Úvod do veřejného zdravotnictví MUDr. Antonín Malina, PhD, MBA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Úvod do veřejného zdravotnictví MUDr. Antonín Malina, PhD, MBA"

Transkript

1 Úvod do veřejného zdravotnictví MUDr. Antonín Malina, PhD, MBA Veřejné zdravotnictví, definice, vymezení, základní charakteristika oboru Veřejné zdravotnictví je multidisciplinární medicínský obor, který využívá a integruje poznatky různých vědních disciplín. Jeho základ tvoří řada medicínských a společenskovědních oborů (sociální medicíny, hygieny a epidemiologie, organizace a řízení zdravotnictví, podpory zdraví, demografie, statistiky, sociologie, psychologie, ekonomie, medicínského práva a řady dalších oborů). Veřejné zdravotnictví je oborem, který se systematicky zabývá problematikou zdraví a zdravotnictví. Základním znakem, který obor veřejné zdravotnictví odlišuje od ostatních klinických medicínských oborů je uplatňování populačních přístupů. Hlavní podstatou klinických medicínských oborů je rozpoznání příznaků nemoci konkrétního pacienta a její adekvátní léčba. Oblast zájmu veřejného zdravotnictví je širší: nezabývá se chorobou individuálního pacienta, ale orientuje se na populační skupiny, do kterých lze pacienta řadit podle určitých konkrétních znaků (podle věku, pohlaví, vzdělání, sociálního postavení, rizikových faktorů zevního nebo pracovního prostředí, způsobu života a životního stylu, způsob stravování, abusu drog, alkoholu, kouření.. apod.) Tedy na rozdíl od lékařství, které se zabývá zdravím jednotlivce a objektem zájmu je konkrétní pacient, řeší veřejné zdravotnictví problémy, které se týkají zdraví celé společnosti, zdraví populačních skupin nebo zdraví komunit. V oblasti veřejného zdravotnictví jsou tedy typické intervence: skupinové, populační, epidemiologické, preventivní či organizační a jsou pro ně charakteristické zásahy do životního prostředí, sociálního prostředí, způsobu života apod. Příklad: Ve vyspělých státech (včetně České republiky) se rok od roku zvyšuje Body Mass Index (BMI) a v populaci přibývá těžce obézních pacientů, jejichž stav vyžaduje léčbu. Individuální intervence (farmakoterapie, operace) u těžce obézních pacientů je vždy nákladná. Když se veřejnému zdravotnictví podaří najít a aplikovat způsoby, jak změnit stravovací návyky populace, sníží se BMI v populaci (křivka normálního rozdělení se posune doleva), sníží se počty těžce obézních pacientů a zdravotní systém může přesunout finanční prostředky do jiných oblastí.

2 Stručná historie oboru: S pozorností věnovanou veřejnému zdraví se setkáváme již ve starověku (Řím, Čína). Později se setkáváme s pojmem public health při řešení epidemií moru a cholery. Rozvoj veřejného zdravotnictví souvisí s rozvoj epidemiologie za jejíhož zakladatele je považován John Snow (1854). Tzv. moderní éra veřejného zdravotnictví spadá do let kolem 1880 a je spjata s osobou Roberta Kocha. Ve 20 stol., zejména v jeho druhé polovině, se podařilo ve vyspělých státech významně eliminovat výskyt infekčních onemocnění, veřejné zdravotnictví se začíná označovat jako tzv. New public health a obor se začíná orientovat zejména na intervence v oblasti neinfekčních onemocnění (především kardiovaskulárních onemocnění, novotvarů aj.) Od 80. let 20 stol. je stále větší pozornost věnována zejména sociálním determinantám zdraví a dochází tak k dalšímu posunu od individuálních determinant zdraví k populačním determinantám (chudoba, vzdělanost apod.) Determinanty zdraví Lze definovat jako osobní, společenské a ekonomické faktory a faktory životního prostředí, které významně ovlivňují zdravotní stav jedince, skupiny lidí nebo společnosti. Mezi základní determinanty patří: Faktory životního prostředí (např.: ovzduší, kvalita vody a potravin, klimatické podmínky, záření, hluk, chemické látky, biologické -infekční faktory ) Genetické faktory (vrozené vady, dispozice ke vzniku nemoci, úroveň intelektových schopností, rozdíly ve zdraví mužů a žen..) Životní styl (způsob života) (např. životní úroveň, sociální faktory, nezaměstnanost, způsob práce, stres, úroveň vzdělání, způsob stravování, pohybová aktivity, abusus drog či alkoholu, kouření, postoj k vlastnímu zdraví a péče o něj..) Zdravotnické služby a jejich kvalita (rozvoj medicíny a lékařské techniky, zdravotní politika, dostupnost zdravotní péče, zdravotnický systém, úroveň zdravotnictví, organizace financování a řízení zdravotnictví,) Pokusíme-li se kvantifikovat vliv takto definovaných determinant, pak faktory životního prostředí ovlivňují zdraví z cca %, genetické faktory z cca 10-15%, skupina faktorů životního stylu celými 50% a efektivita, kvalita a dostupnost zdravotní péče ovlivňuje zdravotní stav jen cca z 10-15%. Základy pro kvantifikaci a studium významu jednotlivých determinant položil Lalonde ve své práci Nový pohled na zdraví Kanaďanů, kterou publikoval v roce 1974 a ve které prezentoval výsledky longitudinální studie zdraví kanadské populace (tzv. Lalondova zpráva ). Tato studie byla mnohými kritizována, nicméně následné longitudinální populační studie dalších autorů v podstatě potvrdily její správnost.

3 Význam, dynamika a validita jednotlivých determinant se v čase samozřejmě mění. Např. u nás došlo v devadesátých letech k prudkému rozvoji zdravotnictví, který se promítl do zlepšování ukazatelů zdravotního stavu české populace (především došlo k poklesu mortality na kardiovaskulární onemocnění v důsledku farmakologické kontroly hypertenze, rozvoje kardiochirurgie a zavedení nových léčebných postupů a organizace péče o pacienty s infarktem myokardu). Váha vlivu těchto čtyř základních skupin determinant zdraví je také v různých společnostech odlišná. Např. v chudých rozvojových zemích jsou stále nejčastější příčinou úmrtí infekční a parazitární choroby, zatímco v bohatých zemích převládá úmrtnost na kardiovaskulární a onkologická onemocnění (viz následující graf č. 1). Graf č. 1 Příčiny úmrtí v bohatých a chudých zemích Bohaté země Chudé země % podíl na celkové úmrtnosti Nemoci oběhové soustavy Zhoubné novotvary Další neznámé příčiny Chronické nemoci dýchacích cest Vnější příčiny (úrazy, otravy) Infekční parazitální nemoci Peri- a neonatální úmrtnost Mateřská úmrtnost Onemocnění

4 Demografie je obor, který se zabývá poznávání charakteristik, determinant a zákonitostí populační reprodukce. Vývoj počtu obyvatel v ČR od roku 1950 je znázorněn na grafu č.2, který ukazuje vlnovitý průběh daný cyklickými výkyvy v porodnosti. Počty živě narozených a zemřelých jsou znázorněny na grafu č.3, vývoj přirozeného, migračního a celkového přírůstku obyvatel je znázorněn v grafu č.4. Graf č. 2 Graf č. 3

5 Graf č. 4 Demografický vývoj je v ČR ovlivněn zejména následujícími faktory: A. cyklickými výkyvy v porodnosti B. změnami v rodinném a reprodukčním chování C. zahraniční migrací D. zlepšováním zdravotního stavu ad A: Cyklické výkyvy v porodnosti: Vlna zvýšené porodnosti kulminovala vlivem propopulačních opatření v roce Vliv této vlny se projevil i v nárůstu porodnosti po roce Ta kulminovala v roce 2007, ale již v 1. čtvrtletí 2009 byl zaznamenán pokles porodnosti, která se bude pravděpodobně i nadále snižovat. ad B: Změny v rodinném a reprodukčním chování odkládání mateřství do vyššího věku - ženy zakládají rodinu až po dokončení vzdělání, vybudování finančního a bytového zázemí a naplnění některých zájmových cílů - cestování, kulturní vyžití apod. (viz graf vývoje specifických plodností podle věku, graf. č.5 a zvyšující se průměrný věk žen při narození prvního dítěte na grafu č. 6). proměna hodnotových orientací mladé generace - příklon ke vzdělání, pracovní kariéře, k výkonu s důrazem na materiální zajištění

6 zhoršení ekonomických a sociálních podmínek mladých rodin - stagnace podpory rodin a dětí, obtížná dostupnost samostatného bydlení, vysoké náklady na bydlení.. odkládání sňatku a zvyšování věku mladých lidí při vstupu do prvního manželství (27 let pro ženy a 29 let pro muže) snižování počtu dětí narozených jedné ženě Graf č. 5 Graf č. 6

7 Ad C: Zahraniční migrace kladné saldo zahraniční migrace je patrné od roku 2002 (viz graf č.7) k je v ČR evidováno cizinců největší počet cizinců přichází z Ukrajiny a ze Slovenska (viz graf č. 8) převažují osoby v mladém věku (20-29let) přírůstek obyvatel ČR zahraničním stěhováním je z nadpoloviční většiny tvořen muži (63 % v roce 2008) Graf č. 7 Graf č. 8

8 Ad. D: Zlepšování zdravotního stavu snižování specifické úmrtnosti (viz kapitola zdravotní stav) prodlužování střední délky života Střední očekávaná délka života (SDŽ) (tzv.naděje dožití, life expectancy) Nejčastěji se udává jako hodnota při narození a v tom případě představuje údaj střední hodnotu počtu let zbývajících do smrti právě narozenému novorozenci za předpokladu zachování úmrtnosti z období výpočtu. Vzhledem k odlišnosti v úmrtnosti obou pohlaví se udává zásadně zvlášť za muže a ženy. Jde o údaj, který odráží zdravotní stav populace a je proto poměrně důležitou hodnotou, která bývá často mezinárodně srovnávána. Poslední publikovaná data udávají v roce 2008 střední očekávanou délka života při narození u žen 80,13 let, u mužů 73,96 let. Vývoj střední délky života v letech 1950 až 2008 ukazuje graf, ze kterého je patrné, že postupně dochází ke zvyšování naděje dožití u obou pohlaví (graf č. 9). K výraznému zvyšování této hodnoty došlo především v posledních dvaceti letech. Jedním z nedůležitějších faktorů, který v posledním období pozitivně ovlivnil hodnotu střední délky života, byl pokles úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění (pokles specifické úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci ukazuje graf č.10) a další pokles kojenecké úmrtnosti. Kojenecká úmrtnost je počet zemřelých na 1000 živě narozených do 1 roku života. V roce 2008 činila její hodnota 2,8. Kojenecká úmrtnost je dalším důležitým údajem, který je mezinárodně sledován a je třeba zdůraznit, že ČR patří v oblasti péče o novorozence a kojence ke státům, které mají nejnižší kojeneckou úmrtnost na světě ( mezinárodní srovnání střední délky při narození je uveden na grafu č. 11, vývoj kojenecké úmrtnosti a její mezinárodní srovnání jsou znázorněny na grafech č.12 a 13). Graf č. 9

9 Graf č. 10 Specifická mortalita na kardiovaskulární onemocnění muži ženy Rok Graf č. 11

10 Graf č. 12 Graf č. 13

11 Základní rysy budoucího demografické vývoje (demografická prognóza): očekávaný pokles počtu obyvatel v důsledku poklesu porodnosti očekávaný další pokles úmrtnosti a růst střední délky života (zejména u mužů) oba výše uvedené vývojové trendy povedou ke stárnutí populace Očekávaný vývoj počtu obyvatel je ve třech variantách (vysoké, střední a nízké) znázorněn na grafu č.14, očekávaný vývoj počtu obyvatel podle hlavních věkových skupin ve střední variantě projekce je uveden na grafu č. 15. Česká republika není jedinou evropskou zemí, která očekává pokles populace, pokles počtu obyvatel očekává celá Evropská Unie, největší pokles počtu obyvatel očekává např. Německo, Itálie a Polsko (viz graf č. 16) Graf č. 14 Graf č. 15

12 Graf č. 16 Stárnutí populace a jeho důsledky Stárnutí populace vyvolává obavy: ze zpomalení ekonomického vývoje z nižší produktivity práce seniorské populace z rostoucích nákladů na zdravotní péči z kolapsu systému zdravotního pojištění a důchodového systému Reálné dopady procesu stárnutí populace: pokles ekonomicky aktivní populace může skutečně vést ke zpomalení hospodářského růstu: mezi velikostí populace a HDP na obyvatele však není přímá úměra není to zcela nový a neznámý proces - přechod od společnosti s vysokou úmrtností a porodností ke společnosti s nízkou úmrtností a porodností je typický pro všechny bohaté země a i naše společnost se na dopady stárnutí může dobře připravit pro starší občany se bude muset vyčleňovat větší podíl zdrojů než dnes a společnost se buď smíří s nižším ekonomickým růstem nebo budou starší pobírat menší dávky než dnes.v současné době se nabízí především zvyšování věku pro odchod do důchodu a snižování podílu průměrný důchod/mzda stárnutí obyvatelstva může přinést i určité úspory (např. ve školství nebo rodičovsko-sociální oblasti)

13 náklady na zdravotní péči se skutečně budou pravděpodobně dále zvyšovat: prodloužení života v souvislosti s růstem očekávané střední délky života ale neznamená prodlužování pouze té části života, která je prožita ve špatném zdraví k nejvyšším nákladům na zdravotní péči nedochází jen v souvislosti s věkem, ale k nejvyšším nákladům dochází několik měsíců před smrtí jedinců v mladším věku (tzv. hypotéza nákladů spojených se smrtí. Smrt velmi často následuje po nákladném pokusu zachránit život, existuje proto těsnější korelace mezi náklady na zdravotní péči pro jednotlivce a blízkostí jeho smrti než mezi náklady a věkem a úmrtí ve vyšším věku nemusí být nákladné. náklady na zdravotní péči nejsou určovány jen zdravotním stavem populace a jejím stárnutím. Jsou determinovány především ekonomickými, politickými a lobistickými zájmy technologických a farmaceutických firem fenomén stárnutí populace není možné podceňovat, ale ani přeceňovat, společnost má relativně dostatek času a prostředků adekvátně na proces stárnutí reagovat je třeba systematicky sledovat demografické, zdravotní, sociální i ekonomické indikátory a přijímat a plánovat vhodná opatření v oblasti poskytování zdravotní i sociální péče je třeba a sledovat a ovlivňovat postoje občanů a posilovat ve společnosti všemi dostupnými prostředky mezigenerační solidaritu

14 Zdravotní stav populace v České republice, mezinárodní srovnání a vývoj. Stručný vývoj zdravotního stavu české populace V poválečných letech se zdravotní stav naší populace výrazně zlepšil. Centrálně řízený státní zdravotní systém umožnil prosazení nejrůznějších hygienických a protiepidemických opatření (např. zavedení plošného očkování dětí). Až do roku 1960 byl vývoj úmrtnosti příznivý. Dařilo se snížit morbiditu i mortalitu zejména v oblasti infekčních chorob a v oblasti pediatrické a porodnické péče, což vedlo k významnému poklesu novorozenecké a kojenecké úmrtnosti. Již v průběhu šedesátých let však dřívější roli infekčních onemocnění převzaly civilizační choroby: nemoci kardiovaskulární a zhoubné novotvary. Na prevenci, diagnostiku a léčbu těchto chorob neuměl systém včas reagovat a tak se po roce 1961 zastavil pokles úmrtnosti. Sedmdesátá a osmdesátá léta znamenala určitou stagnaci zdraví obyvatelstva. Zatímco v zemích západní Evropy došlo v tomto období ke snižování úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, u nás přetrvávala vysoká úmrtnost na tyto choroby zejména u mužů. Po roce 1989 došlo především v důsledku obrovských investic do zdravotnických technologií, léčiv a nových diagnostických a terapeutických metod k podstatnému zlepšování ukazatelů nemocnosti a snižování úmrtnosti. K lepšímu zdraví přispělo nepochybně i postupné zvyšování životní úrovně a podpora zdravého životního stylu s důrazem na aktivní pohyb, zdravou výživu a omezování kouření. Vývoj standardizované úmrtnosti podle příčin smrti na obyvatel je uveden v grafu č. 17, ze kterého jsou patrné trendy úmrtnosti u mužů i žen v předchozích čtyřiceti letech.

15 Graf č. 17 V současné době se rok od roku nadále zvyšuje u žen i u mužů střední délka života, dále se snížila kojenecká úmrtnost a dosahuje v současnosti hodnot, které již dále pravděpodobně nebude možné snižovat a došlo k dalšímu poklesu úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění (viz kapitola Demografie). Jiná je situace v oblasti onkologických nemocnění, kde od roku 1995 neustále roste incidence a prevalence nádorových onemocnění a pokud jde o počet onkologicky nemocných, patří česká populace k nejzatíženějším na světě. Zhoubné novotvary jsou v ČR příčinnou každého čtvrtého úmrtí. Nejvyšší úmrtnost je u mužů na kolorektální karcinom, nádory plic a prostaty, u žen převažují nádory prsu,

16 kolorekta a plic. Úmrtnost na kolorektální tumory je u nás - pravděpodobně v důsledku genetické dispozice - nejvyšší na světě (obdobná situace je jen v Japonsku) a vedla v roce 2002 k plošnému zavedení screeningu u mužů starších padesáti let. Vysoký výskyt nádorových onemocnění představuje samozřejmě také velkou ekonomickou zátěž pro veřejné zdravotní pojištění.jediný alespoň částečně pozitivní vývoj lze sledovat v posledních několika letech v úmrtnosti na onkologická onemocnění, která neroste, ale mírně se snižuje (viz graf č. 18 ), zatímco incidence - pravděpodobně především důsledkem stárnutí populace - nadále roste. Graf č. 18 : Specifická mortalita na onkologická onemocnění mortalita na novotvary muži 0 mortalita na novatvary ženy Rok

17 Zdraví a nemoc Definice WHO z roku 1948: Zdraví není jen absence nemoci či poruchy, ale je to stav komplexní tělesné, duševní i sociální pohody ( well - being ). Zdraví tedy představuje subjektivní pocit (vnímání), který nemusí korespondovat s objektivním zjišťováním stavu jedince. Ve vnímání tohoto pocitu pak existují velké individuální rozdíly, které jsou ovlivňovány mnohými historickými, kulturními a sociálními faktory (např. zkušeností předchozích generací). K výhodám této definice patří: jednoduchost, stručnost, výstižnost, srozumitelnost, přijatelnost pro odbornou i laickou veřejnost představuje odklon od tradičního biologického pojetí zdraví k biopsychosociálnímu modelu zdraví a nemoci K určitým nevýhodám této definice patří: poněkud idealistické a nerealistické pojetí, protože by se podle ní dala klasifikovat většina lidí jako nezdravých podle normativní definice zdraví a nemoci je nemocí pouze takový stav, který nemocnému jedinci způsobuje subjektivní potíže. V tom případě by pak ale definice nepokrývala všechny nemoci a jejich latentní stádia (např. hypertenze, některá nádorová onemocnění v počátečním stádiu) a tak je vhodná jen pro rozvinutá stadia nemoci. zdraví je touto definicí vymezováno příliš široce a obecně a tak by často nebylo možné jeho objektivní měření Vzhledem k výše uvedeným nevýhodám byla později definice zdraví dále zpřesňována a doplňována. Např. v programu WHO Zdraví pro všechny do roku 2000 se objevila doplňující charakteristika zdraví jako schopnosti vést sociálně a ekonomicky produktivní život (zdraví tedy není cílem, ale prostředkem k harmonickému vývoji člověka). Otawská charta podpory zdraví doplnila v roce 1986 základní obecnou definici WHO o další detaily K dosažení stavu úplné fyzické, duševní a sociální pohody musí být jednotlivec nebo skupina lidí schopni stanovit a realizovat své cíle, uspokojit své potřeby, změnit své prostředí nebo se s ním vyrovnat. K definice nemoci bývá přistupováno funkcionalisticky a nemoc je chápána jako porušení rovnováhy (homeostázy) organismu, kdy dochází k porušení části těla (tkáně, orgánu.) nebo funkční souhry orgánů nebo psychického prožívání.

18 Hodnocením subjektivního zdraví u české populace se zabývala nedávno zveřejněná studie ÚZIS. Ve srovnání s předchozím šetřením, které probíhalo v roce 2002, vidíme, že ke zvýšení zastoupení osob hodnotících své zdraví jako dobré či velmi dobré došlo zejména ve věkové kategorii let, nárůst byl však zaznamenán i ve věku let (viz následující graf) Pro detailnější studium je uvedena následující doporučená literatura: Janečková H.,Hnilicová,H.: Úvod do veřejného zdravotnictví, Portál, 2009 Tyl J., Schneiberg F. a kol: Kapitoly ze sociální medicíny a veřejného zdravotnictví. Karolinum. Praha Drbal, C. Česká zdravotní politika a její východiska. Galén : Praha, 2006 Malina, A.,Drbal,C.: Postgraduální vzdělávání v oblasti veřejného zdravotnictví v České republice, Verejné zdravotníctvo SZU, č. 1, říjen Holčík,J, Žáček,A, Koupilová,I: Sociální lékařství, MU, Brno1998 Holčík,J.: Zdravotní gramotnost a její role v péči o zdraví, Škola a zdraví pro 21. století, Brno, 2009 Kříž J. a kol.: Zdravotní stav populace. Státní zdravotní ústav. Praha. 2004

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015 Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Na co Češi nejčastěji umírají

Na co Češi nejčastěji umírají Na co Češi nejčastěji umírají Magdaléna Poppová Tisková konference 14. listopadu 2016, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Počet zemřelých dle pohlaví v tis. osob

Více

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ-CHPPL SZÚ - Konzultační den Podpora zdraví na pracovišti 15.9.2011 Obsah prezentace Podpora zdraví na pracovišti Komplexní přístup

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 MUDr. Helena Šebáková

Více

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, Tab. 6.2 Zemřelí kojenci a kojenecká úmrtnost, Vývoj obyvatelstva České republiky, Úmrtnost

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, Tab. 6.2 Zemřelí kojenci a kojenecká úmrtnost, Vývoj obyvatelstva České republiky, Úmrtnost 6 Úmrtnost Počet zemřelých se meziročně zvýšil o 5,5 tisíce na 111,2 tisíce. Naděje dožití při narození mužů po více než dekádě nepřetržitého růstu pouze stagnovala na hodnotě 75,8 let a naděje dožití

Více

ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst

ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst Profily zdraví ve městech ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst MUDr. Stanislav Wasserbauer Státní zdravotní ústav Zdravá Vysočina, o.s. PROFILY ZDRAVÍ souhrnný pohled na stav zdraví ve městě a na faktory

Více

Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 2006 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS

Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 2006 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS 2. Zdraví Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 6 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS Česká republika Liberecký kraj Novorozenecká úmrtnost ( ) 2,7 2, 1,8

Více

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Březen 2016 Zpracoval: RNDr. Tomáš Brabec, Ph.D. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Sekce strategií a politik, Kancelář

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Determinanty zdraví. A. Malina, ŠVZ I. modul

Determinanty zdraví. A. Malina, ŠVZ I. modul Determinanty zdraví A. Malina, ŠVZ I. modul Životní styl (způsob života) (sociáln lní faktory-chudoba, nezaměstnanost, práce, stres, vzdělání,, způsob stravování,, pohybové aktivity, abusus drog, alkoholu,

Více

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Předmluva ke kapitole: Kapitola se zabývá jak zdravotním stavem seniorů, tak náklady na jejich léčbu. První část kapitoly je zaměřena na hospitalizace osob ve věku 5

Více

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4

Více

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Demografický vývoj, indikátory stárnutí Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,

Více

Život na venkově a stárnutí Ing. Pavlína Maříková, KHV PEF ČZU ČZU Praha U3V

Život na venkově a stárnutí Ing. Pavlína Maříková, KHV PEF ČZU ČZU Praha U3V Život na venkově a stárnutí Ing. Pavlína Maříková, KHV PEF ČZU 11. 12. 2014 ČZU Praha U3V Venkov stárne. je to tak? Stárnutí Ageing = stárnutí Stárnutí člověka / jedince Zvyšování věku jednotlivce Biologický

Více

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti:

Více

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na

Více

VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY

VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY PŘEDNÁŠKA 12. ŘÍJNA 2011, KONFERENCE ČZF, Hotel Palace, Jindřišská PRAHA 1 VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc. Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví, Lékařská

Více

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář Analýza zdravotního stavu - komentář Předkládaný materiál analyzuje a vyhodnocuje nejdůležitější ukazatele a charakteristiky zdravotního stavu obyvatelstva města a okresu a srovnává je s s průměry Zlínského

Více

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ, 1908 Zdravotnictví, zdravověda (hygiena) jest nauka, která se především obírá studiem nebezpečí

Více

3. Výdaje zdravotních pojišťoven

3. Výdaje zdravotních pojišťoven 3. Výdaje zdravotních pojišťoven Náklady sedmi zdravotních pojišťoven, které působí v současné době v České republice, tvořily v roce 2013 více než tři čtvrtiny všech výdajů na zdravotní péči. Z pohledu

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj osoby osoby 1. Demografický vývoj Ve městech žijí čtyři pětiny obyvatelstva kraje. Obyvatelstvo kraje Pokles celkového počtu obyvatel pokračoval i v roce.je výsledkem jak přirozeného úbytku, Územní struktura

Více

Naděje dožití (e x ) Konstrukce a dekompozice ukazatele. trendy v intenzitě úmrtnosti omyly při hodnocení naděje dožití dekompozice rozdílu ukazatele

Naděje dožití (e x ) Konstrukce a dekompozice ukazatele. trendy v intenzitě úmrtnosti omyly při hodnocení naděje dožití dekompozice rozdílu ukazatele Naděje dožití (e x ) Konstrukce a dekompozice ukazatele trendy v intenzitě úmrtnosti omyly při hodnocení naděje dožití dekompozice rozdílu ukazatele Michala Lustigová / Konzultační den CHŽP - Sledování

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava

Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Vám předkládá další ze série článků na téma Kvalita ovzduší a ochrana zdraví

Více

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomické determinanty zdraví MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomická nerovnost ve zdraví na začátku 21.století ve všech zemích EU nárůst v posledních desetiletích Lidé s nižším sociálně-ekonomickým

Více

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 1 1. Charakteristika města a základní demografické údaje 1.1. Město Mladá Boleslav a počet

Více

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči IHS Praha 21 MUDr. Stanislav Vachek stan.vachek@gmail.com Mgr. Tomáš Roubal Schéma vymírání kohorty A- časná dětská úmrtnost téměř mizí B umírání

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

Zdravotní plány měst a jejich indikátory

Zdravotní plány měst a jejich indikátory Seminář Jak dostat Zdraví 21 na úroveň místních a regionálních politik Zdravotní plány měst a jejich indikátory 22. dubna 2009 Zdravotní plány měst a jejich indikátory Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Přirozený přírůstek v přepočtu na 1 000 obyvatel je v Praze dlouhodobě nejvyšší mezi kraji ČR (1,9 osoby v roce 2015) V Praze se za rok narodí kolem 14 tis. dětí Ke konci roku 2015

Více

Regionální zpravodajství NZIS Populační projekce kraj Vysočina Regionální zpravodajství NZIS

Regionální zpravodajství NZIS Populační projekce kraj Vysočina Regionální zpravodajství NZIS Populační projekce kraj Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity

Více

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Šárka Daňková dankova@uzis.cz Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR www.uzis.cz Vybrané zdroje informací o životním stylu a zdravotním stavu

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Obsah 1 Demografické východiska... 3 1.1 Demografická východiska... 3 1.2 Obyvatelstvo... 5 1.2.1 VÝVOJ POČTU OBYVATEL... 5 1.2.2 PŘÍRŮSTEK

Více

Tvorba Zdravotního plánu ve městě Litoměřice. PLÁNOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ JAK NA TO? PRAHA, Ministerstvo zdravotnictví, 14. října 2008

Tvorba Zdravotního plánu ve městě Litoměřice. PLÁNOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ JAK NA TO? PRAHA, Ministerstvo zdravotnictví, 14. října 2008 Tvorba Zdravotního plánu ve městě Litoměřice PLÁNOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ JAK NA TO? PRAHA, Ministerstvo zdravotnictví, 14. října 2008 Zdravotní politika města byly shromážděny podklady a data pro zpracování Zdravotního

Více

Analýzy zdravotního stavu

Analýzy zdravotního stavu Analýzy zdravotního stavu zkušenosti, možnosti, výhled spolupráce MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Státní zdravotní ústav Analýzy zdravotního stavu souhrnný pohled na veřejné zdraví v daném

Více

úp 1, úp 1, úp 1, úp 1, úp 1,72. Podíl věkové skupiny na úhrnné plodnosti (%)

úp 1, úp 1, úp 1, úp 1, úp 1,72. Podíl věkové skupiny na úhrnné plodnosti (%) Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 29) Prezentovaná projekce obyvatelstva České republiky byla vypracována v Oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu v první polovině roku

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne

Více

Otazníky zdraví možnos1 zvyšování zdravotní gramotnos1 dě6 a mládeže

Otazníky zdraví možnos1 zvyšování zdravotní gramotnos1 dě6 a mládeže Otazníky zdraví možnos1 zvyšování zdravotní gramotnos1 dě6 a mládeže Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název výzvy: OPVK - Ipo - Oblast podpory 1.1, výzva č. 53 Registrační

Více

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Květen 212 Vypracovali: Mgr. Dana Strnisková, MUDr. Zdeněk Nakládal, Ph.D. Krajská hygienická stanice Olomouckého e se sídlem v Olomouci Předmluva

Více

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav 4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I.

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I. 2.2.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu Došlo k mírnému zmenšení podílu dětí ve věku 0 až 14 let na obyvatelstvu vývoj poměrových ukazatelů dokládá celkové populační stárnutí

Více

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Výběrov rová šetření o zdraví a vybrané údaje zdravotnické statistiky, 21. října 2009 Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických

Více

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Zpracoval Institut komunitního rozvoje Na Hradbách 6, 702 00 Ostrava institut@ikor.cz www.ikor.cz 596 138 006 731 462 017 Ing. Dana

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Aktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3.

Aktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3. Page 1 of 6 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 6.3.2001 6 Délka života člověka prožitá (1. část) Naše i většina ostatních populací je charakterizována

Více

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070 Slide 1 PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070 Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Slide 2 Aktuální stav a vývoj obyvatelstva

Více

Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém

Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská fakulta & Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém Národní screeningové

Více

Zhoubný novotvar kolorekta

Zhoubný novotvar kolorekta Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 21.1.2005 1 Zhoubný novotvar kolorekta Zhoubný novotvar kolorekta patří mezi nejčastější zhoubné novotvary (ZN). V

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

Epidemiologie CHOPN. MUDr. Tomáš Bártek Plicní klinika FNsP Ostrava

Epidemiologie CHOPN. MUDr. Tomáš Bártek Plicní klinika FNsP Ostrava Epidemiologie CHOPN MUDr. Tomáš Bártek Plicní klinika FNsP Ostrava Základní pojmy Epidemiologie: obor lékařství zabývající se příčinami vzniku a zákonitostmi šíření nemocí hromadného výskytu Prevalence:

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících

Více

Zdravotní stav obyvatel ČR. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravotní stav obyvatel ČR. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravotní stav obyvatel ČR Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Metody hodnocení zdravotního stavu 1 Proč hodnotíme zdravotní stav?: Základ pro praktická opatření, prevenci a výchovu obyvatel Prevence

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy

Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy Hygienická stanice hlavního města Prahy Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy 1 Praha 2015 Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy Hygienická stanice hlavního města Prahy 2015 2 Autorský

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Hlavním zdrojem dat o tématu lidské zdroje je Výběrové šetření pracovních sil Velikost pracovní síly ovlivňuje řada faktorů.. Počet obyvatel ve věku 15 a více let rostl, pracovní

Více

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví 13.12.211, Třinec MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz

Více

úvod do veřejného zdravotnictví Hana Janečková, Helena Hnilicová

úvod do veřejného zdravotnictví Hana Janečková, Helena Hnilicová úvod do veřejného zdravotnictví Hana Janečková, Helena Hnilicová KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Janečková, Hana Úvod do veřejného zdravotnictví / Hana Janečková, Helena Hnilicová. Vyd. 1. Praha

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990 Oldřich Solanský Abstrakt KONEC POPULAČNÍHO BOOMU V ČR? Článek se zabývá sociodemografickou strukturou ČR od roku 1990 po současnost. Ukazuje základní rysy demografického vývoje posledních dvou desítiletí

Více

Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013)

Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013) Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013) Poslední Projekci obyvatelstva vydal ČSÚ před čtyřmi roky, v květnu 2009 (Projekce 2009). Základními vstupními údaji nové projekce (Projekce 2013)

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Balíček ICN 2009 Ohlédnutí

Balíček ICN 2009 Ohlédnutí 1 Balíček ICN 2009 Ohlédnutí Poskytování kvalitní péče, služba komunitám SESTRY V ČELE INOVACÍ V OBLASTI PÉČE 2 Naplňování doporučení ICN ČAS na toto téma uspořádala celorepublikovou konferenci Sestrafest

Více

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě SOCIOEKONOMICKÁ DEPRIVACE A ZDRAVÍ STRUČNÝ PŘEHLED VÝSLEDKŮ VYBRANÝCH EPIDEMIOLOGICKÝCH STUDIÍ Šplíchalová Anna, Šlachtová Hana Fejtková Petra, Tomášková Hana Polaufová

Více

CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ

CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ DO ROKU 2020 BY SE MĚLA SNÍŽIT NEMOCNOST, ČETNOST ZDRAVOTNÍCH NÁSLEDKŮ A PŘEDČASNÁ ÚMRTNOST V DŮSLEDKU HLAVNÍCH CHRONICKÝCH NEMOCÍ NA NEJNIŽŠÍ MOŽNOU ÚROVEŇ Nejčastějšími

Více

Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha

Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420 221951420 Struktura Zdraví a vzdělání v České

Více

20 let populačního vývoje největších měst Česka a Slovenska

20 let populačního vývoje největších měst Česka a Slovenska 20 let populačního vývoje největších měst Česka a Slovenska Luděk Šídlo KDGD PřF UK v Praze Branislav Šprocha INFOSTAT, Bratislava XLI. konference České demografické společnosti Česko a Slovensko ve společném

Více

2. Demografické charakteristiky

2. Demografické charakteristiky 2. Demografické charakteristiky 2.1. Věková struktura Velikost populace všech vybraných států je zhruba srovnatelná, střední stav obyvatel těchto států se v roce 23 pohyboval mezi 5,4 až 1,3 milióny obyvatel.

Více

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava, Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava, 5.11.2015 MUDr. Helena Šebáková a kol. 595 138 200 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle 7,

Více

Zpřístupnění populačních epidemiologických registrů pro výuku: Národní onkologický registr ČR on-line

Zpřístupnění populačních epidemiologických registrů pro výuku: Národní onkologický registr ČR on-line Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno Zpřístupnění populačních epidemiologických registrů pro výuku: Národní onkologický registr ČR on-line Mužík J., Dušek L., Kubásek M., Koptíková

Více

Socioekonomické nerovnosti ve zdraví obyvatel okresů České republiky

Socioekonomické nerovnosti ve zdraví obyvatel okresů České republiky Socioekonomické nerovnosti ve zdraví obyvatel okresů České republiky Šlachtová H. Tomášková H. Polaufová P. Skýbová D. Tomášek I. Fejtková P. Šplíchalová A. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Studie realizovaná

Více

Stáří na Zemi. VY_32_INOVACE_Z.1.03 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014

Stáří na Zemi. VY_32_INOVACE_Z.1.03 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci Michala Lustigová Státní zdravotní ústav XLIII. konference České demografické společnosti, XLIII. konference České demografické společnosti,

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více