Zdanění energií v Evropské unii - základ pro ekologickou daňovou a fiskální reformu

Transkript

1 Zdanění energií v Evropské unii - základ pro ekologickou daňovou a fiskální reformu Konference Spolku na podporu ekologické daňové reformy (FÖS) 29. červen 2006, Praha Kai Schlegelmilch* Spolkové ministerstvo životního prostředí, ochrany přírody a jaderné, Berlín/SRN *I když stanoviska obsažená v této prezentaci se ve značném rozsahu kryjí se stanovisky spolkového ministerstva, je tento příspěvek míněn jako prezentace osobního názoru.

2 Vývoj cen ropy v USD (nominálně) mezi roky 1861 a , , ,00 60,00 Reihe 40,00 20,00 0, Jahr e

3 Vývoj reálných cen pohonných hmot* ( ) Ct/l Normalbenzin Diesel * v cenách roku 1995 SRU/SG 2005/Abb. 3-5; zdroj: Spolkový statistický úřad, 2004a; MWV, 2004;

4 Vývoj cen pohonných hmot (příjmově očištěný) v eurocentech/l Benzin Diesel Zdroj: Mineralölwirtschaftsverband, MWV, Mineralöl-Zahlen 2003, Spolkový statistický úřad, převzato od Steffen Hentrich, SRU, 2005

5 Důvody pro ekologickou daňovou reformu (EDR - I) Zvýšení nákladů na energie Snížení nákladů na práci Tax bads, not goods! / Ať jsou bez práce kilowatthodiny a ne lidé! 1.1. zdražit faktor energie a snížit spotřebu (neobnovitelných) zdrojů jsou omezené, ve střednědobém horizontu je tak jako tak musíme zachovat z principu mezigenerační spravedlnosti nesmí současné generace spotřebovat všechny zdroje zdroje jsou často importovány, což znamená závislost a náklady (dopad na obchodní bilanci)

6 Důvody pro ekologickou daňovou reformu (EDR - II) spalováním ropy, uhlí a zemního plynu uvolňujeme obrovské množství CO2, jehož zachycení v průběhu milionů let učinilo Zemi obyvatelnou už dnes jsou první důsledky člověkem působené změny klimatu zřetelné skrze zesílené bouře a povodně s nimiž jsme konfrontováni 2.2. Zlevnit faktor práce musí být odstraněno umělé zdražení lidské pracovní síly tak mohou být vytvořeny nové pracovní příležitosti

7 Důvody pro ekologickou daňovou reformu (EDR - III) V minulosti se spíš samovolně odehrála anti-ekologická daňová reforma: podíl daňové zátěže na celkových odvodech (v % na) práci 58 65,3 64,8 užití energií/přírody Ve smyslu principu odpovědnosti původce musí být náklady neseny tím, kdo je způsobil. To může být zajištěno prostřednictvím daní. Na rozdíl od nástrojů administrativní regulace umožňují tržně orientované nástroje jako daně decentralizovanou, nákladově efektivní a inovativní ochranu životního prostředí

8 Historie EDR v EU 1992: návrh Evr. komise CO2/energetická daň: postupný nárůst z 3 USD/barel v roce 1993 na 10 USD/barel v roce 2000, dodatečně ke stávajícímu zdanění energií, příjmově neutrální, daňové zvýhodnění pro průmysl, v závislosti na obdobná opatření v dalších členských státech OECD, návrh odůvodněn politikou ochrany ŽP 1995: návrh Evr. komise CO2/energetická daň: návrh z roku 1992, ale více flexibilní (sazby/okamžik zavedení) 1997: návrh Evr. komise: rozšíření stávajících minimálních sazeb platných od roku 1993 pro minerální oleje na všechny energetické produkty a zvýšení ve dvou krocích (1998 a 2002), odůvodnění politikou společného trhu 2001: návrh CO2/energetické daně z roku 1992/5 oficiálně stažen EK 2003: směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (oslabená verze návrhu z roku 1997), schválena Radou ministrů 27. října 2003, platnost od : směrnice 2004/74/ES stanovící přechodná období pro zdanění energetických produktů pro přistupující státy

9 Charakteristiky EDR v Evropě Oznámené a předvídatelné většinou nejméně dva, často ale ještě více let dopředu Malé kroky s možností environmentálně a ekonomicky akceptovatelných úprav žádné nenadálé změny se šokovými dopady Většinou výnosově neutrální s (CO2) energetickou daní jako hlavním prvkem V některých případech rovněž zaváděny daně na odpady, emise a chemické látky Téměř vždy paralelní snížení příspěvků na sociální pojištění/daně z příjmu

10 Užití výnosů při EDR v Evropě Většinou výnosově neutrální s (CO2) energetickou daní jako hlavním prvkem %: snížení příspěvků na sociální pojištění/daně zpříjmu Jen 0 10 %: podpůrné programy v ochraně ŽP nebo daňové úlevy (většinou primárně k podpoře akceptace EDR, s ohledem na obecný předpoklad Při EDR musí peníze jít do ochrany ŽP ) Pokud je jako primární politický cíl vytýčeno snížení ekonomicky škodlivých odvodů, obzvláště pak zatěžujících lidskou práci, může to také zvýšit akceptaci Výnosy musí být využity, aby byl odpor proti EDR překonán

11 Přehled o evropských zemích EDR realizována: Dánsko 1992/3/6/2000-2/5 Nizozemí 1991/96/2001/5 Norsko 1991/1997/9 Švédsko 1991/3/7/2000/1, +10-roční plán (do 2010) Velká Británie 1993/6/2001/3 Estonsko 2008/2013 Elementy EDR: Německo Finsko 1990/7 (1990 zavedlo daň z CO2 jako 1. na světě!) Francie 2000/1 (zavedení ztroskotalo na protiústavnosti) Itálie (od 2001 kvůli protestům zastaveno) Rakousko 1996/2004 Švýcarsko 1997/2006/8 (od 2008 plánováno v dopravě) Zárodky EDR: Belgie 1993 Slovinsko 1997/1998/2004

12 Charakteristika směrnice o zdanění energií (I) (jednorázové) zvýšení minimálních sazeb na minerální oleje (které se od 1993 neměnily), pro motorovou naftu je na rok 2010 plánováno další zvýšení Zavedení minimální sazby daně na elektřinu, stejně tak i zemní plyn a uhlí (jako tuhé palivo k vytápění) Rozdílné sazby, závisí na způsobu použití (pohonná hmota nebo palivo pro vytápění) Jiné způsoby užití (materiálové, pro chemickou redukci, elektrolýzu, výrobu elektřiny, užitkové teplo) nejsou směrnicí upraveny

13 Charakteristika směrnice o zdanění energií (II) Obchodní a průmyslové použití a použití za účelem vytápění je zpravidla zdaněno mírněji než soukromé užití a užití jako pohonné hmoty. Domácnosti ovšem mohou být také vyňaty. Energeticky ne-náročné podniky mohou získat 50% snížení Energeticky náročné podniky mohou získat 100% snížení V obou případech však musí předložit závazek k dosažení cílů ochrany životního prostředí (zlepšení energetické účinnosti) nebo se podílet na emisním obchodování Energetická náročnost je definována 2 možnými indikátory: Náklady na energie/hodnota produkce = min. 3 % Vnitrostátní daň z energie /přidaná hodnota = min. 0,5 %

14 Charakteristika směrnice o zdanění energií (III) Daňová sazba na motorovou naftu může být rozlišena pro obchodní a neobchodní spotřebu. Tím může být sazba na motorovou naftu pro neobchodní použití přizpůsobena zpravidla vyšší daňové sazbě na benzín. Přitom ale nesmí být vnitrostátní sazba nižší než byla k Francie a Itálie musely od roku 2005 opět zvýšit daňovou sazbu na motorovou naftu pro obchodní použití sníženou po protestech v roce Velká Británie se světově nejvyšší daní na motorovou naftu může tuto sazbu snížit, pokud zavede mýtné/poplatek (plánováno od 2006) pro nákladní vozidla a celkové daňové zatížení se nesníží. Nyní jsou ve Velké Británii sazby na naftu a benzín stejně vysoké.

15 Charakteristika směrnice o zdanění energií (IV) Daňové sazby mohou být diferencovány, bude-li to odůvodněno environmentálními parametry (např. nižší obsah síry) a bude-li dodržena minimální sazba. Přestože mezinárodní lety a plavba musí být nadále vyňata (např. kvůli Chicagské úmluvě z roku 1944), mohou však být zdaněny pohonné hmoty pro lety v jednom členském státě (vnitrostátní) a mezi dvěma členskými státy, pokud to připouští uzavřena dvoustranná dohoda o letecké přepravě. Dohody o letecké přepravě, které to v současnosti zakazují, ovšem mohou být při patřičné politické vůli změněny

16 Charakteristika směrnice o zdanění energií (V) Pro obnovitelné energie (paliva, pohonné hmoty, elektřinu), energetické produkty pro pilotní projekty, kolejovou dopravu a vnitrozemskou plavbu může být daňová sazba snížena až na nulu. To je v současnosti možné na časově neomezenou dobu (dosud je dohodnut časový rámec ). Energetické produkty, které jsou použity v zemědělství, lesnictví, při zahradnických pracích nebo chovu ryb mohou být zdaněny sazbou sníženou až na nulu. Početné výjimky a přechodná období pro jednotlivé členské státy: mnohé daňové sazby musejí být dosaženy teprve k roku 2007 nebo dokonce až Nejpozději k musí Rada na základě zprávy a návrhu Komise rozhodnout o minimálních sazbách od roku Směrnice vstoupila v platnost k Směrnice o přechodných obdobích (pro přistupující státy) k

17 Zdanění motorové nafty v členských státech EU (leden 2004) Rounded to /1.000 l, Tax rates as of January 2004 Source: COM New Minimum rate from 2010: 330 New Minimum rat es f rom 2004: 302 Minimum rate since1993: LV EE PL MT CY LT GR LUX A B E P CZ Sl FIN NL HU S SK IRL DK FR IT D UK New Member States 2004 EU-15

18 Zdanění motorové nafty v členských státech EU (leden 2005) Werte gerundet in / l, Steuersät ze Stand Januar 2005 Quelle: KOM x Neuer Mind.- sat z ab 2010: 330 Neuer Mind.- sat z ab 2004: 302 Mind.-satz seit 1993: LV EE PL MT CY LT GR LUX A B E P CZ Sl FIN NL HU S SK IRL DK FR IT D UK Neue Mitgliedstaaten 2004 EU-15

19 Cena lehkého topného oleje v EU25 (únor 2006) ( /l) 0,52 0,53 0,55 0,55 0,56 0,56 0,58 0,59 0,60 0,60 0,60 0,61 0,61 0,61 0,63 0,64 0,66 0,66 0,68 0,69 0,73 0,86 1,00 1,01 1,03 1,10 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 Luxemburg Litauen Belgien Großbritannien Estland Malta Deutschland Lettland Griechenland Slowenien Spanien Polen Slowakei Tschechien Finnland Frankreich Österreich Portugal Durchschnitt Irland Zypern Niederlande Schweden Dänemark Ungarn Italien

20 Cena benzínu včetně spotřební daně a DPH v EU a Švýcarsku (červenec 2005 Euro/1000 litrů) 275,82 126,50 287,60 127,81 287,01 132,19 304,70 115,68 309,81 135,38 296,00 148,73 377,36 155,79 392,31 154,53 398,60 155,38 395,69 137,11 381,84 183,80 442,68 442,09 417,00 453,36 419,93 532,95 589,20 580,80 526,11 564,00 540,60 654,50 564,19 685,03 668,10 469,38 426,94 829,26 422,47 837,88 447,38 866,58 466,52 886,91 442,30 887,49 486,77 931,50 401,58 934,73 421,02 967,87 419,21 973,20 461,26 994,06 179,37 139,24 178,42 176,40 218,41 205,88 453, ,23 411, ,50 486, ,50 475, ,50 448, ,03 453, ,07 447, ,29 195,91 410, ,43 220,16 419, ,90 245,36 455, ,78 207,72 474, ,33 250,16 460, ,78 174,62 436, ,00 221,87 492, ,39 191,14 407, ,40 224,21 511, ,25 69,82 449,37 988,57 Nicht steuerlicher Anteil Umsatzsteuer Mineralölsteuer Reihe4 LV EE LT CY MT GR SI CZ SK ES PL IE LU AT Ø HU PT FR FI SE IT DK DE BE UK NL CH

21 Charakteristika směrnice o zdanění energií (VI) V souhrnu je schválení směrnice důležitým politickým, symbolickým a s jistou rezervou i obsahový úspěch. Od roku 1992 byly Komisí předloženy celkem tři návrhy (1992/1995/1997). Na základě nezbytnosti jednomyslného schválení byl Radou přijat teprve návrh z roku 1997 a ve velmi zředěné podobě Blížící se přístup dalších členských států zvýšil tlak na přijetí. Avšak obsah směrnice je měřeno na environmentální cíle skromný a např. pro Německo má malý přínos. Měřeno potřebou dosažení jednomyslnosti je to ale důležitý krok vpřed k harmonizovanému zdanění energií

22 Charakteristika směrnice o zdanění energií (VII) Velkou výhodu směrnice lze spatřovat v tom, že od nově přistoupivších členských států, ale i některých starých členských států, vyžaduje zavedení nových daňových titulů a také zvýšení existujících daňových sazeb. Tak se může Evropa do roku 2010 stát konkurenceschopným a udržitelným regionem. K tomu by měla být v omezeném rozsahu zdaněna letecká doprava jako důležitý krok směrem ke spravedlnosti vměřítku nákladů. Také propojení zdanění energií s jinými nástroji jako je obchodování s emisními povolenkami může být hodnoceno pozitivně V souhrnu ale ukazuje provedení a obsah dosažené shody, že rozhodování na základě jednomyslnosti v otázkách daní a poplatků na úrovni Společenství vykazuje hluboké nedostatky a naléhavě potřebuje reformovat

23 Závěry Ekologické daně jsou potřebné, aby korigovaly nefungující trh (internalizace externalit) Mohou být dosaženy pozitivní vlivy na životní prostředí, ekonomické výhody a inovace Environmentální daně projevují nejlepší účinek, jsou-li součástí většího balíku opatření Problematické dopady na konkurenceschopnost a mohou být významně omezeny způsobem rozdělení výnosů Výnosy mohou být využity ke snížení jiných odvodů (nebo k financování energetických úspor) Mohou být dosaženy pozitivní vlivy na zaměstnanost

24 Kontakt: Kai Schlegelmilch Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit Alexanderplatz Berlin Tel.: Fax: Kai.Schlegelmilch@bmu.bund.de