DLOUHOVĚKOST - VÝZVY A PŘÍLEŽITOSTÍ PRO ZDRAVÍ A DLOUHODOBOU PÉČI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DLOUHOVĚKOST - VÝZVY A PŘÍLEŽITOSTÍ PRO ZDRAVÍ A DLOUHODOBOU PÉČI"

Transkript

1 DLOUHOVĚKOST - VÝZVY A PŘÍLEŽITOSTÍ PRO ZDRAVÍ A DLOUHODOBOU PÉČI Petr Wija Iva Holmerová Abstract The importance and meaning of health and disability is changing with increasing longevity. Healthy aging, life-course approach to health and the availability and financing of long-term care are gaining in importance. Developed countries are confronted with the question how to adapt their policies and services in response to the demographic change at both local and national levels. What are the challenges and opportunities associated with the increase in life expectancy (longevity) and an aging population? What are the prospects for the availability of formal and informal care? What are the determinants of healthy aging? What it the role of gender, socioeconomic status, migration, or information technologies? The authors focus on selected issues these challenges present for public policy. Key words: longevity, healthy aging, long-term care, social policy, EU, OECD Úvod S růstem dlouhověkosti narůstá na významu podpora zdraví a zdravého stárnutí a sociálního a produktivního zapojení na úrovni rodiny, komunity a společnosti. Hovoří se o zdravém, aktivním, úspěšném či produktivním stárnutí. Tyto přístupy společně zdůrazňují potřebu zachování zdraví do vysokého věku, prodloužení zdravé délky života, oddálení disability, nesoběstačnosti a potřebu zapojení do formálních i neformálních sociálních a ekonomických aktivit. Vyvstává otázka, jak podporovat zdravé a sociálně inkluzívní stárnutí v místě a komunitě ( ageing in place ) prostřednictvím ucelené místní politiky a přizpůsobením služeb a prostředí ve městech demografickému stárnutí. Součástí těchto výzev je také zajištění dostupnosti kvalitní formální (profesionální) dlouhodobé péče, dostatečného počtu kvalifikovaných pracovníků v oblasti zdravotních a sociálních služeb a zajištění komplexní podpory osob poskytujících neformální, zejm. rodinnou péči, včetně ochrany příjmů neformálních pečovatelů, jejich zdraví a postavení na trhu práce, sladění zaměstnání a neformální péče, resp. možnosti opětovného uplatnění na trhu práce. 13/1

2 Zdravé stárnutí a potřeba dlouhodobé péče Počet osob "ohrožených" potřebou dlouhodobé péče závisí na zdravotním stavu populace, prevalenci chronických nemocí a jejich dopadu na prevalenci disability a míru její závažnosti. Riziko potřeby dlouhodobé péče na společenské i individuální úrovni se zvyšuje se stárnutím. Ukazatel střední délky života již v zemích s relativně nízkou úrovní mortality po ukončení epidemiologického přechodu od akutních infekčních nemocí k chronickým neinfekčním nemocem neposkytuje dostatečné možnosti hodnocení kvality zdravotního stavu. Na významu proto nabývá ukazatel délky života prožité ve zdraví (HLY), který je v rámci EU široce využíván jako strukturální ukazatel ve vztahu k politikám v oblasti zdraví a sociální politiky, například k hodnocení zdraví, kvality života, potenciálu pro prodloužení pracovního života, zaměstnatelnosti starších pracovníků, kvality a udržitelnosti zdravotní péče atd. Koncept úspěšného stárnutí (Baltes, 1993) v perspektivě public health předpokládá, že nástup nemoci je oddálen do pozdějšího věku a délka života ve zdraví se zvyšuje rychleji než střední délka života, což vede ke stlačení nemocnosti do kratšího období života těsně před smrtí (Fries, 1980). Téměř všechna akutní onemocnění ve vyspělých zemích byla nahrazena chronickými onemocněními, která mohou být podle tohoto autora řešena nejúčinněji prostřednictvím strategie "oddálení" spíše než léčby (Fries, 1980). Období dospělosti v plném zdraví se bude podle tohoto přístupu prodlužovat a oddálení chronické nemocnosti povede nejen k rektangularizaci křivky úmrtnosti, ale i morbidity (Fries, 1980). Je-li proces vzniku nemoci zpomalen, k překročení klinického prahu nemoci dochází později. Během života vůbec nemusí dojít k překročení symptomatického prahu nemoci, tj. projevení nemoci a příznaků, a nemoci je tak zabráněno (Fries, 1980). Prodloužení zdravého života je vzhledem k rostoucím nákladům na zdravotnictví udržitelné pouze prostřednictvím podpory prevence a zdravého života. Nákladné klinické postupy a technologie často prodlužují život s disabilitou, i když zvyšují jeho kvalitu a mohou oddálit či redukovat disabilitu. Tyto dva paradigmatické přístupy nabízí alternativní scénáře vývoje nemocnosti a disability. Prodloužení doby nemoci a disability prostřednictvím nákladné péče může vést ke zvýšení prevalence nemocnosti a disability v populaci a naplnění scénáře expanze nemocnosti. Naopak prodloužení zdravé délky života v důsledku prevence, ovlivnění sociálních determinant zdraví a životního stylu může vést ke kompresi morbidity. Jednoznačné doklady o kompresi nemocnosti a disability ve všech zemích však dosud chybí (Robine, 2009; Colombo, 2011). Účinek investic do prevence a jejich návratnost je často dlouhodobá, a proto může být pro politiky i občany politicky méně atraktivní ve srovnání 13/2

3 s klinickými postupy jako je rozšíření nové diagnostické nebo léčebný metody, techniky, léků, operace, které působí většinou rychle a jejich dopad je obecně velmi silně vnímán. Celoživotní přístup ke zdraví zdůrazňuje, že "práh disability" ( disability threshold ) není přirozená, neměnná a pro všechny starší osoby stejná hranice disability. Pokles funkčního zdraví pod hranici disability v průběhu životního cyklu je podmíněn různými faktory, včetně pohlaví a socioekonomického statusu. Výška prahu disability daná poměrem adaptačních schopností a náročností prostředí (viz obr. 1) může být snížena vhodnými zásahy v sociálním a fyzickém prostředí (WHO, 2000). Světová zdravotnická organizace v projektu města přátelského seniorům (WHO, 2007) nabízí dobrý příklad integrovaných opatření na podporu nezávislosti seniorů v urbánním prostředí. Obr. 1: Udržení funkčního zdraví v průběhu života Zdroj: WHO (2007, 2009) Mezi disabilitou, věkem a prostředím existuje silný vztah. "Sociální model disability" použitý v mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (ICF), který je mimo jiné východiskem Světové zprávy o zdravotním postižení 2011 (WHO, 2011), definuje "disabilitu" jako výsledek sociálního, postojového a fyzického prostředí a překážek, spíše než disability samotné. ICF chápe funkční zdraví a disabilitu jako dynamickou interakci mezi zdravotním stavem a kontextuálními faktory, kterými jsou jak osobní tak environmentální faktory. Disabilita by měla být chápána ve vztahu k osobním hodnotám. I s poměrně vysokou úrovní disability může být subjektivně prožívaná kvalita života vysoká. Staří lidé často 13/3

4 nemusí být tolik výkonově zaměření, ale mohou být orientování více na kvalitu (prožitku, zkušenosti) apod. Obr. 2: Délka života ve zdraví, ženy (2011) Zdroj: Heidi data tool (2013) Rozdíly v délce zdravého života v rámci EU (viz obr. 2) jsou větší než rozdíly v celkové střední délce života. V roce 2011 rozdíl v délce života ve zdraví mezi minimální hodnotou (Slovensko) a maximální hodnotou (Malta) dosahoval 18,4 let v případě žen a 19 let v případě mužů (rozdíl mezi HLY ve Švédsku a na Slovensku). Naopak rozdíly mezi muži a ženami jsou v případě zdravé délky života mnohem nižší než u střední délky života. V důsledku toho ženy prožijí větší část života v disabilitě než muži. V České republice délka života ve zdraví v roce 2011 činila 63,6 let pro ženy a 62,2 let pro muže. Rozdíl ve zdravé délce života činil 1,4 let oproti 6 letům u střední délky života (80,7 a 74,7). Muži podle tohoto ukazatele prožijí 79 % střední délky života ve zdraví oproti 83 % v případě žen. ČR přitom stále zaostává za západoevropskými zeměmi v ukazateli střední délky života, a to více u mužů než u žen. V roce 2010 (WHO, data HFA database) měli muži o cca 6 let kratší střední délku života než muži ve Švýcarsku (74,4 oproti 80,1) a ženy v ČR o 4 roky kratší střední délku života než ve Francii (80,6 oproti 84,8). Ze zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 (EU-10) mají nižší úmrtnost než ČR jen středomořské státy (Kypr, Slovinsko a Malta). V roce /4

5 měla ČR přibližně o 2 roky nižší střední délku života ve srovnání se Slovinskem, které je zhruba na úrovni průměru EU. Mezi základní determinanty zdravého stárnutí patří sociální zapojení a opora, pohybová aktivita, dostatečný příjem, snížení prevalence kouření a konzumace alkoholu v průběhu života, zejména v období dospívání a rané dospělosti, účast na neformálním vzdělávání, celoživotním učení, dobrovolnictví, volnočasových aktivitách atd. Faktory přispívající k růstu poptávky po dlouhodobé péči Ke změnám v poptávce po formální dlouhodobé péči přispívá řada faktorů. Nárůst střední délky života a dlouhověkosti vede k růstu počtu a podílu nejstarších seniorů. Riziko disability, křehkosti ( frailty ) a ztráty soběstačnosti se zvyšuje se stárnutím. Včasná a lepší diagnóza zlepšuje přežití a prodlužuje délku nemoci a potenciálně zvyšuje také celkové náklady na péči, které však rostou zejména v důsledku nákladných technologií a postupů a nových léků (faktorů na straně nabídky) spíše než stárnutí populace a prevalence nemocnosti (poptávky). Důležitou roli hrají také očekávání pacientů a lékařů. Růst kvality zdravotní péče a nákladů na zdravotní a nemocniční péči vytváří tlak na zkrácení doby hospitalizace (McKee, 2002). Nemocnice v mnoha vyspělých zemích již přenesli dlouhodobou péči o seniory z nemocnic do pobytových sociálních služeb a ošetřovatelských zařízení. Značná část nákladů tak byla přesunuta z rozpočtu zdravotní péče na rozpočet sociální péče (McKee, 2002). Dalším faktorem přispívajícím k rostoucímu významu dlouhodobé péče je rostoucí specializace v oblasti medicíny, které ponechává řadu křehkých pacientů a lidí s chronickým onemocněním, kteří potřebují komplexní péči, rehabilitaci a další služby mimo kompetence jakékoli specializace. Může tak docházek k nežádoucí a diskriminační demedicinizaci péče a zdravotních potřeb seniorů (Kalvach, 2008) a zajišťování dlouhodobé péče převážně v sektoru sociálních služeb bez dostupnosti potřebné zdravotní péče. Dostupnost neformální péče závisí na různých kulturních, sociálních a demografických faktorech, včetně migrace, míry zaměstnanosti žen, kvalitě a míře (komplexnosti) podpory neformálních pečovatelů, přístupu k veřejným službám, např. dopravě atd. Dochází k "vertikalizaci" rodiny a individualizaci bydlení, což také ztěžuje dostupnost neformální péče. Současně s uvedenými trendy došlo v posledních desetiletích k nárůstu důrazu na neoliberální hodnoty, etiku trhu, tradiční rodiny a morálky (Harvey, 13/5

6 2005). K posunu v důrazu na odpovědnost jedince a rodiny dochází přitom současně s rostoucími očekáváními od veřejných zdravotních a dalších služeb. Jak uvádí nedávná studie OECD (Colombo, 2011), nejjednodušší způsob, jak snížit náklady na systémy dlouhodobé péče, je snížení potenciální závislost ve vyšším věku prostřednictvím podpory zdraví. V některých zemích je potřebnost prevence reflektována formou finančních pobídek a výhod. Například v Japonsku byla v roce 2006 zavedena sociální dávka zaměřená na seniory s nízkou potřebou péče žijící v komunitě orientovaná na prevenci. Německo zavedlo finanční bonusy pro nemocenské pokladny za úspěšnou rehabilitaci umožňující přesun uživatelů dlouhodobé péče z pobytových zařízení do méně nákladných forem péče (Colombo, 2011). Perspektivy dostupnosti pracovníků dlouhodobé péče Důležitou otázkou pro zajištění kvalitní dlouhodobé péče je dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků ve zdravotních a sociálních službách a podpora neformálních pečovatelů. Pracovní pozice v sektoru dlouhodobé péče jsou často považovány za nízkostatusové. Vyjadřuje to například výrok: Když nemůžete dělat nic jiného, běžte pečovat. V rámci sektoru dlouhodobé péče došlo k diferenciaci pracovních pozic od vysokoškolsky vzdělaných zdravotních pracovníků (sester, fyzioterapeutů) a sociálních pracovníků až po nízko kvalifikované pracovníky přímé osobní péče. Růst vzdělání může být faktorem, který přispívá k tomu, že přímá péče je některými pracovníky považována za neatraktivní a považují se za příliš kvalifikované pro přímou péči ( too posh to wash ). Tato situace a případy zanedbávání péče vedla ve Velké Británii k diskusi o reformě přípravy zdravotních sester a zavedení povinné roční praxe na pozici pomocné sestry poskytující přímou péči. Řada zemí v EU již nyní pociťuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků v sektoru dlouhodobé péče. V některých zemích proto hraje důležitou roli zaměstnávání migrantů. Při pracovní migraci v sektoru dlouhodobé péče hraje roli geografická, jazyková a kulturní blízkost, ekonomická úroveň přijímající země a přeshraniční rozdíly v platových podmínkách (např. země jižní a východní Evropy, Rakousko nebo Německo). Podíl migrantů na pracovnících dlouhodobé péče je vysoký např. v USA (každý čtvrtý pracovník) a Itálii (až 72 % pečovatelů v rodinách). Itálie a Izrael mají v sektoru péče nadprůměrný podíl pracovníků narozených v jiné zemi ve srovnání s jinými nízko kvalifikovanými sektory ekonomiky (Colombo, 2011). Naopak například v Japonsku pracuje v sektoru dlouhodobé péče velmi málo pracovníků narozených v jiné zemi. Migrující 13/6

7 pracovníci přitom často obsazují nižší pozice než by odpovídalo jejich kvalifikaci v zemi původu (tzv. de-skilling). Např. podle některých studií má až 70 % osob z Moldavska poskytujících pomoc v italských rodinách univerzitní vzdělání (Colombo, 2011). Většinu pracovníků v sektoru dlouhodobé péče tvoří ženy, např. v Německu a Japonsku tvoří ženy kolem 87 % pracovníků dlouhodobé péče, v Dánsku dokonce 96 % (Colombo, 2011). Rovněž mezi uživateli dlouhodobé péče výrazně převažují ženy, např. uživatelů v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem bylo v ČR ke konci roku 2011 celkem téměř 46 tis. osob, z toho byly tři čtvrtiny ženy. Budoucnost neformální a rodinné péče Dlouhodobá péče je poskytována zejména rodinnými péčovateli. Odhaduje se, že v zemích OECD jejich podíl tvoří % všech poskytovatelů dlouhodobé péče. V České republice zhruba tři čtvrtiny příjemců příspěvku na péči (sociální dávky pro osoby se sníženou soběstačností, která je poskytována ve čtyřech stupních podle stupně závislosti na péči) dostávají péči od rodinných příslušníků a blízkých, nikoliv prostřednictvím formálních (profesionálních) sociálních služeb. Zhruba dvě třetiny rodinných pečovatelů tvoří ženy, většinou ve věku 50 a více let. Více než třetina (36%) neformální pečujících podle OECD (Colombo, 2011) pečuje o rodiče, téměř třetina (32%) o partnera/manžela(ku), zbývající podíl připadá na další příbuzné a přátele. Muži přitom častěji než ženy poskytují péči své partnerce/manželce spíše než jiným příbuzným. Definice neformálního pečovatele v jednotlivých zemích se může lišit v závislosti na legislativě a zvolených kritériích (např. na minimálním týdenním počtu hodin poskytované péče, minimální délce období, po které je péče poskytována atd.). Podle OECD (Colombo, 2011) bude se stárnutím populace, rozvolňováním rodinných vztahů a rostoucí účastí žen na trhu práce poptávka po placené formální (profesionální) dlouhodobé péči dále růst. Vzhledem k tomu, že přetrvává nejistota ohledně budoucího vývoje soběstačnosti a disability u starší populace, bude stát za růstem potřeby dlouhodobé péče hlavně očekávaný nárůst počtu seniorů, zejména osob ve věku 80 a více let. V roce 1950 tvořily osoby starší 80 let méně než 1 % světové populace. Jejich podíl v zemích OECD by se měl zvýšit ze 4 % v roce 2010 na téměř 10 % v roce 2050 (Colombo, 2011). V České republice by měl podíl osob starších 80 let dosáhnout podle OECD 10,4 % (oproti 3,6 % v roce 2010) a podíl osob starších 65 let cca 31 % (oproti 15,4 % v roce 2010), tj. obdobných hodnot jako v případě Francie nebo Velké Británie. Současně by se měl do roku 13/7

8 2050 ztrojnásobit poměr počtu osob ve věku 80 a více let (starších seniorů) na 100 osob ve věku let ze 4 na 12 osob. Podle OECD ke snížení dostupnosti neformálních pečovatelů, zejm. dospělých dětí v produktivním věku poskytujících péči svým rodičům, přispějí také další trendy, jako je například klesající velikost rodiny, rostoucí bezdětnost nebo snižující se podíl seniorů bydlících ve společné domácnosti s dalšími členy rodiny a zřejmě také vyšší rozvodovost, rostoucí účast žen na trhu práce a klesající ochota poskytovat neformální péči. Tento pokles bude částečně kompenzován zlepšením přežívání mužů, což povede ke zvýšení podílu seniorů žijících v partnerském vztahu. Poměr přežívajících mužů na 100 žen ve věku 70 a více let by se měl zvýšit z 65 na 80 (tj. 0,8 mužů na každou ženu). Tato skutečnost je příznivá pro dostupnost neformální péče, vzhledem k tomu že zhruba třetina neformálních pečujících pečuje o partnera/ku či manžela/ku. Senioři se sníženou soběstačností žijící s manželem/druhem mají navíc menší pravděpodobnost, že budou potřebovat formální či ústavní (pobytovou) péči. Optimistický je v tomto kontextu také předpoklad OECD, podle kterého se do roku 2030 sníží podíl starších žen bez přežívajícího dítěte. I když se totiž průměrná velikost rodiny snížila, ve 30. a 40. letech 20. století bylo méně trvale svobodných a bezdětných žen. Dlouhodobější výhled v evropských zemích však zůstává nejistý vzhledem k tomu, že kohorty narozené po roce 1950 mají méně dětí, vyšší rozvodovost a nižší sňatečnost. Podle OECD (Colombo, 2011) odhadovaná ekonomická hodnota neformální péče dalece převyšuje hodnotu formální péče. Podle některých odhadů činil ekonomický přínos neformálních pečovatelů v USA v roce 2007 celkem 375 miliard USD (tj. 2,7 % HDP). Neformální pečovatelé, zejména ženy, přitom čelí vyššímu riziku chudoby v důsledku nižších mezd a přerušované pracovní kariéry. Poskytování neformální péče bez následných podpůrných a respitních služeb může vést také k sociální izolaci a zhoršení duševního zdraví. Role informačních technologií v dlouhodobé péči V posledních letech je velká pozornost věnována využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) při poskytování dlouhodobé péče a při vytváření příznivého a bezpečného prostředí pro seniory se sníženou soběstačností. Otázka využití ICT v dlouhodobé péči je součástí širšího konceptu e-zdravotnictví, e-začlenění a digitalizace dalších oblastí života, jako je e-government, e-business a e-learning atd. Prosazování využívání ICT v kontextu stárnutí populace je jednou z oblastí tzv. stříbrné ekonomiky, zdůrazňující ekonomický 13/8

9 potenciál seniorů jako spotřebitelů zboží a služeb. Důraz na využívání tržních řešení potřeb seniorů a komodifikace služeb v kontextu stárnutí bylo v USA již v 70. letech identifikováno jako podnikání se stárnutím ( aging enterprise ) (Estes, 1976, 2001). Informační a komunikační technologie mají potenciální využití v dlouhodobé péči a při vytváření seniorům přátelského prostředí, například bezpečného domácího prostředí. Mají rovněž potenciál překlenout některé bariéry mezi sociálními a zdravotními službami a usnadnit sdílení informací mezi oběma částmi systému a poskytovateli péče a přispět k lepší návaznosti péče a efektivitě. Jednou z nejnáročnějších podskupin křehkých seniorů v této souvislosti jsou lidé s demencí. V některých zemích, např. v Nizozemsku, je věnována velká pozornost zjištění demence v raném stadiu prostřednictvím ICT, což umožňuje zpomalení její progrese. ICT mohou také zmírnit zátěž a rizika pro neformální pečovatele. Většina těchto iniciativ je zaměřena na vývoj inovativních opatření. Jejich širší využívání v rámci péče v běžné populaci však výrazně zaostává. Využití ICT má také své nevýhody a rizika. Vzhledem k rychlému rozvoji ICT také rychle stárnou, což zvyšuje jejich náklady, mohou být zranitelná z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti (napadení systému, únik dat), přináší významné náklady na správu, mohou způsobovat problémy s kompatibilitou a přenášet náklady na zajištění této služby na uživatele a zvýšit tak rozdíly v dostupnosti sofistikované péče pro jednotlivé skupiny seniorů ( digital divide ). Přes prominenci ICT v oblasti výzkumu a politik v rámci EU a řady pilotních projektů je jejich využití seniory v jednotlivých zemích zdrženlivé. Podle údajů MPSV bylo v roce 2011 evidováno pouze uživatelů tísňové péče, z toho 81 % žen, což v přepočtu na populaci odpovídá 0,16 % osob ve věku 65 a více let. Evidován byl pouze 1 neuspokojený žadatel o tuto službu. Významnou roli pro rozšíření služeb a řešení založených na ICT mohou hrát kulturní, sociální, psychologické i biologické bariéry. Využití ICT může usnadnit jejich integrace do běžných, mainstreamových služeb a zařízení jako TV, mobilní telefon atd. Závěr S růstem počtu a podílů nejstarších seniorů narůstá význam podpory zdravého stárnutí a opatření umožňujících nejstarším seniorům bezpečný život ve vlastním domácím prostředí a sociální začlenění. Důležitou roli hraje adaptace veřejných služeb a prostředí měst na demografický vývoj, dostupnost dlouhodobé péče a dalších služeb a podpora neformálních pečovatelů prostřednictvím respitních služeb, vzdělávání, finanční podpory a opatření usnadňujících sladění placené práce a péče, například prostřednictvím dostupnosti flexibilních 13/9

10 forem práce, dovolené na péči a dalších opatření. Na důležitosti nabývá také výzkum determinant a prediktorů zdravého stárnutí, křehkosti a disability a možnosti behaviorální změn a posílení zdravého chování a života. Pro podporu zdravého stárnutí bude hrát klíčovou roli městská či místí sociální a zdravotní politika a ucelená strategie zdravého stárnutí na celostátní úrovni, zahrnující základní faktory, včetně adekvátního příjmu pro zdravý život, zdravé bydlení, zdravotní a finanční gramotnost a zapojení do formální a neformálních sociálních a ekonomických aktivit. Práce vznikla v rámci řešení projektu NT11325 IGA MZ ČR Dlouhodobá péče pro seniory: problematika kvality péče v institucích, kultury organizace a podpory důstojnosti starých křehkých pacientů. Reference Baltes, Paul B., Baltes Margret M. (ed) Successful Aging: Perspectives from the Behavioral Science, PUBLISHER CAMBRIDGE UP, Colombo, F. et al. (2011), Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care, OECD Health Policy Studies, OECD Publishing. Estes, Carroll L. The Aging Enterprise Revisited. The Gerontologist. Vol. 33, No. 3, Fries, James F. Aging, Natural Death, and the Compression of Morbidity. The New England Journal of Medicine, Vol. 303 No. 3, 130;133, July 17, 1980; in Bulletin of WHO 2002, 80 (3) Harvey, David. A brief history of neoliberalism. Oxford: Oxford University Press, Kalvach, Z. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Praha: Grada, McKee, M., Healy, J. (ed). Hospitals in a changing Europe (European Observatory on Health Care Systems Series). Open University Press, Buckingham, Philadelphia, World Health Organization data/assets/pdf_file/0004/98401/e74486.pdf Robine, J.M., Saito, Y., Jagger, C. The relationship between longevity and healthy life expectancy. Quality in Ageing Volume 10 Issue 2 June 2009, Pavilion Journals (Brighton) Ltd ife_expectancy.pdf WHO. A life Course Approach to Health. WHO, /10

11 WHO. Active Ageing: A Policy Framework. WHO, WHO. Towards Age-friendly Primary Health Care. WHO, WHO. Global Age-friendly Cities: A Guide. WHO, WHO. Globální města přátelská seniorům: Průvodce. Praha: MPSV, WHO. World report on disability. WHO, Kontakt Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. Mgr. Petr Wija, Ph.D. Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK International Longevity Centre Česká Republika Gerontologické centrum, Šimůnkova 1600, Praha 8 Kobylisy /11

Poskytování a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (III) - poskytování neformální péče a její dopad na zaměstnanost a zdraví

Poskytování a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (III) - poskytování neformální péče a její dopad na zaměstnanost a zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1.. 2 33 Souhrn Poskytování a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (III) - poskytování neformální péče a její

Více

Poskytování a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (II) - uživatelé dlouhodobé péče a vývoj poptávky po dlouhodobé péči

Poskytování a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (II) - uživatelé dlouhodobé péče a vývoj poptávky po dlouhodobé péči Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 8. 2012 32 Souhrn Poskytování a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (II) - uživatelé dlouhodobé péče a vývoj

Více

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži

Více

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO

Více

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Dlouhodobá zdravotní péče v číslech

Dlouhodobá zdravotní péče v číslech Dlouhodobá zdravotní péče v číslech Tomáš Roubal, OECD 19. června 2012 Organizace následné a dlouhodobé zdravotní péče: Co nemocní potřebují a co jim dnes nabízíme? 1 Přehled prezentace Definice dlouhodobé

Více

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum

Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum 6. 5. 2010 od 11:00 do 13:00 hodin, Hotel Beránek Petr Wija Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování, MPSV Expected increase in senior

Více

Poskytování a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (I) - pracovníci dlouhodobé péče. Providing and Paying for Long-Term Care in OECD (I)

Poskytování a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (I) - pracovníci dlouhodobé péče. Providing and Paying for Long-Term Care in OECD (I) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 15. 8. 2012 31 Souhrn Poskytování a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (I) - pracovníci dlouhodobé péče Providing

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Proces stárnutí evropské populace Mezinárodní, longitudinální,

Více

Systém zdravotní péče v ČR v datech OECD a dalších. MUDr. František Vlček, Ph.D.

Systém zdravotní péče v ČR v datech OECD a dalších. MUDr. František Vlček, Ph.D. Systém zdravotní péče v ČR v datech OECD a dalších MUDr. František Vlček, Ph.D. OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Aktivity ve všech významných oblastech mezinárodního prostoru (ekonomie,

Více

Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice

Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice Prof. RNDr. Jana Zvárová, DrSc. EuroMISE Centrum Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky 1. LF UK a ÚI AV ČR Satelitní seminář EFMI STC 2013,

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Situace a možnosti podpory neformálních pečujících o seniory a seniorky. Petr Wija, Institut důstojného stárnutí, Diakonie ČCE

Situace a možnosti podpory neformálních pečujících o seniory a seniorky. Petr Wija, Institut důstojného stárnutí, Diakonie ČCE Situace a možnosti podpory neformálních pečujících o seniory a seniorky Petr Wija, Institut důstojného stárnutí, Diakonie ČCE Definice Příjemce PNP Starání se, pomáhání x pečování Intenzita a doba trvání

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace (projekt ) MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Informace o projektu Účastníci Výběr tématu Cíle, cílové skupiny E-learning Web anketa, výsledky Závěr, kontakty

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Stavební spořen ení s jistotou k vlastnímu bydlení XV. evropský kongres Evropského sdružen ení stavebních spořitelen Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Detlef

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Využití mobilní technologie O2 pro dohledové systémy a sběr medicínských dat

Využití mobilní technologie O2 pro dohledové systémy a sběr medicínských dat í mobilní technologie O2 pro dohledové systémy a sběr medicínských dat Ing. Petr Slaba, Telefónica O2 Business Solutions Ing. Radek Fiala, CleverTech 2 Jak O2 chápe fenomén ehealth Hlavní oblasti ehealth

Více

Projektová dokumentace IROP 2014-2020

Projektová dokumentace IROP 2014-2020 Projektová dokumentace IROP 2014-2020 1. IROP základní představení 2. SPECIFICKÝ CÍL 2.3 Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb a péče o zdraví 3. Vybraná opatření, jež mají být podpořena

Více

Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory

Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8 Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory Alena Borhyová Iva Holmerová Česká republika 2000/2030 2002 2030 Městská část Praha 8-103,

Více

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči IHS Praha 21 MUDr. Stanislav Vachek stan.vachek@gmail.com Mgr. Tomáš Roubal Schéma vymírání kohorty A- časná dětská úmrtnost téměř mizí B umírání

Více

Jaká je kapacita a struktura dlouhodobé péče v České republice?*

Jaká je kapacita a struktura dlouhodobé péče v České republice?* Jaká je kapacita a struktura dlouhodobé péče v České republice?* P. Wija Souhrn Článek prezentuje údaje o zdravotních a sociálních službách pro seniory se zaměřením na dlouhodobou péči. Autoři analyzují

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

Poskytování a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (IV) - výdaje na dlouhodobou péči. Providing and Paying for Long-Term Care in OECD (IV)

Poskytování a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (IV) - výdaje na dlouhodobou péči. Providing and Paying for Long-Term Care in OECD (IV) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 8. 2012 34 Souhrn Poskytování a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (IV) - výdaje na dlouhodobou péči Providing

Více

Ekonomické aspekty biologické léčby Modelový příklad revmatoidní artritdy

Ekonomické aspekty biologické léčby Modelový příklad revmatoidní artritdy Ekonomické aspekty biologické léčby Modelový příklad revmatoidní artritdy MUDr. Jana Skoupá, MBA Pharma Projects s.r.o. Česká farmako-ekonomická společnost Praha, 15.9.2009 Struktura prezentace Proč model

Více

PREVENCE ve vyšším věku. Iva Holmerová, Petr Wija

PREVENCE ve vyšším věku. Iva Holmerová, Petr Wija PREVENCE ve vyšším věku Iva Holmerová, Petr Wija 2012 Rok aktivního stárnutí a solidarity mezi generacemi Co to znamená? Ekonomická účast (Economical involvement) Účast na životě společnosti (Participation

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY

VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY PŘEDNÁŠKA 12. ŘÍJNA 2011, KONFERENCE ČZF, Hotel Palace, Jindřišská PRAHA 1 VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc. Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví, Lékařská

Více

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě PhDr. 23. února 2012 Institut pro veřejnou diskusi, Perspektiva českého zdravotnictví: Jaký vliv má demografický vývoj v ČR na stav zdravotnictví

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech "MĚSTO, KTERÉ (SI) TVOŘÍME Město více generací/sociální aspekty městského rozvoje Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech Mgr. Marcela Janečková Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Role knihoven v konceptu ehealth. Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014

Role knihoven v konceptu ehealth. Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014 Role knihoven v konceptu ehealth Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014 ehealth Informační ekonomie ecommerce ehealth Telemedicína Telehealth Zdravotní informace ehealth ehealth Informační technologie Telekomun.

Více

Demografická transformace a posilování role pacientů. Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika

Demografická transformace a posilování role pacientů. Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika Demografická transformace a posilování role pacientů Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000

Více

Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší?

Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Petr Matějů 1 Otázky Je růst podílu žáků ve školách poskytujících všeobecné vzdělání žádoucí? Jaká je aktuální poptávka po studiu na gymnáziích? Co

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,

Více

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Základní pojmy I stáří označení pro pozdní fáze ontogeneze kalendářní stáří jednoznačné, ale nepostihuje

Více

Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky

Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky MUDr. Růžena Kubínová ředitelka monitoringu Odbor hygieny životního prostředí Státní zdravotní ústav Zdravotní stav české populace Očekávaná délka

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

systému péče o ohrožené děti

systému péče o ohrožené děti Seminář pro členy krajských koordinačních skupin k transformaci systému péče o ohrožené děti Transformace a sjednocení Síť služeb Transformace stávajících služeb systému péče o ohrožené děti Benešov 13.

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Možnosti financování rozvoje zdravotnického IT a návratnost investic. MUDr. Pavel Kubů

Možnosti financování rozvoje zdravotnického IT a návratnost investic. MUDr. Pavel Kubů Možnosti financování rozvoje zdravotnického IT a návratnost investic MUDr. Pavel Kubů Zdravotnictví: nízká míra využívání IT Finanční služby Pojištění Spotřebitelské služby Velkoobchod Obchodní služby

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hlavní město Praha 5 11.6.2004 Rehabilitace a fyzikální medicína - činnost v oboru v Hlavním

Více

Sociálně ekonomické determinanty zdraví spolupráce k snižování zdravotních

Sociálně ekonomické determinanty zdraví spolupráce k snižování zdravotních Sociálně ekonomické determinanty zdraví spolupráce k snižování zdravotních nerovností Hana Janatová Státní zdravotní ústav This work is part of EQUITY ACTION which has received funding from the European

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

Evropská dimenze odborného vzdělávání

Evropská dimenze odborného vzdělávání Olomouc 3-4.2.2011 Evropská dimenze odborného vzdělávání Miroslav Procházka miroslav.prochazka@nuov.cz Konference projektu UNIV 2 KRAJE Cíl a struktura prezentace Cíl: informovat o aktuálním stavu představ

Více

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:

Více

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha Role nelékařů v českém zdravotnictví Dana Jurásková CEVRO Praha Nelékařská povolání Posílení postavení všeobecných sester technologie, výkony, dlouhodobá péče, komunitní péče, domácí péče; Porodní asistentky

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

BARIÉRY VSTUPU osob s duševním onemocněním NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE

BARIÉRY VSTUPU osob s duševním onemocněním NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE BARIÉRY VSTUPU osob s duševním onemocněním NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE Ing. Alena Vašků Mezinárodní seminář s účastí nizozemských expertů na téma INOVACE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH se zaměřením na osoby

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob P7_TA(2011)0390 Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o postoji a závazku EU před summitem

Více

ELEKTRONIZACE Z POHLEDU ŘEŠENÍ NEDOSTATKU FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ. MUDr. Marek Zeman, MBA ředitel FN Královské Vinohrady

ELEKTRONIZACE Z POHLEDU ŘEŠENÍ NEDOSTATKU FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ. MUDr. Marek Zeman, MBA ředitel FN Královské Vinohrady ELEKTRONIZACE Z POHLEDU ŘEŠENÍ NEDOSTATKU FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ MUDr. Marek Zeman, MBA ředitel FN Královské Vinohrady Vysoká úroveň českého zdravotnictví Kvalita péče Naděje na dožití

Více

Centra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan

Centra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan Centra pro duševní zdraví Mgr. Pavel Říčan Cílová skupina V rámci uspořádání péče je třeba rámcově ohraničit skupinu osob se závažným duševním onemocněním Diagnosticky se jedná o osoby s psychózami, afektivními

Více

Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku

Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Dlouhodobá stacionární

Více