8.2 PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE V CHOVU SKOTU

Transkript

1 8.2 PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE V CHOVU SKOTU A. SELEKCE SKOTU Zákon č. 154/2000Sb O šlechtění,plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat ( plemenářský zákon ) Organizace zabývající se šlechtěním: Plemo a.s., ČMSCH a.s., Svaz chovatelů českého strakatého skotu, Svaz chovatelů masného skotu,genoservis a.s., VÚCHS Rapotín atd. Cíl: zlepšování genofondu plemen skotu v ČR ==> reprodukčních a produkčních vlastností - v praxi realizováno pomocí selekce její účinnost je dána odhadem plemenné hodnoty zvířat Selekční programy = soubor plemenářských + zooveterinárních opatření vedoucích k výběru žádaných jedinců - stanovují minimální selekční kriteria a hranice pro výběr otců a matek plemenných býků Selekční kritéria a hranice pro výběr matek býků u čestr Hlavní: PH kg bílkovin min. x + 1,7 s PH % bílkovin min. -0,07 obsah bílkovin,5 % výjimečně 3,4 % - za prvních 100 dní I. laktace min. 3,3 % hodnocení zevnějšku za užitkový typ a vemeno min. 80 b. (G+) dojitelnost APMV (stabilizační selekce) min. 1,9 minimální výška v kříži na I. laktaci 136 cm - na II. a další laktaci 140 cm maximální výška v kříži obvod hrudníku na I.laktaci 148 cm 195 cm - na II. a další laktaci 200 cm Doplňující: poměr obsahu bílkovin a tuku do 1 : 1,20 produkce bílkovin v kg: - za prvních 100 dnů I. laktace min. 100 kg - za I. laktaci min. 230 kg - za II. laktaci min. 260 kg - za III. laktaci min. 280 kg Základní principy selekce systematické testování všech plemenných býků - selekce býků a matek býků - připařování krav určených k reprodukci těmi nejlepšími býky (=zlepšovateli) - centrální evidence skotu

2 Systémy selekce skotu - provádí se hlavně negativní selekce = brakace vyřazování nevhodných zvířat - ekonomický význam rentability chovu Cíl: zkvalitňování genofondu stáda == zvyšování užitkovosti Předpoklady řádné selekce evidence a označování zvířat (dle vyhlášky č. 202/2010Sb.) - zapojení v kontrole užitkovosti (KU), popř. kontrole dědičnosti (KD) selekce telat podle zdravotního stavu + hmotnosti (přírůstek) 5-8% selekce jalovic podle růstu + hmotnosti + exteriéru + reprodukční vlastnosti (říje, zabřezávání) + zdraví - vyřazovány cucalky, neúspěšně zapouštěné, s vadou exteriéru - selekce v souladu s obměnou a doplňováním stavu krav (= s obratem stáda) - brakace % jalovice 7 18 měs., březí jalovice 1% selekce krav podle plodnosti + mléčné užitkovosti + zdravotní stav 20 30% selekce skotu ve výkrmu dle přírůstků + zdravotního stavu Obecné schéma šlechtění skotu

3 B. HODNOCENÍ PLEMENNÝCH ZVÍŘAT Plemenná hodnota = odhad dědičného založení (genotypu) hodnoceného zvířete pro dané znaky - vyjadřuje schopnost plemenných zvířat plodit takové potomstvo, které svými vlastnostmi odpovídá chovnému cíli!výsledná užitkovost = plemenná hodnota (genotyp) + vliv prostředí (genotyp) 100% = 40% + 60% odhad PH podle původu orientační závisí na výši dědivosti (h 2 ) daných vlastností - h 2 znaky jatečné hodnoty, h 2 reprodukční vlastnosti příbuznosti mezi jedincem a jeho příbuznými počtu hodnocených příbuzných zjišťuje se z rodokmenů dle užitkovosti předků (rodokmenná hodnota) pobočných příbuzných vlastní užitkovosti pomocí údajů zjištěných při kontrole užitkovosti závisí na výši dědivosti (h 2 ) daných vlastností užitkovosti potomstva nejpřesnější, dlouhá doba čekání - vychází z kontroly dědičnosti

4 - v současnosti se nejvíce používá metoda BLUP (nejlepší nestranné hodnocení daného zvířete) hodnocení zvířete (a následný odhad PH) podle několika znaků a faktorů, které danou užitkovost ovlivňují např. mléčná užitkovost + plodnost + exteriér Př. Modelové rovnice pro BLUP u masného skotu Y = SRO + PO + VEM + PHP + PHM + TP + HET + HEM + e Kde: Y - označuje naměřené užitkovosti, které jsou výsledkem působení součtu efektů na pravé straně rovnice SRO - skupina vrstevníků, uvnitř které je jedinec porovnáván na základě vlastní užitkovosti PO - pohlaví telete VEM - věk matky telete PHP - jedinec, plemenná hodnota pro přímý genetický efekt jedince (vlastní růstová schopnost) se zohledněním vzájemných příbuzností a skupin podle plemene, dědí se na potomstvo PHM - jedinec, plemenná hodnota pro maternální genetický efekt jedince (vliv mléčnosti matky na růst potomstva) se zohledněním vzájemných příbuzností a skupin podle plemene, dědí se na potomstvo TP - trvalé mateřské prostředí pro krávy s užitkovostí (se zváženými telaty) HET - heterózní efekt projevující se na telatech HEM - heterózní efekt projevující se na matkách e - působení náhodných - nekontrolovatelných činitelů na projev užitkovosti krávy hodnotí se dle exteriéru plodnosti (SP,mezidobí..) mléčné užitkovosti (obsah složek mléka, dojivost) býci, býčci, jalovice hodnotí se dle původu a exteriéru hodnocení exteriéru zpracovány podrobné metodiky lineárního popisu a hodnocení zvířat pro jednotlivá plemena ==> dle výsledků hodnocení je plemenný skot zařazen do tříd elita rekord ER elita A Ea elita B Eb I. a II. třída

5 KONTROLA UŽITKOVOSTI SKOTU Význam: posouzení aktuálních užitkových vlastností odhad plemenné hodnoty - dle směrnic ICAR (mezinárodní organizace sjednocující provádění KU a hodnocení zvířat) - prováděna akreditovanými plemenářskými organizacemi v chovech,kde požádali o KU a byly vybráni ( 1.KU u dojených plemen: a) kontrola mléčné užitkovosti - dojivost (průtokoměry) - obsah složek mléka (bílkoviny, tuk, SB..) - průběh laktace b) kontrola dojitelnosti Ø výdojek / minuta nebo relativní výdojek / 3 minuty doba dojení + dodojování - zjišťuje se 1x za život dojnice (na 1.laktaci) - pomocí průtokoměru a stopek c) kontrola plodnosti věk při 1.otelení - délka mezidobí - průběh porodu d) ostatní údaje vývin, důvody vyřazení, údaje o podmínkách chovu KU je prováděna několika metodami: Metoda A: - provádí ji pověřený pracovník plemenářské organizace Varianta A4: - standardní metoda - Ø intervaly 27,5 až 30,5 dne mezi kontrolními dny KU prováděna při ranním i večerním dojení - 12 nebo 13 kontrol za rok Varianta AT: - Ø intervaly 30 dní - KU prováděna střídavě jeden měsíc ráno a druhý měsíc večer - 12 kontrol za rok!!! první kontrola 6. den po otelení, poměrný vzorek na rozbor ml!!! Metoda B: - provádí chovatel ve spolupráci s pověřenou osobou dojený skot - Ø interval 30 dnů ranní+ večerní dojení v průběhu kontrolního dne - 12 kontrol za rok (za věrohodnost výsledků je zodpovědný chovatel) - výsledky se publikují odděleně od metody A - nelze je použít pro účely kontroly dědičnosti mléč. užitkovosti!! první kontrola 6. den po otelení!! -poměrný vzorek na rozbor ml -zaprahlá kráva v kontrolní den nadojí méně než 3,0 kg mléka 2.KU u plemen skotu bez tržní produkce mléka a) kontrola plodnosti a masné užitkovosti průběh porodu - hmotnost narozeného telete - růst telat b) hodnocení exteriéru krav užitkový typ, velikost těla, záď, utváření končetin atd. - užívá se zejména metoda B (!!nehodnotí se dojivost, dojitelnost, pouze mléčnost krávy!!)

6 - výsledky KU se zaznamenávají do předepsaných tiskopisů hlavní tiskopisy kontrolní list krávy - seznam narozených telat v KU - potvrzení o původu pomocné tiskopisy stájový zápisník - záznam o porodu - seznam kontrolovaných chovů

7 KONTROLA DĚDIČNOSTI SKOTU (KD) = úroveň předávání určité užitkové vlastnosti na potomstvo - skládá se z KD mléčné užitkovosti, dojitelnosti - masné užitkovosti Způsoby provádění KD porovnání užitkovosti potomstva plemeníka s užitkovostí matek matky x dcery porovnání užitkovosti potomstva s Ø užitkovostí stáda metoda vrstevnic (= stejně stará zvířata od různých rodičů chovaná ve stejných podmínkách) porovnání užitkovosti potomstva jednoho plemeníka s užitkovostí potomstva jiného plemeníka ==>využití metod BLUP Animal Model (AM) vychází z BLUP,zahrnuje více informací o příbuzných Test Day Model (TDM) KONTROLA DĚDIČNOSTI ZDRAVÍ (KDZ) - sleduje zdravotní stav v souvislosti s reprodukcí a následně zdraví a plodnost potomků Plemenice říje, pravidelnost pohl. cyklu, porod, poruchy plodnosti, vlastnosti vemena atd. Plemeník nervový typ, pohlavní reflexy, vady pohl. ústrojí, plodnost po inseminaci atd. - výsledky KU, KD, KDZ pak slouží k posouzení plemenné a užitkové hodnoty zvířat INTERBULL= mezinárodní organizace, která sjednocuje odhad plemenné hodnoty dle KD (podléhá ICAR)

8 C. METODY PLEMENITBY SKOTU - vytvořeny šlechtitelské programy pro jednotlivá plemena Plemenné knihy registrují základní údaje o plemenných zvířatech - poskytují údaje pro selekci zvířat Český strakatý skot užití kombinovaného užitkového křížení (Ayshire, RED Holštýn) C 1 = podíl 75% a více čestr C 2 = podíl 51 74% čestr C 3 = 50% a méně čestr Černostrakatý skot převodné křížení tzv. holštejnizace H 1 = 100% holštýnské plemeno H 2 = 87,5% a více H 3 = 74 87% H 4 = 50 74%