PRINCIP ZÁPISU AKORDU POMOCÍ AKORDOVÝCH ZNAČEK

Transkript

1 Střed 15 Prosinec :00 PRINIP ZÁPISU KORU POMOÍ KOROVÝH ZNČK Určitě už se vám stlo že jste nkoukli do zpěvníku chtěli zhrát nějkou olíenou píseň hned ve druhém tktu vás odrdil zápis typu 5 + /mj7/9 - /13 Tk jste zpěvník zse zvřeli rdši zhráli po pměti Ptáčt Neojte se Všechno má svojí logiku není to tk otížné jk se n první pohled zdá Jk jsem uváděl hned n zčátku jednoduchá písničk se dá zhrát n tři kordy Ve stupnici dur to yly kordy Není náhodou že jsou to právě tyto kordy Tóny v nich osžené totiž tvoří stupnici dur ze které jsou tyto kordy vygenerovány kordu postvenému n prvním tónu příslušné stupnice říkáme tónik (v nšem přípdě kordu n čtvrtém tónu říkáme sudominnt ( kordu n pátém tónu stupnice dominnt ( Z důvodů snžšího vysvětlování se teď přetrnsponujeme do stupnice dur Pokud z těchto několik předchozích řádků nejste příliš moudří věřím že následující výkld vám jejich význm osvětlívezměte ztím jko holý fkt že do stupnice dur ptří kordy kord (tónik se skládá z tónů 1 / 5

2 Střed 15 Prosinec :00 kord (sudominnt z tónů kord (dominnt z tónů H Teď si všechny vyjmenovné tóny poskládáme pěkně z seou dostneme tuto řdu: H Pokud vám tento shluk písmenek něco připomíná máte dosttečné hudení vzdělání ke zvládnutí celé hudení teorie Kdo hádl že se jedná o počáteční písmenk zuky se sice npoprvé netrefil le když npovím že se jedná o stupnici dur jistě se kždému vyví že už něco podoného někde slyšel Konkrétně se jedná o ditonickou durovou stupnici jónskou vyrl jsem pro výkld tuto stupnici proto že oshuje pouze celé tóny tk je kždé vyočení z této stupnice n první pohled ptrné (proto jsem opustil původní stupnici dur která oshuje tóny 2 / 5

3 Střed 15 Prosinec :00 lší důležitý pozntek který z předchozího textu vyplývá je že zákldní kord je tvořen třemi tóny Podíváme-li se n skldu jednotlivých kordů n stupnici ze které jsou vytvořeny pozorněji všimneme si že tóny v jednotlivých kordech jsou od see vždy vzdáleny o jeden tón ve stupnici Npř kord je tvořen tóny (1 ve stupnici (3 ve stupnici (5 ve stupnici Podle toho kde se jednotlivé tóny ve stupnici nchází se i jmenují: 1 tón = prim 2 tón = sekund 3 tón = tercie 4 tón = kvrt 5 tón = kvint 6 tón = sext 7 tón = septim konečně 8 tón = oktáv Nejjednodušší kord se tedy skládá ze tří tónů je tvořen primou tercií kvintou Proto se těmto třítónovým kordům říká kvintkordy Kvintkord může ýt uďto durový neo mollový K pochopení rozdílu mezi nimi si nejprve povíme něco o intervlech Kromě toho že existují celé tóny (to jsou právě tóny H můžeme tyto tóny ještě o půltónu zvýšit neo snížit Pokud tón zvýšíme připojíme z znčku tónu symol (křížek čteme s příponou -is =is =is =is =is =i s H =His Pokud tón snížíme připojíme z znčku tónu symol (éčko čteme s příponou -es =es =es =s =es 3 / 5

4 Střed 15 Prosinec :00 =es =s B =Bé Pokud je vám n tomto výčtu odvozených půltónů něco podezřelého máte prvdu Nejdříve si povšimneme tónů s s Bé čkoliv pojmenování snížených půltónů tvoříme připojením přípony es k oznčení původního celého tónu u těchto tónů se musíme smířit s tím že jko všude i zde vyjímk potvrzuje prvidlo U tónů s s se jedná pouze o zjednodušení protože es es y se přecejenom šptně vyslovovlo le u tónu Bé je to trochu komplikovnější V původním yzntském znčení které se dodnes používá v nglicky mluvících zemích neexistuje oznčení tónu H le tento tón znčí B Snížením tónu B dostneme tón B U nás se vžilo oznčení celého tónu H sníženého B (vychází z německé úprvy znčení tónů Čsto díky tomu dochází k nejsnostem pokud hrjete podle zhrničních mteriálů je doré si nejprve vyzkoušet který kord se tím myslí Pro snížený tón H proto v prxi doporučuji používt vždy znčení B (čti Bé lší zvláštnost která už se týká právě intervlů mezi jednotlivými tóny njdeme u tónů is His es es Pokud se vám podřilo prokoust se předcházejícím odstvečkem pochopili jste z něj lespoň to že kromě celých tónů existují tké půltóny si vás příliš nepřekvpí že vzdálenost mezi tóny nemusí ýt měřen vždy jenom celými tóny le že některé tóny od see mohou ýt vzdáleny tké o půltón Vzdálenosti mezi dvěm tóny říkáme intervl V prxi pokud zmčknete n kytře n liovolné struně liovolné políčko rnknete potom zmčknete sousední políčko rnknete opět n té smé struně zhráli jste dv tóny které jsou od see vzdáleny právě o jeden půltón y jste zhráli tóny vzdálené o jeden tón museli y jste zmčknout strunu o jedno pole Intervl půltónu je tedy n kytře jedno políčko tón jsou políčk dvě Pokud si rozeereme intervly mezi jednotlivými tóny durové stupnice zjistíme že mezi tóny je intervl jednoho tónu mezi tké jednoho tónu le mezi je pouze půltón Mezi už je zse celý tón H tké le mezi H je opět pouze půltón Proto pokud zvýšíme tón o půltónu dostneme sice oprvdu tón is le tento tón je totožný s tónem Stejně tk tón His = Pokud snížíme tón získáme tón es který je totožný s tónem H snížením dostneme es = Ke stejnému prolému se dostneme i u dlších tónů Npř pokud zvýšíme tón o půl tónu dostneme is pokud snížíme tón o půl tónu dostneme s Tyto tóny všk znějí stejně drží se n stejném políčku Jsou to tóny tzv enhr monické Přehled všech intervlů v rozshu jedné oktávy si ukážeme n tzv chromtické stupnici 4 / 5

5 Střed 15 Prosinec :00 která oshuje všechny půltóny Stejně tk jko v ditonické durové stupnici (ditonická proto že oshuje jk intervly tón tk půltón se jednotlivé stupně nějk jmenují (prim sekund tercie kvrt kvint sext septim oktáv i v chromtické používáme pro kždý stupeň ustálené oznčení hromtická stupnice Název (=intervl od zákl Číselné tónu oznčení stupně čistá prim 1 (= velká sekund 2 (= velká tercie (=zmenšená 3 kvrt (= 4 - čistá kvrt 4 zmenšená kvint (=zvětšená 5 kvrt - čistá kvint 5 (= velká sext 6 (=B H velká septim 7 c čistá oktáv 8 Tón c je o oktávu výš než tón proto používáme jednou mlé jednou velké písmenko Z uvedeného výčtu vidíme že jednotlivé stupně tedy i intervly mezi jednotlivými tóny mohou ýt čisté (prim kvrt kvint oktáv mlé neo velké (sekund tercie sext septim z menšené neo zvětšené (opět prim kvrt kvint oktáv Intervly prim kvrt kvint oktáv tedy mohou ýt uď čisté zmenšené neo zvětšené intervly sekund tercie sext septim mohou ýt pouze mlé neo velké přičemž v ditonické durové stupnici se tyto intervly vyskytují pouze jko velké Nyní se vrátíme k kordovým znčkám kvintkordu Víme že npřdurový kvintkord postvený n tónu má znčku Oshuje tři tóny: primu (zákldní tón = tercii ( kvintu ( Mollový kvintkord má znčku mi oshuje tóny Tón je od zákldního tónu vzdálen o mlou tercii prim kvint zůstly eze změny Zkrtk 5 / 5