 3 m invarové latě 1.8 m 60 m Délka latě = 2.7 m 1.8 m 100 m Délka latě = 1.82 m / 2 m 1. 8 m 60 m Čas jednoho měření zpravidla 3 sec Dalekohled Zvětšení 24x Průměr objektivu 36 mm Divergence zorného pole 2 Zorné pole 3,5 m pro 100 m Min. cílová vzdálenost 0,6 m Citlivost libely Krabicová libela 8 / 2 mm Kompenzátor Magnetický kyvadlový kompenzátor s elektronickou kontrolou rozsahu Rozsah kompenzátoru ± 10 Směrodatná odchylka 0,8 Displej LC displej 8 řádek se 24 znaky Paměť vnitřní 6000 měření nebo 1650 přestav Výstup dat Ve formátu GS-8/16 36

37 4.2.2 Měření v síti Pro výškopisné měření bylo zvoleno měření pomocí přesné nivelace, kde za výchozí bod byl vybrán bod ČSNS Dále byla celá síť ještě připojena na bod 5003, u kterého byla také známa výška. Měření bylo prováděno metodou geometrické nivelace ze středu a to tak, že byla jednotlivá převýšení kontrolována pomocí měření tam a zpět. Měření bylo opět prováděno ve dvou etapách, kdy v první etapě byla nejprve zaměřena síť převýšení mezi stávajícími body (5003, 4104, 2032, 2034, 2035, 2036, 2037, 2038) a ve druhé etapě byla doměřena zbývající převýšení a to i na poslední vybudovaný bod (2036). Celkem bylo změřeno 13 výškových pořadů ve 4 vzájemně nezávislých etapách. V první etapě bylo měřeno celkem 6 převýšení. V druhé etapě bylo provedeno pouze jedno měření. Ve třetí etapě bylo provedeno měření na nově zřízený bod 2036 a to celkem 3mi měřeními. V poslední čtvrté etapě byla provedena poslední 2 měření pro doplnění sítě. Na obrázku Obr. 12 lze vidět jednotlivé zaměřené nivelační pořady v mostní síti. V přílohách jsou přiloženy zápisníky měření velmi přesné nivelace jako přílohy Zpracování Nejprve byly naměřené nivelační pořady otevřeny pomocí programu dodávaného výrobcem nivelačního přístroje Leica DNA10. V tomto programu byla pouze naměřená data uspořádána do přehledné formy a z této formy byla převzata převýšení pro následné vyrovnání celé sítě Vyrovnání Výsledná převýšení byla doplněna do programu Gama, kde byl vytvořen výpočetní skript pro vyrovnání výškové nivelační sítě. Tento skript je přiložen v přílohách jako příloha 6.6. Ke každé hodnotě měřeného převýšení byla spočtena hodnota směrodatné odchylky podle vzorce (10), která byla spočtena z hodnoty kilometrové směrodatné odchylky. = (10) kde směrodatná odchylka měřeného převýšení, je kilometrová směrodatná odchylka přístroje daná technickými parametry a D je délka nivelačního pořadu, měřeného tam a zpět, v kilometrech. 37

38 Obr. 12 Přehled zaměřených výškových převýšení 38

39 Stejně jako u polohové sítě byla provedena kontrola a to nejprve odlehlých pozorování. U hodnot, kde byla hodnota odlehlosti dvojnásobná oproti hodnotě směrodatné odchylky, byla její směrodatná odchylka 100 násobně zvětšena. Tím byla při opakovaném výpočtu tomuto měření přiřazena menší váha. Po provedení opakovaného výpočtu byly kontrolovány hodnoty oprav k jednotlivým měřeným hodnotám. Pokud odchylka u hodnoty, které byla změněna směrodatná odchylka, splnila dopustné meze, byla hodnota její směrodatné odchylky vrácena na původní velikost a byl proveden opětovný výpočet vyrovnání sítě. Tento postup byl opakován, dokud jsme nebyly s výsledky spokojeni. u výškového výpočtu byla kontrolována velikost aposteriorní směrodatné odchylky vůči zvolené apriorní směrodatné odchylce. Byla též vypočtena maximální hodnota aposteriorní směrodatné odchylky a to podle vzorce (9). Tab. 10 Směrodatné odchylky pro výškopisné měření Směrodatná odchylka Hodnota [mm] Apriorní 4,0 Aposteriorní 1,78 Výběrová 6, Zhodnocení výškové sítě Pomocí vyrovnání byly získány vyrovnané nadmořské výšky pro jednotlivá stanoviska a také ke každé nadmořské výšce byla určena i její směrodatná odchylka. Všechny údaje jsou zapsány v tabulce Tab. 11, kde σ H je směrodatná výšková odchylka a H je vyrovnaná výška pro jednotlivá stanoviska. Vzhledem k tomu že aposteriorní směrodatná odchylka jednotková odpovídá apriorní, lze říci, že přesnost provedených měření s pravděpodobností 95% odpovídá předpokládané přesnost vložené do vah při vyrovnání. Vyrovnané výšky s jejich směrodatnými odchylkami jsou zobrazeny v Tab. 11. Výsledky vyrovnání pomocí programu Gama jsou přiloženy v přílohách jako příloha

40 Tab. 11 Vyrovnané výšky a jejich směrodatné odchylky σ H Č. bodu H [m] σ H [mm] ,3344 0, ,7218 0, ,9385 0, ,7623 0, ,1079 0, ,6994 0, ,2232 0,6 40

41 Závěr V této bakalářské práci je podána základní informace o mostní konstrukci stavebního objektu SO 203 u obce Rudolec u Březové v okrese Sokolov v Karlovarském kraji, návrhu a realizaci stabilizace bodů vytyčovací sítě. V rámci práce bylo provedeno její zaměření polohově a výškově. Polohová síť byla zaměřena pomocí totální stanice Trimble S6, a to pomocí automatického cílení, ve 3 skupinách a 2 polohách dalekohledu. Síť byla zaměřena celkem ve 2 etapách podle toho, jak byly postupně budovány body mostní sítě. K měření byly použity standardní a všesměrný hranol, které byly pomocí podložek upevněny na body mostní sítě, a na stativy nad body vytyčovací sítě komunikace SO , 5004 a nad nivelační bod Naměřené hodnoty byly zpracovány pomocí zápisníků a poté byly doplněny do skriptu na vyrovnání, který byl spuštěn programem Gama. Výšková síť byla zaměřena pomocí nivelačního přístroje Leica DNA10 s využitím kódové invarové latě. Celá síť byla výškově připojena na nivelační bod 4104 a ještě kontrolně připojena na bod 5003 vytyčovací sítě komunikace SO 101. Byla zaměřena celkem ve 4 etapách, které byly závislé na tom, jak byly postupně budovány jednotlivé body mostní sítě. Tyto naměřené hodnoty byly poté převedeny do programu, který je dodáván výrobcem přístroje Leica. Takto upravená data, která byla převedena do přehledné podoby, byla poté přepsána do skriptu pro vyrovnání, který byl následně spuštěn pomocí programu Gama. Všechny výsledné hodnoty byly zobrazeny v tabulkách Tab. 8 a Tab. 11. Ve výsledných výstupech byla kontrolována velikost aposteriorní směrodatné odchylky, která byla porovnávána s mezní výběrovou směrodatnou odchylkou. V obou případech jak u polohové i výškové sítě byla tato přesnost dodržena. 41

42 Literatura [1]Stavební dokumentace ke spodní stavbě [2] ČSN , Přesnost vytyčování staveb Část 1: Základní požadavky, červenec 2002 [3] ČSN , Přesnost vytyčování staveb Část 2: Vytyčovací odchylky, červenec 2002 [4] MCHALČÁK, Ondrej; VOSKA, Otakar; VESELÝ, Miloslav; NOVÁK, Zdeněk. nženierska geodézia 1. Bratislava : Alfa SNTL, s. [5] NOVÁK, Zdeněk; PROCHÁZKA, Jaromír. nženýrská geodézie 10. Praha : Vydavatelství ČVUT, s. [6] Dokumentace k přístroji Trimble S6 [7] Dokumentace k přístroji Leica DNA10 42

43 5. Seznam příloh. Kalibrační protokol přístroje Trimble S6. Zápisníky měřených vodorovných směrů a délek Zápisník na stanovisku 2032 Zápisník na stanovisku 2034 Zápisník na stanovisku 2035 Zápisník na stanovisku 2036 Zápisník na stanovisku 2038 Zápisník na stanovisku 2038 Zápisník na stanovisku 4104 Zápisník na stanovisku 5003 Zápisník na stanovisku 7001 Zápisník na stanovisku 7002 Zápisník měřených délek. Zápisníky měření velmi přesné nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace V. Ukázka dokumentace ke geologické sondě provedené u objektu SO203 V. Výpočetní skript pro vyrovnání polohové sítě pomocí programu Gama V. Výpočetní skript pro vyrovnání výškové sítě pomocí programu Gama V. Výsledky vyrovnání polohové sítě v programu Gama V. Výsledky vyrovnání výškové sítě v programu Gama 43

44 X. Situace objektu SO203 s ukázkou vrstevnic X. Situace stávajícího terénu a nových komunikací X. nženýrské sítě v objektu SO203 X. Příčný řez mostním objektem SO203 X. Podélný řez osou pravého mostu objektu SO203 44

45 6. Přílohy 6.1 Kalibrační protokol přístroje Trimble S6 45

46 6.2 Zápisníky měřených vodorovných směrů a délek Zápisník na stanovisku 2032 Nomenklatura: Stanovisko: centrické Teodolit: Trimble S6 č Číslo a název bodu Cíl: centrický postaven na pilíř úhlová míra gon 2032 Měřil: Čechová dne Stav povětrnosti: slunečno Směr na (1) (2) Řada Zápisník měřených vodorovných směrů Průměr Průměr Průměr Centrační průměr 1 skupina skupiny 2 skupina skupiny 3 skupina skupiny změny ze 3 skupin cíl Centrovaný Redukce Redukce Redukce stanovisko směr (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) , s ψ počet skupin σ = 3 počet směrů κ = 2 jednotková střední chyba σ 0 = 0,20 kvadratický průměr řádkových středních chyb σ ψι = 0,17 cc cc 46

47 6.2.2 Zápisník na stanovisku 2034 Nomenklatura: Stanovisko: centrické Teodolit: Trimble S6 č Číslo a název bodu Cíl: centrický postaven na pilíř úhlová míra gon 2034 Měřil: Čechová dne Stav povětrnosti: slunečno Směr na Řada (1) (2) Zápisník měřených vodorovných směrů Průměr Průměr Průměr Centrační průměr 1 skupina skupiny 2 skupina skupiny 3 skupina skupiny změny ze 3 skupin cíl Centrovaný Redukce Redukce Redukce stanovisko směr (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) , s ψ 88 0, ,05 počet skupin s = 3 počet směrů k = 4 jednotková střední chyba σ 0 = 1,91 kvadratický průměr řádkových středních chyb σ ψi = 1,28 cc cc 47

48 6.2.3 Zápisník na stanovisku 2035 Nomenklatura: Stanovisko: centrické Teodolit: Trimble S6 č Číslo a název bodu Cíl: centrický postaven na pilíř úhlová míra gon 2035 Měřil: Čechová dne Stav povětrnosti: slunečno Směr na Řada (1) (2) Zápisník měřených vodorovných směrů Průměr Průměr Průměr Centrační průměr 1 skupina skupiny 2 skupina skupiny 3 skupina skupiny změny ze 3 skupin cíl Centrovaný Redukce Redukce Redukce stanovisko směr (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) , s ψ 84 0, , ,67 počet skupin s = 3 počet směrů k = 5 jednotková střední chyba σ 0 = 0,51 kvadratický průměr řádkových středních chyb σ ψi = 0,50 cc cc 48

49 6.2.4 Zápisník na stanovisku 2036 Nomenklatura: Stanovisko: centrické Teodolit: Trimble S6 č Číslo a název bodu Cíl: centrický postaven na pilíř úhlová míra gon 2036 Měřil: Čechová dne Stav povětrnosti: slunečno Směr na Řada (1) (2) 2038 Zápisník měřených vodorovných směrů Průměr Průměr Průměr Centrační průměr 1 skupina skupiny 2 skupina skupiny 3 skupina skupiny změny ze 3 skupin cíl Centrovaný Redukce Redukce Redukce stanovisko směr (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) s ψ počet skupin s = 3 počet směrů k = 1 jednotková střední chyba σ 0 = #### kvadratický průměr řádkových středních chyb σ ψi = #### cc cc 49

50 6.2.5 Zápisník na stanovisku 2038 Nomenklatura: Stanovisko: centrické Teodolit: Trimble S6 č Číslo a název bodu Cíl: centrický postaven na pilíř úhlová míra gon 2038 Měřil: Čechová dne Stav povětrnosti: slunečno Směr na (1) (2) Řada Zápisník měřených vodorovných směrů Průměr Průměr Průměr Centrační průměr 1 skupina skupiny 2 skupina skupiny 3 skupina skupiny změny ze 3 skupin cíl Centrovaný Redukce Redukce Redukce stanovisko směr (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) , s ψ 33 3, , ,75 počet skupin s = 3 počet směrů k = 5 jednotková střední chyba σ 0 = 2,31 kvadratický průměr řádkových středních chyb σ ψi = 2,96 cc cc 50

51 6.2.6 Zápisník na stanovisku 2038 Nomenklatura: Stanovisko: centrické Teodolit: Trimble S6 č Číslo a název bodu Cíl: centrický postaven na pilíř úhlová míra gon 2038 Měřil: Čechová dne Stav povětrnosti: slunečno Směr na (1) (2) Řada Zápisník měřených vodorovných směrů Průměr Průměr Průměr Centrační průměr 1 skupina skupiny 2 skupina skupiny 3 skupina skupiny změny ze 3 skupin cíl Centrovaný Redukce Redukce Redukce stanovisko směr (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) , s ψ 72 2,08 počet skupin s = 3 počet směrů k = 3 jednotková střední chyba σ 0 = 2,20 kvadratický průměr řádkových středních chyb σ ψi = 1,57 cc cc 51

52 6.2.7 Zápisník na stanovisku 4104 Nomenklatura: Stanovisko: centrické Teodolit: Trimble S6 č Číslo a název bodu Cíl: centrický postaven na pilíř úhlová míra gon 4104 Měřil: Čechová dne Stav povětrnosti: slunečno Směr na (1) (2) Řada Zápisník měřených vodorovných směrů Průměr Průměr Průměr Centrační průměr 1 skupina skupiny 2 skupina skupiny 3 skupina skupiny změny ze 3 skupin cíl Centrovaný Redukce Redukce Redukce stanovisko směr (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) , s ψ 45 0, , ,15 počet skupin s = 3 počet směrů k = 5 jednotková střední chyba σ 0 = 0,99 kvadratický průměr řádkových středních chyb σ ψi = 0,81 cc cc 52

53 6.2.8 Zápisník na stanovisku 5003 Nomenklatura: Stanovisko: centrické Teodolit: Trimble S6 č Číslo a název bodu Cíl: centrický postaven na stativ úhlová míra gon 5003 Měřil: Čechová dne Stav povětrnosti: slunečno Směr na Řada (1) (2) Zápisník měřených vodorovných směrů Průměr Průměr Průměr Centrační průměr 1 skupina skupiny 2 skupina skupiny 3 skupina skupiny změny ze 3 skupin cíl Centrovaný Redukce Redukce Redukce stanovisko směr (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) , s ψ 83 2, , ,35 počet skupin s = 3 počet směrů k = 5 jednotková střední chyba σ 0 = 2,71 kvadratický průměr řádkových středních chyb σ ψi = 2,25 cc cc 53

54 6.2.9 Zápisník na stanovisku 7001 Nomenklatura: Stanovisko: centrické Teodolit: Trimble S6 č Číslo a název bodu Cíl: centrický postaven na stativ úhlová míra gon 7001 Měřil: Čechová dne Stav povětrnosti: slunečno Směr na (1) (2) Řada Zápisník měřených vodorovných směrů Průměr Průměr Průměr Centrační průměr 1 skupina skupiny 2 skupina skupiny 3 skupina skupiny změny ze 3 skupin cíl Centrovaný Redukce Redukce Redukce stanovisko směr (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) , s ψ 31 1, , ,30 počet skupin s = 3 počet směrů k = 5 jednotková střední chyba σ 0 = 1,08 kvadratický průměr řádkových středních chyb σ ψi = 1,24 cc cc 54

55 Zápisník na stanovisku 7002 Nomenklatura: Stanovisko: centrické Teodolit: Trimble S6 č Číslo a název bodu Cíl: centrický postaven na pilíř úhlová míra gon 7002 Měřil: Čechová dne Stav povětrnosti: slunečno Směr na (1) (2) Řada Zápisník měřených vodorovných směrů Průměr Průměr Průměr Centrační průměr 1 skupina skupiny 2 skupina skupiny 3 skupina skupiny změny ze 3 skupin cíl Centrovaný Redukce Redukce Redukce stanovisko směr (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) , s ψ 00 0, , ,25 počet skupin s = 3 počet směrů k = 5 jednotková střední chyba σ 0 = 3,26 kvadratický průměr řádkových středních chyb σ ψi = 2,17 cc cc 55

56 Zápisník měřených délek Stanovisko Cíl Měřená délka [m] , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,828 56

57 6.3 Zápisníky měření velmi přesné nivelace Zápisník nivelace Zápisník nivelace převýšení Délka Celkové převýšení Délka Celkové Č. bodu vzad vpřed záměry převýšení Č. bodu vzad vpřed záměry převýšení [m] [m] [m] [m] Zápisník nivelace převýšení Délka Celkové Č. bodu vzad vpřed záměry převýšení [m] [m]

58 6.3.4 Zápisník nivelace Zápisník nivelace převýšení Délka Celkové převýšení Délka Celkové Č. bodu vzad vpřed záměry převýšení Č. bodu vzad vpřed záměry převýšení [m] [m] [m] [m] Zápisník nivelace převýšení Délka Celkové Č. bodu vzad vpřed záměry převýšení [m] [m]

59 6.3.7 Zápisník nivelace Zápisník nivelace převýšení Délka Celkové převýšení Délka Celkové Č. bodu vzad vpřed záměry převýšení Č. bodu vzad vpřed záměry převýšení [m] [m] [m] [m]

60 6.3.9 Zápisník nivelace Zápisník nivelace převýšení Délka Celkové převýšení Délka Celkové Č. bodu vzad vpřed záměry převýšení Č. bodu vzad vpřed záměry převýšení [m] [m] [m] [m] Zápisník nivelace převýšení Délka Celkové Č. bodu vzad vpřed záměry převýšení [m] [m]

61 Zápisník nivelace převýšení Délka Celkové Č. bodu vzad vpřed záměry převýšení [m] [m]

62 6.4 Ukázka dokumentace ke geologické sondě provedené u objektu SO203 62

63 63