Jaká je kapacita a struktura dlouhodobé péče v České republice?*

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jaká je kapacita a struktura dlouhodobé péče v České republice?*"

Transkript

1 Jaká je kapacita a struktura dlouhodobé péče v České republice?* P. Wija Souhrn Článek prezentuje údaje o zdravotních a sociálních službách pro seniory se zaměřením na dlouhodobou péči. Autoři analyzují kapacitu a strukturu pobytových zařízení sociálních služeb pro seniory, složení uživatelů, potřebu ošetřovatelské péče a využívání příspěvku na péči a přináší informace také o domácí zdravotní péči, léčebnách dlouhodobě nemocných, pečovatelské službě a dalších službách pro seniory. Klíčová slova dlouhodobá péče demografický vývoj kapacita a využívání zdravotních a sociálních služeb pro seniory příspěvek na péči Summary What is the capacity and how does the structure of long-term care look like in Czech Republic? This article presents selected data on social and health services for the elderly, especially in the area of long-term residential care. The authors have analysed the capacity and structure of social care and health services, the breakdown of the age and sex of users, the level of self-care capacity and need for nursing care, users of care allowances etc. The article also presents information on home health care, domiciliary care and other services for the elderly. Key words long-term care social and health services capacity and users of long-term care care allowance Demografický vývoj jako faktor růstu poptávky po dlouhodobé péči Podle výsledků Sčítání (2) přibylo v České republice mezi roky 2001 až 2011 více než 234 tis. osob ve věku 65 a více let, a to více mužů (o 121 tis., resp. 22 %) než žen (o 113 tis., resp. 13 %). V roce 2011 tak v České republice žilo více než 1,64 milionu osob starších 65 let (60 % žen) a jejich podíl na celkové populaci vzrostl na 15,8 % (ženy 18,4 % a muži 13,0 %). Počet osob starších 75 let vzrostl na více než 697 tisíc (65 % žen), tj. 6,7 % populace, a počet osob starších 85 let na téměř 155 tisíc (72 % žen), tj. 1,5 % populace. Významná je dynamika růstu u nejstarších věkových skupin obyvatel (dlouhověkých osob). Počet osob ve věku 95 a více let se oproti sčítání v roce 2001 téměř zdvojnásobil na osob a počet stoletých a starších osob téměř ztrojnásobil na 530 osob. Podíl žen v těchto věkových kategoriích činil 80 %. Mediánový věk populace činil 39,6 let (3), zhruba každý čtyřicetiletý a starší občan tak patřil ke starší polovině populace. Průměrná doba pobírání řádného starobního důchodu se od roku 2000 zvýšila o tři roky na 23 let (18,6 let pro muže a 26,3 let u žen) v roce 2011 (4), což odpovídá jedné čtvrtině střední délky života mužů, resp. jedné třetině délky života žen. V roce 2012 se naděje dožití při narození dále zvyšovala, a to na 75,0 let u mužů a 80,9 let u žen. Rozdíl v naději dožití při narození mezi oběma pohlavími se snížil na hodnotu 5,9 let z 6,0 let v roce 2011 (9). Podle Prognózy populačního vývoje České republiky na období (1), zpracované Přírodovědeckou fakultou UK, bude v České republice proces demografického stárnutí intenzivnější, než jakého jsme a budeme svědky v hospodářsky nejrozvinutějších zemích. Obyvatelstvo ČR bude stárnout především shora věkové struktury, tj. bude přibývat zejména osob ve vyšším věku. V určitých obdobích se podle autorů k tomu patrně přidá i stárnutí zdola, neboť dojde ke střídání vyšší a nižší úrovně porodnosti. Proces stárnutí měřený změnou podílu obyvatel ve věku nad 65 let na celku v nejbližších deseti až patnácti letech bude i nadále vykazovat značnou dynamiku v důsledku přechodu početně silných generací osob narozených ve 40. a 50. letech 20. století přes tuto věkovou hranici. V době, kdy začnou do seniorského věku vstupovat početně slabší generace narozených v 60. letech, tempo procesu stárnutí se sníží a znovu nabere na intenzitě až v okamžiku, kdy na řadu přijdou generace ze sedmdesátých let (1). Věková kategorie seniorů, tedy obyvatelstvo ve věku 65 a více let, bude jedinou částí populace, která početně poroste. Do roku 2035 její počet vzroste zhruba o jeden milion osob a do konce 50. let tohoto století dojde k postupnému, relativně 122 geriatrie a gerontologie 2013, 2, č. 3

2 Obr. 1 Vývoj počtu seniorů ve věku 75+, 85+ a 95+ v letech (prognóza PřF UK) Zdroj: B. Burcin & T. Kučera (PřF UK), Prognóza vývoje obyvatelstva, ČR, , střední varianta, obě pohlaví, podrobná věková struktura plynulému růstu počtu seniorů na přibližně 3,30 mil. osob, tedy ke změně o více než 110 % oproti výchozímu stavu a při nárůstu celkového počtu obyvatel přibližně jen o 6,5 % (1). Významné vnitřní strukturální změny zasáhnou také kategorii osob v seniorském věku 65 a více let. Ve vyšších věkových skupinách této kategorie budou absolutní i relativní přírůstky obecně vyšší než ve skupinách nižších. Počet starších seniorů ve věku 75 a více let by se měl podle prognózy přibližně ztrojnásobit při vzestupu z 0,69 mil. na 2,02 mil. osob mezi rokem 2008 a 2067, kdy autoři očekávají dosažení nejvyšší hodnoty u této věkové skupiny. Ke konci roku 2008 bylo v České republice přibližně 136 tis. osob ve věku 85 a víc let. Půlmilionovou hranici by jejich počet měl s největší pravděpodobností překročit v roce 2037, přičemž v horizontu prognózy (tj. do roku 2070) se předpokládá nárůst této skupiny na zhruba 913 tis. osob. V relativním vyjádření se jedná o nárůst v rozsahu 570 %, tedy na 6,7násobek výchozího stavu (1). Prognóza předpokládá ve střední variantě do konce roku 2070 přírůstek naděje dožití pří narození přibližně v rozsahu 10,8 roku u mužů a 8,7 roku u žen (1). Jak autoři upozorňují, při interpretaci jakýchkoliv prognostických výsledků je nutné mít neustále na zřeteli, že každá výpověď o budoucnosti je v menším či větším rozsahu zatížena neurčitostí, a tudíž má pravděpodobnostní charakter. Prognostické odhady počtu seniorů v horizontu třiceti či dokonce padesáti let jsou obvykle významně spolehlivější než odhady počtů narozených v horizontu patnácti či dvaceti let (1). méně ošetřovatelských lůžek Kapacita domovů se zvláštním režimem v uplynulých letech rychle rostla. Podíl ošetřovatelských lůžek na celkové kapacitě domovů pro seniory se výrazně snížil. V roce 2011 bylo dle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí (5) v České republice celkem 660 pobytových zařízení sociálních služeb pro seniory, z toho 471 domovů pro seniory a 189 domovů se zvláštním režimem. Celková kapacita těchto zařízení byla lůžek, z toho 79 % (37 616) v domovech pro seniory a 21 % (9 727) v domovech se zvláštním režimem. Celková kapacita těchto zařízení odpovídá 2,9 % populace osob ve věku 65 a více let. Z celkového počtu lůžek v domovech pro seniory a domovech Obr. 2 Vývoj počtu domovů pro seniory (DS) a domovů se zvláštním režimem (DZR) a podílu lůžek na ošetřovatelských odděleních v letech Pozn.: Po přijetí zákona o sociálních službách přestaly být v rámci sociálních statistik sledovány domy s pečovatelskou službou (DPS), které nejsou dle zákona sociální službou, ale druhem bydlení v tzv. bytech zvláštního určení. Některá zařízení byla transformována na domovy pro seniory a jiná na DPS, což ovlivňuje srovnatelnost údajů o kapacitě a počtu zařízení těchto pobytových zařízení sociálních služeb před a po roce Současně byla část domovů pro seniory transformována na domovy se zvláštním režimem. Zdroj: data MPSV (2012) se zvláštním režimem bylo na ošetřovatelském oddělení lůžek (tj. 28 %). V domovech se zvláštním režimem podíl lůžek na ošetřovatelském oddělení dosahoval více než 45 % (4 415 lůžek), v domovech pro seniory to byla téměř čtvrtina (23 %). Obrázek 2 ukazuje, že v letech počet domovů pro seniory vzrostl o 8 zařízení, zatímco počet domovů se zvláštním režimem se zvýšil o 114 zařízení (tj. 2,5krát). Podíl lůžek na ošetřovatelských odděleních v domovech pro seniory poklesl z 38 % na 23 %, tj. snížil se o 15 procentních bodů, zatímco v domovech se zvláštním režimem vzrostl z 41 % na 45 %. Z celkového počtu domovů pro seniory byly tři čtvrtiny krajských a obecních a 15 % církevních. Na jeden domov pro seniory zřizovaný krajem nebo obcí připadalo v průměru 93 lůžek oproti 37 v církevních zařízeních. Na jeden domov se zvláštním režimem zřizovaný krajem nebo obcí připadalo v průměru 56 lůžek. Církevní zařízení jsou v průměru o polovinu menší (na jedno zařízení připadalo 26 lůžek). V jednolůžkových pokojích se nacházela zhruba třetina lůžkové kapacity domovů pro seniory a necelých 10 % kapacity domovů se zvláštním režimem. Více než polovina lůžek domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem se nacházela ve dvoulůžkových pokojích. Ve trojlůžkových a vícelůžkových pokojích bylo umístěno 17 % lůžkové kapacity domovů pro seniory a 7 % domovů se zvláštním režimem (5). více seniorů v domovech se zvláštním režimem Počet osob v domovech pro seniory mírně vzrostl, počet osob v domovech se zvláštním režimem se zvýšil více než 2,5krát. V domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem bylo ke konci r celkem téměř 46 tis. osob (45,9), z toho téměř tři 2013, 2, č. 3 geriatrie a gerontologie 123

3 Obr. 3 Vývoj počtu uživatelů v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem v letech Zdroj: data MPSV (2012) Obr. 4 Vývoj počtu příjemců příspěvku na péči a výdajů na příspěvek na péči v letech Zdroj: data MPSV (2013) čtvrtiny tvořily ženy (5). V pobytovém zařízení tak žilo v přepočtu na obyvatele 2,8% osob ve věku 65 a více let (3,4 % žen a 1,9 % mužů). Podíl žen byl vyšší v domovech pro seniory, kde dosahoval téměř tří čtvrtin (74 %) než v domovech se zvláštním režimem, kde dosahoval více než dvou třetin uživatelů (68 %). Obrázek 3 ukazuje, že zatímco počet obyvatel domovů pro seniory v uplynulých pěti letech klesl o cca 3,1 tis. (tj. o 8 %), počet osob v domovech se zvláštním režimem vzrostl cca 2,6krát z 3,7 tis. na 9,4 tis. v roce Celkový počet obyvatel v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem v tomto období vzrostl o 2,6 tis. (tj. o 6 %). SEnioři bez příspěvku na péči Průměrný věk obyvatel domovů pro seniory je o 7 let vyšší než domovů se zvláštním režimem. Příspěvek na péči má 85 % obyvatel domovů pro seniory a 93 % obyvatel domovů se zvláštním režimem. Průměrný věk uživatelů domovů pro seniory byl 80,6 let, průměrný věk obyvatel domovů se zvláštním režimem byl o 7 let nižší (73,4 let). V domovech pro seniory bylo 7 % osob mladších věku 66 let, v domovech se zvláštním režimem více než pětina (22 %). V obou typech zařízení byla shodně 2 % osob ve věku nad 96 let (celkem osob). Čtyři pětiny osob v domovech pro seniory byly ve věku 76 a více let (v domovech se zvláštním režimem to bylo o 20 % méně). Příspěvek na péči v některém stupni (I. až IV.) mělo 85 % obyvatel domovů pro seniory a 93 % osob v domovech se zvláštním režimem. Zatímco z příjemců příspěvku na péči v domovech pro seniory měla příspěvek ve IV. stupni necelá pětina (18 %), v domovech se zvláštním režimem to bylo o 11 % více, tj. 29 % (tabulka 1). Přes snahu poskytovat pobytové sociální služby pouze lidem s vyšším stupněm závislosti, tj. potřebou komplexní péče, stále v těchto zařízeních žije řada osob bez příspěvku na péči (15 % v domovech seniorů, 7 % v domovech se zvláštním režimem), celkem osob. K této situaci může přispívat částečně délka trvání správního řízení ve věci žádosti příspěvku na péči (jak bylo uvedeno, po lhůtě bylo zpracováno 52,4 % posudků) a zejména dosud ne zcela ujasněná koncepce seniorského bydlení, respektive rozlišení účelu pobytových sociálních služeb od individuálního seniorského bydlení jak na straně veřejnosti, tak na straně některých poskytovatelů sociálních služeb. Tab. 1 Struktura uživatelů pobytových sociálních služeb podle věku a míry soběstačnosti v roce 2011 Domovy pro seniory % Domovy se zvláštním režimem % ve věku let ve věku let ve věku let ve věku nad 96 let celkem v I. stupni závislosti ve II. stupni závislosti ve III. stupni závislosti ve IV. stupni závislosti celkem PnP bez PnP Průměrný věk uživatelů 80,6 73,4 Zdroj: data MPSV (2013), PnP = příspěvek na péči 124 geriatrie a gerontologie 2013, 2, č. 3

4 Obr. 5 Vývoj podílu osob mobilních za pomoci druhé osoby a upoutaných na lůžko v domovech pro seniory a v domovech se zvláštním režimem v letech Zdroj: data MPSV (2013) Obr. 6 Vývoj počtu uživatelů pečovatelské služby a průměrné výše měsíční úhrady (v Kč) v letech 1996 až 2011 Pozn.: Údaje zahrnují všechny uživatele PS bez ohledu na věk (osoby mladší 18 let tvořily 0,1 % uživatelů PS, celkem 117 osob v roce 2011). Zdroj: data MPSV (2013) Obrázek 4 ukazuje, že mezi roky 2010 a 2011 se počet příjemců příspěvku na péči snížil o 11 tisíc a výdaje na příspěvek na péči poklesla o 1,5 mld. Kč. Pětina seniorů je upoutaná na lůžko Trvale upoutaný na lůžko je každý pátý uživatel domova pro seniory a domova se zvláštním režimem. S údajem o podílu obyvatel bez příspěvku na péči (15 % v domovech pro seniory oproti 7 % v domovech se zvláštním režimem, respektive 18 % s příspěvkem ve IV. stupni v DS oproti 29 % v DZR) poněkud kontrastuje údaj o podílu osob mobilních za pomoci druhé osoby v obou typech zařízení. V domovech pro seniory byla mobilních za pomoci druhé osoby téměř polovina (47 %) obyvatel, zatímco v domovech se zvláštním režimem to bylo méně, a to necelá třetina (31 %). Trvale upoutaných na lůžko bylo v obou typech zhruba stejně, a to více než každý pátý uživatel (22 % v DS a 21 % v DZR) a jednalo se celkem o 10,1 tis. obyvatel těchto zařízení. Mobilních za pomoci druhé osoby bylo celkem zhruba dvakrát více, tj. 20 tis. osob. Obrázek 5 ukazuje, že zatímco podíl mobilních za pomoci druhé osoby v domovech pro seniory v letech rostl (z 39 % na 47 %, tj. o 8 procent), v domovech se zvláštním režimem mírně poklesl, a to z 32 % na 31 %. Poptávka NA pobytové sociální služby převyšuje nabídku Počet neuspokojených žádostí o pobytovou sociální službu (domov pro seniory a domov se zvláštním režimem) odpovídá 1,5 násobku celkové kapacity těchto zařízení. Počet neuspokojených žádostí o pobytovou sociální službu činil celkem ( v případě domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem), což odpovídá 1,5násobku celkové kapacity těchto zařízení. Podíl neuspokojených žádostí vzhledem k celkové kapacitě byl vyšší u domovů pro seniory než u domovů se zvláštním režimem. Nejvyšší podíl neuspokojených žadatelů byl v hl. městě Praze a v Jihomoravském kraji, kde na jednoho uživatele připadali více než tři neuspokojení žadatelé (třetí nejvyšší podíl byl v Moravskoslezském kraji), naopak nejnižší v Karlovarském kraji s 0,4 neuspokojených žadatelů na jednoho uživatele. Počet žádostí však neodpovídá potřebě pobytové péče, neboť mnoho žadatelů nemá v době podání sníženou soběstačnost a potřebu komplexní ústavní péče. Neuspokojených žadatelů o pečovatelskou službu bylo celkem Obrázek 6 ukazuje, že počet uživatelů pečovatelské služby mezi lety 1996 až 2001 rostl a v roce 2001 dosáhl počtu 114,2 tis. uživatelů. Dosud nejvyššího počtu uživatelů bylo dosaženo v roce 2003 (116,1 tis. uživatelů). V roce 2011 počet uživatelů pečovatelské služby byl 113,6 tis. osob. Ženy tvořily 71 % všech uživatelů (80,5 tis. osob). (Pozn.: Údaje zahrnují všechny osoby bez ohledu na věk; osoby mladší 18 let tvořily 0,1 % uživatelů PS, celkem 117 osob v roce 2011). LDN v roce 2011 V ČR bylo v roce 2011 celkem 72 léčeben dlouhodobě nemocných, 60 % bylo zřízeno fyzickou osobou, církví nebo jinou právnickou osobou. Hospitalizováno bylo 40 tisíc osob a průměrná ošetřovací doba činila necelé dva měsíce. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (6,7) bylo v roce 2011 v České republice 72 léčeben pro dlouhodobě nemocné se lůžky (stav ke konci roku), což představovalo 6,6 % celkového lůžkového fondu (na nemocnice připadalo 55,4 %, na lázně 24,7 %, na psychiatrické léčebny 8,5 % a zbytek připadal na ostatní odborné léčebné ústavy, včetně hospiců). V průběhu roku 2011 bylo v léčebnách pro dlouhodobě nemocné hospitalizováno 40,6 tis. pacientů (o 2,4 tis. více než v předchozím roce). Průměrná ošetřovací doba se zkrátila o 2,7 dne na 57,2 dnů (6). Z celkového počtu 72 zařízení bylo 5 státních, 14 krajských, 8 obecních a 44 jich bylo zřízeno fyzickou osobou, církví nebo jinou právnickou osobou (6). V relativním vyjádření 30 % léčeben dlouhodobě nemocných bylo zřízeno samosprávou (krajem nebo obcí) a více než 60 % fyzickou osobou, církví nebo jinou právnickou osobou. V léčebnách pro dlouhodobě nemocné pracovalo v přepočteném počtu celkem 401 lékařů a zdravotnických pracovníků nelékařů bez odborného dohledu (přepočtený počet), z toho 1818 sester u lůžka (6, 7). 2013, 2, č. 3 geriatrie a gerontologie 125

5 Tab. 2 Léčebny dlouhodobě nemocných v roce 2011 Zřizovatel Počet zařízení Přepočtený počet lékařů Přepočtený počet ZPBD Lůžka MZ 5 47,75 235, kraj 14 80,46 386, město, obec 8 58,56 247, fyzická osoba, církev, , , jiná právnická osoba ostatní centrální orgány 1 1, celkem , , Zdroj: data ÚZIS ČR Uživatelé domácí zdravotní péče téměř dvě třetiny uživatelů domácí zdravotní péče jsou ženy, čtyři z pěti jsou starší 65 let. Služby domácí zdravotní péče ke konci roku 2011 poskytovalo celkem 472 poskytovatelů, zejména agentur domácí péče, ale také léčebny dlouhodobě nemocných a jiná zařízení. Služeb domácí péče využilo více než 147 tisíc pacientů (cca o 3,5 tis. více než v roce 2010), z toho byly čtyři pětiny (79 %) ve věku 65 a více let a necelé dvě třetiny (64 %) tvořily ženy (8). Osoby ve věku 65 a více let tvoří dlouhodobě přibližně 80 % všech pacientů (tabulka 3). V průběhu roku připadalo na 1 pacienta v průměru 40 návštěv. Zhruba 94 % výkonů bylo hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, 53 % výkonů bylo provedeno u imobilních pacientů. Podíl výkonů hrazených ze zdravotního pojištění se v posledních letech zvyšuje (z 88 % v roce 2007 na 94 % v roce 2011). Na jednoho zdravotnického pracovníka nelékaře bez odborného dohledu připadalo v průměru 61 pacientů a 7 provedených návštěv denně (8). U 88 % všech návštěv bylo provedeno pouze zdravotní ošetření. Domácí zdravotní péče byla indikována zejména praktickým lékařem, a to v 85 % případů, ve zbývajících 15 % případů ošetřujícím lékařem při ukončení hospitalizace. Na obyvatel ve věku 65 a více let připadalo v průměru 70 pacientů. Příjemcem domácí zdravotní péče tedy v průběhu roku 2011 bylo v průměru 7 % seniorů. Téměř tři čtvrtiny poskytovatelů (72 %) domácí zdravotní péči poskytovaly nepřetržitě, tzn. sedm dní v týdnu, a dvě třetiny uvedly, že působí v rámci daného okresu. Smluvní vztah s alespoň jednou zdravotní pojišťovnou mělo uzavřeno 89 % poskytovatelů domácí zdravotní péče. Poptávka po službách dlouhodobé péče bude růst Jsou služby připraveny na zdravotní potřeby uživatelů? Odpovídá struktura personálu v pobytových sociálních službách struktuře uživatelů dlouhodobé péče a jejich potřebám? Dlouhodobá péče, ať ve zdravotních nebo sociálních službách, je poskytována zejména nejstarším věkovým skupinám populace. S průměrným věkem populace se zvyšuje také průměrný věk klientů sociálních a zdravotních služeb. Tab. 3 Počet pacientů domácí zdravotní péče v roce 2011 Počet pacientů celkem z toho z toho podle onemocnění či stavu ČR / kraj žen ve věku 65 let a více chronická onemocnění akutní onemocnění pooperační stavy, úrazy domácí hospicová péče Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR geriatrie a gerontologie 2013, 2, č. 3

6 S tímto vývojem by měla byt spojena také žádoucí geriatrizace či alespoň citlivá geriatrická modifikace a adaptace zdravotních a sociálních služeb a to nejen ve smyslu personálního vybavení týmu (profesí a jejich dovedností), ale také ve smyslu režimu v těchto zařízení, jakož i kvality a struktury jejich prostředí. Uvedené údaje ukazují, že přes snahu poskytovat pobytové sociální služby pouze lidem s vyšším stupněm závislosti, tj. potřebou komplexní péče, stále v těchto zařízeních žije řada osob bez příspěvku na péči (15 % v domovech seniorů, 7 % v domovech se zvláštním režimem), celkem osob. K této situaci může přispívat částečně délka trvání správního řízení ve věci žádosti příspěvku na péči (jak bylo uvedeno, po lhůtě bylo zpracováno 52,4 % posudků) a zejména dosud ne zcela ujasněná koncepce seniorského bydlení, respektive rozlišení účelu pobytových sociálních služeb od individuálního seniorského bydlení jak na straně veřejnosti, tak na straně některých poskytovatelů sociálních služeb. Na základě demografického vývoje lze však očekávat, že potřeba dlouhodobé péče v různých formách, včetně neformální rodinné péče, bude nadále narůstat. Podle názoru a zkušeností autorů je hlavním nedostatkem v oblasti dlouhodobé péče v České republice zejména nedostatečně koordinované poskytování služeb zdravotní a sociální péče, například z pozice case manažera, nedostatek služeb zaměřených na krátkodobou rehabilitaci a posílení soběstačnosti a celkově nízká podpora opatření ze strany obcí na setrvání seniorů se sníženou soběstačností v domácím prostředí, zejm. zvýšením jejich bezpečnosti, nabídkou a preferencí komunitních a terénních služeb, dostupností volnočasových aktivit atd. Problematická je také dostupnost zdravotní péče v zařízeních sociálních služeb v porovnání se zařízeními v resortu zdravotnictví. Zákon o zdravotních službách (zákon č. 372/2011Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování) definuje dlouhodobou lůžkovou péči jako péči, která je poskytována pacientovi, jehož zdravotní stav nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit a bez soustavného poskytování ošetřovatelské péče se zhoršuje, v současnosti však v České republice v systému zdravotních služeb neexistuje, přinejmenším de iure, typ zařízení poskytující ústavní dlouhodobou péči po časově neomezenou dobu jako je tomu v zahraničí v případě nursing homes. Ošetřovatelsky náročná dlouhodobá péče je tak poskytována mimo jiné na ošetřovatelských odděleních pobytových sociálních služeb, která však nemusí splňovat požadavky (standardy) na personální vybavení legislativně stanovené pro lůžkovou dlouhodobou péči ve zdravotnictví (viz vyhláška č. 99/2012 Sb. o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb). Dostupné, výše uvedené statistické údaje, však neumožňují srovnání rozsahu, intenzity a kvality zdravotní péče v uvedených zařízeních obou resortů. Přes dlouhodobé záměry nebyla tato oblast dosud systémově vyřešena. Rehabilitační a ambulantní ( intervenční ) zaměření pobytových sociálních a zdravotních služeb, respektive jejich pracovníků, by mělo být posíleno, včetně možnosti komplexního hodnocení funkčního zdraví a posílení a podpory soběstačnosti. * Práce vznikla v rámci řešení projektu NT11325 IGA MZ ČR Dlouhodobá péče pro seniory: problematika kvality péče v institucích, kultury organizace a podpory důstojnosti starých křehkých pacientů. ** Poznámka: Údaje o průměrném věku, věkovém složení uživatelů a příjemcích příspěvku na péči v pobytových sociálních službách pro seniory poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Zdrojem dat je statistické zjišťování MPSV (Roční výkaz o sociálních službách poskytovaných v zařízeních sociálních služeb, V1-01). *** Průměrný měsíční počet příjemců příspěvku na péči Publikace vznikla v rámci řešení projektu Dlouhodobá péče pro seniory: problematika kvality péče v institucích, kultury organizace a podpory důstojnosti starých křehkých pacientů. s účelovou podporou grantu NT /2010 IGA MZ ČR, veškerá práva podle předpisů na ochranu duševního vlastnictví jsou vyhrazena. Literatura 1. Burcin B, Kučera T: Prognóza populačního vývoje České republiky na období PřF UK, Praha Výsledky sčítání lidu, domů a bytů Český statistický úřad, Praha Demografická příručka Český statistický úřad, Praha Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění Česká správa sociálního zabezpečení, Praha Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha Síť zdravotnických zařízení ÚZIS ČR, Praha Lůžková péče ÚZIS ČR, Praha Domácí zdravotní péče v České republice v roce ÚZIS, Praha Zemřelí ÚZIS ČR, Praha Geri a Gero 2013; 3: Mgr. Petr Wija, Ph.D. CELLO FHS UK, Praha Mgr. Petr Wija, Ph.D. Petr Wija je absolventem Filozofické fakulty Ostravské univerzity (obor Sociální práce s poradenským zaměřením). V roce 2007 ukončil doktorské studium programu Sociální politika a sociální práce na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity obhajobou disertační práce na téma stárnutí a sociální politika. V letech 2003 až 2010 pracoval na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kde se zaměřoval na koncepci sociální politiky v reakci na stárnutí populace, problematiku sociálních služeb a dlouhodobé péče, sociální začleňování a mezinárodní spolupráci (OSN, EU a OECD). V roce 2011 pracoval v Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Mezi jeho odborné zájmy patří problematika zdraví, zdravotnictví, sociální politiky, gerontologie, demografie atd. S Centrem pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK (CELLO) spolupracuje na projektech zaměřených na téma stárnutí populace, sociální gerontologie a dlouhodobé péče. 2013, 2, č. 3 geriatrie a gerontologie 127

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 03. 2009 3 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008 Nursing after-care in the Czech Republic

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2012

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 7. 2013 25 Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce

Více

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 11. 2013 50 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v

Více

Činnost záchytných stanic v roce 2012. Activity of sobering-up stations in 2012

Činnost záchytných stanic v roce 2012. Activity of sobering-up stations in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 4. 6. 2013 16 Činnost záchytných v roce 2012 Activity of sobering-up stations in 2012 Souhrn Tato Aktuální informace

Více

Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum

Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum 6. 5. 2010 od 11:00 do 13:00 hodin, Hotel Beránek Petr Wija Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování, MPSV Expected increase in senior

Více

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2004

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2004 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.6.2005 21 Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2004

Více

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2011

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2011 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 10. 2012 50 Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce

Více

SROVNÁVACÍ ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V KRAJÍCH ČR

SROVNÁVACÍ ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V KRAJÍCH ČR SROVNÁVACÍ ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V KRAJÍCH ČR Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Tým zhotovitele: Ing. Filip Uhlík Lucie Ženíšková únor 2013 1 Obsah 1 Demografický vývoj

Více

Činnost logopedických pracovišť v ČR v roce 2007. Activity of branch of logopaediology in the CR in the year 2007

Činnost logopedických pracovišť v ČR v roce 2007. Activity of branch of logopaediology in the CR in the year 2007 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 27. 6. 2008 20 Činnost logopedických pracovišť v ČR v roce 2007 Activity of branch of logopaediology in the CR in the

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 12 28. 11. 2012 Souhrn Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let

Více

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.12.2003 74 Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Úrazy jsou traumatické příhody s často rozsáhlými

Více

HEALTH AND SOCIAL CARE OF SENIORS IN THE CZECH REPUBLIC. Věra Jeřábková

HEALTH AND SOCIAL CARE OF SENIORS IN THE CZECH REPUBLIC. Věra Jeřábková ZDRAVOTNĚ-SOCIÁLNÍ PÉČE O SENIORY V ČESKÉ REPUBLICE HEALTH AND SOCIAL CARE OF SENIORS IN THE CZECH REPUBLIC Věra Jeřábková Abstract Due to medical advances and lifestyles changes of individuals the quality

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy Tabulka doporučených mezd pro Hlavní město Praha horní hranice horní hranice 27 047 155 27 668 166

Více

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy Tabulka doporučených mezd pro Jihomoravský kraj 20 404 121 24 347 144 26 808 158 21 681 126 26 547

Více

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hlavní město Praha 8 21.7.2005 Radiologie a zobrazovací metody činnost oboru v Hlavním městě

Více

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži

Více

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s. Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.) SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ČESKÝCH SENIORŮ

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní

Více

Příloha č. 4.1 Demografický vývoj, definice péče a statistická data zdravotních a sociálních služeb

Příloha č. 4.1 Demografický vývoj, definice péče a statistická data zdravotních a sociálních služeb Příloha č. 4.1 Demografický vývoj, definice péče a statistická data zdravotních a sociálních služeb Obsah: DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ... 1 DEFINICE PÉČE... 5 Oblast zdravotní péče... 5 Oblast sociálních služeb...

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2014 24 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

Potenciál soukromých sociálních služeb pro seniory v regionu Praha

Potenciál soukromých sociálních služeb pro seniory v regionu Praha Potenciál soukromých sociálních služeb pro seniory v regionu Praha HANA SILOVSKÁ * PETR JÍLEK ** PETR KOLAŘÍK *** Abstrakt: Příspěvek se zabývá možností poskytování sociálních služeb soukromého sektoru

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3 31.5.2004 Rehabilitace a fyzikální medicína - činnost oboru ve Středočeském kraji v roce

Více

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 14. 11. 2014 7 Souhrn Činnost oboru radiologie a zobrazovacích metod v Pardubickém

Více

Poskytování a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (II) - uživatelé dlouhodobé péče a vývoj poptávky po dlouhodobé péči

Poskytování a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (II) - uživatelé dlouhodobé péče a vývoj poptávky po dlouhodobé péči Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 8. 2012 32 Souhrn Poskytování a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (II) - uživatelé dlouhodobé péče a vývoj

Více

JE ROLE ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY POUZE FINANČNÍ?

JE ROLE ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY POUZE FINANČNÍ? 6. PODZIMNÍ KONFERENCE PREZIDIA ČAS 23.11.2013 BRNO PRACOVNÍ PODMÍNKY ZDRAVOTNÍKŮ OHROŽENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE? JE ROLE ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY POUZE FINANČNÍ? VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR MUDR. RENÁTA PETROVÁ

Více

Analýza kapacit a sítě poskytovatelů dlouhodobé péče

Analýza kapacit a sítě poskytovatelů dlouhodobé péče Analýza kapacit a sítě poskytovatelů dlouhodobé péče Datum: srpen-listopad 2011 Verze: 2.2 Zadavatel: Aktivita č. 12 Jakub Hrkal, Pavel Bareš, Šárka Daňková, Romana Malečková, Tomáš Roubal, Eva Prošková

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 20 24.11.2003 Nemoci oběhové soustavy v Moravskoslezském kraji v roce 2002 Podkladem

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 8. 12. 2014 13 Souhrn Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 12 26. 11. 2012 Souhrn Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let ve Zlínském

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

Ekonomické výsledky nemocnic 2001

Ekonomické výsledky nemocnic 2001 Ekonomické výsledky nemocnic 2001 ZDRAVOTNICKÁ STATISTIKA ČR Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4 Ekonomické výsledky nemocnic 2001 Publikace obsahuje výběr ekonomických,

Více

VÝVOJ VYBAVENOSTI REGIONŮ SLUŽBAMI SOCIÁLNÍ PÉČE PRO SENIORY A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

VÝVOJ VYBAVENOSTI REGIONŮ SLUŽBAMI SOCIÁLNÍ PÉČE PRO SENIORY A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM VÝVOJ VYBAVENOSTI REGIONŮ SLUŽBAMI SOCIÁLNÍ PÉČE PRO SENIORY A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Úvod Ladislav Průša Významnou pomůckou při hodnocení vývoje sociálních služeb jsou návrhy úrovně normativů

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Olomouc 2 4.5.2005 Lázeňská v Olomouckém kraji v roce 2004 Balneologic Care in the Olomoucký Region

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 13 19. 10. 2012 Souhrn Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let

Více

Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2012. Wages and salaries in health services in 2012

Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2012. Wages and salaries in health services in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28. 8. 2013 36 Souhrn Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2012 Wages and salaries in health services in 2012 Průměrný

Více

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2009. Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2009

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2009. Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2009 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 27. 5. 2010 23 Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2009 Activity of the branch of diabetology, care

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Karlovy Vary 1 30. 3. 2007 Lázeňská péče v Karlovarském kraji v roce 2006 Balneologic Care in

Více

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Age structure of the population in districts of the Czech Republic and its changes relating demographic

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 4 29.6.2005 Hemodialýza - činnost oboru v Jihomoravském kraji v roce 2004 Haemodialysis

Více

Lázeňská péče v roce 2012. Balneal Care in 2012

Lázeňská péče v roce 2012. Balneal Care in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 5. 2013 9 Lázeňská péče v roce 2012 Balneal Care in 2012 Souhrn Tato Aktuální informace přináší vybrané údaje o

Více

Průběžná informace o dotačním řízení MPSV ČR v oblasti podpory poskytování sociálních služeb

Průběžná informace o dotačním řízení MPSV ČR v oblasti podpory poskytování sociálních služeb Průběžná informace o dotačním řízení MPSV ČR v oblasti podpory poskytování sociálních služeb Tato informace je zpracována na základě usnesení č. 27 výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

Výstup1 Odhad a popis priorit zdravého stárnutí v regionech - koncepční a strategický podklad pro ekonomicky efektivní programy a projekty

Výstup1 Odhad a popis priorit zdravého stárnutí v regionech - koncepční a strategický podklad pro ekonomicky efektivní programy a projekty Zdravé stárnutí II aktivizace seniorů v regionech Analýza dostupných dat a stanovení priorit pro podporu zdraví v krajích: Praha, Středočeský, Liberecký, Plzeňský, Karlovarský, Moravskoslezský a Jihomoravký

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory

Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8 Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory Alena Borhyová Iva Holmerová Česká republika 2000/2030 2002 2030 Městská část Praha 8-103,

Více

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM, OSOBY V KRIZI, ETNICKÉ MENŠINY Priorita 1 Podpora ambulantních a terénních služeb pro osoby bez přístřeší Opatření 1.1. Zřízení centra

Více

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory 3.4.1 PRIORITA: Podpora seniorů - Prachatice 3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V Prachaticích je zajištěna služba domovy pro seniory,

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

Mzdy ve zdravotnictví v roce 2004 a 2005 (do 30. 9.) Earnings in health services in 2004 and 2005 (till 30. 9.)

Mzdy ve zdravotnictví v roce 2004 a 2005 (do 30. 9.) Earnings in health services in 2004 and 2005 (till 30. 9.) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20.1.2006 1 Mzdy ve zdravotnictví v roce 2004 a 2005 (do 30. 9.) Earnings in health services in 2004 and 2005 (till

Více

Míra přerozdělování příjmů v ČR

Míra přerozdělování příjmů v ČR Míra přerozdělování příjmů v ČR Luboš Marek, Michal Vrabec Anotace V tomto článku počítají autoři hodnoty Giniho indexu v České republice. Tento index je spočítán nejprve za celou ČR, poté pro skupinu

Více

Statistické zpracování výkazů pro zdravotní pojišťovny

Statistické zpracování výkazů pro zdravotní pojišťovny Příloha 2 Statistické zpracování výkazů pro zdravotní pojišťovny 1 Důvody pro použití administrativních dat v tomto projektu 1.1 Co jsou to administrativní data Data administrativní jsou data sbíraná celonárodně

Více

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hlavní město Praha 9 21.8.2006 Mzdy ve zdravotnictví v Hlavním městě Praze v roce 2005 Salaries

Více

Síť zdravotnických zařízení 2011

Síť zdravotnických zařízení 2011 Síť zdravotnických zařízení 2011 Z D R A V O T N I C K Á S T A T I S T I K A Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4 www.uzis.cz Síť zdravotnických zařízení K dispozici

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Hlášená onemocnění pohlavními nemocemi v ČR v roce 2001

Hlášená onemocnění pohlavními nemocemi v ČR v roce 2001 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 4. 9. 2002 43 Hlášená onemocnění pohlavními nemocemi v ČR v roce 2001 Epidemiologickému hlášení podléhají tyto pohlavní

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

Koncepce oboru Dětská chirurgie

Koncepce oboru Dětská chirurgie Koncepce oboru Dětská chirurgie Deklarace dětské chirurgie podle světové federace společností pediatrických chirurgů (W.O.F.A.P.S.): Děti nejsou jen malí dospělí a mají interní i chirurgické problémy a

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE SPÁDOVÉHO ÚZEMÍ OBCE DOLNÍ BŘEŽANY NA OBDOBÍ 2012 2030

PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE SPÁDOVÉHO ÚZEMÍ OBCE DOLNÍ BŘEŽANY NA OBDOBÍ 2012 2030 PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE A JEHO DŮSLEDKŮ PRO KVALITU ŽIVOTA OBYVATEL V DYNAMICKY SE MĚNÍCÍCH OBCÍCH V ZÁZEMÍ ČESKÝCH MĚST: APLIKACE V ROZVOJI A SPRÁVĚ ÚZEMÍ Program na podporu aplikovaného společenskovědního

Více

ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za rok 2013

ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za rok 2013 ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za rok 2013 Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2013 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen VZP ) připravila pro laickou

Více

VÝVOJ VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATEL KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY JAKO PŘÍLEŽITOST I HROZBA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

VÝVOJ VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATEL KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY JAKO PŘÍLEŽITOST I HROZBA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE VÝVOJ VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATEL KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY JAKO PŘÍLEŽITOST I HROZBA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE THE DEVELOPMENT OF THE AGE STRUCTURE OF THE POPULATION REGIONS OF THE CZECH REPUBLIC AS AN OPPORTUNITY

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická

Více

Odlišné resorty, jeden člověk. Nutnost propojení transformačních procesů v sociálních službách a ve zdravotnictví.

Odlišné resorty, jeden člověk. Nutnost propojení transformačních procesů v sociálních službách a ve zdravotnictví. Odlišné resorty, jeden člověk. Nutnost propojení transformačních procesů v sociálních službách a ve zdravotnictví. Milan Šveřepa Centrum podpory transformace, o.p.s. Konference sociální psychiatrie, Přerov,

Více

Tabulka ocenění dobrovolnické práce

Tabulka ocenění dobrovolnické práce PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 14 Tabulka ocenění dobrovolnické práce Níže uvádíme ocenění dobrovolnické práce v tabulkách rozdělených dle jednotlivých

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Charakteristika souboru respondentů

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Charakteristika souboru respondentů Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25. 6. 2009 25 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Charakteristika souboru respondentů European

Více

Lázeňská léčebně rehabilitační péče v roce 2013. Balneal Care in 2013

Lázeňská léčebně rehabilitační péče v roce 2013. Balneal Care in 2013 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 4. 2014 4 Souhrn Lázeňská léčebně rehabilitační péče v roce 2013 Balneal Care in 2013 Tato Aktuální informace přináší

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

Zdravotnická zařízení v roce 2004. Health establishments in 2004

Zdravotnická zařízení v roce 2004. Health establishments in 2004 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 27.4.2005 12 Zdravotnická zařízení v roce 2004 Health establishments in 2004 Souhrn Tato aktuální informace charakterizuje

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Zlínského kraje 7,7 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 30 643. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 16 13.10.2003 Náklady a výnosy nemocnic rezortu zdravotnictví podle druhu poskytované péče

Více

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012 Tabulky: Tabulka 1: Vysočina - ubytovací kapacity... 3 Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení - Kraje 212... 4 Tabulka 3: Počet hostů - Vysočina... 4 Tabulka 4: Počet hostů - Kraje... 6 Tabulka 5: Hosté

Více

Lůžková péče 2000. Z D R A V O T N I C K Á S T A T I S T I K A Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám.

Lůžková péče 2000. Z D R A V O T N I C K Á S T A T I S T I K A Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. Lůžková péče 2000 Z D R A V O T N I C K Á S T A T I S T I K A Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4 Lůžková péče K dispozici je publikace s daty za roky 1975-1993.

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011 Obsah: ÚVOD 2 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 3 1. Souhrnné údaje o dotacích poskytnutých NNO z veřejných rozpočtů 3

Více

Psychiatrická péče v letech 2001 až 2005. Psychiatric care in the years from 2001 to 2005

Psychiatrická péče v letech 2001 až 2005. Psychiatric care in the years from 2001 to 2005 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 2. 2007 2 Psychiatrická péče v letech 2001 až 2005 Psychiatric care in the years from 2001 to 2005 Souhrn V posledních

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

VÝZNAM SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ PÉČE PRO STÁRNOUCÍ POPULACI

VÝZNAM SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ PÉČE PRO STÁRNOUCÍ POPULACI Abstrakt RELIK 2014. VÝZNAM SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ PÉČE PRO STÁRNOUCÍ POPULACI Martina Šimková Současný demografický vývoj a z něho odvozené populační prognózy ukazují na neustálý budoucí růst podílu lidí

Více

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4%

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Pardubického kraje 6,9 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 23 825. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

systému péče o ohrožené děti

systému péče o ohrožené děti Seminář pro členy krajských koordinačních skupin k transformaci systému péče o ohrožené děti Transformace a sjednocení Síť služeb Transformace stávajících služeb systému péče o ohrožené děti Benešov 13.

Více

Vrozené vady u narozených v roce 2010. Congenital malformations in births in year 2010

Vrozené vady u narozených v roce 2010. Congenital malformations in births in year 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 10. 2012 51 Souhrn Vrozené vady u narozených v roce 2010 Congenital malformations in births in year 2010 V roce

Více

Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí

Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí Stav 5-01, oddíl 094 za rok 2012 Statistická informace je sestavena

Více

Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR

Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR 3 základní druhy sociálních služeb v ČR Služby sociální péče Sociální prevence Sociální poradenství

Více

In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914

In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914 Do 1368 Vývoj a struktura dávek státní sociální podpory Ettlerová, Sylva In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914 Vyšší porodné od dubna letošního roku má být jedním

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

SISP - charakteristika výběrového souboru

SISP - charakteristika výběrového souboru SISP - charakteristika výběrového souboru Výběr osob ve Studii individuální spotřeby potravin reprezentuje populaci České republiky dle Výsledků sčítání lidu, domů a bytů, 21. Šetření se zúčastnilo 259

Více

MŠMT 20.10.2010. MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D.

MŠMT 20.10.2010. MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D. Dotační program MZ ČR Národní program řešení problematiky HIV/AIDS odborný seminář Výchova ke zdraví, prevence vrozených vývojových vad a reprodukční zdraví MŠMT 20.10.2010 MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D.

Více

Některé problémy financování sociální a zdravotní lůžkové péče

Některé problémy financování sociální a zdravotní lůžkové péče Do 1387 Anna Červenková Daniela Bruthansová Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Praha Některé problémy financování sociální a zdravotní lůžkové péče Stárnutí populace představuje celosvětový jev. Nárůst

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2010

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2010 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2010 Obsah: ÚVOD 2 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 3 1. Souhrnné údaje o dotacích poskytnutých NNO z veřejných rozpočtů 3

Více

Česká školní inspekce Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5. České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012

Česká školní inspekce Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5. České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012 Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5 Souhrnné poznatky České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012 Praha, srpen 2012 1/5 1. Úvod Česká školní inspekce (dále ČŠI

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více