SRÁŽECÍ REAKCE. Srážecí reakce. RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Cvičení z analytické chemie ZS 2014/

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "SRÁŽECÍ REAKCE. Srážecí reakce. RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Cvičení z analytické chemie ZS 2014/"

Otto Navrátil
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 SRÁŽECÍ REACE RNDr. Mila Šídl, Ph.D. Cvičeí z aalytické cheie ZS 01/015 Srážecí reakce působeí srážedla a ějakou látku vziká obtížě rozpustá látka sražeia vzik takové sražeiy je popsá součie rozpustosti S (určuje terodyaickou stabilitu sražeiy) vyjadřuje rovováhu ezi álo rozpustou látkou (sražeiou) a její asyceý roztoke 1

2 Pro reakci: MB M Souči rozpustosti B je rovovážá kostata: MB a M a a MB B => aktivita čisté složky rova 1, ůžee ji vložit do kostaty a levé straě MB a MB a M a B S(MB) a M a B => aktivití koeficiet je přibližě rove 1, lze dosazovat kocetrace => v tabulkách bývá spíše často uvádě logaritický tvar ps čí eší hodota S (tedy čí vyšší hodota p S ), tí je sražeia éě rozpustá (u sloučei disociující a stejý počet iotů, disociují-li a růzý počet iotů, pak je jediý kriterie k porováí rozpustosti výpočet volých iotů ad sražeiou) Souči rozpustosti Sloučeia p s s Sloučeia p s s AgBr 1,1, FeS 17, 6, AgCl 9,75 1, HgO 5,5, AgI 16,08 8, HgS 51,8 1, Ag CrO 11,61, Hg Cl 17,88 1, Ag S 9, 6, MgCO 7,6, Al(OH),, Mg(OH) 10,95 1, BaCO 8,9 5, MS 1,6, BaCrO 9,9 1, PbCO 1,1 7, BaSO 9,96 1, PbCrO 1,55, CaCO 8,5, PbI 8,15 7, Ca(OH) 5,, PbS 6,6, CaSO 5,0 9, PbSO 7,8 1, CdS 6,1 7, PbCl,79 1, CuS 5, 6, SS 5 1, Cu S 7,6, SrSO 6,6, Fe(OH) 9,, Z(OH) 16,5,

3 Příklad výpočtu BaSO BaSO Ba SO BaSO Ba S O Ba SO S(BaSO ) S(BaSO) Ba SO Ba SO BaSO BaSO S(BaSO) [ M A ] c MA S(MA). Příklad výpočtu As S As S [ M A ] c MA S(MA). As / 1/ ; As S As S 1 S AsS AsS S(As S ) As S As S As S As S 7As S 108As S 5 S(As S ) As S As S 5 S(As S ) 108

4 Vzik sražei - přesyceý roztok (dáo stechioetrií a S) + krystalizačí cetra => vylučováí sražeiy a zráí sražeiy Rychlost vylučováí sražeiy a velikost vylučovaých částic závisí a: 1) relativí přesyceí roztoku - přesyceý ebo veli zředěý roztok = jeé obtížě filtrovaé sražeiy - právě asyceý roztok => vzikají hrubší sražeiy ) a sklou látky tvořit koloidí roztoky ) a teplotě (rostoucí teplota zvyšuje rozpustost sražeiy) ) počátečí kocetraci látky 5) rozpustosti látky v daé rozpouštědle Ovlivěí rozpustosti - v roztoku v rovováze ioty M + a X - => přidáí jedoho z iotů bude překročea hodota součiu rozpustosti, dojde k vylučováí sražeiy - ožství iotů X - a M + uté pro vysrážeí S [ M ] [ X ] X - [ M S ] - hodoty součiů rozpustosti uožňují určit pořadí ve sěsi, v jaké se budou vylučovat (příklad: Srážeí roztoků halogeidů dusičae stříbrý).

1.1.01 Zečištěí sražei - způsobeo jiýi ioty či olekulai - ěí se (zvyšuje) hotost vziklé sražeiy (zkresleé výsledky) ůže být způsobeo: adsorpcí vlastích ebo cizích iotů a povrchu ikluzí atečého louhu

5 Zečištěí sražei - způsobeo jiýi ioty či olekulai - ěí se (zvyšuje) hotost vziklé sražeiy (zkresleé výsledky) ůže být způsobeo: adsorpcí vlastích ebo cizích iotů a povrchu ikluzí atečého louhu dochází k uzavřeí cizích částic (při rychlé vziku) vzike sěsých krystalů (apř. AgCl + AgBr) idukováí srážeí jiých sražei - vzikají dodatečě jié sražeiy lze u zabráit zešeí povrchu sražei volbou vhodého srážedla (těkavá) regulací ph (zvolíe takové ph, při íž vziká je kokrétí sražeia) askováí cizích iotů (převedee je a stabilí koplexí sloučeiu) opakovaý srážeí (srážeí, zfiltrujee, proyjee a opět vysrážíe) Využití srážecích reakcí v ACH využití v aalytické cheii: vzájeá separace složek systéu důkaz přítoosti iotu ve vzorku vážkové staoveí aalytu oděré staoveí srážeé látky Příklady sražei využívaých v aalytické cheii Sražeiy halogeidů - Ag +, Pb + Sražeiy sulfidů - Cu +, Cd +, Hg +, Ni +, Fe + Sražeiy uhličitaů - Ca +, Sr +, Ba + Sražeiy hydroxidů - Al +, Fe + Sražeia berlíské odři - důkaz Fe + Sražeia šťavelau - staoveí Ca + Sražeia síraů - staoveí Ba +, Sr + Srážeí s diethylglyoxie - důkaz Ni + 5

6 Výpočty součiu rozpustosti Viz typové příklady a seiáři z aalytické cheie Další příklady a: Gravietrické výpočty 1. Výpočet gravietrického faktoru ( B). M ( B) f ( A). M ( A) B staovovaá složka A vážeý produkt Příklad: Vypočítejte f pro staoveí Fe v Fe O. Fe Fe O.55,87 f ( Fe) 0, ,69 6

7 Gravietrické výpočty. Výpočet objeu srážedla c V M. V M. c Vypočítejte ii. obje roztoku AgNO o c = 0,1ol.l -1 ke kvat. staoveí Cl - obsažeých v avážce 0,500 NaCl. AgNO + NaCl AgCl + NaNO ( NaCl) 0,500 V 0,071l, 7l M ( NaCl). c( AgNO ) 58,.0,1 Gravietrické výpočty. Výpočet optiálí hotosti a b. f f gravietrický faktor b požadovaá hotost vyvážky olik (NH ) Fe(SO ). 6H O (Mohrovy soli) usíe avážit, abycho získali 0,00g Fe O..9,1 a b. f 0,00. 1, 96g 159,69 7

8 Gravietrické výpočty. Výpočet obsahu staovovaé složky. f. b %.100 a b hotost látky po aalýze (vyvážka) a avážka vzorku Příklad: Vypočítejte % Fe ve vzorku, jestliže bylo avážeo 1,500g železaté soli. Po oxidaci, vysrážeí a vyžíháí bylo avážeo 0,7501g Fe O. f ( Fe) 0,699 0,699.0,7501 %( Fe).100,97% 1,500 8

Podobné dokumenty

Analytické třídy kationtů

Analytické třídy kationtů 1. sráží se HCl AgCl, Hg 2 Cl 2, PbCl 2 2. sráží se H 2 S v HCl a) (PbS ), Bi 2 S 3, CuS, CdS b) HgS, As 2 S 5, Sb 2 S 5, SnS 2 působením Na 2 S s NaOH HgS 2, AsS 4 3-, SbS 4