Ověření různých systémů organického hnojení

Transkript

1 Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce zemědělských vstupů Ověření různých systémů organického hnojení Výroční zpráva ze stacionární polní zkoušky za rok 2015 Zpracoval: Ing. Ivana Komprsová Markéta Vodáková Schválil: Ing. Michaela Smatanová, Ph.D. Předkládá: Ing. Miroslav Florián, Ph.D. ředitel Sekce zemědělských vstupů Brno červen 2016

2 Obsah strana 1. ÚVOD MATERIÁL A METODY Druh polní zkoušky Zkoušená plodina Kombinace hnojení Dávky živin Agrotechnika a ochrana rostlin Vegetační pozorování a sklizeň Sledování agrochemických vlastností půdy a obsahu živin v rostlinách Technologické rozbory CHARAKTERISTIKA ZKUŠEBNÍCH MÍST VÝSLEDKY Hodnocení vlivu počasí Vegetační sledování Hodnocení dosažených výnosů Hodnocení technologických vlastností Hodnocení základních agrochemických vlastností půdy Zhodnocení potřeby vápnění Bilance živin ZÁVĚR

3 1. ÚVOD Dlouhodobá polní zkouška, která ověřuje možnost minimalizace, případně úplného vynechání hnojení minerálními hnojivy, s cílem prokázat možnou míru náhrady těchto minerálních hnojiv organickými hnojivy a porovnat jejich vzájemnou účinnost. Zkoušky byly založeny postupně na zkušebních stanicích (ZS) Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Vznikly v roce 1993 (5 stanovišť), roku 1994 (7 stanovišť) a v roce 2000 (2 stanoviště). Rozdíly vposunu plodin vzniklé postupným zakládáním pokusů byly odstraněny v roce Výsledky byly zhodnoceny závěrečnými zprávami, vždy po ukončení osevního sledu. Rokem 2007 byl z důvodu ztráty pokusných polí (prodej pro komerční využití) ukončen pokus na ZS Uherský Ostroh a ze stejných důvodů v roce 2009 pokus v Libějovicích. V roce 2010 následovalo ukončení pokusu v Krásném Údolí. Od roku 2015 byl zrušen pokus v Žatci. Předložená výroční zpráva shrnuje a analyzuje výsledky z roku 2015, kdy byla pokusnou plodinou pšenice ozimá, odrůda Secese. 2. MATERIÁL A METODY 2.1. Druh polní zkoušky Zkouška je založena jako přesná dlouhodobá na plochách výživářských bází zkušebních stanic ve výrobní oblasti kukuřičné (KVO), řepařské (ŘVO) a bramborářské (BVO). Zkouška se řídí metodickým pokynem č. 23/SZV (Základní metodika přesných polních a nádobových zkoušek) a č. 24/SZV (Prováděcí metodiky polních zkoušek). Výměry hnojených a sklizňových parcel jsou stanoveny podle zavedeného systému příslušné výživářské báze. Osevní postup je šestihonný pro všechny výrobní oblasti: výrobní oblast kukuřičná a řepařská (KVO, ŘVO) výrobní oblast bramborářská (BVO) 1) 2011 cukrovka 1) 2011 brambory 2) 2012 ječmen jarní 2) 2012 ječmen jarní 3) 2013 hrách 3) 2013 hrách 4) 2014 řepka ozimá 4) 2014 řepka ozimá 5) 2015 pšenice ozimá 5) 2015 pšenice ozimá 6) 2016 ječmen jarní 6) 2016 ječmen jarní 2.2. Zkoušená plodina V roce 2015 byla zkoušenou plodinou na všech stanovištích bez ohledu na výrobní oblast pšenice ozimá, odrůda Secese. 3

4 2.3. Kombinace hnojení V této polní zkoušce je zařazeno 10 variant hnojení, (na zkušebních stanicích Lípa a Hradec nad Svitavou 12 variant hnojení), které jsou čtyřikrát opakovány. V polní zkoušce je sledováno organické hnojení (hnůj, zaorávka slámy a zeleného hnojení) samostatně a v kombinaci s minerálními hnojivy. Na ZS Lípa a Hradec nad Svitavou je počínaje druhým osevním sledem aplikován na variantách č. 11 a č. 12 upravený kal z ČOV, jednou samostatně a jednou společně s minerálními hnojivy. 1) nehnojeno 2) minerální hnojiva 3) hnojení hnojem 4) hnojení hnojem + minerální hnojiva 5) zaorávka slámy (+ chrástu) 6) zaorávka slámy (+ chrástu) + minerální hnojiva 7) zelené hnojení 8) zelené hnojení + minerální hnojiva 9) zelené hnojení + zaorávka slámy (+ chrástu) 10) zelené hnojení + zaorávka slámy (+ chrástu) + minerální hnojiva ) vyhnilý kal z ČOV (pouze na ZS Lípa, Hradec nad Svitavou) 12) vyhnilý kal z ČOV + minerální hnojiva (pouze na ZS Lípa, Hradec nad Svitavou) 2.4. Dávky živin Za účelem sledování bilance živin jsou minerální hnojiva používána v takových dávkách, které daná plodina v průměru ročně odčerpává. Dávky živin v minerálních hnojivech jsou stanoveny podle průměrných výnosů jednotlivých plodin, při dosahování střední výnosové úrovně a udržení dobrého obsahu přístupné živiny v půdě (Pokyny ke hnojení na zkušebních stanicích, 1992) a průměrného odběru živin sklizní (Komplexní metodika výživy rostlin, 1990). Z dusíkatých hnojiv je používán při přípravě půdy k setí nebo sázení síran amonný a kpřihnojování ledek amonný s vápencem. Fosforečná hnojiva jsou dodávána v superfosfátu granulovaném a draslík v draselné soli. Hnojení kvalitním chlévským hnojem je prováděno dvakrát během osevního postupu (v KVO a ŘVO k cukrovce a řepce ozimé, v BVO k bramborám a řepce ozimé). Hnojení řezanou slámou obilovin je použito na variantách č. 5, 6, 9 a 10 v dávce 4 t.ha -1 a doplněno přídavkem dusíku v dávce 40 kg. ha -1 v ledku amonném s vápencem. Na variantách č. 5, 6, 9 a 10 je zaorávána také hrachová sláma v množství 1 t.ha -1 bez přídavku minerálního dusíku. Posklizňové zbytky ozimé řepky (včetně slámy) se z technických důvodů zaorávají na všech kombinacích. Počítá se s množstvím 4 tuny posklizňových zbytků ozimé řepky na 1 ha. K tomuto množství se na varianty č. 2, 4, 5, 6, 8, 9 a 10 (v Lípě a Hradci nad Svitavou i na kombinaci 12) přidává 20 kg N. ha -1 v ledku amonném s vápencem na podpoření mineralizace organické hmoty. Řepková sláma má užší poměr C/N než sláma obilovin, proto je přídavek minerálního N nižší. Ve ŘVO a KVO se na variantách č. 5, 6, 9 a 10 zaorává chrást cukrovky v dávce 30 t. ha -1. Zelené hnojení je používáno pouze na variantách č. 7, 8, 9 a 10. Pro zelené hnojení byla vyseta peluška se svazenkou ihned po sklizni jarního ječmene a pšenice ozimé (celkem třikrát za osevní sled). Před zaorávkou se zjistí, jaké množství hmoty narostlo. Do roku 2015 byla vysévána hořčice. 4

5 V BVO na stanicích Lípa, Hradec nad Svitavou je na variantách č. 11 a 12 aplikován dvakrát během osevního postupu (k bramborám a řepce ozimé) vyhnilý kal z čistírny odpadních vod v dávce 10,7 t.ha -1. Vápnění je zajišťováno mletým vápencem na všech pokusných variantách na podzim před setím hrachu (r.2012). Dávky se stanovují podle kritérií AZZP, tj. podle hodnoty ph zjištěné na příslušné variantě v posledním roce před vápněním a podle druhu půdy. Dávky a termíny aplikace jednotlivých hnojiv k pšenici ozimé v roce 2015 jsou uvedeny v tab. č.1. Tab. č. 1: Hnojení pšenice ozimé po řepce ozimé ŘVO a KVO: Lednice, Pusté Jakartice, Věrovany, BVO: Horažďovice, Hradec nad Svitavou, Chrastava, Jaroměřice n/r., Lípa, Staňkov, Vysoká ŘVO, BVO léto 2014 řepařská výrobní oblast jaro 2014 bramborářská výrobní obl. jaro 2014 ČOV t.ha -1 Var. sláma t.ha -1 N kg.ha -1 N kg.ha -1 P2O5 kg.ha -1 K2O kg.ha -1 N kg.ha -1 P2O5 kg.ha -1 K2O kg.ha Zelené hnojení bylo naposledy provedeno v roce 2012 po sklizni ječmene jarního na všech stanicích. V roce 2012 také proběhlo poslední vápnění a to na stanicích: Hranice n. Svitavou, Chrastava, Jaroměřice n/r, Lípa, Pusté Jakartice, Staňkov, Věrovany, Vysoká v dávkách dle ph Agrotechnika a ochrana rostlin U všech zkoušek je prováděna včasná a kvalitní příprava půdy, včetně zasetí a výsadby. Výsevné množství se stanovilo podle doporučení platných pro danou oblast a odrůdu. Během vegetace se prováděla řádná agrotechnika a ošetření chemickými přípravky pouze při silnějším výskytu škodlivých činitelů Vegetační pozorování a sklizeň Od založení pokusu až do sklizně je prováděno předepsané vegetační pozorování, záznamy o stavu porostu na jednotlivých kombinacích jsou zapisovány do zápisníků a rozdíly vyhodnoceny. 5

6 Sklizeň se provádí jednorázově, podle zavedeného systému příslušné výživářské báze. U pšenice ozimé byl zjišťován výnos hlavního i vedlejšího sklizňového produktu, tj. zrna a slámy a technologické vlastnosti Sledování agrochemických vlastností půdy a obsahu živin v rostlinách Za účelem sledování změn v agrochemických vlastnostech půdy jsou po sklizni každé pokusné plodiny odebírány půdní vzorky z každé kombinace hnojení na stanovení ph/cacl2 a obsahu přístupných živin (P, K, Ca a Mg) Mehlichovou metodou (M3). Pro sledování příjmu živin rostlinami (za účelem výpočtu bilance živin) jsou při sklizni, či před sklizní každé pokusné plodiny odebírány ze všech kombinací vzorky hlavního a vedlejšího produktu. Stanovují se hlavní živiny - N, P, K, Ca a Mg. Na konci každého osevního sledu, což bylo naposledy v r po sklizni ječmene jarního jsou v půdních vzorcích z každé kombinace hnojení zjišťovány další parametry hodnoty sorpčního nasycení (S, T, V), obsah Ntot, obsah Cox, obsahy těžkých kovů (As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn) Technologické rozbory U zrna pšenice ozimé se při sklizni stanovuje vlhkost, která se přepočte na standardní vlhkost 14%, dále se zjišťuje hmotnost tisíce semen (HTS) s stanovení N látek (výpočtem dle koeficientu). 3. CHARAKTERISTIKA ZKUŠEBNÍCH MÍST Tab. č. 2a) shrnuje základní půdní a klimatické údaje zkušebních stanic (ZS). Zastoupeny jsou tři výrobní oblasti s nadmořskou výškou od 172 do 595 mnm a srážkovým úhrnem od 366 mm až 532 mm a průměrnou teplotou od 9,2 C do 11,5 C. Stanoviště plně reprezentují půdní a klimatické podmínky ČR. Tab. č. 2a): Základní půdní a klim. údaje za rok 2015 a porovnání s dlouhodob. normálem zkušební stanice zkrat. výr. oblast rok založ. nadm. výš. (m) roční úhrn (mm) dlouh. normál (mm) průměr. teplota ( C) dlouh. normál ( C) Horažďovice HOR BVO ,3 7,8 KA HP Hr. n. Svit. HRA BVO ,3 7,4 HN H Chrastava CHT BVO ,6 8,0 HN H Jaroměřice JAR BVO ,9 8,2 HN JH Lípa LIP BVO ,2 7,5 KA PH Lednice LED KVO ,5 9,6 CE H Pusté. Jak. PJA ŘVO ,1 8,3 LU H Staňkov STV BVO ,4 8,3 HN H Věrovany VER ŘVO ,6 8,7 CE H Vysoká VYS BVO ,6 7,1 KA H půd. typ půd. druh 6

7 Při porovnání údajů z předcházejícího roku 2014 a s dlouhodobým průměrem, byl rok 2015 extrémně teplý a suchý. V průměru byla teplota na jednotlivých stanicích o téměř 0,5 C vyšší než v roce 2014 (který byl o 1,2 C teplejší než rok 2013), naopak u srážek došlo k poklesu úhrnu srážek v průměru o 78 mm za rok proti roku K poklesu srážek proti dlouhodobému normálu došlo na všech stanicích mimo ZS Jaroměřice a Lednice. Tab. č. 2b): Průměrné měsíční srážky v r. 2014/2015 (BVO) Stanice Horažďovice Průměrné měsíční srážky [mm] IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII roční suma měs. srážek [mm] 59, ,4 36,8 3,1 45,3 15,4 52,4 30,8 20,2 18,2 358 měsíční normál [mm] % normálu % Hradec nad Svitavou suma měs. srážek [mm] 98,7 23,7 25, ,5 41,4 15,4 45,9 38,4 28,7 85,7 509 měsíční normál [mm] % normálu % Chrastava suma měs. srážek [mm] 57 13,8 34,7 65,7 11,5 56,5 38,8 28,8 81,5 28,6 66,7 36,1 520 měsíční normál [mm] % normálu % Jaroměřice Suma měs. srážek [mm] ,8 27,8 31,2 1,8 41 8,2 52,2 40,8 23,8 67,4 498 měsíční normál [mm] % normálu , % Lípa suma měs. srážek [mm] 88,7 17,6 10,1 25,2 20 3,6 0,8 9,1 46, ,3 96,8 381 měsíční normál [mm] % normálu , ,5% Staňkov suma měs. srážek [mm] 60,2 40,5 20,3 21,4 17,8 1,4 40,9 32,1 50,7 43,5 12,3 25,3 366 měsíční normál [mm] % normálu % Vysoká suma měs. srážek [mm] 72,3 67,6 19,1 33,1 58,5 7,3 42,1 44,4 53,4 56,7 27,2 26,2 508 měsíční normál [mm] % normálu % 7

8 Tab. č. 2c): Průměrné měsíční srážky v r. 2014/2015 (ŘVO) Lednice Stanice Ověření různých systémů organického hnojení Průměrné měsíční srážky [mm] IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII roční suma měs. srážek [mm] , ,2 17,7 12,8 27,9 7,3 25,8 14,3 24,2 68,4 520 měsíční normál [mm] % normálu % Pusté Jakartice suma měs. srážek [mm] 91,4 39,2 31,2 21,6 46,5 22,4 25,7 27,4 58, ,7 49,8 489 měsíční normál [mm] % normálu % Věrovany suma měs. srážek [mm] 79 50,6 22,5 8,3 26,9 14,3 32,3 15,9 63,5 32,8 18,7 83,2 448 měsíční normál [mm] % normálu % Podzimní období před výsevem pšenice ozimé bylo teplé a vlhké, což mělo příznivý vliv na vzcházení osiva. Zima byla velmi mírná, mimo stanic Horažďovice, Hradec, Lípa a Vysoká, kde v únoru 2015 klesla průměrná teplota pod nulu, se průměrné teploty celou zimu vůbec nedostaly pod bod mrazu. Jarní období bylo teplé a vlhké, od květnu až do sklizně bylo převážně teplo a sucho. Tab.č. 2d): Průměrné měsíční teploty v r. 2014/2015 Lednice Stanice Průměrné měsíční teploty [ C] IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII roční denní teplota [ C] 15,6 11,3 7,4 3,1 2,2 2,0 5,7 10,3 14,7 19,4 23,3 23,0 11,5 měsíční normál [ C] 15 9,6 3,7 0,3-1,2 0,4 4,8 9,5 14,9 17,9 20,1 19,8 9,6 Pusté Jakartice denní teplota [ C] 14,9 10,5 6,6 1,5 0,9 1,2 5,0 8,5 13,0 16,7 21,0 21,9 10,1 měsíční normál [ C] 13,3 8,6 3,1 0,0-1,5-0,3 3,4 7,6 13,3 16,2 18,0 17,8 8,3 Věrovany denní teplota [ C] 15,4 10,5 7,0 1,9 0,9 0,7 4,5 9,4 13,8 17,7 22,0 23,2 10,6 měsíční normál [ C] 13,8 8,7 3,1-0,4-2,0-0,3 3,9 8,9 14,3 17,1 18,9 18,7 8,7 8

9 Stanice Horažďovice Průměrné měsíční teploty [ C] IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII roční denní teplota [ C] 13,5 9,9 5,2 1,9 1,2-0,7 3,7 7,5 12,1 15,6 20,7 21,2 9,3 měsíční normál [ C] 12,9 8,1 2,4 0,1-1,9-1,0 3,4 7,2 12,5 15,4 17,2 17,0 7,8 Hradec n. Svitavou denní teplota [ C] 13,7 9,4 6,1 1,1 0,6-0,2 3,8 7,3 11,9 16,3 20,1 21,0 9,3 měsíční normál [ C] 12,7 7,7 2,1-0,9-2,5-1,2 2,7 7,0 12,5 15,2 17,0 16,8 7,4 Chrastava denní teplota [ C] 10,9 6,8 2,4 1,3 0,2 4,3 7,5 12,4 15,4 19,8 21,5 13,0 9,6 měsíční normál [ C] 13,0 8,0 3,2 0,3-1,2-0,5 3,4 7,4 12,7 15,5 17,1 16,8 8,0 Jaroměřice denní teplota [ C] 14,1 9,9 5,8 1,3 0,8 0,3 4,1 8,4 12,8 17,3 22,0 21,7 9,9 měsíční normál [ C] 13,4 8,0 2,3-0,9-2,4-0,8 3,1 7,8 13,3 18,2 18,2 18,1 8,2 Lípa denní teplota [ C] 13,4 9,4 5,6 1,4 0,7-0,4 3,6 7,5 12,1 15,7 20,0 21,0 9,2 měsíční normál [ C] 12,8 7,9 2,3-0,6-2,1-1,0 2,8 6,7 12,5 15,3 17,0 16,9 7,5 Staňkov denní teplota [ C] 14,8 11,3 6,4 2,8 2,4 0,2 4,7 8,2 13,3 16,9 21,6 22,0 10,4 měsíční normál [ C] 12,9 7,7 2,9 0,4-1,3 0,4 3,7 7,4 12,8 17,6 17,6 17,1 8,3 Vysoká denní teplota [ C] 14,3 10,6 5,8 1,5 0,8-0,4 4,0 7,9 12,7 16,0 20,6 21,8 9,6 měsíční normál [ C] 12,1 7,2 1,7-0,8-2,4-1,4 2,4 6, ,9 16,6 16,5 7,1 4. VÝSLEDKY 4.1. Hodnocení vlivu počasí Konec léta a podzim 2014 září až listopad Podzim byl teplotně nad normálem (mimo stanice Chrastava), teplý listopad. Po zasetí docházelo k rychlém vzcházení a před zimou byly porosty zapojené a vyrovnané. Co do objemu srážek můžeme říci, že zvláště září a částečně i říjen byly srážkově nadprůměrné a byly tudíž dobré podmínky pro vzcházení (září Hradec 173% normálu, Jaroměřice 307%, Lípa 174%, Lednice 565%!). Měsíc listopad byl srážkově pod normálem. Zima prosinec až únor Prosinec i leden se zařadily do teplotně nadprůměrných, ani na jedné stanici nebyla záporná průměrná teplota. Únor byl chladnější a se sněhovou pokrývkou ve své první polovině, průměrná měsíční teplota pod bodem mrazu byla na stanicích Horažďovice, Hradec n. S., Lípa a Vysoká. Naopak nejteplejší byl únor na ZS Chrastava Ø teplota 4,3 C (!). 9

10 Srážkově byl prosinec mírně pod normálem, minimum srážek bylo ve Věrovanech a to 32% normálu, maximum v Chrastavě - 117%. Leden byl na většině stanic vlhký, maximum srážek bylo na ZS Pusté Jakartice 258%, Věrovany 122%, minimum na ZS Chrastava 27%, Lípa 56% a Staňkov 69%. Únor byl srážkově podprůměrný, kde mimo stanic Chrastava 149% a Pusté Jakartice 102%, byly srážky oproti normálu velmi nízké (Staňkov 6%, Horažďovice 12%, Lípa 13%, Vysoká 22%, Hradec n. S. 41%). Od poloviny února došlo k oteplení a nástupu vegetace. Jaro 2015 březen až květen Z pohledu teplot můžeme březen i duben zařadit do nadprůměrných, květen se pohyboval na úrovni teplotního normálu, v druhé polovině se vyskytovaly velmi teplé dny. Nejvyšší průměrné teploty byly naměřeny na ZS Chrastava březen 7,5 C, duben 12,4 C, květen 15,4 C. Březen, co se týká srážek, byl na normálu nebo lehce nad ním, vybočovala stanice Lípa, kde bylo extrémní sucho, bylo zaznamenáno jen 2% (!) normálu. V dubnu se většina stanic pohybovala zhruba na 50% obvyklých srážek, vybočovaly pouze stanice Vysoká 114% a Staňkov 97%. V květnu byly úhrny srážek na normále, nejvíce napršelo na ZS Chrastava a to 125% normálu. Léto 2015 červen až srpen Letní měsíce červen, červenec a srpen lez shodně označit za teplé a suché. To znamená za teplotně nadprůměrné a srážkově podprůměrné, snad je mimo červenec, kdy se na některých stanicích úhrny srážek dostaly na srážkový normál. Zejména ZS Lednice a Věrovany, shodně 146% normálu, Lípa 136%, Hradec n. S. 119%, Jaroměřice 116%. V důsledku tohoto počasí docházelo k předčasnému dozrávání, zasychání a časné sklizni (přelom července a srpna) Vegetační sledování Pšenice ozimá byla zaseta na všech stanovištích v rozmezí od Protože před zasetím byl dostatek vláhy, porosty dobře vzcházely a byly vyrovnané. Po celou dobu vegetace byly velmi dobře znatelné rozdíly mezi sudými a lichými kombinacemi. V období vzcházení byly parcelky ošetřeny přípravky proti plevelům např. Maraton, Stomp, Trinity. Porosty byly během vegetace zdravé a byly téměř bez napadení chorobami a škůdci. Nedošlo ani k poléhání porostů. Sklizeň pšenice proběhla po časném zrání bezproblémově na přelomu července a srpna. Na základě dosažených výnosů je možno konstatovat, že ročník 2015 byl pro růst a vývoj pšenice ozimé poměrně příznivý. Průměrný výnos pšenice ozimé v roce 2015 v ČR byl cca 6,50 t.ha -1. Průměrné výnosy zrna byly na stanovištích v řepařské oblasti na všech variantách vyšší než průměr v ČR. V BVO převyšovaly celorepublikový průměrný výnos pouze varianty s minerálním hnojením Hodnocení dosažených výnosů V tabulkách č. 3 až 6 jsou uvedeny výnosy zrna a slámy pšenice ozimé ze stanovišť ve výrobní oblasti řepařské a kukuřičné. 10

11 Tab. č. 3: Výnos pšenice - zrno (t.ha -1 ) řepařská (+ kukuřičná) výrobní oblast stanice 1.nehnoje no 2MH 3.hnůj 4.hnůj + MH varianta hnojení 5.sláma 6.sláma + MH 7.ZH 8.ZH + MH 9.ZH + sláma 10.ZH+sl áma+mh LED 6,17 9,24 7,49 8,79 8,23 8,88 6,53 8,00 7,61 8,16 PJA 5,50 10,91 7,98 11,09 7,67 10,97 6,28 10,92 7,22 11,17 VER 8,51 11,74 9,30 12,07 9,75 12,34 7,64 12,72 9,61 12,80 6,73 10,63 8,26 10,65 8,55 10,73 6,82 10,55 8,15 10,71 % ,9 122,7 158,2 120,0 159,4 101,3 156,8 121,1 159,1 Na všech variantách s minerálním hnojením byly dosaženy téměř shodné výnosy přesahující 10,5 t.ha -1, což je zvýšení výnosu proti kontrole o %. I na variantách bez MH je výnos vyšší než u nehnojené varianty, nejhůře dopadlo samotné zelené hnojení (č. 7). Jsou dobře patrné rozdíly mezi variantami s minerálním hnojením (vyšší výnos cca o 35%) a ostatními. Tab. č. 4: Výnos pšenice - sláma (t.ha -1 ) řepařská (+ kukuřičná) výrobní oblast stanice 1.nehnoje no 2MH 3.hnůj 4.hnůj + MH varianta hnojení 5.sláma 6.sláma + MH 7.ZH 8.ZH + MH 9.ZH + sláma 10.ZH+sl áma+mh LED 6,14 11,97 7,69 6,29 7,69 12,31 5,76 11,93 7,23 10,15 PJA 3,02 7,22 5,41 6,25 2,75 6,00 3,50 5,00 3,75 5,50 VER 7,43 10,39 8,19 10,38 7,44 11,85 6,10 11,71 8,91 11,48 5,53 9,86 7,10 7,64 5,96 10,05 5,12 9,55 6,63 9,04 % ,3 128,4 138,2 107,8 181,7 92,6 172,7 119,9 163,5 Všechny výnosy slámy pšenice ozimé byly kromě samotného zeleného hnojení vyšší než nehnojená varianta. Nejvyšší výnos byl dosažen u slámy + MH (č. 6) o 81,7% vyšší než nehnojená varianta (tab. č. 4). Z tabulky jsou vidět znatelné rozdíly mezi variantami s MH a bez. Tab. č. 5: Porovnání výnosů na org. a min. hnojených variantách-zrno (t.ha -1 ) stanice varianta hnojení LED 6,17 7,49 8,23 6,53 7,61 9,24 8,79 8,88 8,00 8,16 PJA 5,50 7,98 7,67 6,28 7,22 10,91 11,09 10,97 10,92 11,17 VER 8,51 9,30 9,75 7,64 9,61 11,74 12,07 12,34 12,72 12,80 6,73 8,26 8,55 6,82 8,15 10,63 10,65 10,73 10,55 10,71 % ,7 127,0 101,3 121,1 157,9 158,2 159,4 156,8 159, ,2 100,9 99,3 100,8 11

12 Když porovnáme výnosy zrna pšenice ozimé dosažené na variantách hnojených pouze organicky a v kombinaci s minerálními hnojivy lze konstatovat, že z organického hnojení měly největší kladný vliv na výnos (č. 3) hnojení hnojem, (č. 5) zaorávka slámy a (č. 9) ZH a sláma. Výnos se zvýšil o 21% - 27%. Samotné zelené hnojení (č. 7) mělo účinnost na výnos zrna pšenice téměř shodný jako varianta bez hnojení (č. 1). V hodnocení výnosů variant s minerálními hnojivy mají všechny sledované varianty výnos o 57 a více % vyšší než nehnojená kontrola. Jako nejpřínosnější se projevily varianty č. 6 a č. 10 se slámou a MH, respektive se ZH (výnos vyšší o 59%), i když by se dalo hovořit o tom, že všechny varianty jsou na srovnatelné úrovni. Tab. č. 6: Porovnání výnosů na organicky a minerálně hnojených variantách-sláma (t.ha -1 ) stanice varianta hnojení LED 6,14 7,69 7,69 5,76 7,23 11,97 6,29 12,31 11,93 10,15 PJA 3,02 5,41 2,75 3,50 3,75 7,22 6,25 6,00 5,00 5,50 VER 7,43 8,19 7,44 6,10 8,91 10,39 10,38 11,85 11,71 11,48 5,53 7,10 5,96 5,12 6,63 9,86 7,64 10,05 9,55 9,04 % ,4 107,8 92,6 119,9 178,3 138,2 181,7 172,7 163, ,5 101,9 96,9 91,7 Z variant organického hnojení se nejpozitivněji projevilo hnojení hnojem (č. 3), ale i ostatní varianty mimo samotného zeleného hnojení měly vyšší výnos než nehnojená varianta. Minerální hnojení ve spojení s organickými hnojivy ve všech případech navýšilo výnos slámy pšenice oproti nehnojené variantě. Výnos slámy pšenice ozimé byl nejvyšší při hnojení slámou + MH (č. 6), naopak nejnižší při hnojení hnojem a MH (č. 4). Viz. tab. č. 6. V tabulkách č. 7 až 10 jsou uvedeny výnosy zrna a slámy pšenice ozimé ze stanovišť ve výrobní oblasti bramborářské. Tab. č. 7: Výnos pšenice - zrno (t.ha -1 ) bramborářská výrobní oblast stanice 1.nehn ojeno 2.MH 3.hnůj 4.hnůj + MH 5.sláma 6.sláma + MH varianta hnojení 7.zel. hnoj. 8.ZH + MH 9.ZH+ sláma 10.ZH +sláma +MH 11. kal ČOV 12.MH+ kal ČOV HOR 4,30 8,74 6,19 9,08 5,65 9,02 4,64 8,96 5,87 9,19 HRA 1,85 5,72 2,55 5,41 2,31 6,12 2,06 6,23 2,39 6,28 2,38* 5,31* CHT 4,77 9,46 6,30 9,69 5,17 10,20 5,02 10,33 5,59 10,09 JAR 3,97 8,59 5,88 9,15 5,56 9,43 5,14 9,48 6,11 9,27 LIP 3,53 9,15 4,94 8,80 4,55 9,34 4,25 9,39 4,52 9,48 4,67* 7,86* STA 2,54 7,25 3,94 7,40 3,21 7,71 5,84 7,96 3,13 8,01 VYS 4,31 9,65 6,14 10,03 5,44 10,33 5,21 10,03 5,53 10,13 3,61 8,36 5,13 8,51 4,56 8,88 4,59 8,91 4,73 8,92 3,53* 6,59* % ,6 142,1 235,7 126,3 245,9 127,1 246,8 131,0 247,1 97,8* 182,5* *Výsledky u kombinací 11 a 12 jsou pouze ze dvou zkušebních stanic (HRA, LIP) 12

13 Vyšší průměrný výnos zrna je patrný v případě všech hnojených variant. Jsou velmi dobře patrné rozdíly mezi variantami s organickým a minerálním hnojením. Přitom výnos sudých variant (s MH) se pohybuje na stejné úrovni cca o 150% vyšší než nehnojená varianta a i všechny liché varianty (organické hnojení) mají srovnatelný výnos, který je o cca 30% vyšší proti kontrole. Nejvyšší výnos byl na variantách č. 6, 8 a 10. Viz tab. č. 7. Tab. č. 8: Výnos pšenice - sláma (t.ha -1 ) bramborářská výrobní oblast stanice 1.nehn ojeno 2.MH 3.hnůj 4.hnůj + MH 5.sláma 6.sláma + MH varianta hnojení 7.zel. hnoj. 8.ZH + MH 9.ZH+ sláma 10.ZH +sláma +MH 11. kal ČOV 12.MH+ kal ČOV HOR 5,43 7,48 5,95 10,15 6,71 9,76 5,66 9,31 6,74 9,05 HRA 3,12 7,43 4,25 7,11 3,96 8,04 3,38 9,04 4,33 8,47 3,07 7,82 CHT 3,35 6,03 4,70 6,40 4,35 8,38 3,69 8,69 5,02 9,72 JAR 4,58 9,33 7,14 8,97 7,03 10,27 7,53 10,52 8,39 10,04 LIP 4,01 4,95 5,16 5,94 5,58 6,06 5,18 5,07 5,90 6,04 6,88 6,76 STA 3,05 7,94 4,78 7,76 3,79 8,66 3,59 8,57 4,05 8,88 VYS 4,01 5,82 4,65 6,40 5,35 7,00 4,83 7,32 5,80 8,82 3,94 7,00 5,23 7,53 5,25 8,31 4,84 8,36 5,75 8,72 4,98* 7,29* % ,7 132,7 191,1 133,2 210,9 122,8 212,2 145,9 221,3 126,4* 185,0* *Výsledky u kombinací 11 a 12 jsou pouze ze dvou zkušebních stanic (HRA, LIP) Obdobně jako u zrna se i u výnosu slámy pozitivně projevily varianty minerálně hnojené společně s organickým hnojením. Nejvyšší výnos byl dosažen u ZH+ sláma + minerální hnojení (č. 10), výnos byl o 121,3 % vyšší než u nehnojené kontroly. Druhý nejvyšší výnos byl u varianty č. 4 (hnůj + minerální hnojení) o 112,2% vyšší než nehnojená varianta. Nejslaběji se projevilo zelené hnojení (č. 7), hnojení slámou (č. 5) a překvapivě i samotný chlévský hnůj (č. 3). Viz tab. č. 8 Tab. č. 9: Porovnání výnosů na org. a min. hnojených variantách-zrno (t.ha -1 ) stanice varianta hnojení HOR 4,30 6,19 5,65 4,64 5,87 8,74 9,08 9,02 8,96 9,19 HRA 1,85 2,55 2,31 2,06 2,39 2,38 5,72 5,41 6,12 6,23 6,28 5,31 CHT 4,77 6,30 5,17 5,02 5,59 9,46 9,69 10,20 10,33 10,09 JAR 3,97 5,88 5,56 5,14 6,11 8,59 9,15 9,43 9,48 9,27 LIP 3,53 4,94 4,55 4,25 4,52 4,67 9,15 8,80 9,34 9,39 9,48 7,86 STA 2,54 3,94 3,21 5,84 3,13 7,25 7,40 7,71 7,96 8,01 VYS 4,31 6,14 5,44 5,21 5,53 9,65 10,03 10,33 10,03 10,13 3,61 5,13 4,56 4,59 4,73 3,53* 8,36 8,51 8,88 8,91 8,92 6,59* % ,1 126,3 127,1 131,0 97,8* 231,6 235,7 245,9 246,8 247,1 182,5* *Výsledky u kombinací 11 a 12 jsou pouze ze dvou zkušebních stanic (HRA, LIP) ,8 106,2 106,6 106,7 78,8* Z tabulky č. 9 je zřejmé, že výrazně vyšší pozitivní vliv na výnos zrna pšenice ozimé mělo minerální hnojení ať už samotné nebo v kombinaci s organickým. Také varianty pouze 13

14 s organickým hnojením dosáhly lepšího výnosu než nehnojená varianta. Výnos zrna byl nejvíce podpořen zeleným hnojením + sláma + minerální hnojení (č. 10) a také č. 6 (sláma +MH) a č. 8 (ZH + MH). U těchto variant byl výnos vyšší o cca 6% v porovnání s pouze minerálním hnojením. Všechny varianty s minerálním hnojením převyšovaly o více než 100% varianty s organickým hnojením. Tab. č. 10: Porovnání výnosů na organicky a minerálně hnojených variantách-sláma (t.ha -1 ) stanice varianta hnojení HOR 5,43 5,95 6,71 5,66 6,74 7,48 10,15 9,76 9,31 9,05 HRA 3,12 4,25 3,96 3,38 4,33 3,07 7,43 7,11 8,04 9,04 8,47 7,82 CHT 3,35 4,70 4,35 3,69 5,02 6,03 6,40 8,38 8,69 9,72 JAR 4,58 7,14 7,03 7,53 8,39 9,33 8,97 10,27 10,52 10,04 LIP 4,01 5,16 5,58 5,18 5,90 6,88 4,95 5,94 6,06 5,07 6,04 6,76 STA 3,05 4,78 3,79 3,59 4,05 7,94 7,76 8,66 8,57 8,88 VYS 4,01 4,65 5,35 4,83 5,80 5,82 6,40 7,00 7,32 8,82 3,94 5,23 5,25 4,84 5,75 4,97* 7,00 7,53 8,31 8,36 8,72 7,29* % ,7 133,2 122,8 145,9 126,1* 177,7 191,1 210,9 212,2 221,3 185,0* ,6 118,7 119,4 124,6 104,1* *Výsledky u kombinací 11 a 12 jsou pouze ze dvou zkušebních stanic (HRA, LIP) Stejně jako u zrna i v případě slámy pšenice ozimé byly výnosy kladně ovlivněny hnojením organickým společně s minerálním. Rovněž také samotné minerální hnojení mělo vždy vyšší pozitivní vliv na výnos než jakékoli samotné organické hnojení. Nejvyšší výnos byl dosažen stejně jako u zrna na variantě č. 10 ( ZH + sláma + MH). Viz tab. č. 10. Tab. č. 11: Relativní porovnání výnosů na kombinacích s kaly z ČOV zrno sláma var. 1* 1** 11 2* 2** 12 1* 1** 11 2* 2** 12 t.ha -1 2,69 3,61 3,53 7,44 8,36 6,59 3,57 3,94 4,97 6,19 7,00 7,29 % ,2 131,2 276,6 310,8 244, ,4 139,2 173,4 196,1 204,2 *Průměrný výnos na komb. č. 1 a č. 2 na zkušebních stanicích s aplikací ČOV (Lípa a Hradec nad Svitavou) ** Průměrný výnos na kombinacích č. 1 a č. 2 ze všech zkušebních stanic Vliv kalů z ČOV je nutno hodnotit samostatně, protože kaly jsou zkoušeny pouze na dvou stanovištích. Kladně se ve výnosu zrna i slámy pšenice ozimé promítla jeho hnojivá hodnota. Výraznějšího pozitivního vlivu na výnos dosáhla varianta č. 12 (kal + minerální hnojení). Zvýšila výnos u zrna o 144,9% a u slámy o 104,2 % (tab. č. 11). 14

15 4.4. Hodnocení technologických vlastností U pšenice ozimé byla sledována vlhkost zrna při sklizni, hmotnost tisíce semen (HTS) a stanovení N látek (dopočtem dle koeficientu). Výsledky jsou v tabulkách č.12 a č.13. Hodnoty HTS jsou uvedeny při sklizňové vlhkosti. Tab. č. 12: Technologické vlastnosti - řepařská (+kukuřičná) výrobní oblast stanice stanovení kombinace hnojení LED vlhkost (%) 9,9 9,5 9,5 9,1 9,4 9,2 9,5 9,1 9,4 9,2 HTS (g) 45,9 37,0 46,3 36,9 47,3 37,7 45,9 35,2 44,4 33,4 obsah N látek v % 7,1 12,8 8,1 12,0 7,9 12,7 7,4 12,9 7,9 13,3 PJA vlhkost (%) 4,4 4,8 4,4 4,6 4,6 5,2 5,6 5,2 5,8 4,6 HTS (g) 50,4 44,1 52,1 47,4 52,2 46,3 51,2 45,5 51,1 47,1 obsah N látek v % 7,1 9,8 7,6 9,1 7,2 9,5 7,1 10,3 7,4 9,3 VER vlhkost (%) 11,6 11,6 11,7 11,5 11,5 11,5 11,4 11,7 11,8 11,5 HTS (g) 44,2 41,7 44,4 39,2 44,9 40,8 44,7 42,3 45,4 43,0 obsah N látek v % 6,9 10,6 7,3 10,5 7,3 10,5 6,7 10,3 7,4 10,1 vlhkost (%) 8,6 8,6 8,5 8,4 8,5 8,6 8,8 8,7 9,0 8,4 HTS (g) 46,8 40,9 47,6 41,2 48,1 41,6 47,3 41,0 46,9 41,2 obsah N látek v % 7,0 11,1 7,7 10,5 7,5 10,9 7,1 11,2 7,6 10,9 Rozdíly ve sklizňových vlhkostech jsou nevýznamné a nedá se většinou vysledovat vliv použitého hnojení. Výsledky HTS ukazují, že liché varianty s čistě organickým hnojením dosahují vyšší hodnoty HTS. Přídavek minerálních hnojiv HTS snížil. Obsah N-látek je nejproměnlivějším technologickým parametrem a jasně ukazuje, že sudé, tedy minerálně hnojené varianty vykazují cca o 30% vyšší obsah N-látek než varianty s čistě organickým hnojením. Dá se proto říci, že použití minerálních hnojiv zvyšuje obsah N-látek v zrnu pšenice ozimé. 15

16 stanice HOR HRA CHT JAR LIP STA VYS Ověření různých systémů organického hnojení Tab. č.13: Technologické vlastnosti - bramborářská výrobní oblast stanovení vlhkost (%) HTS (g) obsah N látek v % vlhkost (%) HTS (g) obsah N látek v % Vlhkost (%) HTS (g) obsah N látek v % vlhkost (%) HTS (g) obsah N látek v % vlhkost (%) HTS (g) obsah N látek v % vlhkost (%) HTS (g) obsah N látek v % vlhkost (%) HTS (g) Obsah N látek v % vlhkost (%) HTS (g) obsah N látek % kombinace hnojení ,7 11,8 11,7 11,5 11,3 11,4 11,3 11,4 11,3 11,2 49,2 46,1 50,8 43,6 49,8 46,4 50,6 43,0 49,9 44,3 7,2 10,7 7,6 11,4 7,4 10,7 7,2 11,1 7,2 10,5 15,1 15,3 15,5 15,1 15,5 15,4 15,3 15,2 15,0 15,2 15,2 14,9 45,9 47,4 47,1 49,2 46,4 47,8 45,9 47,5 46,7 48,0 47,4 49,5 8,7 9,2 8,8 8,5 8,5 9,6 8,0 9,1 8,1 8,8 8,4 8,0 15,3 15,1 15,2 15,2 15,1 15,1 15,2 15,1 15,1 15,0 49,0 46,0 49,1 47,7 47,5 47,3 47,3 47,9 44,6 47,6 7,4 9,3 7,5 8,7 7,3 8,6 7,4 8,7 7,2 8,4 13,5 13,4 13,6 13,3 13,4 13,3 13,5 13,3 13,5 13,3 47,6 44,7 47,8 47,1 47,3 45,1 46,8 43,6 45,8 43,7 7,2 9,9 7,8 9,2 7,4 10,7 7,2 11,1 7,6 10,5 16,0 15,5 15,7 15,3 15,7 15,6 15,6 15,3 15,1 15,3 15,5 15,2 49,4 48,0 51,7 48,1 50,0 46,1 50,0 47,1 49,3 45,4 49,5 49,8 7,9 9,7 7,8 8,7 7,5 9,7 7,7 9,1 7,5 9,2 7,8 8,0 15,3 14,8 15,0 14,7 15,1 14,6 15,1 14,6 15,0 14,5 43,8 44,0 48,7 46,1 48,3 45,4 46,3 43,8 47,1 44,4 9,5 9,1 8,2 8,6 8,0 9,3 8,0 9,0 8,2 9,0 15,7 14,5 15,5 14,7 15,6 14,6 15,1 14,7 15,4 14,8 50,3 49,0 50,6 51,3 52,4 48,9 51,9 49,1 53,6 50,7 7,1 10,1 7,5 8,9 7,3 10,4 7,1 9,7 7,2 9,3 14,7 14,3 14,6 14,3 14,5 14,3 14,4 14,2 14,3 14,2 15,4 15,1 47,9 46,5 49,4 41,4 48,8 48,4 48,4 46,0 48,1 46,3 48,5 49,7 7,9 9,7 7,9 9,1 7,6 9,9 7,5 9,7 7,6 9,4 8,1 8,0 16

17 Podobně jako v řepařské oblasti i zde vidíme, že rozdíly ve sklizňových vlhkostech jsou nepatrné a poměrně nevýznamné, snad jen u ZS Staňkov a Vysoká lze vidět zřetelné odchylky mezi sudými a lichými variantami. Vyšší vlhkost je na čistě organicky hnojených variantách. V souladu s řepařskou oblastí i zde je vidět nepatrně vyšší HTS u lichých variant s organickým hnojením. I v této oblasti jsou viditelné rozdíly vobsahu N-látek a také zde mají sudé minerálně hnojené varianty vyšší obsah N-látek cca o 30%. Musíme ale konstatovat, že až na výjimky nedosahuje obsah N-látek hodnoty 11,5% (ČSN ), což hranice pro dobré pekařské vlastnosti pšenice (vliv na jakost těsta a objem pečiva) Hodnocení základních agrochemických vlastností půdy V následujících tabulkách č. 14 a č.15 jsou uvedeny hodnoty výsledků rozborů půdních vzorků. Každoročně po sklizni je v půdních vzorcích stanovena půdní reakce ve výluhu CaCl 2 a obsah základních živin podle Mehlicha 3. Hodnota ph se na většině pokusných míst nezměnila, výjimkou je pouze ZS Chrastava, kde došlo k poklesu ph. Rozdíly vhodnotách ph nejsou jinak výrazné a není vidět žádný zřejmý vztah k použitému hnojení, ani použití minerálních hnojiv není ve výsledcích patrné. Tab. č. 14: Základní agrochemické vlastnosti půdy po sklizni pšenice ozimé ŘVO (+KVO) stanice LED PJA VER parametr kombinace hnojení ph 7,4 7,4 7,4 7,4 7,5 7,5 7,5 7,4 7,4 7,3 P K Mg Ca ph 6,6 6,7 6,8 6,7 6,8 6,7 6,7 6,8 6,8 6,8 P K Mg Ca ph 6,4 6,2 6,5 6,4 6,8 6,5 6,8 6,4 6,6 6,5 P K Mg Ca

18 Tab. č. 15: Základní agrochemické vlastnosti půdy po sklizni pšenice ozimé BVO HOR HRA CHT JAR LIP STV VYS stanice parametr kombinace hnojení ph 6,1 5,7 6,2 5,9 6,1 5,8 6,2 5,9 6,1 6 P K Mg Ca ph 6,6 6,5 6,5 6,5 6,5 6,3 6,6 6,2 6,5 6,8 6,8 6,7 P K Mg 70, Ca ph 6,1 6,1 6,2 6,1 6,1 6,2 6,3 6,3 6,1 6,1 P K Mg Ca ph 6,6 6,5 6,8 6,7 6,6 6,6 6,7 6,4 6,7 6,6 P K Mg Ca ph 6,4 6,3 6,5 6,5 6,4 6,2 6,3 6,1 6,5 6,5 6,4 6,3 P K Mg Ca ph 5,7 6 6,4 6,4 6,3 6,4 6,3 6,1 6 5,9 P K Mg Ca ph 6,4 6,1 6,4 6,3 6,5 6,4 6,4 6,4 6,6 6,5 P K Mg Ca Obsah přístupného fosforu a draslíku je ovlivněn použitým hnojením. Ve významné většině případů je vyšší obsah fosforu, a zvláště draslíku, na sudých variantách, kde se na zvýšení půdní zásoby podílelo minerální hnojení. Tento stav je ještě výraznější v ŘVO než v BVO. Vliv samotných organických hnojiv je obtížně vyhodnotitelný, patrné je pouze zvýšení obsahu draslíku a hořčíku na variantách s chlévským hnojem. U přístupného Ca, který je úzce svázán s hodnotou ph není vliv hnojení na zjištěné hodnoty v půdě patrný. 18

19 4.6. Zhodnocení potřeby vápnění Poslední vápnění proběhlo na většině stanic v roce 2012 před setím hrachu a to na stanicích: Hradec n. Svitavou, Chrastava, Jaroměřice n/r, Lípa, Staňkov, Věrovany, Vysoká v dávkách dle ph. Na ZS Pusté Jakartice to bylo v roce 2006, v Horažďovicích v roce 1984 a v Lednici dosud nebylo vápněno. Potřeba vápnění se hodnotí na základě ph půdy a půdního druhu. Tab. č. 16: Potřeba vápnění - Orná půda a sady Lehká půda Střední půda Těžká půda ph t CaO. ha-1 ph t CaO. ha-1 ph t CaO. ha-1 do 4,4 1,20 do 4,5 1,50 do 4,5 1,70 4,6-5,0 0,80 4,6-5,0 1,00 4,6-5,0 1,25 5,1-5,5 0,60 5,1-5,5 0,70 5,1-5,5 0,85 5,6-5,7 0,30 5,6-6,0 0,40 5,6-6,0 0,50 6,1-6,5 0,20 6,1-6,5 0,25 6,6-6,7 0,20 Zrnitost udává velikost a poměrné zastoupení jednotlivých půdních frakcí. Zrnitost se významně podílí na průběhu pedogenetických procesů, ale i na agronomické a ekologické charakteristice půdy. V ČR se doposud nejčastěji používá jednoduchá a praktická Novákova klasifikace. Na základě výsledků laboratorních rozborů je možné půdu zařadit do skupiny zrnitosti podle poměru jednotlivých frakcí. Zařazení půdy podle zrnitosti určuje půdní druh. Pro zastoupení jednotlivých zrnitostních tříd (frakcí) se používá Novákova klasifikace půdní zrnitosti (tab. č. 17). Tab. č. 17: Novákova klasifikace půdního druhu procento jílnatých částic < 0,01 mm označení půdního druhu 0 10 písčitá p hlinitopísčitá hp písčitohlinitá ph hlinitá h jílovitohlinitá jh jílovitá jv > 75 jíl j lehké (L) střední (S) těžké (T) 19

20 Tab. č. 18: Potřeba vápnění v roce 2015 na jednotlivých stanicích vzhledem k půd. druhu a aktuálnímu ph ZS stanice půdní druh % jílnat. částic průměrné ph v r t CaO. ha-1 Lednice S 25 7,4 - Pusté Jakartice S 28 6,7 - Věrovany S 30 6,5 0,2 Horažďovice L 18 6,0 - Hranice n. Svit. S 22 6,5 0,2 Chrastava S 28 6,2 0,2 Jaroměřice n. R. S 28 6,6 - Lípa S 32 6,4 0,2 Staňkov S 24 6,2 0,2 Vysoká S 27 6,4 0,2 Vápnění probíhá vždy na podzim před setím hrachu (1x za osevní postup), dávky se stanovují dle ph a druhu půdy, můžeme tedy v následujících letech sledovat vývoj potřeby vápnění. Oproti roku 2014 vznikla nově potřeba vápnění na ZS Chrastava naopak v Pustých Jakarticích došlo ke zvýšení ph a vápnění není za stávajícího stavu potřeba Bilance živin V této dlouhodobé polní zkoušce jsou prováděny chemické analýzy všech vstupních a výstupních produktů (veškerá minerální a organická hnojiva, sklizeň hlavního a vedlejšího produktu). Výsledky těchto analýz pak slouží jako podklad pro výpočet bilance živin. Do bilance není započítáváno zelené hnojení, které sice z půdy živiny odčerpá, ale ty jsou do půdy v zápětí opět zaorávkou vráceny. Ve výpočtu bilance živin na jednotlivých zkušebních stanicích se v roce 2015 počítá s využitím živin ze zaorávky slámy řepky, která byla zaorána v období červenec a srpen 2014 v dávce 4 t.ha -1 na všech variantách. Využití v prvním roce po zaorávce je 40% N, 50% P2O5 a 50% P2O5. Ke slámě se aplikovalo 20 kg dusíku (varianty 2, 4, 5, 6, 8, 9, 10) na podporu mineralizace při využití 50% v prvním roce. Dále se počítá s využitím živin ze slámy hrachu, která byla zaorána v období červenec, srpen 2013 v dávce 1 t.ha -1 na variantách č. 5, 6, 9 a 10. Využití v druhém roce po aplikaci je 40% N, 50% P2O5 a 50% K2O. V létě 2013 byl aplikován hnůj v dávce 30 t.ha -1 na variantách č. 3, 4 (využití v druhém roce po aplikaci je 45% N a 55% P2O5 a 55% K2O a na variantách č. 11 a 12 byl aplikován kal ČOV v dávce 10,7 t.ha -1. Využití v druhém roce po aplikaci je 45% N, 55% P2O5 a 55% K2O. Dále se ve výpočtu bilance živin počítá se 100% využitím minerálních hnojiv. 20

21 Tab. č. 19: prvek Ověření různých systémů organického hnojení Rozbory hnoje a vyhnilého kalu ČOV pro zaorávku v roce 2013: jednotka HOR HRA CHT JAR LED LIP sušina % 13,49 24,63 16,96 22,39 33,93 30,12 N % 3,7 2,63 3,76 2,75 1,63 3,5 P % 0,7437 0,7639 0,5586 0,7949 0,3246 0,604 K % 2,49 1,908 4,931 2,948 1,193 3,466 Mg % 1,93 2,822 1,75 2,807 1,702 2,406 Ca % 0,7113 0,5602 0,5796 0,9044 0,5509 0,609 prvek jednotka PJA STV VER VYS kal ČOV sušina % 16,04 33,32 89,1* 24,39 94,08 N % 4,13 2,31 2,35 3,95 4,3 P % 1,331 1,058 1,318 0,8605 2,5 K % 3,59 2,566 1,854 2,511 5,6 Mg % 3,835 2,26 2,893 2,207 2,6 Ca % 1,25 0,7046 0,9527 0,7888 0,9 Pozn.: Ve Věrovanech byl použit sušený chlévský hnůj. Tab. č. 20: Obsah jednotlivých prvků v chlévském hnoji v kg.ha -1 HOR CHT JAR LED LIP PJA STV HRA VER VYS kal ČOV N kg.ha P kg.ha K kg.ha ZS Věrovany použila sušený hnůj, proto jsou obsahy jednotlivých prvků vyšší. Tab. č. 21: Obsah dusíku ve slámě hrachu a řepky N kg.ha-1 HOR CHT JAR LED Lip PJA STA HRA VER VYS sl. Hra. 2,31 2,39 4,64 2,73 2,86 3,73 2,2 3,56 5,96 2,16 sl. Řep. 5,76 7,18 7,1 8,03 8,66 8,04 6,96 9,32 1,99* 7,74 součet *ZS Věrovany nezaorala 4 t.ha -1 slámy řeky, jak je v metodice, ale pouze takové množství, jaké narostlo na ploše sklizňové parcely. Ke slámě řepky ozimé bylo přihnojeno 20kg N na hektar ve formě ledku amonného s vápencem (využití v prvním roce je 50%) Tab. č. 22: Obsah fosforu ve slámě hrachu a řepky P kg.ha-1 HOR CHT JAR LED LIP PJA STA HRA VER VYS sl. Hra. 0,28 0,41 0,55 0,38 0,49 0,62 0,39 1 1,1 0,24 sl. Řep. 1,68 1,87 2,38 0,87 2,28 1,81 1,97 3,66 0,91* 1,91 součet *ZS Věrovany nezaorala 4 t.ha -1 slámy řeky, jak je v metodice, ale pouze takové množství, jaké narostlo na ploše sklizňové parcely. Tab. č. 23: Obsah draslíku ve slámě hrachu a řepky K kg.ha-1 HOR CHT JAR LED LIP PJA STA HRA VER VYS sl. Hra. 8,72 1,68 6,5 9,46 7,28 3,9 6,21 3,96 6,4 2 sl. Řep. 31,71 24,14 27,74 17,22 40,54 29,08 17,9 24,64 6,37* 18,42 součet *ZS Věrovany nezaorala 4 t.ha -1 slámy řeky, jak je v metodice, ale pouze takové množství, jaké narostlo na ploše sklizňové parcely. Výsledky bilance živin ze zkoušek v řepařské oblasti jsou uvedeny v tabulkách č. 24 až 27, z oblasti bramborářské v tabulkách č. 28 až

22 Tab. č. 24: Bilance živin na ZS Lednice (KVO), v kg.ha -1 Ověření různých systémů organického hnojení LEDNICE roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní bilance živin minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem pšenice ozimá varianta N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sl.+MH Tab. č. 25: Bilance živin na ZS Pusté Jakartice (ŘVO), v kg.ha -1 PUSTÉ roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní bilance živin JAKARTICE minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem pšenice ozimá varianta N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sl.+MH Tab. č. 26: Bilance živin na ZS Věrovany (ŘVO), v kg.ha -1 VĚROVANY roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní bilance živin minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem pšenice ozimá varianta N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sl.+MH *ZS Věrovany byl použit pro hnojení sušený chlévský hnůj (vysoké % sušiny), který má zcela odlišné hodnoty od ostatních ZS. Tyto hodnoty nebudou zohledněny v souhrnné tab. č. 27 za ŘVO a KVO. Při zaorávce slámy řepky nebylo postupováno správně dle metodiky a bylo zaoráno jen takové množství, které narostlo na hnojených parcelách. 22

23 Tab. č. 27: Bilance živin za řepařskou a kukuřičnou výrobní oblast, v kg.ha -1 PRŮMĚR roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní bilance živin ŘVO minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem pšenice ozimá varianta N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sl.+MH V tabulce nejsou započítány hodnoty ze ZS Věrovany, kde bylo hnojeno sušeným chlévským hnojem a nebyla zaorána sláma řepky v dávce jaká je uvedena v metodice (4t.ha -1 ), ale pouze necelá 1t.ha -1. Ze souhrnné tabulky č. 27 za ŘVO a KVO vyplývá, že je kladná bilance N, P a K na obou variantách s chlévským hnojem (kombinace č. 3 a 4). Ostatní varianty vykazují záporné hodnoty, vyrovnanější jsou varianty s minerálním hnojením. 23

24 Tab. č. 28: Bilance živin na ZS Horažďovice (BVO), v kg.ha -1 roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní bilance živin HORAŽOVICE minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem pšenice ozimá varianta N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sláma+MH Tab. č. 29: Bilance živin na ZS Hradec nad Svitavou (BVO), v kg.ha -1 HRADEC N. roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní * bilance živin SVITAVOU minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem pšenice ozimá varianta N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sláma+MH kal ČOV ČOV + MH Tab. č. 30: Bilance živin na ZS Chrastava (BVO), v kg.ha -1 roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní bilance živin CHRASTAVA minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem pšenice ozimá varianta N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sl.+MH

25 Tab. č. 31: Bilance živin na ZS Jaroměřice (BVO), v kg.ha -1 Ověření různých systémů organického hnojení roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní bilance živin JAROMĚŘICE minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem pšenice ozimá varianta N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sláma+MH Tab. č. 32: Bilance živin na ZS Lípa (BVO), v kg.ha -1 roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní bilance živin LÍPA minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem pšenice ozimá varianta N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj ZH + MH ZH + sláma ZH+sláma+MH kal ČOV kal + MH Tab. č. 33: Bilance živin na ZS Staňkov (BVO), v kg.ha -1 roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní bilance živin STAŇKOV minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem pšenice ozimá varianta N P K N P K N P K N P K N P K 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sl.+MH