Ověření technologie odchovu ročka pstruha obecného (Salmo trutta m. fario L.) v kontrolovaných podmínkách

Transkript

1 TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Ověření technologie odchovu ročka pstruha obecného (Salmo trutta m. fario L.) v kontrolovaných podmínkách Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/

2 Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno: Pstruhařství ČRS Kaplice, spol. s r.o. Adresa: IČ: Registrační číslo pp: Název pilotního projektu: Rybářská 237, Boršov nad Vltavou CZ.1.25/3.4.00/ Ověření technologie odchovu ročka pstruha obecného (Salmo trutta m. fario L.) v kontrolovaných podmínkách Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna příjemce dotace zastupovat: Ing. Jan Štěpán Vědecký subjekt: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: IČ: Zátiší 728/II, Vodňany Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna vědecký subjekt zastupovat: prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D. Zpracovatel technické zprávy pilotního projektu: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: IČ: Zátiší 728/II, Vodňany Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, Jména a příjmení osob, které zpracovaly technickou zprávu: doc. Ing. Tomáš Randák, Ph.D., Ing. Jan Turek, Ph.D. Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zpracovatele technické zprávy zastupovat: prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D. 2

3 Souhlas s publikací technické zprávy: Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4. Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat: 1. Příjemce dotace: Ing. Jan Štěpán 2. Partnera projektu (vědecký subjekt): prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D. 3. Zpracovatele technické zprávy: prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D. 3

4 Obsah: 1. CÍL Co je cílem pilotního projektu V čem tkví inovativnost testované technologie Proč je nutná inovace, která je předmětem testování ÚVOD ODCHOV RANNÉHO PLŮDKU (DO ) Materiál a metodika Výsledky ODCHOV A ROZKRM ROZPLAVANÉHO PLŮDKU ( ) Materiál a metodika Výsledky ODCHOV ROZKRMENÉHO PLŮDKU V PROVOZOVNĚ KAPLICE... 8 ( ) Materiál a metodika Výsledky , ODCHOV ROZKRMENÉHO PLŮDKU V RŮZNÝCH HUSTOTÁCH... 9 OBSÁDKY ( ) Materiál a metodika Výsledky ODCHOV ROČKA V PROVOZOVNĚ BENEŠOV NAD ČERNOU ( ) Materiál a metodika Výsledky VYSAZENÍ RYB DO ODCHOVNÉHO POTOKA (KAPILÁRY) Materiál a metodika Výsledky ZÁVĚR A DOPORUČENÍ PŘÍLOHY

5 1. Cíl 1.1. Co je cílem pilotního projektu Cílem projektu je ověření nové technologie chovu nejmladších kategorií (do stadia ročka) místní populace pstruha obecného v kontrolovaných podmínkách konkrétně v podmínkách Pstruhařství ČRS Kaplice, spol. s r.o V čem tkví inovativnost testované technologie Inovativnost testované technologie spočívá ve specifikaci univerzálně platných postupů umožňujících založení a rozvoj chovu místních volně žijících populací pstruha obecného za účelem zvýšení produkce násad nesoucích původní vlastnosti specifické pro danou oblast Proč je nutná inovace, která je předmětem testování Produkce ročka pstruha obecného v místních organizacích JčÚS ČRS se dlouhodobě pohybuje okolo kusů ročně, přičemž je silně závislá na sezónních podmínkách. Tzn., že tato tradiční technologie je nestabilní, odběratelé se nemohou spoléhat na její výsledek a často si zajišťují násady z jiných zdrojů. Nová technologie potenciálně umožňuje zvýšit produkci násadových ryb v regionu. 5

6 2. Úvod V rámci pilotního projektu byla testována technologie odchovu ročka pstruha obecného v kontrolovaných podmínkách za účelem zvýšení produkce násadového materiálu. Na základě dosavadních zkušeností získaných při vývoji nové technologie v experimentálních podmínkách byla v průběhu odchovu používána všechna efektivní opatření snižující ztráty chovaných ryb (volba velikosti obsádky, preventivní koupele, preventivní vyšetřování ryb a případné léčebné zásahy, zvyšování obsahu kyslíku v nádržích, způsob krmení, udržování čistoty, atp.). Odchov ranného plůdku byl prováděn ve žlabových systémech. Starší plůdek byl odchováván v betonovém průtočném žlabu. Krmení odchovávaných ryb bylo prováděno pouze granulovanými krmnými směsmi pro pstruha duhového od renomovaných výrobců. Při vlastním krmení bylo postupováno dle krmných návodů příslušných výrobců směsí, přičemž krmné dávky byly stanoveny na spodní hranici doporučovaných hodnot s ohledem na teplotu a kvalitu vody a ochotu ryb přijímat krmivo. V laboratorních podmínkách výzkumného subjektu FROV VÚRH Vodňany byl proveden experiment zaměřený na stanovení optimální hustoty obsádky při odchovu rozkrmeného plůdku pstruha obecného. 6

7 3. Odchov ranného plůdku (do ) Materiál a metodika Jikry pstruha obecného, použitého pro ověření technologie byly inkubovány v líhni na Rückel-Vackových líhňařských aparátech po 10 tis. Ks na aparát. Celkem bylo k odchovu použito cca jiker. Kulení plůdku začalo v polovině března a trvalo do začátku dubna. Po vykulení všech ryb byl plůdek přesunut na líheň v Kaplici (Foto 1 a 2). Vzhledem k postupnému líhnutí plůdku, způsobeném inkubací jiker z několika výtěrových termínů, bylo započato s rozkrmem plůdku přímo na líhňařských aparátech postupně, s přihlédnutím k stupni strávení žloutkového váčku a pohyblivosti plůdku v jednotlivých aparátech. K rozkrmu bylo použito krmivo INITIO plus firmy Biomar s velikostí granulí 0,4 mm (Protein 63%, tuk 11%, Uhlovodany 8,6%, Vláknina 0,4%, Popeloviny 12%). Krmeno bylo ad libitum v 6ti dávkách denně. 1 2x denně byly odstraňovány uhynulé ryby a odsáván kal a zbytky krmiva Výsledky Vzhledem ke zvýšeným ztrátám bylo z různých aparátů odebráno celkem 36 ks plůdku pro vyšetření zdravotního stavu. U všech vyšetřených ryb bylo zjištěno slabé napadení parazitem Ichthyobodo necator a bakteriální napadení. Byly doporučeny denní koupele ve formaldehydu (36 38%, dávka 20 ml na žlab 1x denně) a prokrmení antibiotiky. Jako léčivo byl použit FLUMIQUIL 50% (flumequinum 500 mg v 1g) v dávce 0,5g na 20 kg živé hmotnosti obsádky. Antibiotikum bylo přimícháno do denní krmné dávky. V průběhu 2 3 dní po aplikaci uvedených léčebných opatření se denní ztráty snížily na max. 10 ks v každém aparátu. Průměrná hmotnost (Ø ± SD) vyšetřovaných ryb byla 0,16 ± 0,04 g. 4. Odchov a rozkrm rozplavaného plůdku ( ) Materiál a metodika byl plůdek z líhně přeloven na 4 Wiliamsovy žlaby v provozovně Kaplice. Objem vody v každém žlabu byl 150 l a výška vodního sloupce 10 cm. Do 3 žlabů bylo nasazeno cca ks plůdku do jednoho cca ks (větší ryby z 1. výtěru). V každém žlabu bylo instalováno nízkotlaké vzduchování (perforované plastové hadice napojené na kompresor). Obsah kyslíku na odtoku ze žlabů se pohyboval v rozmezí 7,5 9 mg.l -1. teplota vody se 7

8 pohybovala v rozmezí C a ph okolo 7,5. Ryby byly nadále krmeny ad libitum v 5 6 denních dávkách, použité krmivo bylo shodné s předchozím obdobím Výsledky Vzhledem ke zvýšeným úhynům menších ryby byl opět odebrán vzorek 13 ryb na veterinární vyšetření. U dvou kusů bylo zjištěno napadení parazitem Ichthyobodo necator (u 1 ks silně), u většiny ryb pak slabé bakteriální napadení. Výživný stav vyšetřovaných ryb byl dobrý, průměrná hmotnost (Ø ± SD) vyšetřovaných ryb byla 0,16 ± 0,05 g. Bylo doporučeno opětovné prokrmení ryb antibiotikem FLUMIQUIL 50%. Léčivo bylo podáváno 3 dny a po jeho aplikaci se podařilo úhyny ryb snížit. 5. Odchov rozkrmeného plůdku v provozovně Kaplice ( ) Materiál a metodika Dne byl plůdek rozloven do 7 žlabů k další fázi odchovu. Větší ryby (z 1. výtěru) byly nasazeny do žlabu typu EVOS v počtu cca 9100 ks. Průměrná hmotnost nasazených ryb, (zjištěná na základě odpočítání a zvážení 150 ks) byla 0,41g. Celková hmotnost obsádky tohoto žlabu byla 3750 g. Výška vodního sloupce byla cca 30 cm (objem vody cca 600 l), ve žlabu bylo instalováno nízkotlaké vzduchování (perforované plastové hadice + kompresor). Ostatní ryby byly nasazeny do 6 Wiliamsových žlabů s objemem vody cca 150 l a výškou vodního sloupce 10 cm. Každý žlab měl vlastní přítok vody a ve všech bylo instalováno nízkotlaké vzduchování (viz. výše). Ryby byly vysazeny ve třech hustotách obsádky (5000, 7000 a ks na žlab) vždy ve dvou opakováních. Průměrná hmotnost nasazených ryb, (zjištěná na základě odpočítání a zvážení 200 ks) byla 0,21g. Krmení bylo prováděno ručně v několika dávkách v průběhu celého dne. Množství krmiva pro každý žlab bylo stanoveno na 5% hmotnosti obsádky. Denně bylo prováděno odkalování žlabů a odstraňování uhynulých ryb. Dvakrát denně (v 7:00 a 15:30) byla v každém žlabu měřena teplota vody a obsah rozpuštěného kyslíku pomocí elektronického oxymetru. Naměřené hodnoty jsou uvedeny v grafech 1 a 2. Použito bylo krmení INITIO plus firmy Biomar s velikostí granulí 0,6 mm (Protein 62%, tuk 13%, Uhlovodany 7,9%, Vláknina 0,4%, Popeloviny 11,7%). 8

9 5. 2. Výsledky Z obou skupin bylo několik ryb veterinárně vyšetřeno. U 5 větších ryb (EVOS) bylo zjištěno poškození ocasní ploutve a ojedinělý výskyt parazita Ichthyobodo necator, průměrná hmotnost (Ø ± SD) byla 0,42 ± 0,13 g. Poškození ocasní ploutve bylo zjištěno i u menších ryb (9ks), u kterých bylo zjištěno rovněž slabé bakteriální napadení, průměrná hmotnost (Ø ± SD) byla 0,23 ± 0,08 g. Výživný stav vyšetřovaných ryb byl v obou skupinách dobrý. Po bouřce došlo ve dnech 4 a k silnému zákalu vody. V následujících dnech začala teplota vody dosahovat v odpoledních hodinách teplot přes 18 C, čímž se dostávala mimo teplotní optimum pro pstruha obecného v podmínkách intenzivního chovu. V průběhu těchto dní došlo k masivnímu úhynu cca 50% obsádky ve všech žlabech. Při veterinárním vyšetření 17 ks ryb (průměrná hmotnost (Ø ± SD) byla 0,25 ± 0,05 g) bylo zjištěno velmi silné bakteriální napadení žaber u všech vyšetřovaných ryb byla proto 2x denně aplikována terapeutická koupel v přípravku PERSTERIL (přípravek na bázi kyseliny peroxyoctové (CH 3 CO 3 H), peroxidu vodíku (H 2 O 2 ) a kyseliny octové (CH 3 CO 2 H) v koncentraci 1 mg.l -1 (1 ml 15% přípravku na žlab). Zároveň byly ryby prokrmeny antibiotikem FLUMIQUIL, přidávaným ke krmné dávce. Díky těmto terapeutickým zásahům se podařilo úhyny eliminovat, při vyšetření dne nebyl u 10 ks ryb zjištěn patologický nález, bakteriální napadení bylo slabé. Po další bouřce a následném zákalu vody však došlo ke zhoršení zdravotního stavu odchovávaných ryb a zvýšeným úhynům. Přeživší obsádka byla proto převezena k dalšímu odchovu v provozovně Benešov nad Černou (druhé odchovné zařízení spadající pod Pstruhařství ČRS Kaplice, spol. s r.o.), část ryb byla použita pro experiment v prostorách FROV JU. 6, Odchov rozkrmeného plůdku v různých hustotách obsádky ( ) Materiál a metodika Odchov byl prováděn v akvarijní místnosti FROV JU v Českých Budějovicích v období Vzhledem k předchozím zkušenostem s nevyhovující kvalitou vodovodní vody (při testech na pstruhu duhovém) byla použita voda upravená technologickým systémem odstraňujícím chlorové sloučeniny. Pro odchov byly použity plastové nádrže o objemu 45 litrů, obvykle používané k rozplavání plůdků kaprovitých ryb 9

10 (tzv. kolíbky). Nádrže byly napojeny na recirkulační systém o celkovém objemu vody cca 1000 litrů. Zásobní nádrž byla umístěna pod vlastními odchovnými nádržemi. Cirkulace vody bylo dosaženo pomocí čerpadla a stálý objem vody v každé nádrži byl udržován díky přepadu opatřenému hustou mřížkou (Viz. Foto 3). Pro udržení teploty vody vhodné pro odchov pstruha potočního bylo do systému napojeno průtočné chladicí zařízení, chladící vodu na 14 C, později 12 C (Viz. Foto 4). Dvakrát denně (v 8 a 16 hodin) byly měřeny parametry kvality vody (O 2, ph, teplota) v recirkulačním systému. Každé ráno byl odsán kal a zbytky krmiva z každé nádrže. Odstraněny byly i uhynulé ryby, jejichž počet a hmotnost byly zaznamenány do programu pro výpočet denní krmné dávky (DKD), která tak mohla být průběžně korigována. Každý druhý den byla vyměněna část (cca 200 litrů) vody v systému. Plůdek byl převezen z Kaplice v igelitových pytlích s kyslíkovou atmosférou Po vyrovnání teplot byly ryby umístěny do vaniček a postupným přilíváním vody z recirkulačního systému adaptovány na chemismus vody použité při vlastním experimentu. Vzhledem k předchozím masivním úhynům v průběhu odchovu v Kaplici byly ryby ošetřeny krátkodobou koupelí v FMC (3,7g methylenové modři + 3,7 g malachitové zeleně v 1 l 36 38% formaldehydu), v dávce 0,03 ml.l -1. Po koupeli byly ryby šetrně pomocí sítek napočítány k nasazení do jednotlivých odchovných nádrží. Před nasazením byla obsádka každé nádrže zvážena pro zjištění průměrné počáteční hmotnosti ryb. Ryby byly nasazeny v hustotách obsádky 2, 5 a 8 kusů na litr, vždy ve dvou opakováních. Od následujícího dne bylo započato s krmením. Bylo používáno krmení INITIO plus firmy Biomar s velikostí granulí 0,6 mm (složení viz. výše). Denní krmná dávka byla stanovena na 5% hmotnosti obsádky. V polovině experimentu (11. 7.) byla obsádka všech nádrží zvážena. Na základě zjištěných hodnot růstu byla krmná dávka v druhé polovině odchovu dávka snížena na 4% hmotnosti obsádky. Krmení bylo prováděno pomocí automatických krmítek, poháněných hodinovým strojkem (Viz. Foto 5). Na konci experimentu bylo možno pro každou nádrž spočítat průměrnou denní rychlost růstu (SGR). Ta byla vypočítána dle vzorce SGR = (lnm2 - lnm1)/(t2 - t1).100, kde M1 a M2 je počáteční a konečná průměrná hmotnost odchovávaných ryba v den t1 (nasazení) a t2 (ukončení experimentu). Po ukončení experimentu byly ryby převezeny k dalšímu odchovu v provozovně Benešov nad Černou. 10

11 6. 2. Výsledky Přes provedenou léčebnou koupel došlo v prvních čtyřech dnech odchovu k úhynu až 50% nasazených ryb ve všech nádržích. Tento úhyn lze přičítat především špatnému zdravotnímu stavu a oslabení ryb před nasazením do pokusu. Po této době se denní úhyny snížily na max. několik kusů v každé nádrži. Konečné přežití na konci pokusu se pohybovalo mezi 28 39% počtu nasazených ryb. Přežití ryb v jednotlivých nádržích znázorňuje graf 3. Základní parametry kvality vody (O 2, ph, teplota) v systému se podařilo udržet v rozmezí vhodném pro pstruha obecného (viz. graf 4 6). Z důvodu stoupající teploty bylo chladicí zařízení nastaveno na 12 C (z dřívějších 14 C). Díky tomu se i v letním období podařilo udržet vhodnou teplotu vody. Na konci odchovu byl ze systému odebrán vzorek vody k provedení chemické analýzy. Výsledky rozboru byly následně porovnány s výsledky rozboru vody z odchovných zařízení Pstruhařství ČRS Kaplice v Kaplici a Benešově nad Černou. Výsledky rozboru všech tří vzorků jsou uvedeny v tabulce 1. Zpočátku (v prvních 2 dnech) byl zájem ryb o krmivo slabší, což je nutno přičítat stresu ze změny odchovného prostředí a špatnému počátečnímu zdravotnímu stavu obsádky. Od třetího dne po zahájení krmení již naprostá většina ryb aktivně vyhledávala a přijímala předkládané krmivo. Po převážení obsádek jednotlivých nádrží v polovině experimentu byla na základě zjištěného rychlého růstu a vizuálního posouzení výživného stavu snížena krmná dávka na 4%, aby nedošlo k přílišnému ztučnění odchovávaných ryb. Zjištěné průměrné hmotnosti ryb v jednotlivých nádržích a jejich specifická rychlost růstu (SGR) jsou uvedeny v tabulce 2. Výsledky experimentu naznačují, že odchov pstruha obecného je v této fázi možný i ve vyšších hustotách obsádky bez negativního vlivu na přežití a růst ryb. 7. Odchov ročka v provozovně Benešov nad Černou ( ) Materiál a metodika bylo cca ks čtvrtročka odchovaného v zařízení Kaplice nasazeno k odchovu do žlabovny v provozovně Benešov nad Černou. K odchovu byly použity 4 žlaby typu EVOS (objem vody cca 600 l, výška vodního sloupce 30cm). Při nasazení byla teplota vody ve žlabech 14,2 C, ph 7,6 a obsah kyslíku 9 mg.l -1. Do 1 žlabu byl umístěn 11

12 automatický záznamníkový teploměr, pro zaznamenání teplot v průběhu odchovu (viz. graf 7). Průměrná hmotnost nasazených ryb byla 0,41 g. Krmení bylo doporučeno provádět ručně, v několika denních dávkách, přičemž byla stanovena celková DKD na úrovni 4% hmotnosti obsádky. Denně byly odstraňovány uhynulé ryby. Po zvýšeném úhynu (cca 40% obsádky) v prvním týdnu odchovu (způsobeném zřejmě stresem z nového prostředí a doznívajícími následky bakteriálního napadení) se počet uhynulých ryb pohyboval do 10ks denně v každém žlabu. Do jednoho žlabu byly přisazeny ryby použité v experimentu, provedeném v Českých Budějovicích byly původní ryby sesazeny do jednoho žlabu byly všechny ryby nasazeny do průtočného betonového žlabu (objem vody cca 15 m 3, výška vodního sloupce 50 cm) v počtu ks o průměrné hmotnosti 3,7g. Krmení bylo nadále prováděno ručně krmivem INITIO plus firmy Biomar s velikostí granulí 1,5 mm (Protein 54%, tuk 18%, Uhlovodany 11%, Vláknina 1%, Popeloviny 10%). DKD byla stanovena na 3% hmotnosti obsádky. Po poklesu teploty vody (od ) byla DKD snížena na 2% hmotnosti obsádky Výsledky byla průměrná hmotnost ryb (původní) 8,8g. V průběhu odchovu v betonovém žlabu byly úhyny sporadické a u ryb nebyly zaznamenány žádné zdravotní problémy byla obsádka žlabu slovena a zvážena. K tomuto datu bylo odchováno ks ryb o průměrné hmotnosti 10,7g. 8. Vysazení ryb do odchovného potoka (kapiláry) Materiál a metodika Pro srovnání výsledků ověřované technologie s tradiční metodou odchovu bylo vysazeno 5000 ks plůdku pstruha obecného do Dubského potoka (přítok Blanice Vodňanské), který slouží jako odchovná kapilára FROV JU. Ryby byly rozsazeny po několika kusech v přibližně 2 km dlouhém úseku toku Výsledky byl potok sloven pomocí nesených elektrických agregátů. Bylo sloveno celkem 763 ks (15% nasazených) pstruha obecného o průměrné kusové hmotnosti 6,5 g. 12

13 9. Závěr a doporučení Ověřovanou technologii odchovu větších objemů ročka pstruha obecného (Salmo trutta m. fario L.) v kontrolovaných podmínkách nelze v provozu Pstruhařství ČRS Kaplice, spol. s r.o. za stávajícího technického vybavení provozovny Kaplice efektivně uplatnit. Hlavním důvodem je nevyhovující kvalita vody v této provozovně, zejména její velké výkyvy během letních bouřek. Přestože masivní úhyny zaznamenané v provozovně Kaplice lze přičítat zejména mechanickému poškození žaber odchovávaných ryb zakalenou přítokovou vodou, následným silným bakteriálním napadením a současným vzestupem teploty vody na hodnoty kolem 18 C (viz. graf 1). Na oslabení ryb se dále podílí i dlouhodobé a opakované vystavování ryb preventivním a terapeutickým zásahům, které však byly z hlediska přežití alespoň části ryb nezbytné. Dle našeho názoru významným ztrátám na plůdku pstruha obecného v průběhu letního období není možné při současném vybavení provozovny Kaplice zabránit. Úsek řeky, který provozovnu napájí, odpovídá svým charakterem spíše lipanovému pásmu s častým výskytem ryb jako je jelec tloušť, plotice obecná či jelec proudník, které indikují již méně vhodnou kvalitu vody pro pstruha obecného a jsou potencionálním zdrojem nákaz. V této provozovně je za stávající technologické situace realizovatelný počáteční odchov plůdku pstruha obecného max. do konce května. V pozdějším období je odchov limitován nestabilní kvalitou přítokové vod. Odchov staršího plůdku v provozovně Benešov nad Černou byl méně problematický. Teplota vody v této provozovně byla vhodnější a hodnot přes 18 C bylo dosaženo pouze na konci srpna, kdy teploty vzduch po několik dní přesahovaly 30 C (viz. graf 7). Řeka Černá má v úseku, z něhož je provozovna napájena charakter pstruhového pásma, bez většího výskytu druhů ryb, které mohou být potencionálními zdroji nákazy. Nicméně nelze vyloučit významné zhoršení kvality vody v důsledku mimořádné situace na ČOV umístěné nad tímto objektem. Výsledky ověřované technologie (přežití 16,8% z počtu plůdku na počátku odchovu) jsou tedy srovnatelné s tradičním způsobem produkce ročka v v chovné kapiláře. Je však třeba vzít v úvahu, že dosažený výsledek (15% návratnost vysazených ryb) nemusí být zaručen každoročně a je silně závislý na přírodních podmínkách. Ověřovanou technologii lze využít v případě provozovny Kaplice a jejího stávajícího vybavení k efektivnímu odchovu plůdku pstruha obecného pouze v období od začátku 13

14 odkrmu do konce měsíce května. Pak je nutno ryby vysadit do toků nebo je přesunout k dalšímu odchovu do provozovny Benešov nad Černou. Omezené množství ryb (např. pro účely doplňování chovaného generačního hejna) je možno odchovávat v prostorách líhně provozovny Kaplice, kde je možné napájení odchovných žlabů průsakovou a filtrovanou vodou. I tyto ryby však v letním období doporučujeme přesunout do provozovny Benešov nad Černou. V případě technického dovybavení provozovny Benešov nad Černou by bylo vhodnější provádět celý odchov pstruha obecného v této provozovně. K tomu je nutné vybavit provozovnu krytou (zastřešenou) žlabovnou s Wiliamsovými a EVOS žlaby s možností areace (kompresor). Lze předpokládat, že při provádění celého odchovu v této provozovně by bylo možné zvládnout odchov i většího množství plůdku bez masivních ztrát a dosáhnout tak vyššího procenta přeživších ryb. Ve Vodňanech dne doc. Ing. Tomáš Randák, Ph.D. řešitel projektu 14

15 10. Přílohy Tabulka 1: Výsledky rozborů vody, používané k odchovu plůdku pstruha obecného v provozovně Kaplice, Benešov nad Černou a v recirkulačním systému akvarijní místnosti FROV JU (pokus s hustotou obsádky) Benešov Kaplice Recirkulace ph 6,30 6,87 7,32 KNK 4,5 0,30 0,95 1,30 NH + 4 -N 0,16 0,15 2,60 NO - 3 -N 0,48 0,96 2,10 NO - 2 -N 0,006 0,012 1,8 PO 3 4 P 0,033 0,115 0,400 P celk. 0,049 0,173 0,480 CHSK Mn 10,9 11,8 10,2 CHSK Cr 16,7 17,9 16,8 BSK 5 3,4 3,8 21,6 1) 1) v rec. systému probíhají nitrifikační procesy (tzn., že dochází ke spotřebě kyslíku na biologickou oxidaci amoniakálního dusíku). Inhibitor nitrifikace (allylthiomočovina) nebyl ke vzorku přidán tím byla naměřena takto vysoká hodnota BSK. Tabulka 2: Průměrná hmotnost a SGR plůdku pstruha obecného odchovávaného v různých hustotách obsádky. Skupina Počáteční Ø Ø hmotnost při Konečná Ø SGR hmotnost (30.6.) přelovení (11.7.) hmotnost (22.7.) ( ) 2 ks.l -1 A 0,41 g 0,80 g 1,39 g 5,99 %.den -1 2 ks.l -1 B 0,52 g 0,79 g 1,30 g 4,46 %.den -1 5 ks.l -1 A 0,55g 0,92 g 1,51 g 4,93 %.den -1 5 ks.l -1 B 0,41 g 0,75 g 1,21 g 5,29 %.den -1 8 ks.l -1 A 0,46g 0,89 g 1,39 g 5,41 %.den -1 8 ks.l -1 B 0,46g 0,74 g 1,18 g 4,59 %.den -1 15

16 Graf 1: Teplota vody v jednotlivých žlabech v průběhu odchovu rozkrmeného plůdku v provozovně Kaplice ( ) Graf 2: Obsah rozpuštěného kyslíku v jednotlivých žlabech rozkrmeného plůdku v provozovně Kaplice 5000 ks 7000 ks ks 9000 ks Evos O2 mg/l 8,4 8,2 8 7,8 7,6 7,4 7,2 7 6,8 R O R O R O R O R O R O R O R O R O R O R O R DATUM 16

17 Graf 3: Kumulované přežití ryb v jednotlivých nádržích. 8 ks/l a 8 ks/l b 5 ks/l a 5 ks/l b 2 ks/l a 2 ks/l b 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20, Graf 4: Teplota vody v recirkulačním systému v průběhu experimentu. ráno odpoledne C Datum 17

18 Graf 5: Obsah rozpuštěného kyslíku v recirkulačním systému v průběhu experimentu. ráno odpoledne O2 (mg.l -1 ) 12 11, ,5 10 9,5 9 8,5 8 7,5 7 6, Datum Graf 6: ph v recirkulačním systému v průběhu experimentu. ráno odpoledne 8,4 8,2 8 ph 7,8 7,6 7,4 7, Datum 18

19 Graf 7: Teplota vody v provozovně Benešov nad Černou v průběhu odchovu staršího plůdku ( ). Foto 1: Líheň v provozovně Kaplice 19

20 Foto 2: Vložka líhňařského přístroje s plůdkem pstruha obecného Foto 3: Odchovné nádrže recirkulačního systému použité při experimentu s odchovem v různých hustotách obsádky. 20

21 Foto 4: Chladicí agregát recirkulačního systému použité při experimentu s odchovem v různých hustotách obsádky. Foto 5: Krmítko s pohonem na hodinový strojek používané v experimentálním odchovu v různých hustotách obsádky. 21