Východiska politiky zdravého stárnutí a dlouhodobé péče Diskusní setkání z cyklu Dialogem k reformě
|
|
- Michal Brož
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Východiska politiky zdravého stárnutí a dlouhodobé péče Diskusní setkání z cyklu Dialogem k reformě Petr Wija Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování, MPSV
2
3 V podstatě vedle sebe existují, do značné míry paralelně a nezávisle na sobě, dva přístupy ke stárnutí populace. Jeden fiskální, snažící se o projekci a kvantifikaci nákladů stárnutí populace. Druhý spíše kvalitativní, snažící se o novou reflexi stárnutí (dlouhověkosti) společnosti a zlepšení kvality života seniorů (společnosti) a reformu politik a adaptaci služeb
4 V těchto dvou přístupech se přitom často odrážejí hlubší rozdíly hodnotové, politické i profesní.
5 V současnosti převládá konsensus, že stárnutí populace vyžaduje holistický přístup. Jinými slovy, stárnutí není otázkou jednoho či dvou sektorů a izolovaných opatření (důchodového či zdravotnického systému), nebo jedné části společnosti (např. seniorů), ale naopak problematika průřezová a mainstreamová. Zdůrazňuje se přitom přínos vzájemně provázaných politik, vycházejících z celoživotního a multigeneračního přístupu, který chápe člověka v kontextu jeho životních fází a lidských vztahů.
6 Stárnutí jako politikum (reforma financování, adaptace služeb, restrukturalizace priorit, úspory, investice, dílčí zájmy, odlišný důraz na individuální a společenskou odpovědnost).
7 Často je poukazováno na vyšší podíl seniorů na spotřebě zdravotní péče. Strukturální průřezová data o vývoji nákladů na zdravotní péči nejsou dostatečná k pochopení tohoto problému. Je nutný longitudinální přístup, který ukazuje, že se nejedná o náklady péče o seniory, ale náklady na péči několik měsíců před smrtí.
8 Zatímco se zdá samozřejmé a intuitivní, že čím starší populace je, tím vyšší jsou její náklady na zdravotní péči, výsledky výzkumů tuto skutečnost nepodporují. Např. pokud srovnáme kanadské náklady na zdravotní péči a její věkovou strukturu s jinými rozvinutými zeměmi, vidíme, že zatímco kanadská populace je celkem mladá, utrácíme větší podíl HDP na zdraví než mnoho jiných mnohem starších zemí. (Gee, 2000:19) Gee, Ellen M., Gutman, Gloria (eds.). The Overselling of Population Aging Apocalyptic Demography, Intergenerational Challenges, and Social Policy. Toronto: Oxford University Press, 2000.
9 Byla by to nepochybně katastrofa, kdybychom se do roku 2055 (tam končí předkládaná prognóza autorů) nepoučili z výsledků zahraničního i zdejšího výzkumu, kdybychom nedokázali adekvátně reagovat na žádoucí prodlužování střední délky života lidí, kdybychom si nevážili zdraví a kdybychom si mysleli, že by se zdravotní politika, resort zdravotnictví a zdravotní pojišťovny v příštích padesáti letech neměly vyvíjet. Holčík, Jan. Komentář k článku autorů Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová: Stárnutí populace - hrozba pro veřejné zdravotnictví? (Demografie, 2007, 49: 22-23)
10 stárnutí populace, a to zejména pokud jde o zvyšování podílu osob vyšších a velmi vysokých věkových kategorií, není problém. Je to ten nejlepší důsledek lepších životních podmínek a výsledek lepší péče o zdraví. Lidé, kteří se dožívají vyššího věku rozhodně nenesou vinu za růst nákladů na veřejné zdravotnictví. Právě naopak. Jsou to povětšině lidé, kteří žili podle svých možností zdravě a vážili si svého zdraví. Takoví lidé nepředstavují hrozbu ani pro veřejné zdravotnictví, ani pro společnost, ale jsou jejím bohatstvím. v dnešní době by snad jen novináři mohli prezentovat jednosměrný příčinný vztah mezi stárnutím populace a náklady na zdravotní péči. Holčík, Jan. Komentář k článku autorů Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová: Stárnutí populace - hrozba pro veřejné zdravotnictví? (Demografie, 2007, 49: 22-23)
11 Zdá se, že tradiční spojování stáří s úpadkem a poklesem činí ze stárnutí vhodnou a přitažlivou metaforu pro společnosti, které jsou vyčerpány politicky a intelektuálně a postrádají pozitivní vize budoucnosti. Mullan, Phil. The Imaginary Time Bomb Why An Ageing Population Is Not A Social Problem. London, New York: I.B. TAURIS Publishers, 2002.
12 Zásadní faktory jako 1) velikost aktivní populace přispívající na úhradu těchto služeb a její míra, 2) zdraví lidí a potřeba dlouhodobé péče (zdravotních a sociálních služeb) a 3) způsob a efektivita poskytování služeb, nejsou mimo dosah politiky, ale jsou ovlivnitelné rozhodováním o nich, mají přitom vzájemné interakce a synergický efekt
13 Zdravé stárnutí má vedle samotného zdravotního dopadu neoddělitelný aspekt ekonomický, vyjádřený např. lepší schopností déle pracovat, oddálením nástupu či délky nemoci, disability a kontaktu se zdravotnickými a sociálními službami.
14 V přístupu ke stárnutí a stáří jsme v Česku konzervativní a neprozíraví, obdobně jako k životosprávě a stravování před nedávnem. Zbytečně si tak škodíme. Zdeněk Kalvach
15 Nejlepší způsob, jak předvídat budoucnost, je vytvořit ji (Peter Drucker)
16 Reference Demography Is Not Destiny Robert B. Friedland, Ph.D. Laura Summer, M.P.H.. National Academy on an Aging Society. A Policy Institute of The Gerontological Society of America. January 1999 The Overselling of Population Aging Apocalyptic Demography, Intergenerational Challenges, and Social Policy. Gee, Ellen M., Gutman, Gloria (eds.).. Toronto: Oxford University Press, 2000 The Imaginary Time Bomb Why An Ageing Population Is Not A Social Problem. Mullan, Phil. London, New York: I.B. TAURIS Publishers, 2002.
17 Motto seniorské politiky: Neaktivita a izolace vedou ke zrychlení fyzického a duševního úpadku a vytvářejí negativní spirálu předčasného zhoršení zdravotního stavu a závislosti, kterému lze předejít a zabránit. Report of the House of Lords Select Committee on Science and Technology on Ageing, publications/corporate/surestart
18 Země, které v reakci na stárnutí populace přijaly pozitivní strategie, zdůrazňují význam aktivního stárnutí jako hlavního pilíře seniorské politiky a konceptu, který v sobě spojuje jak ekonomický tak lidský (etický) argument.
19
20
21 Definice Proces optimalizace příležitostí pro zdraví, participaci a bezpečí s cílem zvýšení kvality života v průběhu stárnutí. (WHO, 2002) Aktivní stárnutí označuje kapacitu lidí, jak stárnou, vést produktivní životy ve společnosti a ekonomice. To znamená, že lidé si mohou flexibilně volit způsob, jak stráví čas v průběhu svého života učením, prací, podílením se na volnočasových aktivitách a péči. (OECD)
22 Koncept úspěšného stárnutí (Fries) Koncept úspěšného stárnutí a komprese morbidity (Fries) znamená v pohledu public health, že zdraví či délka života ve zdraví (HALE) se zlepšuje a zvyšuje rychleji než celková naděje dožití (LE). Spíše než předpokládat, že nemoc je fixní část života a délku života je možno nekonečně prodlužovat, teze komprese morbidity říká, že délka života druhů je konečná a počátek chronické nemoci je relativně snadno oddálitelný Cílem je tedy přidat zdraví létům - oddálení disability, křehkosti a stavů, které jsou spojeny s rizikem snížení nebo ztráty soběstačnosti
23 Zdravé a aktivní stárnutí Sociální determinanty zdraví jsou faktory mimo zdravotní péči (non-medical) a mimo náš životní styl (non-lifestyle). (Marmot & Wilkinson, 2000); socioekonomický status (SES), sociální gradient Celoživotní přístup ke zdraví (WHO)
24
25 Model celoživotního přístupu ke zdraví
26 Model celoživotního přístupu ke zdraví Model kritického období 2. Model kritického období s následnými modifikátory 3. Akumulace rizika s nezávislými a nekorelovanými poškozeními, 4. Akumulace rizika s korelovanými (zřetězenými) poškozeními 1.
27
28
29 Pilíře zdravého stárnutí
30
31
32
33
34
35 Co je zdravé stárnutí WHO. A life Course Approach to Health. WHO, WHO. Active Ageing: A Policy Framework. WHO, WHO. Social Development and Ageing: Crisis or Opportunity? Special panel at Geneva, WHO, 2000a. WHO. Towards Age-friendly Primary Health Care. WHO, 2004.
36
37 LTC a seniorské bydlení Congregate housing (speciální sdružené bydlení seniorů) x minimální vybavenost/upravitelnost, minimální design (life-time homes) Lifetime Homes, Lifetime Neighbourhoods: A National Strategy for Housing in an Ageing Society (UK Department of Health; Department of Work and Pensions, 2008). Viz lifetimehomesneighbourhoods, org.uk/ Širší pojetí bydlení, podpora v místě, komunita (prostředí a vztahy) Seniorské bydlení (chráněné s dostupností služeb), pensiony, domy s pečovatelskou službou nejsou sociální službou (podle z.s.s.)
38 Pilíře strategie zdravého stárnutí Prostředí a design (age-friendliness) Bydlení pro stárnoucí populaci Komunitní dlouhodobá péče Sociálně právní ochrana křehkých seniorů ( adult protection services ) Dostatečný příjem pro zdravý život Celoživotní účení, volný čas a sociální inkluze,
39 Zdravé stárnutí a LTC služby péče dočasná intervence, rehabilitace, ICT, soc. práv. ochrana atd. (adult protection services) seniorům přátelské prostředí koncepce bydlení pro stárnoucí populaci dostatečný příjem pro zdravý život sociální začlenění, participace a volný čas, pozitivní obraz stárnutí a soudržná komunita (generace) atd.
40 Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 (Kvalita života ve stáří) Rada vlády pro seniory a stárnutí populace (poradní orgán vlády)
41 Obecná problematičnost plnění koncepcí (zejména širších a meziresortních) Rizikem je na jedné straně obecná strategie bez dostatečných nástrojů a implementace (vč. vyčleněných financí) x konkrétní dílčí opatření bez vize (riziko technického přístupu, procesní, samoběžná )
42 Dlouhodobá péče Dlouhodobá péče se jako terminus technicus, respektive jako svébytná oblast sociální ochrany, objevuje jako relativně nový fenomén. Distinktivně se vyděluje ze systému zdravotnictví jako hraniční oblast mezi zdravotním systémem a systémem sociálních služeb.
43 Dlouhodobá péče Definičním znakem dlouhodobé péče je zajištění péče a služeb z důvodu zdravotně podmíněné dlouhodobě (trvale) snížené soběstačnosti s větší či menší mírou ošetřovatelské a další zdravotní péče/intervence.
44 Dlouhodobá péče Tato oblast nabývá na významu zřejmě nejen v reakci na nárůst počtu seniorů, ale také v návaznosti na procesy a změny ve zdravotnictví jako je zefektivňování a akutizace zdravotních služeb (zkracování pobytu apod.)
45 Dlouhodobá péče V důsledku toho narůstá podíl hraničních (marginálních) klientů/pacientů mimo hlavní zájem zdravotnictví a s tím také podíl osob vyžadujících zdravotní (ošetřovatelskou a další) péči v pobytových zařízeních sociálních služeb pro seniory. Domovy pro seniory tak směřují k tomu, aby se postupně změnily v ošetřovatelská zařízení (obdobě jakými jsou nursing homes v zahraničí), i když v řadě ohledů mají od zdravotnických zařízení odlišný status a možnosti.
46 Dlouhodobá péče V současnosti v České republice neexistuje systém dlouhodobé péče ve smyslu koncepčně definovaného systému (zdravotních a sociálních) služeb o specifický segment populace, ale dva distinktivní systémy, ať pokud jde o registraci poskytovatelů, standardy kvality, způsob financování, řízení a kompetence úrovní veřejné správy a samosprávy, statistické monitorování...
47 Dlouhodobá péče Systém sociálních služeb, který je financovaný zejména prostřednictvím veřejných dotací a příspěvků na péči, je méně stabilní než systém financovaný převážně prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění. Výši dotace či sociální dávky (příspěvku na péči) lze poměrně snadným a radikálním způsobem změnit, což může mít dopad na poskytovatele těchto služeb, kterými jsou vedle zařízení samospráv zejména na dotacích závislé neziskové organizace).
48 Dlouhodobá péče Veřejnost v České republice přitom dosud zřejmě dlouhodobou péči a sociální služby nevnímají jako důležitý a specifický segment veřejných služeb. Chybí pocit vlastnictví a ztotožnění jako s univerzální veřejnou službou, kterou občané platí z daní či pojištění, obdobně jako je tomu u veřejné dopravy, školy či zdravotnických služeb.
49 Dlouhodobá péče S pobytovými sociálními službami úzce souvisí problematika kongregovaného seniorského bydlení, které se vyvíjí relativně živelně, bez koncepčního zakotvení či regulace, přičemž ve větší nebo menší míře se tyto projekty orientují na komplexní zabezpečení potřeb, včetně dlouhodobé péče. Řada seniorských spotřebitelů může být touto nabídkou a nejasným vymezením vedena k nerealistickým či mylným očekáváním.
50 Dlouhodobá péče K řešení současné situace by mohla přispět bílá kniha o službách pro seniory, která by definovala priority v oblasti zdravotních a sociálních služeb a hledala konsensus v základních pojmech a východiscích.
51 Dlouhodobá péče Kritickým se jeví chybějící mezičlánek mezi pobytovou (ústavní) a domácí péčí, tj. ambulantní intervenční (podpůrný, prorodinný, prokomunitní) systém se silnou koordinační a integrační rolí místní samosprávy (vybavené k tomuto úkolu přiměřenou odpovědností, kompetencemi a finančními prostředky).
52 Dlouhodobá péče Podle šetření VÚPSV (Průša, 2009) z výroční zprávy VZP za r vyplývá, že VZP zaplatila v r za zdravotní péči v pobytových zařízeních sociálních služeb 620 mil. Kč, přičemž podle provedeného výzkumu lze náklady této péče kvantifikovat na cca 5,2 mld. Kč. Jejich výše je výrazně diferencována na typu zařízení:
53
54 Dlouhodobá péče Domovy seniorů 463 ( osob, 2.6% 65+) Domovy se zvláštním režimem 75 (3.668 osob) Více než klientů (78 % 65+) (2007), 87% (předepsáni PL) 40% pacientů upoutaných na lůžku (na ošetřovatelských odděleních, (cca osob upoutaných na lůžko) Pečovatelská (dovážková) služba, pečovatelskou službu pobíralo cca 87 % uživatelů bez příspěvku na péči
55 Dlouhodobá péče Domácí péče, 7-8 návštěv za den na 1 pracovníka, 44 návštěv 1 pacienta ročně 12% nepokryto zdravotním pojištěním ( sociální péče ) Vpobytových zařízeních sociálních služeb bylo cca 31 % klientů bez jakéhokoli příspěvku na péči (v září 2008 to bylo cca 34 %, Průša, VÚPSV, 2008) Regionální rozdíly (větší města x menší obce)
56 Financování sociálních služeb Příspěvek na péči Dotace ze státního rozpočtu a z rozpočtu krajů a obcí Úhrada za poskytovanou zdravotní péči Úhrada klienta za pobyt a stravu v pobytovém zařízení
57 1. Základní makroekonomické charakteristiky Zdroj: (doc. Průša, VÚPSV, 2009) Příloha č. 34 Vývoj výdajů na sociální služby v letech (v mil. Kč)
58 1. Základní makroekonomické charakteristiky Struktura využívání příspěvku na péči podle typu využívané péče ukazuje, že z celkového objemu výdajů na příspěvek na péči v r mil. Kč se cca 12,6 mld. Kč nevrací zpět do systému sociálních služeb. Tuto skutečnost však nelze interpretovat jako příspěvek k podpoře neformálních forem péče. Je zřejmé, že značná část tohoto objemu není využívána k podpoře těchto forem péče, ale je chápána jako určitá forma zvýšení příjmů důchodce a jeho rodiny. (Průša, VÚPSV, 2009)
59 Struktura příjemců příspěvku na péči (doc. Průša, VÚPSV, září 2008) forma péče stupeň příspěvku pobytová ambulantní terénní žádný registrovaný poskytovatel celkem celkem I II III IV
60 Struktura krytí provozních nákladů v domovech pro seniory v r (Průša, VÚPSV) úhrady od zdravotních pojišťoven 5,5% příspěvek od zřizovatelů 1,7% příspěvek na péči 16,3% úhrada od uživatele (strava a pobyt) 47,0% dotace MPSV 29,5%
61 Struktura příjemců příspěvku na péči (září 2008) podle výše příspěvku (doc. Průša, VÚPSV) IV. 9,9% III. 16,1% I. 41,4% II. 32,6%
62 Struktura příjemců příspěvku na péči (září 2008) podle formy poskytované péče (doc. Průša, VÚPSV) pobytová zařízení 15,3% ambulantní zařízení 3,7% terénní zařízení 6,1% žádný registrovaný poskytovatel 74,9%
63 Reference (VÚPSV) Průša, L. Efektivnost financování sociálních služeb v domovech pro seniory, VÚPSV, Praha 2008, viz Průša, L. Poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Závěrečná zpráva o řešení projektu Analýza a prognóza potřeb poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením ZVZ 209. VÚPSV, v.v.i. Praha Průša, L. a kol. Poskytování ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče uživatelům pobytových sociálních služeb v pobytových zařízeních sociálních služeb a v lůžkových zdravotnických zařízeních. Praha: VÚPSV, v.v.i Průša, L. a kol. Poskytování ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče uživatelům pobytových sociálních služeb v pobytových zařízeních sociálních služeb a v lůžkových zdravotnických zařízeních. Praha: VÚPSV, v.v.i
64 Shrnutí Stáří se prodlužuje, medicína se geriatrizuje, včetně umírání (Kalvach) Existují různé funkční kategorie starých lidí, funkční stav starého člověka není nezlepšitelný (Kalvach) Superspecializace rozšiřuje prostor mezi péčí vysoce specializovanou a bazální - ale asi 30% seniorů potřebuje něco mezi (Kalvach) Přetrvává mýtus o neměnnosti a oddělitelnosti služeb a důraz na rozpočtovou čistotu a účetní kontrolu (Kalvach)
65 Shrnutí Negativní je nežádoucí demedicinizace - zúžení zdravotnických kompetencí, vyloučení zdravotního problému ze systému zdravotní péče (Kalvach) Nebezpečná jsou levná a rychlá řešení budování kapacit a vytváření prostoru pro laciné dlouhodobé stonání a umírání (Kalvach) Zdravotnické již není azylové, azylové začalo být zdravotnické - pokrok, racionalizace a organizace zdravotnictví, nové problémy a území nikoho (Kalvach).
66 Shrnutí LTC je očekávatelné riziko z hlediska jedince i společnosti. Jak zajistit univerzální a spravedlivé finanční pokrytí? LTC nelze vyčlenit ze zdravotnictví - bez kvalitní geriatrie a akutních služeb (geriatricky nemodifikované služby) indukovaná závislost LTC není definována v právních předpisech Neexistují dlouhodobé nursing homes, pouze zdravotnická zařízení pro krátkodobý pobyt. LTC vyžaduje oboustrannou a obousměrnou mobilitu mezi sektory
67 Shrnutí Dostupnost LTC je součástí rodinné politiky dopad na neformální pečující a soulad zaměstnání a rodinného života atd. Nadbytek péče může škodit - enabling model, krátkodobá dočasná intervence x dlouhodobé pobytové služby (režimové, důraz na materiální zabezpečenost) Deinstitucionalizace, otevření a vysunutí služeb - kdo ji může chtít, kdo ji může prosadit? Celkové společenské náklady zdravotní péče + LTC + benefity pro pečující atd., nezbytná finanční motivace k výsledku (soběstačnost)
68 Shrnutí Budoucnost migrace, stárnutí a péče v cizí zemi Kompetence obce za koordinaci LTC (care manager) Komunitní zdravotní/sociální pracovník Povinnost poskytovatele zajistit službu (zdravotní/ sociální), integrované služby Poskytování dlouhodobé péče za stejných podmínek, stejně kvalifikovaným personálem, bez ohledu na sektor Zásadní je místní politika a odpovědnost obce za komunitní podpůrné služby/centra LTC vyžaduje integrované financování (a logistiku, koordinaci, informační systém)
69 ICT, integrace služeb a stárnutí v komunitě
70 Shrnutí Odstranění závislosti financování sociálních služeb na státních dotacích (Průša, VÚPSV, 2009) Odstranění cenové regulace úhrad za pobyt a stravu (Průša, VÚPSV, 2009) Zavést evidenci osob rodinných příslušníků, kteří zabezpečují péči o své blízké ve vlastní domácnosti a zvýšit kontrolu takto poskytované péče (Průša, VÚPSV, 2009) Zjednodušit správní řád (resp. zvolit speciální úpravu jeho některých ustanovení) tak, aby se zkrátila doba od podání žádosti o příspěvek na péči do jeho výplaty (Průša, VÚPSV, 2009)
71 Shrnutí Nejdražší je řízení bez informací (Holčík) Dva resortní systémy statistiky (metodologie, definice, vliv nekoordinovaných legislativních změn) Senioři v datech východisko pro indikátory (MPSV, MZ, ÚZIS atd.)
72 Děkuji za pozornost Kontakt Mgr. Petr Wija, Ph.D. Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování Oddělení politiky sociálního začleňování Na Poříčním právu 1/376, Praha 2 Tel: Fax: petr.wija@mpsv.cz
Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum
Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum 6. 5. 2010 od 11:00 do 13:00 hodin, Hotel Beránek Petr Wija Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování, MPSV Expected increase in senior
VíceVize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní
VíceJak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika
Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let
VíceIdea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví
Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě
VíceBydlení a možnosti podpory života seniorů doma a v komunitě
Bydlení a možnosti podpory života seniorů doma a v komunitě Bydlení a bytová politika v kontextu demografických změn, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, 28. ledna 2016 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Institut
VíceKoncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika
Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze
VíceJak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika
Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let
VíceZdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO
Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO
VíceZdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13.
Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum Ladislav P r ů š a Praha, 13. ledna 2015 představení VÚPSV, v.v.i. první výzkumné pracoviště v resortu
VíceDlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí
Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí HANA NERUŠILOVÁ hana.nerusilova@gmail.com Vedoucí diplomové práce: Prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc.
VíceDLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost. Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku
DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku ÚVOD K DLOUHODOBÉ PÉČI DEMOGRAFICKÉ ZMĚNY VÝZKUMNÁ ČINNOST PŘÍPRAVA-KOMISE-SPOLUPRÁCE
VícePéče o seniory v ČR vývoj systému a aktuální výzvy Kateřina Kubalčíková. Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015
Péče o seniory v ČR vývoj systému a aktuální výzvy Kateřina Kubalčíková Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015 Historická perspektiva situace do roku 1990 Formální poskytovatelé péče zejména
VíceDlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích. Iva Holmerová Petr Wija
Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích Iva Holmerová Petr Wija Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži hly 63,6 62,2 le 80,7 74,7 % hly 78,8% 83,3% rozdíl muži ženy: 6 let (LE),
VíceProjekce potřeby sociálních služeb do r Ladislav P r ů š a Praha, 20. dubna 2011
Projekce potřeby sociálních služeb do r. 2020 Ladislav P r ů š a Praha, 20. dubna 2011 1. Faktory ovlivňující potřebu sociálních služeb 2. Demografický vývoj stručná charakteristika 3. Financování sociálních
VícePoslední změny a reformní plány - Česká republika
Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny
VíceFinancování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj. Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí
Financování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí Obsah Financování zdravotnictví - vývoj Dává ČR do zdravotnictví málo peněz? V čem je nutné se ve zdravotnictví
VíceInvestice, financování a provoz domovů pro seniory v ČR
Investice, financování a provoz domovů pro seniory v ČR Ing. Jiří Horecký, MBA 2012 1 Obsah: Úvod 1. Rámcový popis pobytových služeb pro seniory 1.1 Domovy pro seniory 1.2 Bydlení pro seniory (ekvivalent
VícePodpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union
Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích konference pořádaná pod záštitou Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Praha, 17. 4. 2015 Filozofie změny:
VíceKONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE
KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ
VíceAnalýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů
Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů Zpracovatel: GI projekt o.p.s. Zadavatel: 14.9.2012 1 Cíle projektu Identifikace skutečných potřeb cílové skupiny seniorů v Libereckém kraji
VíceDoc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK
Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži
VíceHarmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče
Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče Aktivita termín Schválení akčního plánu prevence stresu a duševní zdraví Ministerstvem zdravotnictví ČR 30.4.2015 I. tematická oblast: Tvorba
VíceEvropské fondy na MPSV ČR
Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:
VíceSociální služby v ČR. Mirka Wildmannová
Sociální služby v ČR Mirka Wildmannová 12.11.2010 19.11.2010 Sociální služby - definice Nástroj sociálního zabezpečení sociální pomoci Poskytovány lidem společensky znevýhodněným, a to s cílem zlepšit
VíceStárnutí jako politické téma. MUDr. Milan CABRNOCH, MBA
Stárnutí jako politické téma MUDr. Milan CABRNOCH, MBA milan@cabrnoch.cz Naše společnost stárne máme méně dětí podpora porodnosti žijeme déle politika pro seniory ubývá občanů? 2 3 Podpora porodnosti podpora
VíceZdravotní a existenciální aspekty nástupu dlouhověké společnosti MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc.
Zdravotní a existenciální aspekty nástupu dlouhověké společnosti MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc. Obyvatelé ve věku 90+ v ČR (Kalvach, Burcin, Mikeš, Pavlík, 2004) 1869 1930 1997 2050 Ženy 988 2 400 20
VícePodmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA
Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let
VíceNárodní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020? 1. setkání pracovní skupiny
Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020? 1. setkání pracovní skupiny 19. 3. 2019 Program setkání 1) Představení členů pracovní skupiny 2) Proces tvorby národního akčního plánu
VíceProjekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050
Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ
VíceSeznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha
Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Problematické sociální jevy a vliv sociálních služeb na jejich řešení (A2) Mapování
Více6. Zařízení sociálních služeb
6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,
VíceODS pro seniory Praha, 13. května 2010
ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní
VíceInstitut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra
Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné
VíceJaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek
Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR
VíceKdo se postará? Péče o seniory v Česku v kontextu demografického stárnutí společnosti
Kdo se postará? Péče o seniory v Česku v kontextu demografického stárnutí společnosti Jana Křesťanová, Luděk Šídlo Katedra demografie a geodemografie, PřF UK XLVII. konference ČDS, 18. 19. května 2017,
Více3.3. Výdaje na dlouhodobou péči
3 3% 2 2% 1 1% % Výsledky zdravotnických účtů ČR 21 215 3.3. Výdaje na dlouhodobou péči Zdravotnické účty v minulosti zahrnovaly pouze výdaje na dlouhodobou zdravotní péči, která byla financována z veřejných
VíceMPSV poř. č. 2. Název legislativního úkolu II.
MPSV poř. č. 2 I. Název legislativního úkolu návrh zákona o dlouhodobé zdravotně sociální péči Předkladatel Spolupřed- kladatel 1 Stanovený termín předložení vládě Předpokládaný termín nabytí účinnosti
VíceDeinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011
Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace
VíceCo znamená zdravé stárnutí a jak souvisí s dlouhodobou péčí. Iva Holmerová
Co znamená zdravé stárnutí a jak souvisí s dlouhodobou péčí Iva Holmerová 2012 Evropský rok aktivního stárnutí a solidarity mezi generacemi Co zahrnujeme pod pojmem aktivní stárnutí? Zaměstnanost Participace
VíceReforma psychiatrické péče. Evropské strukturální a investiční fondy Seminář PS Vít Kaňkovský, Jan Bodnár
Reforma psychiatrické péče a Evropské strukturální a investiční fondy 2014-2020 Seminář PS 7.10.2014 Vít Kaňkovský, Jan Bodnár Nové Programové období 2014-2020 Evropské strukturální a investiční (ESI)
VíceZávěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska
Závěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska Blanka Plasová Kateřina Kubalčíková Strategie rodin i jednotlivců s potřebou zajištění
VíceKomunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služe
Komunitní péče Mgr. Martina Pluháčková Komunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služeb plánování
VíceRole nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha
Role nelékařů v českém zdravotnictví Dana Jurásková CEVRO Praha Nelékařská povolání Posílení postavení všeobecných sester technologie, výkony, dlouhodobá péče, komunitní péče, domácí péče; Porodní asistentky
VíceNOVÝ ODHAD VÝVOJE POČTU PŘÍJEMCŮ PŘÍSPĚVKU NA PÉČI NEW ESTIMATE OF DEVELOPMENT OF NUMBER OF RECIPIENTS OF CARE ALLOWANCE
NOVÝ ODHAD VÝVOJE POČTU PŘÍJEMCŮ PŘÍSPĚVKU NA PÉČI NEW ESTIMATE OF DEVELOPMENT OF NUMBER OF RECIPIENTS OF CARE ALLOWANCE Ladislav Průša Abstract Population aging affects all social systems. The aim of
VíceProblematika seniorů v České republice
Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až
VícePROBLEMATIKA NASTAVENÍ SLUŽEB NA SOCIÁLNĚ ZDRAVOTNÍM POMEZÍ 10. BŘEZNA Mgr. David Pospíšil, Mgr. Jan Vrbický
PROBLEMATIKA NASTAVENÍ SLUŽEB NA SOCIÁLNĚ ZDRAVOTNÍM POMEZÍ 10. BŘEZNA 2015 Mgr. David Pospíšil, Mgr. Jan Vrbický Současný stav 2 Současný stav V programovém prohlášení vlády se současná Vláda, resp. resort
VíceAkční plán rozvoje sociálních služeb na Mohelnicku na rok 2020
Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb na SO ORP Mohelnice CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006549 Realizátor Středisko rozvoje sociálních služeb, o.p.s. v partnerství s Městem Mohelnice Akční plán
VíceSlužby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová
Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě
VíceZákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách. 26. května 2006
Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách květen 2006 PROČ JE POTŘEBA NOVÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Systém sociálních služeb je charakterizován množstvím vztahů založených na objektivních skutečnostech,
VíceKomunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík
Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání
VíceProblematika seniorů v České republice
Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období 2013 až 2017
VíceDŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU
DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU Ladislav Průša Abstrakt Stárnutí populace se nedotýká pouze systému důchodového pojištění, ale bezprostředně se dotýká rovněž
VícePolitika přípravy na stárnutí
Politika přípravy na stárnutí z pohledu MPSV Stárnutí populace celosvětový problém, je i výzvou - umět správně využít potenciál starších lidí je předpokladem pro zvládnutí problémů spojených se stárnutím
VíceKomunitní plán sociálních služeb Českolipsko
Op1-1 Zajištění pobytových odlehčovacích služeb Podpora vzniku sociální služby na základě zmapování skutečné poptávky pro osoby se zdravotním postižením i pro klienty cílové skupiny seniorů. Tento typ
VícePodpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny
VícePlánování a financování sociálních služeb. Konference samospráv Olomouc 13.května 2019
Plánování a financování sociálních služeb Konference samospráv Olomouc 13.května 2019 Legislativní rámec Základní: Zákon o obcích a zákon o krajích obec a kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a
VíceÚhradová vyhláška na rok 2018 z pohledu SZP ČR
Úhradová vyhláška na rok 2018 z pohledu SZP ČR INMED 2017 11.10.2017 Pardubice Ladislav Friedrich Obecné výhrady Úhradová vyhláška je nástrojem pro centrální řízení zdravotnictví na základě politických
VíceDlouhodobá zdravotní péče v číslech
Dlouhodobá zdravotní péče v číslech Tomáš Roubal, OECD 19. června 2012 Organizace následné a dlouhodobé zdravotní péče: Co nemocní potřebují a co jim dnes nabízíme? 1 Přehled prezentace Definice dlouhodobé
Více3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE
3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE Jak zajistit regionální dostupnost rehabilitace po poškození mozku? - Model fází rehabilitace a zajištění její kontinuity pro občany
VíceCÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ
CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ DO ROKU 2020 ZLEPŠIT PODMÍNKY PRO PSYCHOSOCIÁLNÍ POHODU LIDÍ A PRO LIDI S DUŠEVNÍMI PORUCHAMI ZAJISTIT DOSTUPNOST KOMPLEXNÍCH SLUŽEB V oblasti péče o duševní zdraví má
VícePomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje
Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje Závěr života 75% osob umírá v institucionální péči Volby Informace Kvalita Kompetence Nástroje Role kraje Role kraje, obcí Zjišťování potřeb
VíceKomunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela
Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale
VíceSociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra
Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem
VíceVliv evaluací ESF MPSV na systémové změny
Vliv evaluací ESF MPSV na systémové změny Konference ČES 2019 28. Května 2019, Praha Filip Kučera (oddělení evaluací MPSV) OBSAH Úvod Systémová změna jako: reakce na globální výzvy obecná změna chování
VíceZdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2014 24 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent
VíceMožnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011
Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je
VíceStárnutí populace v České republice, její dlouhodobé ekonomické důsledky a možnosti řešení. Pracovní skupina při Výboru pro sociální politiku PS PČR
Stárnutí populace v České republice, její dlouhodobé ekonomické důsledky a možnosti řešení Pracovní skupina při Výboru pro sociální politiku PS PČR Členové pracovní skupiny Expertní tým: MZD J. Vymazal
Více14182/16 dhr/bl 1 DGG 1A
Rada Evropské unie Brusel 8. listopadu 2016 (OR. en) 14182/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace ECOFIN 1017 BUDGET 37 SAN 379 SOC 678 Společná zpráva Výboru
VícePříloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit
Příloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit Podpora typu A 1. Podpora transformace a deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb (pro osoby se zdravotním postižením) a zařízení ústavní péče
Více1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné
1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné 2. Operační program: Operační program Zaměstnanost 3. Specifický cíl projektu: Projekt zajistí podmínky pro přechod duševně nemocných
VíceStrategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777
Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující
VíceZahajovací konference
Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace
VícePříloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015
Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských
VíceKomunitní sestra: možnosti a výzvy
Komunitní sestra: možnosti a výzvy Obsah Složky komunitní péče Vývoj komunitního ošetřovatelství Česká právní úprava Česká realita Možnosti a výzvy Pojem komunitní péče Zdravotní, sociální a další služby,
VíceZákladní zásady základní sociální
Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro
VíceSYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Zpracoval(a): Mgr. Jaroslava Krömerová Datum: 30. 11. 2016 Kdo sociální služby zřizuje? Zřizovatelé MPSV, kraje, obce Nestátní neziskové organizace Podnikatelské subjekty (FO,
VíceVLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů
VíceMožnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu
Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu Mgr. Petr Wija, Ph.D. Institut důstojného stárnutí, Diakonie ČCE Možnosti zlepšení podpory pečujících o Zpracovat
VíceSpráva v oblasti sociálních služeb SOCIÁLNÍ SPRÁVA ZS 2016
Správa v oblasti sociálních služeb SOCIÁLNÍ SPRÁVA ZS 2016 Co jsou sociální služby? Sociální služby jsou jedním z nástrojů, systémů pomoci lidem, kteří se ocitli ve složité sociální situaci z důvodu: dlouhodobého
VíceNávrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek
Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v
VíceÚhradová vyhláška na rok 2018 z pohledu SZP ČR
Úhradová vyhláška na rok 2018 z pohledu SZP ČR NHÚ-EI 18.10.2017 Praha Ladislav Friedrich Obecné výhrady Úhradová vyhláška je nástrojem politického zadání pro centrální řízení zdravotnictví Současné pojetí
VíceStrategie Královéhradeckého kraje
Strategie Královéhradeckého kraje v oblasti sociálních služeb 2018-2026 http://socialnisluzby.kr-kralovehradecky.cz Regionální setkání, březen 2017 Cíle setkání Představit cíle dokumentu, strukturu dokumentu
VíceSTEPS_31.3.2010_Ivanová
Jak je na tom ČR z hlediska výzkumu v oblasti veřejného zdraví? Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1 1 Hlavní cíl: Podpora
VíceSemináře k financování sociálních služeb v roce 2015
Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 15., 16., 17. 9. 2014 Z individuálního projektu Karlovarského kraje V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby II Systém financování 2015
VíceCentrum pro sociální a ekonomické strategie Karlova Universita v Praze Fakulta sociálních věd PREZENTACE STUDIE
Centrum pro sociální a ekonomické strategie Karlova Universita v Praze Fakulta sociálních věd PREZENTACE STUDIE Postoje a jednání občanů České republiky spojené se zabezpečováním na stáří Seminář Odborné
VíceMODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014
MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto
VíceREFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE, RODINA MICHAL SAMSON PSYCHIATRICKÉ ODDĚLENÍ NSP HAVÍŘOV
REFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE, RODINA MICHAL SAMSON PSYCHIATRICKÉ ODDĚLENÍ NSP HAVÍŘOV 1/ ZVÝŠIT KVALITU PSYCHIATRICKÉ PÉČE SYSTÉMOVOU ZMĚNOU ORGANIZACE JEJÍHO POSKYTOVÁNÍ. 2/ OMEZIT STIGMATIZACI DUŠEVNĚ
VíceZhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru
Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější
VíceSystém sociálních služeb v České republice
WORKSHOP ZAMĚŘENÝ NA SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Systém sociálních služeb Otrokovice 10. září 2009 Ing. Alena Havlíková vedoucí oddělení sociálních služeb sociální odbor MěÚ Otrokovice Co rozumíme pod pojmem
VíceOperační program Výzkum, vývoj a vzdělávání
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní
VíceSoučasný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví
Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled první ročník semináře ehealth 2012 kongresový sál IKEM 1.11.2012 Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. povede ke zvýšení
VíceNemocnice dopady personální krize. Zaměstnanci, pacienti realita, rizika a budoucnost
Nemocnice dopady personální krize. Zaměstnanci, pacienti realita, rizika a budoucnost Dagmar Žitníková Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR České nemocnice - ZAMĚSTNANCI stresující pracovní podmínky
VíceSociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1
Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění
VíceEKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ
VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky
VíceN á v r h. Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně - sociální péči. Příloha Status klienta dlouhodobé péče
N á v r h Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně - sociální péči Příloha Status klienta dlouhodobé péče Vymezení dlouhodobé péče a jejích klientů Dlouhodobá péče je spektrem kombinovaných zdravotních
VíceSociální služby v Rakousku. Jiří Horecký
Sociální služby v Rakousku Jiří Horecký Osnova studie 1. Struktura obyvatelstva 2. Státní zřízení Rakouska 3. Legislativní rámec sociálních služeb 4. Financování sociálních služeb 5. Plánování rozvoje
VíceKomunitní plánování - věc veřejná
Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného
VícePodpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně
Podpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně Mgr. Šárka Hlisnikovská únor 2015, Ostrava Pár tezí a otázek na počátek S kým spoluprac
VíceAktuální stav reformy psychiatrické péče
Aktuální stav reformy psychiatrické péče Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch Ministr zdravotnictví Ing. Jaroslava Němcová, MBA Ministryně práce a sociálních věcí Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. Náměstek ministra
VíceAKČNÍ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB MĚSTA ÚSTÍ NAD ORLICÍ A OKOLÍ
AKČNÍ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB MĚSTA ÚSTÍ NAD ORLICÍ A OKOLÍ NA ROK 2018 Prováděcí část ke Komunitnímu plánu: Střednědobý plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb ve městě Ústí
Více