Z obsahu. Vážení čtenáři, Pavla Mašková, Petr Háva Ekonomická globalizace a zdraví 2 10

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Z obsahu. Vážení čtenáři, Pavla Mašková, Petr Háva Ekonomická globalizace a zdraví 2 10"

Transkript

1 Vážení čtenáři, Z obsahu Společnost řízená penězi se nepochybně stává také v ČR rozhodující dimenzí přístupů k tvorbě a realizaci nejen zdravotní politiky, ale také v oblasti sociálních služeb. Příčiny těchto procesů jsou nejen ve zdravotnictví reflektovány v ekonomické globalizaci. Předmětu globalizace a zdraví věnovala Světová zdravotnická organizace v letech významnou pozornost v podobě poznatkové sítě (knowledge network) a to společně s dalším tématem: sociální a ekonomické determinanty zdraví. Těmto tématům je v zahraničí věnována významná pozornost Procesy ekonomické globalizace zasahují snad do všech základních součástí fungování zdravotnických systémů. Ekonomická globalizace zaskočila také české aktéry v oblasti úhrad nemocniční péče Pavla Mašková, Petr Háva Ekonomická globalizace a zdraví 2 10 Miriam Kotrusová, Hana Janečková, Olga Angelovská, Karolína Dobiášová Potřeba sociálně-zdravotních služeb pro seniory v Praze. Reflexe současného stavu Petr Háva Úhrady nemocniční péče v ČR a nastartovala řadu reformních změn, zaměřených na úspory, které se však postupně dostávají do rozporu s udržitelným fungováním nemocničního sektoru. Petr Háva Vydává: Asociace pro rozvoj sociálního lékařství a řízení péče o zdraví Předseda redakční rady: Ing. Alexandr Stožický, CSc. Redakční rada: RNDr. Petr Beneš; Doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, Dr., MSc.; Prof. MUDr. Ivan Gladkij, CSc.; Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc.; PhDr. Zdeněk Kučera; MUDr. Antonín Malina, Ph.D., MBA; ing. Zdeněk Novák; Doc. Ing. Zdeněk Papeš, CSc.; Doc. MUDr. Alena Petráková, CSc.; RNDr. Jiří Schlanger; MUDr. Mgr. Petr Struk; Doc. Ing. Jaromír Vepřek, CSc.; Vedoucí redakce: MUDr. Petr Háva, CSc., mobil: , redakce : Grafická úprava a zlom: Irena Vorlíčková, Příjem inzerce: Redakce Tisk zajišťuje: Tiskárna Kirchner, Nymburk, Registrace časopisu: MK ČR E 7600 ISSN Indexace a excerpce: Bibliographia Medica Čechoslovaca Časopis je zařazen Radou pro výzkum a vývoj mezi recenzované časopisy (http://www.vyzkum.cz/frontclanek.aspx?idsekce=503642) Zdravotnictví v České republice 2/XV/2012 1

2 SUMMARY Economic globalization and health Pavla Mašková, Petr Háva Health performance and economic performance are interlinked. Good health is essential for economic and social development. This paper identifies and describes linkages between economic globalization and health. The aim is to analyze international professional discourse on ways how economic globalization affects health and to critical reflex development of the Czech health policy in the relation to economic globalization, financial crisis and health. The World Health Organization plays the major role in the studying the health effects resulting globalization. In the other side in the Czech Republic there isn t developed the discussion about social determinants of health, health gap, health inequalities, health promotion. The risks of economic globalization aren t reflected by health policy makers. Ekonomická globalizace a zdraví Pavla Mašková, Petr Háva Sociální a ekonomické determinanty zdraví, kritický přístup k ekonomické globalizaci, rostoucí role trhu ve zdravotnictví, snižování role státu a veřejného sektoru. Key words: globalization, economic globalization, health, social determinants of health, WHO O autorovi Ing., Mgr. Pavla Mašková PhD., Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Institut sociologických studií, Katedra veřejné a sociální politiky mail: MUDr. Petr Háva, CSc., Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Institut sociologických studií, Katedra veřejné a sociální politiky mail: 1. Úvod Globalizace je dynamickým procesem, který obsahuje ekonomické, technologické, sociální, kulturní a politické aspekty a přináší tak různé důsledky v mnoha oblastech. Efekty globalizace na zdraví jsou zprostředkovány díky růstu a distribuci příjmů, ekonomické (ne) stabilitě, dostupnosti zdravotních a sociálních služeb, svůj podíl má také stres a další faktory (Cornia 2001). Rámce pro hodnocení vlivu globalizace na zdraví, formulované po roce 2000, se zaměřují na dvě hlavní dimenze: (1) sociální determinanty zdraví a (2) zdravotní služby (Woodward 2001, Labonté 2007). Světová zdravotnická organizace (WHO) se zabývala vztahem globalizace a sociálních determinant zdraví z pohledu ekvity v rámci projektu Globalization Knowledge Network v letech 2005 až 2007 (WHO 2007). V dalších letech se toto téma stalo ještě významnější a aktuálnější díky celosvětové finanční krizi odstartované v roce Ekonomická globalizace je v rámci úzce spojena s marketizací (potržňováním) zdravotnictví. Tento trend je patrný zejména v postkomunistických zemích, tedy také v České republice. Přičemž znepokojující je také rychlost reálných ekonomických procesů. Marketizace zdravotnictví představuje jeden ze způsobů, jak ekonomická globalizace ovlivňuje sociální determinanty zdraví. Zvyšování role trhu ve zdravotnictví je společně s vývojovými trendy v oblasti liberalizace trhů, snižování role státu a veřejného sektoru, modernizace cestou korporatizace a privatizace podporována nadnárodními aktéry jako je Mezinárodní měnový fond (IMF), Světová banka (WB), Světová obchodní organizace (WTO). V souvislosti se současnou finanční krizí vidí tito aktéři právě posílení tržního mechanismu řešením v redukci veřejných výdajů na zdravotnictví (IMF 2011). Světová banka vytvořila pro postkomunistické země jednotný scénář zdravotnických reforem. Jedná se o tyto hlavní kroky 2

3 reforem: 1) racionalizace tedy rozhodnutí, které zdravotní služby budou kryty zdravotním pojištěním a které nebudou kryty; 2) zavedení soukromého zdravotního pojištění; 3) zavedení spoluplateb; 4) redukce nemocniční infrastruktury konsolidace a uzavření nemocnic a redukce nemocničních lůžek; 5) vytvoření soutěže mezi poskytovateli zdravotní péče; 6) zavedení úhradového mechanismu, který podpoří motivaci pro management nákladů a zlepšení kvality (Chawla 2007). Na nadnárodní úrovni je rozvíjen odborný diskurz (zejména na půdě Evropské unie, WHO a OECD, akademicky zaměřený přístup), který kriticky reflektuje tyto reálné ekonomické procesy, i když s určitým zpožděním. Jednotlivé diskurzy a argumenty ekonomické globalizace a neoliberalismu jsou charakterizovány řadou rozdílů v předmětném vymezení a vysvětlení těchto jevů v odvislosti od jejich nositelů (aktérů). Nejaktuálnějším výsledkem aktivit Evropské úřadovny WHO je strategický dokument Zdraví 2020 (WHO 2012). Tento nový evropský politický rámec reaguje na změny, kterými evropské země procházejí a posouvá zaměření podpory nejen na zdraví, ale také na blahobyt (well being). Na národní úrovni se však projevuje deficit rozvoje poznání v oblasti působení ekonomické globalizace na zdraví populace. V ČR se o možných důsledcích ekonomické globalizaci velmi málo diskutuje, vázne diskuse o sociálních determinantách zdraví, mezeře ve zdraví, nerovnostech ve zdraví, podpoře zdraví. 2.Cíle, otázky, metody Cílem tohoto článku je shrnutí současných poznatků o ekonomické globalizaci ve vztahu ke zdraví na mezinárodní úrovni a kritická reflexe vývoje zdravotní politiky v ČR ve vztahu k ekonomické globalizaci a finanční krizi z pohledu vlivu na zdraví. V průběhu článku si pokládáme tyto otázky: Jak reaguje mezinárodní odborný diskurz na výzvy globalizace? Kteří aktéři se zde aktivně projevují? Jsou v tomto diskurzu naznačeny cesty ke konkrétnímu řešení jak zmírnit (odvrátit) rizika ekonomické globalizace? Je téma globalizace a zdraví obsaženo ve strategických politických dokumentech v ČR? Jaké jsou příčiny bariér interakce odborného diskurzu na nadnárodní a národní úrovni? Metodologický přístup využívá kombinaci metod analýzy a tvorby zdravotní politiky (Fischer 2006, Knoepfel 2007, Wallt 2008), kvalitativního výzkumu (Flick 2004). Využity jsou také historická metoda (Howell, Prevenier 2001), metoda analýzy událostí a morfologická analýza (Ritchey, 1998, Yamaguchi 1991, Barton, Vijayan 1995, Box-Steffensmeier, Janet, Bradford 1997) a metody analýzy nastolení agendy zdravotní politiky, jednání aktérů, analýza sítě aktérů (Barker 1996; Walt 1994; Frič 2008). 3.Teoretické a konceptuální rámce Vzhledem k podstatě procesu globalizace je v současné výzkumné praxi v rostoucí míře využíváno multidisciplinárního přístupu (koncepty medicíny, epidemiologie, sociologie, politických věd, ekonomie, zdravotní, veřejné, vzdělávací a enviromentální politiky. Na poli zdravotní politiky je vliv ekonomické globalizace na zdraví zkoumán s využitím teoretických konceptů jako jsou sociální determinanty zdraví, podpora zdraví, veřejné zdraví, nerovnosti ve zdraví, investice do zdraví (Detels 2004, Suhrcke 2007, WHO 2007). Sociální důsledky ekonomické globalizace v podobě nerovností ve zdraví, nedodržování lidských práv se vztahem ke zdraví a další nespravedlnosti představují různá zneuznání, která jsou analyzována na základě přístupů kritické teorie (Hrubec 2011, 2008, Suša 2010). Konceptuální rámce studia vlivů globalizace na zdraví: Komise WHO pro sociální determinanty zdraví použila konceptuální rámec pro studium souvislostí mezi globalizací a sociálními determinantami zdraví, který identifikuje hlavní mechanismy sehrávající významnou roli v generování nerovností ve zdraví jde o sociální stratifikaci, vystavování se rizikům, zranitelnost (která pramení z životních podmínek, pracovních podmínek, kvality výživy atd.) a různé další konsekvence jako je neschopnost pracovat, ztráta příjmu apod. Významnou součástí modelu jsou charakteristiky zdravotnického systému (dostupnost a kvalita péče, finanční dostupnost péče) (WHO 2007). V rámci předcházejících aktivit WHO byl rozpracován model, který identifikuje pět klíčových souvislostí mezi globalizací a zdravím (Woodward 2001). Mezi přímé efekty patří vliv zdravotního systému, zdravotních politik a vystavování se určitým druhům hazardu jako jsou infekční nemoci a tabákový marketing. Nepřímé efekty jsou tyto vliv národní ekonomiky na sektor zdravotnictví (tedy efekty liberalizace obchodu a finančních toků v souvislosti s dostupností zdrojů na veřejné výdaje v rámci zdravotnictví) a populační rizika (zejména efekty výživy a životních podmínek, které vyplývají z úrovně příjmů domácností). Tento model potvrzuje význam ekonomických aspektů jak v procesu globalizace, tak v konceptu sociálních determinant zdraví (Labonté, Shrecker 2007). Dalším konceptuálním rámcem je model (Huynen, Martens, Hilderink 2005), který explicitně zahrnuje vliv globalizace na institucionální, ekonomické, sociokulturní a ekologické determinanty zdraví populace a to na různých úrovních kontextuální, distální a proximální. 4. Analytický rámec ekonomické globalizace a zdraví V tomto článku jsme použili vlastní analytický rámec (schéma č. 1). Tento, rámec však využívá poznatků již publikovaných konceptuálních rámců, které jsou vztaženy k procesu globalizace a vlivu na zdraví (viz. výše konceptuální rámce - Huyen 2005, Woodward 2001, Labonté 2007, WHO 2007). Uvedený analytický rámec dává do souvislosti obecné vývojové trendy, proces (ekonomické) globalizace, vlivy nadnárodních aktérů, časovou dimenzi a zdraví populace. Přičemž samotné zdraví je ve zvoleném cibulovitém modelu obaleno vlivy na místí a regionální úrovni (životní prostředí, zdravotnické služby, sociální prostředí, životní úroveň) a vlivy na národní úrovni v podobě jednotlivých sektorových politik se vztahem ke zdraví. Časová dimenze zahrnuje mezníky, se kterými je 3

4 Schéma č. 1: Analytický rámec ekonomické globalizace ve vztahu ke zdraví podrobněji pracováno v morfologické analýze vybraných dimenzí/kontextu procesu vlivu ekonomické globalizace na zdraví (viz. tabulka č.1). 5.Kritický přístup ke globalizaci Globalizace se jako často užívaný pojem objevuje na konci 80. let 20. století. Avšak neexistuje jednotný názor jak na časové vymezení procesu globalizace (od kdy globalizace nastává), tak na definici. Zatím neexistuje jednotná, všeobecně používaná definice globalizace (Keller 2005, Ehl 2001, 2006, Kettl 2000, Švihlíková 2010). Při definování procesu globalizace také záleží o jakou oblast lidské činnosti se jedná (ekonomie, ekologie, kultura, politika) a zda ji definuje spíše skupina zastánců či odpůrců. Existuje tedy celá řada definic, které se velmi různí a některé si i odporují. Někdy je globalizace chybně zaměňována s amerikanizací (Ehl 2001) či internacionalizací ekonomik (Mishra 1999). Často se jedná o ambivalentní proces, který vyvolává značné asymetrie na různých úrovních. Mezi oblasti, ve kterých globální změny způsobují největší sociální napětí a konflikty, je ekonomická dimenze (Hrubec 2008, Švihlíková 2010). Ekonomická globalizace znamená propojování světových trhů a zapojování národních ekonomik do celosvětových ekonomických vazeb. Globalizace je tedy posunem ze světa oddělených národních ekonomik do globální ekonomiky, ve které je internacionalizována produkce, a finanční kapitál protéká volně mezi zeměmi. WHO používá definici ekonomické globalizace, která ji označuje jako proces větší integrace v oblasti 4

5 světové ekonomiky díky pohybu zboží, služeb, kapitálu, technologií a práce, který postupně vede k ekonomickým rozhodnutím, která jsou ovlivněna globálními podmínkami. (WHO 2007) Ekonomická globalizace je často spojována s restrukturalizací nebo oslabením fungování sociálního státu (Keller 2005, Pick 2004, Pierson 2001, Evans 1997). Jako hlavní problémy, které globalizace způsobuje sociálnímu státu, jsou uváděné omezené možnosti vlivu vlád na národní ekonomiku (zejména zaměstnanost), sociální dumping, tlak na snižování daní, oslabení vlivu odborů (Angelovská 2005), růst sociálně ekonomických nerovností (Hrubec 2008), omezování výdajů na sociální zabezpečení, ale i souvislost s finanční krizí (Švihlíková 2011). Ekonomická globalizace je také spojována s politickým aspektem v podobě krize kolektivní racionality. Na jedné straně se zvyšuje poptávka po veřejných statcích, a protože veřejné statky lze produkovat efektivně jen pomocí kolektivních akcí, roste prudce i poptávka po kolektivních akcích, po jejich promotorech a organizátorech a také po solidaritě, bez níž nelze produkci statků realizovat. Globalizovaný trh navíc produkuje veřejné nedo(statky) (chápáno jako negativní externality) a k racionální redistribuci jejich důsledků je nutná globální kolektivní akce. Na druhé straně ale z povahy veřejných statků plyne, že racionální jedinec maximalizuje svůj zisk jako černý pasažér, tržní racionalita nemotivuje jedince k účasti na kolektivních akcích (Bělohradský 2006). Co však ekonomové označují za tržní racionalitu, je z hlediska vznikajících sociálních důsledků evidentní sociální neopovědností. Velmi kritický pohled na ekonomickou globalizaci a další společenskoekonomické změny spojené s neoliberalismem má N. Hertzová, která tyto trendy nazývá plíživým převratem, kdy globální kapitalismus ohrožuje demokratické základy moderní společnosti. Trendy socioekonomického vývoje ve světě v posledních dvaceti letech lze podle Hertzové charakterizovat takto: dochází k prudkému rozvoji volného obchodu, vlády jen málo zasahují do ekonomiky, receptem na ekonomický růst je deregulace a privatizace, nadnárodní korporace získávají stále větší vliv a moc na úkor národních vlád, které se ještě snaží přilákat a udržet tyto nadnárodní korporace snižováním daní, investičními pobídkami. Negativním důsledkem těchto procesů je roztáčející se spirála konzumentarismu, apatie a frustrace obyvatel a ztráta víry v politiky a samotnou demokracii (Hertzová 2003). Globalizace přinesla i některé kladné změny např.otevření se mezinárodnímu obchodu napomáhá v mnoha zemích k většímu hospodářskému růstu, ke zvyšování životní úrovně, v rozvojových zemích se zlepšil přístup ke vzdělání, lékům, přínos mají i projekty zahraniční pomoci. Kritika ekonomické globalizace se však shoduje nad přístupem, kdy se ekonomika nadřazuje všemu ostatnímu a navíc je preferován jen jeden konkrétní ekonomický názor tržní fundamentalismus (Stiglitz 2001). Od přijetí Washingtonského konsensu se hlavní ekonomičtí globální aktéři (WB, MMF a WTO) řídí mantrou volného trhu jako jediným správným ekonomicko politickým postupem. Vulnerabilní převzetí tohoto postupu bez pečlivého zvážení rizik bylo především státy tranzitivních ekonomik. Na konci devadesátých let došlo po silných antiglobalizačních a ekonomických kritikách Světové banky a Mezinárodního měnového fondu k restrukturalizaci jejich postojů. Na půdě WB byl rozvíjen koncept good governance, který slučuje aktivní roli státu a rozvoj volného trhu. Doporučení IMF ohledně reforem zdravotnických systémů, které jsou zaměřené na udržitelnost výdajů na zdravotnictví, zůstávají sice v rovině posílení tržních mechanismů, ale je připouštěno riziko tržních selhání ve zdravotnictví (IMF 2010, IMF 2012). Zvyšující se tlak na rozsáhlejší marketizaci zdravotnictví přinesla také finanční krize, která je v ČR současnými tvůrci zdravotní politiky nahlížena jako příležitost pro provedení potržňovacích zdravotnických reforem. Následující tabulka č. 1. (str. 6) zobrazuje morfologickou analýzu procesu ekonomické globalizace. Morfologická analýza procesu globalizace zohledňuje různé aspekty vývoje globalizace po druhé světové válce do současnosti. Výběr oblastí a jejich dimenzí koresponduje s tématem ekonomické globalizace a zdraví, které je zasazeno do vývoje celospolečenského, lidskoprávního, rozvoje poznatků v oblasti zdraví a zdůrazněn je také kontext EU. 6. Ekonomická globalizace a zdraví v mezinárodním odborném diskurzu Ekonomická globalizace je procesem, který má komplexní vliv na zdraví. Mezinárodní odborný diskurz reflektuje toto téma především v aktivitách WHO, EU a OECD. Světová zdravotnická organizace (WHO) a její Evropská úřadovna společně ve spolupráci s European Observatory on Health Systems and Policies Globalizace je jedním z témat, kterými se WHO soustředěně zabývá. Globalizace je v pojetí WHO rozuměna jako souhrn dvou elementů otevírání mezinárodních hranic za účelem zvyšující se rychlosti toků zboží, služeb, financí, lidí a myšlenek; a změna institucí a politik na národní a mezinárodní úrovni, které usnadňují nebo podporují tyto toky. Významným konceptem, který WHO rozpracovává od svého založení v roce 1948 a zároveň jde o koncept propojující proces globalizace a jeho vliv na zdraví populace, je koncept sociálních determinant zdraví, tedy podmínek ve kterých lidé žijí a pracují a které ovlivňují jejich možnosti vést zdravý život. Práce WHO věnovaná řešení sociálních determinant zdraví a snižování nerovností ve zdraví je založena na zakládací listině WHO a na Deklaraci z Alma Ata (1978), které potvrzují zdraví jako základní lidské právo. Tyto deklarace zároveň zdůrazňují zodpovědnost jednotlivých vlád za řešení sociálních a enviromentálních determinant za účelem naplnění práva občanů na nejvyšší dosažitelný standard zdraví. Tyto hodnoty jsou reflektovány také v Ottawské chartě a dokumentu Health for All. Tallinská charta z roku 2008, schválená padesáti třemi členskými státy evropského regionu a klíčovými evropskými institucemi, zdůrazňuje hlavní roli zdravotnických systémů v řešení nerovností ve zdraví. V reakci na rostoucí obavy z přetrvávajících a rozšiřujících se nerovností jak globálně, tak v Evropě, byla v roce 2005 založena Komise pro sociální determinanty zdraví (the Commission on Social Determinants of Health). Cílem komi- 5

6 Tabulka č. 1: Morfologická analýza procesu ekonomické globalizace po 2. světové válce Tabulka č. 1: Morfologická analýza procesu ekonomické globalizace po 2. světové válce oblasti Dimenze Ekonomie Vliv nadnárodníc h aktérů Národní hospodářské politiky, problémy Mezinárodní obchod Hlavní aktéři Poválečný růst hospodářství Bretonwoodský systém Růst nadnárodních korporací Stagflace ropné šoky Keynesiánství Zrušen zlatý standard v USA (1971) Ropné krize Implementace neoliberalismu (Reagan, Thatcher) monetarismus Rozvoj ekonomické globalizace: Růst pohyblivosti kapitálu (zahraniční investice) a mezinárodního obchodu. Jižní Amerika IMF, WB, WTO, GATT OECD TNO (finanční trhy, mezinárodní obchod) Ekonomie hlavního proudu s převahou neoliberalismu Postupně reformy veřejných financí, po roce 2008 reakce na finanční krizi OECD hledání cest trvalé udržitelnosti Evropa, Asie Deregulace finančních trhů WB, IMF vstup do tranzitivních ekonomik Dohoda GATS (WTO) a NAFTA v roce 1994 Finanční krize (USA, Evropa) Mírné zmírnění důrazu na tržní mechanismy jako jediné regulační nástroje v přístupech WB a IMF Společenský vývoj Lidská práva Vztah trhu a státu, demokracie OSN Rada Evropy Poválečné budování sociálního státu Poměrně silný sociální stát Charta lidských práv Pakty 1945 Charta OSN 1948 Všeobecná deklarace lidských práv (čl.25) 1966 Mezinárodní pakt o sociálních, hospodářských a kulturních právech, čl Úmluva o ochraně lidských práv a svobod 1959 vznik Evropského soudu pro lidská práva (Štrasburk) 1961 Evropská sociální charta Snižování role státu a zvyšování role trhu Welfare state retrenchment 1985 vznik Committee on Economic, Social and Cultural Rights Pád komunistického režimu Washingtonský konsensus Koncept efektivního minimálního státu 1993 vstup ČR do Rady Evropy 1997 Memorandum spolupráce s EU 1997 Úmluva o lidských právech a biomedicíně Individualizace společnosti, riziková společnost Nová rizika Střet mezi ekonomickým růstem a sociálním rozvojem Růst nerovností 2002 vznik Special Rapporteur on the right of everyone to the enjoyment of the highest attainable standard of physical and mental health se byla syntéza poznatků o sociálních determinantách zdraví a nerovnostech ve zdraví a stanovení politiky, která by se nejvíce hodila na řešení nerovností v různých regionech a v kontextech jednotlivých zemí. V rámci výzkumu, který byl prováděn v letech bylo identifikováno několik skupin způsobů, kterými globalizace mění sociální determinanty zdraví, které jsou relevantní ve vztahu k ekvitě ve zdraví. Jedná se o liberalizaci obchodu, globální reorganizaci produkce a trhů práce, dluhové krize a ekonomickou restrukturalizaci, finanční liberalizace, urbanizační uspořádání, životní prostředí a marketizaci zdravotních systémů (Labonté, Schrecker 2007; WHO 2007). Již zmíněná Tallinská charta, která je výsledkem Ministerské konference v Tallinu v červnu 2008, zohledňuje nové paradigma finanční udržitelnost, a to právě v souvislosti s novými výzvami včetně ekonomické globalizace. WHO upozorňuje také na negativní vliv globalizace na sociální kohezi. Tvůrci zdravotní politiky by měly zajistit, aby docházelo ke sběru relevantních dat, aby byly prováděny transparentní analýzy, aby byly systematicky používané důkazy pro plánování a hodnocení a aby docházelo k informovaným veřejně politickým diskusím. Tvůrci politiky jsou totiž zodpovědní nejen za hodnocení výkonnosti zdravotnických systémů, ale také za to, že toto měření a hodnocení povede k lepším výsledkům (WHO 2008). Nejaktuálnějším dokumentem WHO, který zahrnuje také problematiku glo- balizace a zdraví je strategie Zdraví 2020 (WHO 2012). Strategie byla schválena při jednání Regionálního výboru Světové zdravotní organizace pro Evropu na Maltě dne 12. září Jedná se o novou strategii na podporu zdraví a blahobytu (well-being), která podporuje integraci a harmonizaci aktivit směřujících k podpoře zdraví a blahobytu napříč odvětvími na lokální, národní i mezinárodní úrovni. Strategie se zaměřuje na hlavní problémy 53 členských států evropského regionu, především na nerovnosti ve zdraví, finanční krizi a související snižování veřejných výdajů ve zdravotnictví a nárůst výskytu chronických neinfekčních onemocnění. Důvody pro přijetí nové strategie jsou především změny, které v Evropě nastávají a které ovlivňují 6

7 zdraví. Zdraví 2020 pracuje s koncepty jakou jsou sociální determinanty zdraví, investice do zdraví, sociální rozměr zdraví, nerovnosti ve zdraví, veřejné zdraví atd. Strategickými cíli jsou snižování nerovností ve zdraví a lepší vládnutí v oblasti zdraví. Hlavními měřitelnými cíli je snížení fetální úmrtnosti, zvýšení střední délky života, snížení nerovností ve zdraví, posílení blahobytu populace, zajištění univerzálního krytí a práva na nejvyšší dosažitelný stupeň zdraví. Tato strategie jasně deklaruje úzké spojení mezi výkonností ekonomiky a zdravím resp. celým zdravotnickým sektorem (WHO 2012). Toto úzké propojení je reflektováno také v pokračující práci WHO v oblasti sociálních determinant zdraví a ekvity ve zdraví. WHO deklaruje (Marmot 2012), že současné ekonomické potíže jsou důvodem pro provádění akcí v oblasti sociálních determinant zdraví, nikoliv pro nečinnost. Ekonomická krize ovlivňující Evropu poskytuje silný základ a urgentní výzvu k takové práci. Často je argumentováno, že zvládání současných ekonomických těžkostí vyžaduje redukci v investicích do zdraví a jeho sociálních determinant. Důkazy však potvrzují, že investice do rozvoje v brzkém věku, aktivní politiky zaměstnanosti, sociální ochrana, bytová politika a zmírnění změn klimatu pomohou ochránit populace před nepříznivými efekty ekonomické krize jsou základem pro zdravější budoucnost. Uvedená zpráva (Marmot 2012) byla zpracována v souvislosti se strategií Zdraví Zpráva upozorňuje na přetrvávající nerovnosti ve zdraví jak mezi jednotlivými státy evropského regionu, tak v rámci jednotlivých zemí. Dle této zprávy má každá země evropského regionu vypracovat jasnou strategii nápravy nerovností ve zdraví pomocí změny determinant zdraví. Práce WHO pokročila zejména v oblasti konkrétních návrhů opatření na zmírnění nerovností ve zdraví. Pracuje s hlavními sociálními determinantami zdraví, přičemž jednotlivé návrhy na snižování nerovností jsou rozděleny do těchto oblastí: dráha života (nerovnosti mezi generacemi), širší společenské prostředí (sociální ochrana, sociální vyloučení), makro kontext (ekonomika, udržitelnost, životní prostředí) a systém vládnutí (zdravotnické systémy, systémy prevence, léčby, monitoringu). Další posun je zřejmý v intenzitě deklarací nosných výchozích konceptů (např. universální přístup ke zdraví, lidská práva (právo na zdraví), svoboda rozvoje dle A. Seny, sociální gradient zdraví), které zdůrazňují významnost sociálních determinant zdraví. Evropská unie Na ekonomickou globalizaci reaguje zejména poslední smlouva EU - Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost 1. prosince EU se v rámci této smlouvy zabývá především otázkami globalizace, změny klimatu, demografických změn, bezpečnosti a zajištění energií. Lisabonská smlouva posiluje demokracii v EU a její schopnost neustále prosazovat zájmy svých občanů. Již Smlouva o EU zakotvila přístup nazývaný zdraví ve všech politikách. V současné době je tento přístup uplatňován ve strategii Together for Health: A Strategic Approach for the EU (COM(2007) 630). Tento strategický přístup pro EU na období let Společně pro zdraví se opírá o základní hodnoty zdravotních systémů EU (všeobecnost, přístup ke kvalitní péči, rovnost a solidarita) a dále zdůrazňuje, že hodnoty týkající se zlepšení zdraví musí zahrnovat omezení nespravedlnosti v oblasti zdraví, deklaruje, že zdravotní politika musí být založena na nejlepších vědeckých důkazech vyvozených ze spolehlivých údajů a informací. Tato první zdravotní strategie ES upozorňuje na důležitost investic do zdraví a problematiku udržitelnosti. Zdravotní politika na úrovni Společenství by měla podporovat dobrý zdravotní stav, chránit občany před hrozbami a podporovat udržitelnost. Provádění strategie EU v oblasti zdraví podporuje pracovní skupina Rady pro veřejné zdraví na úrovni vyšších úředníků, která stanovila zdraví ve všech politikách za hlavní prioritu a pravidelně posuzuje strategický význam ostatních politik pro zdraví. Přičemž klíčovou činností strategie EU v oblasti zdraví je řešení nerovností. Komise považuje rozsah nerovnosti v oblasti zdraví mezi lidmi žijícími v různých částech EU a mezi sociálně zvýhodněnými a znevýhodněnými občany EU za výzvu pro solidaritu, sociální a ekonomickou soudržnost, lidská práva a rovnost příležitostí, k nimž se EU zavázala. Evropská unie uznává, že nerovnosti mezi skupinami populace v oblasti zdraví jsou způsobeny rozdíly v široké škále zdraví ovlivňujících faktorů. Patří mezi ně: životní podmínky; Chování ve vztahu ke zdraví; Vzdělání, povolání a příjem; Zdravotní péče, prevence chorob a služby propagující zdraví a rovněž státní politika ovlivňující kvantitu, kvalitu a rozložení těchto faktorů (KOM(2009) 567 v konečném znění). Právě tyto faktory jsou ovlivňované procesem ekonomické globalizace. Strategie Evropa 2020 (KOM(2010)2020 v konečném znění) navázala v roce 2010 na Lisabonskou strategii. Tato nová desetiletá strategie EU reaguje na problémy způsobené hospodářskou krizí odstartovanou v roce 2008 a zároveň bere v úvahu dlouhodobé problémy Evropy jako je globalizace, stárnutí společnosti, tlak na zdroje apod. Cílem strategie je dosáhnout nového růstu. Nejedná se však pouze o překonání současné krize, která postihuje řadu evropských ekonomik. Jde rovněž o vyřešení nedostatků současného modelu hospodářského růstu a vytvoření podmínek pro jiný typ růstu, který je inteligentnější, udržitelnější a více podporuje sociální začlenění. Ačkoliv oblast zdravotnictví není ve Strategii Evropa 2020 výslovně uváděna, objevuje se v několika jejích stěžejních iniciativách. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) OECD upozorňuje v souvislosti se současnými vývojovými trendy ve veřejných službách, že snaha o urychlení ekonomického růstu ve spotřebitelských a investorských odvětvích za cenu redukce investic do zdraví v kombinaci s dalšími redukcemi aktivit veřejného sektoru a sociálního státu by snadno mohla vést v poměrně krátké době k výraznému podlomení potenciálu vlastního ekonomického rozvoje (OECD 2004). Integrující myšlenkou přístupu OECD k diskusi zdravotní politiky je orientace na problematiku hledání cest dlouhodobé udržitelnosti zvyšováním efektivnosti, účinnosti a kvality produkce zdravotnických služeb (high performing health systems). Základními doporučeními pro high performing health systems jsou (OECD 2007): zvyšovat efektivitu pomocí lepší koordinace poskytování služeb zdravotní péče a využitím informačních technologií; zajistit přístup k vysoce kvalitním zdravotnickým službám a zdravotní péči; zajistit kvalitní pracovní sílu v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče 7

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1

VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1 Příloha č. 2 VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1 OBECNÉ DOKUMENTY Zdraví 2020 evropský rámec pro politiky pro zdraví a prosperitu (SZO,

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. (Neo) liberalismus Neo-liberalismus jako součást ekonomie hlavního proudu

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě PhDr. 23. února 2012 Institut pro veřejnou diskusi, Perspektiva českého zdravotnictví: Jaký vliv má demografický vývoj v ČR na stav zdravotnictví

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

STEPS_31.3.2010_Ivanová

STEPS_31.3.2010_Ivanová Jak je na tom ČR z hlediska výzkumu v oblasti veřejného zdraví? Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1 1 Hlavní cíl: Podpora

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

Modernizace zdravotních systémů v zemích EU

Modernizace zdravotních systémů v zemích EU Modernizace zdravotních systémů v zemích EU MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu zpravodaj www.cabrnoch.cz Název zprávy Zpráva Evropské komise Evropské radě, Evropskému parlamentu, Evropskému

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY ZVYŠOV OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY Mirek Topolánek předseda vlády ČR Fourth Business Roundtable with the Government of the Czech Republic ic,, 20.11.2007 REFORMNÍ DOKTRÍNA FILOZOFIE REFORMNÍ

Více

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ A ZAMĚSTNANOSTI V ČR

STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ A ZAMĚSTNANOSTI V ČR STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ A ZAMĚSTNANOSTI V ČR Renáta Halásková Ostravská univerzita, Filozofická fakulta Abstrakt: Příspěvek se zaměřuje na strategii operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost,

Více

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Možnosti zvládání sucha a nedostatku vody v kontextu adaptačních opatřen ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Sucho & Nedostatek vody Sucho -dočasné snížení dostupného množství je způsobené například

Více

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ-CHPPL SZÚ - Konzultační den Podpora zdraví na pracovišti 15.9.2011 Obsah prezentace Podpora zdraví na pracovišti Komplexní přístup

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji v letech 2015 2020 v kontextu návaznosti na rozvoj a strategii komunitního plánování sociálních služeb v Ostravě IP Podpora

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Rámec přípravy programu Časový rámec Dohoda o partnerství v nové verzi zaslána na EK K 30. 11. 2013 (3. 12. 2013) odevzdaná 3. verze OP VVV Prosinec 2013 předpokládaný

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Programové prohlášení vlády určuje jako jeden ze svých hlavních cílů: - zvyšování kvality zdravotnické péče - zvyšování

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Kristýna Meislová [25. listopadu 2013] Agenda 1. Inteligentní specializace RIS Prahy v kontextu ČR 2. Průběh příprav

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na STUDIE 33 DOPADOVÁ STUDIE Právní rámec kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu v odvětví školství, pracovněprávní a mzdové podmínky a problémy BOZP ve školství Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 2 Název tematického celku: Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Cíl: Vysvětlit

Více

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní?

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) and EuroTeam při

Více

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Prezentace: Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Roman Haken Evropský hospodářský a sociální výbor Konference Building Efficiency 7. června 2012, Praha www.beffa.eu

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice MUDr. Lidmila Hamplová Ministerstvo zdravotnictví ČR Evropská zdravotní politika Hlavním principem evropské zdravotní politiky je poznatek vztahu

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

Aktuální stav přípravy. Národní strategie elektronického zdravotnictví. v České republice

Aktuální stav přípravy. Národní strategie elektronického zdravotnictví. v České republice Aktuální stav přípravy Národní strategie elektronického zdravotnictví v České republice 17. září 2014 Malostranský palác, Praha Konference ICT ve zdravotnictví Ing. Martin Zeman Oddělení poradců a strategií

Více

PROMĚNY EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR A VE SVĚTĚ

PROMĚNY EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR A VE SVĚTĚ JUDITA ŠTOURACOVÁ A KOL. PROMĚNY EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR A VE SVĚTĚ PROFESSIONAL PUBLISHING OBSAH: Úvodní poznámky 9 I. část: OBECNĚ - TEORETICKÉ OTÁZKY 13 1. kapitola.._ - Ekonomická dimenze mezinárodních

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR a EU? Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU 30. dubna 2014, Praha Inovace mezinárodní srovnání ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: OECD Inovace

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Plánování ke zdraví priorita WHO

Plánování ke zdraví priorita WHO Plánování ke zdraví priorita WHO MUDr. Alena Šteflová WHO Liaison Office v ČR Listopad 2005, Třebíč Nástroje WHO k ovlivněnízdravípopulace v jednotlivých členských státech cestou podpory zdravía primární

Více

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH Vladislav Čadil Ondřej Pokorný Technologické centrum AV ČR 10. prosince 2012 Struktura prezentace 1. Vymezení konceptu

Více

Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice

Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice Prof. RNDr. Jana Zvárová, DrSc. EuroMISE Centrum Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky 1. LF UK a ÚI AV ČR Satelitní seminář EFMI STC 2013,

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

MUDr. Milan Cabrnoch. poslanec Evropského parlamentu. 20. října 2005, Kutná Hora

MUDr. Milan Cabrnoch. poslanec Evropského parlamentu. 20. října 2005, Kutná Hora Zdravotní politika MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu 20. října 2005, Kutná Hora 1 motto: zdravotní péče je služba jako každá jiná; má svého zákazníka s jeho očekáváním a svého poskytovatele,

Více

SOUTĚŽNÍ POLITIKA A FUZE V EVROPSKÉM KONTEXTU. Josef Bejček

SOUTĚŽNÍ POLITIKA A FUZE V EVROPSKÉM KONTEXTU. Josef Bejček v v r SOUTĚŽNÍ POLITIKA A FUZE V EVROPSKÉM KONTEXTU Josef Bejček Masarykova univerzita Brno, 2010 Josef Bejček OBSAH SEZNAM ZKRATEK 11 ÚVODEM 12 1. SOUTĚŽNÍ POLITIKA A CÍLOVÉ KONFLIKTY V SOUTĚŽNÍM PRÁVU

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

OPEN DAYS 2009 LOCAL EVENTS ČESKÁ REPUBLIKA CZECH REPUBLIC. Partnerství

OPEN DAYS 2009 LOCAL EVENTS ČESKÁ REPUBLIKA CZECH REPUBLIC. Partnerství OPEN DAYS 2009 LOCAL EVENTS ČESKÁ REPUBLIKA CZECH REPUBLIC Partnerství 1 INDEX Středočeský kraj...3 Olomoucký kraj...4 Plzeňský kraj...5 Zlínský kraj...6 2 Středočeský kraj (Regional Partnership on Transition

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

Sociálně ekonomické determinanty zdraví spolupráce k snižování zdravotních

Sociálně ekonomické determinanty zdraví spolupráce k snižování zdravotních Sociálně ekonomické determinanty zdraví spolupráce k snižování zdravotních nerovností Hana Janatová Státní zdravotní ústav This work is part of EQUITY ACTION which has received funding from the European

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI ZEMĚ, JEJICH POJETÍ, IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ

REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI ZEMĚ, JEJICH POJETÍ, IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ Series on Advanced Economic Issues Faculty of Economics, VŠB-TU Ostrava Alois Kutscherauer Hana Fachinelli Jan Sucháček Karel Skokan Miroslav Hučka Pavel Tuleja Petr Tománek REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY

Více

Jak přistupovat k rozvoji venkova. Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK

Jak přistupovat k rozvoji venkova. Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK Jak přistupovat k rozvoji venkova Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK ROZVOJ? Jak definovat rozvoj? Pozitivní změna klíčových ukazatelů Zlepšování kvality života obyvatel Zvýšení

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Podpora zdraví Aktuální situace v oblasti politiky podpory zdraví v ČR. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Státní zdravotní ústav

Podpora zdraví Aktuální situace v oblasti politiky podpory zdraví v ČR. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Státní zdravotní ústav Podpora zdraví Aktuální situace v oblasti politiky podpory zdraví v ČR MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Státní zdravotní ústav ZÁKLADNÍ TEORETICKÉ PŘÍSTUPY Historický vývoj zdravotní situace a její interpretace

Více

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Strojírenství a konkurenceschopnost ČR Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj 1 Propad konkurenceschopnosti ČR Ukazatel umístění ČR ve světě 2013 2010 Kvalita

Více

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ EVROPSKÁ UNIE, dále jen Unie, a BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA,

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

Důchodová reforma. doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzovali: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc.

Důchodová reforma. doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzovali: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. Důchodová reforma doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzovali: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. Vydala Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum Redakce

Více

Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky

Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky Petr Šimíček Abstrakt: Cílem práce je popsat vliv nestandardního nástroje monetární politiky - kvantitativního uvolňování (QE) na ekonomiky

Více

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Krize eura? Euro je silnější než při startu eurozóny ECB dodržuje cíl cenové stability. Euro/dollar exchange rate

Krize eura? Euro je silnější než při startu eurozóny ECB dodržuje cíl cenové stability. Euro/dollar exchange rate Bankovníunie: odpověďna ekonomickou a finanční krizi? Liberec 23. duben 2013 Zdeněk Čech Ekonomický poradce Zastoupení Evropské komise v České republice Krize eura? Euro je silnější než při startu eurozóny

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento

Více