OPERAČNÍ PROGRAM DOPRAVA PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ VYHODNOCENÍ KONCEPCE Z HLEDISKA VLIVŮ NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OPERAČNÍ PROGRAM DOPRAVA PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 VYHODNOCENÍ KONCEPCE Z HLEDISKA VLIVŮ NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ"

Transkript

1 OPERAČNÍ PROGRAM DOPRAVA PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ VYHODNOCENÍ KONCEPCE Z HLEDISKA VLIVŮ NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ P R A H A Duben 2014

2 OBSAH 1. ÚVOD DETERMINANTY ZDRAVÍ ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATEL... 3 DOTČENÁ POPULACE... 3 Charakterizace zdravotního stavu... 4 Naděje dožití, úmrtnost, kardiovaskulární onemocnění... 4 Zhoubné novotvary... 6 Diabetes mellitus... 7 Zdraví dětí a mládeže ENVIRONMENTÁLNÍ DETERMINANTY... 9 HLUK ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ PŮSOBENÍ HLAVNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK NA ZDRAVÍ Oxid dusičitý Benzen Polycyklické aromatické uhlovodíky Oxid uhelnatý Aerosolové částice Ovlivnění životního stylu populace Socioekonomické determinanty PŘÍSTUP K HODNOCENÍ VYBRANÉ KONCEPČNÍ MATERIÁLY, KTERÉ BYLY BRÁNY V ÚVAHU V RÁMCI HODNOCENÍ VLASTNÍ HODNOCENÍ VLIVU OPD NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ SOUHRNNÉ HODNOCENÍ SOULADU NAVRŽENÝCH PRIORITNÍCH OS S CÍLI OCHRANY ZDRAVÍ PRIORITNÍ OSA 1 - INFRASTRUKTURA PRO ŽELEZNIČNÍ A DALŠÍ UDRŽITELNOU DOPRAVU, ZAHRNUJE 6 SPECIFICKÝCH CÍLŮ V RÁMCI 3 INVESTIČNÍCH PRIORIT PRIORITNÍ OSA 2- SILNIČNÍ INFRASTRUKTURA NA SÍTI TEN-T A VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA PRO ČISTOU MOBILITU ZAHRNUJE 2 SPECIFICKÉ CÍLE V RÁMCI 2 INVESTIČNÍCH PRIORIT PRIORITNÍ OSA 3 - SILNICE MIMO TEN-T PRIORITNÍ OSA 3: SILNIČNÍ INFRASTRUKTURA MIMO SÍŤ TEN-T PRIORITNÍ OSA 4 TECHNICKÁ POMOC ZÁVĚR LITERATURA... 22

3 1. Úvod Zhodnocení potenciálních vlivů strategických dokumentů, jako jsou politiky, strategie, koncepce, plány a programy, na veřejné zdraví je podle zákona č.100/2001 Sb. nedílnou součástí procesu posouzení vlivů na životní prostředí. Toto Hodnocení vlivů na veřejné zdraví, označované jako HIA (Health impact assessment) je kombinací procedur, metod a nástrojů k systematickému hledání pravděpodobných vlivů strategie na zdraví populace a rozložení těchto vlivů uvnitř populace. V průběhu hodnocení je zvažována široká škála vztahů mezi změnami danými realizací koncepce a jejich více či méně zprostředkovanými vlivy, které mají potenciál dopadu na zdraví. Při posuzování se vychází z definice Světové zdravotnické organizace, která říká, že zdraví je stav plné tělesné, duševní a sociální pohody a nikoli jen nepřítomnost nemoci či vady (SZO, 1948). Veřejné zdraví je zdravotní stav obyvatel a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů). Veřejné zdraví je chápáno jednak jako věda, ale také jako umění prevence nemocí, prodlužování života a podpory zdraví prostřednictvím organizovaného úsilí celé společnosti (Sir Donald Acheson, 1988). 2. Determinanty zdraví Příčiny a podmínky určující zdraví populace je možno podrobně popsat jako komplexní vliv různých determinant, které jsou navíc často vzájemně podmíněny. Kombinují se zde endogenní a exogenní vlivy. Vedle významných determinant životního stylu se v interakci s genetickými dispozicemi uplatňují determinanty životního prostředí, psychosociální a socioekonomické. Determinanty mohou působit na zdraví přímo i nepřímo, tedy zprostředkovaně, a jejich vliv na zdraví může být negativní i pozitivní, zásadní nebo jen částečný, v rámci komplexu mnohočetných příčin onemocnění. Hodnocení koncepce z hlediska vlivů na veřejné zdraví tak vyžaduje zvážení celého spektra možných zdravotních determinant a pravděpodobnosti jejich, více či méně zprostředkovaných, změn, způsobených plánovanou aktivitou. Determinace zdraví není jednoduchým vektorovým součtem, ale komplexním procesem. Neznamená tedy, že změnou jedné či několika determinant dojde k měřitelné změně zdravotního stavu. Důležitým faktorem, který bývá z hlediska zdraví podceňován je tzv. well beeing tedy pohoda jako výsledné působení řady faktorů a podmínek. 3. Zdravotní stav obyvatel Dotčená populace

4 Posuzovanou koncepcí je operační program v sektoru dopravy v programovém období , tedy strategický materiál na národní úrovni. Zahrnuje rozvojové priority sektoru doprava v České republice, které mohou být kofinancovány ze strukturálních fondů Evropské unie. Podporované investiční priority jsou rozmístěny v různých regionech území ČR, prostorové vymezení nelze zúžit, proto je za dotčenou populaci považováno obyvatelstvo České republiky. Charakterizace zdravotního stavu Zdravotní stav obyvatel ČR je charakterizován v posledních letech několika hlavními trendy. Na jedné straně je to prodlužování střední délky života, zejména při narození, které je dáno hlavně poklesem standardizované úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění. Na druhé straně lze sledovat stálý vzestup nemocnosti na zhoubné novotvary, vzestup výskytu diabetu, alergických onemocnění, psychických chorob, poruch reprodukce a nemocí pohybového aparátu. To vše se odehrává na pozadí postupného a stálého trendu stárnutí populace. Stárnutí populace je důsledkem populační stagnace, kdy počet zemřelých převyšuje počet narozených. Snižuje se podíl dětské populace, který je již od roku 1993 menší než 20% a stále klesá. Podle odborného odhadu demografů bude obyvatelstvo České republiky dále znatelně stárnout. Průměrný věk obyvatel se zvýší, osob starších 60 let bude trvale více než dětí do 14 let a jejich podíl se bude zvyšovat. Jednotlivé zdravotní ukazatele relevantní z hlediska možných vlivů posuzované strategie: Naděje dožití, úmrtnost, kardiovaskulární onemocnění Naděje dožití (střední délka života) při narození dosáhla v roce ,8 let u mužů a 81,1 let u žen. Od roku 2000 to představuje nárůst o 3,1 roku u mužů a o 2,6 roku u žen. Růst naděje dožití souvisí s poklesem úmrtnosti a to především na kardiovaskulární onemocnění (KVO). Česká republika se na začátku 90. let vyznačovala jednou z nejvyšších intenzit úmrtnosti na KVO na světě. Přes výrazné zlepšení zůstává úmrtnost na KVO v Česku přibližně dvakrát vyšší než ve vyspělých evropských zemích (bývalá EU15). Téměř 70 % všech kardiovaskulárních úmrtí představují ischemická choroba srdeční (ICHS) a cévní onemocnění mozku. Zatímco úroveň standardizované úmrtnosti na cévní onemocnění mozku do roku 2010 klesala, úmrtnost na ICHS v posledních letech víceméně stagnovala (obr. 3). To pravděpodobně souvisí s částečným vyčerpáním možností lékařské péče a nových technologií, a na druhou stranu s pouze velmi pozvolnou změnou životního stylu české populace: nedaří se redukovat podíl kuřáků v populaci, přibývá osob trpících diabetem II. typu (80 % diabetiků umírá na nemoci oběhové soustavy) a roste podíl obézních osob v populaci. Projevuje se odlišný trend ve věkových skupinách - zatímco ve věkové skupině do 64 let úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění celkově i na ICHS plynule klesá, u osob ve věku nad

5 65 let v posledních letech roste. Přes pozitivní trend snižování úmrtnosti na KVO ve věkové skupině do 64 let představuje tato tzv. předčasná úmrtnost významný podíl na celkové KVO úmrtnosti (22,5 % u mužů a 6,4 % u žen v roce 2012).

6 Obr. 1 Vývoj intenzity úmrtnosti (SDR) na nemoci oběhové soustavy (MKN10, dg. I00-I99) v letech , (počet na obyvatel) Pozn.: SNS - země bývalého Sovětského svazu, které WHO zahrnuje do Evropského regionu (Společenství nezávislých států SNS) Zdroj: WHO HFA DB Přes pozitivní vývoj u řady sledovaných ukazatelů, se Česká republika v rámci zemí EU27 řadí k zemím spíše s nižší nadějí dožití; na začátku i na konci období let spadala do nejhorší třetiny zemí EU27. Délka naděje dožití při narození v ČR nedosahuje ani průměrné hodnoty v zemích EU27. Ve srovnání s průměrem zemí EU15 je úmrtnost českých mužů zhruba o třetinu a žen o pětinu vyšší. Lze konstatovat, že trend vývoje ukazatelů střední délky života a úmrtnosti je u nás obdobný jako ve vyspělých státech, ovšem na podstatně nižší úrovni. V rámci území České republiky existují v těchto ukazatelích významné regionální rozdíly. Např. ve střední délce života je rozmezí hodnot mezi regiony u mužů čtyři roky a u žen dva, nejnižší hodnoty vykazuje Ústecký kraj. (Statistická ročenka ČSÚ) Zhoubné novotvary Incidence zhoubných novotvarů (ZN) stále roste, Česká republika patří k evropským zemím s nejvyšší incidencí ZN. Počet nových případů byl v roce 2011 o téměř 17 tisíc vyšší, než v roce Příčinou je pravděpodobně jednak stárnutí populace, dále expozice karcinogenům v životním prostředí a v neposlední řadě zlepšující se diagnostika. Tento trend však není provázen rostoucí úmrtností na nádorová onemocnění, která naopak v posledních několika letech mírně klesá. To lze vysvětlit zvyšující se kvalitou léčby, a také časnějším záchytem onemocnění, kdy je léčba úspěšnější. Klesající trend je patrný i v případě tzv. předčasné úmrtnosti na zhoubné nádory, tedy úmrtnosti ve věku do 64 let.

7 Obr. 5 Incidence nádorových onemocnění v ČR a vybraných zemích EU, , (počet/ obyvatel) Diabetes mellitus Stále se zvyšuje počet lidí trpících cukrovkou (diabetes mellitus) II. Typu. S diabetem se v současné době v Česku léčí asi tři čtvrtě milionu lidí. Ve srovnání s rokem 2000 bylo v roce 2011 o 130 tis. diabetiků více. Vzrůstá také absolutní počet komplikací diabetu. Počet případů onemocnění oční sítnice stoupl mezi lety 2000 a 2009 zhruba o 28 %, onemocnění ledvin o 71 %, výskyt diabetické nohy o 16 %. Zvyšuje se také absolutní počet vážnějších důsledků: zdvojnásobily se případy nedostatečnosti ledvin, o 14 % přibylo případů slepoty a o 44 % amputací končetiny. Lidé trpící cukrovkou jsou také uváděni jako senzitivní skupina náchylnější k zdravotním problémům způsobeným zvýšeným znečištěním ovzduší suspendovanými částicemi. Obr. 8 Vývoj počtu léčených diabetiků a nových případů, ČR, Alergická onemocnění Podle odhadu trpí asi 20 % světové populace alergickým onemocněním a astma se v průběhu 90. let 20. století stalo jednou z nejčastějších chronických nemocí vůbec. Současné studie

8 ukazují, že výskyt alergických onemocnění v Evropě má stále rostoucí trend a již není omezen na specifickou sezónu nebo prostředí. Výskyt astmatu v dětském věku je zřetelně vyšší než u dospělých. U dětí v ČR je odhadován na 5 15 % v závislosti na věku dětí a metodikách prováděných studií. Podle periodicky opakovaného šetření prevalence alergií bylo v roce 2006 lékařem diagnostikováno astma u 8 % dětí, což představuje nárůst o polovinu ve srovnání s rokem Výskyt příznaků astmatu byl v roce 2001 udáván u 9,4 % dětí, v roce 2006 již u 14 %. Podle tohoto šetření vzrostl počet dětí s diagnostikovaným alergickým onemocněním v průběhu deseti let téměř dvojnásobně: ze 17 % v roce 1996 na 32 % v roce V současné době je třeba brát v úvahu několik hypotéz o příčinách nárůstu astmatu a alergií, například zvýšení expozice celoročně působících alergenů, vlivy výživy, změny životního stylu a změny v imunologické odezvě. Zděděná predispozice k alergické reakci je nejsilnějším rizikovým faktorem při rozvoji astmatu a ostatních alergických onemocnění. U predisponovaných jedinců dochází k rozvoji alergického onemocnění některým ze spouštěcích mechanismů, což může být některý z faktorů vnějšího prostředí. Znečišťující látky v ovzduší mohou fungovat jako spouštěče a mohou také spolupůsobit při akutním zhoršení zdravotního stavu nemocných jedinců. Zdraví dětí a mládeže ČR patří k zemím s velmi dobrou péčí o nejmladší populační skupiny. Hodnotami kojenecké úmrtnosti se řadí mezi země s nejnižší úrovní na světě, mezi lety 2000 a 2011 poklesla ze 4,1 na 2,74. Nízká úroveň kojenecké úmrtnosti je důsledkem zejména velmi nízké novorozenecké úmrtnosti, a to především časné. Intenzita výskytu vrozených vývojových vad v České republice během posledních čtyřiceti let kolísala. V posledních letech většinou docházelo k nárůstu četností hlášených vrozených vad. Není jasné, nakolik je zvýšení incidence vrozených vad důsledkem změn v registraci hlášení vrozených vad, pokroku v medicínských technologiích anebo narušením genofondu a změnami životního stylu populace, změnou věkového zastoupení těhotných žen, zvyšujícím se podílem vícečetných gravidit, těhotenstvím po asistované reprodukci a další. Podíl živě narozených dětí s nízkou porodní hmotností (pod 2500 g) byl na počátku 70.let mírně nad 6 % a až do počátku let devadesátých pozvolna klesal. Příčinou tohoto pozitivního trendu byl rozvoj lékařské vědy a lepší odhalování rizik v těhotenství, která se daří udržovat do vyšších týdnů. Zhruba od poloviny 90. let se podíl dětí narozených s nízkou porodní hmotností opět zvyšoval a v roce 2009 dosáhl úrovně 7,6 % z celkového počtu živě narozených. Příčinou je komplex mnoha jevů. Narůstá počet dětí narozených po umělém oplodnění, počet dětí narozených z vícečetných porodů, zvyšuje se průměrný věk matek při porodu a tím i podíl žen rodících ve věku nad 35 let, zvyšuje se tedy počet žen, které mají k předčasnému porodu vyšší sklony. Také medicína je již na takové úrovni, že se často podaří zachránit děti narozené ve 26. týdnu těhotenství nebo i dříve.

9 Nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladých dospělých a třetí nejčastější příčinou úmrtí v celé populaci jsou v ČR úrazy. Podle statistik dochází k nejzávažnějším úrazům dětí v dopravním prostředí; nejčastějším místem vzniku úrazu dětí je domov a škola. Ve srovnání s rokem 2005 došlo v ČR v roce 2008 k významnému poklesu standardizované úmrtnosti dětí 0-14 let na vnější příčiny. Zatímco v roce 2005 byla tato úmrtnost 7,00 na 100 tis. dětí, v roce 2008 byla 4,34 na 100 tis. dětí. ČR se podle posledních dat z roku 2008 zařadila mezi státy EU s nižší hodnotou ukazatele úmrtnosti na vnější příčiny u dětí. Pro úraz je ročně hospitalizováno 26,5 tisíc a ambulantně ošetřeno 445 tisíc dětí do čtrnácti let. Úmrtí v dopravě Dopravní nehodovost má závažné dopady na veřejné zdraví, s významnými ekonomickými i sociálními důsledky na úrovni postižených jednotlivců a jejich rodin i na úrovni lospolečenské. Dopravní nehody jsou skupinou vnějších příčin úmrtí, na které umírá třetí největší počet osob. I když je vývoj tohoto ukazatele vcelku příznivý, patří dopravní nehody mezi negativní vlivy dopravy na lidské zdraví. Počet zemřelých má od roku 1994 klesající trend (tab č.1). V roce 2012 zemřelo na dopravní nehody 813 osob, což je 55,6% ve srovnání s rokem Závažnost úmrtí v dopravě je dána věkovou strukturou zemřelých, protože nejvíce postihuje věkovou kategorii let, s maximem ve 20 letech věku. Tab. č. 1 Vývoj počtu zemřelých na dopravní nehody celkem muži ženy Environmentální determinanty Kvalita životního prostředí je jednou z významných determinant zdravotního stavu populace. Zlepšení kvality životního prostředí v nejširším slova smyslu, včetně omezení používání nebezpečných chemických látek, znamená splnění jedné z podmínek pro zlepšení zdravotního stavu a tím snížení výdajů na zdravotní péči. Podle Světové zdravotnické organizace způsobuje znečištění životního prostředí v Evropském regionu až 19 % onemocnění. Nejvýznamnějšími zdravotními dopady expozice znečištěnému životnímu prostředí jsou respirační a gastrointestinální onemocnění, alergie, kardiovaskulární a metabolická onemocnění, vývojové a reprodukční poruchy, a také nádorová onemocnění. Snižovat expozice obyvatel ČR zdraví škodlivým látkám se daří pouze částečně. Expozice škodlivinám v ovzduší stále představuje relativně významné zdravotní riziko. Podle odhadů

10 WHO zemře v Evropě pouze v důsledku znečištění ovzduší aerosolovými částicemi předčasně přibližně 280 tisíc lidí, podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) odhad pro ČR činí 2 % předčasně zemřelých z celkového počtu úmrtí. Expozice obyvatel sídel benzo(a)pyrenu, jednomu z polycyklických aromatických uhlovodíků s karcinogenním účinkem v ovzduší, představuje v ČR významné riziko nádorového onemocnění zhruba ve výši dvou případů na obyvatel. Na znečištění ovzduší sídel se běžně nejvíce podílejí automobilová doprava a lokální topeniště. Současná silniční doprava jednoznačně působí negativně na zdraví obyvatel ve svém okolí. Negativní vlivy se uplatňují prostřednictvím znečištění životního prostředí, kde jsou hlavními faktory znečišťující látky z výfukových plynů a otěrů, hluk, dopravní nehodovost a úrazovost. Existuje řada studií, zabývajících se vlivem dopravy na zdraví, které prokazují, že v blízkosti komunikací je prostředí poškozující lidské zdraví. Kromě toho mohou dopravní komunikace působit negativně na lidské zdraví a pohodu nepřímo tím, že omezují možnosti pohybu a pobytu venku a při určité intenzitě tím v podstatě lidi rozdělují, snižují podíl aktivního pohybu a jsou zdrojem diskomfortu. Expozice škodlivým látkám je třeba snižovat jak je to rozumně možné, neboť často jsou vědecky prokazovány zdravotní dopady i pro takové koncentrace škodlivin v prostředí, které byly dříve považovány za bezpečné; u látek s karcinogenním působením není možné stanovit bezpečnou mez vůbec a u mnoha látek není jejich působení při dlouhodobé expozici nízkým dávkám zcela známo. Hluk Hlavním zdrojem hluku v mimopracovním prostředí je doprava, ve městech představuje dopravní hluk %, kde na hlavních dopravních tazích dosahuje hladin db (A). Největší podíl expozice hluku připadá na silniční dopravu. Hluk tak subjektivně i objektivně patří mezi významné environmentální determinanty zdraví způsobené dopravou. Hluk v životním prostředí uplatňuje při dlouhodobém působení zejména účinky nespecifické (mimosluchové), kdy dochází k ovlivnění funkcí různých systémů organismu. Nespecifické systémové účinky se projevují prakticky v celém rozsahu intenzit hluku, často se na nich podílí stresová reakce a ovlivnění neurohumorální a neurovegetativní regulace, biochemických reakcí, spánku, vyšších nervových funkcí, jako je učení a zapamatovávání, ovlivnění smyslově motorických funkcí a koordinace. V komplexní podobě se mohou manifestovat ve formě poruch emocionální rovnováhy, sociálních interakcí i ve formě nemocí, u nichž působení hluku může přispět ke spuštění nebo urychlení vlastního patologického děje. Za dostatečně prokázané nepříznivé zdravotní účinky hluku v denní době je v současnosti považováno poškození sluchového aparátu. Ovlivnění kardiovaskulárního systému bylo dle WHO prokázáno v řadě epidemiologických a klinických studií u populace (včetně dětí) žijící v hlučných oblastech kolem letišť, průmyslových závodů nebo hlučných komunikací. Stejně

11 tak se má za prokázané nepříznivé ovlivnění osvojování řeči a čtení u dětí. Neúplné porozumění řeči u dětí ztěžuje a poškozuje proces osvojení řeči a schopnosti číst s dalšími nepříznivými důsledky pro jejich duševní a intelektuální vývoj. V noční době tj. v době spánku a fyziologické regenerace jsou za dostatečně prokázané považovány změny fyziologických reakcí (kardiovaskulární aktivita, EEG zaznamenaná aktivita mozku), subjektivně udávané rušení spánku a zvýšené užívání léků na spaní. Omezené důkazy 2 jsou např. u vlivů hluku na hormonální a imunitní systém, ovlivnění vývoje plodu, nebo u vlivů na mentální zdraví sociální chování a výkonnost člověka. U nočního hluku jsou navíc (kromě výše uvedených) omezené důkazy 2 také u vlivů na kardiovaskulární systém, obezitu, poruchy duševního zdraví, pracovní úrazy a zkrácení očekávané délky života. Nepříznivé ovlivnění spánku se prokazatelně projevuje změnami fyziologických reakcí během spánku, jako jsou změny kardiovaskulární aktivity, EEG známky probuzení, redukce REM fáze, fragmentace spánku, zvýšená pohyblivost ve spánku, obtížné usínání, zkrácení spánkového času. Dalšími následky jsou obtěžování, pocity rozmrzelosti a nepříznivé ovlivnění pohody lidí. Dle doporučení WHO z roku 2007 je pro primární prevenci subklinických nepříznivých účinků nočního hluku doporučeno, aby populace nebyla vystavována nočním hladinám hluku větším než Lnight,outside 30 db v době, kterou většina lidí tráví na lůžku. Tato hodnota je konečným cílem směrnice pro noční hluk (Night Noise Guideline - NNGL) k ochraně před nepříznivými zdravotními účinky nočního hluku pro celou populaci včetně rizikových skupin, jako jsou děti, chronicky nemocné a starší osoby. Pokud konečný cíl nemůže být v krátké době dosažen, jsou navrhovány dva prozatímní cíle: 55 db a 40 db. Tyto cíle mají být použity při provádění aktivit hodnocení a řízení rizik. Akutní hluková expozice aktivuje autonomní a hormonální systém a vede k přechodným změnám, jako je zvýšení krevního tlaku, tepu a vasokonstrikce. Předpokládá se, že po dlouhodobé expozici se u citlivých jedinců (v rámci exponované populace) mohou vyvinout trvalé následky, jako je hypertenze a ischemická choroba srdeční (dále jen ICHS ). Pravděpodobně se zde současně uplatňuje i nedostatek hořčíku, který je vlivem expozice hluku uvolňován z buněk a vylučován z organismu a není u evropské populace dostatečně saturován příjmem z potravy. Deficit hladiny hořčíku v krvi může přispívat k vasokonstrikci a nedostatečnému prokrvení s následnou hypertenzí a srdeční ischemií. U hluku z pozemní dopravy se na základě průřezových studií předpokládá, že může přispívat k prevalenci kardiovaskulárních onemocnění. Směrnice o nočním hluku vydaná WHO v roce 2009 považuje za dostatečně prokázaný vliv hluku v denní době na zvýšení rizika infarktu myokardu, avšak v případě nočního hluku je důkaz omezený z důvodu nedostatku studií, zaměřených cíleně na noční hluk. Vibrace, jejichž hlavním zdrojem je doprava silniční a železniční, jsou dalším jevem, který negativně působí na veřejné zdraví a majetky. Jejich výskyt závisí na konstrukci vozidel, jejich nápravových tlacích, rychlosti a zrychlení, na kvalitě krytu vozovky, na konstrukci a podloží

12 vozovky a v případě kolejové dopravy styků kolejí s podložím. Pociťovány jsou především v bezprostřední blízkosti dopravní zátěže. Dlouhodobá expozice však může vyvolat trvalé poškození zdraví včetně patologických změn centrálního nervového systému. Kromě negativního vlivu na lidské zdraví představují dopravou působené vibrace též riziko z hlediska vlivů na budovy (hmotný majetek), rovněž zejména v bezprostřední blízkosti dopravní zátěže. Znečištění ovzduší Silniční doprava je zdrojem řady znečišťujících látek do ovzduší a zejména ve velkých městech a městských aglomeracích se stala hlavním zdrojem znečišťování. Zahrnuje emise výfukových plynů, ale také tzv. nespalovací emise, kam patří otěry pneumatik, brzdového obložení, koroze, resuspenze z povrchů a další. Mezi nejznámější a nejvýznamnější znečišťující látky z dopravy patří oxidy dusíku, oxid uhelnatý, aerosolové částice frakcí PM 10 a PM 2,5, včetně ultrajemných částic (PM 1,0 a submikrometrické částice), některé těžké kovy (Cr, Ni) a velký počet organických látek jako jsou aldehydy (formaldehyd, acetaldehyd,..), benzen (zážehové motory), polycyklické aromatické uhlovodíky (vznětové motory), a řada dalších. Primárně emitované látky se dále uplatňují jako prekursory vzniku přízemního ozónu. Podle odhadu uvedeného v Národním programu snižování emisí ČR [NPSE, 2007] je v České republice podíl dopravy na celkových emisích oxidů dusíku přibližně 50 %, mezi 25 až 30 % na celkových emisích VOC, PM 10 a PM 2,5, odhad podílu dopravy na celkových emisích PAU je na úrovni 5 % a téměř zanedbatelný je podíl dopravy na celkových emisích NH 3 a SO 2 (cca 1 2 %). Výfukové plyny vznětových motorů představují významný zdroj emisí jemných částic. Jádro těchto částic tvoří nespálený uhlík, na toto jádro jsou navázány různé organické sloučeniny, nitráty, sulfáty a stopy kovů. Z hlediska vlivu na zdraví jsou menší částice nebezpečnější, protože pronikají hlouběji do plic. Jako jemné částice je označována frakce PM 2.5 (částice které projdou velikostně selektivním filtrem, který má po částice s aerodynamickým průměrem 2,5 µm odlučivost 50%). Jako ultrajemné částice a nanočástice označujeme částice < 100 nm. Ty díky svému rozměru mohou v plicích přímo přecházet do krve. Poslední výsledky výzkumu ukazují, že pro odhad velikosti zdravotních dopadů jemných a zejména ultrajemných částic je významnější jejich počet než celková hmotnost. V emisích ze vznětových motorů je přibližně % částic menších než 0,1 μm, jsou tedy rozhodující pro celkový počet částic, ale hmotnostně tvoří pouze 1 20 % celkové produkované hmotnosti částic. Tlak na snižování hmotnosti emitovaných částic

13 je tak z hlediska zdravotních dopadů jen částečně účinným. Navíc proti těmto snahám působí stálý nárůst nákladní dopravy. Z hlediska působení na zdraví jsou znečišťující látky z dopravy velmi různorodou skupinu látek. Některé působí bezprostředně po vdechnutí, mají schopnost dráždit sliznice dýchacích cest a oční spojivky (např. oxid dusičitý, formaldehyd a další), jiné, jako např. oxid uhelnatý, se uplatní po té, co přestoupí v plicích do krve a naváže se na krevní barvivo hemoglobin za vzniku karboxyhemoglobinu. Řada znečišťujících látek z výfukových plynů nepůsobí bezprostředně, ale dlouhodobé vystavení jejich působení zvyšuje riziko vzniku nádorových onemocnění. Sem patří např. benzen a některé polycyklické aromatické uhlovodíky. Většina jmenovaných látek ale nevzniká výlučně spalováním pohonných hmot; jejich zdrojem jsou i další spalovací procesy. Nevýhodou výfukových plynů ale je, že jsou vypouštěny u země, relativně blízko dýchací zóny člověka. Působení hlavních znečišťujících látek na zdraví Oxid dusičitý Zdrojem jsou všechny spalovací procesy. NO 2 díky své malé rozpustnosti, proniká do hluboko do plic, kde je více než 60 % absorbováno. Hlavním efektem NO 2 je nárůst reaktivity dýchacích cest. Pro děti znamená expozice NO 2 zvýšené riziko respiračních onemocnění v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních funkcí. Benzen Benzen patří mezi těkavé organické látky. Nejvýznamnějšími plošně se vyskytujícími zdroji benzenu jsou emise výfukových plynů z automobilů, manipulace s pohonnými hmotami a cigaretový kouř. Zdrojem benzenu jsou také některé technologie. Nejzávažnějším účinkem benzenu je jeho karcinogenní působení. Polycyklické aromatické uhlovodíky PAU jsou velkou skupinou organických sloučenin, které vznikají při nedokonalém spalování organických materiálů. Představují skupinu látek, které mají schopnost přetrvávat v prostředí, kumulují se ve složkách prostředí a v živých organismech, jsou lipofilní a řada z nich má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Patří mezi endokrinní disruptory, což jsou látky narušující fungování systémů s vnitřní sekrecí s následnými škodlivými účinky na organismus. Ovlivňují porodní váhu a růst plodu. Působí imunosupresivně, snížením hladin IgG a IgA. Oxid uhelnatý Hlavním zdrojem oxidu uhelnatého v prostředí jsou spalovací procesy. CO se dostává z plic do krve, kde se váze na krevní barvivo hemoglobin za vzniku karboxyhemoglobinu (COHb)

14 a omezuje tak kapacitu krve pro přenos kyslíku. Zvláště nebezpečný je pro osoby z chronickým srdečně cévním onemocněním. Oxid uhelnatý váže i na různé další bílkoviny a podle postiženého cílového orgánu se objevují různé příznaky. Z hlediska ochrany zdraví je doporučováno, aby hladina COHb v krvi nepřesáhla 2,5 %; to je hodnota, která nemá negativní následky ani pro citlivou populaci (např. lidé se srdečním onemocněním, vyvíjející se plod). Aerosolové částice Účinek aerosolových částic závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Velikost částic je rozhodující pro průnik a ukládání v dýchacím traktu. Větší částice jsou zachyceny v horních partiích dýchacího ústrojí. Částice frakce PM 10 (se střední hodnotou aerodynamického průměru 10 µm) se dostávají do dolních cest dýchacích. Jemnější částice označené jako frakce PM 2,5 pronikají až do plicních sklípků. Účinky aerosolových částic jsou ovlivněny také adsorpcí dalších znečišťujících látek na jejich povrchu. Jejich působení zvyšuje celkovou nemocnost i úmrtnost, zejména na onemocnění srdce a cév, počet osob hospitalizovaných pro onemocnění dýchacího ústrojí, kojeneckou úmrtnost, výskyt kašle a ztíženého dýchání zejména u astmatiků a snižují plicní funkce u dětí i dospělých. Navozují zánětlivou reakci v plicní tkáni a mohou přestupovat do krevního oběhu. Přispívají k tzv. oxidačnímu stresu, který ovlivňuje metabolismus tuků, vede k poškození stěn v tepnách a přispívá k rozvoji aterosklerózy. V roce 2013 zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), na základě nezávislé analýzy více než 1000 studií, znečištěné venkovní ovzduší i suspendované částice jako jeho složku, do skupiny 1 mezi prokázané karcinogeny pro člověka (IARC, 2013) Ovlivnění životního stylu populace Jedním z nepřímých vlivů dopravy na zdraví je omezení přirozené pohybové aktivity způsobené nadužíváním motorizované dopravy, zejména používáním automobilů na úkor chůze nebo cyklistiky. I velmi krátké cesty jsou realizovány autem, děti nechodí pěšky do školy. Nedostatek pohybové aktivity se stává v současné době závažným zdravotním problémem, protože je jednou z hlavních příčin nárůstu nadváhy a obezity v populaci, Obezitou je postiženo v ČR asi 25% žen a 22% mužů. Obezita se uplatňuje jako spolupůsobící faktor při vzniku řady závažných onemocnění (hypertenze, kardiovaskulární onemocnění, diabetes, nemoci pohybového ústrojí.) Silnice také zvyšují pocit ohrožení, ovlivňují pobyt lidí ve venkovním městském prostředí a možnosti volného pohybu a her dětí, které jsou nutné k jejich správnému vývoji. Socioekonomické determinanty Socioekonomické postavení je důležitou determinantou zdravotního stavu. Lidé s nízkými příjmy, ti, kteří mají nižší dosažené vzdělaní nebo kteří mají potíže s nalezením zaměstnání

15 (zejména dlouhodobě nezaměstnaní a obtížně zaměstnatelní), mají také častěji horší zdravotní stav a to jak objektivně, tak i subjektivně 1. Vzdělání, zaměstnání a plat také významně ovlivňuje individuální životní styl, který se dále uplatňuje jako významná zdravotní determinanta. Z uvedeného je patrno, že životní styl, stejně jako vzdělání a socioekonomický status ovlivňuje zdravotní stav lidí, jejich subjektivní pocit dobrého zdraví a psychické pohody. 5. Přístup k hodnocení OPD je formulován v obecné rovině a nemůže poskytnout konkrétní podklady místně a věcně specifikované tak, aby bylo možno odhadovat konkrétní dopady a přínosy pro veřejné zdraví. Východiskem pro hodnocení je v takových případech odborný odhad pravděpodobného vývoje různých determinant prostředí, institucionálních i individuálních, a jejich možných změn a vazeb v několika navazujících krocích, jakož i obecné znalosti o možných vlivech různých determinant na zdraví. Na jejich základě jsou pak identifikovány předpokládané vlivy posuzované koncepce na veřejné zdraví. Hodnocení vlivů na veřejné zdraví vychází z cílů ochrany veřejného zdraví. Tyto cíle jsou reprezentovány cíli a prioritami existujících mezinárodních a národních koncepčních dokumentů ochrany a podpory zdraví. Zpracovatel HIA zhodnotil tyto dokumenty a jejich cíle z hlediska relevance ve vztahu k navrhovanému OPD. Vybrané koncepční materiály, které byly brány v úvahu v rámci hodnocení STRATEGICKÝ RÁMEC UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČR je jedním ze základních národních koncepčních materiálů, je platný od roku 2010, schválený usnesením vlády č. 37 z roku V prioritě 1.1 Zlepšování podmínek pro zdravý život uvádí cíl 4. Snižovat zdravotní rizika související s negativními faktory životního prostředí a s bezpečností potravin, který ukládá snižovat expozice chemickým látkám a fyzikálním faktorům ze životního prostředí a snižovat tak zdravotní rizika související se znečištěním ovzduší, vody, půdy a potravin, spolu s redukcí dalších negativních faktorů, jako je např. hluková zátěž. ZDRAVÍ PRO 21. STOLETÍ je významný koncepční a metodický program WHO (Světové zdravotnické organizace. Program je založen na široké definici zdraví jako bio-psycho-sociální 1 Objektivně horší stav zdraví znamená, že v epidemiologických studiích byl zjištěn vyšší výskyt určitých onemocnění nebo poruch zdraví na základě cíleně provedených vyšetření nebo lékařských záznamů ve vztahu k této determinantě. Ve výsledcích studií byl takto zjištěn např. vztah socioekonomického postavení a výskytu hypertenze (Shakoor, A.B. et al. Incoporating socioeconomic and risk factor diversity into the development of an African-American Community blood presuje kontrol program. Ethn. Dis, 1997) nebo nižší výskyt obezity a hladin cholesterolu v krvi u vzdělanější populace (Bobák, M. et al. Political changes and trends in cardiovascular risk factors in the Czech Republic. J Epid Community Health, June 1997). Subjektivní zdraví, nebo přesněji subjektivně vnímané zdraví, je zjišťováno dotazníkovým šetřením vzorku obyvatel. Respondenti sami hodnotí své zdraví tím, že odpovídají na otázku, zda a do jaké míry se cítí zdrávi.

16 kategorii, bere v úvahu široké spektrum determinant zdraví a různý stupeň jejich ovlivnitelnosti, zdůrazňuje širokou sociální podmíněnost zdraví i péče o ně, soustavně využívá poznatků nejen medicínského výzkumu, ale i dalších oborů, a to zejména sociomedicínských a socioekologických. Národní verze tohoto programu byla v ČR schválena usnesením vlády č. 1046/2002. Tento program je mimo jiné zaměřen také na oblast prevence, zdravého životního prostředí, péče o duševní zdraví a změny životního stylu naší populace. Cíle programu Zdraví pro 21. století související s posuzováním OPD: Cíl 9 Snížení úrazů způsobených násilím a nehodami Cíl 10 - Zdravé a bezpečné životní prostředí 10.1 Snížit expozice obyvatelstva zdravotním rizikům souvisejícím se znečištěním vody, vzduchu a půdy látkami mikrobiálními, chemickými a dalšími Snižovat vliv dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel Cíl 11 Zajistit podmínky pro přijetí zdravějšího životního stylu obyvatelstvem ZDRAVÍ 2020 NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY A PODPORY ZDRAVÍ A PREVENCE NEMOCÍ vychází zejména z programu Světové zdravotnické organizace (SZO) Zdraví 2020, schváleného na 62. zasedání Regionálního výboru SZO pro Evropu v září Navazuje na Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21) podpořený vládou ČR v roce 2002 usnesením č. 1046/2002. Zdraví 21 zůstává i nadále plnohodnotným dokumentem, jehož aktualizované cíle budou na základě již provedené analýzy naplňovány v implementačních dokumentech NS Zdraví Zdraví 2020 definuje hlavní cíl, k němuž vedou dva strategické cíle, a čtyři oblasti prioritních politických opatření zaměřených na řešení vybraných dominantních problémů zdravotního stavu populace ČR. Cíle programu Zdraví 2020 související s posuzováním OPD: prioritní oblast 2 Čelit závažným problémům v oblasti infekčních i infekčních nemocí a průběžně monitorovat zdravotní stav obyvatel, tematický cíl č. 5 snižování zdravotních rizik ze životního a pracovního prostředí AKČNÍ PLÁN ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY (NEHAP) obsahuje soubor opatření směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a zdraví, jak to vyplývá z definice WHO a z iniciativy WHO k vytvoření národních plánů. Akční plán zdraví a životního prostředí ČR byl schválen usnesením vlády České republiky č. 810 ze dne

17 Cíle Akčního plánu zdraví a životního prostředí ČR související s posuzováním OPD: 3.1. B. 3 Snižovat vliv dopravy na kvalitu ovzduší plánováním a organizací, zvláště v rezidenčních oblastech Snižovat hlučnost v dopravě technickým zlepšením, zejména těžkých vozidel, včetně vozidel MHD, zlepšením stavu tramvajových a železničních tratí, rekonstrukcí starých povrchů komunikací Podpořit postupný přesun části objemů osobní i nákladní přepravy, zejména v silniční dopravě, na druhy dopravy přijatelnější pro životní prostředí, jako je doprava železniční, kombinovaná a vnitrozemská vodní, V územním a dopravním plánování podporovat rozvoj veřejné osobní dopravy podporovat rozvoj železniční a kombinované nákladní dopravy, Podporovat vhodná technická a infrastrukturní opatření, která povedou ke snižování zdravotních rizik působených nadměrným hlukem CHARTA DOPRAVY, ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZDRAVÍ je dokument přijatý na 3. ministerské konferenci Životního prostředí a zdraví v Londýně Základním motem tohoto materiálu je plná integrace zdravotních požadavků a zdravotnických autorit do dopravní politiky. Vyjadřuje závazek ministrů členských států směřovat a podporovat aktivity k udržitelné dopravě s minimalizací zdravotních dopadů dopravy. Charta byla přijata vládním usnesením č. 706 z roku Cíle Londýnské charty související s posuzováním OPD: 1. Snížení úmrtnosti a nemocnosti na respirační onemocnění způsobená emisemi z dopravy do ovzduší 2. Snížení nemocnosti a úmrtnosti způsobené dopravními nehodami 3. Snížení KVO zvýšením fyzické aktivity obyvatelstva v dopravě (chůze a cyklistika). 4. Snížení zátěže populace hlukem PARMSKÁ DEKLARACE K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ A ZDRAVÍ je dokument přijatý na 5. ministerské konference zdraví a životního prostředí (SZO, 2010), který vybírá prioritní témata pro další zlepšení podmínek životního prostředí směřujících ke zdraví se zvláštním zřetelem na zdraví dětí a mládeže. Cíle Parmské deklarace související s posuzováním OPD: 1. vytvořit bezpečné venkovní i vnitřní prostředí, umožnit zdravý pohyb a výživu, bydlení, dopravní infrastruktura, sportoviště (územní plánování) 2. zlepšit kvalitu venkovního i vnitřního ovzduší, snižovat expozice jemným aerosolovým částicím

18 Cíle ochrany a podpory zdraví ve vztahu k životnímu prostředí lze nalézt i v dalších přijatých koncepcích, strategiích a akčních plánech jako jsou např. Evropský akční plán životního prostředí a zdraví dětí, přijatý v Budapešti v roce 2004, Celoevropský program doprava, zdraví a životní prostředí UNECE a Evropské úřadovny SZO (THE PEP 2002), Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na období nebo Akční plán zdraví a životní prostředí EU zaměřený na snižování nepříznivých zdravotních dopadů způsobených znečištěním životního prostředí. Protože se stanovené cíle (relevantní pro naše posuzování) v těchto dalších koncepcích víceméně překrývají s cíli výše uvedenými, nebo jsou zaměřeny na jiná dopravní témata, nejsou zde již podrobně uváděny. 6. Vlastní hodnocení vlivu OPD na veřejné zdraví Operační program Doprava je primárně určen k formulaci priorit pro financování projektů uvedených v Dopravních sektorových strategiích, 2. fáze (jde o realizaci cca 800 dlouhodobě připravovaných dopravních staveb). Účelem hodnocení vlivů na veřejné zdraví je zjištění, zda předkládaná koncepce nenarušuje cíle ochrany zdraví, resp. zda v souladu s nimi napomáhá vytvářet podmínky pro zlepšení zdravotního stavu obyvatel. V rámci hodnocení OPD bylo tedy posuzováno, jakým způsobem a do jaké míry mohou navrhované priority OPD ovlivnit naplnění cílů ochrany zdraví, a zda jde o ovlivnění pozitivní, negativní nebo zda k ovlivnění nedojde. V optimálním případě by implementace OPD měla znamenat podporu zdraví. Dalším účelem hodnocení je zjištění, zda konkrétní navrhovaná opatření nemohou mít negativní vliv na zdraví obyvatel dotčených posuzovanými opatřeními. Pro zhodnocení míry a významnosti možných pozitivních i negativních vlivů plánovaných priorit a jejich aktivit na životní prostředí a veřejné zdraví byla použita stupnice pracující s rozmezím +3/0/-3, která byla definována pro použití hodnotitelského týmu v rámci celého hodnocení SEA. 7. Souhrnné hodnocení souladu navržených prioritních os s cíli ochrany zdraví Prioritní osa 1 - Infrastruktura pro železniční a další udržitelnou dopravu, zahrnuje 6 specifických cílů v rámci 3 investičních priorit. Zvýšení atraktivity a konkurenceschopnosti železniční dopravy je podmínkou pro její zvýšené využívání v nákladní a osobní dopravě, což by mělo vést ke snížení využívání silniční dopravy se všemi jejími negativními vlivy, zejména znečištěním ovzduší a hlukem. Rizikem železniční

19 dopravy je zvýšení hluku v jejich bezprostředním okolí. Tuto otázku musí řešit opatření u konkrétního projektu, tak, aby byla zajištěna ochrana obyvatel před nadměrnou zátěží hlukem. Zvýšení komfortu dopravy je důležité pro zvýšení ochoty lidí využívat veřejnou dopravu, pozitivní je také zvýšení bezpečnosti a modernizace zahrnující přizpůsobení pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Větší využití vodní dopravy má význam také jako alternativa za silniční dopravu, což přímo z popisu cíle nevyplývá. Zlepšení osobní lodní dopravy je pozitivní pro rekreační i běžné využití a může přispět k pohodě obyvatel. Rozsah aktivit není patrný, lze odhadovat, že dopad je limitovaný zejména geograficky a vazba na cíle ochrany a podpory veřejného zdraví je spíše pozitivní, ale ne příliš významná. Cíle směřující k využití kombinací různých druhů dopravy s efektem snížení vlivu dopravy na životní prostředí a zvýšení bezpečnosti mají potenciál pozitivního dopadu na veřejné zdraví. Určitou výhradu je nutno mít na vědomí v případě terminálů, logistických center a jejich napojení na infrastrukturu. Tato centra jsou zdrojem negativního vlivu na životní prostředí a obyvatele ve svém nejbližším okolí, což musí být velmi pečlivě zohledněno při konkrétním umisťování. Další cíle, týkající se výstavby a modernizace městské a příměstské dopravy, nových technologií pro řízení dopravy, obnovy dopravního parku a úpravy vozidel, vše, co prospěje bezpečnosti, plynulosti, spolehlivosti, atraktivitě a tím zvýšenému využití veřejné dopravy na úkor individuální automobilové dopravy je v souladu s cíli ochrany zdraví. Cíle prioritní osy jsou v souladu s cíli ochrany zdraví, jejich vliv je pozitivní, významně pozitivní nebo neutrální, důraz je třeba klást na zabezpečení ochrany před hlukem v okolí železničních tratí. Prioritní osa 2- Silniční infrastruktura na síti TEN-T a veřejná infrastruktura pro čistou mobilitu zahrnuje 2 specifické cíle v rámci 2 investičních priorit. Dobudování silniční infrastruktury výstavbou, zkapacitněním a modernizací je z hlediska propojení regionů potřebné, ale každá nová silnice nebo zvýšení kapacity úseku stávající přináší do území zhoršení kvality životního prostředí. V okolí nových a zkapacitněních komunikací se nutně musí zvýšit znečištění ovzduší a zátěž hlukem. Míra tohoto zhoršení z hlediska ochrany veřejného zdraví a tím i přijatelnost určité stavby je závislá na konkrétní situaci, kde ji také bude nutno řešit. Cíl zaměřený na podporu udržitelné regionální a místní mobility zejména vybudováním sítě napájecích stanic pro alternativní pohon je jednou z cest k udržitelné dopravě. Větší rozšíření používání alternativních paliv vede ke snížení emisí a snížení negativního vlivu znečišťujících látek z ovzduší na lidské zdraví. Míra tohoto pozitivního dopadu nebude odhadem

20 v nejbližších letech příliš velká, ale je nutné vytvářet podmínky, aby mohla být v budoucnu větší. Cíle prioritní osy jsou v zásadě v souladu s cíli ochrany veřejného zdraví, problematické mohou být nové komunikace a zkapacitnění z hlediska dopadů na kvalitu ovzduší a zátěž hlukem. Prioritní osa 3 - Silnice mimo TEN-T PRIORITNÍ OSA 3: Silniční infrastruktura mimo síť TEN-T Cílem této prioritní osy je zlepšení dostupnosti regionů, zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy a snížení dopadů na životní prostředí. To platí u obchvatů, ale už zdaleka ne tak jednoznačně (a někde vůbec ne) u nových silnic a zkapacitnění stávajících. Tam se vliv na životní prostředí zvýší, a je jen otázkou vzdálenosti obytného území v konkrétním místě, zda se zvýší i expozice obyvatel a tím i dopady na zdraví, nebo zda zůstane v přijatelné míře a bez nadměrného vlivu. Zvýšení dostupnosti je přínosem pro možnost dojíždění obyvatel do zaměstnání a škol, zdravotnických zařízení i pro kontakty lidí navzájem, ale umístění ve vztahu k obytné zástavbě je limitujícím faktorem, který není navíc lehké vyřešit ve státě, kde je značná hustota malých sídel rozptýlených prakticky na celém území. Cíle prioritní osy z části v souladu s cíli ochrany veřejného zdraví, z části podmíněně. Problematické mohou být nové komunikace a zkapacitnění z hlediska dopadů na kvalitu ovzduší a zátěž hlukem a tím i dopadu na zdraví. Prioritní osa 4 Technická pomoc Cíle této prioritní osy nemají souvislost s cíli ochrany veřejného zdraví, s výjimkou možného pozitivního vlivu při zajištění dostatečné publicity pro zlepšení ve veřejné dopravě s následným ovlivněním chování obyvatel ve smyslu příklonu k většímu využívání veřejné dopravy. Všechny plánované aktivity budou také, byť dočasně, znamenat vytvoření nových pracovních míst. Negativní vlivy lze předpokládat především v krátkodobém zhoršení místních podmínek v době výstavby, co do hluku a čistoty ovzduší, související se stavebními pracemi, resp. obecně s realizací jednotlivých konkrétních opatření. Vyhodnocení jednotlivých velkých staveb Dodané podklady neumožňují hodnotit jednotlivé záměry způsobem, odpovídajícím standardnímu hodnocení zdravotních rizik konkrétní projektové dokumentace záměru. U

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší Jedním z faktorů ovlivňujících zdraví je stav životního prostředí. Nejvýznamnějším zdravotním rizikem z prostředí je podle mnoha výzkumů znečištění

Více

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví Znečištění ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 19. února 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) způsobuje předčasnou smrt asi 370 tisíc Evropanů

Více

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 2. února 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz

Více

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Brno, 11. ledna 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz Znečištění

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 MUDr. Helena Šebáková

Více

Znečištění ovzduší a zdraví

Znečištění ovzduší a zdraví Znečištění ovzduší a zdraví Čelákovice, 31. března 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) Evropa: asi 370 tisíc předčasných úmrtí ročně zkracuje

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015 Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

Ovzduší a zdraví. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví

Ovzduší a zdraví. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví Ovzduší a zdraví MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví Systém monitorování zdravotního stavu obyvatel ČR ve vztahu k životnímu prostředí koordinované pravidelné aktivity ke sledování přímých

Více

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010. B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010. B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010 Ochrana ovzduší ve státní správě - Teorie a praxe VII. 8. aţ 10. 11. 2011 B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK 2 Riziko

Více

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:

Více

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomické determinanty zdraví MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomická nerovnost ve zdraví na začátku 21.století ve všech zemích EU nárůst v posledních desetiletích Lidé s nižším sociálně-ekonomickým

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

Studie Hluk a zdraví sledování zdravotních účinků hluku. MUDr. Zdeňka Vandasová

Studie Hluk a zdraví sledování zdravotních účinků hluku. MUDr. Zdeňka Vandasová Studie Hluk a zdraví sledování zdravotních účinků hluku MUDr. Zdeňka Vandasová Účinky hluku na člověka Orgánové účinky Sluchový aparát: akustické trauma (120 140 db), poruchy sluchu (70 db) Kardiovaskulární

Více

Problematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument

Problematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument Problematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument Výchozí podmínky NEHAP, UV 810/1998, programovým dokumentem v oblasti zdraví a životního prostředí přes 150 úkolů významná role

Více

Analýzy zdravotního stavu

Analýzy zdravotního stavu Analýzy zdravotního stavu zkušenosti, možnosti, výhled spolupráce MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Státní zdravotní ústav Analýzy zdravotního stavu souhrnný pohled na veřejné zdraví v daném

Více

Znečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, 17.-18. srpna 2015. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Znečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, 17.-18. srpna 2015. Centrum pro životní prostředí a zdraví Znečištění ovzduší v České republice Bielsko-Biala, 17.-18. srpna 2015 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) Evropa: asi 370 tisíc předčasných úmrtí

Více

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ Vladimír Adamec 1, Bohumil Pokorný 2, Roman Ličbinský 1, Jiří Huzlík 1, Andrea Krumlová 2 1 Centrum dopravního výzkumu, ČR Zdravotní ústav se sídlem

Více

Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí SEA (Strategic Environmental Assesment)

Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí SEA (Strategic Environmental Assesment) Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí SEA (Strategic Environmental Assesment) Koncepce: Dopravní politika ČR pro období 2014 2020 s výhledem do roku 2050 Proces posuzování vlivů probíhá podle

Více

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s.

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Ostrava 10. 11. 2011 Obsah 1. Strategie rozvoje na léta 2009-2016 2. Program

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita z pohledu MŽP Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita důvody pro její podporu Zlepšení kvality ovzduší a zlepšení kvality života obyvatel (nejen

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012 SPORT NEJPŘIROZENĚJŠÍ PREVENCE ZDRAVOTNÍCH RIZIK Tisková konference Praha 21. srpen 2012 ŠPATNÝ ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE nedostatek pohybových aktivit nevyváženost mezi výdejem a příjmem energie nezdravéstravování

Více

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada OBČANSKÁ

Více

Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020. Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech

Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020. Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech 2 Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020 Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech Koncepční dokumenty jako základ P.O.2 Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR V současné době připravena

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

Hodnocení zdravotních rizik expozice hluku

Hodnocení zdravotních rizik expozice hluku Hodnocení zdravotních rizik expozice hluku Dana Potužníková dana.potuznikova@zu.cz Národní referenční laboratoř pro komunální hluk 24.11.2011 HRA, PVZ co to je? Hodnocení zdravotních rizik (Health Risk

Více

Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik

Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik Liberec, 20. listopadu 2008 odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik e-mail: miroslav.suta@centrum.cz Historie I. 1556 - Agricola -postižení

Více

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Šárka Daňková dankova@uzis.cz Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR www.uzis.cz Vybrané zdroje informací o životním stylu a zdravotním stavu

Více

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010 Zlepšen ení kvality ovzduší v příhraniční oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší v Česku Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010 Obsah 1. Znečištění ovzduší 2. Způsoby měřm ěření emisí 3. Nemoci způsoben

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1

VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1 Příloha č. 2 VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1 OBECNÉ DOKUMENTY Zdraví 2020 evropský rámec pro politiky pro zdraví a prosperitu (SZO,

Více

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR Tabulka 47: Úplná emisní bilance kraje Vysočina, údaje rok 2011,

Více

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Vliv prachu v ovzduší. na lidské zdraví. MUDr.Helena Kazmarová. h.kazmarova. kazmarova@szu.cz

Vliv prachu v ovzduší. na lidské zdraví. MUDr.Helena Kazmarová. h.kazmarova. kazmarova@szu.cz Vliv prachu v ovzduší na lidské zdraví MUDr.Helena Kazmarová Státn tní zdravotní ústav h.kazmarova kazmarova@szu.cz O čem se bude mluvit Co je prach a kde se s ním setkáváme Kde prach vzniká Prach doma

Více

VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY

VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY PŘEDNÁŠKA 12. ŘÍJNA 2011, KONFERENCE ČZF, Hotel Palace, Jindřišská PRAHA 1 VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc. Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví, Lékařská

Více

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ-CHPPL SZÚ - Konzultační den Podpora zdraví na pracovišti 15.9.2011 Obsah prezentace Podpora zdraví na pracovišti Komplexní přístup

Více

!" snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách,

! snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách, Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti

Více

Aktuality v problematice venkovního a vnitřního ovzduší

Aktuality v problematice venkovního a vnitřního ovzduší Aktuality v problematice venkovního a vnitřního ovzduší NRL pro venkovní ovzduší CELOSTÁTNÍ KONZULTAČNÍ DEN CENTRA ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 24. 11. 2011 - AKTUÁLNÍ TÉMATA Z HYGIENY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na Operační program Doprava 207-2013, avšak jeho struktura bude

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7.8.2003 49 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl) V předchozí aktuální

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura bude jiná, přidány nové podporovatelné oblasti

Více

Dopravní infrastruktura v ČR. Cesta pátá: Cena za uživatelský komfort a udržitelné prostředí 11. listopadu 2010

Dopravní infrastruktura v ČR. Cesta pátá: Cena za uživatelský komfort a udržitelné prostředí 11. listopadu 2010 Dopravní infrastruktura v ČR Cesta pátá: Cena za uživatelský komfort a udržitelné prostředí 11. listopadu 2010 vliv Může být rozvoj dopravní infrastruktury MUDr. Michael Vít, Ph.D. hlavní hygienik ČR Součástí

Více

INFRAZVUK SLYŠITELNÝ ZVUK

INFRAZVUK SLYŠITELNÝ ZVUK 7. ZVUK A HLUK ZVUK ZVUK JE MECHANICKÉ VLNĚNÍ V LÁTKOVÉM PROSTŘEDÍ, KTERÉ JE SCHOPNO VYVOLAT SLUCHOVÝ VJEM. FREKVENCE TOHOTO VLNĚNÍ, KTERÉ JE ČLOVĚK SCHOPEN VNÍMAT, JSOU ZNAČNĚ INDIVIDUÁLNÍ A LEŽÍ V INTERVALU

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0581. Opravárenství a diagnostika. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

CZ.1.07/1.5.00/34.0581. Opravárenství a diagnostika. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_OAD_3.AZA_19_EMISE ZAZEHOVYCH MOTORU Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Autor Ing. Pavel Štanc Tematická

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Ochrana ovzduší ve státní správě 18. 20. listopadu 2007 Jan Macoun, Český hydrometeorologický ústav macoun@chmi.cz Emisní bilance podklady: REZZO 1: údaje

Více

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Kvalita ovzduší v MB PM 10-1. část. Mgr. David Hradiský david.hradisky@gmail.com 21. 11. 2010

Kvalita ovzduší v MB PM 10-1. část. Mgr. David Hradiský david.hradisky@gmail.com 21. 11. 2010 Kvalita ovzduší v MB PM 10-1. část Mgr. David Hradiský david.hradisky@gmail.com 21. 11. 2010 Data a jejich zdroje Český hydrometeorologický ústav, www.chmi.cz Krajský úřad Středočeského kraje, www.kr-stredocesky.cz

Více

523/2006 Sb. VYHLÁŠKA

523/2006 Sb. VYHLÁŠKA 523/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. listopadu 2006, kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky

Více

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2007. Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2007

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2007. Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2007 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 7. 2008 31 Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2007 Activity of the branch of diabetology, care

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4

Více

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 8. 9 43 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci European Health Interview

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Mgr. Michal Ulrich 10. 4. 2014 Operační program Doprava 2014-2020 základní charakteristiky Operační program Doprava 2014-2020 (OPD 2) navazuje na Operační program Doprava

Více

Mezinárodní smlouvy a evropské právní předpisy Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Mezinárodní smlouvy a evropské právní předpisy Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Mezinárodní smlouvy a evropské právní předpisy Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Civilizační choroby (nemoci srdce) Anotace Pracovní list stručně shrnuje problematiku civilizačních chorob,

Více

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Demografický vývoj, indikátory stárnutí Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání :.5. 213 Objednavatel: Centrum sociální

Více

Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Na základě požadavku OÚ Postřižín jsme provedli vyhodnocení materiálu, který byl

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka vedoucí oddělení dobrovolných nástrojů

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka vedoucí oddělení dobrovolných nástrojů Čistá mobilita z pohledu MŽP Mgr. Jaroslav Kepka vedoucí oddělení dobrovolných nástrojů Čistá mobilita důvody pro její podporu Zlepšení kvality ovzduší a zlepšení kvality života obyvatel (nejen CO 2, ale

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

Aktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3.

Aktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3. Page 1 of 6 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 6.3.2001 6 Délka života člověka prožitá (1. část) Naše i většina ostatních populací je charakterizována

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.11.2002 55 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl) Kouření je dalším

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010 Změna klimatu a lidské zdraví Brno, 4. května 2010 odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik e-mail: miroslav.suta (at) centrum.cz Světový den zdraví 2008 Globální hrozba pro zdraví

Více

Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast

Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast PS 1 Atraktivní, environmentálně příznivá doprava Ing. David Koppitz Problémy aglomerace Nadměrná dopravní zátěž ve městech zhoršující kvalitu

Více

Zdravotní plány měst a jejich indikátory

Zdravotní plány měst a jejich indikátory Seminář Jak dostat Zdraví 21 na úroveň místních a regionálních politik Zdravotní plány měst a jejich indikátory 22. dubna 2009 Zdravotní plány měst a jejich indikátory Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických

Více

Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha

Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420 221951420 Struktura Zdraví a vzdělání v České

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky

Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky MUDr. Růžena Kubínová ředitelka monitoringu Odbor hygieny životního prostředí Státní zdravotní ústav Zdravotní stav české populace Očekávaná délka

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

Tvorba Zdravotního plánu ve městě Litoměřice. PLÁNOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ JAK NA TO? PRAHA, Ministerstvo zdravotnictví, 14. října 2008

Tvorba Zdravotního plánu ve městě Litoměřice. PLÁNOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ JAK NA TO? PRAHA, Ministerstvo zdravotnictví, 14. října 2008 Tvorba Zdravotního plánu ve městě Litoměřice PLÁNOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ JAK NA TO? PRAHA, Ministerstvo zdravotnictví, 14. října 2008 Zdravotní politika města byly shromážděny podklady a data pro zpracování Zdravotního

Více

VÝVOJ EMISNÍ ZÁTĚŽE OVZDUŠÍ Z DOPRAVY

VÝVOJ EMISNÍ ZÁTĚŽE OVZDUŠÍ Z DOPRAVY Jiří Jedlička Vladimír Adamec Jiří Dufek Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 146-153 VÝVOJ

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

Socioekonomické nerovnosti ve zdraví obyvatel okresů České republiky

Socioekonomické nerovnosti ve zdraví obyvatel okresů České republiky Socioekonomické nerovnosti ve zdraví obyvatel okresů České republiky Šlachtová H. Tomášková H. Polaufová P. Skýbová D. Tomášek I. Fejtková P. Šplíchalová A. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Studie realizovaná

Více

Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005

Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005 Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005 II. 1. Emisní inventura Zpracování této zprávy ukládá nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. srpna 2009 Č.j. : 61970/ENV09 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice MUDr. Lidmila Hamplová Ministerstvo zdravotnictví ČR Evropská zdravotní politika Hlavním principem evropské zdravotní politiky je poznatek vztahu

Více

Hodnocení dopadů hluku / obtěžování hlukem

Hodnocení dopadů hluku / obtěžování hlukem Hodnocení dopadů hluku / obtěžování hlukem Výsledky dotazníkového šetření Hluk a zdraví Zdeňka Vandasová Ondřej Dobisík, Marek Malý Státní zdravotní ústav Praha Účinky hluku na zdraví Orgánové účinky Ovlivnění

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

9803/05 IH/rl 1 DG I

9803/05 IH/rl 1 DG I RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 6. června 2005 9803/05 SAN 99 INFORMATIVNÍ POZNÁMKA Odesílatel : Generální sekretariát Příjemce : Delegace Č. předchozího dokumentu : 9181/05 SAN 67 Předmět : Závěry Rady o obezitě,

Více