Světová zemětřesení DAVID JÁRA G

Transkript

1 Světová zemětřesení DAVID JÁRA G

2 Zemětřesení - globální problém -

3 Zemětřesení základní pojmy ZEMĚTŘESENÍ jev při kterém dochází náhlý pohyb zemské kůry, vyvolaný uvolněním napětí např. z neustálých pohybů zemských desek podél zlomů. Větší zemětřesení se proto obvykle vyskytují v těch oblastech světa, kterými významné zlomy procházejí (západní pobřeţí Ameriky, východní Asie a ostrovy mezi ní a Austrálií, Kavkaz, Turecko a Írán, Středomoří atd.) Seismická aktivita zemětřesná činnost Magnitudo (lat. velikost ; značeno písmenem M) je v seismologii jednotka velikosti zemětřesení, nepatří mezi jednotky SI. Litosférické desky pevný obal tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště. Studiu zemětřesení se věnuje geofyzika konkrétně její součást seismologie. Ohnisko zemětřesení je prostor konečných rozměrů, ve kterém vzniká zemětřesení. Jeho délkové rozměry dosahují aţ několika set kilometrů.

4 Zemětřesení - základní pojmy HYPOCENTRUM je bodem, kterým je nahrazováno ohnisko a je kladeno do těţiště ohniska. EPICENTRUM je kolmý průmět hypocentra na povrch Země. Hloubka ohniska je vzdálenost mezi hypocentrem a epicentrem. Epicentrální vzdálenost je vzdálenost epicentra od místa pozorování. Lze ji uvést buď jako délku ortodromy, nebo jako velikost úhlu vzhedem ke středu Země. Epicentrální čas je okamţik, v němţ se zemětřesení projeví v epicentru. Pleistoseistní oblast je okolí epicentra nejvíce postiţené zemětřesením. Intenzita zemětřesení je veličina charakterizující velikost zemětřesení na základě pozorování makroseismických účinků. Směrem od pleistoseistní oblasti klesá intenzita na všechny strany. Zemětřesné roje je skupina po sobě následujících otřesů podobné intenzity, u které není moţnost určit hlavní otřes.

5

6 Zemětřesení základní pojmy

7 Zemětřesení základní pojmy

8 Druhy zemětřesení Podle původu: řítivá přibliţně 3 % všech zemětřesení - vznikají např. zřícením stropů podzemních dutin v krasových nebo pod dolovaných oblastech. Mají mělké hypocentrum a bývají lokálního charakteru. Mohou však způsobit značné škody. sopečná (vulkanická) 7 %. Bývají průvodním jevem sopečné činnosti. Hypocentra mají vázaná na přívodní dráhy vulkanického materiálu a nacházejí se v hloubkách do 10 km. Tato zemětřesení mívají lokální význam a malou intenzitu. Často se vyskytují v rojích. tektonická (dislokační) nejčastější a nejzhoubnější. Vznikají náhlým uvolněním nahromaděné elastické energie v tektonicky aktivních oblastech, přičemţ dochází ke smykovému pohybu ker podél zlomových spár. Maximální pohyby v horizontálním i vertikálním směru mohou dosáhnout i mnohametrových hodnot. Horizontální rozměr ohniska můţe dosahovat i stovek kilometrů. Podle hloubky: mělká vyskytují se do 70 km, jedná se o 85 % všech zemětřesení středně hluboká vyskytují se mezi 70 aţ 300 km, 12 % všech zemětřesení hluboká hlouběji neţ 300 (nejčastěji do 700 km), 3 % všech zemětřesení

9 Světová zemětřesení

10

11 Výskyt seismické aktivity podél zlomů

12 seismograf

13

14

15 Prapůvodní činitelé - Wágnerova teorie kontinentálního driftu) Myšlenku pohybu kontinentů - kontinentálního driftu - poprvé vyslovil Alfred Lother Wegener v roce Podle této teorie byla jedna superpevnina postupně rozlámána v řadu kontinentů, které se různě posouvaly aţ do současných pozic. Důkazy tomuto tvrzení poskytly nálezy řady stejných i stejně starých druhů hornin, příbuzných druhů organismu na protilehlých částech kontinentů. Podle Wegenera, v prahorách, asi před 570 mil let, existoval na Zemi pouze jeden pevninský celek zvaný Pangea, který byl obklopen praoceánem Panthalassou. Na konci prvohor,asi před 250 mil let, se Pangea začala rozdělovat ve dva menší celky prakontinenty Laurasii na severu a Gondwanu na jihu Země. Oba prakontinenty od sebe oddělovalo moře Tethys, záliv praoceánu Panthalassa.

16

17 Největší světová zemětřesení a jejich následky- Nejničivější zemětřesení od roku 1900 podle počtu obětí Postižená oblast Počet obětí Rok Stueň Richterovy škály Sumatra, Indonésie (Zemětřesení v Indickém oceánu 2004) ,1 Ťan-šan, Čína ,2 Čching-chaj, Čína ,9 Kan-su, Čína ,6 Kantó, Japonsko (viz Velké zemětřesení v Kantó) ,3 Haiti (viz Zemětřesení na Haiti 2010) ,1 Ašchabad, Turkmenistán ,3 Messina, Itálie ,5 Peru ,7 Kašmír, Pákistán ,6 Japonsko Asi ,9

18 Pacifický ohnivý kruh RING OF FIRE

19

20 ČR - zemětřesení

21

22 Zemětřesení v ČR V Česku bývají citelná zemětřesení zaznamenána několikrát do roka, ale otřesy bývají jen slabé, obvykle do 4. stupně Richterovy škály. Nejaktivnějšími oblastmi jsou mariánskolázeňský zlom, zejména Kraslicko v Karlovarském kraji a hronovsko-poříčský zlom v kraji Královéhradeckém. Zemětřesení se objevují v zemětřesných rojích. Nejsilnějším zaznamenaným rojem na Kraslicku byl roj z října 2008 s epicentrem u vsi Nový Kostel. Nejsilnější otřes 14. října 2008 měl podle Richterovy stupnice magnitudo 4,8 aţ 5,0 Nejsilnější zemětřesení na Hronovsku bylo naměřeno v roce 1901, mělo sílu 4,7 Richterovy stupnice. Ze starších pak zemětřesení z 20. února roku Dalšími oblastmi s občasnou aktivitou jsou Český les, Opavsko a východní část Krušných hor. Kromě toho na Ostravsku, Kladensku a v Podkrušnohorské pánvi dochází k otřesům v souvislosti s intenzivní důlní činností. Na území jiţních Čech jsou také zaznamenávány dozvuky alpských zemětřesení.

23 Zemětřesení - ČR "Zemětřesný roj ze zimy 1985 až 1986 je doposud nejvýznamnější přístroji zaznamenané zemětřesení v České republice. Nejsilnější otřes z tehdejší série byl 21. prosince 1985 s magnitudem 4,6. Tehdy praskaly zdi domů, řítily se chatrnější komíny, tvořily se škvíry mezi panely, padala omítka," popsal Šílený. Největší škody tehdy způsobil jev v obcích Skalná, Dolní Ţandov, Nový Kostel a Plesná, kde bylo poškozeno přibliţně 15 procent domů. Na mnoha místech se také dočasně ztratila voda ve studních. Sílu tehdejších otřesů pocítili lidé téměř v celých Čechách.

24 Zemětřesení - ČR,,Mírná zemětřesení jsou na západě Čech poměrně běţná. Ta silnější se ale opakují po několika letech. Roj z podzimu roku 2000 s nejsilnějšími jevy o magnitudu 3,2 byl sice slabší a nezpůsobil ţádné majetkové škody, avšak pociťované otřesy se opakovaly po dobu tří měsíců. Rekordním otřesům roje z let 1985 a 1986 se téměř vyrovnaly nejsilnější jevy z roje loňského roku. Zemětřesení z 31. května 2014 bylo přiřazeno magnitudo 4,5. Zemětřesení vyvolalo poměrně silné pohyby půdy. Největší škody vznikly v obci Stříbrná severně od Kraslic, ale celkové nahlášené škody byly mnohem menší neţ v roce Zemětřesení lidé pociťovali aţ ve vzdálenosti větší neţ 150 kilometrů od epicentra, a to hlavně ve výškových budovách.

25 Doprovodné jevy při zemětřesení a časté následky Tsunami Laviny Sesuvy půdy záplavy Sopečná činnost Ekologický dopad Devastace infrastruktury, budov, Zničení vedení el. Sítí, plynovody, vodovody, úniky nebezpečných látek Dopravní omezení (auta, metra, MHD.., Letadla sopečný prach ) Jaderné havárie

26 Tsunami

27

28 Katastrofální světová tsunami Lisabonské zemětřesení v roce 1755, zemřelo několik tisíců portugalců V roce 1883 explodoval sopečný ostrov Krakatoa v Indonésii. Série velkých tsunami o výšce přes 40 m (u pobřeţí) se šířila celým světem, zemřelo nejméně 36 tisíc lidí. 15. června 1896 zasáhla japonský ostrov Honšú obrovská tsunami. Rybáři, kteří byli pouhých 30 km od pobřeţí ji vůbec nezaznamenali, ale na ostrově zabila lidí a zničila 275 km pobřeţí zasáhlo Itálii v oblasti Messinského průlivu zemětřesení o síle 7,5 stupně Richterovy škály. Desetimetrová vlna zaplavila pobřeţní sídla včetně Messiny a zanechala za sebou přes mrtvých.

29 Katastrofální světová tsunami Tsunami v Severo-Kurilsku vyvolalo zemětřesení v blízkosti jiţního cípu poloostrova Kamčatka (4. listopadu :58:22 GMT), 9,0 magnituda Richterovy st., zahynulo 2336 osob z celkového počtu 6000 obyvatel města Severo-Kurilsk došlo v zátoce Lituya Bay po otřesech ke skalnímu sesuvu. V poměrně těsném prostoru v koutu zátoky se vlna na protějším břehu doslova vyšplhala do výšky přes 500 metrů. 9,6 stupně Richt. Šk. v Chile 22. května 1960 vyvolalo tsunami, která způsobila rozsáhlé škody na Havaji a zasáhla i km vzdálené Japonsko, kde zabila stovky lidí. Devastující tsunami, zemětřesení12. července 1993 o síle 7,8 zabila na malém japonském ostrově Okuširi poblíţ ostrova Hokkaidó 202 lidí a stovky dalších zranila. 17. července 1998 zabila 12 m vysoká tsunami min lidí na severním pobřeţí Papuy-Nové Guiney. Tsunami následovalo po zemětřesení o síle 7 Richterovy stupnice a následném podmořském sesuvu.

30 Katastrofální světová tsunami 26. prosince 2004 tsunami zasáhla pobřeţí jihovýchodní Asie (Indie, Šrí Lanka, Maledivy, Bangladéš, Myanmar, Thajsko, Malajsie a Indonésie). Později zasáhla i další ostrovy v Indickém oceánu (Madagaskar, Seychely, Réunion a Mauricius) a také východní pobřeţí Afriky (Somálsko, Tanzanie a Keňa). Vlna o velikosti aţ 15 metrů zabila asi 230 tisíc a postihla miliony lidí a způsobila rozsáhlé škody na tisících km pobřeţí. Pocházela z podmořského zemětřesení o síle 9,2 stupňů Richterovy stupnice u severního cípu ostrova Sumatra. 30. září 2009 byla tsunami vyvolána zemětřesením o síle 8,3 stupně Richterovy škály u souostroví Samoa v Tichém oceánu. Je pravděpodobné, ţe většina lidí byla vlnou spláchnuta do moře. Konečný počet obětí je okolo března 2011 došlo k jednomu z nejsilnějších zemětřesení u východního pobřeţí japonského ostrova Honšú. Otřesy o síle 9,0 stupně Richterovy škály a následná aţ 38 m vysoká vlna tsunami usmrtila nejméně 28 tisíc lidí. Vlny poškodily i několik jaderných elektráren, zdaleka nejvíce Fukušimu I. Vlna místy zasáhla aţ 10 km do vnitrozemí a způsobila rozsáhlé škody na infrastruktuře, stavbách a průmyslu. Neméně závaţné jsou ekologické škody, jelikoţ došlo vlivem poškození mnoha průmyslových podniků k úniku nebezpečných látek do ovzduší i půdy. Nejzávaţnější je poškození jaderné elektrárny Fukušima I, kde došlo vlivem selhání chladícího systému k závaţné havárii reaktoru, která je klasifikována stupněm 7, tzn. stejně jako havárie jaderné elektrárny v Černobylu. Okolí elektrárny je v okruhu 30 km evakuováno a bude trvale uzavřeno na mnoho let. Škody přesáhly 309 miliard dolarů a proto se jedná o nejdraţší katastrofu dějin.

31 Zdroje DP34xhfZeKhIJB_10ZZ8w4WHwRZ1358yc1LGUqEgk2h1vqshxakhEfb1LFxrnFaioSCV_1nr2dgGtUeEXZqbuym3f30KhIJ_1WPrGgWdb5cR6qhjQYnf3QEqEgl8VLJYB0ZTNBFnMll8Ip5iuCoSCfWuDjOQZx_1lES1npkv9KQEQ&tbo=u&sa=X&ved=0ahUKEwiUvLSl0vvYAhVDLVAKHTmrCkgQ9C8IHA&biw=1324&bih=644&dpr=1.45#imgdii=uS356beYH9f pim:&imgrc=xjcwo83vzj3eem: Seismograf VwYUSycZKhIJBTNNMLo334gRMf7ScTQJGTEqEgmJYY0NeXbzHxH_1AIqQf6eY7yoSCW5W08JqZs9FEZC_1EKb2RwldKhIJ0iDlF2pI_1ioRyQ1Rety9Pi0qEgkScOpl42TMkxGbhjfrLQw-8SoSCXLWliqknbE9EYe4PzF2fmG&tbo=u&sa=X&ved=0ahUKEwitgYmb0_vYAhUSPFAKHZr5D2sQ9C8IHA&biw=1324&bih=644&dpr=1.45#imgdii=xykIVgP9vwFygM:&imgrc=eKWjjvuuHHo9_M: ČR

32 ZDROJE ftu.htm

33 Zdroje