Význam penzijního připojištění v ČR

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Význam penzijního připojištění v ČR Diplomová práce Autor: Michal Hrubý Finance Vedoucí práce: Ing. Alois Rous, CSc. Praha Duben, 2012

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Plzni, dne Bc. Michal Hrubý

3 Poděkování: Poděkování patří vedoucímu diplomové práce panu Ing. Aloisovi Rousovi, CSc., za cenné postřehy a rady při zpracování této práce.

4 Anotace: Cílem této diplomové práce je zamyslet se nad tím, jaký je význam penzijního připojištění v ČR pro společnost a zároveň se zabývat aktuálními otázkami ohledně připravované penzijní reformy. Volba této problematiky nebyla náhodná, ale vychází z toho, ţe se v pojišťovnictví pohybuji jiţ 9 rokem, pro pojišťovny je tento produkt důleţitý z hlediska oblíbenosti a prodejnosti, problematika kolem penzijního připojištění je poslední dobou velmi diskutované téma a jsou připraveny nové podmínky. V první části se snaţím popsat současný stav penzijního systému v České republice. Následně přecházím na připravovanou reformu, její úskalí, klady a zápory připravovaného návrhu. Dále analyzuji silné a slabé stránky tohoto produktu a srovnání s ostatními finančními produkty na trhu. V samotném závěru je pak obsaţen výsledek této analýzy. Klíčová slova: Penzijní připojištění Penzijní reforma Analýza Penzijní systém Key words: Retirement Income Insurance Pension reform Analysis Pension system Annotation : The aim of this diploma thesis is to think about the importance of pension in the Czech Republic for the society and at the same time to deal with the topical questions of the planned pension reform. The choice of this issue is not accidental, but it is based on my 9 years experience in insurance. This product is very important for insurance companies due to its popularity and marketability. The topic of pension is also widely discussed in these days and the conditions of reform are prepared. In the first part I am trying to describe the current situation of state pension system in the Czech Republic. The next part is oriented on planned pension reforms, its pitfalls, the positives and the negatives of the forthcoming proposal. Then I analyze the strengths and weaknesses of this product compared with other financial products on the market. The end of my thesis covers the result of this analysis.

5 OBSAH Úvod... 7 Metodologie práce Penzijní systém současný stav Penzijní systém v ČR historie Charakteristika penzijního systému Penzijní systém v ČR pilíř Účastníci a důchodový systém Druhy důchodů ze základního důchodového pojištění Podmínky nároku na penzi Parametry ovlivňující vývoj penzijního pojištění Princip penzijního připojištění Penzijní připojištění vývoj Charakteristika penzijního připojištění Práva účastníků penzijního připojištění Penzijní plán Příspěvky účastníka, zaměstnavatele a třetích osob Státní příspěvek - modifikace Daňové výhody obecně Formy výplaty Ukončení penzijního připojištění Aktuální data penzijních fondů Připravovaná penzijní reforma Hlavní body reformy Parametry současného systému Penzijní systém po reformě Analýza silných a slabých stránek Silné stránky penzijního připojištění Slabé stránky penzijního připojištění Nízké výnosy penzijních fondů

6 Náklady spojené s prodejem Dlouhodobý časový horizont Nízká likvidita penzijního připojištění Náklady příštích období Výsledky analýzy Porovnání PAYG a FF Porovnání příspěvkového a dávkového systému Mezigenerační solidarita Význam institucionálního prostředí Důchodový systém Shrnutí penzijní reformy Změny v penzijním připojištění 64 Závěr 66 Seznam použité literatury

7 Úvod V současnosti se mnohem více hovoří o nutnosti penzijní reformy. Naléhavost této reformy vyplývá z demografických ukazatelů, kteří jasně demonstrují nevhodnost průběţného systému financování penzí (PAYG pay as you go plať, jak jdeš). V posledních letech dochází k výraznému stárnutí populace. Tento vývoj způsobuje nestabilitu tohoto systému (výdaje vzrůstají, příjmy klesají). Avšak aby tento systém mohl fungovat je nutný vyrovnaný stav mezi vybranými prostředky a vyplácenými penzemi. Není tedy nutné pokládat si otázku, zda se tento systém zhroutí, jako se spíše zamýšlet nad tím, kdy by se to stalo bez připravované penzijní reformy. Je jasné, ţe pokud by i nadále byly zachovány současné parametry průběţně financovaného systému, bylo by nutné postupně prodluţovat věkovou hranici pro odchod do důchodu pro muţe i ţeny. Zároveň by následoval další krok, a to sníţení poměru státního důchodu k hrubé mzdě. Toto vše jasně ukazuje, ţe je nezbytné tento systém reformovat, neboť vzhledem ke zlepšování zdravotní péče a niţší porodnosti, by byl nynější systém dlouhodobě neudrţitelný a sociálně neúnosný. Důchodovou reformu však provázejí vysoké náklady na jednotlivé návrhy a s nimi jde ruku v ruce i moţný propad volebních preferencí. Zejména lidé, kteří neznají hlavní důvod nezbytné změny systému, mohou z hlediska názorů hrát velkou roli, neboť se nepochybně jedná o velké mnoţství lidí. Je zřejmé, ţe na problematiku ohledně penzí působí v České republice mnoho vlivů. Cílem této diplomové práce je analyzovat výhody a nevýhody penzijního připojištění v současném stavu. Zabývat se hlouběji připravovanou penzijní reformou a jejími vlivy na obyvatele ČR. Budu se zabývat i tím, zda penzijní připojištění plní svoji základní funkci, jak ovlivňuje státní podpora vyuţití tohoto produktu ze strany klientů a zdali je právě tato forma vhodnou alternativou pro zajištění stáří. 7

8 Metodologie práce Diplomová práce se zabývá významem penzijního připojištění v České republice. Práce je zaměřena na silné a slabé stránky penzijního připojištění s návazností na připravovanou penzijní reformu. Deskripce v 1. kapitole jsou uvedena základní fakta o penzijním systému, popsány jsou jednotlivé druhy důchodů. Dále je uveden vývoj penzijního připojištění a další podkapitola se týká charakteristiky penzijního připojištění. V 2. kapitole se zmiňuji o připravované penzijní reformě, kde jsou uvedeny hlavní body reformy Analýza ve 3. kapitole je provedena analýza penzijního připojištění v České republice. Zaměřuji se na analýzu silných a slabých stránek penzijního připojištění Komparace ve 4. kapitole dochází ke srovnání jednotlivých důchodových systémů. Hlavní důraz je kladen na srovnání průběţného a fondového systému, dále pak příspěvkového a dávkového systému Prognóza rovněţ uvedena ve 4. Kapitole Syntéza závěrečná zjištění jsou uvedeny v samotném závěru práce 8

9 1. Penzijní systém současný stav Penzijní systému v ČR - historie K zavedení povinného sociálního pojištění došlo pod vlivem Bismarckovy reformy v letech Můţeme říci, ţe se jednal o zlomový bod pro rakouskou část Rakouska-Uherska a české země. Česká republika našla v oblasti sociálních a právních předpisů inspiraci právě v Rakousku Uhersku. Převzala také následně jejich právní předpisy, které dále rozvíjela. Český ucelený penzijní systém se začal na našem území formovat aţ po skončení první světové války. I kdyţ existovalo Československo jako jedna republika, důchodové systémy pro Čechy a Slovensko byly rozdílné. Důvodem byl fakt, ţe Čechy spadaly pod Rakousko a Slovensko pod Uhry. Při budování jednotného systému v Československu byl zaloţen v roce 1924 jednotný důchodový systém pro dělnickou třídu. Tento systém byl zaloţen na principu příspěvků na sociální pojištění a kombinaci paušálních a od mzdy odvozených příspěvků. Teprve poté začaly postupně vznikat další systémy pro zaměstnance, dále pak pro osoby podnikající a ostatní zájmové skupiny. Dalším významným rokem pro Československo byl rok V tomto roce došlo k přijetí zákona o národním pojištění. Tento zákon byl na tehdejší dobu velice moderní a pokrokový a jeho základ vycházel z Beveridgeova modelu, publikovaném v roce V tomto systému došlo do určité míry k zrovnoprávnění dělníků a dalších zaměstnanců. Důchodové pojištění bylo rovněţ rozšířeno i pro samostatně hospodařící občany. V důsledků vlivů po roce 1948, však tato myšlenka vzala za své a se změnou v politickém systému došlo ke sloučení všech systémů v jediný průběţně financovaný. V roce 1956 zákon stanovil nový vzorec pro výpočet důchodu. V něm došlo k rozdělení zaměstnanců do tří rizikových skupin. Věk pro odchod do důchodu byl stanoven na 60 let pro muţe a 55 let pro ţeny. Další zákon v roce 1959 zmírnil rozdíly mezi vyplácenými dávkami. Zavedl strop pro dávky a navíc zavedl hranici nejvyššího příjmu pro výpočet dávek. 9

10 V roce 1964 došlo k dalším změnám. První z nich byla úprava důchodového věku u ţen, který respektoval hranici 55 let, ale zohledňoval počet vychovaných dětí. Minimální doba přispívání byla navýšena na 25 let a byla zavedena progresivní sazby daně z příjmu na důchody. Jedním z posledních změn před rokem 1989, bylo zavedení indexace vyplácených dávek v roce V průběhu devadesátých let následovaly dílčí reformy a začala se vyvíjet současná podoba penzijního systému. Důleţitou změnou v roce 1990 bylo odstranění diskriminace osob samostatně výdělečně činných. Následující rok bylo převedeno nemocenského pojištění ze správy odborů a došlo ke sjednocení s důchodovým pojištěním v rámci České správy sociálního zabezpečení. V roce 1992 mohli všichni ekonomicky aktivní získat nárok na penzi dle jednotných podmínek hlavně díky zrušení preferencí v penzijním systému. V roce 1993 bylo zavedeno pojistné jako zvláštní platba mimo daňový systém. V dalším roce začaly postupně vznikat jednotlivé penzijní fondy. Inspiraci získávali především díky penzijním systémům ve vyspělých zemích. Zákon o důchodovém pojištění nabyl platnosti v roce Sjednotil se systém, došlo ke změně konstrukce výpočtu důchodu. A k zásadním opatřením patřilo hlavně postupné zvyšování věkové hranice pro nárok na penzi. Hlavním smyslem těchto opatření bylo zlepšení reakce na vývoj okolních faktorů. Aby díky hlavně nepříznivému demografickému vývoji nebylo nutné výrazně zvyšovat odvodové zatíţení jednotlivých účastníků a samozřejmě také, aby penze lépe odráţely vývoj na trhu práce a cen Charakteristika penzijního systému Vývoj v dané zemi, postoj lidí, zkušenosti, demografický profil a vliv ostatní států jsou faktory, které ovlivňují penzijní systém v zemi. Kaţdá země má svůj specifický model penzijního systému. Abychom byli schopny jednotlivé systému porovnat, je nutné si stanovit rozlišovací kritéria. 10

11 Např.: Kritérium státní garance systému (buď se stát ke garanci zaváţe, nebo nezaváţe), Kritérium (ne)uplatnění principu univerzality (pravidla pro účast na systému se (ne)týkají všech výdělečně činných osob), Kritérium zapojení občanů do systému (buď je zapojení ze zákona povinné či dobrovolné), Kritérium existence a formy solidarity Kritérium konstrukce dávky (jednosloţková, dvousloţková) Kritérium formy správy penzijního systému (státní, veřejná a soukromá), Kritérium daňového zvýhodnění či státní dotace Kritérium vztahu příspěvků a dávek (dávkově definované, příspěvkově definované), Kritérium podoby financování (průběţné financování, fondové financování) Penzijní systém v ČR Nejčastěji je ve většině zemí zaveden tří-pilířový systém: První pilíř - povinný, státem garantovaný průběţný systém financování Druhý - povinné fondové úspory Třetí pilíř - dobrovolné fondové úspory V české republice však můţeme hovořit v současnosti pouze o dvou pilířích. První pilíř povinný základní dávkově definovaný, zároveň průběţně financovaný (vyuţívá sociálního pojištění) Druhý pilíř - penzijní připojištění je definován jako doplňkový, dobrovolný, příspěvkově definovaný, kapitálově financovaný se státním příspěvkem (v názvosloví EU by se jednalo o třetí pilíř). Součástí tohoto pilíře je soukromé ţivotní pojištění. 1 ŠULC, Jaroslav. Alternativní reformy penzijního systému v České republice.1. vydání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005, 93 str. ISBN

12 Důchodový systém Zdroj: Základní charakteristiky českého důchodového systému - Miroslav Majoroš pilíř Jedná se o jednotný pilíř. Pro všechny skupiny obyvatel probíhá zajištění v případě vzniku sociální události bez rozdílů. Stát těmto účastníkům poskytuje jistotu, ţe v případě vzniku sociální událost jako je konec produktivního věku, invalidity nebo úmrtí ţivitele, ztrátu příjmů nahradí dávky. Můţeme hovořit o tzv. zásluhovosti systému, protoţe účast v tomto systému je pro kaţdého účastníka spojena s povinností finančně se podílet na celkovém vytváření zdrojů. Z těchto zdrojů jsou pak vypláceny jednotlivé dávky. Účast vzniká ze zákona, tudíţ nezávisle na vůli účastníků. Celý tento systém garantuje příslušný stát. Zásada zabezpečení obyvatel je zajištěna tím, ţe je systém důchodového pojištění financován ze státního rozpočtu. Na vytváření zdrojů se podílejí účastníci a státní orgány pak s těmito nahromaděnými prostředky hospodaří a přerozdělují na výdaje na penzijní systém. Přijaté dávky tvoří příjmy státního rozpočtu a vyplacené dávky výdaje státního rozpočtu Systém vyuţívá vzájemné solidarity obyvatel, která vzniká mezi generacemi a mezi jednotlivými vrstvami obyvatel (chudí, bohatí). Zdroje produkují jedinci v produktivním věku. Tyto zdroje jsou vyuţity na úhradu dávek pro jedince v důchodu. Na tvorbě zdrojů se výrazněji podílejí občané s vyššími příjmy. 12

13 Účastníci a důchodový systém Podle zákona o důchodovém pojištění hovoříme dvou kategoriích osob, podílejících se na systému zákonného důchodového pojištění: povinní účastníci dobrovolní účastníci Povinní účastníci jsou osoby zaměstnanci na základě pracovního poměru, dále pak osoby vykonávající zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti, OSVČ, osoby (hledající zaměstnání) mající nárok na finanční podporu v nezaměstnanosti, a příjemci plného invalidního důchodu. Zákon o důchodovém pojištění nepovaţuje osoby s dohodou o provedení práce za povinné účastníky a zároveň umoţňuje osobám starším 18 let na základě jejich ţádosti se stát účastníkem zákonného důchodového pojištění. Principy důchodového pojištění: sociální solidarita s relativně vysokou příjmovou redistribucí průběţné financování při splnění stanovených podmínek je systém povinný pro všechny ekonomicky aktivní osoby (je umoţněna i dobrovolná účast v systému) systém poskytuje náhradu příjmu v případě stáří, invalidity a úmrtí ţivitele systém je dávkově definovaný systém je jednotný (s určitou odchylkou pro OSVČ) systém je dynamický (řada prvků konstrukce výpočtu důchodu se kaţdoročně upravuje s přihlédnutím k ekonomickému vývoji, a to včetně indexování vyměřovacích základů) stát garantuje systém ekonomicky i právně Druhy důchodů ze základního důchodového pojištění Penzijní systém si klade za cíl hlavně poskytnutí zajištění všem účastníkům v případě vzniku sociálních událostí jako je stáří, částečná i plná invalidita a ztráta ţivitele. Ze sociálního pojištění jsou zajišťovány právě tyto události, které představují pro člověka dlouhodobé a nepříznivé sociální riziko

14 Rozlišujeme tedy tyto druhy penzí: - starobní důchod - plný invalidní důchod - částečný invalidní důchod - vdovský a vdovecký důchod - sirotčí důchod Částka pro výplatu těchto důchodů je sloţena ze dvou částí: - základní výměr - procentuální výměr Důchody můţeme rozdělit do dvou skupin: důchody přímé stanoveny v závislosti na době pojištění a výši výdělku z výpočtové základny starobní důchod, plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod důchody odvozené vyměřují se z přímého důchodu, který byl nebo měl být pobírán vdovský důchod, vdovecký důchod a sirotčí důchod Podmínky nároku na penzi Důchodový věk závisí na datu narození. U muţů je stanoven na 60 let, u ţen je základní důchodový věk stanoven na 57 let a krátí se o 1 rok za kaţdé vychované dítě. Toto se týká pojištěnců narozených před rokem U ostatních je jiţ specifikace odchodu do důchodu dána i rokem narození a dostatečnou dobou pojištění (minimálně 25 let). Tzn., ţe se prodluţuje doba odchodu do důchodu u ročníků mladších. Doba odchodů do důchodu se pohybuje dle data narození v rozmezí: Muţ 60 let aţ 67 let Ţena 57 let aţ 67 let s moţností krácení za kaţdé vychované dítě U pojištěnců s datem narození po roce 1977 se věk pro odchod do důchodu stanoví tak, ţe k věku 67 let přičteme počet kalendářních měsíců v hodnotě dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození a rokem

15 Existuje moţnost odejít do důchodu pro ty pojištěnce, kteří dodrţeli potřebnou dobu pojištění a chybí jim do dosaţení věku: - 3 roky, u důchodového věku niţšího neţ 63 let - 5 let, u důchodového věku alespoň 63 let a zároveň věku min. 60 let Před bylo moţné pro všechny pojištěnce přiznat důchod maximálně tři roky před dosaţením důchodového věku Pojištěnec má nárok na plný invalidní důchod, pokud se se stal plně invalidní a nesplnil ke dni vzniku invalidity nárok na starobní penzi a přispíval do systému potřebnou dobu. Pro přiznání plného invalidního důchodu je potřebná doba pojištění: - do věku 20 let méně neţ 1 rok - od 20 let do 22 let 1 rok - od 22 let do 24 let 2 roky - od 24 let do 26 let 3 roky - od 26 let do 28 let 4 roky - nad 28 let 5 let Účastníkovi bude přiznán plný invalidní důchod, i kdyţ není splněna podmínka potřebné doby přispívání, ale pouze za předpokladu, ţe se tak stalo následkem pracovního úrazu. Invalidní důchod Vdově nebo vdovci vzniká nárok na pozůstalostní důchod po zemřelém druhovi či druţce v případě, ţe účastník byl příjemcem starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu, popř. ke dni smrti získal nárok na plný invalidní důchod, starobní důchod nebo došlo k úmrtí v důsledku pracovního úrazu. Sirotčí důchod: Nezaopatřenému dítěti, kterému zemře rodič nebo osoba, která měla dítě v náhradní péči, vzniká nárok na sirotčí důchod v případě, ţe rodič byl příjemcem starobního důchodu, invalidního důchodu, nebo v den smrti splnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na penzi, nebo zemřeli-li v důsledku pracovního úrazu. 15

16 Parametry ovlivňující vývoj penzijního pojištění Vývoj sociálního zabezpečení je ovlivněn těmito faktory: - Ekonomickými parametry - vývoj HDP, vývoj mezd a cen - Zaměstnanost - vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti, vývoj ekonomické aktivity - Demografické parametry - porodnost, úmrtnost, migrace obyvatel, míra závislosti Na důchodový systém má nejvýznamnější vliv zejména demografický vývoj: V současnosti je podíl lidí nad 60 let cca 1/5 obyvatel. Očekává se však, ţe v roce 2045 uţ to bude více neţ 35% obyvatel. Vzhledem ke sniţujícímu se počtu lidí v produktivním věku, příjmy do rozpočtu nebudou narůstat, ale spíše stagnovat. Oproti tomu stále výdaje na penzijní systém budou velmi výrazně vzrůstat. Tuto skutečnost dostatečně nezmírní ani příliv nových cizinců Pokles počtu obyvatel ovlivňuje zejména nízká porodnost. Největší vliv na niţší počet obyvatel má zejména nízká porodnost. V současnosti připadá na jednu ţenu pouze cca 1,34 dítěte. Aby se však reprodukce v rozvinutých zemí vyvíjela příznivě, bylo by zapotřebí alespoň 2,1 dítě na jednu ţenu. Pokles porodnosti však z hlediska odborného můţe ukázat i druhou stranu mince a tou je, ţe tento pokles nemusí představovat ţádnou újmu, spíše se tím naopak zpomalí vyčerpávání přírodního bohatství. Ostatní však nabývají přesvědčení, ţe nízká porodnost primárně ohroţuje společnost a její fungování. Jednou z hlavních příčin poklesu poměru počtu aktivních obyvatel je nutné zařadit zlepšující se zdravotní péči a kvalitní vybavení zdravotnických zařízení. Díky těmto faktorům stoupá naděje doţití se vyššího věku a dále tomuto stavu napomáhá jiţ zmíněná nízká porodnost. Obyvatelstvo začíná stárnout zdola tzv. věkové pyramidy. Úbytek počtu obyvatel vlivem niţší porodnosti a proces stárnutí a doţití se vyššího věku díky lepší zdravotní péči ovlivňuje celkové věkové rozloţení obyvatel. A ani nárůst migrace ze zahraničí nedokáţe toto minimalizovat. 16

17 1.4. Princip penzijního připojištění Pod pojmem penzijním připojištění se státní příspěvkem (dále jen penzijní připojištění) si můţeme představit: - shromaţďování peněz účastníků penzijního připojištění a státu - nakládání s těmito prostředky - vyplácení dávek z penzijního připojištění Smyslem tohoto připojištění je zejména vytvářet si nějakou finanční rezervu nad rámec státního důchodu, která bude vyuţita v době, kdy jiţ člověk soustavně nevykonává výdělečnou činnost. Cílem je zejména udrţení, či výrazné nezhoršení ţivotního standardu v době odchodu do důchodu. Kaţdý občan, kterému není lhostejné, jaká bude jeho ţivotní úroveň při odchodu do důchodu, by se měl nad touto alternativou zamyslet. Systém státního sociálního pojištění bude v brzké době procházet razantní úpravou. Tato změna však jiţ měla být aplikována dávno. Penzijní připojištění bude jedním z hlavních pilířů připravované reformy. Senioři v ostatních zemích EU si jiţ dávno uvědomili, ţe není moţné v důchodovém věku spoléhat na stát. Tudíţ i naši obyvatelé by měli přestat jednotlivé alternativy v podobě penzijních připojištění nebo ostatních individuálních forem spoření přehlíţet, ale měli by se velmi intenzivně začít o toto zajímat. Zejména mají-li zájem udrţet si svůj ţivotní standard i v post-produktivním věku. Současné penzijní připojištění vychází z klasického měsíčního spoření. Základní změna oproti ostatním formám spoření je vyplácení formou penze. Celý princip penzijního připojištění je zaloţen na příspěvcích. Jedná se o příspěvky účastník, státní příspěvek a v neposlední řadě podíly na výnosech z hospodaření fondu. Penzijní připojištění se stává výhodným nástrojem ke zhodnocení zejména díky jiţ zmíněným státním příspěvkům a podílům na výnosech hospodaření penzijního fondu. Dalším zvýhodněním jsou příspěvky zaměstnavatele, které zvyšují atraktivitu penzijního připojištění pro zaměstnance i zaměstnavatele. 17

18 Cyklus penzijního připojištění: - vkládání prostředků účastníka do penzijního fondu - příspěvek zaměstnavatele, popř. třetí osoby - připsání příspěvku ze státního rozpočtu - připsaní příspěvků třetí osoby formou operací s kreditní kartou (u vybraných fondů) - investování dle omezení - proporcionální připsání výnosu na účet účastníka - vyplacení ve formě dávek po splnění doby 1.5. Penzijní připojištění - vývoj Na trhu v ČR můţeme zmínit tři spořící produkty se státní účastí. Z jedné strany lze mluvit o zainteresovanosti státu, ze strany druhé se však zároveň jedná o jeho státní výdaj. Stavební spoření je stále povaţováno za objemově největší spořící produkt. Ovšem je nutné zmínit, ţe v poslední době jeho místo na trhu klesá. Je to moţná dáno i sníţením státního příspěvku. Z mého pohledu tento produkt v současné době pouze zvyšuje náklady státu, neboť vynaloţené prostředky na státní podporu jsou 10,7 miliard, coţ je oproti penzijnímu připojištění dvojnásobná částka. Přesto stavební spoření bytovou otázku převáţně neřeší a je vyuţíváno jako spořící produkt. Tudíţ v tuto chvíli se jedná o zbytečný výdaj státního rozpočtu. Oproti tomu penzijní připojištění je druhý nejpopulárnější produkt, co se objemu týče. Zaujímá i druhé místo v počtu sjednaných smluv. Tudíţ můţeme bez nadsázky říci, ţe se jedná o druhý nejvýznamnější a nejpopulárnější produkt na trhu. Třetím nejvýznamnějším produktem z hlediska objemu prostředků, jsou spořící produkty ţivotního pojištění. Zde stát nevyplácí státní podporu, ale je moţné uplatňovat daňové odečty. Produkty ţivotního pojištění můţeme přiřadit jako součást penzijní reformy pro svůj charakter spoření na stáří. 18

19 Popis spořících produktů se státní účastí: 1) Stavební spoření objemově největší spořící produkt v roce 2011 lehké sníţení růstu počet smluv v roce 2011 lehký pokles roční příspěvek pokles v současnosti jiţ neřeší otázku bytové krize vysoké náklady státu související se státním příspěvkem Vývoj stavebního spoření Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření Počet Smlouvy o stavebním spoření ve fázi spoření Počet Reálně vyplacená státní podpora (v daném období) Objem ( mld. Kč) 15,772 14,976 14,22 13,262 11,743 10,729 Objem Naspořená částka 359, ,88 401, ,15 430, ,433 (mld. Kč) Zdroj: základní ukazatele Vývoje stavebního spoření v České republice k ) Penzijní připojištění objemově druhý největší produkt tendence růstu počet smluv tendence růstu, vyšší růst neţ u stavebního spoření roční příspěvek a daňové odpočty, od roku 2013 modifikace 3. pilíř důchodové soustavy Součást řešení penzijní reformy spoření na stáři Státní příspěvek v porovnání se stavebním spořením poloviční výdaj státu 19

20 Vývoj penzijního připojištění Penzijní připojištění Počet Nová penzijní připojištění Počet Penzijní připojištění s vedenými příspěvky zaměstnavatele Počet Státní příspěvky poukázané za příslušné období Prostředky evidované ve prospěch účastníka Objem ( mld.kč) Objem ( mld.kč) 4,162 4,651 5,088 5,347 5,51 5, Zdroj: základní ukazatele Vývoje penzijního připojištění v České republice k ) Spořící produkty ţivotního pojištění objemově třetí největší produkt 45,3 miliard Kč v roce 2011 počet smluv ks smluv moţnost uplatnění daňového odpočtu součást řešení penzijní reforma spoření na stáří bez státního příspěvku Vývoj samotného penzijního připojištění V roce 1994 zákonem č. 42/1994 Sb. Bylo v ČR penzijní připojištění. V témţe roce začaly rovněţ vznikat první penzijní fondy. Ve vývoji penzijního připojištění lze uvádět dvě etapy: 1. etapa je z období od zavedení penzijního připojištění v roce 1994 do roku etapa zákonem č. 170/1999 novela zahájila novou etapu penzijního připojištění, změny se týkaly: - především úpravy postavení a investiční činnosti penzijních fondů - zvýšení pravomoci orgánů státního dozoru - podmínek pro nárok na dávky penzijního připojištění 20

21 Hlavním účelem bylo posílení stability a bezpečnosti systému penzijního připojištění 3 V první etapě byl nárok na výplatu starobní penze i formou jednorázového vyrovnání jiţ v 50 letech věku a zároveň splnění doby trvání alespoň 12 měsíců. Občané nad 50 let pak tyto podmínky měli velmi jednoduše splněny a vyuţívaly tento produkt spíše jako nástroj na vytváření krátkodobé finanční rezervy. Tím se však vytrácel primární cíl tohoto připojištění, a to je vytvoření rezervy na důchod, proto došlo v roce 2002 k změně podmínek. Věková hranice na výplatu starobní penze byla posunuta na 60 let a více a zároveň došlo k prodlouţení minimální doby trvání na 60 měsíců (5 let). Světlo světa tak spatřilo pravidlo 60 na 60. Došlo ke zvýšení státního příspěvku o 25% a moţnosti vyuţívat daňových úlev jak na straně účastníka, tak na straně zaměstnavatele Charakteristika penzijního připojištění Penzijní připojištění je součástí dobrovolného doplňkového důchodového systému. Kaţdý se můţe svobodně rozhodnout, zda si toto připojištění uzavře či nikoliv. Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy uzavřené mezi fyzickou osobou, která je způsobilá být účastníkem, a penzijním fondem dnem stanoveným ve smlouvě. 4 Kaţdý účastník musí dostat jako nedílnou součást smlouvy penzijní plán a statut penzijního fondu, a musí mít moţnost před uzavřením smlouvy se s těmito údaji seznámit. Účastníkem penzijního připojištění můţe být kaţdý občan ČR, který dosáhl 18 let věku, s trvalým pobytem na našem území. U občanů ostatní členských států EU je nutná účast na zdravotním a sociálním pojištění v ČR. Účastníkem se stává fyzická osoba po uzavření smlouvy s penzijním fondem nebo s poradcem oprávněným ke zprostředkování těchto smluv. 3 PŘIBYL, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. 8 aktualizované vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2007, 108 str. ISBN & 12 odst. 1 zákona č. 42/1994 Sb., v platném znění 21

22 Práva účastníků penzijního připojištění Je povinností kaţdého penzijního fondu kaţdoročně podávat informaci klientům formou výpisu z účtu. Informace se týkají zejména výše příspěvků evidovaných na účtu a výši připsaného procenta zhodnocení prostředků účastníka. Je moţné zjistit celkový stav účtu, podíl vlastních příspěvků, příspěvků třetí osoby a zaměstnavatele. Dále je moţné zjistit, jak si daný fond vede a jak investuje peníze svých účastníků. Tyto informace musí mít zároveň k dispozici kaţdý potenciální účastník před uzavřením smlouvy. Většina penzijních fondů tyto informace také sděluje na svých internetových stránkách a zároveň si účastník po vyţádání můţe zřídit internetový přístup ke svému účtu penzijního připojištění Penzijní plán V tomto dokumentu jsou popsány a upraveny podmínky smlouvy mezi účastníkem penzijního fondu a samotným penzijním fondem Penzijní plán závisí na těchto faktorech: - věku, od kdy je penze poskytnuta - na výnosech hospodaření penzijního fondu závislých na podílu účastníka - součtu příspěvku poukázaných ve prospěch účastníka Penzijní plán obsahuje tyto informace: - popis základních pojmů a úvodní ustanovení - druhy jednotlivých penzí a ostatních dávek, které fond poskytuje - vznik nároku na dávky penzijního připojištění, dědictví - podmínky pro výplatu dávek starobní penze - výplaty dávek a dědictví - výpočet dávek z penzijního připojištění - moţnosti výpovědi a přerušení penzijního připojištění - jednotlivé výše příspěvků - moţnosti odkladu, popř. přerušení placení příspěvků a jejich změny 22

23 - způsob placení příspěvků a postup při neplacení, opoţdění, nebo nesprávném placení příspěvků - podmínky převzetí peněţních prostředků z penzijního připojištění u jiného penzijního fondu a úpravu nároků na základě tohoto převzetí - zásady pro podílení se na výnosech hospodaření penzijního fondu - závěrečná ustanovení Ve svých penzijních plánech mohou jednotlivé penzijní fondy provádět úpravy pouze v rámci zákona a to jen tehdy, pokud podmínky pro vznik nároků jsou výhodnější Příspěvky účastníků, zaměstnavatele a třetích osob Po uzavření smlouvy o penzijním připojištění vyplývá účastníkovi povinnost platit příspěvky ve prospěch penzijního fondu. Moţnou variantou dle zákona je, aby za účastníka příspěvky zasílala třetí osoba. Tato skutečnost musí být penzijnímu fondu oznámena. Výhodou penzijního připojištění je i skutečnost, ţe můţe účastníkovi přispívat i zaměstnavatel. Kaţdý penzijní fond vede osobní účty u depozitáře jednotlivým účastníkům penzijního připojištění. Zde jsou evidovány jednotlivé příspěvky zaplacené ve prospěch účastníka. Tyto příspěvky se dále rozdělují na příspěvky zaplacené zaměstnavatelem, příspěvky s nárokem na odpočet daně z příjmu účastníka a na ostatní příspěvky. V současné době je výše příspěvku ryze individuální a její minimální měsíční výše je stanovena minimem 100,- Kč. Maximum není dosud omezeno. Výši příspěvků si můţe účastník kdykoliv změnit. Musí však tuto změnu nahlásit příslušnému penzijnímu fondu. Jiţ u minimálního příspěvku 100,- Kč, účastník získává státní příspěvek ve výši 50,- Kč. Touto cestou se snaţí stát poskytnout stimul zejména pro mladé lidi, aby s určitou formou spoření začali co nejdříve. 23

24 Určení optimální částky, kterou by měl kaţdý účastník poukazovat na svůj účet, závisí na mnoha ukazatelích. Jsou to zejména: - vývoj státní penze - délka spoření - současný příjem a očekávaný příjem v budoucnu - věk účastníka a doba určena pro odchod do důchodu - Výše průměrného měsíčního příspěvku s postupem let příliš nenarůstá a pohybuje se neustále okolo 500,- Kč měsíčně. Tato částka je zároveň částka, u které lze čerpat maximální výši státního příspěvku. Vývoj průměrného měsíčního příspěvku účastníka 5 Rok Měsíční příspěvek účastníka Přírůstek v % , ,69 8, ,84 3, ,9 2, ,75 5, ,67 4, ,53 0, ,91-1, , ,65 0,5 Zdroj: MF ČR: základní ukazatele vývoje penzijního připojištění, vlastní úprava Podle údajů, které Ministerstvu financí poskytly penzijní fondy, činil k datu počet neukončených penzijních připojištění celkem 4,57 mil. Jejich počet se oproti konci roku 2010 zvýšil o 38 tis., coţ představuje nárůst o 0,8%. Penzijní připojištění si stále 5 Zdroj: MF ČR: základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v ČR 24

25 udrţuje růstový trend. Tempo jeho růstu je však pomalejší neţ v předchozích letech, o čemţ svědčí i počet nově uzavřených smluv o penzijním připojištění, který za rok 2011 dosáhl počtu 457 tis., coţ je o 38 tis. smluv méně neţ v roce S rostoucím počtem penzijních připojištění roste také objem státních příspěvků, které jsou poskytovány ze státního rozpočtu ve prospěch účastníků penzijního připojištění na jejich příspěvky. V roce 2011 činil objem vyplacených státních příspěvků 5,60 mld. Kč, coţ je o 92 mil. Kč více neţ za rok předcházející. Roste také celkový objem účastnických příspěvků (bez příspěvků zaměstnavatelů), který v roce 2011 dosáhl výše 23,426 mld. Kč, coţ představuje nárůst o 208 mil. Kč oproti roku Růstu objemu účastnických příspěvků koresponduje s rostoucím počtem penzijních připojištění Státní příspěvek - modifikace Kaţdý účastník penzijního připojištění, který splňuje určené podmínky má moţnost získat jako bonus státní příspěvek. Tento příspěvek má za cíl udělat tuto smlouvu o penzijním připojištění ještě atraktivnější. Jedná se o automatické připsání příspěvku za kaţdý měsíc, za který byl řádně zaplacen měsíční příspěvek. Pro stanovení výše tohoto příspěvku se berou v úvahu pouze příspěvky účastníka. Kaţdý účastník, který pravidelně platí penzijní připojištění má tak moţnost získat příspěvek aţ ve výši 150,- Kč za měsíc. Minimum příspěvku je určeno částkou 100,- Kč, při platbě alespoň 500,- Kč měsíčně je pak výše státního příspěvku neměnná a zůstává na výši 150,- Kč. Účastník má zároveň moţnost platit příspěvek za delší dobu neţ měsíc, v takovémto případě se pak výše státního příspěvku určuje podle průměrné měsíční úloţky připadající na toto období. Výše státního příspěvku je odlišná u současných smluv a smluv sjednaných před úpravou zákona č. 170/1999 Sb. Má-li účastník zájem získat státní příspěvek v aktuální výši, je nucen změnit penzijní plán na ten, který se jiţ řídí novou zákonnou úpravou. Neučiní-li tak, obdrţí státní příspěvek v původní výši. 6 Zdroj: MF ČR: Komentář k základním ukazatelům vývoje penzijního připojištění v ČR k

26 Státní příspěvek platný u smluv sjednaných před rokem 2000 Výše příspěvku účastníka v Kč Výše státní příspěvku v Kč % částky nad 100 Kč % částky nad 200 Kč % částky nad 300 Kč % částky nad 400 Kč 500 a více 120 Zdroj: běţně dostupná data vlastní úprava Státní příspěvek u smluv sjednaných po Výše příspěvku účastníka v Kč Výše státní příspěvku v Kč % částky nad 100 Kč % částky nad 200 Kč % částky nad 300 Kč % částky nad 400 Kč 500 a více 150 Zdroj: běţně dostupná data vlastní úprava Plánovaný státní příspěvek u smluv sjednaných od roku 2013 Vlastní úloţka Nyní a více Zdroj: vlastní úprava pouţité zdroje AXA 26

27 Jedná se tedy o jasný impuls pro všechny účastníky, ţe je nutné ukládat vyšší částky. Z tohoto důvodu tudíţ dochází k razantnímu navýšení státních příspěvků u příspěvků účastníka nad 1000 Kč. Naopak čerpat státní příspěvek bude nově moţné aţ od částky 300 Kč oproti dnešní 100 Kč Daňové výhody obecně Po novele zákona o daních se stalo penzijní připojištění se státním příspěvkem mnohem zajímavější z hlediska daňového zvýhodnění, zejména jako nástroj zajištění finančních prostředků na stáří. Toto zvýhodnění ovlivnilo jak přímé účastníky, tak zaměstnavatele, kteří se podílejí svým příspěvkem na penzijním připojištění. Mezi hlavní výhody novely lze uvést: - moţnost kaţdého účastníka penzijního připojištění sníţit svůj základ daně z příjmu o určitou částku svých měsíčních uhrazených příspěvků - v případě, ţe zaměstnavatel přispívá svým zaměstnancům na penzijní připojištění, je tento příspěvek v určité výši osvobozen od daně z příjmu - na straně zaměstnavatele je příspěvek poskytnutý zaměstnancům povaţován za daňový náklad - příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění poskytnutý zaměstnancům se nezapočítává do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění ani u zaměstnance, ani u zaměstnavatele. - státní příspěvek poskytovaný účastníkům penzijního připojištění je rovněţ osvobozen od daně z příjmu 7 Účastníkovi penzijního připojištění nevyplývá ţádná povinnost platit platby daně v průběhu placení příspěvků. Sazbě 15% podléhá pouze vyplacená dávka. 7 vyhody-1-cast-p4s- /spor.asp?c=a010226_142139_fi_osobni_

28 Daňové úlevy - zaměstnanec Uplatnit daňové zvýhodnění můţe účastník uplatnit tehdy, pokud zaplatil v daném zdaňovacím období částku převyšující 6000,- Kč. Výše minimální měsíční úloţky tedy musí přesahovat hranici minimálně 500,- Kč. Z toho vyplývá, ţe částku nad 6000,- Kč si můţe odečíst od základu daně z příjmu, maximálně výše je však stanovena na maximálně ,- Kč. Pro daňové účely se bere v úvahu pouze vlastní příspěvek účastníka. Pro výpočet nelze tedy pouţít příspěvky třetí osoby, popř. zaměstnavatele. Jako nejvýhodnější varianta se tedy v současné době jeví: - souhrn celkové roční platby ve výši ,- Kč ,- Kč z této částky je daňově zvýhodněnou formou vrácení daňového přeplatku při ročním zúčtování daně - Zbylých 6.000,- Kč slouţí jako základ pro státní příspěvek, který je ještě v tomto roce ve výši 150,- Kč/měsíčně, tzn ,- Kč ročně Novelou zákona o daních z příjmů došlo, od po , ke změně daňových úspor díky rovné sazbě. Z ročně zaplacených příspěvků, které přesahují 6.000,- Kč, je vypočítána roční úspora na dani ve výši 15%. Na výši daňové úspory tedy nemá vliv výše příjmu, ale pouze výše zaplacených měsíčních příspěvků. Úspora na dani (vlastní výpočet) Výše příspěvku v Kč úspora na dani v Kč Zdroj: vlastní úprava pouţité zdroje AXA 28

29 Struktura státních příspěvků Měsíční příspěvek účastníka Měsíční státní příspěvek do od Roční snížení daň. základu do od Roční daňová úspora do od Státní příspěvek připisovaný na smlouvu sjednanou dle zákona o penzijním připojištění platného do , je po dvou letech sníţen o 20%. Zdroj: vlastní úprava pouţité zdroje AXA Po dochází k těmto zásadním změnám: - státní příspěvek bude moţné čerpat aţ do měsíčního příspěvku 300,- Kč (dříve 100,- Kč) - Maximální výše státního příspěvku bude od měsíčního příspěvku ve výši 1.000,- Kč (dříve 500,- Kč) - Roční sníţení daňového základu bude od částky 1.100,- Kč (dříve 600,- Kč) - Roční daňová úspora rovněţ od částky 1.100,- Kč (dříve 600,- Kč) 29

30 - Oproti tomu maximální daňová úspora bude aţ od částky 2.000,- Kč (dříve Kč) Nové pobídky směřují k tomu, aby si lidé začali více uvědomovat potřebu odkládání finančních prostředků na stáří. Proto je dán jasný impuls pro vyšší příspěvek, který je motivován jak státním příspěvkem, tak moţností daňových odpočtů, jakoţto největších impulsů pro vyšší průměrnou úloţku. Daňové úlevy zaměstnavatel Osvobození od daní z příjmů u plateb zaměstnavatelů se týká částky maximálně ,- Kč na penzijní připojištění a ţivotní pojištění. Do této částky jsou platby: - osvobozeny od daní z příjmu zaměstnance - osvobozeny od odvodů sociálního a zdravotního pojištění - daňově uznatelnou nákladovou poloţkou, jejich úprava je dána kolektivní smlouvou nebo jiným vnitřním předpisem Nad tento limit nejsou platby: - osvobozeny od daní z příjmu zaměstnance - osvobozeny od odvodů na sociální a zdravotní pojištění Platby však přesto mohou být ze strany zaměstnavatele zahrnuty do nákladů v libovolné výši, avšak musí být ošetřeno v kolektivní smlouvě nebo jiném vnitřním předpisu. Příspěvky jsou pro zaměstnavatele daňovým nákladem do výše 3% hrubé mzdy. Příspěvek je navíc osvobozen od plateb zdravotního a sociálního pojištění do výše 5% hrubé mzdy. Do výše 5% hrubé mzdy se příspěvky placené zaměstnavatelem do penzijního připojištění nezdaňují zaměstnanci. 30

31 osvobození od daně z příjmů osvobození od platby sociálního a zdravotního pojištění Zaměstnavatel (pokud je smluvně sjednán) ANO v plné výši ANO do výše Kč ročně (započítávají se téţ příspěvky na ţivotní pojištění) Zaměstnanec ANO do výše Kč ročně (započítávají se téţ příspěvky na ţivotní pojištění) ANO do výše Kč ročně (započítávají se téţ příspěvky na ţivotní pojištění) Zdroj: Formy výplaty Kaţdý účastník má asi největší zájem o to, kdy a za jakých podmínek lze naspořené prostředky obdrţet. Tento proces neprobíhá automaticky. Kaţdý účastník si musí o výplatu z penzijního připojištění poţádat. Fond je poté povinen na základě ţádosti účastníka tyto dávky vyplatit za podmínek stanovených v penzijním plánu. Finanční prostředky lze ţádat formou tří základních dávek, popř. jednorázovým vyrovnáním. 1) Výplata formou penze: a) starobní tato je povinná a pro výplatu musí být splněna podmínka doby trvání placení příspěvků nejméně po dobu 5 let a zároveň dosaţení věku minimálně 60 let. Penzijní připojištění by mělo být sjednáváno právě pro výplatu této formy dávky. V případě, ţe však účastníkovi během trvání penze vznikl nárok na invalidní penzi a fond zahájil její výplatu, nevznikne jiţ nárok účastníka na penzi starobní. b) invalidní pro získání této dávky je nutné placení příspěvků po dobu delší neţ 60 měsíců a zároveň přiznání plného invalidního důchodu. Pro výplatu si účastník vybírá z jednorázového vyrovnání nebo formy doţivotní výplaty. Pokud jiţ jednou vznikne nárok na výplatu invalidní penze, tento nárok jiţ není ovlivněn případným zrušením plného invalidního důchodu. 31

32 c) výsluhová nárok na výplatu této penze vzniká nejdříve po dosaţení 180 měsíců trvání smlouvy a placení příspěvků a umoţňuje účastníkovi čerpat část prostředků z penzijního připojištění ještě před čerpáním starobní penze. Na tuto formu se platí příspěvek zvlášť, a jeho výše můţe činit maximálně 50% z celkové platby. Penzijní fond eviduje starobní a výsluhovou penzi zvlášť. Forma výplaty je moţná opět formou jednorázového vyrovnání či penze. d) pozůstalostní z této penze vzniká nárok na výplatu oprávněné osobě v případě smrti účastníka. Podmínkou je doba trvání smlouvy minimálně 36 měsíců. Výplata probíhá oprávněným osobám, které jsou uvedeny ve smlouvě, a lze určit procentní podíl jednotlivých osob. U této formy nelze provést výplatu jednorázovým vyrovnáním. Pokud smlouva trvá kratší dobu, neţ 36 měsíců, náleţí oprávněným osobám pouze odbytné. Specifikem této penze je, ţe je sjednána na dobu určitou 2) Výplata formou jednorázové vyrovnání Jedná se o nejčastější formu výplaty penze v České republice. Nahrazuje tak výplatu penze starobní, výsluhové či invalidní. Celkovou částku tvoří příspěvky účastníka, zaměstnavatele, třetích osob, dále státních příspěvků a podílů na výnosech z hospodaření fondu. Pro moţnost jednorázového vyrovnání musí být dodrţena podmínka, ţe nedošlo dosud k zahájení výplaty ţádné penze. Důvodem pro volbu této formy vyrovnání je podle mého názoru ten fakt, ţe penzijní fondy v České republice působí zatím relativně krátkou dobu a tudíţ zůstatky na jednotlivých účtech účastníků penzijního připojištění ještě nedosahují takové výše, aby lidé upřednostnili pravidelné vyplácení penze před jednorázovým vyrovnáním. 3) Odbytné Nárok na odbytné vzniká kaţdému účastníkovi penzijního připojištění po uplynutí nejméně 12 měsíců. U této formy je však výplata pokrácena jak o připsané státní příspěvky, tak o výnosy z fondu. Výplata tedy obsahuje pouze vloţené prostředky a jejich zhodnocení. 32

33 Ukončení penzijního připojištění Kdykoliv po uplynutí 12 měsíců má účastník moţnost smlouvu vypovědět bez udání důvodu a získat odbytné. Penzijnímu fondu náleţí právo stanovit si výpovědní dobu, která však nesmí být delší neţ dva měsíce. Výpovědní doba začíná běţet 1. Dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi. Následně má fond dle zákona tři měsíce na výplatu prostředků. Novela zákona o penzijním připojištění přinesla od 1. srpna 2009 několik změn. Jednou z nich je i poplatek ve výši aţ osm set korun, pokud smlouva klienta trvala kratší dobu neţ pět let. Ne všechny penzijní fondy tento poplatek od svých klientů vybírají v maximální výši. Například AXA penzijní fond nepoţaduje od klientů ţádný poplatek. Oproti tomu klienti Penzijního fondu České spořitelny zaplatí dvě stě korun za předčasné ukončení své smlouvy. Poplatky v plné výši vybírají penzijní fondy AEGON, Allianz, České pojišťovny, ČSOB, a Generali. Podle délky trvání klientství strhává poplatek účastníkům Penzijní fond Komerční banky. Pokud jste například klientem jeden aţ dva roky, zaplatíte osm set korun, pokud však více neţ čtyři roky, ale méně neţ pět let, zaplatíte dvě stě korun 8. Převod k jinému fondu Účastník má právo celou smlouvu převést k jinému penzijnímu fondu. K tomuto převodu musí dát však souhlas nový fond a jedná se o přesun v plné výši včetně státních příspěvků a podílů na výnosech hospodaření penzijního fondu. Podmínkou k uskutečnění převodu je, ţe nedošlo k vyplácení ţádné penze ani nebylo vyplaceno jednorázové odbytné. Původní penzijní fond má povinnost zaslat zápočtový list s informacemi o stavu osobního účtu a dalších skutečnostech rozhodujících pro vznik a výši nároku na dávky. Zejména jsou zde uvedeny informace o trvání penzijního připojištění, jednotlivých druzích sjednaných penzí a v neposlední řadě také výši evidovaných příspěvků účastníka, státních příspěvků a podílů na výnosech hospodaření. K převodu je nutné vyplnit příslušný formulář výpovědi stávajícímu penzijnímu fondu. 8 /spor.asp?c=a091124_111457_spor_bab ( ) 33

34 Výpověď ze strany penzijního fondu Smlouvu o penzijním připojištění lze vypovědět: - pro neplacení příspěvků účastníka po dobu alespoň 6 měsíců, nebo pro placení niţší částky neţ je stanovena zákonem - pokud účastník neplní povinnosti stanovené penzijním plánem - uvedl-li účastník nepravdivé informace nebo zatajil skutečnosti při sjednání smlouvy - nejsou plněny podmínky dané zákonem V tomto případě se pak uplatňuje dvouměsíční výpovědní doba. Zánik penzijního připojištění Penzijní připojištění zaniká: - ukončením výplaty penze - výplatou jednorázového vyrovnání - dnem, na kterém se účastník i fond písemně dohodli - dnem, ke kterému bylo penzijní připojištění vypovězeno - výplatou odbytného - ukončení trvalého pobytu účastníka na území ČR, nebo ukončení účasti na důchodovém pojištění a zdravotním pojištění v ČR - úmrtím účastníka 9 9 Zdroj Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem 34

35 1.7. Aktuální data penzijních fondů Název penzijního fondu Počet aktivních účastníků Prostředky evidované ve prospěch účastníků v mil. Kč 1 AEGON PF Allianz PF AXA PF ČSOB PF Stabilita Generali PF ING PF PF České pojišťovny PF České spořitelny PF Komerční banky CELKEM / TOTAL Zdroj: vybrané ekonomické ukazatele Z uvedené tabulky můţeme zjistit celkový počet účastníků penzijního připojištění. Jejich počet jiţ překročil hranici 4,5 miliónů. Celkový počet účastníků je nyní dle údaje z prosince To jiţ vykazuje podíl 44% na celkovém počtu obyvatele České republiky, vycházíme-li z čísla 10,5 miliónů obyvatel ČR. Pokud tento počet poměříme s počtem obyvatel starších osmnácti let, dostaneme podíl 55%. Nejvýznamnější penzijní fondy v ČR z hlediska počtu evidovaných účastníků Penzijní fond České pojišťovny, a.s účastníků Penzijní fond České spořitelny, a.s účastníků Penzijní fond Komerční banky, a.s účastníků Ve druhém sloupci máme sumarizovány celkové prostředky evidované ve prospěch účastníků v miliónech korun. Celková částka je ,- Kč. Z pohledu jedince je tato částka úctyhodná. Prostým vydělením prostředků evidovaných ve prospěch účastníků celkovým počtem účastníků dojdeme ke zjištění, ţe průměrný zůstatek na penzijním 35

36 připojištění činí pouhých ,- Kč. Tato částka je velice nízká a při zachování tohoto systému by nebyl naplněn primární princip penzijního připojištění. Neboť jistě dramaticky nezlepší 4,6 milionům obyvatel jejich ţivotní úroveň v důchodu. Nejvýznamnější penzijní fondy v ČR z hlediska evidovaných prostředků ve prospěch účastníka: Penzijní fond České pojišťovny, a.s ,- Kč Penzijní fond České spořitelny, a.s ,- Kč AXA penzijní fond, a.s ,- Kč Vývoj počtu účastníků Rok Počet účastníků Zdroj: webové stránky Asociace penzijních fondů 36

37 Průměrná věková struktura účastníků penzijních připojištění se státním příspěvkem v % Zdroj: ww.publikace.apfcr.cz/2010/cz_verze.html Podíl muţů a ţen v penzijním připojištění se státním příspěvkem v % Zdroj: ww.publikace.apfcr.cz/2010/cz_verze.html 37

38 Z dalšího grafu je velmi patrné, ţe z celkového počtu téměř 47% obyvatel, který se podílí na penzijním připojištění, je ve věku nad 50 let. Vezmeme-li dokonce v úvahu věkovou hranici 40 let a více jedná se o závratných 66%. Pouze 34% účastníků penzijního připojištění je mladší 30 let. Dokonce lidé pod 30 let tvoří pouze 13% z celkového počtu účastníků. Jedná se přitom o skupinu, jejichţ důchody, které budou generovány z prvního pilíře, jsou nejvíce ohroţeny. Co můţeme vyčíst z uvedených poměrů? Věková skupina let je zastoupené nejméně. Její celkový podíl je pouhých 13%. Odpověď můţeme hledat v tom, ţe stále panuje mezi lidmi obecná nevědomost. Historicky jsme zvyklí, ţe se o nás stát postará. A tak moţná nevědomky své potomky rodiče nepřipravují na to, ţe je podstatné jiţ v tomto věku, zabývat se myšlenkou zabezpečení svého stáří. Ti, kteří i v tomto věku mají penzijní připojištění, jsou zpravidla inspirováni či dokonce přesvědčeni svými rodiči, kteří jim mnohdy v době jejich studií toto připojištění zpočátku sami platí. Dalším faktorem můţe být, ţe impulsem pro zřízení penzijního připojištění byla moţnost vyuţít příspěvek od zaměstnavatele. Takový benefit by bylo samozřejmě hloupé nevyuţít. Dalším charakteristickým rysem této věkové skupiny je poměrně nízká výše měsíčního příspěvku. V horizontu od 30 do 39 let je zastoupení 21%, tzn. celkový poměr je niţší neţ u skupiny 50 let a více. U této skupiny je jiţ zásadním předpokladem vlastní příjem. Zároveň se však jedná o skupinu, která je nejvýrazněji zatíţená platbami či hypotékou na bydlení a dalšími nutnými výdaji, coţ sniţuje jejich vlastní ochotu k placení příspěvků. Na druhou stranu se zakládání rodiny jiţ jedinci začínají více myslet na budoucnost. Na to, jak nejlépe zajistit sebe a své blízké. Dalším aspektem je moţnost čerpání příspěvku od zaměstnavatele. Přesto je i u této skupiny charakteristický velmi nízký měsíční příspěvek. U skupiny let jiţ většinou zvýšené výdaje odpadají a tyto jedinci si můţou relativně dovolit vyšší příspěvky. Jedná se většinou o občany, kteří jiţ mají zpravidla rodinu zabezpečenou a začínají přemýšlet o svém vlastním zajištění. S narůstajícím věkem stoupá i potřeba si spořit, a proto je tato skupina, kde výše měsíčního příspěvku zpravidla překračuje průměr. Svůj podíl na tom mají i příspěvky od zaměstnavatele, které jsou většinou podmíněny i výší vlastního příspěvku. 38

39 22% podílu zaujímá skupina obyvatel v rozmezí let. Rozdíl oproti předchozí skupině můţeme vidět hlavně v tom, ţe většina z těchto obyvatel má jiţ dospělé děti a tudíţ můţe více prostředků investovat do sebe. Zároveň díky pokročilejšímu věku se jejich potřeba zajištění z psychologického hlediska zvětšuje. Jedná se tedy o skupinu, jejíţ průměrný měsíční příspěvek značně převyšuje ostatní věkové skupiny. Specifickou skupinu tvoří lidé ve věku 60 let a více. Tito lidé mají zpravidla jiţ nárok na výplatu penze či čerpání jednorázového vyrovnání, ale mnohdy tak nečinní a pokračují v platbách do svého penzijního připojištění. Paradoxně je tato skupina zastoupena největším podílem na celkovém počtu účastníků. Jsou to lidé, kteří jsou zvyklí pravidelně odkládat prostředky a povaţují tento produkt, hlavně díky státnímu příspěvku, za velice konzervativní a výhodný. V jejich případě se totiţ jedná o produkt s relativně nízkou likviditou, neboť jim jiţ vznikl nárok na výplatu. Tato skupina se v poslední době stává velice zajímavou pro většinu penzijních fondů a pojišťoven. Pojišťovny je prostřednictvím svých obchodních zástupců velmi často kontaktují s nabídkou recyklace (obnově) maturujících smluv a zpravidla se snaţí zvýšit atraktivnost celého kroku i nabídkou dalšího zhodnocení prostředků. Tzn. vyuţití stávajících prostředků do dalších produktů, ať uţ spořících účtu, termínovaných vkladů, jednorázových investic či sjednáním dalších smluv pro děti či vnoučata. Pokud je tento krok udělán citlivě s ohledy na potřeby daného člověka, jedná se o dobrý krok. Mnohokrát se stává, ţe při návštěvě klienta, je dotyčný překvapen, ţe má moţnost čerpat svoje naspořené prostředky a mnohdy je dokonce překvapen o existenci samotného produktu. Častý argument je, ţe prostředky ani nepotřebuje. Tato skutečnost uţ je z řad absurdních, neboť kaţdý penzijní fond má povinnost pravidelně zasílat výpisy. Mnohdy však je zneuţit klient a agent se ho snaţí přesvědčit ke změně jen za účelem svého zisku. Podívejme se nyní na sloţení portfolia penzijních fondů. Je nutno si uvědomit, ţe penzijní připojištění v České republice podléhá velmi striktní regulaci. V minulém roce penzijní fondy opět pokračovali ve své konzervativní investiční politice. Toto opatření je důsledkem toho, ţe penzijní fondy musejí garantovat kladný výnos s ročním horizontem investování. 39

40 Složení portfolia: Dluhopisy 84% Termínované vklady 7,6% Akcie 1% Důvody pro nadvládu investování do dluhopisů jsou prosté. Mají relativně vysokou bonitu a nedochází u nich k riziku nesplacení. Jejich cena se však vyznačuje určitým kolísáním, coţ se projevuje v ocenění majetku. Přesto při splacení dluhopisu připadá penzijnímu fondu celková výše, a tím generuje zisk. Můţeme to definovat i tak, ţe podstatnou část portfolia tvoří dluhopis, který fond pořídí za určitou cenu s relativně nízkým rizikem a po uplynutí doby (zpravidla kolem tří let), inkasuje penzijní fond předpokládanou cenu a zhodnocení. Můţe se stát, ţe penzijní fond musí však během sjednané doby promítat kolísání tohoto instrumentu do výsledků hospodaření kaţdý rok. Pokud by se jednalo o výraznější propad, je penzijní fond povinen přijmout předběţná opatření k vypořádání se se ztrátou. Složení portfolia PF v procentním vyjádření k (podle podkladů členů APF ČR) Zdroj: 40