Ekonomický výhled a měnová politika ČNB

Transkript

1 Ekonomický výhled a měnová politika ČNB (včetně pohledu ČNB na dlouhodobou konvergenci ČR) Petr Král ředitel sekce měnové Setkání BR s představiteli ČMKOS Praha 1. prosince 18

2 Ukončení kurzového závazku a návrat měnové politiky k normálu

3 Ohlédnutí za kurzovým závazkem CZK/EUR 7 1 mld. EUR /13 7 1/1 7 1/15 7 1/16 7 1/17 7 1/18 7 Devizové intervence (pravá osa, mld. EUR) Kurzový závazek (levá osa) CZK/EUR (levá osa) Od ukončení kurzového závazku ČNB neintervenovala na devizovém trhu, kurz plove na základě poptávky a nabídky. Kurz koruny posílil za poslední rok a půl poměrně mírně a navíc ukázal, že se umí hýbat oběma směry. Za oslabením od jara 18 stojí globální faktory (sentiment). 3

4 Návrat k normálnímu fungování MP 5% % 3% % 1% % 1/8 1/9 1/1 1/11 1/1 1/13 1/1 1/15 1/16 1/17 1/18 Diskontní sazba T repo sazba Lombardní sazba Koridor měnověpolitických úrokových sazeb byl obnoven do standardní šíře ±1 p.b. okolo T repo sazby. Je za námi více než polovina cesty při návratu sazeb k jejich neutrálnímu nastavení (cca 3 % pro 3M PRIBOR). Byly obnoveny všechny klíčové prvky transparence měnové politiky (publikování prognózy kurzu a tzv. GRIPu).

5 Současná ekonomická situace 5

6 Struktura inflace 3 (mzr. změny v %, příspěvky v p. b.) 1-1 1/ / / Jádrová inflace Ceny potravin Regulované ceny Ceny pohonných hmot Nepřímé daně Celková inflace Měnověpolitická inflace Inflace se ve 3Q 18 udržovala nad % (v listopadu %). Růst cen byl nadále tažen jádrovou inflací, naopak růst cen potravin se zastavil. Na zvýšení jádrové inflace působil silný růst mezd a spotřeby. Do zastavení růstu cen potravin se promítaly klesající ceny agrárních komodit. 6

7 Struktura růstu HDP a mezera výstupu Struktura růstu HDP (mzr. změny v %, příspěvky v p. b., sezonně očištěno) I/1 I/15 I/16 I/17 I/ Mezera výstupu (v % z potenciálního produktu) -5 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 I/15 I/16 I/17 I/18 I/19 I/ Spotřeba domácností Čistý vývoz Malý strukturální model Produkční funkce Tvorba hrub. fix. kapitálu Spotřeba vlády Změna stavu zásob Výdaje nezisk. institucí Hrubý domácí produkt Meziroční růst české ekonomiky ve Q a 3Q 18 zpomalil na, %, což vedlo k mírnému přivření kladné mezery výstupu. Zpomalení růstu HDP v letošním roce je zapříčiněno především záporným příspěvkem čistého exportu, proti kterému však částečně působí zrychlený růst vládní spotřeby a celkových investic. Snížil se příspěvek spotř. domácností, její růst však zůstává solidní. Výrazně poklesla tvorba zásob. 7

8 Spotřeba domácností a disponibilní důchod 1 Disponibilní důchod a spotřeba domácností mzr. v %, příspěvky v procentních bodech, běžné ceny, sezonně neočištěno) 5 Spotřeba domácností (mzr. v %, příspěvky v procentních bodech, stálé ceny) I/1 I/15 I/16 I/17 I/18 Ostatní transfery Sociální dávky Daně a sociální příspěvky Důchody z vlastnictví -1 I/1 I/15 I/16 I/17 I/18 Dlouhodobá spotřeba Střednědobá spotřeba Krátkodobá spotřeba Služby Spotřeba domácností Příjmy podnikatelů Mzdy a platy Hrubý disponibilní důchod Spotřeba domácností Růst spotřeby domácností odrážel silnou dynamiku hrubého disponibilního důchodu. K reálnému růstu spotřeby ve 3Q přispívaly zejména výdaje na krátkodobou spotřebu a služby. Růst disponibilního důchodu je podporován zejména rychlým růstem objemu mezd a platů. 8

9 Úvěry domácnostem a úrokové sazby Úvěry domácnostem (roční míry růstu v %, příspěvky v p.b.) I/1 I/15 I/16 I/17 I/18 Ostatní úvěry Úvěry na bydlení Spotřebitelské úvěry Úvěry domácnostem Úrokové sazby z úvěrů domácnostem (nové obchody, v %) 1/13 1/1 1/15 1/16 1/17 1/18 Úvěry na bydlení Ostatní úvěry Spotřebitelské úvěry (pravá osa) Úvěry domácnostem stabilně rostou. Přispívá k tomu zejména svižný růst úvěrů na bydlení. Mírně se zvýšila dynamika spotřebitelských úvěrů. Růst úvěrů je podporován stále relativně nízkou hladinou úrokových sazeb a růstem ekonomiky. Celková zadluženost domácností setrvává v blízkosti historického maxima. 9

10 Čisté jmění domácností Čisté jmění domácností (index, rok = 1) Celkové čisté jmění Finanční čisté jmění Obydlí Struktura čistého jmění domácností (objemy v mld. Kč) Finanční aktiva Nefinanční aktiva bez obydlí Obydlí Finanční závazky Čisté jmění domácností se zvýšilo zejména vlivem růstu finančních aktiv. Za posledních 1 let vzrostlo čisté jmění o 38 %, finanční čisté jmění o 71 % (zejm. vlivem růstu likvidních vkladů a oběživa). Od závěru r. 16 se snižovala míra hrubých úspor (rychlejší růst spotřeby oproti příjmům), v letošním roce opět mírně vzrostla (domácnosti začaly vnímat očekávané zpomalení ek. růstu). Objem finančních a nefinančních aktiv domácností výrazně převyšuje finanční závazky domácností. 1

11 Produkční strana ekonomiky Podíly odvětví na růstu HPH (mzr. v %, příspěvky v p. b., b.c., sez. neočištěno) I/1 I/15 I/16 I/17 I/18 Zpracovatelský průmysl Tržní služby Obchod Netržní služby Stavebnictví Energetický průmysl Zemědělství Hrubá přidaná hodnota Průmyslová a stavební produkce a tržby v maloobchodě (mzr. změny v %, sez. očištěno) -15 1/1 1/15 1/16 1/17 1/18 Průmyslová produkce Stavební produkce Tržby v maloobchodě (bez motoristického segmentu) Růst hrubé přidané hodnoty ve Q a 3Q 18 znatelně oslabil, a to zejména ve zpracovatelském průmyslu. Příspěvek zpracovatelského průmyslu se snížil počtvrté v řadě, což pravděpodobně souvisí se zvolněním zahraniční poptávky. Mzr. růst průmyslové produkce zpomalil, stavebnictví a maloobchod pokračují ve svižném růstu. 11

12 Trh práce Nezaměstnanost (v % z aktiv. populace, s.o.) , 3,3 3,7 3,7 3,7 3,8,,,8 Obecná míra nezaměstnanosti (říjen 18, v %, sez. očištěno) 5, 5,1 5, 5,3 5, 5,8 6, 6, 6,3 6,6 6,7 6,7 6,9 7, 8,1 8,5 8,9 1,6 1,8 18,6 Zdroj: Eurostat UK - srpnové údaje, Estonsko, Maďarsko a Řecko - údaje za září Pokračující ek. růst vedl k dalšímu růstu zaměstnanosti a již jen mírnému snížení míry nezaměstnanosti. Napětí na trhu práce vytváří silný tlak na růst nominálních mezd (ve 3Q vzrostly o 8,5 %, v tržní sféře o 7,8 %, v netržní o 1 %). Obecná míra nezaměstnanosti v České republice je nejnižší v rámci celé EU. 1

13 Trh práce prizmatem Beveridgeovy křivky Dlouhodobé snižování počtu nezaměstnaných i nárůst počtu volných pracovních míst pokračuje také ve Q 18. Optikou Beveridgeovy křivky vidíme aktuálně historicky nejvyšší poměr počtu volných prac. míst a nezaměstnaných. A to navíc při nejvyšší úrovni zaměstnanosti a pracovní síly. Situace na trhu práce koresponduje s vývojem jádrové inflace. 13

14 Souhrnný ukazatel trhu práce (LUCI) 3, LUCI (index, kladné hodnoty = napjatá situace),5, 1,5 1,,5, -,5-1, -1,5 I/ I/ I/6 I/8 I/1 I/1 I/1 I/16 I/18 Volná místa Počty nezaměstnaných Počty zaměstnaných Ostatní LUCI Současné napětí na trhu práce výrazně překonává vrchol předchozího cyklu. 1

15 Konjunkturální průzkumy /1 7 1/15 7 1/16 7 1/17 7 1/18 7 Nedostatečná poptávka Nedostatek materiálu Ostatní Bariéry růstu v průmyslu (v %) Nedostatek zaměstnanců Finanční problémy Nejsou Saldo spotřebitelské důvěry (rozdíl v % mezi odpověďmi vyjadřujícími zlepšení a zhoršení očekávaných i probíhajících tendencí) - 1/16 7 1/17 7 1/18 7 Hospodářská situace Úmysl spořit Spotřebitelský indikátor důvěry Očekávaná nezaměstnanost Finanční situace domácností Hlavní bariérou průmysl. produkce je nedostatek zaměstnanců. Současně se zvýšil podíl podniků, jež čelí nedostatku materiálu. V čase snižujícím se omezením zůstává nedostatečná poptávka. Spotřebitelská důvěra se v listopadu snížila. Výrazněji se zvýšily obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace a zvýšení nezaměstnanosti v příštích 1 měsících. 15

16 Hospodaření nefinančních podniků 5 Základní ukazatele hospodaření nefinančních podniků (meziroční změny v %) I/1 I/15 I/16 I/17 I/18 Hrubý provozní přebytek (odpisy + zisk) Výkony včetně obchodní marže Osobní náklady Účetní přidaná hodnota Výkonová spotřeba Pokračuje výrazný růst mzdových nákladů. Zisky podniků v letošním roce klesají. Svižná dynamika výkonů zatím pokles ziskovosti tlumí. 16

17 Aktuální prognóza ČNB (Zpráva o inflaci IV/18) 17

18 Prognóza inflace 6 5 (mzr. v %) Horizont měnové politiky 3 1 Inflační cíl IV/16 I/17 II III IV I/18 II III IV I/19 II III IV I/ II 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti Celková inflace se začátkem příštího roku zvýší v rámci horní poloviny tolerančního pásma cíle, kde se bude nacházet i po zbytek roku 19. Na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 19 a, se shora přiblíží k % cíli. 18

19 Jádrová inflace a ceny potravin Jádrová inflace krátkodobě dále zrychlí, ve druhé polovině roku 19 se pak vrátí ke %. K jejímu zvýšení přispívá působení inflačních tlaků z domácí ekonomiky (zejména v sektoru služeb). Ve směru vyšší inflace rovněž působí oslabení měnového kurzu spolu s růstem cen zahraničních výrobců. Dynamika cen potravin se zřetelně zvýší v návaznosti na aktuální i očekávaný nárůst cen potravinářských komodit. 19

20 Ceny PH a regulované ceny Aktuálně rychlý růst cen PH bude postupně zvolňovat a poté přejde do poklesu. Očekávaný pozvolný pokles světových cen ropy a obnovené posilování kurzu CZK/USD Na začátku příštího roku dojde k dalšímu zrychlení dynamiky regulovaných cen. Vliv zvyšujících se cen energetických komodit na burzách. V opačném směru budou působit slevy na jízdné.

21 Prognóza růstu HDP (mzr. v %, sez. očištěno) IV/16 I/17 II III IV I/18 II III IV I/19 II III IV I/ II 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti Růst české ekonomiky z loňských vysokých temp zvolnil, letos i v příštích dvou letech však bude v průměru přesahovat 3 %. Ekonomika se bude pohybovat mírně nad svým potenciálem. Ve 3Q 18 vzrostl HDP mzr. o, % (prognóza,7 %). 1

22 Struktura růstu HDP 8 HDP (mzr. v %, příspěvky v p.b.) 6 - I/1 I/15 I/16 I/17 I/18 I/19 I/ Spotřeba domácností Čistý vývoz Tvorba hrub. fix. kapitálu Spotřeba vlády Změna stavu zásob Hrubý domácí produkt Hlavními tahouny růstu zůstanou spotřeba domácností (podporovaná růstem příjmů) a soukromé i vládní fixní investice. Svižně poroste též spotřeba vlády. Investice do zásob dočasně klesají. V roce 19 se obnoví záporný příspěvek čistého vývozu.

23 Trh práce Průměrné nominální mzdy (meziroční změny v %) I/1 I/15 I/16 I/17 I/18 I/19 I/ Nominální mzdy celkem Nominální mzdy v tržních odvětvích Nominální mzdy v netržních odvětvích 3,,5, 1,5 1,,5, Zaměstnanost a nezaměstnanost (zaměst. mzr. v %, obec. míra nezam. v %, s.o.) I/1 I/15 I/16 I/17 I/18 I/19 I/ Zaměstnanost Obecná míra nezaměstnanosti (pravá osa) Růst mezd bude z aktuálních vysokých temp postupně zpomalovat, a to zejména v netržních odvětvích. Celková zaměstnanost se bude zvyšovat znatelně pomalejším tempem než doposud. Pokles míry nezaměstnanosti bude již jen slabý (ve 3Q byl v souladu s prognózou,3 %, v říjnu,1 %). 3

24 Prognóza měnového kurzu Kurz CZK/EUR IV/16 I/17 II III IV I/18 II III IV I/19 II III IV I/ II 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti Prognóza kurzu koruny pro Q 18 na úrovni 5,7 CZK/EUR zohledňuje negativní sentiment na devizových trzích. V příštím roce se obnoví posilování kurzu (kladný úrokový diferenciál vůči eurozóně, konvergence české ekonomiky). V dalším období tempo posilování kurzu zvolní v návaznosti na zahájení normalizace měnové politiky ECB.

25 Prognóza úrokových sazeb Úroková sazba (3M PRIBOR, %, p.a.) 3 1 IV/16 I/17 II III IV I/18 II III IV I/19 II III IV I/ II 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti S prognózou je konzistentní pokračující zvyšování úrokových sazeb směrem k jejich dlouhodobě neutrální úrovni. Nárůst sazeb na začátku prognózy je reakcí na oslabení koruny při setrvalých inflačních tlacích z domácí ekonomiky. Následná přibližná stabilita sazeb v průběhu roku 19 je důsledkem prognózovaného posilování kurzu v podmínkách 5 nadále velmi uvolněné měnové politiky v eurozóně.

26 Ekonomická konvergence ČR k eurozóně 6

27 Reálná ekonomická konvergence 13 HDP na hlavu v paritě kupní síly (PPS) (EA=1) 13 Cenová hladina HDP (EA=1) CZ AT DE PT HU PL SI SK CZ AT DE PT HU PL SI SK Úroveň českého HDP na hlavu v paritě kupní síly se opětovně přibližuje k průměru eurozóny. V r. 17 dosáhla 83 %, odstup od jádra EA zůstává značný. Obnovilo se také dotahování cenové hladiny HDP k eurozóně. V r. 17 česká cenová hladina dosáhla 66 % průměru eurozóny. Přetrvává tak významný prostor pro další konvergenci, s níž bude spojeno reálné posilování měnového kurzu. 7

28 Reálná ekonomická konvergence Další ukazatele dlouhodobé konvergence (17, EA=1) EA=1 3 Potenciální produkt (Cobb-Dougrasova produkční funkce, mzr. v %, příspěvky v p.b.) 6 CZ AT DE PT HU PL SI SK HDP na zaměstnanou osobu v paritě kupní síly Cenová hladina spotřeby domácností Mzdy v paritě kupní síly Mzdy v EUR 1-1 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 I/15 I/16 I/17 I/18 Produktivita Kapitál Zaměstnanost Potenciální produkt Významným aspektem nedokončeného konverg. procesu je nižší úroveň mezd ve srovnání s průměrem eurozóny. V PPS dosahuje zhruba 6 %, v eurech necelých % průměru EA. Lze očekávat tlak na výraznější přibližování domácí mzdové hladiny (skrze nomin. posilování koruny a vyšší růst nomin. mezd), než k jakému došlo v období po globální krizi. Zrychlení růstu Y* odráží zvýšený přísp. všech výr. faktorů. 8

29 Děkuji za pozornost Petr Král ředitel sekce měnové 9

30 Záložní snímky 3

31 Příjmy domácností a úvěry na bydlení 1 Čisté peněžní příjmy vybraných příjmových skupin domácností (meziroční změny v %, v nominálním vyjádření) 5 Podíly domácností s úvěry na bydlení dle příjmových skupin (podíly v %, změny podílů v procentních bodech) decil. decil 3. decil. decil 5. decil 6. decil 7. decil 8. decil 9. decil 1. decil 1.decil. decil 5. decil 9. decil 1. decil Změna podílů Příjmy domácností vzrostly u všech příjmových skupin. V r. 16 rostly nejrychleji v prvních dvou příjmových decilech. Podíl domácností bez problému vyjít s příjmy vzrostl na %. Třetina domácností si nicméně i tak nemohla dovolit zaplatit neočekávaný běžný výdaj. Podíly domácností s úvěry na bydlení se zvýšily ve většině příjmových skupin. Podíl domácností s úvěry na bydlení v r. 17 vzrostl na 18 %. 31

32 Peněžní úspory domácností 16 1 Míra peněžních úspor jednotlivých příjmových skupin domácností (v %, rok 17) Lorenzova křivka (v % na obou osách, rok 17) Skutečnost 1.decil. decil 3. decil. decil Míra úspor 5. decil 6. decil 7. decil 8. decil 9. decil Podíl domácností s tvorbou úspor (pravá osa) 1. decil Příjmy Úspory Úvěry Míra peněžních úspor roste s výší příjmu. Pozn.: Osa x je procentní kumulativní podíl domácností podle příjmů a osa y je procentní kumulativní podíl domácností na příjmech, úsporách a úvěrech. V 1. až 8. příjmovém decilu byla v r. 18 pod úrovní souhrnné míry úspor. Tvar Lorenzovy křivky dokládá přetrvávající nerovnoměrnost v tvorbě peněžních úspor. Nerovnoměrnost u úspor byla vyšší než u příjmů a úvěrů. 3