Úvod do veřejného zdravotnictví MUDr. Antonín Malina, PhD, MBA

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Úvod do veřejného zdravotnictví MUDr. Antonín Malina, PhD, MBA"

Transkript

1 Úvod do veřejného zdravotnictví MUDr. Antonín Malina, PhD, MBA Veřejné zdravotnictví, definice, vymezení, základní charakteristika oboru Veřejné zdravotnictví je multidisciplinární medicínský obor, který využívá a integruje poznatky různých vědních disciplín. Jeho základ tvoří řada medicínských a společenskovědních oborů (sociální medicíny, hygieny a epidemiologie, organizace a řízení zdravotnictví, podpory zdraví, demografie, statistiky, sociologie, psychologie, ekonomie, medicínského práva a řady dalších oborů). Veřejné zdravotnictví je oborem, který se systematicky zabývá problematikou zdraví a zdravotnictví. Základním znakem, který obor veřejné zdravotnictví odlišuje od ostatních klinických medicínských oborů je uplatňování populačních přístupů. Hlavní podstatou klinických medicínských oborů je rozpoznání příznaků nemoci konkrétního pacienta a její adekvátní léčba. Oblast zájmu veřejného zdravotnictví je širší: nezabývá se chorobou individuálního pacienta, ale orientuje se na populační skupiny, do kterých lze pacienta řadit podle určitých konkrétních znaků (podle věku, pohlaví, vzdělání, sociálního postavení, rizikových faktorů zevního nebo pracovního prostředí, způsobu života a životního stylu, způsob stravování, abusu drog, alkoholu, kouření.. apod.) Tedy na rozdíl od lékařství, které se zabývá zdravím jednotlivce a objektem zájmu je konkrétní pacient, řeší veřejné zdravotnictví problémy, které se týkají zdraví celé společnosti, zdraví populačních skupin nebo zdraví komunit. V oblasti veřejného zdravotnictví jsou tedy typické intervence: skupinové, populační, epidemiologické, preventivní či organizační a jsou pro ně charakteristické zásahy do životního prostředí, sociálního prostředí, způsobu života apod. Příklad: Ve vyspělých státech (včetně České republiky) se rok od roku zvyšuje Body Mass Index (BMI) a v populaci přibývá těžce obézních pacientů, jejichž stav vyžaduje léčbu. Individuální intervence (farmakoterapie, operace) u těžce obézních pacientů je vždy nákladná. Když se veřejnému zdravotnictví podaří najít a aplikovat způsoby, jak změnit stravovací návyky populace, sníží se BMI v populaci (křivka normálního rozdělení se posune doleva), sníží se počty těžce obézních pacientů a zdravotní systém může přesunout finanční prostředky do jiných oblastí.

2 Stručná historie oboru: S pozorností věnovanou veřejnému zdraví se setkáváme již ve starověku (Řím, Čína). Později se setkáváme s pojmem public health při řešení epidemií moru a cholery. Rozvoj veřejného zdravotnictví souvisí s rozvoj epidemiologie za jejíhož zakladatele je považován John Snow (1854). Tzv. moderní éra veřejného zdravotnictví spadá do let kolem 1880 a je spjata s osobou Roberta Kocha. Ve 20 stol., zejména v jeho druhé polovině, se podařilo ve vyspělých státech významně eliminovat výskyt infekčních onemocnění, veřejné zdravotnictví se začíná označovat jako tzv. New public health a obor se začíná orientovat zejména na intervence v oblasti neinfekčních onemocnění (především kardiovaskulárních onemocnění, novotvarů aj.) Od 80. let 20 stol. je stále větší pozornost věnována zejména sociálním determinantám zdraví a dochází tak k dalšímu posunu od individuálních determinant zdraví k populačním determinantám (chudoba, vzdělanost apod.) Determinanty zdraví Lze definovat jako osobní, společenské a ekonomické faktory a faktory životního prostředí, které významně ovlivňují zdravotní stav jedince, skupiny lidí nebo společnosti. Mezi základní determinanty patří: Faktory životního prostředí (např.: ovzduší, kvalita vody a potravin, klimatické podmínky, záření, hluk, chemické látky, biologické -infekční faktory ) Genetické faktory (vrozené vady, dispozice ke vzniku nemoci, úroveň intelektových schopností, rozdíly ve zdraví mužů a žen..) Životní styl (způsob života) (např. životní úroveň, sociální faktory, nezaměstnanost, způsob práce, stres, úroveň vzdělání, způsob stravování, pohybová aktivity, abusus drog či alkoholu, kouření, postoj k vlastnímu zdraví a péče o něj..) Zdravotnické služby a jejich kvalita (rozvoj medicíny a lékařské techniky, zdravotní politika, dostupnost zdravotní péče, zdravotnický systém, úroveň zdravotnictví, organizace financování a řízení zdravotnictví,) Pokusíme-li se kvantifikovat vliv takto definovaných determinant, pak faktory životního prostředí ovlivňují zdraví z cca %, genetické faktory z cca 10-15%, skupina faktorů životního stylu celými 50% a efektivita, kvalita a dostupnost zdravotní péče ovlivňuje zdravotní stav jen cca z 10-15%. Základy pro kvantifikaci a studium významu jednotlivých determinant položil Lalonde ve své práci Nový pohled na zdraví Kanaďanů, kterou publikoval v roce 1974 a ve které prezentoval výsledky longitudinální studie zdraví kanadské populace (tzv. Lalondova zpráva ). Tato studie byla mnohými kritizována, nicméně následné longitudinální populační studie dalších autorů v podstatě potvrdily její správnost.

3 Význam, dynamika a validita jednotlivých determinant se v čase samozřejmě mění. Např. u nás došlo v devadesátých letech k prudkému rozvoji zdravotnictví, který se promítl do zlepšování ukazatelů zdravotního stavu české populace (především došlo k poklesu mortality na kardiovaskulární onemocnění v důsledku farmakologické kontroly hypertenze, rozvoje kardiochirurgie a zavedení nových léčebných postupů a organizace péče o pacienty s infarktem myokardu). Váha vlivu těchto čtyř základních skupin determinant zdraví je také v různých společnostech odlišná. Např. v chudých rozvojových zemích jsou stále nejčastější příčinou úmrtí infekční a parazitární choroby, zatímco v bohatých zemích převládá úmrtnost na kardiovaskulární a onkologická onemocnění (viz následující graf č. 1). Graf č. 1 Příčiny úmrtí v bohatých a chudých zemích Bohaté země Chudé země % podíl na celkové úmrtnosti Nemoci oběhové soustavy Zhoubné novotvary Další neznámé příčiny Chronické nemoci dýchacích cest Vnější příčiny (úrazy, otravy) Infekční parazitální nemoci Peri- a neonatální úmrtnost Mateřská úmrtnost Onemocnění

4 Demografie je obor, který se zabývá poznávání charakteristik, determinant a zákonitostí populační reprodukce. Vývoj počtu obyvatel v ČR od roku 1950 je znázorněn na grafu č.2, který ukazuje vlnovitý průběh daný cyklickými výkyvy v porodnosti. Počty živě narozených a zemřelých jsou znázorněny na grafu č.3, vývoj přirozeného, migračního a celkového přírůstku obyvatel je znázorněn v grafu č.4. Graf č. 2 Graf č. 3

5 Graf č. 4 Demografický vývoj je v ČR ovlivněn zejména následujícími faktory: A. cyklickými výkyvy v porodnosti B. změnami v rodinném a reprodukčním chování C. zahraniční migrací D. zlepšováním zdravotního stavu ad A: Cyklické výkyvy v porodnosti: Vlna zvýšené porodnosti kulminovala vlivem propopulačních opatření v roce Vliv této vlny se projevil i v nárůstu porodnosti po roce Ta kulminovala v roce 2007, ale již v 1. čtvrtletí 2009 byl zaznamenán pokles porodnosti, která se bude pravděpodobně i nadále snižovat. ad B: Změny v rodinném a reprodukčním chování odkládání mateřství do vyššího věku - ženy zakládají rodinu až po dokončení vzdělání, vybudování finančního a bytového zázemí a naplnění některých zájmových cílů - cestování, kulturní vyžití apod. (viz graf vývoje specifických plodností podle věku, graf. č.5 a zvyšující se průměrný věk žen při narození prvního dítěte na grafu č. 6). proměna hodnotových orientací mladé generace - příklon ke vzdělání, pracovní kariéře, k výkonu s důrazem na materiální zajištění

6 zhoršení ekonomických a sociálních podmínek mladých rodin - stagnace podpory rodin a dětí, obtížná dostupnost samostatného bydlení, vysoké náklady na bydlení.. odkládání sňatku a zvyšování věku mladých lidí při vstupu do prvního manželství (27 let pro ženy a 29 let pro muže) snižování počtu dětí narozených jedné ženě Graf č. 5 Graf č. 6

7 Ad C: Zahraniční migrace kladné saldo zahraniční migrace je patrné od roku 2002 (viz graf č.7) k je v ČR evidováno cizinců největší počet cizinců přichází z Ukrajiny a ze Slovenska (viz graf č. 8) převažují osoby v mladém věku (20-29let) přírůstek obyvatel ČR zahraničním stěhováním je z nadpoloviční většiny tvořen muži (63 % v roce 2008) Graf č. 7 Graf č. 8

8 Ad. D: Zlepšování zdravotního stavu snižování specifické úmrtnosti (viz kapitola zdravotní stav) prodlužování střední délky života Střední očekávaná délka života (SDŽ) (tzv.naděje dožití, life expectancy) Nejčastěji se udává jako hodnota při narození a v tom případě představuje údaj střední hodnotu počtu let zbývajících do smrti právě narozenému novorozenci za předpokladu zachování úmrtnosti z období výpočtu. Vzhledem k odlišnosti v úmrtnosti obou pohlaví se udává zásadně zvlášť za muže a ženy. Jde o údaj, který odráží zdravotní stav populace a je proto poměrně důležitou hodnotou, která bývá často mezinárodně srovnávána. Poslední publikovaná data udávají v roce 2008 střední očekávanou délka života při narození u žen 80,13 let, u mužů 73,96 let. Vývoj střední délky života v letech 1950 až 2008 ukazuje graf, ze kterého je patrné, že postupně dochází ke zvyšování naděje dožití u obou pohlaví (graf č. 9). K výraznému zvyšování této hodnoty došlo především v posledních dvaceti letech. Jedním z nedůležitějších faktorů, který v posledním období pozitivně ovlivnil hodnotu střední délky života, byl pokles úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění (pokles specifické úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci ukazuje graf č.10) a další pokles kojenecké úmrtnosti. Kojenecká úmrtnost je počet zemřelých na 1000 živě narozených do 1 roku života. V roce 2008 činila její hodnota 2,8. Kojenecká úmrtnost je dalším důležitým údajem, který je mezinárodně sledován a je třeba zdůraznit, že ČR patří v oblasti péče o novorozence a kojence ke státům, které mají nejnižší kojeneckou úmrtnost na světě ( mezinárodní srovnání střední délky při narození je uveden na grafu č. 11, vývoj kojenecké úmrtnosti a její mezinárodní srovnání jsou znázorněny na grafech č.12 a 13). Graf č. 9

9 Graf č. 10 Specifická mortalita na kardiovaskulární onemocnění muži ženy Rok Graf č. 11

10 Graf č. 12 Graf č. 13

11 Základní rysy budoucího demografické vývoje (demografická prognóza): očekávaný pokles počtu obyvatel v důsledku poklesu porodnosti očekávaný další pokles úmrtnosti a růst střední délky života (zejména u mužů) oba výše uvedené vývojové trendy povedou ke stárnutí populace Očekávaný vývoj počtu obyvatel je ve třech variantách (vysoké, střední a nízké) znázorněn na grafu č.14, očekávaný vývoj počtu obyvatel podle hlavních věkových skupin ve střední variantě projekce je uveden na grafu č. 15. Česká republika není jedinou evropskou zemí, která očekává pokles populace, pokles počtu obyvatel očekává celá Evropská Unie, největší pokles počtu obyvatel očekává např. Německo, Itálie a Polsko (viz graf č. 16) Graf č. 14 Graf č. 15

12 Graf č. 16 Stárnutí populace a jeho důsledky Stárnutí populace vyvolává obavy: ze zpomalení ekonomického vývoje z nižší produktivity práce seniorské populace z rostoucích nákladů na zdravotní péči z kolapsu systému zdravotního pojištění a důchodového systému Reálné dopady procesu stárnutí populace: pokles ekonomicky aktivní populace může skutečně vést ke zpomalení hospodářského růstu: mezi velikostí populace a HDP na obyvatele však není přímá úměra není to zcela nový a neznámý proces - přechod od společnosti s vysokou úmrtností a porodností ke společnosti s nízkou úmrtností a porodností je typický pro všechny bohaté země a i naše společnost se na dopady stárnutí může dobře připravit pro starší občany se bude muset vyčleňovat větší podíl zdrojů než dnes a společnost se buď smíří s nižším ekonomickým růstem nebo budou starší pobírat menší dávky než dnes.v současné době se nabízí především zvyšování věku pro odchod do důchodu a snižování podílu průměrný důchod/mzda stárnutí obyvatelstva může přinést i určité úspory (např. ve školství nebo rodičovsko-sociální oblasti)

13 náklady na zdravotní péči se skutečně budou pravděpodobně dále zvyšovat: prodloužení života v souvislosti s růstem očekávané střední délky života ale neznamená prodlužování pouze té části života, která je prožita ve špatném zdraví k nejvyšším nákladům na zdravotní péči nedochází jen v souvislosti s věkem, ale k nejvyšším nákladům dochází několik měsíců před smrtí jedinců v mladším věku (tzv. hypotéza nákladů spojených se smrtí. Smrt velmi často následuje po nákladném pokusu zachránit život, existuje proto těsnější korelace mezi náklady na zdravotní péči pro jednotlivce a blízkostí jeho smrti než mezi náklady a věkem a úmrtí ve vyšším věku nemusí být nákladné. náklady na zdravotní péči nejsou určovány jen zdravotním stavem populace a jejím stárnutím. Jsou determinovány především ekonomickými, politickými a lobistickými zájmy technologických a farmaceutických firem fenomén stárnutí populace není možné podceňovat, ale ani přeceňovat, společnost má relativně dostatek času a prostředků adekvátně na proces stárnutí reagovat je třeba systematicky sledovat demografické, zdravotní, sociální i ekonomické indikátory a přijímat a plánovat vhodná opatření v oblasti poskytování zdravotní i sociální péče je třeba a sledovat a ovlivňovat postoje občanů a posilovat ve společnosti všemi dostupnými prostředky mezigenerační solidaritu

14 Zdravotní stav populace v České republice, mezinárodní srovnání a vývoj. Stručný vývoj zdravotního stavu české populace V poválečných letech se zdravotní stav naší populace výrazně zlepšil. Centrálně řízený státní zdravotní systém umožnil prosazení nejrůznějších hygienických a protiepidemických opatření (např. zavedení plošného očkování dětí). Až do roku 1960 byl vývoj úmrtnosti příznivý. Dařilo se snížit morbiditu i mortalitu zejména v oblasti infekčních chorob a v oblasti pediatrické a porodnické péče, což vedlo k významnému poklesu novorozenecké a kojenecké úmrtnosti. Již v průběhu šedesátých let však dřívější roli infekčních onemocnění převzaly civilizační choroby: nemoci kardiovaskulární a zhoubné novotvary. Na prevenci, diagnostiku a léčbu těchto chorob neuměl systém včas reagovat a tak se po roce 1961 zastavil pokles úmrtnosti. Sedmdesátá a osmdesátá léta znamenala určitou stagnaci zdraví obyvatelstva. Zatímco v zemích západní Evropy došlo v tomto období ke snižování úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, u nás přetrvávala vysoká úmrtnost na tyto choroby zejména u mužů. Po roce 1989 došlo především v důsledku obrovských investic do zdravotnických technologií, léčiv a nových diagnostických a terapeutických metod k podstatnému zlepšování ukazatelů nemocnosti a snižování úmrtnosti. K lepšímu zdraví přispělo nepochybně i postupné zvyšování životní úrovně a podpora zdravého životního stylu s důrazem na aktivní pohyb, zdravou výživu a omezování kouření. Vývoj standardizované úmrtnosti podle příčin smrti na obyvatel je uveden v grafu č. 17, ze kterého jsou patrné trendy úmrtnosti u mužů i žen v předchozích čtyřiceti letech.

15 Graf č. 17 V současné době se rok od roku nadále zvyšuje u žen i u mužů střední délka života, dále se snížila kojenecká úmrtnost a dosahuje v současnosti hodnot, které již dále pravděpodobně nebude možné snižovat a došlo k dalšímu poklesu úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění (viz kapitola Demografie). Jiná je situace v oblasti onkologických nemocnění, kde od roku 1995 neustále roste incidence a prevalence nádorových onemocnění a pokud jde o počet onkologicky nemocných, patří česká populace k nejzatíženějším na světě. Zhoubné novotvary jsou v ČR příčinnou každého čtvrtého úmrtí. Nejvyšší úmrtnost je u mužů na kolorektální karcinom, nádory plic a prostaty, u žen převažují nádory prsu,

16 kolorekta a plic. Úmrtnost na kolorektální tumory je u nás - pravděpodobně v důsledku genetické dispozice - nejvyšší na světě (obdobná situace je jen v Japonsku) a vedla v roce 2002 k plošnému zavedení screeningu u mužů starších padesáti let. Vysoký výskyt nádorových onemocnění představuje samozřejmě také velkou ekonomickou zátěž pro veřejné zdravotní pojištění.jediný alespoň částečně pozitivní vývoj lze sledovat v posledních několika letech v úmrtnosti na onkologická onemocnění, která neroste, ale mírně se snižuje (viz graf č. 18 ), zatímco incidence - pravděpodobně především důsledkem stárnutí populace - nadále roste. Graf č. 18 : Specifická mortalita na onkologická onemocnění mortalita na novotvary muži 0 mortalita na novatvary ženy Rok

17 Zdraví a nemoc Definice WHO z roku 1948: Zdraví není jen absence nemoci či poruchy, ale je to stav komplexní tělesné, duševní i sociální pohody ( well - being ). Zdraví tedy představuje subjektivní pocit (vnímání), který nemusí korespondovat s objektivním zjišťováním stavu jedince. Ve vnímání tohoto pocitu pak existují velké individuální rozdíly, které jsou ovlivňovány mnohými historickými, kulturními a sociálními faktory (např. zkušeností předchozích generací). K výhodám této definice patří: jednoduchost, stručnost, výstižnost, srozumitelnost, přijatelnost pro odbornou i laickou veřejnost představuje odklon od tradičního biologického pojetí zdraví k biopsychosociálnímu modelu zdraví a nemoci K určitým nevýhodám této definice patří: poněkud idealistické a nerealistické pojetí, protože by se podle ní dala klasifikovat většina lidí jako nezdravých podle normativní definice zdraví a nemoci je nemocí pouze takový stav, který nemocnému jedinci způsobuje subjektivní potíže. V tom případě by pak ale definice nepokrývala všechny nemoci a jejich latentní stádia (např. hypertenze, některá nádorová onemocnění v počátečním stádiu) a tak je vhodná jen pro rozvinutá stadia nemoci. zdraví je touto definicí vymezováno příliš široce a obecně a tak by často nebylo možné jeho objektivní měření Vzhledem k výše uvedeným nevýhodám byla později definice zdraví dále zpřesňována a doplňována. Např. v programu WHO Zdraví pro všechny do roku 2000 se objevila doplňující charakteristika zdraví jako schopnosti vést sociálně a ekonomicky produktivní život (zdraví tedy není cílem, ale prostředkem k harmonickému vývoji člověka). Otawská charta podpory zdraví doplnila v roce 1986 základní obecnou definici WHO o další detaily K dosažení stavu úplné fyzické, duševní a sociální pohody musí být jednotlivec nebo skupina lidí schopni stanovit a realizovat své cíle, uspokojit své potřeby, změnit své prostředí nebo se s ním vyrovnat. K definice nemoci bývá přistupováno funkcionalisticky a nemoc je chápána jako porušení rovnováhy (homeostázy) organismu, kdy dochází k porušení části těla (tkáně, orgánu.) nebo funkční souhry orgánů nebo psychického prožívání.

18 Hodnocením subjektivního zdraví u české populace se zabývala nedávno zveřejněná studie ÚZIS. Ve srovnání s předchozím šetřením, které probíhalo v roce 2002, vidíme, že ke zvýšení zastoupení osob hodnotících své zdraví jako dobré či velmi dobré došlo zejména ve věkové kategorii let, nárůst byl však zaznamenán i ve věku let (viz následující graf) Pro detailnější studium je uvedena následující doporučená literatura: Janečková H.,Hnilicová,H.: Úvod do veřejného zdravotnictví, Portál, 2009 Tyl J., Schneiberg F. a kol: Kapitoly ze sociální medicíny a veřejného zdravotnictví. Karolinum. Praha Drbal, C. Česká zdravotní politika a její východiska. Galén : Praha, 2006 Malina, A.,Drbal,C.: Postgraduální vzdělávání v oblasti veřejného zdravotnictví v České republice, Verejné zdravotníctvo SZU, č. 1, říjen Holčík,J, Žáček,A, Koupilová,I: Sociální lékařství, MU, Brno1998 Holčík,J.: Zdravotní gramotnost a její role v péči o zdraví, Škola a zdraví pro 21. století, Brno, 2009 Kříž J. a kol.: Zdravotní stav populace. Státní zdravotní ústav. Praha. 2004

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář Analýza zdravotního stavu - komentář Předkládaný materiál analyzuje a vyhodnocuje nejdůležitější ukazatele a charakteristiky zdravotního stavu obyvatelstva města a okresu a srovnává je s s průměry Zlínského

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na

Více

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Demografický vývoj, indikátory stárnutí Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 MUDr. Helena Šebáková

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Šárka Daňková dankova@uzis.cz Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR www.uzis.cz Vybrané zdroje informací o životním stylu a zdravotním stavu

Více

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Výběrov rová šetření o zdraví a vybrané údaje zdravotnické statistiky, 21. října 2009 Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických

Více

Zdravotní stav obyvatel ČR. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravotní stav obyvatel ČR. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravotní stav obyvatel ČR Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Metody hodnocení zdravotního stavu 1 Proč hodnotíme zdravotní stav?: Základ pro praktická opatření, prevenci a výchovu obyvatel Prevence

Více

úvod do veřejného zdravotnictví Hana Janečková, Helena Hnilicová

úvod do veřejného zdravotnictví Hana Janečková, Helena Hnilicová úvod do veřejného zdravotnictví Hana Janečková, Helena Hnilicová KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Janečková, Hana Úvod do veřejného zdravotnictví / Hana Janečková, Helena Hnilicová. Vyd. 1. Praha

Více

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Květen 212 Vypracovali: Mgr. Dana Strnisková, MUDr. Zdeněk Nakládal, Ph.D. Krajská hygienická stanice Olomouckého e se sídlem v Olomouci Předmluva

Více

Naděje dožití (e x ) Konstrukce a dekompozice ukazatele. trendy v intenzitě úmrtnosti omyly při hodnocení naděje dožití dekompozice rozdílu ukazatele

Naděje dožití (e x ) Konstrukce a dekompozice ukazatele. trendy v intenzitě úmrtnosti omyly při hodnocení naděje dožití dekompozice rozdílu ukazatele Naděje dožití (e x ) Konstrukce a dekompozice ukazatele trendy v intenzitě úmrtnosti omyly při hodnocení naděje dožití dekompozice rozdílu ukazatele Michala Lustigová / Konzultační den CHŽP - Sledování

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy

Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy Hygienická stanice hlavního města Prahy Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy 1 Praha 2015 Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy Hygienická stanice hlavního města Prahy 2015 2 Autorský

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě SOCIOEKONOMICKÁ DEPRIVACE A ZDRAVÍ STRUČNÝ PŘEHLED VÝSLEDKŮ VYBRANÝCH EPIDEMIOLOGICKÝCH STUDIÍ Šplíchalová Anna, Šlachtová Hana Fejtková Petra, Tomášková Hana Polaufová

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : 18.10. 2010. Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : 18.10. 2010. Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM ODBORNÝCH ČINNOSTÍ Odbor podpory zdraví a hygieny dětí a mladistvých, Oddělení podpory zdraví dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ Termín pořádání

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

MODUL č. III. Epidemiologie a Hygiena

MODUL č. III. Epidemiologie a Hygiena MODUL č. III Epidemiologie a Hygiena Definice epidemiologie a rozdělení Definice: Epidemiologie je nauka o teoretických a praktických otázkách ochrany před chorobami (infekčními i neinfekčními). Rozdělení

Více

Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha

Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420 221951420 Struktura Zdraví a vzdělání v České

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne

Více

Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013)

Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013) Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013) Poslední Projekci obyvatelstva vydal ČSÚ před čtyřmi roky, v květnu 2009 (Projekce 2009). Základními vstupními údaji nové projekce (Projekce 2013)

Více

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

ÚZIS Vyuţití dostupných dat o zdraví lidí (Informační základna) Mgr. Jiří Holub, ÚZIS ČR Konference ČZF 12. 10. 2011

ÚZIS Vyuţití dostupných dat o zdraví lidí (Informační základna) Mgr. Jiří Holub, ÚZIS ČR Konference ČZF 12. 10. 2011 Mgr. Jiří Holub, ČR Vyuţití dostupných dat o zdraví lidí (Informační základna) Konference ČZF 12. 10. 2011 Úvod Obsah sdělení NZIS základní pojetí ČR a hlavní úkoly Zdroje dat pro NZIS Formy poskytování

Více

Zdravotní stav. obyvatel. Královéhradeckého kraje

Zdravotní stav. obyvatel. Královéhradeckého kraje Zdravotní stav obyvatel Královéhradeckého kraje Hradec Králové březen 2013 Předmluva Zpráva poskytuje přehled o zdravotním stavu obyvatel Královéhradeckého kraje ve vybraných ukazatelích. Ukazatele porovnává

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ DO ROKU 2020 SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI SOCIOEKONOMICKÝMI SKUPINAMI NEJMÉNĚ O JEDNU ČTVRTINU ZLEPŠENÍM ÚROVNĚ DEPRIVO- VANÝCH POPULAČNÍCH SKUPIN Spravedlnost ve zdraví

Více

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ A PŘEDDŮCHODŮ DO ROKU 2065

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ A PŘEDDŮCHODŮ DO ROKU 2065 ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ A PŘEDDŮCHODŮ DO ROKU 2065 Zuzana Mačková Martina Miskolczi Abstrakt Předčasné důchody mají v České republice již dlouholetou tradici, může si o ně zažádat osoba nejdříve

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 5 0 6 MUDr. Bc. Rostislav

Více

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP I. Proč je v současné onkologii tak potřebná výuka S čím dnes musí počítat řízení

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Výstupy analýzy dat zdravotnického zařízení a Národního onkologického registru ČR Prof. MUDr. Jitka

Více

Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití

Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití Mgr.Vlasta Mazánková, ÚZIS ČR Specializační kurs -Veřejné zdravotnictví 2009 Obsah sdělení o NZIS základní pojetí o Legislativa

Více

MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Obsah prezentace Determinanty zdraví Zdravotní indikátory OECD 2013 Zaměření projektů PZP - podklady Nová rizika Závěr Zdroje Zdraví

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice MUDr. Lidmila Hamplová Ministerstvo zdravotnictví ČR Evropská zdravotní politika Hlavním principem evropské zdravotní politiky je poznatek vztahu

Více

Ovzduší a zdraví. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví

Ovzduší a zdraví. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví Ovzduší a zdraví MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví Systém monitorování zdravotního stavu obyvatel ČR ve vztahu k životnímu prostředí koordinované pravidelné aktivity ke sledování přímých

Více

Státní zdravotní ústav. Praha, CZ. Centrum podpory veřejného zdraví

Státní zdravotní ústav. Praha, CZ. Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav Praha, CZ Centrum podpory veřejného zdraví Centrum podpory veřejného zdraví zaměřuje se na rizikové faktory životního stylu kouření, užívaní alkoholu, obezitu, úrazy... a propaguje

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky vypracoval: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky V posledních 3 letech došlo k navázání spolupráce

Více

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.12.2003 74 Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Úrazy jsou traumatické příhody s často rozsáhlými

Více

ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM. MUDr. Jan Šťastný

ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM. MUDr. Jan Šťastný ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM MUDr. Jan Šťastný srpen 2005 MODELY ZDRASYSTÉMŮ Struktura zdravotnického systému není věcí odborníků, nýbrž politiků; v demokratických systémech je odrazem názoru

Více

Socioekonomické nerovnosti ve zdraví obyvatel okresů České republiky

Socioekonomické nerovnosti ve zdraví obyvatel okresů České republiky Socioekonomické nerovnosti ve zdraví obyvatel okresů České republiky Šlachtová H. Tomášková H. Polaufová P. Skýbová D. Tomášek I. Fejtková P. Šplíchalová A. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Studie realizovaná

Více

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES UPa Analýza současného stavu NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Současný základní důchodový systém je při splnění stanovených předpokladů povinný pro všechny ekonomicky aktivní

Více

STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ

STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV Centrum podpory veřejného zdraví Oddělení podpory zdraví ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 25.6.204 Organizátor: Mgr. Dana Hronová, ZŠ Votice Místo: Votice OBSAH

Více

1. Nadváha a obezita jsou definovány jako abnormální nebo nadměrné. hromadění tuku, které může poškodit zdraví. WHO definuje nadváhu jako

1. Nadváha a obezita jsou definovány jako abnormální nebo nadměrné. hromadění tuku, které může poškodit zdraví. WHO definuje nadváhu jako Obezita a nadváha 10 skutečností o obezitě podle WHO 1. Nadváha a obezita jsou definovány jako abnormální nebo nadměrné hromadění tuku, které může poškodit zdraví. WHO definuje nadváhu jako BMI, které

Více

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města LITOMĚŘICE 2014

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města LITOMĚŘICE 2014 Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města LITOMĚŘICE 2014 MUDr Jozef Král a MUDr Josef Trmal Ph.D Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje 2014 Ústí nad Labem Obsah 1. Úvod 3 2. Slovníček

Více

V kolika půjdeme do důchodu aneb co lze vyčíst z demografického vývoje?

V kolika půjdeme do důchodu aneb co lze vyčíst z demografického vývoje? V kolika půjdeme do důchodu aneb co lze vyčíst z demografického vývoje? Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Změny v demografickém chování populace ČR po roce 1989 Změny v přístupu k manželství

Více

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A,

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A, Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace L U D M I L A K O Ž E N Á, V L A D I M Í R K E B Z A, S T Á T N Í Z D R A V O T N Í Ú S T A V, P

Více

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Age structure of the population in districts of the Czech Republic and its changes relating demographic

Více

UROLOGY WEEK 2012 Urologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze

UROLOGY WEEK 2012 Urologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze Urologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU Urologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze přednosta prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc. Urologická klinika VFN a 1. LF UK se letos

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Moderní,, dostupné cné zdravotnictví. Praha, 4. května 2010

Moderní,, dostupné cné zdravotnictví. Praha, 4. května 2010 Moderní,, dostupné a vstřícn cné zdravotnictví Co jsme udělali... Moderní specializovaná péče bez protekce a korupce Ochranné limity pro nejvážněji nemocné Nové národní preventivní a screeningové programy

Více

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Zlín 7 10.9.2003 Činnost oboru psychiatrie ve Zlínském kraji v roce 2002 Podkladem pro zpracování

Více

Vývoj úmrtnosti. při narození v roce 2006. života. Zdroj: www.mapsofworld.com

Vývoj úmrtnosti. při narození v roce 2006. života. Zdroj: www.mapsofworld.com Světový populační vývoj I.3 Vývoj úmrtnosti RNDr. Jiřina ina Kocourková, Ph.D. Středn ední délka života při narození v roce 2006 Zdroj: www.mapsofworld.com Státy ty s nejdelší a nejkratší středn ední délkou

Více

,, Cesta ke zdraví mužů

,, Cesta ke zdraví mužů PREZENTACE VÝSLEDKŮ ŘEŠENÍ PILOTNÍHO PROJEKTU PREVENTIVNÍ PÉČE PRO MUŢE,, Cesta ke zdraví mužů prim. MUDr. Monika Koudová GHC GENETICS, s.r.o.- NZZ, Praha Projekt byl realizován ve dvou etapách: I. etapa

Více

Kardiovize Brno 2030 I.interní kardioangiologická klinika Mezinárodní centrum klinického výzkumu. MUDr. Ondřej Sochor, PhD. ondrej.sochor@fnusa.

Kardiovize Brno 2030 I.interní kardioangiologická klinika Mezinárodní centrum klinického výzkumu. MUDr. Ondřej Sochor, PhD. ondrej.sochor@fnusa. Kardiovize Brno 2030 I.interní kardioangiologická klinika Mezinárodní centrum klinického výzkumu MUDr. Ondřej Sochor, PhD. ondrej.sochor@fnusa.cz Úmrtnost na onemocnění srdce a cév v ČR V současnosti v

Více

Long list - veřejné zdraví

Long list - veřejné zdraví Long list - veřejné Tabulka 1 Long list veřejné 1. Solidarita ve v evropském regionu 2. Spravedlnost ve 3. Zdravý start do života 4. Zdraví mladých Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva

Více

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie Možnosti sběru dat o uživatelích MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště ové epidemiologie Základní pojmy - 1 Návykové látky alkohol, omamné látky, psychotropní látky

Více

STRATEGICKÉ DOKUMENTY

STRATEGICKÉ DOKUMENTY STRATEGICKÉ DOKUMENTY Koncepce Hygienické služby a prevence Zákon č. 258/2000 Sb. jeho novela Zdraví 21 Zdraví 2020 MUDr. Stanislav Wasserbauer ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory zdraví

Více

Stručné zhodnocení vlivů na zdraví (HIA) v rámci koncepce

Stručné zhodnocení vlivů na zdraví (HIA) v rámci koncepce Stručné zhodnocení vlivů na zdraví (HIA) v rámci koncepce hodnotitel název koncepce datum zpracování 1. Screening 1.1 Vliv na determinanty Tab. č. 1 Použitá matice hodnocení vlivu koncepce na determinantu

Více

Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století. Hrstková H.

Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století. Hrstková H. Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století Hrstková H. Česká republika přední místo na světě ve výskytu kardiovaskulárních chorob Nejčastější příčina úmrtí Budoucí vývoj zdraví - ovlivňován

Více

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU PERSPEKTIVY BUDOUCÍHO VÝVOJE Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová Klíčová slova: Populační projekce, stárnutí populace, biologické generace, ekonomické generace.

Více

Národní zdravotnický informační systém

Národní zdravotnický informační systém NZIS je celostátníinformační systém Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití Mgr.Vlasta Mazánková, ÚZIS ČR Specializační kurs -Veřejné zdravotnictví 2007 Ke sběru a zpracováníinformací

Více

JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ

JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Valašské Meziříčí Komise pro Zdravé město Valašské Meziříčí 1. Úvod Zdraví je to nejcennější,

Více

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006 OBYVATELSTVO G. Petříková, 2006 Vývoj počtu obyvatel 1830 1930 1960 1975 1987 1999 1 miliarda 2 miliardy 3 miliardy 4 miliardy 5 miliard 6 miliard za 100 let za 30 let za 15 let za 12 let za 12 let Prostudujte

Více

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel města ŘÍČANY. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel města ŘÍČANY. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města ŘÍČANY MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Praha, říjen

Více

Postgraduální vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví v ČR

Postgraduální vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví v ČR Postgraduální vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví v ČR Doc. PhDr. Vladimír Kebza, CSc., MUDr. Věra Kernová, MUDr. Miloslav Kodl, Státní zdravotní ústav Praha Postgraduální vzdělávání odborných

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

Prevence úrazů v NPZ PPZ v roce 2006 MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D., Mgr. Lenka Polanská Oddělení podpory veřejného zdraví Odbor strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví Úrazy současná situace

Více

1. DEMOGRAFIE. 1.1 Základní informace o projektech. 1.2 Populační vývoj v teritoriu ESPON

1. DEMOGRAFIE. 1.1 Základní informace o projektech. 1.2 Populační vývoj v teritoriu ESPON 1. DEMOGRAFIE 1.1 Základní informace o projektech Demografické trendy Projekt Demografické trendy z programového období 2006 byl zaměřen na prostorové efekty demografických trendů a migrace v teritoriu

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání je získání teoretických a praktických znalostí v oboru veřejné zdravotnictví (Public

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

Kdo patří do cílové skupiny, pro koho jsou dopisy určeny a kdy jim přijdou do schránek?

Kdo patří do cílové skupiny, pro koho jsou dopisy určeny a kdy jim přijdou do schránek? Co si máme pod tímto projektem představit a proč vznikl? Jedná se o projekt, který ministerstvo zdravotnictví připravilo spolu se zdravotními pojišťovnami a zaměřuje se na prevenci před třemi konkrétními

Více

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010 Změna klimatu a lidské zdraví Brno, 4. května 2010 odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik e-mail: miroslav.suta (at) centrum.cz Světový den zdraví 2008 Globální hrozba pro zdraví

Více

Výstup1 Odhad a popis priorit zdravého stárnutí v regionech - koncepční a strategický podklad pro ekonomicky efektivní programy a projekty

Výstup1 Odhad a popis priorit zdravého stárnutí v regionech - koncepční a strategický podklad pro ekonomicky efektivní programy a projekty Zdravé stárnutí II aktivizace seniorů v regionech Analýza dostupných dat a stanovení priorit pro podporu zdraví v krajích: Praha, Středočeský, Liberecký, Plzeňský, Karlovarský, Moravskoslezský a Jihomoravký

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

Populační politika. XXXX.konference ČDS: Dvacet let sociodemografické transformace Brno 27.-28.5.2010. RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D.

Populační politika. XXXX.konference ČDS: Dvacet let sociodemografické transformace Brno 27.-28.5.2010. RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D. KATEDRA DEMOGRAFIE A GEODEMOGRAFIE Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova v Praze Tel: (+420) 221 951 418 E-mail: demodept@natur.cuni.cz URL: https://www.natur.cuni.cz/demografie RNDr. Jiřina Kocourková,

Více

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší Jedním z faktorů ovlivňujících zdraví je stav životního prostředí. Nejvýznamnějším zdravotním rizikem z prostředí je podle mnoha výzkumů znečištění

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání.

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Krajská hygienická stanice v Ostravě GRANT IGA MZ ČR č. NJ/6139-3 Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Šlachtová H., Šplíchalová

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO

Více

Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2015 2022

Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2015 2022 Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2015 2022 Ukončení příjmů projektů: 30. 6. 2015 Délka trvání řešení projektů: 45 měsíců Místo realizace: Celá ČR Oblast působení: Výzkum a

Více

Efektivní strategie podpory zdraví. Efektivní spolupráce ziskových, státních a neziskových organizací v podpoře zdraví

Efektivní strategie podpory zdraví. Efektivní spolupráce ziskových, státních a neziskových organizací v podpoře zdraví Efektivní strategie podpory zdraví Efektivní spolupráce ziskových, státních a neziskových organizací v podpoře zdraví MUDr. Stanislav Wasserbauer ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory zdraví

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Zhodnocení demografického vývoje kraje Vysočina

Zhodnocení demografického vývoje kraje Vysočina Zhodnocení demografického vývoje kraje Vysočina Studie k přípravě Zdravotního plánu kraje INSTITUT ZDRAVOTNÍ POLITIKY A EKONOMIKY Kostelec nad Černými lesy Červen 2004 www.izpe.cz Zhodnocení demografického

Více