Lesní vegetace České republiky. Jan Douda
|
|
- Blanka Němcová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Lesní vegetace České republiky Jan Douda
2 Vegetace zonální (bučiny, jedlobučiny) azonální (mokřadní olšiny, luhy, rašelinná společenstva, písčiny) extrazonální (smrčiny, xerotermní doubravy)
3 Potenciální přirozená vegetace (PPV) koncept rozpracoval Reinhold Tüxen (1956): Tüxen R. (1956): Die heutige potentielle natürliche Vegetation als Gegenstand der Vegetationskartierung. Angew. Pfl.-Soziol., Stolzenau/Weser, 13: 5-42.
4 Porosty, které by tu byly nyní - biotický potenciál dneska existujících stanovištních podmínek. Ne to, co se v průběhu času na ploše rozvine (sekundární sukcese). V daném okamžiku hypotetická nejrozvinutější vegetace jaká je možná. Rozvinutí PPV probíhá v hlavě zpracovavatele, nikoli však v reálné krajině. a) rybník = rákosí nebo plovoucí kytky (PPV) x bučina nebo rašeliniště (klimax) b) metrová říční terasa nebo výsypka = bezlesí s nevyvinutou půdou (PPV) x les (klimax) s vyvinutou půdou
5 PPV je taková vegetace, která zahrne minulý vliv člověka a počítá s ním. PPV započítává ireverzibilní změny (kupříkladu kvalita vzduchu, odvodnění). Hranice mezi reverzibilními a ireverzibilními změnami není dána stupněm změny nýbrž měřítkem, na kterém se na to díváme. Co dělat s druhy, které z oblasti vlivem člověka vymizely PPV vychází z konstrukce přírodě blízkých porostů v dané oblasti nebo srovnatelné oblasti (takové věci jako šíření se dá zanedbat)
6 PPV je hypotetická (potenciální) nejvíce rozvinutá vegetace, korespondující k současným (ne budoucím) místním podmínkám. Pro její konstrukci, v přídatku k přírodně daným podmínkám, jsou zvažovány také dlouho trvající antropogenní místní změny. Nezapočítány jsou ty změny, které jsou kompensovány při existenci PPV (při předpokládaném regeneračním cyklu).
7 Vegetační stupňovitost ČR vyjadřuje vegetační změny v závislosti na změnách výškově podmíněného a expozičního klima klima S J PR potenciální radiace (PR)
8 Vegetační stupňovitost ČR nivální alpinský subalpinský nivální alpinský subalpinský 8. smrkový 7. bukosmrkový 6. smrkobukový 5. jedlobukový 4. bukový 3. dubobukový 2. bukodubový 1. dubový
9 Vliv expozice 4. dubobukový 3. bukodubový
10
11 Vegetační inverze (zvrat vegetačních stupňů) hromadění chladného těžkého vzduchu nižší požitek slunečního záření pozdní jarní mrazíky bučiny bučiny s jedlí a smrkem
12 Edaficky podmíněná společenstva vliv substrátu překrývá působení makroklimatu či mezoklimatu vznik cf. azonálních společenstev
13
14
15 Smrkový vegetační stupeň (8. lvs) na území ČR přibližně nad 1300 m n.m. -? horní hranice lesa a horní hranice stromová sníženy lidskou činností smrk dominuje, příměs jedle, buk výrazně omezen v růstu (nedosahuje úrovně), výskyt Sorbus aucuparia, Acer pseudoplatanus 3 stupně C, přes 1200 mm srážek,
16 Bukosmrkový vegetační stupeň (7. lvs) na území ČR přibližně m n.m. smrk dominuje, buk do 30 % v podúrovni, příměs jedle, výskyt Sorbus aucuparia, Acer pseudoplatanus 4-3 stupně C, přes 1100 mm srážek
17 Horské smrčiny Piceion excelsae Calamagrostis villosa, Trientalis europaea, Homogine alpina, Vaccinium myrtillus konvexní tvary terénu, sušší, chudší na živiny Athyrio alpestris-piceion excelsae Athyrium distentifolium, Adenostyles alliariae, Rumex alpestris, Cicerbita alpina vlhčí, bohatší půdy, často v okolí svahových pramenišť
18
19
20
21 smrkobukový vegetační stupeň (6. lvs) na území ČR přibližně m n.m. buk dominuje (v úrovni, ale často pokroucený), smrk do 30% příměs jedle, výskyt Sorbus aucuparia, Acer pseudoplatanus, Fraxinus excelsior, Ulmus glabra 5 stupňů C, přes mm srážek
22 jedlobukový vegetační stupeň (5. lvs) na území ČR přibližně m n.m. buk dominuje, jedle až 40 %, smrk +, Tilia sp. div., Carpinus betulus, Prunus avium, Quercus robur et petraea, Acer platanoides 6 stupňů C, přes mm srážek
23 jedlobukový vegetační stupeň (4. lvs) na území ČR přibližně pod 600 m buk dominuje, jedle, Tilia sp. div., Carpinus betulus, Quercus robur et petraea, Ulmus laevis, smrk chybí 6-7 stupně C, přes mm srážek
24 dubobukový vegetační stupeň (3. lvs) na území ČR přibližně pod 400 m buk dominuje + kombinace listnáčůtilia sp. div., Carpinus betulus, Quercus robur et petraea, Acer platanoides, Quercus pubescens, Q. cerris, Ulmus minor, jedle chybí 7-9 stupně C, mm srážek
25 Bučiny a jedlobučiny Fagion (bohaté bučiny a jedliny) Actaea spicata, Dentaria enneaphyllos, D. bulbifera, Galium odoratum, Polygonatum verticilatum, Hordelymus europaeus, Gymnocarpium dryopteris Luzulo-Fagion (kyselé bučiny a jedliny) Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Luzula luzuloides, Melampyrum pratense Vaccinium myrtillus, Veronica officinalis
26
27
28
29
30 bukodubový vegetační stupeň (2. lvs) na území ČR přibližně pod 400 m dominují duby + kombinace listnáčůtilia sp. div., Carpinus betulus, Acer platanoides, Ulmus minor, buk v podúrovni? (8-9 stupně C),? (500 mm) srážek
31 dubový vegetační stupeň (1. lvs) na území ČR? dominují duby, buk chybí? (9 stupňů C),? (500 mm) srážek
32 Xerotermní doubravy Quercion pubescenti-petraeae (perialpidské bazifilní doubravy) Aster amellus, Carex michelii, Clematis recta, Dictamnus albus, Inula ensifolia, Lathyrus pannonicus, Veronica teucrium Aceri tatarici-quercion (panonské teplomilné doubravy na spraši a písku) Carex fritchii, Iris variegata, Melica picta, Convallaria majalis, Betonica officinalis, Dianthus suberbus, Festuca amethystina, Molinia caerulea agg. Quercion petraea (středoevropské teplomilné doubravy) Potentilla alba, Serratula tnictoria, Peucedanum cervaria, Carex montana, Genista pillosa, Carex humillis
33
34
35
36 Edaficky podmíněná společenstva
37 Rašelinné lesy Betulion pubescenstis (rašelinné březiny) Molinia caerulea, Eriophorum vaginatum, Sphagnum sp. div., Trientalis europaea Sphagnion medii (rašelinné bory) Pinus rotundata, P. sylvestris, Eriophorum vaginatum, Andromeda polyfolia, Ledum palustre, Oxycoccus palustris agg., Vaccinium uliginosum Sphagno-Picetum (rašelinné smrčiny) Equisetum sylvaticum, Calamagrostis villosa, Sphagnum sp. div., Eriophorum vaginatum, Trientalis europaea
38
39
40
41 Mokřadní olšiny a lužní lesy Alnion glutinosae (mokřadní olšiny) Carex elongata, Lysimachia vulgaris, Carex vesicaria, Peucedanum palustre, Calla palustris, Thelypteris palustris Alnion incanae (lužní lesy) Carex remota, Stellaria nemorum, Petasites albus, Phalaris arundinacea, Ulmus minor, Prunus paudus, Corydalis cava Salicion albae (vrbo-topolové luhy) Salix alba, Populus nigra, P. alba, Calystegia sepium, Carex riparia, solanum dulcamara, Iris pseudacorus
42
43
44
45
46
47 Tilio-Acerion Suťové lesy Acer pseudoplatanus, A. platanoides, Fraxinus excelsior, Aconitum lycoctonum, Aruncus vulgaris, Lunaria rediviva, Geranium robertianum, Alliaria petiolata, Lamium maculatum
48
49 Skalnaté bory Dicrano-Pinion p.p. Festuca pallens, Cardaminopsis arenosa, Calluna vulgaris, Hieracium schmidtii, Festuca ovina, Avenella flexuosa
50
51 Společenstva podmíněná činností člověka
52 Habrové doubravy Carpinion Campanula persicifolia, Campanula rapunculoides, Carex montana, Dactylis polygama, Festuca heterophylla, Hempatica nobilis, Lathyrus niger, Lathyrus vernus, Melampyrum nemorosum, Stellaria holostea, Tanacetum corymbosum
53
54
55
56
57 Acidofilní doubravy Genisto germanicae-quercion Luzula luzuloides, Genista germanica, Avenella flexuosa, Molinia caerulea agg., Vaccinium myrtillus, Calluna vulgaris, Melampyrum pratense, Hieracium sabaudum
58
59
60 Lesostepní bory a bory na písku Dicrano-Pinion (bory na písku) Calluna vulgaris, Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, Avenella flexuosa Cytiso ruthenici-pinion sylvestris (lesostepní bory) Anemone sylvestirs, Aster linosyris, Brachypodium pinnatum, Carex flacca, Cirsium acaule, Globularia bisnagarica, Gymnadenia conopsea, Linum flavum Erico-Pinion (perialpidské hadcové bory) Armeria vulgaris subsp. serpentini, Asplenium cuneifolium, Biscutella laevigata, Myosotis stenophylla, Thlaspi montanum, Sesleria albicans
61
62
Bučiny a doubravy. Třída: Querco-Fagetea. Řád: Fagetalia sylvaticae. Řád: Quercetalia pubescenti-petraeae
Bučiny a doubravy Třída: Querco-Fagetea společenstva xerofilních až hygrofilních opadavých listnatých lesů a křovin Řád: Fagetalia sylvaticae mezofilní až hygrofilní opadavé lesy mírné zóny Evropy Řád:
VíceSyntaxonomie jehličnatých lesů obecně
Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Erico-Pinetea Erico-Pinion Pulsatillo-Pinetea sylvestris Cytiso ruthenici-pinion sylvestris Vaccinio-Piceetea Dicrano-Pinion Piceion excelsae Pinion mugo Athyrio alpestris-piceion
VícePříloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj:
Příloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj: www.uhul.cz Příloha 7b Porostní mapa chráněného území. Zdroj: OZP MHMP. Příloha 7c Změny lesních společenstev na opakovaných plochách podle
VíceMinule http://user.mendelu.cz/kusbach Co je klasifikace Co je lesnická typologie Co je LTKS, historie a struktura (jednotky) LVS, lesní vegetační stupeň Typologická tabulka Vytisknout barevně! Lesní vegetační
VíceVegetace Evropy 8. Střední Evropa Verze
Vegetace Evropy 8. Střední Evropa Verze 30. 12. 2018 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno Vymezení střední Evropy Biogeografické regiony Evropy
VíceLesní vegetace v údolí Vltavy severnì od Zlaté Koruny (okres Èeský Krumlov)
Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 43: 111 169, 2008 111 Lesní vegetace v údolí Vltavy severnì od Zlaté Koruny (okres Èeský Krumlov) Forest vegetation in the Vltava river valley north of Zlatá Koruna (district
VíceZměny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech
Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech Petr Karlík, Tomáš Tichý a Radim Hédl Fakulta lesnická a dřevařskáčzu Praha - Suchdol Správa CHKO Český kras Karlštejn Botanický ústav AV ČR - Brno
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
VíceStředoevropský les přehled vegetačních typů
Potoční vrbiny Salix fragilis, S. purpurea, S. triandra, S. viminalis, S. eleagnos, Alnus glutinosa, Padus avium V podrostu vlhkomilné druhy potočních břehů a náplavů, snášející disturbance proudící vodou
VíceLesnická fytocenologie a typologie. HS 23 kyselá stanoviště nižších poloh HS 25 živná stanoviště nižších poloh
Lesnická fytocenologie a typologie HS 23 kyselá stanoviště nižších poloh HS 25 živná stanoviště nižších poloh Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceKurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF)
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF) Skladba synuzie dřevin Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních
VíceRealizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice
TVORBA KRAJINY s.r.o. ROLENCOVA 47 620 00 BRNO Tel.: 737 64 64 17 Realizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice Číslo zakázky: US/2013 Objednatel: Obec Horní Bojanovice Horní Bojanovice
VícePokud není uvedeno jinak, je zdroj: snímky jsou použity se svolením šéfredaktora webu. Obsah
Příloha 2 Pokud není uvedeno jinak, je zdroj: http://botany.cz/cs/rubrika/kvetena/, snímky jsou použity se svolením šéfredaktora webu. Obsah 1. Druhy acidofilní... 3 2. Druhy bazifilní... 5 3. Druhy halofilní...
VíceT1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
T1 - Popis lesch porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označe (ha) 15034 1,35 41/smíšený 15037 1,43 45/smíšený zastoupe habr, lípa, dub, habr,, borovice 15039 1,44 45/buk buk, 15040 1,71 15041 1,96
VíceLesnická fytocenologie a typologie. HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh
Lesnická fytocenologie a typologie HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem
VíceCZ.1.07/2.2.00/28.0018
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (0) SUCHÉ BORY (BO) Skladba synuzie Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních jednotek
VíceEKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 5:
KOLOGI LSA Pracovní sešit do cvičení č. 5: Biodiverzita v lesních ekosystémech - Příklady vyhodnocení lokální biodiverzity vybraných lesních porostů na modelové skupině drobných savců Tento projekt je
VíceV Rosicích dne 31. 1. 2014. Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS.
Projekt péče o stromy podél vodního toku Orlice byl zpracován na objednávku povodí Labe v rámci inventarizace ploch veřejně přístupné zeleně. Terénní šetření proběhla v měsíci lednu 2014. V Rosicích dne
VíceCZ.1.07/2.2.00/
Lesnická fytocenologie a typologie HS 57 oglejená stanoviště vyšších poloh HS 59c podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 77a oglejená stanoviště horských poloh Tento projekt je spolufinancován
VíceMapa aktuální vegetace
Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Typologická mapa Výsledek: Tvorba mapy aktuální vegetace na podkladu typologické mapy je problematická Část území je přesnímkována, část naopak Výsledek: Tvorba
VíceCHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty
CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty www.env.cz zřízena výnosem Ministerstva kultury 3.listopadu 1980 plocha 715 km 2 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín délka 70 km, orientaci severovýchod-jihozápad
VíceCílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)
km 13,000-42,000 olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis)
VíceCílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis) 20-50 vrba křehká
VíceCZ.1.07/2.2.00/
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (5) JEDLOVÉ BUČINY (jdbk) Skladba synuzie Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních jednotek
VíceČíslo uchazeče... 15. Prostorovou jednotkou pro vyhotovení LHO je: a) HS b) ZO c) PLO d) LHC
1. Symbolem g označujeme: a) kruhovou základnu stromu b) kruhovou základnu celého porostu c) průměrnou kruhovou základnu porostu d) kruhovou základnu na 1ha 2. Zásobu jehličnatého porostu zjištěnou s kůrou
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceBOTANICKÝ PRŮZKUM EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY PŘÍRODNÍ REZERVACE BŘEŽANSKÉ ÚDOLÍ (PRAŽSKÁ ČÁST) A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY U ZÁVISTI
BOTANICKÝ PRŮZKUM EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY PŘÍRODNÍ REZERVACE BŘEŽANSKÉ ÚDOLÍ (PRAŽSKÁ ČÁST) A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY U ZÁVISTI Zpracovala: RNDr. Jana Möllerová Materiál a metodika. Botanický průzkum území
VíceTypologický klasifikační systém ÚHÚL
Ing Karel Plíva ÚHÚL Brandýs n. L. 1987 1 1. ÚVOD Typologický klasifikační systém používaný při hospodářské úpravě lesů v ČSR vznikl v letech 1970/71 jako výsledek typologického průzkumu, tj. prvé etapy
VíceDatum narození... Datum konání přijímací zkoušky...
Jméno a příjmení uchazeče... Datum narození... Datum konání přijímací zkoušky... 1. Jakými znaky označujeme dendrometrické veličiny: výška, výtvarnice, kruhová základna a) v, t, h b) h, f, g c) h, v, t
Víceolšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba křehká
VíceD.3 Dendrologický průzkum
ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:
VícePříloha č. 1 pomůcky pro vytýčení zkoumaných ploch
Příloha č. 1 pomůcky pro vytýčení zkoumaných ploch Relaskop Převzato z http://www.bjornrudarnestad.no/products/relaskop-enbart-haglfs- Použití relaskopu Převzato z http://www.skogkurs.no/kursbeskrivelser.asp
VícePříspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině
Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině Petr Halas Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. halas@geonika.cz Abstract The biodiversity and the forest vegetation
VíceInventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. -
Inventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. - Objekty : SO 01 REVITALIZACE ALEJE K.Ú. HEŘMANICE U ŽANDOVA SO 02 REVITALIZACE
VíceBěžně používané a školkařsky dostupné druhy autochtonních dřevin
Běžně používané a školkařsky dostupné druhy autochtonních dřevin Volba konkrétního druhu vždy závisí od stanovištních podmínek lokality. K určení původních druhů dřevin a stanovištních podmínek lze využít
VíceBiotopy ČR III. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Biotopy ČR III. Miroslav Zeidler & Marek Banaš Katedra ekologie a životního prostřed edí UP Olomouc K Křoviny K1 Mokřadní vrbiny K2 Vrbové křoviny podél vodních toků K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny
VíceLesnická fytocenologie a typologie. HS 27 oglejená a chudá stanoviště nižších a středních poloh. HS 47 oglejená stanoviště středních poloh
Lesnická fytocenologie a typologie HS 27 oglejená a chudá stanoviště nižších a středních poloh HS 47 oglejená stanoviště středních poloh HS 39b podmáčená chudá stanoviště HS 59b podmáčená stanoviště vyšších
VíceZáklady lesnické typologie
Základy lesnické typologie 1 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 2 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 3 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních
VíceFloristický a vegetační průzkum lokality Nad Vírem
Acta rerum naturalium 5: 147 152, 2008 ISSN 1801-5972 Floristický a vegetační průzkum lokality Nad Vírem Floristic and vegetation survey of the locality Nad Vírem PAVEL LUSTYK Moravský Lačnov 287, CZ 568
VícePRO PŘÍRODNÍ REZERVACI
PLÁN PÉČE PRO PŘÍRODNÍ REZERVACI ŠANCE na období 2013-2021 1 Obsah 1. Základní identifikační a popisné údaje... 3 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN... 3 1.2 Platný právní předpis
VíceLesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny Lesnická typologie Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora praktických
VíceCílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis) 20-50 vrba křehká
Víceolšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba č ervenavá
VícePříloha č. 4: Seznam místních dřevin
Příloha č. 4: Seznam místních dřevin Seznam domácích dřevin pro okres Benešov/MAS Blaník (Seznam zahrnuje všechny domácí stromy, keře a polokeře na okrese Benešov dle názoru ČSOP, vytvořeného na základě
VíceTŘÍDA: SEDO-SCLERANTHETEA - PIONÝRSKÁ BYLINNÁ SPOLEČENSTVA PRIMITIVNÍCH PŮD
TŘÍDA: SEDO-SCLERANTHETEA - PIONÝRSKÁ BYLINNÁ SPOLEČENSTVA PRIMITIVNÍCH PŮD Řád:Trifolio arvensis-festucetalia ovinae - Primitivní travinno-bylinná společenstva chudých písčitých a mělkých skalních půd
VíceLBB04 Primulo veris-carpinetum betuli Neuhäusl et Neuhäuslová in Neuhäuslová-Novotná 1964 Panonské dubohabřiny. Carpinion betuli
Carpinion betuli LBB04 Primulo veris-carpinetum betuli Neuhäusl et Neuhäuslová in Neuhäuslová-Novotná 1964 Panonské dubohabřiny Tabulka 6, sloupec 4 (str. 237) 233 Orig. (Neuhäuslová-Novotná 1964): Primulae
VíceSieding, jihozápadní svahy hory Gösing nad osadou, m n. m.
Dolní Rakousy, Gösing 1. 7. 2006 Trasa: Sieding - vrch Gösing Sieding, jihozápadní svahy hory Gösing nad osadou, 480-600 m n. m. Acinos alpina Amelanchier ovalis Anthericum ramosum Arabis sagittata Arenaria
VíceLCC03 Melico pictae-quercetum roboris (Mikyška 1944) Klika 1957 Teplomilné doubravy s druhy bezkolencových luk
Teplomilné doubravy (Quercetea pubescentis) LCC03 Melico pictae-quercetum roboris (Mikyška 1944) Klika 1957 Teplomilné doubravy s druhy bezkolencových luk Tabulka 7, sloupec 8 (str. 338) Nomen inversum
VíceCZ.1.07/2.2.00/
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) PODMÁČENÉ SMRČINY (SMpal) Skladba synuzie dřevin Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních
VíceT1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich přírodní památka Onřejovsko
T - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich přírodní památka Onřejovsko JPRL výměra 9 8,60 BR, BO, MD 89 2,0 45SM SM N Při výchovných zásazích podpora listnáčů SM mlaziny a tyčkoviny, příměs
VíceLDA04 Holco mollis-quercetum roboris Scamoni 1935 Vlhké acidofilní doubravy
Acidofilní doubravy (Quercetea robori-petraeae) LDA04 Holco mollis-quercetum roboris Scamoni 1935 Vlhké acidofilní doubravy, sloupec 12 (str. 338) Nomen inversum propositum Orig. (Scamoni 1935): Quercus
VíceLBB01 Galio sylvatici-carpinetum betuli Oberdorfer 1957 Hercynské mezické dubohabřiny. Carpinion betuli. Tabulka 6, sloupec 1 (str.
Carpinion betuli rus niger, L. vernus, Melica nutans, Poa nemoralis, Stellaria holostea, Tanacetum corymbosum Konstantní druhy: Carpinus betulus, Quercus petraea agg.; Anemone nemorosa, Campanula persicifolia,
VíceLCA03 Euphorbio-Quercetum Knapp ex Hübl 1959 Teplomilné bazifilní doubravy na mělkých suchých půdách
Teplomilné doubravy (Quercetea pubescentis) LCA03 Euphorbio-Quercetum Knapp ex Hübl 1959 Teplomilné bazifilní doubravy na mělkých suchých půdách Tabulka 7, sloupec 3 (str. 338) Orig. (Hübl 1959): Euphorbio-Quercetum
VíceLFD04 Vaccinio uliginosi-piceetum abietis Schubert 1972* Rašelinné smrčiny. Vaccinio uliginosi-pinion sylvestris. Tabulka 8, sloupec 14 (str.
Vaccinio uliginosi-pinion sylvestris LFD04 Vaccinio uliginosi-piceetum abietis Schubert 1972* Rašelinné smrčiny Tabulka 8, sloupec 14 (str. 372) Orig. (Schubert 1972): Vaccinio uliginosi-piceetum (Picea
VíceCZ.1.07/2.2.00/
Lesnická fytocenologie a typologie HS 77b oglejená stanoviště horských poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh HS 39 podmáčená chudá stanoviště Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceCZ.1.07/2.2.00/
Lesnická fytocenologie a typologie HS 02 vysokohorské lesy pod horní hranicí lesa Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 02a 8N,
VíceSANACE A REKULTIVACE ZVODNĚLÝCH POKLESOVÝCH KOTLIN A SEDIMENTAČNÍCH NÁDRŽÍ V HORNICKÉ KRAJINĚ HORNÍHO SLEZSKA
SANACE A REKULTIVACE ZVODNĚLÝCH POKLESOVÝCH KOTLIN A SEDIMENTAČNÍCH NÁDRŽÍ V HORNICKÉ KRAJINĚ HORNÍHO SLEZSKA Barbara Stalmachová, Lukasz Pierzchała VŠB-Technical University of Ostrava Faculty of Geology
VíceVelká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann
Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann Sekce ochrany přírody a krajiny, oddělení CHKO Vymezení studovaného území Historie průzkumu území lokalita byla známa
VíceLBC04 Athyrio distentifolii-fagetum sylvaticae Willner 2002* Horské klenové bučiny. Mezofilní a vlhké opadavé listnaté lesy (Carpino-Fagetea)
Orig. (Willner 2002): Athyrio distentifolii-fagetum ass. nov. (Fagus sylvatica) Syn.: Aceri-Fagetum Bartsch et Bartsch 1940 prov. ( 3b) Diagnostické druhy: Acer pseudoplatanus, Fagus sylvatica, Picea abies,
VíceNávrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI
Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI Název zvláště chráněného území Přírodní památka Lom ve Stráži Předmět ochrany a jeho popis Jedná se o nejkomplexnější pohled
VíceLBF02 Mercuriali perennis- -Fraxinetum excelsioris (Klika 1942) Husová in Moravec et al. 1982* Suťové javorové jaseniny
LBF02 Mercuriali perennis- -Fraxinetum excelsioris (Klika 1942) Husová in Moravec et al. 1982* Suťové javorové jaseniny Tabulka 6, sloupec 16 (str. 237) Orig. (Husová in Moravec et al. 1982): Mercuriali-Fraxinetum
VíceCZ.1.07/2.2.00/
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (17) BAZIFILNÍ BUČINY (BKbaz) Skladba synuzie dřevin Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních
VíceSkupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu
Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu OŠETŘOVÁNÍ STROMŮ* ošetření dle kategorie I. Kategorie II. Kategorie III. Kategorie kalkulace ks 3 0 1107, 1108, 1109 celkem 3 0 vazby v korunách vazba
VíceCZ.1.07/2.2.00/
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (10) LUŽNÍ LESY (L) Skladba synuzie Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních jednotek
VíceRevitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY
Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY PŘÍLOHA 2.A Inventarizace dřevin a návrh pěstebních opatření v městyse Štoky TEXTOVÁ ČÁST Inv. číslo
VíceRealizace lokálního biocentra LBC 1 v k. ú. Horní Bojanovice
TVORBA KRAJINY s.r.o. ROLENCOVA 47 620 00 BRNO Tel.: 737 64 64 17 Realizace lokálního biocentra LBC 1 v k. ú. Horní Bojanovice Číslo zakázky: ÚSES/2013 Objednatel: Obec Horní Bojanovice Horní Bojanovice
VíceKurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (11) MOKŘADNÍ OLŠINY (OL)
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (11) MOKŘADNÍ OLŠINY (OL) Skladba synuzie Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních jednotek
VíceLFC02 Athyrio distentifolii-piceetum abietis Hartmann in Hartmann et Jahn 1967 Horské papratkové smrčiny
Piceion abietis distentifolium pokr. > 25 % OR skup. Veratrum lobelianum) NOT Calamagrostis villosa pokr. > 50 % NOT Fagus sylvatica pokr. >5% LFC02 Athyrio distentifolii-piceetum abietis Hartmann in Hartmann
VíceSubkontinentální doubravy asociace Carici fritschii-quercetum roboris na Záhoří
Bulletin Slov. Bot. Spoločn., Bratislava, 26: 163 176, 2004 Subkontinentální doubravy asociace Carici fritschii-quercetum roboris na Záhoří Subcontinental oak forests of Carici fritschii-quercetum roboris
VíceLDA02 Viscario vulgaris-quercetum petraeae Stöcker 1965 Suché acidofilní doubravy
Acidofilní doubravy (Quercetea robori-petraeae) Formální definice: (Quercus petraea agg. pokr. > 15 % OR Quercus robur pokr. > 15 %) AND (skup. Cytisus nigricans OR skup. Jasione montana) AND skup. Viscaria
Víceolšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty zastoupení v % doprovodné porosty
řkm 0,000-5,100 olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis)
VíceSÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1
SÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1 PŘÍLOHA 1 INVENTARIZACE DŘEVIN Poř. číslo Druh dřeviny (vědecký název) český název Obvod kmene cm (ve 130cm) Šířka koruny m Výška dřeviny m Sadovnická hodnota body Popis Popis
VíceLDA03 Vaccinio vitis-idaeae- -Quercetum roboris Oberdorfer 1957 Brusnicové acidofilní doubravy. Quercion roboris
Quercion roboris Dominantní druhy: Pinus sylvestris, Quercus petraea agg., Q. robur; Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus; Pleurozium schreberi Formální definice: (Quercus petraea agg. pokr. > 15 % OR
VíceDOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceKurz BOT/VCRSB VEGETACE. ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013
Kurz BOT/VCRSB VEGETACE ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013 Většina prezentovaných fotografií pochází z Portálu české flóry (flora.upol.cz). Suché trávníky suché trávníky představují
VíceTab. I: Fytocenologická tabulka.
Tab. I: Fytocenologická tabulka. 1121 101011 1210210 00000 9800 742313 4151269 25867 Tetragonolobus maritimus ++++......... Pinus sylvestris juv. rrrr......... Dorycnium herbaceum ++1+..1......+.1... Genista
Vícevrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis
vrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba červ enav á (Salix x rubens) 0-80 v rba červ enav á (Salix x rubens) 0-80 olše
VíceROHOVÁ. B o t a n i c k ý i n v e n t a r i z a č n í p r ů z k u m p ř í r o d n í r e z e r v a c e
B o t a n i c k ý i n v e n t a r i z a č n í p r ů z k u m p ř í r o d n í r e z e r v a c e ROHOVÁ k. ú. Boršov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Křenov Pavel Lustyk, Svitavy, 2009 1 O B S A H Úvod
VíceDENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ
DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ Ing. František Moravec, Lipová 1497/E, 250 01 Brandýs n/l IČ: 45124957, DIČ: CZ530719270, účet/kód: 433720329/0800 Reg. ŽÚ Brandýs n/l č.j.
VíceBiotopy ČR V.část. Marek Banaš. Katedra ekologie a životního prostředí UP Olomouc. L5 Bučiny. Natura Asperulo-Fagetum beech forests
Biotopy ČR V.část Marek Banaš Katedra ekologie a životního prostředí UP Olomouc L5 Bučiny L5.1 Květnaté bučiny Natura 2000-9130 Asperulo-Fagetum beech forests Převládající buk lesní (Fagus sylvatica),
VíceSTRÁNĚ NAD SUCHÝM POTOKEM
Plán péče a návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky STRÁNĚ NAD SUCHÝM POTOKEM na období 2011-2020 Salvia o.s. sdružení pro ochranu přírody Míšovická 454/6 155 21 Praha 5 e-mail:
VíceLBA07 Fraxino pannonicae-ulmetum glabrae Aszód 1935 corr. Soó 1963 Panonské tvrdé luhy nížinných řek s jasanem úzkolistým
Mezofilní a vlhké opadavé listnaté lesy (Carpino-Fagetea) Diagnostické druhy: Acer campestre, A. negundo, Cornus sanguinea, Fraxinus angustifolia, Quercus robur, Rubus caesius, Tilia cordata, Ulmus laevis,
VíceLCB02 Carici fritschii-quercetum roboris Chytrý et Horák 1997 Doubravy západopanonských písčin s ostřicí doubravní
Teplomilné doubravy (Quercetea pubescentis) 320 LCB02 Carici fritschii-quercetum roboris Chytrý et Horák 1997 Doubravy západopanonských písčin s ostřicí doubravní, sloupec 5 (str. 338) Orig. (Chytrý &
VíceFlóra a vegetace národní přírodní rezervace Bukačka v Orlických horách
ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 33 (2011): 15-36 ISBN: 978-80-85031-89-8 Flóra a vegetace národní přírodní rezervace Bukačka v Orlických horách Flora and vegetation of Bukačka Nature Reserve in Orlické
VíceVYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE
VYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE LESA PONECHANÉHO SAMOVOLNÉMU VÝVOJI V LOKALITĚ HEDVÍKOVSKÁ ROKLE V NPR LICHNICE V CHKO ŽELEZNÉ HORY V OBDOBÍ 2008 2018 Libor Hort, Dušan Adam, David Janik,
VíceBESKYDY. Radim J. Vašut
BESKYDY Radim J. Vašut Západní Beskydy Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m) Vsetínské vrchy (Vysoká, 1024 m) Javorníky (Velký Javorník, 1072 m; M. Javorník, 1019 m) Slezské Beskydy (Velká Čantoryje,
VíceLFA01 Festuco-Pinetum sylvestris Kobendza 1930* Bazifilní kontinentální bory. Festuco-Pinion sylvestris. Tabulka 8, sloupec 2 (str.
Festuco-Pinion sylvestris LFA01 Festuco-Pinetum sylvestris Kobendza 1930* Bazifilní kontinentální bory Tabulka 8, sloupec 2 (str. 372) Nomen inversum propositum Orig. (Kobendza 1930): Zespół Association
VíceAbies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky
Dřeviny HEN 2009 přehled dřevin ke zkoušce Ing. Zdeněk Hrubý, Ph.D. Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky Picea abies Smrk ztepilý Strom do 55 m Převislé šišky Pinus sylvestris
VíceÚzemní plán Kladno - koncept řešení -
Územní plán Kladno - koncept řešení - Posouzení vlivu koncepce na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000 Zpracoval: RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. červen 2011 Název
VíceAnalýza potenciálního rozšíření dřevin v lesích Šumavy 1 Zuzana Černíková
Analýza potenciálního rozšíření dřevin v lesích Šumavy 1 Zuzana Černíková Abstract This thesis deals with the natural potential vegetation of forests in the Šumava Mts. A species distribution model was
VíceCZ.1.07/2.2.00/
Lesnická fytocenologie a typologie HS 19 lužní stanoviště Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 19a 1U1 topolové luhy 1U2 vrbo-topolové
Vícea smrekovcové lesy tové horniny, pôdy: plytké (litozeme) zne,,reliktné,cenné spoločenstv Rozší
Reliktné vápnomilné borovicové a smrekovcové lesy Zväz: Pulastillo slavicae-pinion (Erico-Pinion) Slt: Pinetum dealpinum, Pineto-Laricetum Ekotop: karbonátov tové horniny, pôdy: plytké (litozeme) až str.
VíceU H L Í Ř S K Ý V R C H
PLÁN PÉČE NA OBDOBÍ 2009-2018 PRO PŘÍRODNÍ PAMÁTKU U H L Í Ř S K Ý V R C H Ing. Jiří Wimmer České Budějovice 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie
VíceVýsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí
ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 34 (2014): 41-62 ISBN: 978-80-87686-03-4 Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí Results of the botanical research in the Rožmitál quarry and its
VíceLFD02 Vaccinio uliginosi-pinetum sylvestris de Kleist 1929* Rašelinné brusnicové bory
Vegetace_Vegetace 11.10.13 10:17 Stránka 424 Boreokontinentální jehličnaté lesy (Vaccinio-Piceetea) phorum vaginatum, Molinia caerulea agg. (převážně M. caerulea s. str.), Rhododendron tomentosum, Vaccinium
VícePRŮVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA
PRŮVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Projekt pro provedení stavby 1 Dipl.-Ing. Lenka Červinková, Evropská 33, 350 01 Cheb; 777632 781, 1. Identifikace stavby objednatel: Ministerstvo zemědělství České
VícePŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů
PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha 1: Názvy a zkratky stromů Příloha 2: Grafy 1. Celkový počet stromů 2. Počet listnatých stromů 3. Počet jehličnatých stromů 4. Průměry všech stromů 5. Zdravotní stav listnatých
VíceVytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje
CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Část 1 Botanické průzkumy 1. Etapa Dílčí zpráva o realizaci jednotlivých
VíceKraj Jihočeský kraj Kód stanoviště Název stanoviště kód a název EVL, rozloha stanoviště
Kraj Jihočeský kraj Kód stanoviště Název stanoviště kód a název EVL, rozloha stanoviště 2330 Otevřené trávníky kontinentálních dun s CZ0310615 Písečný přesyp u Vlkova 1.3734 paličkovcem (Corynephorus)
VíceOsm botanicky cenných lokalit v okolí Horní Plané
Silva Gabreta vol. 23 p. 1 18 Vimperk, 2017 Osm botanicky cenných lokalit v okolí Horní Plané Eight botanically important localities in the vicinity of Horní Planá Alena Vydrová 1,* & Vít Grulich 2 1 Jiráskova
Více