11. Koloidní roztoky makromolekul
|
|
- Luděk Mach
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 11. Koloidní roztoky makromolekul Vysokomolekulární látky se ve vhodném rozpouštědle mohou samovolně rozpouštět za vzniku termodynamicky stálých pravých roztoků, jejichž částice koloidních rozměrů jsou tvořeny jednotlivými molekulami velkých rozměrů makromolekulami. Jsou to tedy útvary vázané chemickými valenčními silami. Tyto tzv. lyofilní koloidy mají mnoho podobných vlastností jako lyofobní soly (odst. 9.3), např. vykazují některé kinetické a optické vlastnosti typické pro koloidní systémy, ale mnoha vlastnostmi se od nich liší - např. nemají specifický povrch, neboť molekula nemá povrch v obvyklém slova smyslu Něco o makromolekulách Rozměry makromolekul jsou ve srovnání s běžnými molekulami značné (např. molekula ethanu má délku několik desetin nm, lineární molekuly kaučuku a celulózy 400 až 800 nm) a jejich molární hmotnost bývá alespoň 10 až 15 kg/mol. Hranice mezi malými molekulami a makromolekulami je však do jisté míry libovolná. Např. Staudinger pokládá látky s molekulami menšími než 2,5 nm za nízkomolekulární; za oblast pravých makromolekul považuje u lineárních polymerů molekuly s řetězcem délky od 125 nm. V důsledku velké molární hmotnosti jsou tyto látky netěkavé a nelze je destilovat. Většina z nich při zvyšování teploty postupně měkne a nemá určitou teplotu tání. Rozkládají se při teplotě nižší než bod varu. Vlastnosti vysokomolekulárních látek závisejí nejen na rozměrech, ale i na tvaru a struktuře molekul. Podle tvaru makromolekul jsou vysokomolekulární látky rozdělovány do několika skupin, mezi nimiž jsou možné různé přechodné typy: lineární polymery, větvené polymery, nekonečné síťovité struktury nebo globulární (korpuskulární) makromolekuly. Koloidní roztoky mohou tvořit pouze lineární polymery a z trojrozměrných ty, které mají molekuly omezených rozměrů globulární makromolekuly. Trojrozměrné síťovité molekuly bez prostorového omezení nemohou samovolným rozpouštěním přejít na samostatné disperzní částice koloidních rozměrů; může však do nich pronikat kapalina při zachování spojitosti struktury. O tom, v kterém rozpouštědle se vysokomolekulární sloučenina rozpouští, rozhoduje polarita: sloučeniny se silně polárními skupinami se rozpouštějí ve vodě nebo ve vodných roztocích elektrolytů, nepolární sloučeniny se rozpouštějí v nepolárních rozpouštědlech. Vysokomolekulární látky mohou být jak anorganické (např. amorfní síra, selen, křemičitany, slída, grafit, diamant, křemík) tak organické. Organické mohou být přírodní (bílkoviny, vyšší polysacharidy, přírodní kaučuk a pryskyřice), deriváty přírodních vysokomolekulárních látek (deriváty celulózy, bílkovin, kaučuku) i syntetické (polymerační produkty). Chování makromolekul v roztocích záleží na tom, zda makromolekula obsahuje či neobsahuje skupiny schopné elektrolytické disociace, tj. zda jde o elektrolyt či neelektrolyt Roztoky vysokomolekulárních neelektrolytů Vlivem tepelného pohybu jednotlivých částí (segmentů) nebo působením vnějších sil (např. střižného napětí vyvolaného rychlostním gradientem v tekoucím roztoku) může molekula lineárního polymeru v roztoku měnit svůj tvar. Je to umožněno otáčivostí členů uhlíkového řetězce kolem spojnic se sousedními uhlíky (intramolekulární rotace, obr. 11.1). Vedle translačního a rotačního pohybu celých molekul a vedle vibrace jejich částí představuje toto otáčení další stupeň volnosti tepelného pohybu. Neuspořádaný útvar, který tímto pohybem vzniká, se nazývá makromolekulární klubko. Obr Intramolekulární rotace Ve zředěných roztocích jsou makromolekuly od sebe dostatečně vzdálené, takže každé makromolekulární klubko je obklopeno jen molekulami rozpouštědla. Stupeň svinutí makromolekulárního klubka v roztoku závisí na afinitě segmentu makromolekulárního řetězce 11-1
2 k rozpouštědlu, která je výsledkem tří dílčích interakcí: interakcí polymer polymer, polymer rozpouštědlo a interakcí mezi molekulami rozpouštědla. V tzv. dobrých rozpouštědlech se makromolekula snaží vystavit působení rozpouštědla co nejvíce svých částí. Střední vzdálenost konců a tedy i objem klubka se zvětšuje, proniká do něj další rozpouštědlo klubko botná. Ve špatných rozpouštědlech je klubko více svinuté, protože dochází spíše k vytváření kontaktů mezi jednotlivými segmenty makromolekuly než k jejich styku s molekulami rozpouštědla. Rozpouštědla, v nichž jsou vzájemné interakce vyrovnané, se nazývají indiferentní neboli theta-rozpouštědla (řetězce makromolekul se chovají, jako kdyby byly tvořeny pouze hmotnými body - při náhodném setkání si navzájem nepřekážejí ani spolu neinteragují). Takového chování se dosáhne jen za určitých podmínek. Kvalita rozpouštědla se mění s teplotou theta podmínky pro danou dvojici polymer-rozpouštědlo existují při jediné teplotě, tzv. theta-teplotě. Při vyšších teplotách se klubko rozvine, pod touto teplotou klubko svůj objem zmenšuje. V koncentrovanějších roztocích přichází mnoho článků řetězce do styku s články jiných vysokomolekulárních řetězců přítomných v roztoku. Jednotlivé řetězce jsou pak propleteny a počet kontaktů mezi segmenty různých makromolekul roste s koncentrací. Po dosažení kritické (často malé) koncentrace polymeru z nich mohou vznikat reverzibilní gely (viz kap. 12). Obr Struktura různě koncentrovaných roztoků polymerů. Čárkovaná čára značí hranici domény klubka; mezery mezi řetězci jsou vyplněny molekulami rozpouštědla Roztoky vysokomolekulárních elektrolytů (polyelektrolytů) Makromolekuly, které obsahují skupiny schopné disociace, jsou označovány jako vysokomolekulární elektrolyty nebo polyelektrolyty. Polyelektrolyty mohou obsahovat jen kyselé skupiny (např. COO, OSO 3 ) nebo jen zásadité skupiny, např. NH + 3 (jsou málo četné) a amfoterní polyelektrolyty (např. bílkoviny) obsahují v postranních řetězcích jak zásadité, tak kyselé skupiny. Zatímco silně kyselé skupiny disociují prakticky úplně, jsou slabě kyselé a slabě zásadité skupiny disociovány pouze do určitého stupně. Poměry v téže molekule jsou však složité, neboť dvě stejné skupiny v jedné molekule mohou mít různou hodnotu disociační konstanty, má-li jejich nejbližší okolí v řetězci různou chemickou strukturu (např. náleží-li ke dvěma různým zbytkům v molekule bílkoviny). Kromě toho, nejsou-li dvě skupiny v téže molekule dostatečně vzdáleny, mohou navzájem ovlivňovat velikost svých disociačních konstant. Lineární makromolekuly, které obsahují pouze náboje stejného znaménka, se jen nesnadno a v malé míře svinují v klubka a ve zředěných roztocích existují spíše ve formě nataženého řetězce (obr a). To je způsobeno velkými odpudivými silami mezi souhlasně nabitými skupinami. Odpudivé účinky elektrostatických sil do jisté míry zeslabují protiionty vzniklé disociací. Je-li do roztoku přidán nízkomolekulární elektrolyt, stoupá iontová síla roztoku, iontová atmosféra kolem nabitých skupin se stlačuje a může se více uplatnit vliv tepelného pohybu na svinutí makromolekuly v klubko. Již malými přídavky elektrolytu se původně natažený řetězec svinuje. Obr Tvar lineárních polyelektrolytů v roztoku 11-2
3 U amfoterních makromolekul současně existují kladné a záporné náboje, které na sebe působí přitažlivými silami. Řetězec se svinuje do útvaru, jehož podoba je určena způsobem střídání nábojů podél řetězce (v případě pravidelného střídání může vzniknout šroubovice viz obr b). Nízkomolekulární ionty opět odstiňují vliv nabitých skupin makromolekuly na její tvar; přídavkem elektrolytu se i v tomto případě přiblíží řetězec normálnímu stupni svinutí, charakteristickému pro nenabitou makromolekulu (např. fibrilární proteiny). Při vysokých ph mají amfoterní makromolekuly disociovány jen kyselé skupiny; slabě zásadité skupiny nedisociují a makromolekula je nabita záporně. Příkladem amfoterních makromolekul mohou být bílkoviny: (NH ) R (COOH) + y OH = (NH ) R (COO ) + y H O 2 x y 2 x y 2 Naopak při nízkých ph disociují jen zásadité skupiny a náboj makromolekuly je tedy kladný; + (NH ) R (COOH) + x H O = (NH ) R (COOH) + x H O 2 x y 3 3 x + y 2 Při středních hodnotách ph disociují částečně jak kyselé tak zásadité skupiny a vznikají obojetné ionty (amfiionty) s kladnými i zápornými náboji v jedné makromolekule. Nejvhodnější podmínky pro svinutí makromolekuly do tvaru spirály jsou v okolí izoelektrického bodu, kdy je počet kladných i záporných nábojů stejný, takže celkový náboj makromolekuly je nulový: (NH + 3) m R (COO ) m Jestliže se tyto spirály složí do kompaktních útvarů, vznikají trojrozměrné globulární proteiny. Jednotlivé části řetězců uvnitř globulární makromolekuly jsou spojeny chemickými a fyzikálními vazbami. Tyto vazby jsou tak silné, že v určitém rozmezí podmínek nemohou do globulární makromolekuly proniknout molekuly vody a ani nedochází ke změně jejího tvaru. Do styku s rozpouštědlem přicházejí pouze skupiny na povrchu makromolekuly. Globulární makromolekuly se v roztoku chovají jako tuhé částice podobně jako částice lyofobních solů Vlastnosti roztoků makromolekul Roztoky makromolekul se stabilitou podobají pravým roztokům. Aby došlo k vyloučení další fáze, je nutno snížit vhodným zásahem rozpustnost polymeru (změnou teploty, přídavkem třetí složky špatného rozpouštědla nebo elektrolytů ve velké koncentraci, u globulárních proteinů denaturací změnou ve struktuře makromolekuly). Mnoho vlastností roztoků vysokomolekulárních látek závisí na molární hmotnosti. Její stanovení je proto důležitou součástí studia i kontroly jak přirozených tak syntetických polymerů. Difuzní koeficient makromolekul v roztocích není příliš velký (vzhledem k jejich velkým rozměrům). Měření difuzního koeficientu v kombinaci s měřením sedimentační rychlosti se využívá ke zjišťování molárních hmotnosti (např. bílkovin). K tomuto účelu se často měří také sedimentační rovnováha v dostatečně silném odstředivém poli. V gravitačním poli jsou roztoky polymerů vzhledem k malému rozdílu v hustotách rozpuštěné látky a rozpouštědla obvykle sedimentačně stálé. Osmotický tlak je měřitelný jak u roztoků vysokomolekulárních neelektrolytů i elektrolytů, jsou-li připraveny v dostatečně vysoké koncentraci. Z naměřených hodnot osmotického tlaku je možno vypočítat nejen molární hmotnost, ale i viriální koeficient, charakterizující interakce makromolekuly s rozpouštědlem. Rozptyl světla lyofilními koloidními roztoky není tak intenzivní jako u lyofobních koloidních soustav, což je mimo jiné způsobeno malým rozdílem v indexech lomu polymeru a prostředí. Výsledky měření jsou využívány jak ke stanovení molární hmotnosti tak i některých geometrických parametrů částic. Lineární molekuly polymerů nejsou viditelné v ultramikroskopu, neboť lineární makromolekuly se blíží koloidním rozměrům jen svou délkou; v dalších dvou směrech odpovídají jejich rozměry běžným molekulám. Mimo to brání pozorování makromolekul ultramikroskopem malý rozdíl v indexech lomu polymeru a prostředí, případně jejich solvatace. 11-3
4 Studium viskozity roztoků lineárních polymerů poskytuje informace o tvaru, velikosti a chování makromolekul v roztocích. Viskozita zředěných roztoků je tím větší, čím větší je objem makromolekulárního klubka. V dobrém rozpouštědle se makromolekula snaží přivést do styku s jeho molekulami co nejvíce řetězců, proto se více rozvine a klubko nabývá větších rozměrů. Tím ovšem stoupne viskozita roztoku. Nízká viskozita zředěného roztoku naopak svědčí o tom, že afinita polymeru k rozpouštědlu není příliš velká makromolekulární řetězec se svíjí do hustšího, menšího klubka. Viskozita koncentrovanějších roztoků je ovlivněna vznikem přechodných asociačních spojů mezi jednotlivými řetězci, takže roste rychleji než s první mocninou koncentrace. Viskozimetrická měření jsou často využívána ke stanovení molární hmotnosti jednotlivých frakcí lineárních polymerů (odst ). Viskozita zředěných roztoků globulárních polymerů s kulovitými částicemi se většinou řídí Einsteinovou rovnicí (7.8). Polyelektrolyty, které obsahují skupiny schopné disociace, vytvářejí při rozpouštění ve vodě elektricky nabité částice, které vykazují elektrokinetické jevy (odd. 10.3) Molární hmotnost lineárních makromolekul z viskozitních měření V roztocích lineárních makromolekul jsou objemy částic, a tím i viskozita, ovlivňovány množstvím rozpouštědla zadržovaného v makromolekulárních klubkách (viz odst. 11.2), které se pohybuje spolu s klubkem. To závisí na ohebnosti řetězců makromolekuly, na afinitě polymeru k rozpouštědlu i na délce makromolekulárního řetězce. Vztah mezi viskozitou makromolekulárních roztoků a molární hmotností polymeru vyjadřuje Markova-Houwinkova rovnice [ ] = K (M rel ) a (11.1) kde [ ] je limitní viskozitní číslo, definované jako společná limita redukované a inherentní viskozity pro nekonečné zředění viz rov. (7.6), (7.7), M rel je relativní molární hmotnost polymeru*, K a a jsou konstanty charakteristické pro dvojici polymer - rozpouštědlo. Markova- Houwinkova rovnice se používá při výpočtu molární hmotnosti jednotlivých frakcí určitého polymeru z naměřené koncentrační závislosti viskozity roztoků polymeru. Hodnoty [ ] stanovíme společnou extrapolací redukované a inherentní viskozity, vypočtených z experimentálních dat, jak ukazuje obr Konstanty K a a je nutno určit experimentálně na základě molárních hmotností stanovených jinými metodami (např. rozptylem světla) pro frakce měřeného polymeru s co nejužším rozdělením molárních hmotností. Použití této metody je proto omezeno pouze na stanovení molárních hmotností jednotlivých frakcí téhož polymeru. U polydisperzního systému dostaneme měřením viskozity střední hodnotu molární hmotnosti, pro kterou platí vztah 1/ a M η ( Wi M i a ) (11.2) kde W i je hmotnostní zlomek frakce i, M leží mezi číselným a hmotnostním středem (viz odst ), M N M MW. Obr Extrapolace viskozitních dat * Relativní molekulová hmotnost látky (bezrozměrná) je číselně rovna molární hmotnosti s rozměrem g mol
5 11-5
Rozměry makromolekul jsou ve srovnání s běžnými molekulami značné: délka lineární molekuly kaučuku a celulózy
Pravé roztoky, termodynamicky stálé. Částice - jednotlivé molekuly velkých rozměrů - útvary vázané chemickými valenčními silami. Vysokomolekulární látky- molární hmotnost alespoň 10 až 15 kg/mol Rozměry
VíceRozpustnost Rozpustnost neelektrolytů
Rozpustnost Podobné se rozpouští v podobném látky jejichž molekuly na sebe působí podobnými mezimolekulárními silami budou pravděpodobně navzájem rozpustné. Př.: nepolární látky jsou rozpustné v nepolárních
Více7. Viskozita disperzních soustav
7. Viskozita disperzních soustav 7.1 Newtonův zákon Viskozita je mírou vnitřního odporu tekutiny vůči toku relativnímu pohybu sousedních elementů tekutiny. V důsledku chaotického tepelného pohybu a mezimolekulárních
VíceAcidobazické děje - maturitní otázka z chemie
Otázka: Acidobazické děje Předmět: Chemie Přidal(a): Žaneta Teorie kyselin a zásad: Arrhemiova teorie (1887) Kyseliny jsou látky, které odštěpují ve vodném roztoku proton vodíku H+ HA -> H+ + A- Zásady
VíceTypy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,
VíceOpakování
Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony
VíceSměsi, roztoky. Disperzní soustavy, roztoky, koncentrace
Směsi, roztoky Disperzní soustavy, roztoky, koncentrace 1 Směsi Směs je soustava, která obsahuje dvě nebo více chemických látek. Mezi složkami směsi nedochází k chemickým reakcím. Fyzikální vlastnosti
VíceRoztoky - elektrolyty
Roztoky - elektrolyty Roztoky - vodné roztoky prakticky vždy vedou elektrický proud Elektrolyty látky, které se štěpí disociují na elektricky nabité částice ionty Původně se předpokládalo, že k disociaci
VíceChemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.
Chemická vazba Volné atomy v přírodě jen zcela výjimečně (vzácné plyny). Atomy prvků mají snahu se navzájem slučovat a vytvářet molekuly prvků nebo sloučenin. Atomy jsou v molekulách k sobě poutány chemickou
VíceMolekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů
Molekulová fyzika a termika Přehled základních pojmů Kinetická teorie látek Vychází ze tří experimentálně ověřených poznatků: 1) Látky se skládají z částic - molekul, atomů nebo iontů, mezi nimiž jsou
Vícetest zápočet průměr známka
Zkouškový test z FCH mikrosvěta 6. ledna 2015 VZOR/1 jméno test zápočet průměr známka Čas 90 minut. Povoleny jsou kalkulačky. Nejsou povoleny žádné písemné pomůcky. U otázek označených symbolem? uvádějte
VíceRoztoky - druhy roztoků
Roztoky - druhy roztoků Roztok = homogenní směs molekul, které mohou být v pevném (s), kapalném (l) nebo plynném (g) stavu Složka 1 Složka 2 Stav směsi Příklad G G G Vzduch G L L Sodová voda (CO 2 ) G
VíceGymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.
Vyučovací předmět - Chemie Vzdělávací obor - Člověk a příroda Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4. ročník - seminář
VíceTřídění látek. Chemie 1.KŠPA
Třídění látek Chemie 1.KŠPA Systém (soustava) Vymezím si kus prostoru, látky v něm obsažené nazýváme systém soustava okolí svět Stěny soustavy Soustava může být: Izolovaná = stěny nedovolí výměnu částic
VíceOBECNÁ CHEMIE. Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO.
OBECNÁ CHEMIE Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO burda@karlov.mff.cuni.cz HMOTA, JEJÍ VLASTNOSTI A FORMY Definice: Každý hmotný objekt je charakterizován dvěmi vlastnostmi
VíceMol. fyz. a termodynamika
Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli
Více2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi
1. ZÁKLADNÍ POJMY 1.1 Systém a okolí 1.2 Vlastnosti systému 1.3 Vybrané základní veličiny 1.3.1 Množství 1.3.2 Délka 1.3.2 Délka 1.4 Vybrané odvozené veličiny 1.4.1 Objem 1.4.2 Hustota 1.4.3 Tlak 1.4.4
VíceRoztok. Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu. Pravé roztoky
Roztok Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu Pravé roztoky Micelární a koloidní roztoky (suspenze): částice velké 1 nm 10 µm Tyndallův jev 1 Druhy roztoků Složka
VíceRoztok. Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu. Pravé roztoky
Roztok Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu Pravé roztoky Micelární a koloidní roztoky (suspenze): částice velké 1 nm 10 µm Tyndallův jev rozptyl světla 1 Druhy
VíceLátkové množství n poznámky 6.A GVN
Látkové množství n poznámky 6.A GVN 10. září 2007 charakterizuje látky z hlediska počtu částic (molekul, atomů, iontů), které tato látka obsahuje je-li v tělese z homogenní látky N částic, pak látkové
VíceÚvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.
Víceneionogenní aniontové kationtové amfoterní
Koloidně disperzní částice - micely - vznikají vratnou asociací z pravých roztoků některých nízkomolekulárních látek. Na rozdíl od lyofobních micel nepotřebují umělou stabilizaci, jejich velikost, koncentrace
VíceStruktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura proteinů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi proteinogenní aminokyseliny patří a) kyselina asparagová b) kyselina glutarová c) kyselina acetoctová d) kyselina glutamová Mezi proteinogenní
VíceNetkané textilie. Materiály 2
Materiály 2 1 Pojiva pro výrobu netkaných textilií Pojivo je jednou ze dvou základních složek pojených textilií. Forma pojiva a jeho vlastnosti předurčují technologii a podmínky procesu pojení způsob rozmístění
VíceRoztok. Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu
Roztok Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu Pravé roztoky Micelární a koloidní roztoky (suspenze): částice 1 nm 10 μm Micela Tyndallův jev rozptyl světla 1 Druhy
VícePolymery lze rozdělit podle několika kritérií. Podle původu rozlišujeme polymery přírodní a syntetické. Přírodní polymery jsou:
MAKROMOLEKULÁRNÍ LÁTKY (POLYMERY) Makromolekuly jsou molekulové systémy složené z velkého počtu atomů vázaných chemickými vazbami do dlouhých řetězců. Tyto řetězce tvoří pravidelně se opakující části,
VíceSkupenské stavy látek. Mezimolekulární síly
Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.
VíceZákladem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:
Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie
Více12. Elektrochemie základní pojmy
Důležité veličiny Elektroda, článek Potenciometrie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Důležité veličiny proud I (ampér - A) náboj Q (coulomb - C) Q t 0 I dt napětí, potenciál
VíceGymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto SUBSTITUČNÍ DERIVÁTY KARBOXYLOVÝCH O KYSELIN R C O X karboxylových kyselin - substituce na vedlejším uhlovodíkovém řetězci aminokyseliny - hydroxykyseliny
VíceKapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
VíceFyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013
Učební osnova předmětu Fyzikální chemie Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: Forma vzdělávání: Celkový počet vyučovacích hodin za studium: Analytická chemie Chemická technologie Ochrana životního
VíceLaboratorní cvičení 5
Laboratorní cvičení 5 CENTRIFUGACE slouží k rozdělení částic pomocí odstředivé síly. Často jde o urychlení sedimentace. Zatímco při sedimentaci se částice rozdělují podle své hustoty vlivem gravitačního
VíceChemické výpočty I (koncentrace, ředění)
Chemické výpočty I (koncentrace, ředění) Pavla Balínová Předpony vyjadřující řád jednotek giga- G 10 9 mega- M 10 6 kilo- k 10 3 deci- d 10-1 centi- c 10-2 mili- m 10-3 mikro- μ 10-6 nano- n 10-9 piko-
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny
Nauka o materiálu Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny Difuze v tuhých látkách Difuzí nazýváme přesun atomů nebo iontů na vzdálenost větší než je meziatomová vzdálenost. Hnací
VíceTest vlastnosti látek a periodická tabulka
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-08 Téma: Test vlastnosti látek a periodická tabulka Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Test vlastnosti
VíceN A = 6,023 10 23 mol -1
Pro vyjadřování množství látky se v chemii zavádí veličina látkové množství. Značí se n, jednotkou je 1 mol. Látkové množství je jednou ze základních veličin soustavy SI. Jeden mol je takové množství látky,
VíceAutokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce
Vysoká škola chemicko technologická v Praze Ústav organické technologie (111) Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce Vypracoval : Bc. Tomáš Sommer Předmět: Vícefázové reaktory (prof. Ing.
VíceChemické výpočty I. Vladimíra Kvasnicová
Chemické výpočty I Vladimíra Kvasnicová 1) Vyjadřování koncentrace molarita procentuální koncentrace převod jednotek 2) Osmotický tlak, osmolarita Základní pojmy koncentrace = množství rozpuštěné látky
VíceGymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie, anorganická chemie 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný
VíceATOMOVÉ JÁDRO. Nucleus Složení: Proton. Neutron 1 0 n částice bez náboje Proton + neutron = NUKLEON PROTONOVÉ číslo: celkový počet nukleonů v jádře
ATOM 1 ATOM Hmotná částice Dělit lze: Fyzikálně ANO Chemicky Je z nich složena každá látka Složení: Atomové jádro (protony, neutrony) Elektronový obal (elektrony) NE Elektroneutrální částice: počet protonů
Více1. Látkové soustavy, složení soustav
, složení soustav 1 , složení soustav 1. Základní pojmy 1.1 Hmota 1.2 Látky 1.3 Pole 1.4 Soustava 1.5 Fáze a fázové přeměny 1.6 Stavové veličiny 1.7 Složka 2. Hmotnost a látkové množství 3. Složení látkových
VíceÚVODNÍ POJMY, VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D08_Z_OPAK_T_Uvodni_pojmy_vnitrni_energie _prace_teplo_t Člověk a příroda Fyzika
VíceChemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Koloidní
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ.
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ. Protokol o provedeném měření Druh měření Měření vodivosti elektrolytu číslo úlohy 2 Měřený předmět Elektrolyt Měřil Jaroslav ŘEZNÍČEK třída
VíceC. + Degradační reakce polymerů polymerní řetězec se štěpí na menší části
Degradační reakce polymerů polymerní řetězec se štěpí na menší části 1) Degradace začínající na konci řetězce - odštěpuje se jedna monomerní jednotka po druhé (př. zahřívání PS, PMMA, POM, silonu na vyšší
VícePřírodní vědy - Chemie vymezení zájmu
Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu Hmota Hmota má dualistický, korpuskulárně (částicově) vlnový charakter. Převládající charakter: korpuskulární (částicový) - látku vlnový - pole. Látka se skládá z
VíceJana Fauknerová Matějčková
Jana Fauknerová Matějčková převody jednotek výpočet ph ph vodných roztoků ph silných kyselin a zásad ph slabých kyselin a zásad, disociační konstanta, pk ph pufrů koncentace 1000mg př. g/dl mg/l = = *10000
Vícemetoda je základem fenomenologické vědy termodynamiky, statistická metoda je základem kinetické teorie plynů, na níž si princip této metody ukážeme.
Přednáška 1 Úvod Při studiu tepelných vlastností látek a jevů probíhajících při tepelné výměně budeme používat dvě různé metody zkoumání: termodynamickou a statistickou. Termodynamická metoda je základem
VíceCHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.
CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky
Nauka o materiálu Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Opakování z minula Materiál Degradační procesy Vnitřní stavba atomy, vazby Krystalické, amorfní, semikrystalické Vlastnosti materiálů chemické,
VíceRozpustnost s. Rozpouštění = opakem krystalizace Veličina udávající hmotnost rozpuštěné látky v daném objemu popř. v hmotnosti nasyceného roztoku.
Rozpustnost 1 Rozpustnost s Rozpouštění = opakem krystalizace Veličina udávající hmotnost rozpuštěné látky v daném objemu popř. v hmotnosti nasyceného roztoku. NASYCENÝ = při určité t a p se již více látky
VíceBílkoviny. Bílkoviny. Bílkoviny Jsou
Bílkoviny Bílkoviny Úkol: Vyberte zdroje bílkovin: Citróny Tvrdý sýr Tvaroh Jablka Hovězí maso Luštěniny Med Obilí Vepřové sádlo Hroznové víno Bramborové hlízy Řepa cukrovka Bílkoviny Základními stavebními
VíceSložení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství)
VZOROVÉ PŘÍKLADY Z CHEMIE A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava Doporučená literatura z chemie: Prakticky jakákoliv celostátní učebnice
VíceRozdĚlení gelů. podle chování ve vysušeném stavu
GELY souvislá trojrozměrná síť, prostoupená disperzním prostředím Spojité je nejen disperzní prostředí, ale i disperzní podíl Disperzní částice nejsou schopné se nezávisle pohybovat disperzním prostředím
VíceBiofyzika laboratorní cvičení
Biofyzika laboratorní cvičení Cvičení z biofyziky 1. A) Stanovení koncentrace glukosy polarimetricky B) Mutarotace glukosy C) Refraktometrie 2. A) Potenciometrické stanovení disociační konstanty B) Kapacita
VíceANODA KATODA elektrolyt:
Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -
VíceMAKROMOLEKULÁRNÍ CHEMIE
MAKROMOLEKULÁRNÍ Doporučená literatura: CHEMIE OCH/MMC/MMCH doc.rndr. Jakub Stýskala, Ph.D. 1. Nálepa K.: Stručné základy chemie a fyziky polymerů, UPOL, 1990 2. Vollmert B: Základy makromolekulární chemie,
Vícertuť při 0 o C = 470 mn m 1 15,45 17,90 19,80 21,28
zkapalněné plyny - velmi nízké; např. helium 0354 mn m při teplotě 270 C vodík 2 mn m při teplotě 253 C roztavené kovy - velmi vysoké; např. měď při teplotě tání = 00 mn m organické látky při teplotě 25
VíceLátky, jejich vlastnosti, skupenství, rozpustnost
- zná zásady bezpečné práce v laboratoři, poskytne první pomoc a přivolá pomoc při úrazech - dokáže poznat a pojmenovat chemické nádobí - pozná skupenství a jejich přeměny - porovná společné a rozdílné
VíceHydrochemie koncentrace látek (výpočty)
1 Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) 1 mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve
VíceTabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta
Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.
VíceKapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů
Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů RNDr. Karel Berka, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Zkouška a doporučená literatura Ústní kolokvium Doporučená literatura
VíceSkupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe
Skupenské stavy Plyn Zcela neuspořádané Hodně volného prostoru Zcela volný pohyb částic Částice daleko od sebe Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe
VíceKapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
VíceV organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
Víceurychlit sedimentaci pevných částic v hustota, viskozita
Centrifugace Literatura Centrifugace Důvodem použití centrifug je nutnost urychlit sedimentaci pevných částic v kapalném prostředí. Nasedimentacimávliv 1. vlastnost látky: velikost, tvar, hustota 2. vlastnost
VíceTeorie kyselin a zásad poznámky 5.A GVN
Teorie kyselin a zásad poznámky 5A GVN 13 června 2007 Arrheniova teorie platná pouze pro vodní roztoky kyseliny jsou látky schopné ve vodném roztoku odštěpit vodíkový kation H + HCl H + + Cl - CH 3 COOH
VíceStruktura. Velikost ionexových perliček Katex. Iontová výměna. Ionex (ion exchanger) Iontoměnič Měnič iontů. Katex (cation exchanger) Měnič kationtů
Ionex (ion exchanger) Iontoměnič Měnič iontů gelová Struktura makroporézní Katex (cation exchanger) Měnič kationtů Anex (anion exchanger) Měnič aniontů Velikost ionexových perliček Katex Silně kyselý katex
Více2.3 CHEMICKÁ VAZBA. Molekula bílého fosforu P 4 a kyseliny sírové H 2 SO 4. Předpona piko p je dílčí jednotkou a udává velikost m.
2.3 CHEMICKÁ VAZBA Spojováním dvou a více atomů vznikají molekuly. Jestliže dochází ke spojování výhradně atomů téhož chemického prvku, pak se jedná o molekuly daného prvku (vodíku H 2, dusíku N 2, ozonu
VíceZákony ideálního plynu
5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8
VíceJana Fauknerová Matějčková
Jana Fauknerová Matějčková vyjadřování koncentrace molarita procentuální koncentrace osmolarita, osmotický tlak ředění roztoků převody jednotek předpona označení řád giga- G 10 9 mega- M 10 6 kilo- k 10
VíceOBECNÁ CHEMIE František Zachoval CHEMICKÉ ROVNOVÁHY 1. Rovnovážný stav, rovnovážná konstanta a její odvození Dlouhou dobu se chemici domnívali, že jakákoliv chem.
VíceBiofyzikální chemie interakce bílkovin s ligandy, koloidy v biochemii, rovnováha na membránách. Zita Purkrtová březen duben 2012
Biofyzikální chemie interakce bílkovin s ligandy, koloidy v biochemii, rovnováha na membránách Zita Purkrtová březen duben 2012 Interakce bílkovin s ligandy vratné interakce množství ligandu vázaného na
VíceSložení roztoků. Výukové materiály. Chlorid sodný. Autor: RNDr. Jana Parobková. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl.
Výukové materiály Složení roztoků Autor: RNDr. Jana Parobková Chlorid sodný Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: Chemie Tematický celek: Roztoky ev. Halogenidy alkalických
VíceV nejnižším energetickém stavu valenční elektrony úplně obsazují všechny hladiny ve valenčním pásu, nemohou zprostředkovat vedení proudu.
POLOVODIČE Vlastní polovodiče Podle typu nosiče náboje dělíme polovodiče na vlastní (intrinsické) a příměsové. Příměsové polovodiče mohou být dopované typu N (majoritními nosiči volného náboje jsou elektrony)
VíceZáklady molekulové fyziky a termodynamiky
Základy molekulové fyziky a termodynamiky Molekulová fyzika je částí fyziky, která zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného silového působení částic, z nichž jsou
Více1. Příloha 1 Návod úlohy pro Pokročilé praktikum z biochemie I
1. Příloha 1 Návod úlohy pro Pokročilé praktikum z biochemie I Vazba bromfenolové modři na sérový albumin Princip úlohy Albumin má unikátní vlastnost vázat menší molekuly mnoha typů. Díky struktuře, tvořené
VíceBiofyzikální chemie interakce bílkovin s ligandy, koloidy v biochemii, rovnováha na membránách. Zita Purkrtová říjen - prosinec 2015
Biofyzikální chemie interakce bílkovin s ligandy, koloidy v biochemii, rovnováha na membránách Zita Purkrtová říjen - prosinec 2015 energie [kj/mol] energie [kj/mol] Kodíček, M.; Karpenko, V.: Biofysikální
VíceSHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY chemie 8.ročník ZŠ
SHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY chemie 8.ročník ZŠ 1. ČÍM SE ZABÝVÁ CHEMIE VLASTNOSTI LÁTEK, POKUSY - chemie přírodní věda, která studuje vlastnosti a přeměny látek pomocí pozorování, měření a pokusu - látka
VíceGymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný projektor, transparenty,
Více5. Stavy hmoty Kapaliny a kapalné krystaly
a kapalné krystaly Vlastnosti kapalin kapalných krystalů jako rozpouštědla Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti kapaliny nestálé atraktivní interakce (kohezní síly) mezi molekulami,
VíceHydrochemie koncentrace látek (výpočty)
Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve 2
VíceVztah pro výpočet počtu otáček za minutu pro známou hodnotu RCF: n =
Centrifugace Centrifugace slouží k rozdělení částic pomocí odstředivé síly. Často jde o urychlení sedimentace. Zatímco při sedimentaci se částice rozdělují podle své hustoty vlivem gravitačního zrychlení,
VíceSADA VY_32_INOVACE_CH2
SADA VY_32_INOVACE_CH2 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Ing. Zbyňkem Pyšem. Kontakt na tvůrce těchto DUM: pys@szesro.cz Výpočet empirického vzorce Název vzdělávacího
VícePrůvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
VíceHmotnostní spektrometrie
Hmotnostní spektrometrie Princip: 1. Ze vzorku jsou tvořeny ionty na úrovni molekul, nebo jejich zlomků (fragmentů), nebo až volných atomů dodáváním energie, např. uvolnění atomů ze vzorku nebo přímo rozštěpení
VíceTERMODYNAMIKA Ideální plyn TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
TERMODYNAMIKA Ideální plyn TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Ideální plyn je zjednodušená představa skutečného plynu. Je dokonale stlačitelný
VíceGymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Seminář chemie (SCH) Náplň: Obecná chemie, anorganická chemie, chemické výpočty, základy analytické chemie Třída: 3. ročník a septima Počet hodin: 2 hodiny týdně Pomůcky: Vybavení odborné učebny,
VíceStanovení kritické micelární koncentrace
Stanovení kritické micelární koncentrace TEORIE KONDUKTOMETRIE Měrná elektrická vodivost neboli konduktivita je fyzikální veličinou, která popisuje schopnost látek vést elektrický proud. Látky snadno vedoucí
VíceZákladní chemické výpočty I
Základní chemické výpočty I Tomáš Kučera tomas.kucera@lfmotol.cuni.cz Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Fakultní nemocnice v Motole 2017 Relativní
VíceZÁKLADNÍ CHEMICKÉ POJMY A ZÁKONY
ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ POJMY A ZÁKONY Klíčová slova: relativní atomová hmotnost (A r ), relativní molekulová hmotnost (M r ), Avogadrova konstanta (N A ), látkové množství (n, mol), molární hmotnost (M, g/mol),
Více10. Energie a její transformace
10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na
Více