TRENDY VÝVOJE ZEMĚDĚLSKÉHO A POTRAVINÁŘSKÉHO TRHU V ČR A EU V KONTEXTU BUDOUCÍ PODOBY PŘÍMÝCH PLATEB A SOT EU A VE VZTAHU K VÝVOJI SVĚTOVÉHO TRHU

Transkript

1 TRENDY VÝVOJE ZEMĚDĚLSKÉHO A POTRAVINÁŘSKÉHO TRHU V ČR A EU V KONTEXTU BUDOUCÍ PODOBY PŘÍMÝCH PLATEB A SOT EU A VE VZTAHU K VÝVOJI SVĚTOVÉHO TRHU NOVÉ TRENDY A TENDENCE

2 Stručné seznámení s problematikou SZP Proč je SZP tak kontroverzní politika? vysoké výdaje do agrárního sektoru (dříve až 70% rozpočtu ES) 33,7 % z rozpočtu EU cca 42 miliard ročně na přímé platby a cca 13,5 mld. ročně na rozvoj venkova dle schváleného Víceletého finančního rámce Rozdílná významnost agrárního sektoru (AS) v členských zemích (ČZ) podíl zemědělství na HDP Odlišné podmínky pro zemědělství a úroveň agrárního sektoru v ČZ Ale pozor!!! SZP nejsou jen zemědělští producenti, ale též celý zpracovatelský průmysl!!! SZP - v platnosti od roku 1958 (nejstarší společná politika) tzv. komunitární charakter tj. pravomoci a jednání na úrovni Společenství

3 KONKURENCESCHOPNOST Přes 14 mil. zemědělců Přes 500 mil. spotřebitelů Přes zpracovatelů potravin velkoobchodníků maloobchodníků

4 Rozdílné produkční podmínky v zemích EU

5 Zemědělství a ceny

6

7 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V EU A KONKURENCESCHOPNOST - zdroje financování SVĚTOVÝ TRH SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA PRAVIDLA VEŘEJNÉ PODPORY PŘÍMÉ PLATBY Top-up SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU VÝJIMKY ROZVOJ VENKOVA NOTIFIKACE NÁRODNÍ PODPORA

8

9 Podpora zemědělství v zemích EU

10 Rozdíly ve struktuře podpor mezi jednotlivými zeměmi EU

11 Podpory a jejich distribuce v rámci EU

12 VEŘEJNÁ PODPORA FINANCOVÁNÍ Z NÁRODNÍCH ROZPOČTŮ

13 Greece Slovenia Cyprus Netherlands Belgium Italy Hungary Denmark Germany Austria Ireland Bulgaria Luxembourg Finland Czech Republic France Slovakia Portugal Sweden Poland United Kingdom Spain Lithuania Estonia Romania Latvia EU-27 EU-12 EU ROZDĚLENÍ PLATEB MEZI ČS V LETECH PŘÍMÉ PLATBY A PRV V PŘEPOČTU NA 1ha ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY EUR/ha II Pillar (annual average for ) I Pillar (2013, BG and RO 2016) Zdroj: NR PP, vlastní výpočty

14 Společné organizace trhu a systém přímých plateb

15 Aktualizované body reformy SZP 3 schémata přímých plateb Platební nároky, SAPS 2018 nebo SAPS 2020 flexibilita - obousměrný převod až 15% prostředků mezi pilíři (PP (přímé platby) x PRV (Program rozvoje venkova)) degresivita PP nad redukce 5% ve prospěch pilíře 2 (PRV) možná alternativa k degresivitě ve formě redistributivní platby dobrovolná vázaná podpora (čl. 52 NR 1307/2013) až 13 % pro citlivé sektory + 2 % na proteinové plodiny přechodná vnitrostátní podpora (TNA) mladí zemědělci (do 40 let, za určitých podmínek i právnické osoby) povinné opatření

16 Aktualizované body reformy SZP malí zemědělci dobrovolné opatření , nemusí plnit greening a CC nebude aplikováno v ČR aktivní zemědělec definice v připravovaném nařízení vlády kofinancování z EZFRV 85 % (dříve 75 %) kvóty na cukr prodlouženy do roku 2017 vývozní subvence režim nebyl zrušen, možno v krizi možnost čerpání zazávazkovaných projektů v režimu n+3 (dříve n+2) většina prováděcích právních aktů je v přenesené působnosti na straně EK

17 Společné organizace trhu do 2013 V rámci řízení vnitřního trhu se používá: Intervence na trhu (ke stabilizaci trhů a zajištění přiměřené životní úrovně zemědělců) Veřejné intervence Podpory soukromého skladování Zvláštní intervenční opatření krizové situace (např. šíření chorob zvířat nebo přírodní katastrofy) Režim kvót vnitrostátní produkční kvóty (např. cukr, mléko, škrob), někdy spojeno s výběrem dávek Režim podpory (např. podpora konzumace - mléko a ovoce do škol)

18 Společná organizace trhů - po 2013 Ukončení režimu mléčných kvót v roce 2015 ( ) a nové nařízení vlády č. 282/2014 z prosince 2014 (zejména registrace prvního kupujícího syrového kravského mléka od producentů) Zrušení cukerných kvót v roce 2017 Ukončení systému práv na výsadbu vinic nejpozději do roku 2018 (měl by být zaveden nový systém řízení výsadby v období ) Nastavení právního rámce pro posílení role organizací producentů při cenových vyjednáváních a dalších činnostech (soustředění produkce, provádění výzkumu, podpora osvědčených postupů atd.) Zrušení podpor SOM ke krmným účelům a ke zpracování na kasein Mimořádná opatření v souvislosti s ruskými sankcemi.

19 Přímé platby Flexibilita - převod prostředků mezi pilíři do 1. srpna 2014 rozhodnutí o: alokaci až 15 % obálky pro PP od 2015 do 2019 ve prospěch (P2), nebo naopak až 15 % z (P2) od 2016 do 2020 do PP) ČR převedla z P1 do P2 cca 111 milionů k 1.srpnu 2017 možnost revize alokace ve smyslu navýšení - v případě převodu ve prospěch EZFRV ve smyslu snížení - v případě převodu ve prospěch PP jednotky národní strop tis. (P1-P2 0%) národní strop tis. (P1-P2 15%) rok 2013 tis

20 Přímé platby TNA přechodná vnitrostátní podpora (nástupce Top-Up) možnost poskytnout TNA v roce 2013 za stejných podmínek jako Top-Up v roce 2012 (včetně modulace výplata max. cca 76 mil. Kč v ČR) návrh nařízení pro PP dává možnost poskytnout TNA v letech pouze při aplikaci TNA v roce 2013, návrh nařízení pro přechodné období roku 2014 obsahuje také podmínku pro TNA 2014 aplikovat TNA již v roce 2013; od roku 2014 již bez modulace návrh nařízení pro PP a přechodné období 2014 zavádí postupné snižování autorizovaných částek TNA na základě autorizace v roce 2013 (80 % v roce 2014, % v letech ) Autorizované obálky Top-Up (mil. Kč) % % % Top-Up - celkem Top-Up - citlivé sektory (chmel, přežvýkavci, bramb. škrob)

21 Přímé platby Degresivita a redistributivní platba Degresivita 5 % u plateb nad dle rozhodnutí státu případná možnost odpočtu mzdových nákladů včetně povinných odvodů na zdravotní a sociální pojištění vynaložené v souvislosti se zemědělskou aktivitou podniků Redistributivní platba možnost již od 2014; může být alternativou k degresivitě pokud na ni ČS alokuje MIN 5 % (MAX 30 %) obálky na PP nástroj pro realokaci finančních prostředků v rámci P1 (platba na první hektary) pro ČR limit = 89 ha rozhodnutí do 1. srpna roku předcházejícího aplikaci zatím ČR nepoužije

22 Přímé platby Platba pro mladé zemědělce povinná složka, možnost alokovat až 2 % obálky pro PP, revize každoročně k 1.srpnu několik možností výpočtu této prémie 25 % národního průměru na hektar či 25 % průměru hektarů na žadatele, případně paušální platba podle průměrné výměry podniků převzatých mladými zemědělci Schéma pro malé zemědělce až 2 % obálky na přímé platby ČR nebude aplikovat zemědělci vyjmuti z povinnosti plnit greening a CC několik možností výpočtu této prémie přesné částky ze žádostí 2015 či paušální platba podle prům. národní platbě žadatele či průměrné platbě na hektar (částka v rozmezí ), nastavení podmínek by mělo být provedeno v souladu s ostatními prvky nové SZP (např. definicí aktivního zemědělce)

23 Přímé platby Dobrovolná vázaná podpora vázaná podpora 13% + 2% proteinové plodiny pro všechny modely (PN i SAPS) nutno rozhodnout o sektorech (např. přežvýkavci, chmel, škrob, ovoce a zelenina) v tis a dále národní strop P1 P2: 0% vázaná podpora 13 % vázaná podpora % v tis a dále národní strop P1 P2: 15 % vázaná podpora 13 % vázaná podpora %

24 ČR DOMÁCÍ PRODUKCE vs. SPOTŘEBA CZ - ROSTLINNÁ PRODUKCE VÝVOJ MÍRY SOBĚSTAČNOSTI / / / / / / / /12 Řepka olejná Cukrová řepa Brambory Zelenina Ovoce Víno Obiloviny celkem Source: Zprávy o stavu zemědělství ČR (MZe, ), výpočty ÚZEI

25 ČR DOMÁCÍ PRODUKCE vs. SPOTŘEBA CZ ŽIVOČIŠNÁ PRODUKCE VÝVOJ MÍRY SOBĚSTAČNOSTI % Mléko Hovězí maso Vepřové maso Drůbeží maso Skopové a kozí maso Vejce Source: Zprávy o stavu zemědělství ČR (MZe, ), výpočty ÚZEI

26 ČR KONKURENCESCHOPNOST PODNIKŮ - zemědělství Graf 3 - Souhrnná rentabilita komodit (%) : rozdíly mezi podniky s nejlepší a nejhorší třetinou rentability Pšenice Ječmen Řepka Cukrovka Brambory Jablka Mléko Výkrm skotu Krávy BTPM Prasata Drůbež Nejlepší třetina Nejhorší třetina Zdroj: MZe

27 Přímé platby Schematicky Přímé platby nevázané s produkcí celkem - SAPS - Degresivita SAPS snizeni + Greeningová platba ha ZP + Podpora pro mladé začínající zemědělce ha ZP Vázané platby na podporu mléka Vázané platby na podporu telat KBTPM Vázané platby na bahnice a kozy ha ZP dojnice tele ks Vázané platby na proteinové plodiny Vázané platby na škrobové brambory Vázané platby na cukrovku Vázané platby na chmel Vázané platby na ovoce - nižší sazba Vázané platby na ovoce - vyšší sazba Vázané platby na zeleninu - nižší sazba Vázané platby na zeleninu - vyšší sazba Vázané platby na brambory konzumní ha ha ha ha ha ha ha ha ha Platby TNA (ha/vdj 2013) - zemědělská půda ha - chmel ha - škrobové brambory t škrobu - přežvýkavci VDJ - KBTPM VDJ - ovce a kozy VDJ Přímé platby celkem xxxxxx

28 TRENDY VÝVOJE ZEMĚDĚLSKÉHO A POTRAVINÁŘSKÉHO TRHU V ČR A EU v kontextu trhu světového

29 Specifické aspekty agrárního trhu a obchodu zemí EU Společná zemědělská politika Společná obchodní politika Podpory Ochrana trhu Intra-EU obchodu Extra-EU obchod Celní unie Jednotný trh EFTA GSP/EBA/Lomé a Cotonou

30 Struktura podpor v EU svázaných se zemědělstvím EU in and 2011, $ mld. Source: [FAOSTAT (2013)]

31 Obecné informace Použitá světová plocha (z 130 mil. km 2 ): 36% souše Podíl orné plochy: 10% V zemědělství zaměstnáno: cca 37,5 % obyvatel Podíl zemědělství na HDP: 3% Zajišťuje produkci většiny potravin na světě Produkce potravin určených pro průmysl

32 Světový obchod, 2013 Zbožový obchod 18.3 bil. USD Obchod se službami 4.7 bil. USD Obchod se zemědělskými produkty bil. USD Obchod s palivy a nerostnými surovinami bil. USD Obchod se zpracovanými průmyslovými produkty bil. USD Světový obchod celkem 23 bil. USD

33 Spotřeba - trend 2012 přes 35 bil. USD (stálé ceny, 2000) 1900 cca 1,5 bil. USD (stálé ceny, 2000)

34 Spotřeba domácností na hlavu Household final consumption expenditure per capita (constant 2000 US$) Country Name United States Japan Switzerland Norway Hong Kong SAR, China Luxembourg United Kingdom Sweden Denmark Canada Australia Finland Austria Iceland Germany Ireland France Belgium Netherlands Israel Singapore Bahamas, The Italy Cyprus Slovak Republic Poland Czech Republic Hungary Russian Federation Kazakhstan India Congo, Dem. Rep. 91

35 Zemědělská produkce ve světě

36 Objem agrární produkce Objem agrární produkce: cca 10 mld. t/rok rostlinná výroba: 9 mld. t/rok živočišná výroba: 1 mld. t/rok Rozdělení ag. produkce: 50% potraviny 27,7% ke zpracování 14,3% krmivo 4,3% odpad 2,1% setí 1,6% ostatní (průmyslové zpracování)

37

38 Produkční kapacity

39 Vývoj objemu světového obchodu, (1950=100) Log. scale Manufactures Fuels and mining products Agricultural products

40 Vývoj struktury světového obchodu

41 Nejvýznamnější obchodované položky

42 Evropská Unie - obchod Zbožový obchod - celkem 6 bil. USD Agrární obchod bil. USD Zpracované produkty, paliva a nerostné suroviny bil. USD

43 EU A SVĚTOVÝ OBCHOD

44 Hlavní exportéři agrárních produktů

45 EU & STRUKTURA OBCHODU ROLE ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ Source: European Commission

46 EU & HLAVNÍ TERITORIA SVĚTOVÉHO OBCHODU Source: European Commission

47 EU A SVĚT

48 Hlavní exportní toky zemí EU

49 Hlavní importní toky zemí EU

50 EU agrární export

51 EU agrární import

52 Hlavní exportní položky zemí EU realizované mimo prostor EU

53 EU & ZEMĚDĚLSKÝ OBCHOD IMPORT DO EU Source: European Commission

54 EU & ZEMĚDĚLSKÝ OBCHOD EXPORT Z EU Source: European Commission

55 EU & STRUKTURA OBCHODNÍ BILANCE VYSOKÁ PŘIDANÁ HODNOTA (PROBLÉM ČR) Source: European Commission

56 EU & A JEJÍ POZICE VŮČI VYBRANÝM GLOBÁLNÍM HRÁČŮM - US Source: European Commission

57 EU & A JEJÍ POZICE VŮČI VYBRANÝM GLOBÁLNÍM HRÁČŮM - RUS Source: European Commission

58 EU & A JEJÍ POZICE VŮČI VYBRANÝM GLOBÁLNÍM HRÁČŮM - CHN Source: European Commission

59 Agrární obchod jednotlivých zemí EU (import/export/bilance) Import Value (1000 $) 2011 Export Value (1000 $) 2011 Balance 2011 Germany % Netherlands % Netherlands United Kingdom % Germany % France Netherlands % France % Spain France % Belgium % Denmark Italy % Italy % Belgium Belgium % Spain % Hungary Spain % United Kingdom % Ireland Poland % Poland % Poland Austria % Denmark % Bulgaria Sweden % Austria % Lithuania Denmark % Ireland % Latvia Portugal % Hungary % Estonia Czech Republic % Czech Republic % Malta Ireland % Portugal % Romania Greece % Sweden % Cyprus Romania % Romania % Luxembourg Finland % Greece % Austria Hungary % Bulgaria % Slovenia Slovakia % Lithuania % Slovakia Lithuania % Slovakia % Czech Republic Slovenia % Finland % Greece Bulgaria % Slovenia % Finland Luxembourg % Latvia % Portugal Latvia % Luxembourg % Sweden Estonia % Estonia % Italy Cyprus % Cyprus % Germany Malta % Malta % United Kingdom

60 TRENDY VÝVOJE ZEMĚDĚLSKÉHO A POTRAVINÁŘSKÉHO TRHU V ČR A EU

61 ČR STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE

62 ČR STRUKTURA POTRAVINÁŘSKÉ PRODUKCE Zdroj: Panorama potravinářského průmyslu

63 ČR AZO S OSTATNÍMI ČS EU

64 ČR SKLADBA ZO Source: European Commission

65 Tabulka 2a Vývoj hodnoty a teritoriální struktury českého agrárního zahraničního obchodu v letech část 1. (v tis. Kč) Export Svět EU 28 EU15 EU13 Třetí země Průměrné meziroční tempo růstu 1,094 1,100 1,103 1,097 1,041 Import Svět EU 28 EU15 EU13 Třetí země Průměrné meziroční tempo růstu 1,075 1,081 1,073 1,098 1,042 Zdroj: ČSÚ, 2014

66 Tabulka 2c - Porovnání vybraných charakteristik českého agrárního obchodu s ostatními sledovanými subjekty AZO Export tempo růstu AZO Import tempo růstu Celkový Export tempo růstu Celkový Import tempo růstu Bilance AZO v mld. USD 2013 Podíl agrárního exportu na celkovém exportu Podíl agrárního importu na celkovém exportu CIS 1,254 1,153 1,108 1,141-20,70 6,01% 12,61% Czech Rep. 1,120 1,101 1,094 1,080-1,19 5,04% 6,55% EU13 1,151 1,117 1,100 1,080 11,11 9,75% 8,30% EU15 1,071 1,064 1,047 1,041-0,76 9,82% 10,16% EU-28 1,078 1,068 1,052 1,046 10,36 9,81% 9,92% OSVTE 1,083 1,068 1,055 1,049-11,78 8,61% 8,23% Svět 1,098 1,085 1,064 1,062 89,56 8,67% 7,99% EFTA 1,098 1,082 1,063 1,059 0,44 5,89% 7,59% Třetí země 1,113 1,100 1,071 1,072 79,21 8,01% 6,96% Rozvojové země 1,127 1,130 1,080 1, ,34 8,77% 7,54% Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty2014

67 Tabulka 3a Vývoj hodnoty a teritoriální struktury bilance českého agrárního zahraničního obchodu v letech část 1. (v tis. Kč) Svět EU 28 EU15 EU13 Třetí země Zdroj: ČSÚ, 2014 Tabulka 3b Vývoj hodnoty a teritoriální struktury bilance českého agrárního zahraničního obchodu v letech část 2. (v tis. Kč) Rozvojové země ESVO OSVTE SNS Zdroj: ČSÚ, 2014

68 Tabulka 2d - Agrární zahraniční obchod výše uvedených subjektů vzájemné srovnání na jednoho obyvatele vybrané charakteristiky AZO Export v USD/obyvatele AZO Export v USD/obyvatele 2013 Agrární export BI 2013/2005 AZO Import v USD/obyvatele 2013 Agrární import BI 2013/2005 AZO bilance v mld. USD 2005 AZO bilance v mld. USD 2013 CIS 159,02 5,95 232,73 3,03-50,20-73,71 Czech Rep. 770,80 2,41 884,37 2,09-103,29-113,57 EU13 690,56 3,13 585,50 2,46-17,68 105,06 EU ,21 1, ,10 1,59-43,53-1,89 EU ,14 1, ,71 1,66-37,92 20,44 OSVTE 703,17 1,80 712,50 1,61-51,26-9,33 Svět 199,53 1,92 186,96 1,75-2,98 12,57 EFTA 1 697,08 1, ,65 1,72-90,93 32,43 Třetí země 126,20 2,14 114,23 1,93-0,09 11,97 Rozvojové země 91,15 2,35 73,87 2,40 7,95 17,28 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty2014

69 Teritoriální struktura českého AZO

70 Tabulka 4a Nejvýznamnější partneři českého agrárního exportu Země mil. Kč % mil. Kč % Slovensko , ,60 25,6 Německo , ,80 20,3 Polsko , ,00 10,6 Itálie , ,00 6,9 Rakousko , ,20 5,9 Maďarsko , ,50 4,2 Spojené království , ,50 3,3 Francie , ,90 3 Nizozemsko , ,20 2,2 Rumunsko 813 1, ,80 1,8 Rusko , ,80 1,5 Belgie , ,40 1,5 Celkem ,57 84, ,70 86,8 Zdroj: UZEI, 2014

71 Tabulka 5 Nejvýznamnější partneři českého agrárního importu Země mil. Kč % mil. Kč % Německo ,11 23, ,30 23,5 Polsko ,74 12, ,00 15,9 Slovensko 8 582,58 8, ,00 8 Nizozemsko 4 811,32 4, ,40 6,4 Itálie 5 819,18 6, ,20 5,3 Španělsko 5 682,27 5, ,20 5,1 Rakousko 4 385,08 4, ,90 4,1 Maďarsko 3 711,45 3, ,70 4,1 Francie 3 502,62 3, ,60 3,7 Belgie 2 490,31 2, ,20 2,9 Brazílie 2 061,72 2, ,00 1,8 Spojené království 1 191,63 1, ,60 1,6 Čína 1 255,87 1, ,50 1,4 Turecko 746,80 0, ,80 1,2 Dánsko 1 340,64 1, ,70 1,1 Spojené státy 1 845,84 1, ,10 1,1 Celkem ,16 84, ,10 87,1 Zdroj: UZEI, 2014

72 Tabulka 4b Vývoj salda ve vztahu k nejvýznamnějším exportním partnerům Bilance AZO v mil. Kč 2005 Bilance AZO v mil. Kč 2013 Slovensko , ,60 Německo , ,50 Polsko , ,00 Itálie , ,80 Rakousko -671, ,30 Maďarsko 128,60-684,20 Spojené království 569, ,90 Francie , ,70 Nizozemsko , ,20 Rumunsko ,70 Rusko ,10 Belgie , ,80 Zdroj: UZEI, 2014

73 Komoditní struktura českého AZO

74 Tabulka 6 Komoditní struktura českého agrárního exportu vývoj v letech Vývoz v tis. Kč HS GeoMean Svět ,078 Svět ,085 Svět ,072 Svět ,085 Svět ,151 Svět ,150 Svět ,160 Svět ,208 Svět ,092 Svět ,013 Svět ,084 Svět ,106 Svět ,098 Svět ,145 Svět ,023 Svět ,081 Svět ,049 Svět ,091 Svět ,160 Svět ,077 Svět ,053 Svět ,122 Svět ,147 Svět ,287 Zdroj: ČSU, 2014

75 Tabulka 7 Komoditní struktura českého agrárního importu vývoj v letech Dovoz v tis. Kč HS GeoMean Svět ,112 Svět ,089 Svět ,062 Svět ,021 Svět ,086 Svět ,073 Svět ,068 Svět ,067 Svět ,109 Svět ,066 Svět ,063 Svět ,045 Svět ,063 Svět ,091 Svět ,106 Svět ,092 Svět ,091 Svět ,042 Svět ,138 Svět ,085 Svět ,090 Svět ,140 Svět ,066 Svět ,174 Zdroj: ČSU, 2014

76 Tabulka 8 Komoditní struktura bilance českého agrárního zahraničního obchodu vývoj v letech Bilance v tis. Kč HS Svět Svět Svět Svět Svět Svět Svět Svět Svět Svět Svět Svět Svět Svět Svět Svět Svět Svět Svět Svět Svět Svět Svět Svět Zdroj: ČSU, 2014

77 ČR Zdroj: ÚZEI PODÍL DOVOZU NA SPOTŘEBĚ V ČR % Ryby a rybí výrobky Těstoviny Ovoce a výrobky mírného pásma Graf 14 - Podíl dovozu jednotlivých komodit na jejich celkové spotřebě v roce 2011 (%) Maso vepřové Přírodní sýry, tvarohy Tavené sýry Drůbež Máslo Vejce vč. vaječných hmot Kysané mléčné výrobky Maso hovězí Limonády Pekárenské výrobky Cukr Minerálky, sodové vody Mléko konzumní a smetany Ovocné a zeleninové šťávy

78 ČR PODÍL DOVOZU NA SPOTŘEBĚ TREND 2007 vs % Maso hovězí Maso vepřové Graf 15 - Porovnání podílu dovozu vybraných potravin na spotřebě v letech 2007 a 2011 (%) Drůbež Ryby a rybí výrobky Mléko konzumní a smetany Kysané mléčné výrobky Tavené sýry Přírodní sýry, tvarohy Vejce vč. vaječných hmot Máslo Těstoviny Pekárenské výrobky Cukr Ovoce a výrobky mírného pásma Limonády Minerálky, sodové vody Zdroj: ÚZEI

79 Tabulka 10 Krytí agrárního importu agrárním exportem Krytí importu exporte m HS Bazic ký index 2008/ Bazický index 2013/ 2009 Svět 1 367,70% 391,20% 419,40% 328,10% 0,89 237,00% 260,50% 277,30% 364,60% 1,54 Svět 2 28,60% 25,00% 26,90% 29,00% 1,01 24,10% 25,50% 27,30% 27,40% 1,14 Svět 3 70,30% 69,90% 63,00% 63,70% 0,91 57,50% 63,80% 65,60% 63,50% 1,10 Svět 4 144,80% 147,40% 148,40% 144,90% 1,00 122,10% 117,50% 126,90% 133,90% 1,10 Svět 5 45,70% 50,50% 44,00% 45,50% 1,00 52,90% 47,90% 54,40% 57,80% 1,09 Svět 6 12,60% 12,70% 9,10% 9,30% 0,74 9,80% 11,70% 14,30% 27,20% 2,78 Svět 7 19,40% 21,90% 21,20% 22,40% 1,15 21,70% 22,20% 25,80% 23,10% 1,06 Svět 8 27,80% 19,50% 20,80% 19,90% 0,72 21,10% 21,20% 24,90% 28,20% 1,34 Svět 9 35,70% 41,30% 40,80% 39,90% 1,12 41,80% 49,10% 59,20% 57,80% 1,38 Svět ,40% 239,40% 273,80% 310,40% 0,53 473,00% 370,50% 427,80% 396,50% 0,84 Svět ,90% 311,20% 219,10% 290,80% 0,93 281,70% 233,00% 255,80% 204,40% 0,73 Svět ,00% 125,20% 312,60% 296,20% 1,53 302,60% 170,40% 165,10% 174,90% 0,58 Svět ,10% 125,60% 85,40% 74,30% 0,51 144,80% 131,00% 109,90% 131,90% 0,91 Svět 14 15,00% 17,20% 9,70% 14,60% 0,97 9,70% 14,60% 44,20% 31,50% 3,25 Svět 15 55,70% 61,20% 86,70% 72,60% 1,30 60,80% 91,60% 134,00% 110,30% 1,81 Svět 16 63,10% 56,20% 54,90% 63,90% 1,01 70,40% 72,40% 87,80% 92,70% 1,32 Svět ,30% 176,20% 99,70% 150,70% 0,68 119,90% 138,60% 146,70% 149,20% 1,24 Svět 18 54,30% 57,50% 58,50% 66,50% 1,22 58,20% 56,40% 66,40% 68,80% 1,18 Svět 19 50,40% 54,20% 57,10% 63,80% 1,27 58,40% 65,10% 71,30% 79,80% 1,37 Svět 20 42,20% 40,80% 39,10% 34,20% 0,81 32,10% 31,80% 41,80% 43,40% 1,35 Svět 21 71,40% 69,60% 76,10% 86,50% 1,21 90,80% 82,10% 80,80% 84,70% 0,93 Svět ,20% 104,80% 110,50% 104,60% 1,01 104,50% 99,80% 94,20% 102,10% 0,98 Svět 23 40,50% 43,80% 51,00% 53,30% 1,32 44,10% 64,60% 72,50% 78,10% 1,77 Svět 24 72,40% 48,90% 72,20% 207,10% 2,86 156,50% 157,50% 128,90% 137,50% 0,88 Cel ke m 75,80% 69,70% 74,90% 81,50% Zdroj: UZEI, Smutka, ,08 76,10% 75,20% 85,90% 87,00% 1,14

80 Tabulka 11 Konkurenceschopnost českého agrárního exportu ve vztahu k zemím EU28 LFI index HS ,982 2,142 2,832 2,773 3,919 3,004 4,729 4,092 3, ,104 2,146 1,858 1,717 1,479 1,526 1,675 1,498 1, ,657 0,591 2,631 2,618 2,232 1,181 0,553 1,250 1, ,172-0,308 0,244 2,294 1,858 2,290 1,909 1,388 1, ,698 3,385 2,755 2,011 1,626 1,417 1,632 0,790 1, ,191 2,196 0,463 1,099 0,575 0,904 0,815 0,862 0, ,463-0,225 0,168-0,432-0,632 0,418-0,413 1,135 0, ,717 0,885 0,680 0,982 0,920 0,639 0,674 0,604 0, ,114-0,137-0,131-0,179 0,133 0,124 0,147 0,244 0, ,889 1,337 1,279 0,765 1,237 0,861-0,215 0,066 0, ,362 0,466 0,305 0,300 0,269 0,388 0,411 0,356 0, ,090 0,111 0,061-0,003 0,164 0,155 0,106 0,053 0, ,150-0,068-0,168-0,022 0,458 0,127 0,313-0,099 0, ,005-0,004-0,004-0,004-0,005-0,006-0,022-0,012-0, ,078-0,038-0,139-0,114-0,072-0,120-0,068-0,100-0, ,234-0,191-0,339-0,395-0,301-0,078-0,198 0,010-0, ,696-1,181-1,072-1,263-1,504-0,491-0,346-0,524-0, ,322-0,845-0,970-1,070-1,036-0,750-0,849-0,940-0, ,794-0,491-0,749-0,685-0,691-0,776-0,783-0,743-0, ,244-0,999-1,100-1,158-1,109-1,041-1,058-0,920-0, ,953-0,859-0,979-1,221-1,178-1,166-0,911-0,843-0, ,937-1,906-1,714-1,809-1,607-1,609-1,405-1,381-1, ,611-2,704-2,625-2,447-2,370-2,643-2,251-2,060-2, ,262-3,302-3,286-3,758-4,367-4,352-4,446-4,723-4,617 Zdroj: vlastní výpočty, 2014

81 Tabulka 12 Konkurenceschopnost českého agrárního exportu ve vztahu k třetím zemím LFI index HS ,575 7,698 10,941 8,188 5,699 6,892 8,647 9,276 9, ,570 4,509 1,556 1,806 3,678 3,519 3,038 5,159 4, ,701 4,365 4,846 4,252 2,796 3,327 2,537 2,620 2, ,453 3,637 4,220 4,885 4,873 3,878 3,171 2,385 2, ,269-0,098 0,163 0,448 0,155 0,751 0,861 1,165 1, ,311-1,068-0,507-0,837-0,204-0,052 0,252 0,058 1, ,152 1,769 1,752 1,498 2,511 2,373 2,186 2,592 1, ,365 0,381 0,410 0,855 0,686 1,270 1,993 2,087 1, ,190 0,723 0,238 0,296 1,528 1,290 1,252 0,873 0, ,613-0,549 0,119 0,137-0,248-0,064 0,325 0,432 0, ,036-0,035-0,034-0,033-0,051-0,053-0,046-0,041-0, ,067 4,700 0,661 0,040 0,305 0,257 0,350 0,643-0, ,417-2,758-2,489-0,695-0,059-1,371-1,006-1,249-0, ,000-0,417-0,355-0,453-0,522-0,485-0,508-0,493-0, ,788-0,627-0,059 0,083-0,278-0,607-0,574-0,266-0, ,655-0,644-0,453-0,522-0,471-0,416-0,557-0,621-0, ,820 0,339 1,638 1,755 3,056 2,168 0,141-0,891-1, ,319-1,377-2,055-2,284-2,094-1,900-1,673-1,538-1, ,906-1,177-2,102-1,397-1,894-1,439-1,041-1,497-1, ,900-2,290-2,827-2,370-2,806-3,070-2,186-1,979-1, ,036-1,971-1,496-1,582-1,964-2,413-2,921-2,886-2, ,082-1,696-2,146-1,962-2,191-1,613-2,539-3,650-2, ,061-2,605-2,328-2,449-2,728-2,853-2,928-3,308-3, ,861-10,808-9,692-9,659-9,778-9,390-8,775-8,871-10,025 Zdroj: vlastní výpočty, 2014

82 ČR TRENDY TRH POTRAVIN Geografická poloha, tvar a menší rozloha ČR doprovázená postupným rozvojem dálniční sítě, železniční a vodní dopravy vytvářejí vhodné podmínky pro oboustranný transport zemědělského a potravinářského zboží, zejména ve vztahu k sousedním zemím. Trvalou komparativní nevýhodou pro ČR však zůstává, že nemá přímý přístup k mořským přístavům. Trvalý růst světové poptávky po potravinách, související s růstem světové populace, doprovázený strukturálními změnami ve spotřebě potravin (zvýšení poptávky po více zpracovaných výrobcích spolu s jejich vyšší výživovou hodnotou, dále po hotových jídlech, internacionalizovaných výrobcích i specialitách, biopotravinách apod.). Vývoj reálné kupní síly v EU se může projevit ve větším důrazu spotřebitelů na kvalitativní parametry cenově konkurenceschopných potravinářských výrobků. Fiskální situace ČR může ve svých důsledcích vést ke snižování objemu veřejných výdajů do potravinářství, resp. změnám daňové zátěže. Rozvojovým impulzem by se i přes pokles domácí poptávky po krmivech měl stát růst poptávky po krmivech ve světě (zejména v Číně, Brazílii a Indii), doprovázený snižováním podílu obilovin a růstem poptávky po olejnatých šrotech. Zdroj: MZe

83 ČR TRENDY INOVACE Aktivní participace v rámci Evropského inovačního partnerství (EIP), s vědomím skutečnosti, že současný inovační potenciál v ČR je více založen na přijímání inovací z vnějšku. Zlepšení vazeb mezi domácím výzkumem a transferem jeho výstupů do praxe. Inovace se vztahem k domácímu potravinářskému/zpracovatelskému průmyslu, bez ohledu na způsob jejich zajištění (provenienci): nanotechnologie; bezodpadové, resp. nízkoodpadové technologie a problematika food waste ; uplatnění tzv. druhé generace biopaliv; rozvoj využití zem. prod. ve farmaceutickém, stavebním, text. a obal. průmyslu; eliminace náhražek; rozvoj marketingových systémů typu Česká potravina ; Zdroj: MZe

84 ČR VÝZVY ZPRACOVÁNÍ MASA Zdroj: MZe

85 ČR VÝZVY ZPRACOVÁNÍ MLÉKA Zdroj: MZe

86 ČR VÝZVY ZPRACOVÁNÍ OVOCE A ZELENINY

87 ČR PŘIDÁVÁNÍ HODNOTY UVÁDĚNÍ NA TRH, INOVACE POVĚDOMÍ PŘIDANÁ HODNOTA PŮVOD ZPRACOVÁNÍ KVALITA KUPNÍ SÍLA KONKURENCESCHOPNÝ PRODUKT ODLIŠNOST

88 1 EUR/KG 4 EUR/KG 14 EUR/KG Source: for illustration purposes, based on internet search

89 Ekologické zemědělství

90 EU & TRENDY V EKOLOGICKÉ PRODUKCI DYNAMIKA V REGIONECH SVĚT CELKEM

91 TOP 10 zemí s největšími plochami organického zemědělství TOP 10 zemí s nejvyšší dynamikou růstu ekologického zemědělství růst ploch

92 TOP 10 zemí s nejvyšším podílem ekologického zemědělství na celkových plochách zemědělské půdy

93 EU & TRENDY V EKOLOGICKÉ PRODUKCI VYUŽITÍ PŮDY V RÁMCI EZ DYNAMIKA V REGIONECH

94 EU & POTENCIÁL TRHŮ POTRAVIN EZ ZEMĚ S NEJVĚTŠÍM TRHEM POTRAVIN EZ TRŽBY V ZEMÍCH EU

95 Evropský a Unijní trh s organickými produkty - vývoj

96 Dynamika trhu s produkty ekologického zemědělství v EU

97 EU & POTENCIÁL TRHŮ POTRAVIN EZ PODÍL POTRAVIN EZ NA CELKOVÝCH TRŽBÁCH

98 Důležitost inovací

99 Zemědělské produkce World agricultural production and population development in Years agricultural production (billion tonnes) population (billion inhabitants)

100 Vývoj populace konstantní růst

101 Populace a zemědělství trvalý růst

102 Intenzifikace produkce

103 Příklad intenzifikace v oblasti produkce obilovin

104 Intenzifikace zemědělské produkce Available land/cap development World (in hectares) available arable land per capita available agricultural land per capita total available area per capita Agricultural production per one hectare of agricultural land Animals (head) Poultry (1000 head) Crops production (tonnes) Animal production (tonnes)

105 Spotřeba hnojiv - vývoj

106 Pesticidy

107 Zemědělská technika

108 Vývoj v oblasti produktivity práce a půdy

109 Investice

110 Struktura investic

111 Výzkum

112 Výdaje na vědu, výzkum a inovace

113 Intenzita výzkumu v oblasti potravinářství a zemědělství

114 Podpora výzkumu v oblasti potravinářství a zemědělství z veřejných zdrojů

115 Děkujeme za pozornost.