Česká zemědělská univerzita v Praze

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Česká zemědělská univerzita v Praze"

Transkript

1 Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 216/2007 Sb. PLÁN OBLASTI POVODÍ OHŘE A DOLNÍHO LABE červen 2009

2 Náležitosti vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví 1. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů) Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how) Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu Vlivy koncepce na veřejné zdraví Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci

3 1. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím. V České republice má plánování v oblasti vod dlouholetou tradici. Hlavní rámec jednotné politiky České republiky v oblasti vod představuje Plán hlavních povodí České republiky pro období Plán hlavních povodí České republiky stanoví rámcové cíle v uvedených oblastech, hlavní principy a zásady státní politiky k prosazování vytyčených cílů. K jejich dosažení navrhuje rámcové programy opatření, při současné harmonizaci veřejných a zohlednění sociálních a ekonomických souvislostí. Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, jejímž cílem je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy v oblastech ochrany vod jako složky životního prostředí, trvale udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro zásobování pitnou vodou a konečně ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod. Pořizovatelem Plánu hlavích povodí České republiky je Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, dotčenými ústředními správními úřady a krajskými úřady. Plán hlavních povodí České republiky je zpracován pro tři hlavní povodí povodí Labe, povodí Moravy včetně dalších přítoků Dunaje a povodí Odry. Plány oblastí povodí, které přímo vychází z Plánu hlavních povodí České republiky, pořizují správci povodí podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady pro 8 oblastí povodí vymezených vyhláškou č. 292/2002 Sb. Pořizovatelem Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe je Povodí Ohře, státní podnik ve spolupráci s krajskými úřady Středočeského, Plzeňského, Karlovarského, Ústeckého a Libereckého kraje. Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe se zpracovává ve třech etapách (přípravné práce, návrh Plánu oblasti povodí, konečný návrh plánu oblasti povodí) a nejpozději každých 6 let ode dne jeho prvního schválení se přezkoumává a aktualizuje. Zároveň Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. Návrh Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe je sestaven pro první šestileté plánovací období na léta 2010 až Základními pracovními jednotkami Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe jsou vodní útvary vymezené jak pro vody povrchové, tak i pro vody podzemní. Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe stanoví pro tyto vodní útvary konkrétní cíle na základě rámcových cílů a rámcových programů opatření PHP ČR, potřeb a zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, potřeb užívání těchto vod a program opatření, které jsou nutné k dosažení konkrétních cílů. Plán oblasti povodí Ohře a dolní Labe je členěn v souladu s přílohou č. 2 vyhlášky č. 142/2005 Sb. o plánování v oblasti vod. Každá část Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe obsahuje textovou část, tabulkovou část a část grafickou. Kapitoly C a D obsahují navíc speciální část listy opatření. Nedílnou součástí Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe jsou schválené dokumenty zpracované v rámci I. etapy Přípravné práce časový plán a harmonogram prací pro zpracování Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe a Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v oblasti povodí Ohře a dolního Labe, včetně výchozího vymezení silně ovlivněných vodních útvarů a výchozích návrhů zvláštních cílů ochrany vod.

4 Cíle stanovené v Plánu oblasti povodí Ohře a dolní Labe k ochraně vod jako složky životního prostředí vychází především z Plánu oblasti povodí České republiky (PHP), z předpisů EU, zejména Rámcové směrnice. Environmentální cíle jsou definovány jednak v Rámcové směrnici a zároveň v PHP následovně: zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod, zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod (s výjimkou umělých a silně ovlivněných vodních útvarů) a dosažení jejich dobrého stavu, zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu, cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutriety a organickými látkami, tj. zastavení nebo postupné odstranění emisí těchto látek a zabránění jejich vnosu z plošných zdrojů, zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod, zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním a dosažení dobrého stavu těchto vod, odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných látek a jiných závadných látek jako důsledků dopadů lidské činnosti, za účelem snížení znečištění podzemních vod, sledování vývoje stavu a zásob podzemních vod a možnosti jejich využití. Dalším cílem respektující závěry jednání Mezinárodní komise pro ochranu Labe k Předběžnému přehledu významných problémů nakládání s vodami zjištěných v mezinárodní oblasti povodí Labe, je: významné snížení eutrofizace Severního moře, postupnou redukcí znečištění povrchových vod živinami (dusík, fosfor) v mezinárodní oblasti povodí Labe Cíle ochrany před negativními dopady extrémních hydrologických situací a pro zlepšování vodního režimu krajiny jsou formulovány takto: snížit počet povodněmi ohrožených obyvatel a omezit ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot při prioritním uplatňování principu prevence. Pro ochranu před negativními účinky sucha - postupně se přizpůsobit předpokládané změně klimatu. Ke zpracování Plánu oblasti povodí Ohře a dolní Labe byly použity mapové podklady ze zdrojů pořizovatele, materiály dostupné na webových stránkách ústředních správních úřadů a krajů - územní plány velkých územních celků (ÚP VÚC), programy rozvoje krajů, plány rozvoje vodovodů a kanalizací krajů a koncepční dokumenty jako jsou územní energetické koncepce a další materiály, které lze uplatnit ve vztahu k plánům oblasti povodí. A dále materiály doplňující problematiku plánování v oblasti vod, které byly vytvořeny zpracovatelem Plánu oblasti povodí Ohře a dolní Labe. Národní úroveň: Plán hlavních povodí České republiky (2007) Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004) Státní politika životního prostředí ČR ( ) Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU ( ) Koncepce vodohospodářské politiky MZe po vstupu do EU ( ) 4

5 Operační program Rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství ( ) Akční plán výstavby rybích přechodů (1999) Horizontální plán rozvoje venkova ČR na období Agroenviromentální opatření Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století a zněj odvozené krajské programy Zdraví 21 Státní surovinová politika (2004) Státní energetická koncepce (2004) Národní rozvojový plán ČR ( ) Národní rozvojový plán ČR ( ) Program rozvoje venkova ( ) Operační program Životního prostředí ( ) Operační program Rybářství ( ) Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR (1999) Akční program zdraví a životní prostředí České republiky (1998) Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie pro roky Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) Dopravní politika ČR ( ) Strategie hospodářského růstu ČR na léta Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky (2003) Národní lesnický program pro období do roku 2013 (2008) Regionální úroveň: Povodňový plán Libereckého kraje Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Libereckého kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Povodňový plán Středočeského kraje Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací pro území Středočeského kraje Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Středočeského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje Povodňový plán Plzeňského kraje Plán odpadového hospodářství Plzeňského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Plzeňského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje Povodňový plán Karlovarského kraje Plán odpadového hospodářství Karlovarského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Karlovarského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Karlovarského kraje Povodňový plán Ústeckého kraje Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Ústeckého kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Ústeckého kraje 5

6 2. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce. Území oblasti povodí Ohře a dolního Labe leží v severozápadní části ČR a statutárně se dotýkají Karlovarského, Ústeckého, Libereckého, ale i Středočeského kraje a okrajově Plzeňského kraje. Popis složek životního prostředí v oblastí povodí Ohře a dolního Labe vychází z dílčích stavů životního prostředí významně zastoupených krajů. Ovzduší Emise V pojetí zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých zákonů (zákon o ochraně ovzduší), v platném změní, dělíme zdroje znečišťování ovzduší na stacionární (zvláště velké, velké, střední a malé) a mobilní. Zvláště velké, velké a střední zdroje jsou sledovány jako bodové zdroje jednotlivě, malé zdroje plošně na úrovni obcí, mobilní zdroje liniově a plošně na úrovni krajů. Údaje o emisích znečišťujících látek a další technické údaje o zdrojích znečištění ovzduší jsou evidovány v databázích REZZO (Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší). Významně jsou sledována množství emisí základních znečišťujích látek, a to emise TZL, SO 2, NO x, CO, VOC těkavé organické látky a NH 3 (tabulka č.1), v pohledu emisních stropů. Tabulka č. 1 Emise hlavních znečišťujících látek v České republice podle vybraných krajů 2006 (REZZO 1-4) ** TZL SO 2 NO x CO VOC* NH 3 * [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] Středočeský 10837, , , , ,9 8539,5 Karlovarský 2327, , , ,8 5251,8 729,5 Ústecký 5516, , , , ,6 2698,8 Liberecký 2033,8 3469,9 5137, ,9 6758,3 1141,8 *emise VOC a NH3 rozpočteny do krajů odborným odhadem **emise z přeshraniční dopravy nejsou do jednotlivých krajů rozpočítány 6

7 V Karlovarském kraji dochází k významnému vypouštění emisí SO 2 a NOx z velkých a zvláště velkých zdrojů znečištění. Největším producentem emisí CO a TZL jsou v kraji mobilní a malé stacionární zdroje. Malé zdroje tvoří také rozhodující část emisí VOC. V roce 2007 došlo k výraznému zvýšení emisí SO 2, protože bylo odstaveno odsiřovací zařízení na zvláště velkém spalovacím zdroji znečišťování ovzduší (Teplárna provozovatele Sokolovská uhelná divize Vřesová) z důvodu výstavby dalšího stupně odsiřování. Avšak v tomto případě nebylo ohroženo plnění doporučeného emisního stropu. Vývoj emisní situace v Karlovarském kraji ukazuje obrázek č. 1. Obrázek č. 1 - Relativní vývoj emisí základních znečišťujících látek a struktura jejich zdrojů v Karlovarském kraji Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, ORP, CDV, VÚZT, ČSÚ Velkými zdroji emisí v Ústeckém kraji jsou především elektrárny, teplárny, povrchové doly a provozy chemického, strojírenského a papírenského průmyslu a průmyslu stavebních hmot. Zdrojem emisí je i zemědělství. Z hlediska znečišťování ovzduší nabývá na významu vzhledem ke svému rychlému rozvoji automobilová silniční doprava. V případě doporučených hodnot krajských emisních stropů pro SO 2 a NOx jsou na území kraje tyto hodnoty stále ještě překračovány. U těkavých organických látek (VOC) a amoniaku (NH 3 ) jsou emisní hodnoty v roce 2007 o 36 %, resp. o 35 % nižší než hodnoty stropů k roku Tabulka č. 2 popisuje emisní stavy v Ústeckém kraji. 7

8 Obrázek č. 2 - Relativní vývoj emisí základních znečišťujících látek a struktura jejich zdrojů v Ústeckém kraji Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, ORP, CDV, VÚZT, ČSÚ Emisní bilance zdrojů Libereckého kraje má v posledních letech vyrovnaný charakter (obrázek č. 3). Provozovatelé zdrojů postupně používají ekologické, šetrné technologie včetně zařízení na snižování emisí. K dobré emisní bilanci přispívá i to, že v kraji nejsou provozy s významným dopadem na znečišťování ovzduší (elektrárny, slévárny, chemický průmysl apod.). Za významné zdroje znečišťování ovzduší lze považovat sklářské provozy, centrální zdroje tepla, lakovny a zemědělské provozy. Největším producentem znečišťujících látek zejména v oblasti Frýdlantska a Liberecka je elektrárna Turow na území Polska. V rámci České republiky patří Liberecký kraj k oblastem s nízkou produkcí znečišťujících látek. Obrázek č. 3 - Relativní vývoj emisí základních znečišťujících látek a struktura jejich zdrojů v Libereckém kraji Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, ORP, CDV, VÚZT, ČSÚ 8

9 Emisní situace ve Středočeském kraji, v pohledu území povodí dolního Labe, je ovlivňována nárůstem silniční dopravy a také částečným návratem ke spalování pevných paliv v lokálních topeništích, výstavbou logistických areálů s rozšiřováním stávajících zdrojů emisí (obrázek č. 4). Obrázek č. 4 - Relativní vývoj emisí základních znečišťujících látek a struktura jejich zdrojů ve Středočeském kraji Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, ORP, CDV, VÚZT, ČSÚ Imise Hodnocení úrovně znečištění ovzduší vychází z monitorování koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry v síti měřicích stanic. Při hodnocení úrovně znečištění ovzduší je především sledován vztah zjištěných imisních hodnot k příslušným imisním limitům a cílovým imisním limitům. Hodnoty imisních limitů, cílových imisních limitů, mezí tolerance a dalších podmínek sledování a vyhodnocování kvality ovzduší stanovuje nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, které je prováděcím právním předpisem již zmíněného zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Imisní limity stanovují přípustné hodnoty pro oxid siřičitý, suspendované částice frakce PM10, oxid dusičitý a oxidy dusíku, oxid uhelnatý, benzen a olovo. Cílové imisní limity se dotýkají troposférického ozonu, kadmia, arzenu, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren). Celkové hodnocení kvality ovzduší pro rok 2007 je příznivé. V tomto roce nebyla žádná část území kraje definována jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší*, podobně jako v roce Ve srovnání s rokem 2005, kdy oblasti kraje se zhoršenou kvalitou ovzduší zaujímaly 4 9

10 % území kraje, došlo ke zlepšení kvality ovzduší. V roce 2007 nebylo na měřicích stanicích na území Karlovarského kraje zaznamenáno žádné překročení cílových imisních limitů sledovaných znečišťujících látek ovzduší (kromě přízemního ozonu, který byl překročen na jedné stanici (Přebuz) ze dvou, na kterých je měření této látky na území kraje realizováno). Pouze na 0,9 % území kraje je ustanovena oblast s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví**. Ve srovnání s rokem 2006, kdy takto byla definována 4 % území kraje, došlo ke zlepšení. Naopak v roce 2005 nebylo žádné území takto definováno za tuto oblast. Mapa č. 1 - Oblasti kraje s překročenými imisními (a) a cílovými limity (b) pro ochranu zdraví, 2007 a) b) Zdroj: ČHMÚ V roce 2007 byl na několika (8 z 23) měřicích stanicích na území Ústeckého kraje překročen denní imisní limit pro suspendované částice PM10, na stanici Litvínov byl překročen denní imisní limit pro oxid siřičitý a na stanici Ústí nad Labem Všebořická byl překročen roční limit pro oxid dusičitý. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší* v roce 2007 zaujímaly 4,1 % území kraje. V porovnání s předchozími lety, kdy v roce 2005, resp zaujímaly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 62,5 % resp. 42 % území kraje, tak došlo ke zlepšení. V roce 2007 byl na většině (9 z 12) měřicích stanic překročen cílový imisní limit pro ozon a na 3 stanicích z 5 byl překročen limit pro benzo(a)pyren (Teplice, Most a Litoměřice ZÚ). Oblasti s překročenými cílovými imisními limity** pro ochranu zdraví zaujímaly 5,3 % území kraje. Ve srovnání s rokem 2006 (14 % území kraje) se jedná o zlepšení; naopak v roce 2005 zaujímaly tyto oblasti pouze 2,4 % území kraje. 10

11 Mapa č. 2 - Oblastí kraje s překročenými imisními (a) a cílovými limity (b) pro ochranu zdraví, 2007 a) b) Zdroj: ČHMÚ Na území Libereckého kraje nebylo v roce 2007 na žádné měřící stanici zaznamenáno překročení imisních limitů sledovaných znečišťujících látek ovzduší. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší* byly na 0,9 % území kraje. Ve srovnání s předchozími lety, kdy v roce 2005, resp zaujímaly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 42,2 %, resp. 4 % území kraje, tak došlo k zlepšení. V roce 2007 bylo na stanici Liberec město zaznamenáno překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren, která je jedinou stanicí, kde je koncentrace této látky na území kraje sledována. Dále byl překročen limit pro kadmium na jedné stanici (Tanvald) ze čtyř, kde je kadmium sledováno. Přízemní ozon je měřen v kraji na dvou stanicích; k překročení limitu došlo na stanici Souš. Jako oblast s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví** bylo vymezeno 2,7 % území kraje. V porovnání s rokem 2006 (1 %) se jedná o mírné zhoršení. Naopak v roce 2005 bylo touto oblastí definováno 8 % území kraje. 11

12 Mapa č. 3 - Oblasti kraje s překročenými imisními (a) a cílovými limity (b) pro ochranu zdraví, 2007 a) b) Zdroj: ČHMÚ V roce 2007 byl na území Středočeského kraje překročen denní imisní limit pro ochranu zdraví pro suspendované částice PM10 na 7 stanicích z 16. Na jedné stanici (Stehelčeves) byl překročen i roční imisní limit pro PM10. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší* zaujímaly 4,5 % území kraje. V porovnání s předchozími lety, kdy v roce 2005, resp zaujímaly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 51,5 %, resp. 38 % území kraje, tak došlo ke zlepšení kvality ovzduší. V roce 2007 byl překročen cílový imisní limit pro ochranu zdraví pro benzo(a)pyren na obou stanicích, na kterých bylo měření koncentrací této látky realizováno (Kladno-Švermov, Brandýs nad Labem). Na 2 stanicích z 9 došlo i k překročení cílového imisního limitu pro arsen (Kladno-Švermov a Stehelčeves). Na 2 stanicích (Mladá Boleslav, Ondřejov) ze 3 byl překročen i limit pro přízemní ozon. Oblasti s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví** zaujímaly 5,3 % území kraje. V porovnání s rokem 2006 (8 % území kraje) se jedná o zlepšení; naopak v roce 2005 zaujímaly tyto oblasti pouze 0,3 % území kraje. 12

13 Mapa č. 3 - Oblasti kraje s překročenými imisními (a) a cílovými limity (b) pro ochranu zdraví, 2007 a) b) Zdroj: ČHMÚ * Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu pro ochranu lidského zdraví u jedné nebo více znečišťujících látek (oxid siřičitý, suspendované částice PM10, oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý a benzen). ** Platí pro kadmium, arsen, nikl a benzo(a)pyren. Ozon není do celkového hodnocení zahrnut z důvodu překročení jeho cílového imisního limitu na většině území České republiky. Imisní a cílové imisní limity (LV a TV) jsou ustanoveny nařízením vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Výběr měřicích stanic pro vyhodnocení kvality ovzduší: Stanice byla vybrána, pokud byl alespoň jednou na ní překročen imisní limit nebo byla zařazena alespoň jednou mezi pět nejhorších lokalit v kraji v dané charakteristice. 13

14 Voda Kvantitativní údaje Srážkové poměry v oblasti povodí Ohře a dolního Labe jsou obdobně jako teplotní poměry značně ovlivněny orografickým členěním a zejména nadmořskými výškami, proto je rozdělení srážek v oblasti povodí místně velmi nerovnoměrné. Dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek v této oblasti povodí (657 mm) je přibližně v úrovni průměrného úhrnu ČR. Průměrný roční úhrn srážek ČR- 661 mm. Nejnižší srážky v této oblasti jsou na Žatecku (dešťový stín Krušných a Doupovských hor), kde dlouhodobý průměr činí kolem mm, nejvyšší jsou v oblasti Klínovce v Krušných horách více než 1000 mm. Více než 16 % z celkové plochy povodí má průměrný roční srážkový úhrn menší než 500 mm, většina území (kolem 61 %) má roční srážkový úhrn v rozmezí mm. V oblasti povodí Ohře a dolního Labe bylo v roce 2006 ve vodohospodářské bilanci evidováno celkem 137 odběrů povrchové vody. Vodohospodářská bilance eviduje všechny odběry povrchové vody nad 6000 m 3 /rok nebo 500 m 3 /měsíc. Celkem bylo v roce 2006 z útvarů povrchových vod odebráno téměř 619,0 mil. m 3 vody. Největší podíl připadá na odběry pro energetiku 72,7 %, dále na průmysl 14,9 %. Odběr povrchové vody pro vodárenské využití činil v roce 2006 cca 9,0 % z celkového odebraného množství. Odběry v rámci důlní činnosti tvořily 3,0 %, na odběry pro zemědělství připadalo cca 0,4 % a na jiné využití připadlo méně než 0,1 %. Pro inventarizaci byly použity všechny odběry podzemních vod, ohlašované podle Vyhlášky 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. V roce 2005 bylo zaznamenáno 22 významných odběrů podzemních vod (nad 20 l/s). Celkově se jednalo o 1284,41 l/s. Znečišťování vody Jakost povrchových a podzemních vod, je na jedné straně ovlivňována znečišťováním z bodových zdrojů znečištění (kvalita i kvantita vod). Na druhé straně jakost povrchových i podzemních vod určuje plošné znečištění vod (pouze kvalita). Dalším faktorem ovlivňujícím jakost povrchových a podzemních vod je havarijní znečištění. 14

15 Zdroje bodového znečištění povrchových vod můžeme rozdělit podle původu vypouštění do několika sfér. Významnými bodovými znečištěními jsou sféry komunální, průmyslová, důlní, energetická, zemědělská a ostatní. Legislativní rámec tvoří především Nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Data o lokalizaci, množství a jakosti vypouštěných vod jsou každoročně ohlašována povinnými subjekty na základě ustanovení podle 22 vodního zákona č. 254/2001 Sb., Vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance a Vyhlášky č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Z hlediska typů plošného znečištění povrchových vod představuje nejvýznamnější zdroj zemědělství (dusík, fosfor a pesticidy) a následují vstupy atmosférickou depozici (dusík). Pro plošné znečištění dusíkem platí kombinované hodnocení, založené na kvantifikaci bilančního přebytku, který vstupuje do půdy v povodí vodního útvaru, spolu s vyhodnocením podílu plochy zranitelných oblastí (vymezených podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb. v platném znění). Bilanční přebytek dusíku se počítají jako rozdíly celkových vstupů dusíku ze zemědělských zdrojů a atmosférické depozice a výstupů daných denitrifikací a spotřebou dusíku rostlinami na zemědělských a lesních půdách. Plošné znečištění vod fosforem se hodnotí jako celkový vstup fosforu, který se dostává do vodního útvaru s erozním smyvem. Plošné znečištění povrchových vod vychází z alternativního vyhodnocení, které spočívají v určení podílu intenzivně využívaných zemědělských půd v povodí vodních útvarů. Bodové znečištění podzemních vod se odvíjí od inventarizace starých ekologických zátěží obsahující zvýšené koncentrace relevantních nebezpečných látek podle seznamu ukazatelů, relevantních pro hodnocení chemického stavu podzemních vod. Z hlediska dostupnosti nejlépe vyhovují údaje, uložené v Systému evidence zátěží životního prostředí (SEKM, dříve SEZ), který obsahuje v současné době nejrozsáhlejší databázi skládek a starých ekologických zátěží v ČR. SEKM obsahuje především data o starých ekologických zátěžích, na jejichž průzkum a sanaci byly vynaloženy prostředky MŽP ČR a Fondu národního majetku. Z hlediska určení významných bodových zdrojů znečištění jsou z údajů v databázi podstatné zejména identifikace a popis zátěže, dále sledované průzkumné a pozorovací objekty (vrty, studny apod.) v rámci jednotlivých zátěží a naměřené koncentrace jednotlivých 15

16 látek v těchto objektech. Identifikace významných zdrojů znečištění podle SEKM probíhala v následujících krocích: výběr zátěží spadajících do zájmové oblasti, tj. oblasti povodí Ohře a dolního Labe, eliminace zátěží bez dat o koncentracích polutantů v podzemních vodách, určení kriterií (látek, jejich koncentrací a relevantních měření) pro výběr zátěží potenciálně rizikových z hlediska stavu podzemních vod, určení rizikových zátěží, přiřazení rizikových zátěží útvarům podzemních vod, případně pracovních jednotek, ve kterých se rizikové zátěže nacházejí, zpracování přehledu znečišťujících látek s nadlimitní koncentrací pro každý útvar/pracovní jednotku podzemních vod. Významné vlivy týkajících se plošného znečištění podzemních vod lze shrnout do skupin látek: dusík, síra, pesticidy. Z hlediska typů plošného znečištění jsou nejvýznamnější vstupy ze zemědělství (dusík a pesticidy) a atmosférickou depozici (síra a dusík). U dusíku, kde podle platné legislativy již platí revize zranitelných oblastí na základě podrobných dat z monitoringu, se zpracovává jednak významnost plošného znečištění procentem plochy zranitelných oblastí na plochu útvarů/pracovních jednotek, dále se počítají koncentrace dusičnanů v podzemních vodách na základě simulačního modelu. U pesticidů nelze vzhledem ke změnám v aplikaci použít dostatečně vypovídající nepřímé hodnocení rizika z hlediska používání pesticidů na zemědělské půdě. Proto se vyčíslují procenta intenzivně obdělávané zemědělské půdy v útvaru nebo pracovní jednotce. Dále umocňují rizika acidifikace dusík a síra. Hodnocení se v rámci vlivu zjednodušuje na posouzení vlivu dusíku, protože v současné době díky odsíření všech tepelných elektráren na území České republiky síra přestává hrát v atmosférické depozici významnější úlohu. Síra se podílí na acidifikaci pouze v oblastech v minulosti dlouhodobě postižených, jako jsou Krušné hory, Jizerské hory a Krkonoše, a to ve formě síry vázané na půdní horizont. Vyhodnocení významnosti acidifikace se tak zakládá na kombinaci velikosti vstupů dusíku a zranitelnosti horninového prostředí vůči acidifikaci. 16

17 Jakost povrchových vod Karlovarský kraj V kraji bylo sledováno 22 profilů na vodních tocích Ohře, Teplá, Svatava, Rolava, Reslava, Odrava, Bystřice, Černá voda, Černá, Bílý Halštrov, Rokytnice, Chodovský potok a Lužní potok. Ve skupině A* byly nejvíce znečištěnými profily Chodovský potok-dvory a Ohře- Radošov. Ostatní profily na Ohři dosahovaly maximálně III. třídy. IV. třídy dosáhly sírany ve Svatavě. Obecně III. třídy nejčastěji dosahovaly ukazatele kyslíkového režimu. Nejlépe hodnoceným tokem byla Černá voda, kde i AOX dosáhly pouze II. třídy. Čistými toky byly i Lužní potok** a Rokytnice** nad přítokem Lužního potoka. Látky skupiny B nepřekročily hranice I. třídy, přestože se oproti loňskému roku rozšířilo spektrum sledovaných organických látek. Ve skupině C byly nejvíce znečištěny Chodovský potok-dvory, Ohře-Radošov a Bystřice-Ostrov nad Ohří. Nejvyšší koncentrace byly zjištěny u veškerého železa a arsenu. Ve skupině D překročilo limit V. třídy množství termotolerantních koliformních bakterií na Bystřici v Ostrově nad Ohří. IV. třídu měl tento ukazatel v profilu Ohře- Hubertus. Obrázek č. 5 - Podíl měřicích profilů ve třídách jakosti vod ČSN podle skupin ukazatelů A D v kraji [%], 2007 * Zatřídění jakosti podle ukazatelů skupiny A je negativně ovlivněno především vysokými koncentracemi AOX. 11 profilů z 18 bylo v V. třídě, tři ve třídě IV. ** Nebyly sledovány AOX. Zdroj: ČHMÚ 17

18 Ústecký kraj V kraji bylo sledováno 41 profilů na 19 vodních tocích*. Ve skupině A bylo zatřídění jakosti negativně ovlivněno především vysokými koncentracemi AOX**. IV. a V. třídy v mnoha ukazatelích skupiny dosahovala Bílina. Labe bylo hodnoceno III. třídou u veškerého fosforu a BSK5 na všech profilech kraje a na většině profilů pro další ukazatele kyslíkového režimu. Z menších toků patřily k více zatíženým Mandava a Teplický potok. Nezahrneme-li do hodnocení AOX, řadí se k velice čistým tokům sledované hraniční potoky, dále z ostatních Kamenice a Ohře od Nechranické přehrady až po Terezín. Látky skupiny B byly v horší než II. třídě hodnoceny na Bílině v Ústí nad Labem (IV. třída) a pod Zálužím (III. třída). Ve skupině C dosahovaly IV. třídy hodnoty veškerého železa na dolním toku Bíliny a v profilu Ohře-Lužný. Silně znečištěna arsenem byla Bílina a Teplický potok. Ve skupině D termotolerantní koliformní bakterie způsobily V. třídu Teplického potoka v Kozlíkách a IV. třídy dosáhly v Bílině-Ústí nad Labem a v Mandavě- Varnsdorfu. Chlorofyl dosáhl IV. třídy na většině profilů Labe a na Bílině v Mostě. Obrázek č. 6 - Podíl měřicích profilů ve třídách jakosti vod ČSN podle skupin ukazatelů A D v kraji [%], 2007 * Jedná se o profily na tocích Labe, Ohře, Bílina, Ploučnice, Mandava, Kamenice, Chomutovka, Liboc,Teplický potok, Blšanka, Křinice, Černá voda, Divoká Bystřice, Flájský potok, Mohelský potok, Moldavský potok, Polava, Rybný potok a Vilémovský potok. ** AOX dosahovaly hodnot IV. a V. třídy na téměř 80% profilů z 35 měřených. Zdroj: ČHMÚ 18

19 Liberecký kraj V kraji bylo sledováno 11 profilů na vodních tocích Jizera, Ploučnice, Lužická Nisa, Kamenice a Smědá. Pro Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe jsou relevantní následující údaje: Ve skupině A dosahovaly nejhorších tříd jakosti vod profily na Ploučnici - Noviny a Česká Lípa. Na zmíněných profilech byly AOX ve IV. nebo V. třídě. IV. třídou byla klasifikována konduktivita a NL 105 C v Ploučnici-Novinách. III. třída byla zaznamenána nejčastěji pro BSK5 na Lužické Nise a Ploučnici. Látky skupiny B dosáhly II. třídy pouze u 1,1,2,2-tetrachlorethanu v profilech Kamenice- Spálov. Ve skupině C bylo III. Třídou hodnoceno železo v profilu Ploučnice-Noviny. Obrázek č. 7 - Podíl měřicích profilů ve třídách jakosti vod ČSN podle skupin ukazatelů A D v kraji [%], 2007 Zdroj: ČHMÚ Středočeský kraj V kraji bylo sledováno 39 profilů na 18 vodních tocích*. Pro Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe jsou relevantní následující údaje: Ve skupině A byly ukazatele kyslíkového režimu a veškerý fosfor ve III. třídě u Labe. Ve skupině B byl III. třídou klasifikován 1,2-dichlorethan v profilu Labe-Obříství (na hranici oblasti povodí). 19

20 Obrázek č. 8 - Podíl měřicích profilů ve třídách jakosti vod ČSN podle skupin ukazatelů A D v kraji [%], 2007 * Jedná se o toky: Labe, Vltava, Berounka, Sázava, Jizera, Želivka, Cidlina, Blanice, Doubrava, Klejnárka, Litavka, Loděnice, Mrlina, Výrovka, Vlkava, Bakovský, Zákolanský a Rakovnický potok. Zdroj: ČHMÚ Jakost podzemních vod Podzemní voda byla sledována na 94 objektech pozorovací sítě. Tu v oblasti povodí Ohře a dolního Labe pro rok 2007 tvořilo 24 pramenů, 23 mělkých vrtů a 47 hlubokých vrtů. Celkově se odebralo 187 vzorků podzemních vod na fyzikálně - chemickou analýzu. Pro tuto oblast lze shrnout, že nejvýznamnějšími ukazateli znečištění byly dusíkaté látky, jako dusičnany (3,7 % nadlimitních vzorků) a amonné ionty (10,7 % analyzovaných vzorků překročilo limit pro pitnou vodu). Výraznější zastoupení amonných iontů oproti dusičnanům ukazuje na redukční podmínky tvorby chemického složení podzemních vod. Celková mineralizace podzemních vod této oblasti překračovala limit pro pitnou vodu v 7,5 % analyzovaných vzorků. Přítomnost organických látek vyjádřených přes ukazatele CHSKMn (3,7 % nadlimitních vzorků) a DOC (5,3 % nadlimitních vzorků) byla ve srovnání s jinými oblastmi povodí spíše vyšší, dokonce procentuální zastoupení DOC je v této oblasti nejvyšší. Plaveniny a sedimenty Režim plavenin a jakostní parametry byly sledovány pro rok 2007 na 5 úsecích na Labi a na hlavních přítocích (Ohře, Bílina, Ploučnice). Roční koncentrace plavenin se pohybovala podobně jako v minulých letech v rozmezí 8 mg.l -1 na Ohři v Lounech a 28 mg.l/1 na Bílině v Trmicích. Mírně zvýšený chod plavenin s hodnotami 30 až 120 mg.l -1 byl opakovaně 20

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013 PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD Filip Dienstbier, listopad 2013 Vody jako složka životního prostředí význam: zdroj pitné vody pro obyvatelstvo pro zemědělství prostředí vodních ekosystémů pro ostatní rostliny

Více

www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj

www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj Rozloha: 5 335 km 2 Počet obyvatel: 827 223 obyv. Hustota zalidnění: 155 obyv./ km 2 Sídlo krajského úřadu: Ústí nad Labem Okresy: 7 Ústí nad Labem, Most, Chomutov, Louny,

Více

SLEDOVÁNÍ RADIOCHEMICKÝCH UKAZATELŮ V JEDNOTLIVÝCH SLOŽKÁCH HYDROSFÉRY V RÁMCI MONITOROVACÍ SÍTĚ. Pavel Stierand

SLEDOVÁNÍ RADIOCHEMICKÝCH UKAZATELŮ V JEDNOTLIVÝCH SLOŽKÁCH HYDROSFÉRY V RÁMCI MONITOROVACÍ SÍTĚ. Pavel Stierand SLEDOVÁNÍ RADIOCHEMICKÝCH UKAZATELŮ V JEDNOTLIVÝCH SLOŽKÁCH HYDROSFÉRY V RÁMCI MONITOROVACÍ SÍTĚ Pavel Stierand Rámcový program monitoringu zpracováno podle požadavků Rámcové směrnice 2000/60/ES programy

Více

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO)

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) Programy ke zlepšení kvality ovzduší 2014 Součást Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR Pro všechny zóny a aglomerace

Více

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2 Vývoj stavu ovzduší Příloha č. 2 Na počátku 90. let patřilo znečištění ovzduší k nejzávaznějším problémům životního prostředí České republiky. Emise všech hlavních znečišťujících látek, zvláště pak suspendovaných

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 50210/ENV/15 V Praze dne 21. července 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Plánování v oblasti vod

Plánování v oblasti vod Plánování v oblasti vod Mgr. Michaela Vojtěchovská Šrámková Odbor ochrany vod michaela.vojtechovska@mzp.cz Vodoprávní úřady Nové Město, 29. 30. 4. 2015 Obsah prezentace Legislativa Co je plánování? Jaké

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 63184/ENV/15 V Praze dne 9. září 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 10000 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 10000 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 10000 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 9. 2. 2010 Č.j.: 13237/ENV/1O ZÁ VĚR ZJIŠŤOV ACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

HSRM. dne 11. 5. 2015 Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

HSRM. dne 11. 5. 2015 Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí HSRM dne 11. 5. 2015 Most Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí Kvalita ovzduší v Ústeckém kraji rozdílnost kraje z hlediska přírodních podmínek i hospodářství, Krušné

Více

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014 STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, ochrana životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Blok předmětů

Více

Ostrava 16.2.2011. odbor ochrany ovzduší MŽP

Ostrava 16.2.2011. odbor ochrany ovzduší MŽP Znečištění ovzduší a způsoby řešení v malých obcích Ostrava 16.2.2011 Legislativní nástroje ochrany ovzduší v ČR odbor ochrany ovzduší MŽP Legislativa ochrany ovzduší současně platná (1/4) zahrnující malé

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 19. 12. 2013 Č. j.: 91804/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007

ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007 ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 27 Vážení čtenáři, Lovochemie, a.s., věnuje ochraně životního prostředí mimořádnou pozornost. Postupné snižování emisí do všech složek životního prostředí, vytváření

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. 4. 2013 Č. j.: 25101/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

1 ) Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované. Směrnice Rady 84/156/EHS ze dne 8. března 1984 o mezních

1 ) Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované. Směrnice Rady 84/156/EHS ze dne 8. března 1984 o mezních Strana 186 Sbírka zákonů č.23 / 2011 23 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. prosince 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 20. 2. 2014 Č. j.:11330/env/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 4. 7. 2014 Č. j.: 46045/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 15 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 15 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU MÚ Kopřivnice Vodoprávní úřad Štefánikova 1163 742 21 Kopřivnice ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 12. 2. 2015 Č. j.: 5830/ENV/15 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO určený k projednání. Zpracováno ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 20 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 20 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 a) Zhodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004-2013 zejména vzhledem k zprovoznění Vysočanské radiály.

Více

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí Pytloun Martin, Horecký Jakub Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Státní

Více

PŘÍPRAVNÉ PRÁCE PLÁNU DÍLČÍHO POVODÍ DYJE

PŘÍPRAVNÉ PRÁCE PLÁNU DÍLČÍHO POVODÍ DYJE PŘÍPRAVNÉ PRÁCE PLÁNU DÍLČÍHO POVODÍ DYJE 1.5 Shromáždění závazných podkladů, zejména o stavu povrchových a podzemních vod, o užívání vod a nakládání s nimi a o vlivech na stav povrchových a podzemních

Více

Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky

Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky Maršálek B., Kodeš, V., Leontovyčová, D. & Šejnohová, L. Botanický

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

OPŽP 2014 2020 aktuální informace

OPŽP 2014 2020 aktuální informace OPŽP 2014 2020 aktuální informace Mgr. Ing. Jana Tejkalová Odbor ochrany vod, odd. ochrany před povodněmi Setkání vodoprávních úřadů s odborem ochrany vod MŽP Nové Město na Moravě 29. - 30. 4. 2015 OBSAH

Více

Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020

Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020 Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020 Mgr. Martin Kubica náměstek úseku řízení OPŽP Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260

Více

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Stanovisko ČIŽP k žádostem o podporu z Operačního programu životní prostředí SFŽP

Stanovisko ČIŽP k žádostem o podporu z Operačního programu životní prostředí SFŽP Stanovisko ČIŽP k žádostem o podporu z Operačního programu životní prostředí SFŽP Úvod Státní fond životního prostředí vyhlásil 29.6.2007 Operační program životní prostředí, ze kterého bude poskytována

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 27. 2. 2015 Č. j.: 7344/ENV/15 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Měření znečištění ovzduší, transhraniční přenos

Měření znečištění ovzduší, transhraniční přenos Měření znečištění ovzduší, meteorologicko-imisní imisní vztahy, transhraniční přenos Zdeněk Blažek, Libor Černikovský, Blanka Krejčí, Vladimíra Volná Český hydrometeorologický ústav Aktivity ČHMÚ v projektu

Více

ZPRÁVA IV. SOUHRNNÁ ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH PŘÍPRAVNÝCH PRACÍ - ZÁKLADNÍ INFORMACE

ZPRÁVA IV. SOUHRNNÁ ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH PŘÍPRAVNÝCH PRACÍ - ZÁKLADNÍ INFORMACE ZPRÁVA IV. SOUHRNNÁ ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH PŘÍPRAVNÝCH PRACÍ - ZÁKLADNÍ INFORMACE Přípravné práce pro Plán oblasti povodí Horního a středního Labe V současné době probíhají ve všech členských zemích Evropské

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy.

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655 Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Úmoří ČR Povodí- z určitého území voda stéká do jedné řeky Úmoří- z určitého území je voda odváděna do jednoho

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm.

Více

VIII. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

VIII. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ BEROUNKY ZVEŘEJNĚNÝ NÁVRH PLÁNU K PŘIPOMÍNKÁM VIII. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE TEXT Povodí Vltavy, státní podnik Prosinec 2014 Obsah VIII. Doplňující údaje... 1 VIII.1. Seznam dalších podrobnějších

Více

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5.

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5. Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 5. Zasakování srážkových vod do půdní vrstvy Právní začlenění: 5, odstavec 3 zákona č. 254/2001 Sb. říká, že: Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich

Více

Městský úřad Luhačovice odbor životního prostředí

Městský úřad Luhačovice odbor životního prostředí Městský úřad Luhačovice odbor životního prostředí vodoprávní úřad nám. 28. října 543 PSČ 763 26 ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 Č ESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ODDĚ LENÍ EMISÍ A ZDROJŮ PRACOVIŠTĚ MILEVSKO UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 ING. PAVEL MACHÁLEK RNDR. JIŘÍ MACHART, CSC. Milevsko 2007

Více

Program 1 snižování emisí Jihočeského kraje

Program 1 snižování emisí Jihočeského kraje Příloha č. 1 k Nařízení Jihočeského kraje č. 4 /2005, kterým se vydává Program snižování emisí Jihočeského kraje a Program ke zlepšování kvality ovzduší Jihočeského kraje Obsah: Program 1 snižování emisí

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 5.4.1 Ochrana přírody Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich

Více

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR ROK 2014 1 I. ÚVOD Úsek ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického

Více

I. SHRNUTÍ NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH ZMĚN OPROTI PLATNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVĚ (zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší)

I. SHRNUTÍ NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH ZMĚN OPROTI PLATNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVĚ (zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší) Vládní návrh zákona o ochraně ovzduší 2011 (sněmovní tisk č. 449/0) Základní charakteristiky navrhované právní úpravy (k 18. říjnu 2011 v PS Parlamentu ČR 2. čtení) I. SHRNUTÍ NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH ZMĚN OPROTI

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Česká

Více

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Vitalita půdy a škody způsobené suchem Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Výzkumy v oblasti sucha na VÚMOP, v.v.i. Cílený výzkum sucha na VÚMOP, v.v.i. cca od roku

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ HORNÍ ODRY 2016 2021

PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ HORNÍ ODRY 2016 2021 PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ HORNÍ ODRY 2016 2021 NÁVRH VII. EKONOMICKÉ ÚDAJE Textová část Pořizovatel: Povodí Odry, státní podnik Varenská 49, Ostrava 701 26 Ve spolupráci s: Krajským úřadem Moravskoslezského

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 6 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 9 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 9 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Plánování v oblasti vod příprava národních plánů povodí Mgr. Ladislav Faigl

Plánování v oblasti vod příprava národních plánů povodí Mgr. Ladislav Faigl Plánování v oblasti vod příprava národních plánů povodí Mgr. Ladislav Faigl Oddělení vodohospodářské politiky Obsah prezentace Vývoj plánování v oblasti vod (od SVP po WFD) Legislativa I. plánovací cyklus

Více

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Severní Čechy Učební pomůcky:

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Severní Čechy Učební pomůcky: Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_28 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné problémy

» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné problémy Legislativa v ochraně venkovního ovzduší a měření suspendovaných částic frakce PM 10 resp. PM 2,5 Jiří Morávek, odbor ochrany ovzduší MŽP» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) A O STAVEBNÍ POVOLENÍ K DOMOVNÍ ČISTÍRNĚ

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) A O STAVEBNÍ POVOLENÍ K DOMOVNÍ ČISTÍRNĚ *) Příloha č. 19 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

V Praze dne 30. dubna 2010. Rut Bízková ministryně

V Praze dne 30. dubna 2010. Rut Bízková ministryně Přílohy V Směrnice Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci Programu podpory zajištění monitoringu vod účinné od 1. května 2010

Více

Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení nebo procesy v povodí?

Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení nebo procesy v povodí? Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Hydrobiologický ústav Na Sádkách 7, 37 5 České Budějovice www.hbu.cas.cz Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008 REVIZE OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍHO ZDROJE RUDOLEC Petra Oppeltová Jiří Novák Luboš Mazel MZLU v Brně, Ústav aplikované a krajinné ekologie VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., GŘ Brno VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST,

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 25. 11. 2014 Č. j.: 81992/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 4 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI

Více

Návrh zadání 8. změny územního plánu města Most

Návrh zadání 8. změny územního plánu města Most Návrh zadání 8. změny územního plánu města Most schváleno na zasedání zastupitelstva města dne Textová část Výkresová část výkres limitů měřítko 1: 10 000 Vypracoval: odbor rozvoje a územního plánu Ing.

Více

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY Název práce a školitel Šíření a regenerace vybraných lesních dřevin doc. Ing. Kateřina Berchová, Ph.D. Analýza historického využití

Více

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. OKRUH II LEGISLATIVA Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. LEGISLATIVA nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Biologicky rozložitelný odpad - pojmy

Více

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení Adresátům dle rozdělovníku Liberec 14. května 2010 Č. j.: KULK 31995/2010 Sp. zn.: OŽPZ 203/2010 Vyřizuje: Ing. Pavlína Švecová Tel.: 485 226 385 R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Libereckého kraje, odbor

Více

Mezi základní možnosti likvidace odpadních vod rozptýlených drobných znečišťovatelů patří:

Mezi základní možnosti likvidace odpadních vod rozptýlených drobných znečišťovatelů patří: KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 6 NÁZEV OPATŘENÍ Drobní znečišťovatelé DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU V České republice v roce 2004 bydlelo cca 79 % obyvatel v domech připojených na kanalizaci

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Vyhláška č. 501/2006, o obecných požadavcích na využívání území. Městská, vesnická, archeologická Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

Vyhláška č. 501/2006, o obecných požadavcích na využívání území. Městská, vesnická, archeologická Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Metodický návod č. 3 Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady (vyjma údajů o technické a dopravní infrastruktuře, které jsou obsaženy v metodických návodech č. 1 a 2): Zpodrobněná příloha

Více

Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014

Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014 V Ostravě, dne 24. 6. 2014 Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014 1. Zhodnocení meteorologických příčin povodňové situace V závěru

Více

GENEREL KANALIZACE DVOJMĚSTÍ LIBEREC JABLONEC NAD NISOU

GENEREL KANALIZACE DVOJMĚSTÍ LIBEREC JABLONEC NAD NISOU GENEREL KANALIZACE DVOJMĚSTÍ LIBEREC JABLONEC NAD NISOU Generel byl zpracován na objednávku Severočeské vodárenské společnosti a.s. Teplice a na zpracování se podílely Severočeské vodovody a kanalizace

Více

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Zlepšen ení kvality ovzduší v příhraniční oblasti Česka a Polska doc. Dr. Ing. Tadeáš Ochodek Ostrava 29. června 2010 O projektu Název prioritní osy a oblasti podpory: Posilování dostupnosti, ochrana ŽP

Více

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MLEČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU NÁVRH ZMĚNY Č. 2 Textová část odůvodnění ZPRACOVATEL: ing.arch.j.mejsnarová, autorizovaný architekt POŘIZOVATEL: ÚÚP ORP Rokycany DATUM ZPRACOVÁNÍ: říjen 2009 PARÉ

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Pro seminář Národní dialog o vodě 2014: Co

Více

Opatření č. 3/04. Ministerstva životního prostředí. o úpravě zřizovací listiny příspěvkové organizace Český hydrometeorologický ústav

Opatření č. 3/04. Ministerstva životního prostředí. o úpravě zřizovací listiny příspěvkové organizace Český hydrometeorologický ústav V Praze dne 15. června 2004 Č. j.: M/200269/04 Opatření č. 3/04 Ministerstva životního prostředí o úpravě zřizovací listiny příspěvkové organizace Český hydrometeorologický ústav I. Podle 53 zákona č.

Více

územní jednotka -Severozápad

územní jednotka -Severozápad Mgr.J.Mareš Ústecký,Karlovarský EU-OP VK VY_32_INOVACE_719 územní jednotka -Severozápad Ústecký kraj naše hlavní a velká energetická základna.těţbou, tepelnými elektrárnami a těţkým průmyslem bylo v minulosti

Více

Projekt Čistá řeka Bečva I

Projekt Čistá řeka Bečva I Projekt Čistá řeka Bečva I Projekt je situován do uceleného povodí řeky Bečvy, které se nachází v jihovýchodní části České republiky podél státních hranic se Slovenskou republikou. Je to část příhraniční

Více

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY HOŘOVICE REVITALIZACE ČÁSTI RYBNÍKA DRAŽOVSKÁ VELKÁ ETAPA 2 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. Identifikační údaje A.1.1. Údaje o stavbě A.1.1.a Název stavby A.1.1.b Místo stavby

Více

výskyt potenciálních sesuvů jen mimo zastavěné území konfigurace terénu omezující využitelnost zastavěného území rozsahem nevýznamné

výskyt potenciálních sesuvů jen mimo zastavěné území konfigurace terénu omezující využitelnost zastavěného území rozsahem nevýznamné Příloha č.2 Vyhodnocení udržitelného rozvoje území SWOT analýza z PR + R Bernartice nad Odrou 2008. (kurzívou psané položky se nevyskytují ve SWOT analýze ÚAP ORP Nový Jičín 2012) 1. Horninové prostředí,

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

Vliv výměny starých kotlů na kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji. Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu

Vliv výměny starých kotlů na kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji. Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Vliv výměny starých kotlů na kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji Ing. Marek Bruštík Hrotovice, 24.10.2014 Obsah Princip kotlíkové dotace Proč se zaměřujeme na výměnu starých kotlů? Proč motivovat

Více

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Zpracovala: Ing. Petra Koudelková Datum: 28-29.2.2008, Biomasa jako zdroj energie II Koncepční strategie (1) Územní energetická koncepce

Více

Společný metodický pokyn. Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe )

Společný metodický pokyn. Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe ) Ministerstvo zemědělství č.j.: 8662/06-16000 Společný metodický pokyn Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe ) ke společnému postupu orgánů ochrany přírody

Více

Veřejná vyhláška. OZNÁMENI O NÁVRZÍCH OPATŘENI OBECNÉ POVAHY a VÝZVA K UPLATNĚNÍ PŘIPOMÍNEK

Veřejná vyhláška. OZNÁMENI O NÁVRZÍCH OPATŘENI OBECNÉ POVAHY a VÝZVA K UPLATNĚNÍ PŘIPOMÍNEK MINISTERSTVO ZEHĚOilJTV! ÚTVAR: Odbor vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření ČÍSLO ÚTVARU: 15120 SPISOVÁ ZN.: NAŠEČJ.: 14VH5387/2015-15120 14VH5399/2015-15120 14VH5402/2015-15120 18198/2015-MZE-15120

Více

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 2. února 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz

Více

Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč. Analýza potenciálu produkce odpadu

Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč. Analýza potenciálu produkce odpadu Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč Analýza potenciálu produkce odpadu Datum: 28.11.2013 Razítko a podpis zpracovatele Razítko a podpis žadatele Obsah: 1.Identifikační údaje...3 1.1Název

Více

Monitoring cizorodých látek

Monitoring cizorodých látek Monitoring cizorodých látek Ministerstvo zemědělství ČR Ing. Jitka Götzová ředitelka odboru bezpečnosti potravin Ministerstvo zemědělství ČR SAS Roadshow 2014 Veřejný sektor 15. 10. 2014 Praha Znepokojující

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje Obsah 1. ÚVOD... 4 2. SROVNÁNÍ PROTOTYPŮ JEDNOTLIVÝCH SOUBORŮ S PODPISEM ZDROJE... 4 2.1 POLYCYKLICKÉ AROMATICKÉ UHLOVODÍKY... 4 2.2 TĚŽKÉ KOVY...

Více

ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH NEBO JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH NEBO JEHO ZMĚNU Příloha č. 23 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. Městský úřad Pohořelice Odbor životního prostředí Vodoprávní úřad Vídeňská 699 691 23 Pohořelice ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD

Více