MASARYKOVA UNIVERZITA. Diplomová práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA. Diplomová práce"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra sociální pedagogiky Sociální determinanty zdraví a způsob života u osob po cévní mozkové příhodě Diplomová práce Brno 2009 Vedoucí práce: PhDr. Jana Veselá, Ph.D. Autor práce: Bc. Leona Dunklerová

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. Brně dne 21. března 2009 Leona Dunklerová

3 Výzkumná práce je součástí výzkumného záměru Škola a zdraví pro 21. století MSM řešitele doc. PhDr. Evžena Řehulky, CSc.

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé diplomové práce paní odb. as. PhDr. Janě Veselé, Ph.D. za ochotu, vstřícnost a odbornou pomoc při přípravě a vypracování práce po stránce výzkumné i pedagogické, panu prof. MUDr. Janu Holčíkovi, DrSc. za podnět ke studiu tématiky a vedení Katedry sociální pedagogiky Pedagogické fakulty MU.

5 OBSAH ÚVOD SOCIÁLNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ Sociální gradient Stres Dětství Práce Nezaměstnanost Sociální opora Závislosti Výživa Doprava Sociální vyloučení Chudoba Bezdomovectví Stáří CHARAKTERISTIKA CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY Výskyt cévní mozkové příhody Definice cévní mozkové příhody Dělení mozkových příhod dle etiologie Projevy a rozlišení projevů CMP Fyzické projevy CMP Psychické projevy cévní mozkové příhody Časový profil léčby a ucelená rehabilitace SOCIÁLNÍ POHLED NA KOMPREHENZIVNÍ REHABILITACI Sociální edukace pacienta Sociální rehabilitace SOCIÁLNÍ PRÁCE A POMOC Druhy sociálních služeb Služby a příspěvky v České republice Sociální služby poskytují

6 4.2.2 Informace o sociálních službách Žádost o sociální službu Zajištění kvality sociálních služeb, sociální služby a Ministerstvo práce a sociálních věcí Osoby po CMP a sociální pomoc ZPŮSOB ŽIVOTA A SOCIALIZACE PO CMP Způsob života po CMP Vlivy prostředí Vliv zoologie Využití volného času a vzdělávání Zdravotní a následná péče Zájmové činnost v socializaci Zapojení do organizací Umění jako prostředek pomoci Další metody a prostředky socializace Trénování paměti Zvýšení soběstačnosti Motivace Pohybová léčba VÝZNAM A TRENDY V SOCIÁLNÍ PEDAGOGICE CÍL PRACOVNÍ HYPOTÉZA METODIKA Výzkumný soubor Metodika vyšetření Záznamový arch způsobu života Hodnocení kvality života dotazníkem SF Dotazník FIM Proměnné Statické zpracování dat VÝSLEDKY Způsob života Rodinná a sociální anamnéza souboru osob

7 Pracovní anamnéza Mimopracovní aktivity Pohybové aktivity Závislosti, strava a nemoci Dotazník SF Hodnocení jednotlivých kategorií dotazníku SF Výsledky SF-36 s přihlédnutím k sociálním determinantám zdraví Dotazník FIM Hodnocení způsobu a kvality života Hodnocení soužití a kvality života Hodnocení způsobu života a vzdělání Hodnocení způsobu života a způsobu bydlení Hodnocení způsobu života a FIM Hodnocení FIM a soužití Hodnocení FIM a vzdělání Hodnocení FIM a způsob života DISKUZE ZÁVĚRY LITERATURA RESUMÉ ABSTRACT SEZNAM PŘÍLOH

8 ÚVOD Studium sociální pedagogiky umožňuje uplatnění poznatků v různých pracovních profesích. Nejde jen o studium volnočasové aktivity a jiných problémů dětí a mládeže, ale také o práci v sociální oblasti pro starší a staré spoluobčany, zdravotně znevýhodněné občany, o práci v mediační a probační službě a o mnoho jiných pracovních příležitostí sociálních pedagogů (Veselá, 2008). Protože sociální pedagogika je obor, který by měl zasahovat do všech období lidského žití, můžeme říci, že se jedná o edukaci v oblasti sociální výchovy a snahu o ovlivnění života jedinců. Součástí je také výchova k aktivnímu a vhodnému způsobu trávení volného času a je také postavená na všech částech prevence patologického chování jedinců a celých skupin. Smyslem by měl být zdravý životní styl, sociální pohoda a smysluplné naplnění samotného žití. Důležitou součástí je zdraví a právě zdraví a délka života jsou ovlivňovány nejen geneticky, ale také prostředím, kde člověk vyrůstá, žije a pracuje. To znamená, že zdraví je ovlivňováno ukazateli, které nazýváme sociální determinanty zdraví. Tato práce se pokouší ukázat možnosti uplatnění sociálního pedagoga nejen ve školství, ale také ve zdravotnictví. V této práci navazuji na téma práce, která se zabývala problematikou pacientů s cévní mozkovou příhodou (CMP), posouzení jejich životního stylu vzhledem ke zdravým osobám, jejich volnočasové aktivitě a komplikacím nemoci s přihlédnutím k budoucímu životu (Dunklerová, 2007). Cévní mozková příhoda je velmi závažné onemocnění a postihuje v České republice přibližně obyvatel ročně (Fišer, 2002). Díky moderním lékům a lékařským metodám se naděje na přežití stále zvyšuje. Bohužel více jak čtvrtina přežívajících zůstává odkázána na trvalou péči a pomoc jak rodinných příslušníků, tak na aktivity sociálních služeb a sociální práce. Wilkinson a Marmot (2003) poukazují na fakt, že lidé umístění nízko na sociálním řebříčku mají dvojnásobné riziko závažného onemocnění a také předčasně umírají oproti lidem postaveným ve vyšší sociální hierarchii. Je třeba se zamyslet nejen nad důvody vzniku závažných onemocnění jako je například CMP, ale i nad problematikou nemocí souvisejících s ekonomickými a sociálními příčinami. Tyto příčiny nejsou často moderní medicínou vnímány, protože lékaři léčí již vzniklou nemoc. Sociální a ekonomické podmínky jsou součástí sociálních determinantů zdraví a ovlivňují celý život každého jedince. Tyto determinanty ovlivňují rovněž stav pacientů po CMP. Právě 8

9 sociální pomoc v edukaci po již vzniklých onemocněních umožňuje širší využití sociální pedagogiky při praktické pomoci občanům. 9

10 1 SOCIÁLNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ Sociální determinanty zdraví jako oblast zájmu kladou důraz na zkoumání důležitých sociálních podmínek, které ovlivňují zdraví populace. Poukazuje se zde na sociálněekonomické postavení, sociální a ekonomické nerovnosti, diskriminaci, sociální síť, podpory, sociální kapitál, pracovní podmínky a psychologické stavy. Zdraví je to nejcennější, co člověk může mít. Je již proto nutné spojit jak zdravotní politiku, tak sociální politiku a přispět k důstojnému žití po celý život člověka a také na sklonku života ve stáří a také v nemoci. Během několika desetiletí naše populace zestárne, politikové nastavují stále vyšší dobu odchodu do důchodu. Proto je nutné zamyslet se nad způsoby jak prodloužit produktivní věk a nejen věk dožití. Celý náš život je ovlivněn podmínkami, které nám předali naši předkové, avšak tato problematika našemu oboru nepřísluší. Sociální pedagogika se zabývá také prostředím, ve kterém člověk žije; to je právě součástí sociálních determinant zdraví. Sociální determinanty zdraví jsou sociální gradient, stres, dětství, práce, nezaměstnanost, sociální opora, závislosti, výživa, doprava a sociální vyloučení. Jsou to oblasti, které obor sociální pedagogika pomáhá řešit a které většinou víc souvisejí i se skupinou pacientů po CMP. 1.1 Sociální gradient S poklesem na sociálním žebříčku v jakékoli společnosti se zkracuje střední délka života a častěji se také setkáváme s většinou nemocí. Zdravotní politika musí řešit problém sociálních a ekonomických determinant zdraví. (Wilkinson a Marmot, 2005, str. 11). Sociální gradient je působení socioekonomických faktorů a jeho změn na zdraví lidí. S případným poklesem na sociálním žebříčku v jakékoliv společnosti se zkracuje střední délka života a relativně častěji se můžeme setkat s většinou nemocí. Je zajímavé, že tento efekt se neomezuje pouze na chudé, ale sociální gradient zdraví dopadá na celou společnost. Tím bylo doloženo, že i mezi středostavovskými úředníky ti níže postavení trpívají více nemocemi a dříve umírají než ti, kteří jsou výše postavení (Wilkinson a Marmot, 2003). Nevhodné nebo špatné působení socioekonomických podmínek rovněž ovlivňuje zdraví lidí a také délku života. 10

11 1.2 Stres Stresující podmínky, které lidi znepokojují, zvyšují jejich úzkost a vedou k pocitům, že se s nimi nedokáží vyrovnat, poškozují zdraví a mohou způsobit předčasnou smrt (Wilkinson a Marmot 2003, str. 15). V posledních letech se často o stresu a jeho neblahém působení na zdraví často píše a hovoří. Nakonečný (2004) popisuje stres jako vnějšího činitele, jenž je buď chápán jako situace, jíž se nelze přizpůsobit, nebo nadměrně silný psychiku značně zatěžující podnět. Špatné sociální podmínky jsou také důvodem stresu, který může být vyvolán např. pocitem nejistoty, úzkosti, strachu ze selhání, nižším sebevědomím, diskriminací, izolací atd. Jeho dlouhodobé působení je škodlivé a objevuje se spíše v hospodářsky vyspělých zemích. Holčík (2001) popisuje důsledky dlouhodobého vlivu působení stresu na zdraví, který jsou nemoci imunitního a oběhového systému, pokud trvá dlouho vede k depresi, k vyšší vnímavosti k infekčním nemocem, k vyššímu riziku onemocnění cukrovkou, ke snížení obranyschopnosti organizmu, k vyšším hladinám lipidů v krvi, k vysokému krevnímu tlaku a k následnému vyššímu riziku infarktu a mozkové mrtvici. 1.3 Dětství Dobrý start do života znamená, že matky jsou oporou svým malým dětem: zdravotní důsledky raného vývoje a výchovy trvají po celý život (Wilkinson a Marmot, 2003, str. 18). Studie a výzkumy ukazují, že vývoj dítěte je nejvíce ovlivněn v prenatálním životě a raném dětství. Nenarozené dítě je ohroženo během těhotenství vlivy jako je kuřáctví matky, alkohol, zneužívání drog a špatná výživa matky. Tyto vlivy se mohou projevit v pozdějším věku a mohou mít následky po celý život (Vaďurová, 2008). Snižuje se sice úmrtnost novorozenců v níž Česká republika patří mezi země s nejnižším počtem úmrtnosti novorozenců. Patříme však k populaci, která věnuje dětem dostatečnou a pravidelnou pozornost a péči? Pokud ano, byly by u nás jen šťastné a zdravé děti, neznali bychom důsledky deprivace, problémové chování, děti by neznaly týrání a rodiče by byli dobrým vzorem pro zdravý rozvoj jak tělesného vývoje, tak emocionálních vazeb. Dobré návyky z rodiny jsou i zdravý životný styl tj. tělesná aktivita, správné využití volného času, rozumná strava, odmítání drog a dalších 11

12 návykových látek. Důležité je neopomíjet vliv vrstevnické skupiny a důraz na kvalitní vzdělání. 1.4 Práce Stres na pracovišti zvyšuje riziko onemocnění. Lidé, kteří mají větší kontrolu nad vlastní prací, jsou na tom zdravotně lépe (Wilkinson a Marmot, 2003, str. 25). Práce je cílevědomá lidská činnost směřující k vytváření materiálních a duchovních hodnot a hraje důležitou roli v životě člověka. Práci se v současnosti přičítá velký význam a je chápána i jako prestižní záležitost (Sekot, 2004). Práce je podstatnou částí dne, která vyplňuje i více jak jeho jednu třetinu. Být zaměstnán nebo mít práci znamená pro lidi realizovat se nebo také uplatnit se; práce je u většiny lidí ekonomický zdroj příjmu; je tedy důležité mít práci. Pocit potřebnosti a užitečnosti je skutečným hnacím motorem pro mnoho lidí. Pracovní organizace, pracovní prostředí, dobré vedení jsou nedílnou součástí spokojenosti v zaměstnání. Nevyužití, nedocenění, přeceňování schopností a dovedností zaměstnanců, ale i vedoucích pracovníku či zaměstnavatelů vede k pracovnímu stresu a jak ke zdravotním, tak i psychickým problémům. V organizacích, v nichž nejsou dobré pracovní podmínky, je větší migrace zaměstnanců a více pracovních neschopností. 1.5 Nezaměstnanost Jistota zaměstnání podporuje zdraví, pohodu a spokojenost s prací. Vyšší míra nezaměstnanosti vede k vyšší nemocnosti a předčasným úmrtím (Wilkinson a Marmot, 2003, str. 29). Ztráta zaměstnání nebo pocit nejistoty a samotný strach ze ztráty zaměstnání vede k psychickým problémům k problémům fyzického zdraví. V současnosti rozlišujeme nezaměstnanost nedobrovolnou a dobrovolnou. Nedobrovolná nezaměstnanost představuje velkou snahu práci najít a strádání při nenacházení zaměstnání. Dobrovolná nezaměstnanost znamená neochotu osob k práci a snahu práci se vyhnout. Sociální problémy vycházejí z existenčních a finančních nedostatků, které jdou ruku v ruce s nedobrovolnou nezaměstnaností. Dále důsledkem nezaměstnanosti mohou být 12

13 patologické jevy, a to alkoholismus, drogová závislost, gamblerství a také kriminalita. Ztrátou zaměstnání jsou nejvíce ohroženy starší věkové skupiny se základním vzděláním a lidé před důchodem i osoby s onemocněním, vedoucí k částečné invaliditě (např. lidé po CMP). 1.6 Sociální opora Přátelství, dobré sociální vztahy a pevné sítě sociální opory zlepšují zdraví doma, v zaměstnání i v komunitě (Wilkinson a Marmot, 2003, str. 33). Pomoc, opora i dobré mezilidské vztahy pojímají složky jak emocionální, tak i ekonomicko-materiální, jsou také součástí sociální sítě státu. Tato opora státu jako pocit jistoty výrazně přispívá ke zdraví všech osob a nejen jako projev samotné sociální podpory již potřebným osobám. Matoušek (2003) vidí jako přirozený systém podpory rodinu, síť přátel a známých, místní komunitu, zaměstnavatele a stát reprezentovaný státními institucemi a organizacemi. Opora působí ve společnosti, v komunitě i u jednotlivců. Wilkonson a Marmot (2003) uvádí, že sociální izolace a vyloučení, ovlivňují předčasná úmrtí a nižší pravděpodobnost přežití po srdečním záchvatu. Osoby, které jsou vyloučeny ze společnosti a komunikace s nejbližšími, strádají, často trpí depresemi, mají méně psychické pohody a trpí i chronickými nemocemi. Kvalita vztahů ovlivňuje a špatná kvalita vztahů zhoršuje duševní a tělesné zdraví. Koheze ve společnosti napomáhá k ochraně zdraví; ve společnosti s vyšším výskytem koheze se vyskytuje méně koronárních srdečních chorob. S poklesem sociální koheze, množství chorob srdce vzrostlo (Wilkinson a Marmot 2003). Sociální sounáležitost je posilována ve společnostech s dobře pracujícími institucemi a možností rozvíjení občanské společnosti. Důležité je vědomí morálních závazků vůči kolektivu a pocit sociální prospěšnosti. Když se lidé mohou podílet na činnosti společenských organizací a zapojovat do společenských aktivit znamená to i snižování příjmové nerovnosti. Společnosti, které tíhnou k posilování rovnosti občanů, mají rychlejší tempo ekonomického růstu a vyšší úroveň zdraví (Fišer, 2000). Uvedená sociální determinanta se týká nejvíce sociálně slabých, starých a nemocných, tj. i osob po CMP. 13

14 1.7 Závislosti Jednotlivci se obracejí k alkoholu, drogám a tabáku a trpí v důsledku jejich užívání, ale samo zneužívání je ovlivněno sociálním prostředím (Wilkinson a Marmot, 2003, str. 37). Drogová závislost, alkoholismus, tabakismus i gamblerství jsou důsledkem sociálních problémů. Společenský tlak na výkonnost, rychlejší životní tempo, nezaměstnanost atd. jsou pro člověka zátěžové situace a je nutné jejich zvládání. Pokud člověk tuto zátěž neunese svépomocí, vyhledává a užívá různé návykové látky a drogy. Mezi zneužívané prostředky jako drogy patří látky přírodní i syntetické; účinky na lidský organismus se výrazně liší. Kouření je se na Západě postupně stává záležitostí lidí s nižším společenským gradientem (společenských vrstev), nepracujících nebo pomocných a nekvalifikovaných dělníků, osob s nedokončeným nebo jen základním vzděláním, delikventů, alkoholiků, narkomanů, asociálních osob i národnostních menšin (Kachlík, 2002). Podle nejnovějších prognóz zahubí kouření během příštího století miliardu lidí, pokud už dnes nebudou přijata radikální opatření. Zdravotní ohrožení kuřáků se snižuje po zanechání kouření. Zlepšení zdraví jako odměna za překonání závislosti na nikotinu (Hrubá, 2001): během 20 minut se hodnoty krevního tlaku a tepové frekvence vrátí na úroveň, kterou měl pacient předtím, než kouřil během 8 hodin se koncentrace oxidu uhelnatého a kyslíku v krvi se vrátí k normálním hodnotám za 72 hodin se zvýší plicní kapacita za 2 5 let se riziko kardiovaskulárních onemocnění sníží na úroveň nekuřáků za let se riziko úmrtí na rakovinu plic a průdušek sníží na úroveň nekuřáků Ale pokud člověk vykouří byť jen jedinou cigaretu, všechny tyto výhody se ztratí! Evropa patří dnes k největší výrobcům a zároveň i spotřebitelům alkoholu. V České republice je situace vážná, po nepatrném poklesu spotřeby alkoholu v 80. letech došlo nyní k nárůstu a vysoká je hlavně spotřeba piva. Ohroženou skupinou jsou mladiství, u nichž dochází k rychlejšímu rozvoji psychické i fyzické závislosti než u dospělých osob. Bohužel stále roste počet alkoholiků a snižuje se také jejich věk a narůstá počet žen alkoholiček. Z následků užívání alkoholu převažuje cirhóza jater, které někdy vede 14

15 až k úmrtí, k postižení sliznice trávicího ústrojí se sníženou schopností vstřebávat některé živiny, k zánětům nervů s výpadky citlivosti a někdy nervovou bolestí, k alkoholickému třesu a také k nekvalitní výživě. Dále je prokázán vliv kouření a alkoholu na vznik rakoviny, což souvisí s imunitním systémem. Užívání návykových látek je spojeno s celou řadou negativních projevů, hlavně se změnou chování (obstarávání a užívání drogy považují tito lidé za nejvyšší životní prioritu), zhoršením zdraví a následně i smrtí. Drogy rozdělujeme dle jejich účinků na látky stimulující např. amfetaminy a kokain a na látky uklidňující např. chloralhydrát, barbituráty, glutethimid, metaqualon a benzodiazepiny, opiáty např. opium, morfin, kodein, heroin, hydromorfon, megafon, braun (Kachlík, 2002). Závislosti zhoršují jak zdravotní stav a ekonomickou situaci nejen závislé osoby, ale i rodiny, dále jsou spojeny se sociálním a ekonomickým znevýhodněním; jejich důsledkem je zhoršující se situace závislého. Závislá osoba postupně ztrácí zájem o hodnoty, nesouvisející s drogou: uvolňují se běžné společenské vazby, dochází ke ztrátě sociálních vazeb, k opuštění rodiny, kde postižený není schopen plnit určenou roli. S užíváním drog souvisí kriminalita (získávání drogy, shánění finančních prostředků na ni a ilegální šíření). Důsledky politických změn v Evropě za posledních 19 let vyvolaly v souvislosti se závislostmi na alkoholu a drogách nárůst kriminality, nehodovosti, násilí, otrav a zranění v České republice; závislosti se týkají pravděpodobně i ostatních zemí. Alkohol, tabák a další drogy jsou zdraví škodlivé a přímým rizikovým faktorem u většiny onemocnění, zvláště oběhového systému i CMP. Část osob s CMP jsou osoby, které tyto látky v minulosti požívaly. Dalším problémem jsou již uvedené léky. Většina nemocí se v současnosti léčí farmakoterapií; je již záležitostí edukace a právě pomoci sociálního pedagoga, aby nedocházelo ke zneužívání tišících léků po akutní léčbě. 1.8 Výživa Vzhledem k tomu, že zásobování potravinami je kontrolováno silami globálního trhu, je zdravá výživa politickým problémem (Wilkinson a Marmot 2003, str. 41). Jeden z vnějších faktorů, které se uplatňují při vzniku a prevenci nemocí, je výživa. Výživová doporučení a kvalita i kvantita potravin se v průběhu času mění v závislosti na nových vědeckých zjištěních i na ekonomických podmínkách. Pro názorný příklad 15

16 uvádím na obrázcích 1 a 2 spotřebu masa, obilovin, ovoce a zeleniny v České republice v letech Množství a kvalita potravin ovlivňuje zdraví a délku života lidí. Naše současná strava má mnoho nedostatků - nadměrný energetický příjem, vysokou spotřebu tuků, nesprávnou skladbu tukové dávky, nadměrnou spotřebu cukru a soli, nedostatečný příjem vitaminu C a vlákniny. Nevyvážená strava tzn. nedostatek výživných látek v potravě a stejně tak nadbytek konzumace jídla má své následky v podobě nemocí metabolizmu, hypertenze, obezity, nádorových onemocnění, zubních kazů a také smrti (obr. 3); špatná výživa je rovněž uváděna mezi faktory působícími na vznik CMP. V posledních letech se stále častěji hovoří a poukazuje i na obezitu jako civilizační chorobu, jež je připisována převážně příjmu velkého množství jídla. Přejídání se uvádí také jako následek stresu, jenž je také součástí sociálních determinantů zdraví. Výživa lidí přispívá k nerovnosti ve zdravotním stavu mezi sociálními třídami (Holčík, 2009). Chudší lidé požívají potravu převážně předem zpracovanou, která je cenově dostupná, levnější; lidé sociálně na vyšším místě žebříčku preferují stravu čerstvou, avšak cenově dražší. Jako zvláštnost se ve všech sociálních skupinách objevuje vysoký příjem tuků (Wilkinson a Marmot, 2003). Příčiny nezdravého způsobu stravování sociálně slabých skupin mohou vyplývat i z neznalosti zásad správné výživy a z nezájmu či nemožnosti jejich dodržování pramenící z nízkého ekonomického. K ekonomicky slabším skupinám řadíme mladé rodiny, nezaměstnané, bezdomovce, osoby v důchodovém věku a chronicky nemocné vč. osob s CMP. Doporučená pravidla ve výživě akutně a chronicky nemocných vč. osob s CMP jsou v podstatě jedním ze zásadních opatření, které by uvedené osoby měly dodržovat. V případě nízkého ekonomického stavu by měla nastoupit opatření pomoci státu, která by umožnila zvládat těžkou situaci postižených jednotlivců. Zlepšení výživy kladně ovlivňující zdraví obyvatel je proto úkolem celé naší společnosti. Řešením by mohlo být propojení všech resortů potravinářského, zdravotnického, ekonomického i školského jako edukačního činitele výchovy nastupující generace, v němž by mohl napomáhat s koordinací i sociální pedagog. 16

17 Obr. 1: Spotřeba ovoce a zeleniny v letech (Český statistický úřad, 2007) Obr. 2: Spotřeba potravin v letech (Český statistický úřad, 2007) 17

18 Obr. 3: Úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění ve vztahu k přísunu ovoce a zeleniny v některých evropských zemích (Wilkinson a Marmot, 2003) 1.9 Doprava Zdravá doprava znamená méně používání automobilu, více chůze a jízdy na kole s podporou lepší veřejné dopravy (Wilkinson a Marmot 2003, str. 45). Rychlé životní tempo, pohodlí a důraz na výkonnost postihly i dopravu (čím kratší dobu se budeme dopravovat do práce, tím delší může být čas strávený na pracovišti a zvýší se také kvantita vykonané práce i finanční příjem). Fyzická zátěž v zaměstnání se snížila, některé druhy práce nahradily stroje a převažuje sedavý způsob života. Stále se zvyšuje počet osob, které se přepravují automobily do zaměstnání nedbajíce na ekologii a na zdraví; velké množství aut znečišťuje ovzduší výfukovými plyny, zabraňuje volnému a rychlejšímu průjezdu silnic a přispívá ke vzniku mnoha úrazů a úmrtí; problém velkých měst parkování, může vyvolat u řidičů také stres. Tělesný pohyb je nezbytný pro prevenci nemocí a upevnění zdraví lidí. Dopravu bychom mohli částečně ovlivnit propagací vlivu pohybu na zdraví a tvrdšími opatřeními pro firmy využívající automobily. V současné době jsou autem cesty do vzdálenosti 3 km realizované ve více než 30 % a do vzdálenosti 5 km v 50 % cest (Racioppi, 2005). Způsoby dopravy 18

19 v České republice nejsou dostupné, proto uvádím příklad z Velké Británie na obr. 4, jenž předkládá porovnání mezi roky 1985 a 2000 a nárůst přepravy automobilem oproti jiným druhům dopravy. Obr. 4: Vzdálenost překonaná jedincem dle způsobu dopravy, Velká Británie, 1985 a 2000 (Wilkinson a Marmot, 2003) S přihlédnutím k věku a k tělesným možnostem osob by častější chůze, jízda na kole nebo na kolečkových bruslích zvýšila energetický výdej, fyzickou aktivitu i vzájemnou komunikaci; každodenní pohyb by byl samozřejmostí a zakotvily by se správné návyky pro zdravý životní styl. Současný trend doporučuje minimálně 30minutový aktivní pohyb denně, kterým by mohla být chůze nebo jízdní kolo jako dopravní prostředek (European Society of Cardiology, 2007). Chůze je vhodná pro všechny věkové kategorie a může například snížit riziko metabolického syndromu spojeného s vysokým tlakem, zvýšenou hladinou cukru v krvi, nadbytečné kilogramy, může také ulevovat od deprese, úzkosti a stresu, přispívá k vyplavení endorfinu, který zlepšuje náladu, podle odborníků oddaluje příznaky stárnutí. Dalším způsobem dopravy je cyklistika, aktivita přístupná snad pro všechny věkové kategorie. Jízda na kole je zdraví prospěšná 19

20 a ekonomicky výhodná jako dopravní prostředek. Není nutné opomíjet veřejnou dopravu, která zajišťuje sice minimální zvýšení tělesné aktivity, avšak zajišťuje sociální kontakt mezi lidmi, velice důležitý zvláště pro starší a postižené osoby; naopak automobily lidi navzájem izolují i když pro pacienty po CMP bývají nutným dopravním prostředkem. Sociální izolace a vyloučení pohybové aktivity zhoršují zdraví Sociální vyloučení Život je krátký tam, kde jeho kvalita je špatná. Chudoba, sociální vyloučení a diskriminace mají na svědomí lidské životy tím, že způsobují utrpení a zášť (Wilkinson a Marmot 2003, str. 22). Wilkinson a Marmot (2003) upozorňují na chudobu, relativní deprivaci a sociální vyloučení, které mají hlavní vliv na zdraví, předčasná úmrtí a život v chudobě dopadá velmi těžce na některé sociální skupiny nebo i jednotlivé osoby. Tělesné postižení, nemoci, diskriminace, rasizmus, stigmatizace, hostilita a nezaměstnanost můžeme označit za důvody sociálního vyloučení. Jsou to také důvody, které bráni lidem ve vzdělání, přípravě na povolání, v občanských aktivitách, přístupu k službám a vhodnému využití aktivit volného času. Žijí-li lidé dlouho v těchto podmínkách, budou mít pravděpodobně zdravotní problémy. Chudoba a únik z ní a sociální vyloučení zažívá mnohem více lidí, než současné sociální vyloučení nebo současná chudoba. (Wilkinson a Marmot, 2003). Do determinant zdraví nesmíme opomenout zařadit jako jednu z možností sociálního vyloučení stáří, jež patří k nejzávažnějším, protože je spojeno s podstatně vyšším počtem onemocnění a jejich komplikací, k nimž patří právě CMP Chudoba Chudobu rozdělujeme na absolutní a relativní. Absolutní chudoba znamená postrádání základních materiálních potřeb pro život. Tato chudoba existuje i v nejbohatších evropských zemích. Relativní chudoba vyjadřuje, že jedinec je mnohem chudší než většina ostatních lidí žijících ve společnosti a obvykle se definuje jako život na méně než 60 % mediánu celostátních příjmů (Wilkinson, 2003, Sekot, 2004). 20

21 Bezdomovectví Lidé žijící na ulici jsou bezdomovci a právě tito lidé nejvíce předčasně umírají. Pojmem bezdomovec (homeless) se označuje v mezinárodním právu cizinec, který žije na našem území bez povolení úřadů a bez státní příslušnosti. Člověk bez domova se v České republice se označuje jako občan bez přístřeší, ani tento výraz však není právně uznáván. Nejběžnější příčinou bezdomovectví je ztráta zaměstnání (23 %), dále rozvod (20 %), odchod z rodiny (11 %), ukončení výkonu trestu (5 %), špatná ekonomika (3 %), výstup z ústavního zařízení (2 %). Jiné příčiny tvoří 29 %, a pouze u 7 % bezdomovců má jít o dobrovolné rozhodnutí, a to z důvodu přesvědčení nebo jejich psychického stavu. Složení věkové struktury českých bezdomovců ukazuje obrázek č. 5 a obrázek č. 6 ukazuje vzdělání bezdomovců. Obr. 5: Věkové složení bezdomovců v České republice (Zdravotnický ústav v Brně, 2007) Obr. 6: Vzdělanost bezdomovců v České republice (Zdravotnický ústav v Brně, 2007) 21

22 Stáří Samotné prodlužování délky života (obr. 7) souvisí s lepšími životními a pracovními podmínkami, sociálním rozvojem, zlepšováním zdravotní péče, s množstvím kvalitních léků a novými léčebnými metodami. Více osob má tedy možnost žít delší život než dříve a starší lidé tak tvoří významnější část populace v České republice než kdykoliv v minulosti. Obrázek 7 svědčí s přihlédnutím k relativním hodnotám uvedených v obr. 8 k významnému růstu rovněž absolutních hodnot seniorské populace starší 60 let do roku Stárnoucí populace je nyní charakteristickým rysem demografického vývoje nejen České republiky, ale také dalších rozvinutých zemí Evropy. Údaje zpracované Českým statistickým úřadem udávají trend, kdy by měli lidé starší 65 let v roce 2030 tvořit 22,8 % populace, v roce 2050 pak 31,3 %; to jsou přibližně 3 miliony osob (Národní program přípravy na stárnutí MPSV, 2007). Z tohoto důvodu vyplynula potřeba změny přístupu k seniorům, lidem nemocným a znevýhodněným, jenž odstartoval procesem transformace a deinstitucionalizace sociálních zařízení a požadavkem dožití v přirozené komunitě pro všechny občany. Země, které byly členy Evropské unie od samého začátku jejího vzniku, se zabývají realizací procesu deinstitucionalizace od 70. let minulého století. Česká republika jako člen Evropské unie se také hlásí k podpoře rozvoje transformace a deinstitucionalizace. Obr. 7: Vývoj počtu obyvatel ČR a prognóza vývoje do roku 2030 (Národní program přípravy na stárnutí MPSV, 2007) 22

23 Obr. 8: Vývoj podílu (%) seniorské populace starší 60 let v ČR v období a její projekce do r (Národní program přípravy na stárnutí MPSV, 2007) Vláda České republiky stanovila cíle a opatření, která je nutné přijmout v konkrétních oblastech v kontextu demografických a sociálních změn. Řídí se i doporučením OSN, která vydala zásady pro seniory přijaté Valným shromážděním OSN 16. prosince v roce Vlády byly vyzývány, aby začlenily tyto zásady do svých programů. Některé hlavní myšlenky přístupu k seniorům jsou: Nezávislost Senioři by měli mít přístup k odpovídající stravě, vodě, obydlí, oděvu a zdravotní péči na základě zajištění finančního příjmu, podpory rodiny a společnosti a svépomoci; mít příležitost pracovat nebo mít přístup k jiným příležitostem zajišťujícím příjem; mít možnost účastnit se rozhodování, kdy a jak rychle bude probíhat jejich odchod z pracovního života; mít přístup k odpovídajícím vzdělávacím a výcvikovým programům; žít v prostředí, které je bezpečné a přizpůsobitelné osobním preferencím a měnícím se schopnostem; žít ve svém domově, jak nejdéle je to možné Zařazení do společnosti Senioři by měli zůstat zařazeni do společnosti, zúčastňovat se aktivně formulování a realizace politických jednání, která přímo ovlivňují jejich blaho a podílet se o své znalosti a schopnosti s mladšími generacemi; mít možnost hledat a rozvíjet příležitosti 23

1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)?

1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)? 1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)? 2. Epidemiologie 3. Jak se mozková příhoda projevuje? 4. Co dělat při podezření na mozkovou mrtvici? 5. Jak CMP diagnostikujeme? 6. Léčba 7. Následky

Více

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Determinanty zdraví. A. Malina, ŠVZ I. modul

Determinanty zdraví. A. Malina, ŠVZ I. modul Determinanty zdraví A. Malina, ŠVZ I. modul Životní styl (způsob života) (sociáln lní faktory-chudoba, nezaměstnanost, práce, stres, vzdělání,, způsob stravování,, pohybové aktivity, abusus drog, alkoholu,

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová Studie EHES - výsledky MUDr. Kristýna Žejglicová Výsledky studie EHES Zdroje dat Výsledky byly převáženy na demografickou strukturu populace ČR dle pohlaví, věku a vzdělání v roce šetření. Výsledky lékařského

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov Mgr. Pavlína Fridrichovská DiS. Koordinátor podpory zdraví Nemocnice Pelhřimov Efektivní strategie podpory zdraví IV. Praha SZÚ 16. 6. 2016 Nemocnice Pelhřimov Nemocnice

Více

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada OBČANSKÁ

Více

Hypotermie u akutního iktu (studie eurhyp-1)

Hypotermie u akutního iktu (studie eurhyp-1) Hypotermie u akutního iktu (studie eurhyp-1) Autor: Markéta Římská, Školitel: MUDr. Mgr. Radim Líčeník, Ph.D. Výskyt Iktus neboli mozková mrtvice se řadí na druhé až třetí místo příčin smrti ve vyspělých

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu Obezita v evropském kontextu Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu OBEZITA CELOSVĚTOVÁ EPIDEMIE NA PŘELOMU TISÍCILETÍ 312 milionů lidí na světě je obézních a 1,3 miliardy lidí

Více

NÁRODNÍ REGISTR CMP. Cévní mozkové příhody epidemiologie, registr IKTA Kalita Z.

NÁRODNÍ REGISTR CMP. Cévní mozkové příhody epidemiologie, registr IKTA Kalita Z. NÁRODNÍ REGISTR CMP Cévní mozkové příhody epidemiologie, registr IKTA Kalita Z.. X.Cerebrovaskulární seminář, 23.9.2011 Kunětická Hora Sympozium firmy ZENTIVA Význam registru Odkud máme informace : ÚZIS

Více

Stres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti

Stres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres na pracovišti a jeho důsledky Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres je individuální, stresová reakce je obecná Stresová

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

Preventivní programy zaměřené na stárnoucí populaci

Preventivní programy zaměřené na stárnoucí populaci Preventivní programy zaměřené na stárnoucí populaci aneb Nikdy není pozdě na podporu zdraví Hana Janatová Státní zdravotní ústav, Praha 1 Zdraví Nikdy není pozdě na podporu zdravého stárnutí Není nepřítomnost

Více

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ, 1908 Zdravotnictví, zdravověda (hygiena) jest nauka, která se především obírá studiem nebezpečí

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání :.5. 213 Objednavatel: Centrum sociální

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální péče Pečovatelská činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském

Více

Co je to ergoterapie?

Co je to ergoterapie? Co je to ergoterapie? Ergoterapie je profese, která prostřednictvím smysluplného zaměstnávání usiluje o zachování a využívání schopností jedince potřebných pro zvládání běžných denních, pracovních, zájmových

Více

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomické determinanty zdraví MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomická nerovnost ve zdraví na začátku 21.století ve všech zemích EU nárůst v posledních desetiletích Lidé s nižším sociálně-ekonomickým

Více

6. Zařízení sociálních služeb

6. Zařízení sociálních služeb 6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,

Více

Cévní mozkové příhody (ictus cerebri)

Cévní mozkové příhody (ictus cerebri) Cévní mozkové příhody (ictus cerebri) Autor: Karolína Burdová, Školitel: doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D. Výskyt Cévní mozkové příhody (dále CMP) jsou v ČR na 3. místě v příčině úmrtí po chorobách srdce

Více

Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením

Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. RAKOVINA PLIC Její projevy: kašel tzv.

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Civilizační choroby (nemoci srdce) Anotace Pracovní list stručně shrnuje problematiku civilizačních chorob,

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace Koncept ucelené rehabilitace - součást konceptu ucelené rehabilitace - pojem ucelená rehabilitace - překlad anglického termínu comprehensive rehabilitation comprehensive - úplný,

Více

9803/05 IH/rl 1 DG I

9803/05 IH/rl 1 DG I RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 6. června 2005 9803/05 SAN 99 INFORMATIVNÍ POZNÁMKA Odesílatel : Generální sekretariát Příjemce : Delegace Č. předchozího dokumentu : 9181/05 SAN 67 Předmět : Závěry Rady o obezitě,

Více

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Složení zkoušky: 1. Samostatný výkon na odborném pracovišti- Dům sv. Antonína Moravské Budějovice (max. 50 bodů) 2. Písemná zkouška ze Sociálního poradenství a práva učebna VT, písárna (max. 50 bodů) Témata

Více

Veřejné informace o službě

Veřejné informace o službě Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období školního roku 2014-2015 Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

Jak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza

Jak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza Jak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza Projevy aterosklerózy podle postižení určitého orgánu ischemická choroba srdeční srdeční angína (angina pectoris), srdeční infarkt (infarkt

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě MUDr. Bc. Rostislav Čevela ředitel Odboru posudkové služby MPSV Obsah prezentace 1. Posudkové lékařství

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

INFORMACE PRO ZÁJEMCE SOCIÁLNÍ SLUŽBY V NEMOCNICI ŠUMPERK

INFORMACE PRO ZÁJEMCE SOCIÁLNÍ SLUŽBY V NEMOCNICI ŠUMPERK INFORMACE PRO ZÁJEMCE SOCIÁLNÍ SLUŽBY V NEMOCNICI ŠUMPERK K žádosti je nutné přiložit: 1. vyjádření lékaře o aktuálním zdravotním stavu žadatele, 2. kopie rozhodnutí o Příspěvku na péči, 3. kopie Listu

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace Název poskytovatele: Druh služby: Jméno služby: Forma služby: Název zařízení a místo poskytování: Dítě a kůň, z.s. Sdružení pro hipoterapii Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace Ambulantní, terénní

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo

Více

Odbor sociálních služeb a sociální práce

Odbor sociálních služeb a sociální práce Stanovisko MPSV k otázce rozšíření registrace u sociální služby sociální rehabilitace o cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách Zákon o sociálních službách nehovoří nikde o tom,

Více

Priorita V. - Podpora setrvání občanů v domácím prostředí

Priorita V. - Podpora setrvání občanů v domácím prostředí Opatření V. 1.: Udržení a rozvoj současných kapacit pečovatelských služeb V současné době v Mladé Boleslavi a přilehlých obcích zajišťují pečovatelskou službu pro občany tři organizace, a to PS města Mladá

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : 18.10. 2010. Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : 18.10. 2010. Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM ODBORNÝCH ČINNOSTÍ Odbor podpory zdraví a hygieny dětí a mladistvých, Oddělení podpory zdraví dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ Termín pořádání

Více

Příloha A Obsah a rozsah služby

Příloha A Obsah a rozsah služby Příloha A Obsah a rozsah služby Druh sociální služby Identifikátor sociální služby Forma poskytování služby Individuální okamžitá kapacita Skupinová okamžitá kapacita Počet lůžek Cílová skupina Místo poskytování

Více

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vnímání potravin spotřebitelem Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vliv kultury a socioekonomického prostředí na vnímání potravin spotřebitelem Analýza marketingového prostředí (makroprostředí) Ekonomické vlivy Demografické

Více

APKIN Veronika Kulyková Duben 2016

APKIN Veronika Kulyková Duben 2016 APKIN Veronika Kulyková Duben 2016 ATEROSKLERÓZA Ateroskleróza = dlouhodobě probíhající onemocnění cévní stěny, jejíţ struktura je narušována tvorbou plátů (ateromů). Hlavní příčina KVO. Etiopatogeneze

Více

Diabetes neboli Cukrovka

Diabetes neboli Cukrovka Diabetes mellitus Diabetes neboli Cukrovka Skupina onemocnění s nedostatkem nebo sníženým účinkem hormonu inzulinu Diabetes mellitus 1. typu Diabetes mellitus 2. typu Narušený metabolismus- vstřebávání

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno Zdraví a jeho determinanty Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, 625 00 Brno Zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady

Více

MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc

MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc Neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. V patofyziologickém obraze

Více

Proč rehabilitace osob vyššího věku?

Proč rehabilitace osob vyššího věku? Proč rehabilitace osob vyššího věku? Opavský J., Urban J., Ošťádal O. Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury UP, Olomouc Co je to stárnutí a stáří Stárnutí - postupné změny ve struktuře organizmu,

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Zásady výživy ve stáří

Zásady výživy ve stáří Zásady výživy ve stáří Výuka VŠCHT Doc. MUDr Lubomír Kužela, DrSc Fyziologické faktory I. Pokles základních metabolických funkcí Úbytek svalové tkáně Svalová slabost, srdeční a dechové potíže Tendence

Více

Zdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Zdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Zdraví a nemoc Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2009 Mgr.Ladislava Ulrychová motto Když chybí zdraví, moudrost je bezradná, síla

Více

Vyhláška č. 505/2006 Sb.

Vyhláška č. 505/2006 Sb. Vyhláška č. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášky č. 166/2007 Sb., vyhlášky č. 340/2007 Sb., vyhlášky č.

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav 4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Sociální služby v ČR. Mirka Wildmannová

Sociální služby v ČR. Mirka Wildmannová Sociální služby v ČR Mirka Wildmannová 12.11.2010 19.11.2010 Sociální služby - definice Nástroj sociálního zabezpečení sociální pomoci Poskytovány lidem společensky znevýhodněným, a to s cílem zlepšit

Více

Ovzduší a zdraví. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví

Ovzduší a zdraví. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví Ovzduší a zdraví MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví Systém monitorování zdravotního stavu obyvatel ČR ve vztahu k životnímu prostředí koordinované pravidelné aktivity ke sledování přímých

Více

Zajistit uživatelům potřebnou péči v jejich přirozeném sociálním prostředí

Zajistit uživatelům potřebnou péči v jejich přirozeném sociálním prostředí Strategické cíle Strategický cíl č.1 Zajistit uživatelům potřebnou péči v jejich přirozeném sociálním prostředí Cílová skupina lidé se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění, duševního

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Oblastní charita Strakonice

Oblastní charita Strakonice www.charita-strakonice.cz Oblastní charita Strakonice Oblastní charita Strakonice (dále OCH) je samostatnou organizační jednotkou církve s vlastní právní subjektivitou. OCH je profesionálním registrovaným

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

PRIMÁRNÍ PREVENCE JAKO SOUČÁST PRIMÁRNÍ LÉKAŘSKÉ PÉČE

PRIMÁRNÍ PREVENCE JAKO SOUČÁST PRIMÁRNÍ LÉKAŘSKÉ PÉČE PRIMÁRNÍ PREVENCE JAKO SOUČÁST PRIMÁRNÍ LÉKAŘSKÉ PÉČE doc. MUDr. Lumír Komárek, CSc., MUDr. Věra Kernová, MUDr. Jarmila Rážová Státní zdravotní ústav, Praha ÚVOD A DEFINICE Primární prevence by měla být

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V R 1 Osoba zajišťuje péči o děti odpovídající jejich věku a zdravotnímu stavu Osoba pečuje/ má zajištěnu péči o svou hygienu podle svých potřeb, zvyklostí a zdravotního stavu Podpora a posilování rodičovských

Více

16. ročník Příloha 5/2012

16. ročník Příloha 5/2012 16. ročník Příloha 5/2012 Vyhláška 267/2012 Sb., ze dne 27. července 2012, o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost Ministerstvo zdravotnictví stanoví

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Nabídka programů pro střední školy

Nabídka programů pro střední školy Nabídka programů pro střední školy Interaktivní hra více lektorů HRA O AIDS skupinová práce pod vedením lektorů na 5 interaktivních stanovištích výuka, názorné ukázky, plnění úkolů a možnost vyjádřit své

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

PREVENCE DĚTSKÉOBEZITY MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE

PREVENCE DĚTSKÉOBEZITY MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE PREVENCE DĚTSKÉOBEZITY MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE P.TLÁSKAL SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU FN MOTOL OBEZITA NEPŘÍZNIVĚ OVLIVŇUJE ZDRAVOTNÍ STAV ČLOVĚKA Kardiovaskulární onemocnění Endokrinní poruchy Metabolické komplikace

Více

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET Praha, 17. 6. 2013 ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET TABÁK KOUŘÍ TŘETINA ČECHŮ A ČTVRTINA ČEŠEK - NEJVÍCE KOUŘÍ MLADÍ LIDÉ Počet kuřáků v České republice neklesá, jejich

Více

Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida Klíšťová encefalitida Autor: Michaela Měkýšová Výskyt Česká republika patří každoročně mezi státy s vysokým výskytem klíšťové encefalitidy. Za posledních 10 let připadá přibližně 7 nakažených osob na 100

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Na co Češi nejčastěji umírají

Na co Češi nejčastěji umírají Na co Češi nejčastěji umírají Magdaléna Poppová Tisková konference 14. listopadu 2016, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Počet zemřelých dle pohlaví v tis. osob

Více

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka O B Č A N S K É S D R U Ž E N Í Jasněnka, občanské sdružení IČO : 63729521 tel : 585 051 076 Jiráskova 772, Uničov 783 91 jasnenka-os@volny.cz www.jasnenka.cz Popis činností poskytované služby ve Stacionáři

Více