VYKAZOVÁNÍ LESNÍCH POROSTŮ DLE ČESKÉ ÚČETNÍ ÚPRAVY A IFRS

Transkript

1 VYKAZOVÁNÍ LESNÍCH POROSTŮ DLE ČESKÉ ÚČETNÍ ÚPRAVY A IFRS Lucie Bartůňková ÚVOD Rysem současné evropské, ale i světové ekonomiky je růst globalizace a s tím související nadnárodní integrace trhů. V návaznosti na tuto skutečnost vznikla potřeba harmonizace finančních výkazů jednotlivý států, přičemž hlavním účelem této harmonizace je zajištění srovnatelnosti vykazovaných dat mezi společnostmi v různých zemích světa navzájem, což ocení především potencionální investoři. V současné době existuje několik systémů finančního výkaznictví, mezi dva nejvýznamnější však patří Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) a Všeobecně uznávané americké účetní zásady (US GAAP). Společnosti, které jsou emitenty cenných papírů registrovaných na regulovaných trzích Evropské unie, jsou povinny vyhotovovat finanční výkazy v souladu s IFRS. Tato povinnost se týká pouze omezeného množství velkých společností a značná část finančních výkazů ostatních podniků tak i nadále zůstává bez možnosti mezinárodního srovnání. Na tuto skutečnost zareagovala Rada pro mezinárodní účetní standardy, která v roce 2009 vydala IFRS pro malé a střední společnosti (IFRS pro SME), který je určen podnikům bez veřejného zájmu a obsahuje mnohá zjednodušení oproti plným IFRS. Tato zjednodušení zabezpečuji snadnější aplikaci v podmínkách malých a středních podniků. V současné době není použití IFRS pro SME v České republice ani v jiném státě Evropské unie legislativně upraveno a záleží na rozhodnutí konkrétního státu, zda standard příjme, v jaké rozsahu a pro které účetní jednotky bude povinny a pro které nikoliv. Přesto některé jiné státy světa již tento standard do své národní účetní úpravy přijmuly. Přechod na nový systém vykazování dle IFRS, případně IFRS pro SME, může být pro české společnosti značně komplikovaný a to z důvodu existujících odlišností mezi českou účetní úpravou a IFRS. Jednou z oblastí, kde můžeme nalézt značné odlišnosti, je oblast vykazování biologických aktiv a zemědělské produkce. Biologickým aktivem se rozumí živá zvířata či rostliny, pro které je typická biologická přeměna, která v biologickém aktivu vyvolává kvalitativní a kvantitativní změny [2]. Biologická přeměna zahrnuje proces růstu, degenerace, produkce a rozmnožování. Zemědělskou produkci IASB charakterizuje jako produkci sklizenou z biologických aktiv, přičemž se předpokládá, že tato produkce bude následně zpracována nebo spotřebována [2]. Hlavním rozdílem mezi českou účetní úpravou a systémem vykazování IFRS je požadavek oceňovat biologická aktiva a zemědělskou produkci již ve fázi rozpoznání v reálné hodnotě a následně provádět přecenění na jejich aktuální reálnou hodnotu vždy k datu sestavení účetní uzávěrky. Mezi společnosti, které ve svém majetku drží biologická aktiva a zemědělskou produkci, patří zejména zemědělské podniky a podniky zabývající se lesním hospodářstvím. Z důvodu rozsáhlosti tématu se příspěvek blíže zabývá pouze oceňováním a vykazováním lesních porostů, které řadíme do kategorie biologických aktiv s dlouhodobým produkčním cyklem. 1 CÍL A METODIKA PŘÍSPĚVKU Příspěvek je zaměřen na zemědělské společnosti a další podniky, v jejichž majetku jsou zahrnuty lesní pozemky a lesní porosty, které řadíme do skupiny biologických aktiv s dlouhodobým produkčním cyklem. Cílem příspěvku je identifikovat hlavní odlišnosti ve vykazování a oceňování lesních porostů dle české účetní úpravy a Mezinárodních standardů finančního výkaznictví (dále i Mezinárodního standardu účetního výkaznictví pro malé a střední společnosti) a následně uvést doporučení týkající se použití reálné hodnoty pro oceňování biologických aktiv s dlouhodobým produkčním cyklem. V úvodní části příspěvku je použita metoda deskripce, která napomáhá zpracovat teoretické poznatky o zkoumané problematice. Ve stěžejní části práce je následně použita metoda komparace, která porovnává oceňování a vykazování lesních porostů dle české účetní úpravy a požadavků IFRS (IFRS pro SME). Na základě provedené komparace je následně vyhodnocen vliv zjištěných odlišností na hodnoty jednotlivých položek rozvahy a výsledovky a analyzován dopad těchto rozdílů na rozhodování uživatelů finančních výkazů, především potencionálních investorů. Lze totiž předpokládat, že vykazování a oceňování lesních porostů dle české účetní úpravy a Mezinárodních standardů finančního výkaznictví bude doprovázeno rozdílnou výší bilanční sumy a dále také rozdílným průběhem a výši vykazovaných výnosů ze zemědělských aktivit. Tyto změny budou mít

2 významný vliv na ukazatele finanční analýzy, která je hlavním nástrojem pro posuzování efektivity hospodaření zemědělského podniku [6]. 2 VÝSLEDKY Dlouhodobým produkčním cyklem je z důvodu své specifičnosti charakteristické především lesní hospodářství. Biologické aktivum s dlouhodobým produkčním cyklem je zde zastoupeno lesním porostem. O dlouhodobosti produkčního cyklu svědčí také fakt, že dle platného zákona České republiky (Lesní zákon) je možné započít těžbu lesních porostů teprve v okamžiku dosažení osmdesátého roku stáří lesa [8]. V České republice je více než šedesát procent lesních pozemků ve vlastnictví státu a hospodaří na nich státní podniky. Zbylá procenta lesů jsou ve vlastnictví měst a obcí a dále také v soukromém vlastnictví zejména zemědělských společností. Při vykazování a oceňování lesních porostů dle české účetní úpravy a Mezinárodních standardů finančního výkaznictví můžeme narazit na značný počet odlišností, které mají dopad především do hodnot jednotlivých položek rozvahy a výsledovky a následně mohou mít vliv také na rozhodování externích uživatelů finančních výkazů. Lze předpokládat, že největší komplikace budou způsobeny požadavkem IFRS a IFRS pro SME oceňovat biologická aktiva s dlouhodobým produkčním cyklem na úrovni jejich reálné hodnoty a následně tato aktiva také přeceňovat aktuální reálnou hodnotou vždy k datu sestavení účetní závěrky. Téma je velmi specifické také především z důvodu, že v současné době neexistují významné zkušenosti s aplikací IFRS v zemědělských společnostech, jelikož tyto podniky nejsou ve většině případů emitenty cenných papírů registrovaných na regulovaných trzích Evropské unie. V České republice se tato povinnost v současné době netýká žádné společnosti působící v oblasti zemědělství, v jiných státech světa však na omezený okruh velkých zemědělských společností, které jsou povinny vykazovat v souladu s IFRS, narazíme. Jedná se například o společnosti AACo Australian Agricultural Co, Ltd, Associated British Food, West Fraser Timber Co Ltd., NYSE Christian Dior, SA, Luis Vuitton Moet Hennessy atd. 2.1 VYKAZOVÁNÍ LESNÍCH POROSTŮ DLE ČESKÉ ÚČETNÍ ÚPRAVY Lesní porosty jsou dle platné české účetní úpravy evidovány v účetnictví společnosti pouze v případě, že byly pořízeny nákupem [7]. V takovém případě je hodnota lesního porostu zahrnuta v hodnotě lesního pozemku a společně s ním zaúčtována na účtu 031 Pozemky. Je třeba postupovat v souladu s Českým účetním standardem číslo 013 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek [5]. Je tedy zřejmé, že současná česká účetní úprava neumožňuje ocenit a vykazovat lesní porost odděleně od lesního pozemku a ani v rozvaze společnosti není lesní porost a lesní pozemek sledován samostatně v oddělených rozvahových položkách. Lesní pozemek, včetně lesního porostu, není podle platné účetní legislativy odepisován, jelikož u něj nedochází ke snižování hodnoty. Pokud se společnost rozhodne vysadit les nový, jsou veškeré náklady spojené s jeho výsadbou zahrnuty do provozních nákladů období, ve které vznikly. Nedochází tedy k jejich aktivaci a hodnota nově vysazeného lesa není v účetnictví podniku žádným způsobem evidována. Výše nákladů na péči o lesní porost se odvíjí od skutečnosti, ve které produkční fázi se les nachází. Mezi základní produkční fáze patří výsadba a péče o mladý lesní porost, růstová fáze lesního porostu a následná těžba dříví. S vyššími náklady je spojena fáze zalesňování, výsadby a péče o mladý lesní porost a následně také fáze těžby dříví. V průběhu růstové fáze, kdy dochází k přírůstku dřevní hmoty, se tento jev v účetnictví nezachycuje a nedochází tedy ke zvyšování hodnoty lesního pozemku, na kterém se lesní porost nachází. Po vytěžení se dříví eviduje v oběžném majetku společnosti a účtuje se o něm jako o zásobě. Pro ocenění hodnoty zásob se používají kalkulační ceny, které jsou uvedeny ve vnitropodnikové směrnici konkrétní účetní jednotky. V uvedené tabulce je znázorněna ukázka účtování o lesních porostech a následném naskladnění zásob dle české účetní úpravy.

3 Tab. 1: Účtování o lesních porostech dle české účetní úpravy Popis účetního případu MD DAL S výsadbou nového lesního porostu je spojena spotřeba materiálu Na výsadbě nového lesního porostu se podíleli pracovníci společnosti a v této souvislosti jim byly vyúčtovány hrubé mzdy Společnost zaúčtovala sociální zabezpečení a zdravotní pojištění k hrubým mzdám souvisejícím s výsadbou nového lesního porostu Následně byly sklizeny vypěstované vánoční stromky a naskladněny na sklad zásob (oceněno v kalkulačních cenách) Vyskladnění vánočních stromků ze skladu zásob z důvodu jejich prodeje Vystavena faktura za prodej vánočních stromků Zdroj: vlastní zpracování Je zřejmé, že současná metodika účetního zachycení lesních porostů neposkytuje věrný obraz o hospodaření společnosti, jelikož hodnota lesních porostů není samostatně vykazována ve finančních výkazech podniku. Bližší informace související s lesním pozemkem a porostem je účetní jednotka povinna uvádět pouze v příloze k finančním výkazům. Dalším nedostatkem současné české účetní úpravy je neschopnost společnosti zachytit ve svém účetnictví aktuální hodnotu rostoucí zásoby na lesních pozemcích. Někteří autoři považují za nedostatek české účetní úpravy skutečnost, že pokud je les oceněn na úrovni historické ceny, nemůže společnost až do okamžiku sklizně vykázat žádné výnosy [4]. 2.2 VYKAZOVÁNÍ LESNÍCH POROSTŮ DLE IFRS V případě Mezinárodních standardů finančního výkaznictví je vykazován a oceňován samostatně lesní pozemek i lesní porost, přičemž lesní porost je dle IFRS považován za biologické aktivum a to až do okamžiku těžby. Při oceňování se vychází z požadavku IFRS oceňovat biologická aktiva již v okamžiku rozpoznání reálnou hodnotou, která by měla být primárně určena na bázi tržních cen. Následně IFRS vyžaduje přeceňovat lesní porost aktuální reálnou hodnotou vždy v okamžiku sestavení účetní závěrky. Problém může nastat v případě, kdy pro biologická aktiva neexistuje aktivní trh. Tato situace je v České republice typická pro trh s lesními pozemky, který zde není příliš rozvinutý. Důvodem je především skutečnost, že většina lesní půdy je ve vlastnictví státu, který ji ve významném množství neprodává. Z důvodu nedostatečných informací o potřebných tržních cenách se tak stává oceňování lesních porostů značně komplikovaným úkolem. Jako alternativu při určení reálné hodnoty může účetní jednotka použít současnou hodnotu očekávaných budoucích čistých peněžních toků. Tato metoda však skrývá další úskalí spočívající zejména ve volbě vhodné úrokové míry, která by odpovídala dlouhodobému produkčnímu cyklu lesa. Diskuze o vhodnosti oceňovat biologická aktiva reálnou hodnotu byla otevřena již ve fázi tvorby standardu IAS 41 Zemědělství, který je součástí plných IFRS. Kromě toho, že pro řadu biologických aktiv neexistuje aktivní trh, považuje řada autorů za další nevýhodu při určování reálné hodnoty skutečnost, že tržní ceny kolísají. Někteří autoři rovněž považují stanovaní reálné hodnoty za nespolehlivé [3]. Podle dalších autorů je třeba také oddělit kolísání cen a vliv biologické přeměny na vývoj reálné hodnoty [1]. Obecně může být hlavním problémem při určování reálné hodnoty subjektivní přístup k ocenění. Z tohoto důvodu IFRS vyžaduje dokládat veškeré informace, které vedly ke stanovení reálné hodnoty v příloze k finančním výkazům. Nevýhody v oceňování biologických aktiv reálnou hodnotou lze shrnout do následujících bodů: Pokud neexistuje aktivní trh pro dané biologické aktivum, není reálná hodnota spolehlivě měřitelná. U biologických aktiv s dlouhodobým produkčním cyklem v mnoha případech aktivní trh neexistuje. Tržní ceny, které jsou uváděny na aktivních trzích, jsou často nestabilní a vyznačují se sezónním charakterem. Oceňování biologických aktiv v reálné hodnotě často vede k vykazování nerealizovatelných zisků a ztrát. Ceny biologických aktiv jsou do značné míry ovlivňovány dotační politikou jednotlivých států Evropské unie, přičemž tyto skutečnosti významným způsobem formují tržní ceny. Mezinárodní standard finančního výkaznictví pro malé a střední podniky je v požadavku oceňovat biologická aktiva primárně reálnou hodnotnou podstatně benevolentnější oproti plným IFRS. IFRS pro SME totiž vyžaduje použít reálnou hodnotu k oceňování pouze v případě, že je snadno určitelná bez nepřiměřených nákladů a úsilí. Pokud tomu tak není, jsou účetní jednotky oprávněny používat i nadále

4 pro ocenění model historické ceny (pořizovací ceny). Hrozí zde však nebezpečí, že by opět nebyl zachován věrný a poctivý obraz hospodaření vykazující účetní jednotky. 2.3 KOMPARACE OBOU SYSTÉMŮ FINANČNÍHO VÝKAZNICTVÍ Vykazování a oceňování lesních porostů dle české účetní úpravy a systému IFRS je doprovázeno značným množstvím odlišností, přičemž mezi tu nejzásadnější patří požadavek IFRS oceňovat lesní porost v reálné hodnotě a vykazovat jej odděleně od lesního pozemku. Soupis rozdílů v oceňování biologických aktiv s dlouhodobým produkčním cyklem je uveden v následující tabulce. Tab. 2: Rozdíly v oceňování lesních pozemků a lesních porostů dle IFRS a české účetní úpravy Druh aktiva IFRS Česká účetní úprava Lesní pozemek a lesní porost Ocenění v případě nákupu: Ocenění v případě nákupu: Standard preferuje použití Lesní pozemek včetně lesního reálné hodnoty. porostu bude oceněn cenou Ocenění v případě vzniku pořizovací, která se skládá biologického aktiva ve vlastní činnosti: z ceny pořízení a vedlejších pořizovacích nákladů. Standard preferuje použití Ocenění v případě vzniku reálné hodnoty. biologického aktiva ve vlastní činnosti: Hodnota nově vznikajícího a rostoucího lesního porostu není postupně aktivována, ale vynaložené prostředky na výsadbu, růstovou fázi a následnou těžbu dříví jsou zahrnuty do provozních nákladů období, ve kterém byly vynaloženy. Zdroj: vlastní zpracování Vývoj hodnoty lesních porostů v případě použití systému IFRS do značné míry závisí na stanovení jejich reálné hodnoty. V závislosti na jejím kolísání bude docházet ke změnám bilanční sumy a tato skutečnost může do značné míry ovlivnit vybrané ukazatele finanční analýzy, což může mít významný dopad na rozhodování externích uživatelů, kteří při tvorbě svých kvalifikovaných rozhodnutí vychází z údajů obsažených ve finančních výkazech. Pokud dojde k růstu reálné hodnoty biologických aktiv s dlouhodobým produkčním cyklem, bude mít tato změna za následek především pokles rentability aktiv a zvýšení likvidity vykazující společnosti. Přeceněním dále v tomto případě dojde k poklesu celkové zadluženosti podniku. Je zřejmé, že růst reálné hodnoty úzce souvisí se zlepšením finanční situace společnosti, čímž se pro podnik stává snadnější získat cizí zdroje financování, případně také dotace a další finanční podpory ze státního rozpočtu či rozpočtu Evropské unie. V případě poklesu reálné hodnoty biologických aktiv s dlouhodobým produkčním cyklem však bude efekt na vykazující účetní jednotku opačný. Kromě rozvahových položek bude mít oceňování lesních porostů reálnou hodnotou významný vliv také na výši vykazovaných výnosů a následně také na výši hospodářského výsledku. Pokud dojde ke snížení hodnoty lesního porostu, vzniknou společnosti náklady, které povedou ke snížení hospodářského výsledku. Naopak v případě zvýšení reálné hodnoty lesního porostu bude společnost vykazovat výnosy a s tím související navýšení hospodářského výsledku. Jelikož se však jedná o nerealizovatelné výnosy z přecenění, zůstává otázkou, zda by tyto zisky měly být předmětem rozdělování a dále také následného zdanění. ZÁVĚR Z důvodu probíhající globalizace vyvstala potřeba harmonizace finančních výkazů na mezinárodní úrovni. V této souvislosti se jedním z nástrojů světové harmonizace staly Mezinárodní standardy finančního výkaznictví - IFRS. Přechod na nový systém vykazování však může být pro mnohé společnosti značně komplikovaný a to především z důvodu existence značných odlišnost mezi IFRS a národní účetní úpravou. V příspěvku byly identifikovány rozdíly ve vykazování a oceňování lesních porostů dle IFRS a české účetní úpravy. Zásadní rozdíl lze spatřit v používání reálné hodnoty pro

5 oceňování biologických aktiv s dlouhodobým produkčním cyklem, kterou preferují IFRS. Jelikož však neexistuje v České republice aktivní trh pro lesní porosty, je vhodné používat pro určení reálné hodnoty metodu současné hodnoty budoucích čistých peněžních toků, u které je však komplikované určit správnou výši úrokové míry, která by odpovídala charakteru dlouhodobého produkčního cyklu. Problémem při určování adekvátní reálné hodnoty se tak může stát subjektivní přístup k oceňování biologických aktiv a možnost úmyslného ovlivňování položek finančních výkazů, které mají významný dopad do hodnot vybraných ukazatelů finanční analýzy a mohou tak ovlivnit rozhodování potenciálních investorů a dalších uživatelů účetních závěrek. Především z tohoto důvodu se mnozí autoři staví k používání reálné hodnoty pro oceňování lesních porostů a ostatních biologických aktiv s dlouhodobým produkčním cyklem negativně a doporučují i nadále používat model historických cen (pořizovací ceny). Úskalím však je nemožnost vykazovat výnosy spojené s přírůstky dřevní hmoty před sklizní. Tento příspěvek je výsledkem řešeného grantového projektu IGA číslo 10/2013: Oceňování biologické produkce s dlouhodobým produkčním cyklem v rámci IFRS, jehož poskytovatelem je Interní grantová agentura Mendelovy univerzity v Brně. LITERATURA [1] ELAD, CH., HERBOHN, K. Implementing fair value accounting in the agricultural sector [online]. [cit ]. Dostupné z: 1&ved=0CDMQFjAA&url=http%3A%2F%2Ficas.org.uk%2Fres%2Felad_report_feb_2011.pdf&ei =LCVQUoawB8WVsway2YGABQ&usg=AFQjCNGTkv3Amitiwj8CwfJ7G0iFFxRrXQ&sig2=LoZzn pdiygcjm-32njdntg&bvm=bv ,d.bge. [2] IASB. International Financial Reporting Standards London. [3] KNECHTLE, A., ATTENSLANDER, J. Comment Letter on Exposure Draft E65 Agriculture No. 7 [online]. [cit ]. Dostupné z [4] SEDLÁČEK, J. The methods of valuation in agricultural accounting [online]. [cit ]. Dostupné z: [5] VALDER, A. Účetnictví pro podnikatele v zemědělství. Wolters Kluwer ČR, s. ISBN [6] VALDER, A., RYSKA, J. Krize účetního hodnocení zemědělské půdy. Sborník konference Agrární perspektivy XIII ISBN , s [7] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. [8] Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Adresa autora: Ing. Lucie Bartůňková, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, Ústav účetnictví a daní, xbartunk@node.mendelu.cz REPORTING FORESTS ACCORDING TO CZECH ACCOUNTING REGULATION AND IFRS Abstract The current feature of the world economy is a multinational effort to harmonize financial reporting. One of the tools of this harmonization in the past was the International Financial Reporting Standards (IFRS), which must be mandatorily applied by the companies that are issuers of securities traded on regulated markets of the European Union. However, the transition to the new reporting system may be very complicated for some companies, especially because of a large number of differences between the national accounting regulation and IFRS. The paper focuses on agricultural companies and other businesses whose assets include forest land and forests that belong to the group of biological assets with a long production cycle. The aim of this paper is to identify main differences in reporting and valuation of forests according to Czech accounting regulation and IFRS (also IFRS for small and medium-sized companies) and then give recommendations about the use of fair value for valuation of biological assets with a long production cycle.

6 Key words Agriculture, harmonization, czech accounting standards, IFRS, fair value. JEL Classification M41 - Accounting