Česká zemědělská univerzita v Praze

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Česká zemědělská univerzita v Praze"

Transkript

1 Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 216/2007 Sb. PLÁN OBLASTI POVODÍ OHŘE A DOLNÍHO LABE červen 2009

2 Náležitosti vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví 1. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů) Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how) Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu Vlivy koncepce na veřejné zdraví Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci

3 1. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím. V České republice má plánování v oblasti vod dlouholetou tradici. Hlavní rámec jednotné politiky České republiky v oblasti vod představuje Plán hlavních povodí České republiky pro období Plán hlavních povodí České republiky stanoví rámcové cíle v uvedených oblastech, hlavní principy a zásady státní politiky k prosazování vytyčených cílů. K jejich dosažení navrhuje rámcové programy opatření, při současné harmonizaci veřejných a zohlednění sociálních a ekonomických souvislostí. Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, jejímž cílem je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy v oblastech ochrany vod jako složky životního prostředí, trvale udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro zásobování pitnou vodou a konečně ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod. Pořizovatelem Plánu hlavích povodí České republiky je Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, dotčenými ústředními správními úřady a krajskými úřady. Plán hlavních povodí České republiky je zpracován pro tři hlavní povodí povodí Labe, povodí Moravy včetně dalších přítoků Dunaje a povodí Odry. Plány oblastí povodí, které přímo vychází z Plánu hlavních povodí České republiky, pořizují správci povodí podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady pro 8 oblastí povodí vymezených vyhláškou č. 292/2002 Sb. Pořizovatelem Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe je Povodí Ohře, státní podnik ve spolupráci s krajskými úřady Středočeského, Plzeňského, Karlovarského, Ústeckého a Libereckého kraje. Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe se zpracovává ve třech etapách (přípravné práce, návrh Plánu oblasti povodí, konečný návrh plánu oblasti povodí) a nejpozději každých 6 let ode dne jeho prvního schválení se přezkoumává a aktualizuje. Zároveň Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. Návrh Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe je sestaven pro první šestileté plánovací období na léta 2010 až Základními pracovními jednotkami Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe jsou vodní útvary vymezené jak pro vody povrchové, tak i pro vody podzemní. Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe stanoví pro tyto vodní útvary konkrétní cíle na základě rámcových cílů a rámcových programů opatření PHP ČR, potřeb a zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, potřeb užívání těchto vod a program opatření, které jsou nutné k dosažení konkrétních cílů. Plán oblasti povodí Ohře a dolní Labe je členěn v souladu s přílohou č. 2 vyhlášky č. 142/2005 Sb. o plánování v oblasti vod. Každá část Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe obsahuje textovou část, tabulkovou část a část grafickou. Kapitoly C a D obsahují navíc speciální část listy opatření. Nedílnou součástí Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe jsou schválené dokumenty zpracované v rámci I. etapy Přípravné práce časový plán a harmonogram prací pro zpracování Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe a Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v oblasti povodí Ohře a dolního Labe, včetně výchozího vymezení silně ovlivněných vodních útvarů a výchozích návrhů zvláštních cílů ochrany vod.

4 Cíle stanovené v Plánu oblasti povodí Ohře a dolní Labe k ochraně vod jako složky životního prostředí vychází především z Plánu oblasti povodí České republiky (PHP), z předpisů EU, zejména Rámcové směrnice. Environmentální cíle jsou definovány jednak v Rámcové směrnici a zároveň v PHP následovně: zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod, zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod (s výjimkou umělých a silně ovlivněných vodních útvarů) a dosažení jejich dobrého stavu, zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu, cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutriety a organickými látkami, tj. zastavení nebo postupné odstranění emisí těchto látek a zabránění jejich vnosu z plošných zdrojů, zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod, zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním a dosažení dobrého stavu těchto vod, odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných látek a jiných závadných látek jako důsledků dopadů lidské činnosti, za účelem snížení znečištění podzemních vod, sledování vývoje stavu a zásob podzemních vod a možnosti jejich využití. Dalším cílem respektující závěry jednání Mezinárodní komise pro ochranu Labe k Předběžnému přehledu významných problémů nakládání s vodami zjištěných v mezinárodní oblasti povodí Labe, je: významné snížení eutrofizace Severního moře, postupnou redukcí znečištění povrchových vod živinami (dusík, fosfor) v mezinárodní oblasti povodí Labe Cíle ochrany před negativními dopady extrémních hydrologických situací a pro zlepšování vodního režimu krajiny jsou formulovány takto: snížit počet povodněmi ohrožených obyvatel a omezit ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot při prioritním uplatňování principu prevence. Pro ochranu před negativními účinky sucha - postupně se přizpůsobit předpokládané změně klimatu. Ke zpracování Plánu oblasti povodí Ohře a dolní Labe byly použity mapové podklady ze zdrojů pořizovatele, materiály dostupné na webových stránkách ústředních správních úřadů a krajů - územní plány velkých územních celků (ÚP VÚC), programy rozvoje krajů, plány rozvoje vodovodů a kanalizací krajů a koncepční dokumenty jako jsou územní energetické koncepce a další materiály, které lze uplatnit ve vztahu k plánům oblasti povodí. A dále materiály doplňující problematiku plánování v oblasti vod, které byly vytvořeny zpracovatelem Plánu oblasti povodí Ohře a dolní Labe. Národní úroveň: Plán hlavních povodí České republiky (2007) Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004) Státní politika životního prostředí ČR ( ) Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU ( ) Koncepce vodohospodářské politiky MZe po vstupu do EU ( ) 4

5 Operační program Rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství ( ) Akční plán výstavby rybích přechodů (1999) Horizontální plán rozvoje venkova ČR na období Agroenviromentální opatření Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století a zněj odvozené krajské programy Zdraví 21 Státní surovinová politika (2004) Státní energetická koncepce (2004) Národní rozvojový plán ČR ( ) Národní rozvojový plán ČR ( ) Program rozvoje venkova ( ) Operační program Životního prostředí ( ) Operační program Rybářství ( ) Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR (1999) Akční program zdraví a životní prostředí České republiky (1998) Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie pro roky Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) Dopravní politika ČR ( ) Strategie hospodářského růstu ČR na léta Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky (2003) Národní lesnický program pro období do roku 2013 (2008) Regionální úroveň: Povodňový plán Libereckého kraje Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Libereckého kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Povodňový plán Středočeského kraje Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací pro území Středočeského kraje Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Středočeského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje Povodňový plán Plzeňského kraje Plán odpadového hospodářství Plzeňského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Plzeňského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje Povodňový plán Karlovarského kraje Plán odpadového hospodářství Karlovarského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Karlovarského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Karlovarského kraje Povodňový plán Ústeckého kraje Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Ústeckého kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Ústeckého kraje 5

6 2. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce. Území oblasti povodí Ohře a dolního Labe leží v severozápadní části ČR a statutárně se dotýkají Karlovarského, Ústeckého, Libereckého, ale i Středočeského kraje a okrajově Plzeňského kraje. Popis složek životního prostředí v oblastí povodí Ohře a dolního Labe vychází z dílčích stavů životního prostředí významně zastoupených krajů. Ovzduší Emise V pojetí zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých zákonů (zákon o ochraně ovzduší), v platném změní, dělíme zdroje znečišťování ovzduší na stacionární (zvláště velké, velké, střední a malé) a mobilní. Zvláště velké, velké a střední zdroje jsou sledovány jako bodové zdroje jednotlivě, malé zdroje plošně na úrovni obcí, mobilní zdroje liniově a plošně na úrovni krajů. Údaje o emisích znečišťujících látek a další technické údaje o zdrojích znečištění ovzduší jsou evidovány v databázích REZZO (Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší). Významně jsou sledována množství emisí základních znečišťujích látek, a to emise TZL, SO 2, NO x, CO, VOC těkavé organické látky a NH 3 (tabulka č.1), v pohledu emisních stropů. Tabulka č. 1 Emise hlavních znečišťujících látek v České republice podle vybraných krajů 2006 (REZZO 1-4) ** TZL SO 2 NO x CO VOC* NH 3 * [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] Středočeský 10837, , , , ,9 8539,5 Karlovarský 2327, , , ,8 5251,8 729,5 Ústecký 5516, , , , ,6 2698,8 Liberecký 2033,8 3469,9 5137, ,9 6758,3 1141,8 *emise VOC a NH3 rozpočteny do krajů odborným odhadem **emise z přeshraniční dopravy nejsou do jednotlivých krajů rozpočítány 6

7 V Karlovarském kraji dochází k významnému vypouštění emisí SO 2 a NOx z velkých a zvláště velkých zdrojů znečištění. Největším producentem emisí CO a TZL jsou v kraji mobilní a malé stacionární zdroje. Malé zdroje tvoří také rozhodující část emisí VOC. V roce 2007 došlo k výraznému zvýšení emisí SO 2, protože bylo odstaveno odsiřovací zařízení na zvláště velkém spalovacím zdroji znečišťování ovzduší (Teplárna provozovatele Sokolovská uhelná divize Vřesová) z důvodu výstavby dalšího stupně odsiřování. Avšak v tomto případě nebylo ohroženo plnění doporučeného emisního stropu. Vývoj emisní situace v Karlovarském kraji ukazuje obrázek č. 1. Obrázek č. 1 - Relativní vývoj emisí základních znečišťujících látek a struktura jejich zdrojů v Karlovarském kraji Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, ORP, CDV, VÚZT, ČSÚ Velkými zdroji emisí v Ústeckém kraji jsou především elektrárny, teplárny, povrchové doly a provozy chemického, strojírenského a papírenského průmyslu a průmyslu stavebních hmot. Zdrojem emisí je i zemědělství. Z hlediska znečišťování ovzduší nabývá na významu vzhledem ke svému rychlému rozvoji automobilová silniční doprava. V případě doporučených hodnot krajských emisních stropů pro SO 2 a NOx jsou na území kraje tyto hodnoty stále ještě překračovány. U těkavých organických látek (VOC) a amoniaku (NH 3 ) jsou emisní hodnoty v roce 2007 o 36 %, resp. o 35 % nižší než hodnoty stropů k roku Tabulka č. 2 popisuje emisní stavy v Ústeckém kraji. 7

8 Obrázek č. 2 - Relativní vývoj emisí základních znečišťujících látek a struktura jejich zdrojů v Ústeckém kraji Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, ORP, CDV, VÚZT, ČSÚ Emisní bilance zdrojů Libereckého kraje má v posledních letech vyrovnaný charakter (obrázek č. 3). Provozovatelé zdrojů postupně používají ekologické, šetrné technologie včetně zařízení na snižování emisí. K dobré emisní bilanci přispívá i to, že v kraji nejsou provozy s významným dopadem na znečišťování ovzduší (elektrárny, slévárny, chemický průmysl apod.). Za významné zdroje znečišťování ovzduší lze považovat sklářské provozy, centrální zdroje tepla, lakovny a zemědělské provozy. Největším producentem znečišťujících látek zejména v oblasti Frýdlantska a Liberecka je elektrárna Turow na území Polska. V rámci České republiky patří Liberecký kraj k oblastem s nízkou produkcí znečišťujících látek. Obrázek č. 3 - Relativní vývoj emisí základních znečišťujících látek a struktura jejich zdrojů v Libereckém kraji Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, ORP, CDV, VÚZT, ČSÚ 8

9 Emisní situace ve Středočeském kraji, v pohledu území povodí dolního Labe, je ovlivňována nárůstem silniční dopravy a také částečným návratem ke spalování pevných paliv v lokálních topeništích, výstavbou logistických areálů s rozšiřováním stávajících zdrojů emisí (obrázek č. 4). Obrázek č. 4 - Relativní vývoj emisí základních znečišťujících látek a struktura jejich zdrojů ve Středočeském kraji Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, ORP, CDV, VÚZT, ČSÚ Imise Hodnocení úrovně znečištění ovzduší vychází z monitorování koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry v síti měřicích stanic. Při hodnocení úrovně znečištění ovzduší je především sledován vztah zjištěných imisních hodnot k příslušným imisním limitům a cílovým imisním limitům. Hodnoty imisních limitů, cílových imisních limitů, mezí tolerance a dalších podmínek sledování a vyhodnocování kvality ovzduší stanovuje nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, které je prováděcím právním předpisem již zmíněného zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Imisní limity stanovují přípustné hodnoty pro oxid siřičitý, suspendované částice frakce PM10, oxid dusičitý a oxidy dusíku, oxid uhelnatý, benzen a olovo. Cílové imisní limity se dotýkají troposférického ozonu, kadmia, arzenu, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren). Celkové hodnocení kvality ovzduší pro rok 2007 je příznivé. V tomto roce nebyla žádná část území kraje definována jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší*, podobně jako v roce Ve srovnání s rokem 2005, kdy oblasti kraje se zhoršenou kvalitou ovzduší zaujímaly 4 9

10 % území kraje, došlo ke zlepšení kvality ovzduší. V roce 2007 nebylo na měřicích stanicích na území Karlovarského kraje zaznamenáno žádné překročení cílových imisních limitů sledovaných znečišťujících látek ovzduší (kromě přízemního ozonu, který byl překročen na jedné stanici (Přebuz) ze dvou, na kterých je měření této látky na území kraje realizováno). Pouze na 0,9 % území kraje je ustanovena oblast s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví**. Ve srovnání s rokem 2006, kdy takto byla definována 4 % území kraje, došlo ke zlepšení. Naopak v roce 2005 nebylo žádné území takto definováno za tuto oblast. Mapa č. 1 - Oblasti kraje s překročenými imisními (a) a cílovými limity (b) pro ochranu zdraví, 2007 a) b) Zdroj: ČHMÚ V roce 2007 byl na několika (8 z 23) měřicích stanicích na území Ústeckého kraje překročen denní imisní limit pro suspendované částice PM10, na stanici Litvínov byl překročen denní imisní limit pro oxid siřičitý a na stanici Ústí nad Labem Všebořická byl překročen roční limit pro oxid dusičitý. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší* v roce 2007 zaujímaly 4,1 % území kraje. V porovnání s předchozími lety, kdy v roce 2005, resp zaujímaly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 62,5 % resp. 42 % území kraje, tak došlo ke zlepšení. V roce 2007 byl na většině (9 z 12) měřicích stanic překročen cílový imisní limit pro ozon a na 3 stanicích z 5 byl překročen limit pro benzo(a)pyren (Teplice, Most a Litoměřice ZÚ). Oblasti s překročenými cílovými imisními limity** pro ochranu zdraví zaujímaly 5,3 % území kraje. Ve srovnání s rokem 2006 (14 % území kraje) se jedná o zlepšení; naopak v roce 2005 zaujímaly tyto oblasti pouze 2,4 % území kraje. 10

11 Mapa č. 2 - Oblastí kraje s překročenými imisními (a) a cílovými limity (b) pro ochranu zdraví, 2007 a) b) Zdroj: ČHMÚ Na území Libereckého kraje nebylo v roce 2007 na žádné měřící stanici zaznamenáno překročení imisních limitů sledovaných znečišťujících látek ovzduší. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší* byly na 0,9 % území kraje. Ve srovnání s předchozími lety, kdy v roce 2005, resp zaujímaly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 42,2 %, resp. 4 % území kraje, tak došlo k zlepšení. V roce 2007 bylo na stanici Liberec město zaznamenáno překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren, která je jedinou stanicí, kde je koncentrace této látky na území kraje sledována. Dále byl překročen limit pro kadmium na jedné stanici (Tanvald) ze čtyř, kde je kadmium sledováno. Přízemní ozon je měřen v kraji na dvou stanicích; k překročení limitu došlo na stanici Souš. Jako oblast s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví** bylo vymezeno 2,7 % území kraje. V porovnání s rokem 2006 (1 %) se jedná o mírné zhoršení. Naopak v roce 2005 bylo touto oblastí definováno 8 % území kraje. 11

12 Mapa č. 3 - Oblasti kraje s překročenými imisními (a) a cílovými limity (b) pro ochranu zdraví, 2007 a) b) Zdroj: ČHMÚ V roce 2007 byl na území Středočeského kraje překročen denní imisní limit pro ochranu zdraví pro suspendované částice PM10 na 7 stanicích z 16. Na jedné stanici (Stehelčeves) byl překročen i roční imisní limit pro PM10. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší* zaujímaly 4,5 % území kraje. V porovnání s předchozími lety, kdy v roce 2005, resp zaujímaly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 51,5 %, resp. 38 % území kraje, tak došlo ke zlepšení kvality ovzduší. V roce 2007 byl překročen cílový imisní limit pro ochranu zdraví pro benzo(a)pyren na obou stanicích, na kterých bylo měření koncentrací této látky realizováno (Kladno-Švermov, Brandýs nad Labem). Na 2 stanicích z 9 došlo i k překročení cílového imisního limitu pro arsen (Kladno-Švermov a Stehelčeves). Na 2 stanicích (Mladá Boleslav, Ondřejov) ze 3 byl překročen i limit pro přízemní ozon. Oblasti s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví** zaujímaly 5,3 % území kraje. V porovnání s rokem 2006 (8 % území kraje) se jedná o zlepšení; naopak v roce 2005 zaujímaly tyto oblasti pouze 0,3 % území kraje. 12

13 Mapa č. 3 - Oblasti kraje s překročenými imisními (a) a cílovými limity (b) pro ochranu zdraví, 2007 a) b) Zdroj: ČHMÚ * Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu pro ochranu lidského zdraví u jedné nebo více znečišťujících látek (oxid siřičitý, suspendované částice PM10, oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý a benzen). ** Platí pro kadmium, arsen, nikl a benzo(a)pyren. Ozon není do celkového hodnocení zahrnut z důvodu překročení jeho cílového imisního limitu na většině území České republiky. Imisní a cílové imisní limity (LV a TV) jsou ustanoveny nařízením vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Výběr měřicích stanic pro vyhodnocení kvality ovzduší: Stanice byla vybrána, pokud byl alespoň jednou na ní překročen imisní limit nebo byla zařazena alespoň jednou mezi pět nejhorších lokalit v kraji v dané charakteristice. 13

14 Voda Kvantitativní údaje Srážkové poměry v oblasti povodí Ohře a dolního Labe jsou obdobně jako teplotní poměry značně ovlivněny orografickým členěním a zejména nadmořskými výškami, proto je rozdělení srážek v oblasti povodí místně velmi nerovnoměrné. Dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek v této oblasti povodí (657 mm) je přibližně v úrovni průměrného úhrnu ČR. Průměrný roční úhrn srážek ČR- 661 mm. Nejnižší srážky v této oblasti jsou na Žatecku (dešťový stín Krušných a Doupovských hor), kde dlouhodobý průměr činí kolem mm, nejvyšší jsou v oblasti Klínovce v Krušných horách více než 1000 mm. Více než 16 % z celkové plochy povodí má průměrný roční srážkový úhrn menší než 500 mm, většina území (kolem 61 %) má roční srážkový úhrn v rozmezí mm. V oblasti povodí Ohře a dolního Labe bylo v roce 2006 ve vodohospodářské bilanci evidováno celkem 137 odběrů povrchové vody. Vodohospodářská bilance eviduje všechny odběry povrchové vody nad 6000 m 3 /rok nebo 500 m 3 /měsíc. Celkem bylo v roce 2006 z útvarů povrchových vod odebráno téměř 619,0 mil. m 3 vody. Největší podíl připadá na odběry pro energetiku 72,7 %, dále na průmysl 14,9 %. Odběr povrchové vody pro vodárenské využití činil v roce 2006 cca 9,0 % z celkového odebraného množství. Odběry v rámci důlní činnosti tvořily 3,0 %, na odběry pro zemědělství připadalo cca 0,4 % a na jiné využití připadlo méně než 0,1 %. Pro inventarizaci byly použity všechny odběry podzemních vod, ohlašované podle Vyhlášky 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. V roce 2005 bylo zaznamenáno 22 významných odběrů podzemních vod (nad 20 l/s). Celkově se jednalo o 1284,41 l/s. Znečišťování vody Jakost povrchových a podzemních vod, je na jedné straně ovlivňována znečišťováním z bodových zdrojů znečištění (kvalita i kvantita vod). Na druhé straně jakost povrchových i podzemních vod určuje plošné znečištění vod (pouze kvalita). Dalším faktorem ovlivňujícím jakost povrchových a podzemních vod je havarijní znečištění. 14

15 Zdroje bodového znečištění povrchových vod můžeme rozdělit podle původu vypouštění do několika sfér. Významnými bodovými znečištěními jsou sféry komunální, průmyslová, důlní, energetická, zemědělská a ostatní. Legislativní rámec tvoří především Nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Data o lokalizaci, množství a jakosti vypouštěných vod jsou každoročně ohlašována povinnými subjekty na základě ustanovení podle 22 vodního zákona č. 254/2001 Sb., Vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance a Vyhlášky č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Z hlediska typů plošného znečištění povrchových vod představuje nejvýznamnější zdroj zemědělství (dusík, fosfor a pesticidy) a následují vstupy atmosférickou depozici (dusík). Pro plošné znečištění dusíkem platí kombinované hodnocení, založené na kvantifikaci bilančního přebytku, který vstupuje do půdy v povodí vodního útvaru, spolu s vyhodnocením podílu plochy zranitelných oblastí (vymezených podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb. v platném znění). Bilanční přebytek dusíku se počítají jako rozdíly celkových vstupů dusíku ze zemědělských zdrojů a atmosférické depozice a výstupů daných denitrifikací a spotřebou dusíku rostlinami na zemědělských a lesních půdách. Plošné znečištění vod fosforem se hodnotí jako celkový vstup fosforu, který se dostává do vodního útvaru s erozním smyvem. Plošné znečištění povrchových vod vychází z alternativního vyhodnocení, které spočívají v určení podílu intenzivně využívaných zemědělských půd v povodí vodních útvarů. Bodové znečištění podzemních vod se odvíjí od inventarizace starých ekologických zátěží obsahující zvýšené koncentrace relevantních nebezpečných látek podle seznamu ukazatelů, relevantních pro hodnocení chemického stavu podzemních vod. Z hlediska dostupnosti nejlépe vyhovují údaje, uložené v Systému evidence zátěží životního prostředí (SEKM, dříve SEZ), který obsahuje v současné době nejrozsáhlejší databázi skládek a starých ekologických zátěží v ČR. SEKM obsahuje především data o starých ekologických zátěžích, na jejichž průzkum a sanaci byly vynaloženy prostředky MŽP ČR a Fondu národního majetku. Z hlediska určení významných bodových zdrojů znečištění jsou z údajů v databázi podstatné zejména identifikace a popis zátěže, dále sledované průzkumné a pozorovací objekty (vrty, studny apod.) v rámci jednotlivých zátěží a naměřené koncentrace jednotlivých 15

16 látek v těchto objektech. Identifikace významných zdrojů znečištění podle SEKM probíhala v následujících krocích: výběr zátěží spadajících do zájmové oblasti, tj. oblasti povodí Ohře a dolního Labe, eliminace zátěží bez dat o koncentracích polutantů v podzemních vodách, určení kriterií (látek, jejich koncentrací a relevantních měření) pro výběr zátěží potenciálně rizikových z hlediska stavu podzemních vod, určení rizikových zátěží, přiřazení rizikových zátěží útvarům podzemních vod, případně pracovních jednotek, ve kterých se rizikové zátěže nacházejí, zpracování přehledu znečišťujících látek s nadlimitní koncentrací pro každý útvar/pracovní jednotku podzemních vod. Významné vlivy týkajících se plošného znečištění podzemních vod lze shrnout do skupin látek: dusík, síra, pesticidy. Z hlediska typů plošného znečištění jsou nejvýznamnější vstupy ze zemědělství (dusík a pesticidy) a atmosférickou depozici (síra a dusík). U dusíku, kde podle platné legislativy již platí revize zranitelných oblastí na základě podrobných dat z monitoringu, se zpracovává jednak významnost plošného znečištění procentem plochy zranitelných oblastí na plochu útvarů/pracovních jednotek, dále se počítají koncentrace dusičnanů v podzemních vodách na základě simulačního modelu. U pesticidů nelze vzhledem ke změnám v aplikaci použít dostatečně vypovídající nepřímé hodnocení rizika z hlediska používání pesticidů na zemědělské půdě. Proto se vyčíslují procenta intenzivně obdělávané zemědělské půdy v útvaru nebo pracovní jednotce. Dále umocňují rizika acidifikace dusík a síra. Hodnocení se v rámci vlivu zjednodušuje na posouzení vlivu dusíku, protože v současné době díky odsíření všech tepelných elektráren na území České republiky síra přestává hrát v atmosférické depozici významnější úlohu. Síra se podílí na acidifikaci pouze v oblastech v minulosti dlouhodobě postižených, jako jsou Krušné hory, Jizerské hory a Krkonoše, a to ve formě síry vázané na půdní horizont. Vyhodnocení významnosti acidifikace se tak zakládá na kombinaci velikosti vstupů dusíku a zranitelnosti horninového prostředí vůči acidifikaci. 16

17 Jakost povrchových vod Karlovarský kraj V kraji bylo sledováno 22 profilů na vodních tocích Ohře, Teplá, Svatava, Rolava, Reslava, Odrava, Bystřice, Černá voda, Černá, Bílý Halštrov, Rokytnice, Chodovský potok a Lužní potok. Ve skupině A* byly nejvíce znečištěnými profily Chodovský potok-dvory a Ohře- Radošov. Ostatní profily na Ohři dosahovaly maximálně III. třídy. IV. třídy dosáhly sírany ve Svatavě. Obecně III. třídy nejčastěji dosahovaly ukazatele kyslíkového režimu. Nejlépe hodnoceným tokem byla Černá voda, kde i AOX dosáhly pouze II. třídy. Čistými toky byly i Lužní potok** a Rokytnice** nad přítokem Lužního potoka. Látky skupiny B nepřekročily hranice I. třídy, přestože se oproti loňskému roku rozšířilo spektrum sledovaných organických látek. Ve skupině C byly nejvíce znečištěny Chodovský potok-dvory, Ohře-Radošov a Bystřice-Ostrov nad Ohří. Nejvyšší koncentrace byly zjištěny u veškerého železa a arsenu. Ve skupině D překročilo limit V. třídy množství termotolerantních koliformních bakterií na Bystřici v Ostrově nad Ohří. IV. třídu měl tento ukazatel v profilu Ohře- Hubertus. Obrázek č. 5 - Podíl měřicích profilů ve třídách jakosti vod ČSN podle skupin ukazatelů A D v kraji [%], 2007 * Zatřídění jakosti podle ukazatelů skupiny A je negativně ovlivněno především vysokými koncentracemi AOX. 11 profilů z 18 bylo v V. třídě, tři ve třídě IV. ** Nebyly sledovány AOX. Zdroj: ČHMÚ 17

18 Ústecký kraj V kraji bylo sledováno 41 profilů na 19 vodních tocích*. Ve skupině A bylo zatřídění jakosti negativně ovlivněno především vysokými koncentracemi AOX**. IV. a V. třídy v mnoha ukazatelích skupiny dosahovala Bílina. Labe bylo hodnoceno III. třídou u veškerého fosforu a BSK5 na všech profilech kraje a na většině profilů pro další ukazatele kyslíkového režimu. Z menších toků patřily k více zatíženým Mandava a Teplický potok. Nezahrneme-li do hodnocení AOX, řadí se k velice čistým tokům sledované hraniční potoky, dále z ostatních Kamenice a Ohře od Nechranické přehrady až po Terezín. Látky skupiny B byly v horší než II. třídě hodnoceny na Bílině v Ústí nad Labem (IV. třída) a pod Zálužím (III. třída). Ve skupině C dosahovaly IV. třídy hodnoty veškerého železa na dolním toku Bíliny a v profilu Ohře-Lužný. Silně znečištěna arsenem byla Bílina a Teplický potok. Ve skupině D termotolerantní koliformní bakterie způsobily V. třídu Teplického potoka v Kozlíkách a IV. třídy dosáhly v Bílině-Ústí nad Labem a v Mandavě- Varnsdorfu. Chlorofyl dosáhl IV. třídy na většině profilů Labe a na Bílině v Mostě. Obrázek č. 6 - Podíl měřicích profilů ve třídách jakosti vod ČSN podle skupin ukazatelů A D v kraji [%], 2007 * Jedná se o profily na tocích Labe, Ohře, Bílina, Ploučnice, Mandava, Kamenice, Chomutovka, Liboc,Teplický potok, Blšanka, Křinice, Černá voda, Divoká Bystřice, Flájský potok, Mohelský potok, Moldavský potok, Polava, Rybný potok a Vilémovský potok. ** AOX dosahovaly hodnot IV. a V. třídy na téměř 80% profilů z 35 měřených. Zdroj: ČHMÚ 18

19 Liberecký kraj V kraji bylo sledováno 11 profilů na vodních tocích Jizera, Ploučnice, Lužická Nisa, Kamenice a Smědá. Pro Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe jsou relevantní následující údaje: Ve skupině A dosahovaly nejhorších tříd jakosti vod profily na Ploučnici - Noviny a Česká Lípa. Na zmíněných profilech byly AOX ve IV. nebo V. třídě. IV. třídou byla klasifikována konduktivita a NL 105 C v Ploučnici-Novinách. III. třída byla zaznamenána nejčastěji pro BSK5 na Lužické Nise a Ploučnici. Látky skupiny B dosáhly II. třídy pouze u 1,1,2,2-tetrachlorethanu v profilech Kamenice- Spálov. Ve skupině C bylo III. Třídou hodnoceno železo v profilu Ploučnice-Noviny. Obrázek č. 7 - Podíl měřicích profilů ve třídách jakosti vod ČSN podle skupin ukazatelů A D v kraji [%], 2007 Zdroj: ČHMÚ Středočeský kraj V kraji bylo sledováno 39 profilů na 18 vodních tocích*. Pro Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe jsou relevantní následující údaje: Ve skupině A byly ukazatele kyslíkového režimu a veškerý fosfor ve III. třídě u Labe. Ve skupině B byl III. třídou klasifikován 1,2-dichlorethan v profilu Labe-Obříství (na hranici oblasti povodí). 19

20 Obrázek č. 8 - Podíl měřicích profilů ve třídách jakosti vod ČSN podle skupin ukazatelů A D v kraji [%], 2007 * Jedná se o toky: Labe, Vltava, Berounka, Sázava, Jizera, Želivka, Cidlina, Blanice, Doubrava, Klejnárka, Litavka, Loděnice, Mrlina, Výrovka, Vlkava, Bakovský, Zákolanský a Rakovnický potok. Zdroj: ČHMÚ Jakost podzemních vod Podzemní voda byla sledována na 94 objektech pozorovací sítě. Tu v oblasti povodí Ohře a dolního Labe pro rok 2007 tvořilo 24 pramenů, 23 mělkých vrtů a 47 hlubokých vrtů. Celkově se odebralo 187 vzorků podzemních vod na fyzikálně - chemickou analýzu. Pro tuto oblast lze shrnout, že nejvýznamnějšími ukazateli znečištění byly dusíkaté látky, jako dusičnany (3,7 % nadlimitních vzorků) a amonné ionty (10,7 % analyzovaných vzorků překročilo limit pro pitnou vodu). Výraznější zastoupení amonných iontů oproti dusičnanům ukazuje na redukční podmínky tvorby chemického složení podzemních vod. Celková mineralizace podzemních vod této oblasti překračovala limit pro pitnou vodu v 7,5 % analyzovaných vzorků. Přítomnost organických látek vyjádřených přes ukazatele CHSKMn (3,7 % nadlimitních vzorků) a DOC (5,3 % nadlimitních vzorků) byla ve srovnání s jinými oblastmi povodí spíše vyšší, dokonce procentuální zastoupení DOC je v této oblasti nejvyšší. Plaveniny a sedimenty Režim plavenin a jakostní parametry byly sledovány pro rok 2007 na 5 úsecích na Labi a na hlavních přítocích (Ohře, Bílina, Ploučnice). Roční koncentrace plavenin se pohybovala podobně jako v minulých letech v rozmezí 8 mg.l -1 na Ohři v Lounech a 28 mg.l/1 na Bílině v Trmicích. Mírně zvýšený chod plavenin s hodnotami 30 až 120 mg.l -1 byl opakovaně 20

AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE OZNÁMENÍ ZMĚNA KONCEPCE podle 10c zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu podle přílohy č. 7 AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

!" snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách,

! snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách, Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti

Více

TEZE NOVELY ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ nový přístup k ochraně ovzduší v České republice

TEZE NOVELY ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ nový přístup k ochraně ovzduší v České republice TEZE NOVELY ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ nový přístup k ochraně ovzduší v České republice Ing. Jan Kužel, Mgr. Veronika Tomášková, Ing. Jiří Morávek odbor ochrany ovzduší MŽP Obsah prezentace Východiska a

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Ochrana ovzduší ve státní správě 18. 20. listopadu 2007 Jan Macoun, Český hydrometeorologický ústav macoun@chmi.cz Emisní bilance podklady: REZZO 1: údaje

Více

4. Životní prostředí. Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá...

4. Životní prostředí. Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá... 4. Životní prostředí Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá... Z celkové výměry kraje tvoří téměř dvě třetiny nezemědělská půda, tzn. lesní pozemky, zastavěné plochy a nádvoří, vodní plochy a ostatní plochy.

Více

Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001

Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001 Autor Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy snižování emisí Programy ke zlepšení kvality ovzduší Blok BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

režimu vodního toku, (2) Správci povodí a státní podnik Lesy České republiky pozdějších předpisů.

režimu vodního toku, (2) Správci povodí a státní podnik Lesy České republiky pozdějších předpisů. Strana 2645 252 VYHLÁŠKA ze dne 2. srpna 2013 o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy

Více

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s.

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Ostrava 10. 11. 2011 Obsah 1. Strategie rozvoje na léta 2009-2016 2. Program

Více

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR Tabulka 47: Úplná emisní bilance kraje Vysočina, údaje rok 2011,

Více

Datové sady odboru životního prostředí a zemědělství určené ke sdílení (více informací: Ing.Irena Košková, 485 226 412, irena.koskova@kraj-lbc.

Datové sady odboru životního prostředí a zemědělství určené ke sdílení (více informací: Ing.Irena Košková, 485 226 412, irena.koskova@kraj-lbc. Datové sady odboru životního prostředí a zemědělství určené ke sdílení (více informací: Ing.Irena Košková, 485 226 412, irena.koskova@kraj-lbc.cz) Poskytovatel datové sady Název datové sady Stručný popis

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 43529/ENV/15 V Praze dne 25. června 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Předmět úpravy. Vymezení pojmů

Předmět úpravy. Vymezení pojmů 391/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. června 2004 o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 50210/ENV/15 V Praze dne 21. července 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Neznámá platnost Č. j.: 60320/ENV/15 V Praze dne 4. září 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů

Více

Právní předpisy v ochraně životního prostředí

Právní předpisy v ochraně životního prostředí Právní předpisy v ochraně životního prostředí zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení

Více

4. Životní prostředí. Půdní fond Orné půdy neustále meziročně ubývá...

4. Životní prostředí. Půdní fond Orné půdy neustále meziročně ubývá... 4. Životní prostředí Půdní fond Orné půdy neustále meziročně ubývá......rozšiřují se lesní pozemky. Pro harmonický vývoj krajiny a kvalitu životního prostředí je důležité hospodaření s půdou. Půdní fond

Více

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR (zejména z pohledu ČHMÚ) Jan Macoun Český hydrometeorologický ústav, macoun@chmi.cz Seminář Atmosférická chemie a její interakce s procesy v atmosféře. 3. září

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 59325/ENV/15 V Praze dne 26. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Ing. Miroslav Král, CSc.

Ing. Miroslav Král, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika

Více

A. POPIS OBLASTI POVODÍ

A. POPIS OBLASTI POVODÍ A. POPIS OBLASTI POVODÍ A.1. Všeobecný popis oblasti povodí Moravy A.1.1. Vymezení oblasti povodí Moravy A.1.1.1. Hranice oblasti povodí A.1.1.2. Výškové poměry v území A.1.2. Geomorfologické poměry A.1.3.

Více

4. Životní prostředí. Téměř 28 % území kraje zaujímají plochy chráněných území.

4. Životní prostředí. Téměř 28 % území kraje zaujímají plochy chráněných území. 4. Životní prostředí Téměř 28 % území kraje zaujímají plochy chráněných území. Zhruba tři čtvrtiny plochy okresu Děčín pokrývají chráněná území. Na území Ústeckého kraje se k 31. 12. 215 rozkládalo 1 48

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území KH kraj. HP1. Plocha území s překročením imisních limitů HP2. Plnění doporučených krajských emisních stropů

Rozbor udržitelného rozvoje území KH kraj. HP1. Plocha území s překročením imisních limitů HP2. Plnění doporučených krajských emisních stropů 3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.1 Karta jevu (procesu): Ovzduší Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Kriteria jevu (procesu): Název jevu (procesu): Parametry procesů: Indikátory udržitelnosti: Jednotky: Limit

Více

Plánování v oblasti vod

Plánování v oblasti vod Plánování v oblasti vod Mgr. Michaela Vojtěchovská Šrámková Odbor ochrany vod michaela.vojtechovska@mzp.cz Vodoprávní úřady Nové Město, 29. 30. 4. 2015 Obsah prezentace Legislativa Co je plánování? Jaké

Více

SLEDOVÁNÍ RADIOCHEMICKÝCH UKAZATELŮ V JEDNOTLIVÝCH SLOŽKÁCH HYDROSFÉRY V RÁMCI MONITOROVACÍ SÍTĚ. Pavel Stierand

SLEDOVÁNÍ RADIOCHEMICKÝCH UKAZATELŮ V JEDNOTLIVÝCH SLOŽKÁCH HYDROSFÉRY V RÁMCI MONITOROVACÍ SÍTĚ. Pavel Stierand SLEDOVÁNÍ RADIOCHEMICKÝCH UKAZATELŮ V JEDNOTLIVÝCH SLOŽKÁCH HYDROSFÉRY V RÁMCI MONITOROVACÍ SÍTĚ Pavel Stierand Rámcový program monitoringu zpracováno podle požadavků Rámcové směrnice 2000/60/ES programy

Více

kraj Karlovarský kód kraje CZ041

kraj Karlovarský kód kraje CZ041 Nádrž Jesenice ID 113010660001 (14031000) kraj Karlovarský kód kraje CZ041 1.CHARAKTERISTIKA VODNÍHO ÚTVARU Kategorie vodního útvaru stojatý Typ vodního útvaru 421222 Příslušnost k ekoregionu Nadmořská

Více

Aktualizace krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje Příloha II. Příloha II

Aktualizace krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje Příloha II. Příloha II Příloha II Posouzení a doplnění Zprávy o zónách a aglomeracích v České republice MŽP listopad 2005, část: zóna Ústecký kraj ASCEND s.r.o. Strana 1 (celkem 8) 1. Posouzení Zpráva o zónách a aglomeracích

Více

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika 8/9/12 Praha, 3. prosince

Více

Koncepce vodohospodářské politiky ČR z pohledu Ministerstva životního prostředí

Koncepce vodohospodářské politiky ČR z pohledu Ministerstva životního prostředí Koncepce vodohospodářské politiky ČR z pohledu Ministerstva životního prostředí Ing. Jaroslav Kinkor Odbor ochrany vod VII. národní setkání starostů, primátorů a hejtmanů České republiky Praha, 15. 9.

Více

Hrádecký potok po vzdutí nádrže Lenešický rybník ID kraj Ústecký kód kraje CZ042

Hrádecký potok po vzdutí nádrže Lenešický rybník ID kraj Ústecký kód kraje CZ042 Hrádecký potok po vzdutí nádrže Lenešický rybník ID 14355000 kraj Ústecký kód kraje CZ042 1.CHARAKTERISTIKA VODNÍHO ÚTVARU Kategorie vodního útvaru tekoucí Typ vodního útvaru 41214 Příslušnost k ekoregionu

Více

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Popis hydrologické situace Srážkové poměry Z hlediska množství spadlých srážek byl rok 2009 jako celek

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 38747/ENV/15 V Praze dne 11. června 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 52754/ENV/15 V Praze dne 31. července 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Plány dílčích povodí Horní Vltavy, Berounky, Dolní Vltavy a ostatních přítoků Dunaje

Plány dílčích povodí Horní Vltavy, Berounky, Dolní Vltavy a ostatních přítoků Dunaje Plány dílčích povodí Horní Vltavy, Berounky, Dolní Vltavy a ostatních přítoků Dunaje Druhý cyklus plánování (2010 2015) Ing. Jaroslav Beneš Ing. Kateřina Koudelková Povodí Vltavy, státní podnik 19. června

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 59388/ENV/15 V Praze dne 27. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO Je prokázáno, že znečištění ovzduší na Ostravsku pochází ze čtyř zdrojů: průmyslových podniků, lokálních topenišť, dopravy a emisí, které pocházejí z Polska. Studie Zdravotního ústavu prokázala, že v období

Více

Název lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41

Název lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41 Název lokality 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41 Kromě meteorologických podmínek má na koncentrace suspendovaných

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 2. 10. 2013 Č. j.: 69770/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Ochrana vody, půdy a lesa. JUDr. Jana Tkáčiková, Ph.D.

Ochrana vody, půdy a lesa. JUDr. Jana Tkáčiková, Ph.D. Ochrana vody, půdy a lesa JUDr. Jana Tkáčiková, Ph.D. Právní režim ochrany vod Povrchové a podzemní vody, (odpadní vody) - zákon č. 254/2001 Sb., o vodách Pitná voda - zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013 PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD Filip Dienstbier, listopad 2013 Vody jako složka životního prostředí význam: zdroj pitné vody pro obyvatelstvo pro zemědělství prostředí vodních ekosystémů pro ostatní rostliny

Více

ZÁVĚREČNÁ VERZE PROGRAMU ENVIROS, S.R.O. - ÚNOR Zlínský kraj INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE

ZÁVĚREČNÁ VERZE PROGRAMU ENVIROS, S.R.O. - ÚNOR Zlínský kraj INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE ZÁVĚREČNÁ VERZE PROGRAMU ENVIROS, S.R.O. - ÚNOR 2004 Zlínský kraj INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Referenční číslo Integrovaný

Více

Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005

Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005 Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005 II. 1. Emisní inventura Zpracování této zprávy ukládá nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Mezinárodní smlouvy a evropské právní předpisy Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Mezinárodní smlouvy a evropské právní předpisy Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Mezinárodní smlouvy a evropské právní předpisy Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší

Více

www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj

www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj Rozloha: 5 335 km 2 Počet obyvatel: 827 223 obyv. Hustota zalidnění: 155 obyv./ km 2 Sídlo krajského úřadu: Ústí nad Labem Okresy: 7 Ústí nad Labem, Most, Chomutov, Louny,

Více

Vodohospodářské stavby BS001. Úvodní informace k předmětu Vodní hospodářství ČR

Vodohospodářské stavby BS001. Úvodní informace k předmětu Vodní hospodářství ČR Vodohospodářské stavby BS001 Úvodní informace k předmětu Vodní hospodářství ČR Harmonogram přednášek 1. Úvod a základní informace o předmětu, úvod do vodního hospodářství ČR 2. Vodní nádrže, přehrady a

Více

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb. VYBRANÁ USTANOVENÍ DOTÝKAJÍCÍ SE PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD 2 Vymezení pojmů (3) Vodním útvarem je

Více

Analýza rizik po hlubinné těžbě uranu Bytíz. DIAMO, státní podnik odštěpný závod Správa uranových ložisek Příbram

Analýza rizik po hlubinné těžbě uranu Bytíz. DIAMO, státní podnik odštěpný závod Správa uranových ložisek Příbram Analýza rizik po hlubinné těžbě uranu Bytíz. DIAMO, státní podnik odštěpný závod Správa uranových ložisek Příbram Projekt Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií Fondem soudržnosti a Státním rozpočtem

Více

Hodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí. Lubomír Paroha Petra Borůvková

Hodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí. Lubomír Paroha Petra Borůvková Hodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí Lubomír Paroha Petra Borůvková Beroun, 5. Června 2007 Absorpční kapacita Schopnost efektivně a účinně využít finanční zdroje

Více

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO)

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) Programy ke zlepšení kvality ovzduší 2014 Součást Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR Pro všechny zóny a aglomerace

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 47637/ENV/15 V Praze dne 13. července 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 65947/ENV/15 V Praze dne 29. září 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce Mgr. Zdeněk Šíma Ing. Mgr. Bohumír Šraut Dílčí úkoly hydrochemického monitoringu vody v oblasti Cínovce

Více

Stav životního prostředí města Rožnova

Stav životního prostředí města Rožnova Stav životního prostředí města Rožnova Základní koncepční materiál pro účinnou ochranu a tvorbu životního prostředí, který by měl obsahovat tyto základní kapitoly: A. Příčiny změn životního prostředí a

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

POVODŇOVÝCH RIZIK. Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno. říjen, listopad 2013

POVODŇOVÝCH RIZIK. Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno. říjen, listopad 2013 MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAPY POVODŇOVÝCH RIZIK Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno říjen, listopad 2013 Obsah prezentace: 1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES 2. Předběž ěžné

Více

Praha životní prostředí Ročenka zpráva o stavu životního prostředí

Praha životní prostředí Ročenka zpráva o stavu životního prostředí Praha životní prostředí 2010 Ročenka zpráva o stavu životního prostředí Praha životní prostředí 2010 magistrát hlavního města prahy Děkujeme všem institucím, které poskytly údaje ke zpracování ročenky.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

553/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2002,

553/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2002, Systém ASPI - stav k 2.1.2007 do částky 1/2007 Sb. a 60/2006 Sb.m.s. Obsah a text 553/2002 Sb. - poslední stav textu 553/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví hodnoty zvláštních

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Metoda DPSIR

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Metoda DPSIR ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Metoda DPSIR DPSIR (vliv - stav - odezva) 2 3 Hnací síly - D Zátěže - P Stav - S Dopady - I Odezva R Drivers Pressure

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO určený k projednání. Zpracováno ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 19. 12. 2013 Č. j.: 91804/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT)

MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT) MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT) Jaroslav Beneš, Ladislav Kašpárek, Martin Keprta Projekt byl řešen:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Priority MŽP M P pro období 2014+ VODA FÓRUM F 2012 PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Obsah prezentace Evropský a mezinárodní kontext Národní kontext Priority MŽP pro období 2014+

Více

Užívání vod a dopady lidské činnosti na stav vod

Užívání vod a dopady lidské činnosti na stav vod STRUČNÝ SOUHRN NÁVRHU PLÁNU DÍLČÍHO POVODÍ MORAVY A PŘÍTOKŮ VÁHU A NÁVRHU PLÁNU DÍLČÍHO POVODÍ DYJE Tento stručný souhrn je komentovaným obsahem návrhů plánů dílčích povodí (PDP) a slouží pro lepší orientaci

Více

Ochrana před negativními účinky vod

Ochrana před negativními účinky vod Mořské a vodní právo Ochrana před negativními účinky vod Michal Sobotka Katedra práva životního prostředí 2012/2013 Přednáška č. 10 Negativní účinky vod Povodně Vodní eroze (zdravotní rizika) Povodeň Dočasné

Více

Znečištění ovzduší města Liberce

Znečištění ovzduší města Liberce Znečištění ovzduší města Liberce Úvod Problematika znečištění ovzduší je pro všechny z nás stále aktuální téma dané tím, že vzduch, který se kolem nás nachází nemůžeme přestat dýchat, nemáme možnost výběru.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROCESU PLÁNOVÁNÍ

AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROCESU PLÁNOVÁNÍ AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROCESU PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD Ing. Jan Cihlář, Ing. Jan Plechatý, Ing. František Smrčka Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. Praha Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční

Více

Ostrava 16.2.2011. odbor ochrany ovzduší MŽP

Ostrava 16.2.2011. odbor ochrany ovzduší MŽP Znečištění ovzduší a způsoby řešení v malých obcích Ostrava 16.2.2011 Legislativní nástroje ochrany ovzduší v ČR odbor ochrany ovzduší MŽP Legislativa ochrany ovzduší současně platná (1/4) zahrnující malé

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 10. 12. 2013 Č. j.: 89485/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:

Více

Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů

Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů Emisní databáze Registr emisí a stacionárních zdrojů (REZZO) Bilance emisí od r. 2000 Historické údaje o emisích stacionárních zdrojů

Více

HSRM. dne 11. 5. 2015 Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

HSRM. dne 11. 5. 2015 Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí HSRM dne 11. 5. 2015 Most Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí Kvalita ovzduší v Ústeckém kraji rozdílnost kraje z hlediska přírodních podmínek i hospodářství, Krušné

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 20. 2. 2014 Č. j.:11330/env/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Běchovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Běchovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz 12. Magdeburský seminář k ochraně vod Rámcová směrnice o vodách (WFD) 10. 13. října 2006 Český Krumlov Zmírn rnění dopadů změn n klimatu na vodní hospodářstv ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru

Více

Plánování v oblasti vod

Plánování v oblasti vod Plánování v oblasti vod Komise pro plánování při státním podniku Povodí Labe V. jednání komise 23.5.2013 Povodí Labe, státní podnik Program jednání Komise 1) Zahájení 2) Aktuální informace z procesu plánování

Více

Současný stav ochrany vod v oblasti jakosti a množstv - navrhované projekty

Současný stav ochrany vod v oblasti jakosti a množstv - navrhované projekty Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje Technology Platform on Sustainable Water Resources CZ Současný stav ochrany vod v oblasti jakosti a množstv ství (ČR, EU) - navrhované projekty RNDr.Pavel

Více

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE do roku 2020 ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE do roku 2020 ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ KONFERENCE OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ TEORIE A PRAXE IX. STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE do roku 2020 ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Jan Kužel - odbor ochrany ovzduší MŽP Kurt Dědič odbor ochrany ovzduší MŽP Vladimíra

Více

ANALYTIKA ODPADŮ Žďár nad Sázavou 30.11.-01.12.2011

ANALYTIKA ODPADŮ Žďár nad Sázavou 30.11.-01.12.2011 ANALYTIKA ODPADŮ Žďár nad Sázavou 30.11.-01.12.2011 Problematika říčních sedimentů - odběry, analýzy, hodnocení Ing. Jiří Medek Obsah přednášky kvantitativní aspekty kvalitativní aspekty - monitoring jakosti

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Možnosti čerpání prostředků z OPŽP

Možnosti čerpání prostředků z OPŽP Možnosti čerpání prostředků z OPŽP 2014 2020 Se zaměřením na hospodaření se srážkovými vodami Mgr. Martin Pták Odbor ochrany vod MŽP Operační program Životní prostředí 2014-2020 Hlavním cílem OPŽP 2014-2020

Více

1 ) Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované. Směrnice Rady 84/156/EHS ze dne 8. března 1984 o mezních

1 ) Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované. Směrnice Rady 84/156/EHS ze dne 8. března 1984 o mezních Strana 186 Sbírka zákonů č.23 / 2011 23 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. prosince 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Nový zákon o ochraně ovzduší

Nový zákon o ochraně ovzduší Užitečné semináře Hradec Králové, 24.10.2012 Nový zákon o ochraně ovzduší Kurt Dědič odbor ochrany ovzduší MŽP tis. tun Ilustrativní vývoj emisí vybraných ZL v ČR v letech 1989-2008 4000 3500 3000 2500

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 3 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm. c)

Více

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2 Vývoj stavu ovzduší Příloha č. 2 Na počátku 90. let patřilo znečištění ovzduší k nejzávaznějším problémům životního prostředí České republiky. Emise všech hlavních znečišťujících látek, zvláště pak suspendovaných

Více