ZPRAVODAJ. Římskokatolické farnosti Rokytnice v Orlických horách. Slovo úvodem. I. ročník 24. červenec 2016 číslo 35

Transkript

1 ZPRAVODAJ Římskokatolické farnosti Rokytnice v Orlických horách I. ročník 24. červenec 2016 číslo 35 Slovo úvodem Milí farníci, řada z Vás by jistě očekávala, že toto číslo Zpravodaje věnujeme oslavám svátku svaté Anny, jejichž vrchol tuto neděli v naší farnosti prožíváme. I my jsme to tak původně plánovali. Protože bychom Vám však z důvodu uzávěrky Zpravodaje nemohli přinést zprávy z víkendové části oslav, což by bylo jistě škoda, rozhodli jsme se, že oslavám svátku svaté Anny věnujeme příští číslo Zpravodaje a v tomto čísle se budeme věnovat cestování. Cestování nás farníků. A jak jsme k tomuto rozhodnutí dospěli? V průběhu týdne jsme měli možnost prohlédnout si fotografie z italských Dolomit, jejichž vrcholky počátkem července zdolávali naši farníci Liboslav Paldus se synem Dominikem. Když jsme pak při promítání fotografií zjistili, že se této výpravy zúčastnil i pan Josef Mareš, další rokytnický farník, a protože víme, že se i otec Wieslaw vrátil z cest, tentokrát z duchovních cvičení na řece Berounce, napadlo nás, že by bylo hezké, kdyby se tito naši cestovatelé o své zážitky podělili s ostatními farníky. A protože jsme i my cítili potřebu podělit se s farníky o naše zážitky z týdenní duchovní obnovy, ze které jsme se vrátili minulou sobotu, rozhodli jsme se, že těmto cestám k Bohu a s Bohem věnujeme téma tohoto Zpravodaje. Přejeme Vám příjemnou četbu! Jindřich Zemánek 1

2 TÉMA Duchovní cvičení třikrát jinak... 1Kor 1,21 Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí. S těmito slovy jsem vyrazil s partou mládežníků na netradiční pouť cestou Božích zázraků. Tentokrát jsme jako cíl zvolili řeku Berounku. Naše cesta začala v obci Chrast, kde jsme dorazili k večeru. Po občerstvení (výborný guláš) a rozdělení lodí, jsme sloužili v kempu mši sv. Jako oltář sloužily lodě. Byla to jedinečná příležitost ke svědectví. Jenom si představte tábor, kolem spousta stanů, sem tam nějaká ohniště, vodáci, kteří už ochutnali místní tekuté speciality (nemyslím tím vodu ani limonádu), a najednou se uprostřed objeví farář v bílém rouchu a začíná hudbou doprovázená bohoslužba. Někteří nevěřícně kroutí hlavou, jiní jsou lhostejní; byli i takoví, kteří se přidali, i když občas jenom ze zvědavosti. Tak se to opakovalo v každém kempu. Kromě mše sv. byly každý den společné modlitby a krátká katecheze. Myšlenkou, která nás provázela, byl text 1Kor 1, Tím Božím bláznovstvím je Jeho láska k nám, kterou nás každý den obklopuje. Jako úkol měli účastnicí každý den najít 10 věcí, které je uchvátily. Musím říct, že na počátku s tím měli problém, ale po čase splnili úkol na výbornou. Třeba po deštivé noci jednoho kluka oslovil, dle jeho slov, Boží zavlažovací systém. Samozřejmě kromě duchovního programu nemůžu zapomenout na samotnou plavbu. Svět z lodě vypadá jinak, než ho známe 2

3 TÉMA z běžného života. Je krásný a neobyčejný. Celkově jsme pluli na 16 lodích (loď pro dvě osoby). Vzhledem k povaze samotné Berounky (nekonečný VOLEJ!) jsme si museli cestu okrášlit společným zpěvem písniček, hrami a soutěžemi. Třeba na piráty. Akorát nevím, proč byli cílem útoku vždy vedoucí. Ještě, že voda nebyla studená Za vzpomínku také stojí stravování. Vařili jsme na plynovém sporáku a dávali jsme přednost politice jednoho hrnce. Takové pochoutky, jako horké kakao ke snídani, guláš, chilli con carne, sekaná s bramborem, kuře na paprice k obědu, vyvolávaly údiv okolí... A tak jsme pomalu doputovali do Berouna. Závěrem musím říct, že to byly krásné chvíle prožité v Boží blízkosti, ale každá cesta jednou končí. Avšak setkat se se sebou, zastavit se, neutíkat před sebou, prožívat přítomnost, povznést se nad to, co je - to se někteří lidé bojí udělat, je to pro ně ztráta času, a je to škoda. Náš život je pro nás časem, kdy je možno dosáhnout spásy, čas daný k rozhodování, k zápasu, k vítězství i k odmítnutí. Je to Boží dar a my jsme za něj odpovědní. Kolik času je na našem kontě? Nevíme. Nevíme, zda ještě vůbec čas dostaneme. Nesmíme čas zabíjet, ale prožít ho tak, abychom jednou nemuseli litovat. Mějme otevřená srdce a oči na krásu kolem nás a žijme uchváceni Boží moudrostí a láskou. P. Wieslaw Kalemba Žl 121,1-3 Pozvedám své oči k horám: Odkud mi přijde pomoc? Pomoc mi přichází od Hospodina, který stvořil nebe i zemi. Nedopustí, aby uklouzla tvá noha, nedříme ten, jenž tě chrání. I když jsem téměř v důchodovém věku, stále ve mně hlodá touha po dálkách a očekávání letních dobrodružství. Letos to přišlo již počátkem července, když jsem přijal nabídku svého známého horského vůdce z Letohradu a tentokrát poprvé se synem jsem po 16 letech vyjel opět do italských Dolomit. A nejen my dva, ale i další rokytničáci spolufarník Josef Mareš a Jaroslav Grund. Vyjeli jsme zažít to, co se s žádnou cestovkou nezažije. Ne- 3

4 TÉMA vědět, kde a jak budu spát, kdy a kde si něco málo ukuchtím, bude-li voda či nebude, a cíle výšlapů pouze vzdáleně tušit, to je nejen v mém věku dosti dobrodružné! Jediná jistota - autobus, hory, spacák. Očekávání nezklamalo. Výškové cíle přes 2000 m a divoké tábořiště se tvořily během autobusových přesunů v závěru každého dne. Již po první túře jsem zjistil svoji vetchou kondici, a zatímco Dominik odšlapal vše, co se dalo, já si chodil pohodovky s nadějí, že to syn přežije ve zdraví. Dvakrát jsem s otcovskou obavou vyhlížel, kdy se konečně objeví! Hory mám rád, jsou pro mne odrazem Božího majestátu, slávy i moci. Většinou jdu po úzké cestě sám a můžu tak prožívat Boží přítomnost při všech těch emocích uchvácení z nádhery, spokojenost z přátelství, radost z bytí, nejistoty, obavy z riskování, strach o zdraví a život Letos jsem prožíval toto: Jsou hory, které musí člověk zdolat, jinudy cesta nevede. Bůh mi zjevoval mé životní kopce, které jsem zdolal a ty, které jsem nezdolal, ale vzdal či obešel s veškerými následky Výlet se vydařil, dobrodružství se naplnilo. Vzhledem ke své kondici obdivuji všechny ty starší (až o 17 let), kteří tu divočinu zvládli naplno, jako náš Pepa Mareš. Šlapal a šlapal a přitom vypadal, jak když je někde na procházce Klobouk dolů! Všude dobře, doma nejlíp, jedno je za námi, mnohé další před námi A tak vzhůru do prázdnin! Liboslav Paldus 4

5 TÉMA Jan 2,11 Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení. V týdnu od neděle do soboty jsme se účastnili duchovní obnovy v klášteře komunity Chemin Neuf v Tuchoměřicích u Prahy. Duchovní obnova to nebyla ledajaká, byla totiž prožívána v manželském páru, a jako taková nesla příznačný název Kána. Proč? Na svatbu v Káně Galilejské byl pozván také Ježíš a podle Janova evangelia tam vykonal svůj první zázrak, když proměnil vodu ve víno. Úryvek z Písma věnující se tomuto příběhu (Jan 2,1-11) prostupoval celou duchovní obnovou, objevovali jsme jeho novost a aktuální nabídku pro život našeho manželství. Byl to nádherně prožitý týden v páru spolu s Bohem. Týden plný naslouchání, dialogu i modlitby, ve kterém jsme měli možnost obnovit náš společný vztah s Bohem jako jednotlivci a pozvat ho znovu do našich srdcí i do našeho manželství. Důležitou součástí tohoto týdne byl čas v páru, který jsme obzvlášť ocenili vzhledem k tomu, že po většinu našeho každodenního života bývá dosti náročné vyčlenit si čas pouze pro sebe - bez dětí či běžných povinností. Ačkoli to nebylo zdaleka to nejdůležitější, rovněž jsme ocenili, že nám v intenzivním programu duchovní obnovy zbýval i dostatek času na odlehčení, které mohlo mít formu posezení u piva v hospůdce na místním hřišti či v tzv. večerním baru v klášterní jídelně. Tyto a podobné aktivity celý program rozšiřovaly o rozměr vzájemného poznávání se s ostatními účastníky i těmi, kteří věnovali svůj čas tomu, abychom se my, účastníci, cítili nadmíru opečovávaní. Děkujeme Bohu za všechno, co nám během tohoto týdne daroval! Kristýna a Jindřich Zemánkovi 5

6 ZE ŽIVOTA FARNOSTI Zprávy z fary V Říčkách na kostele Nejsvětější Trojice nás v letošním roce čeká investice za řádově asi 750 tisíc korun. Na část z celkové sumy se podařilo panu faráři a říčkovskému panu starostovi získat dotaci, na druhou část (cca ,- Kč) pořád ještě pan starosta i pan farář shánějí prostředky, třeba i od soukromých dárců. Účelem celé akce je kompletní nátěr celé střechy kostela, klempířské práce (okapy, svody). Tesařské práce vezmou za své při opravě krovů věže. Uskuteční se výměna žaluzií ve věži a opraví se fasáda věže. Veškeré práce na tomto kostele úspěšně započaly minulý týden, dokončené by měly být v září tohoto roku. Upřímně prosíme o pomoc při realizaci této akce. Dne se konala brigáda na úklid kostela a fary. Pokud mám zhodnotit dílo, musím říci, že se opravdu zdařilo, a to hlavně díky všem, kteří se brigády zúčastnili. Velké poděkování patří paní Bětce Holendové, která opět perfektně celý úklid kostela organizovala. Před kým velmi smekám a moc si vážím každé jejich práce a pomoci, jsou naše kostelní babičky (paní Zuzánková, paní Hudousková, paní Víšová, paní Horáková), bez kterých si úklid kostela snad ani nedokážu představit. Jen zřídka se stává, že některá nepřijde, a to vždy z vážných důvodů. V kostele pak pomáhají, co jim síly stačí. Opravdu jim za to patří obrovský dík. Samozřejmě velice děkuji i všem ostatním, kteří minulou sobotu přišli a přiložili ruku k dílu na faře, farní zahradě, či v kostele. Anežka Kubíčková 6

7 Z CÍRKEVNÍHO KALENDÁŘE Sv. Kristina (z Bolsena), 24. července O svaté Kristině toho mnoho nevíme. Pocházela ze střední Itálie z oblasti jezera Bolsena. Podle archeologických nálezů, které mají souvislost s úctou k její osobě, žila zřejmě ve 3. století. Byla dcerou pohanského soudce Urbana, z jehož rozhodnutí byli pronásledováni a mučeni křesťané. Kristina, konfrontována se skutečností, že jediným zločinem těchto lidí je jejich neochvějná víra v Krista, pro kterého podstupují mučení a smrt, sama otevřela své srdce Kristu a přijala křest. Liturgická čtení pro následující týden: Po: 2Kor 4,7-15; Žl 126(125); Mt 20, Út: Jer 14,17-22; Žl 79; Mt 13, St: Jer 15, ; Žl 59; Mt 13, Čt: Jer 18,1-6; Žl 146; Mt 13, Pá: Jer 26,1-9; Žl 69; Mt 13, So: Jer 26, ; Žl 69; Mt 14,1-12 Legenda vypráví o tom, že Kristina z domu svého otce brala modlářské sošky z drahých kovů, rozbíjela je, kov prodávala a z výtěžku pomáhala chudým a pronásledovaným. Když se o Kristinině činnosti dozvěděl její otec, velmi se rozhněval, že zneuctila bohy. Kristininou odpovědí na jeho obvinění bylo vyznání víry v jediného Boha Stvořitele. Otec následně vydal rozkazy katům, kteří Kristinu krutě mučili. Usmrcena nakonec byla vystřelenými šípy. Kristininy ostatky byly později umístěny do sarkofágu v kryptě kostela, který jí byl v Bolseně zasvěcen. Časem pak byly přeneseny pod hlavní oltář, který byl roku 1263 dějištěm zázraku, kdy během mše svaté došlo ke krvácení z části proměněné hostie. Tato událost pak dala podnět k zavedení svátku Těla a Krve Páně. (zpracováno podle: CHLUMSKÝ Jan, Světci k nám hovoří, na Ne: Kaz 1,2;2,21-23; Žl 90(89); Kol 3, ; Lk 12,

8 Z FARNÍCH OHLÁŠEK Přehled bohoslužeb ve farnosti: pondělí 18:00 Rokytnice mše sv úterý 18:00 Rokytnice mše sv středa 18:00 Rokytnice mše sv pátek 18:00 Rokytnice mše sv sobota 16:00 Kačerov mše sv. 18:00 Říčky mše sv neděle 08:30 Pěčín mše sv. 10:00 Rokytnice mše sv. 11:30 Souvlastní mše sv. Nejbližší akce ve farnosti: Ve čtvrtek od 18:00 hod. se na faře uskuteční setkání biřmovanců. V pátek od 16:00 do17:30 hod. bude v kostele Všech svatých výstav Nejsvětější svátosti. V tuto dobu bude též možno přijmout svátost smíření. ZPRAVODAJ - týdeník Římskokatolické farnosti Rokytnice v Orlických horách. Adresa redakce: Římskokatolický farní úřad, náměstí Jindřicha Šimka 2, Rokytnice v Orlických horách, farnostrokytnice@centrum.cz, číslo bankovního účtu: /5500. Šéfredaktor: Jindřich Zemánek. 8