Závěrečná práce PPF. Téma: Komunitně-skupinová práce jako forma psychosociální pomoci seniorům v Domově důchodců Donovalská

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Závěrečná práce PPF. Téma: Komunitně-skupinová práce jako forma psychosociální pomoci seniorům v Domově důchodců Donovalská"

Transkript

1 Praha Závěrečná práce PPF Téma: Komunitně-skupinová práce jako forma psychosociální pomoci seniorům v Domově důchodců Donovalská Tereza Králíčková Severní III. 1452/36 Praha

2 Úvod: Již druhým rokem se se svým manželem a kolegou věnuji komunitněskupinové práci v Domově důchodců v Donovalské ulici. Má praxe a získané zkušenosti v práci se seniory a tímto druhem psychosociální pomoci jsou hlavním námětem této písemné práce, kde se snažím o ucelený pohled na fenomén stáří v kontextu místa a času. Ráda bych v ní předala své dosavadní poznatky a teoretické úvahy nad tématy, jež se mi zdá nutné v souvislosti s tímto vývojovým obdobím dotazovat. Zároveň je tedy tato práce i mým pozastavením, zamyšlením a reflexí našeho dosavadního působení v instituci Domova důchodců (dále jen jako DD) a obrazu stáří, jak se mi zde ukázal. Svou práci začínám obecnějším pojednáním o stáří, jeho psychofyzických, ale i sociálních důsledcích pro seniory samotné. Snažím se o integraci pohledu na stáří z více hledisek seniorů, doby, společnosti, hodnotové orientace, rodiny, instituce a jejích zaměstnanců,. Pochopitelně jde samozřejmě o můj subjektivní pohled, kterým se snažím tuto problematiku v dnešní společnosti našeho státu uchopit. Pro tento širší úvod do zvoleného tématu čerpám zkušenosti nejen z instituce DD, ale i z vlastní rodiny a toho, jak sleduji fenomén stáří ve svém okolí. Domnívám se, že není možné poskytovat kvalitní pomoc jakémukoliv člověku tedy i seniorům, dokud nenahlédneme tyto obecné souvislosti, avšak se zřetelem k jednotlivým zkušenostem jejich života. S tímto postojem přistupuji nejen k této písemné práci, ale i ke své práci v DD. 2

3 Nástup stáří: Pokud má člověk štěstí, že nezemřel mlád, vstupuje ke konci života do posledního vývojového stadia, do fáze stáří. Většina autorů uvádí, že tato etapa nastává dosažením 60. roku věku. Příhoda navrhuje další věkovou periodizaci v období senia: 1. genescence od 60 do 75 let, 2. kmetství od 75 do 90 let, 3. patriarchium od 90 let. Vágnerová dělí stáří na rané od 60 let a tzv. pravé stáří od 75 let. Přičemž ženy se v průměru dožívají vyššího věku 77 let a muži 69 let. Průměrná délka života se zvyšuje a proto je fenomén stáří neopomenutelným faktem, který nás denně obklopuje, denně se s ním setkáváme, ať už na ulici, či doma ve vlastní rodině a který se nás samých bezprostředně týká. Mladý člověk si často jen těžko připouští, že jednou zestárne a dostane se do situace, kdy by mohl ztratit svoji nezávislost a potřebovat pomoc ostatních. S tímto faktem je však potřeba se konfrontovat a nevyhýbat se mu tím, že odklízíme starší generaci do institucí a bereme jim hodnotu. Stáří musíme akceptovat a vnímat se vším, co k němu náleží již dnes, abychom jednou nebyli nepříjemně zaskočeni. Pamatuji si, jak jsem se jako malá holka těšila na stáří, že nebudu muset chodit do školy a budu jíst samé sladkosti a dělat to, na co budu mít zrovna chuť. Když jsem vyrostla a moji prarodiče zestárli, dědeček často říkával: Stáří je krutý žert. Čím více se mezi starými lidmi pohybuji, tím více chápu toto povzdechnutí. Dochází tak k paradoxům - chceme žít dlouho, ale nechceme být staří. Lidský věk se ale ve skutečnosti neprodlužuje, protože délka života člověka je geneticky dána. To se jen moderní věda a technologie postaraly o to, aby větší část života byla žita. Bohužel už nedokáží zajistit také jeho kvalitu. Vědci se domnívají, že člověk je schopen se dožít maximálně 120 let. Překročit tuto hranici z biologických důvodů patrně nelze. 3

4 Pojetí stáří v moderní době: Postoj současné společnosti ke stáří je spíše negativní. Je chápáno jako úpadek, ztráta, chátrání a celkové zhoršení kvality života. Z ekonomického hlediska je nazíráno jako zátěž a stále více se hovoří o nutnosti důchodové reformy. Ačkoli problém spíše spočívá v nízké porodnosti všeobecné povědomí obrací svou pozornost proti stáří, které si již tak nese těžké přímě postupující involuce. Moderní doba je zaměřená na výkon a produktivitu jedince a často není schopna se o své staré občany dostatečně starat. Mladší generace ztrácí vědomí kontinuity všech generací, které se udržovalo společným soužitím rodinných příslušníků různého věku. 1) Tento přístup se odráží v mysli samotných starých lidí, kteří tak mohou vnímat sami sebe. Malý zájem ze strany rodiny, pocit, že jsou na obtíž, že potřebují pomoc a bojí se o ni požádat, to vše je často motivací jejich odchodu do domova důchodců. Někteří rodinní příslušníci by se rádi o své rodiče starali, ale z různých důvodů si je nemohou vzít k sobě. Častou příčinou je ona hektická doba, ve které se člověk bičuje, někdy k většímu úspěchu, jindy jen aby v ní obstál. Ať tak či tak, bere mu tento boj sílu a především čas pro jeho vlastní rodinu. Popis dnešní moderní společnosti by mohlo být téma na další a pravděpodobně mnohem delší esej. Zde jsem chtěla uvést jen stručný nástin, který umožňuje plnější pochopení života starého člověka v kontextu doby a společnosti, ve které žije. 1) Vágnerová,M.: Vývojová psychologie, Praha, Portál, 2000, str

5 Co si člověk neobjednal: Pokud jsme si jako nejdůležitější hodnotu zvolili pracovní produktivitu jedince, pak je tento postoj zřejmě kauzálním důsledkem již primárních změn na úrovni fyzické i psychické. Stáří s sebou přináší mnoho změn. Jednak výše popsaná změna sociálního statutu daná postojem společnosti, zejména pak odchodem do důchodu. S tím je spojená i ztráta sociálních kontaktů. Zhoršení tělesného a duševního stavu je interakcí dvou faktorů, dědičnosti a prostředí. Stáří je pozdním obdobím života, ve kterém se odráží i minulost, tedy životní postoje a návyky daného jedince v průběhu jeho celého života. Charakteristickým rysem tohoto vývojového stadia bývá polymorbidita, kdy se více nemocí současně podílí na postupném slábnutí organismu. Dochází k celkovému zhoršení stavu, jedinec často trpí bolestmi a v některých případech ke konci zůstává upoután na lůžko a odkázán výhradně na pomoc zvenčí. Tento úbytek fyzických sil se pochopitelně odráží i v psychice, jejíž biologické změny jsou podmíněné jednak normálním vývojem, jednak vyvolané chorobným procesem nemocí. Stárnutí vede k různým strukturálním změnám mozku. Zpomalení reakcí, změny v oblasti poznávacích procesů, v oblasti orientace v prostředí a intelektových funkcí. Vedle biologicky podmíněných změn jsou zde změny determinované psychosociálními faktory. Vyplývají z popisovaných postojů společnosti vůči stáří a z osobních postojů člověka, které praktikoval ve svém životě. Ten, kdo byl celý svůj život spíše aktivní, bude se snažit se stářím konstruktivně vyrovnávat. Pokud ale zůstane v důsledku nemoci upoután na lůžko a bude muset přijmout pomoc ostatních, pak může trpět depresivními náladami více nežli ti, kteří se pasivně odevzdávají svému osudu. Platí zde stejná pravidla jako v běžném vzorku mladší populace. Vzájemně se od sebe liší přístupem k životu vůbec, mírou sociability, schopností adaptovat se na nové prostředí a zejména vůlí ještě nějak svoji existenci řídit, být aktivní ve vytváření si vlastního programu a vyhnout se tak totální rezignaci, která znamená čekání na smrt v mnohdy 5

6 bezesmyslné prázdnotě a osamocenosti. Taktéž již zmíněné zaměření na výkon, míněno výkon pracovní, je ve stáří přitěžující okolností a musí být změněno. Tito lidé mají svůj pracovní produktivní věk již za sebou a jde o to, aby si dokázali užít zasloužený odpočinek. Odpočinek, který však neznamená destruktivní pasivitu, ale není ani prací, je zaměstnáním jiného druhu. Spočívá spíše v onom neustálém zaměstnávání se něčím, co člověka těší a naplňuje jeho dny. Nejdůležitějším krokem je vyrovnání se s vlastním stářím a úzkostí ze smrti. Přijetí tohoto faktu, této závěrečné etapy života, je bazální podmínkou pro snadnější a šťastnější žití. Člověk na sklonku života bilancuje a díky této introspekci se stává více introvertním a v důsledku toho i egocentričtějším. Ten, kdo je se svým životem spokojen a současnou situací vyrovnán, ten je pak velkým přínosem i ostatním. Jeho vzpomínání na minulost není ulpíváním, ale spíše laskavým příběhem k zamyšlení. Všichni dohromady tvoří společnost nejrůznějších individualit, s jakými se denně v běžném životě potkáváme. To znamená, že není možné generalizovat. Je třeba vnímat individualitu a diferenci mezi těmito jedinci jedné věkové kategorie jako ji vnímáme mezi sebou navzájem. 6

7 Hledání normality: Co je vlastně takový normální průběh stáří? Člověk, který má ve své rodině nebo okolí starého člověka, který je morous, sebestředný, těžce nemocný, vyžadující péči atd. si patrně posteskne Proč nemůže být normální jako všichni ostatní?. Patrně ale právě ony problémy a konflikty, ke kterým může docházet, jsou spíše tím normálním, tím běžným procesem stáří. Kde je hranice mezi evolucí a involucí, kdy nastává onen zlomový bod? Je stáří stále ještě vývojovým stadiem nebo spíše stagnací či dokonce návratem na nižší vývojovou úroveň? Otázka je, jak chápeme samotné slovo vývoj. Domnívám se, že naprosté většině z nás se při jeho vyslovení asociuje posun k dokonalejší formě. Jakoby v sobě tento termín implicitně obsahoval směřování k něčemu vyššímu, lepšímu, diferencovanějšímu. Jednoduše vývoj jako změna na vyvinutější úroveň. Obrátíme-li se na Psychologický slovník manželů Hartlových, najdeme zde definici vývoje: růst, změny spojené se zráním a zkušenostmi, resp. učením 2) Můžeme říci, že stáří je růst? Jistě je zráním. Ale jedná se zde o zrání učením a zkušenostmi? Stáří je pozastavením, klidem, ve kterém by mělo docházet k integraci zkušeností a bilancování prožitého života.ano, toto je velmi žádoucí postoj usnadňující život jak jedinci samotnému, tak i jeho okolí a mohu s radostí říci, že jsem takové lidi, kteří tohoto klidu dosáhli ve svém životě potkala a potkávám nadále. Je však toto skutečně normalita? Je pak všechno ostatní patologie? Mnoho starších lidí je již natolik dezorientovaných, že není schopno správně vyhodnotit nové zkušenosti a zasazuje je do rigidního rámce zkušeností dřívějších. Často už neslouží jako zdroj nových dovedností, namísto toho jsou odmítány. U starších lidí můžeme jasně spatřovat pochopitelnou tendenci ke stereotypu. Učení a adaptace je natolik narušena, že přizpůsobit se novým podmínkách vyžaduje maximální úsilí a námahu při minimální naději, že bude rozumět rychle se měnícímu světu. Vše, co 2) Hartl,P., Hartlová,H.: Psychologický slovník, Praha, Portál,

8 bylo dříve, bylo lepší, protože pochopitelnější, jasnější a srozumitelnější. Známé jsou i výroky starší generace typu: Ta dnešní mládež, to je hrůza. V jistém smyslu mají pravdu, ale jací byli oni sami v dobách svého mládí? Tato otázka není snaha po obvinění druhé strany (svým věkem zatím zastávám tu mladší generaci), je poukázáním na opakující se fenomén. Ten budu rozebírat ještě v kapitole o vedení adaptační skupiny. Někdy jsem doma slyšela, že to, co jsem si dovolila já ke svým rodičům, to si oni nikdy dovolit nemohli, ale pak slyšíte, že to samé jim říkali jejich rodiče. Nejedná se proto spíše o prostý fakt, že starý člověk už prostě nemůže nahlédnout tuto dobu s porozuměním? Někdy je to těžké i pro nás samé ji pochopit, nelíbí se nám, kam směřuje, ale žijeme jí, vytváříme jí, nejsme izolovaní, vyautovaní. Starší člověk může mít pocit, že už dnešní společnost netvoří a jakoby se na ní dívá z pozice rady starších. Buď moralizuje, stěžuje si, odsuzuje anebo shovívavě tuší, že ten dnešní mladý člověk má také mnoho věcí, které musí zvládnout a které s sebou přináší diferenciace společnosti. Že tu svobodu a materiální bohatství často platí vysokou daní. Je to jednoduché, když si sama uvědomím, jak těžko se mi proniká do světa starších spoluobčanů, jak ostražitě pozorným pozorovatelem se snažím být, abych si mohla dovolit o nich psát. (A mohu si to opravdu dovolit?) Jak těžké je pak asi pro ně udržet se na úrovni porozumění, zůstat v obraze. Jak těžké to musí být, když si člověk začne uvědomovat, že tomuto tempu již nedostačuje. Psát práci o stáří z pozice mladého člověka je úkol nelehký. Avšak ani nejlepší výzkumy vám patrně nezodpoví, jak to vlastně je. Ani ten nejobjektivnější starý člověk vám objektivně nenapíše, k čemu v této etapě dochází, co prožívá tak, aby jste tyto informace mohli 100% použít a spolehnout se na ně v kontaktu s jiným starým člověkem. Žijeme sice společně v jednom světě, učíme se navzájem chápat a rozumět si, ale přesto jsou jednotlivé vývojové etapy v ontogenezi člověka rozdílnými světy, do kterých se nám buď daří nebo nedaří, více či méně nahlédnout. 8

9 Můj přístup ke stáří je jakousi snahou o navrácení hodnoty této, pro mě velmi specifické, skupině lidí. Ačkoli by se mohlo zdát, že to, jak zde stáří popisuji je naopak ukázkou dehonestujícího přístupu. Ale opak je pravdou. Jde mi právě o pochopení stáří v jeho celistvosti, bez toho, abychom jej zasazovali do mýtů o moudrých starcích a kouzelných babičkách (jistě se mezi nimi tací najdou!). Jde mi o pochopení toho, co starý člověk ještě může a co už je za hranicemi jeho možností. Běžná populace se skládá z různorodé směsice lidí, nemůžeme tedy přistupovat ke stáří jako k něčemu, co lze zevšeobecnit. Jakoby staří lidé mohli být zvláštní homogenní skupinou lidí se stejným prožíváním a projevy, u kterých je možné aplikovat stejný přístup. Jde naopak o přístup individuální, který by umožnil odhalit zbylý potenciál a pracovat s ním, stejně jako pochopit, že jiný člověk stejného věku vyžaduje mnohem větší péči a pozornost. 9

10 Práce se starým člověkem: Práce se starým člověkem, zvláště u ležících jedinců, je často neustálým bilancováním mezi pocity lítosti, soucitu, ochranitelství, ale i pocitů agrese, viny, bezmoci, nedostatečnosti a selhání. Tyto pocity se vzájemně mísí a většinou se cyklicky opakují. Soucit vybízí pečovatele k pomoci, ta může být i přesto nedostatečná a navíc ji může starý člověk vyžadovat stále častěji, aniž by pečovatel dostal pozitivní zpětnou vazbu ve formě úsměvu či očividné úlevy. To pochopitelně vyčerpává, mohou se objevit pocity agrese, někdy dokonce dojde k jejímu vybití, pak ale následují pocity viny a selhání. Strach, že by mohl nastat konec pak opět vede k pocitům lítosti a soucitu se starým, nemocným a trpícím člověkem. Z tohoto důvodu může snadno docházet k syndromu vyhoření u zaměstnanců těch institucí, jež mají v péči staré lidi. Stejně tak i u rodinných příslušníků. Bilancování je pak snahou o nalezení míry, která by dokázala stabilizovat sociální pracovníky a rodinné příslušníky starající se o starého člověka. Ideálem je samozřejmě rovnováha, ve které si pečující udrží vlastní hranice i při podávání kvalitního výkonu. 10

11 Prostor pro duchovní dimenzi a ideál stáří: Když se tělesný a duševní stav zhoršuje, zbývá člověku poslední dimenze. Jde o dimenzi duchovní, jak ji nazývá V.E.Frankl. Ta zůstává přes veškeré omezení těla a duše svobodná. Pokud se člověku v etapě stáří podaří rozvinout tuto dispozici, dochází k integraci svého života, k něčemu, co Erikson popisuje jako gerotranscendenci. Tento posun v nazírání je doprovázen klidným stavem mysli a vzestupem životní spokojenosti. Starý člověk, jenž dokázal učinit tento skok, může být právem považován za ideál stáří. Jeho život se dál ubírá smysluplnou cestou směrem ke zrání a moudrosti. Já se v této práci zmiňuji spíše o starých lidech, kteří tohoto stadia nedosáhli nebo ještě nedosáhli. Tato práce je mojí osobní impresí, odrazem převažujících dojmů, jak jsem je při své práci, ale i ve vlastní rodině doposud nasbírala. Je nutno dodat, že se setkávám se starými lidmi, kteří věkem spadají do kategorie kmetství a často navíc trpí různými nemocemi. Spíše nežli gerotranscendenci mohu pozorovat opačnou tendenci. Tendenci návratu ke konci na začátek. Postupně je dokonce možné u některých z nich pozorovat charakteristické rysy pro vývojová období dětství. Avšak chybí zde ony prvky, jež jsou motorem k vývoji jedince. Starý člověk pak jakoby naopak klesal na stále nižší vývojovou úroveň. Tak jako kdysi bezmocný přišel na svět z něj také odchází. Jeho život byl složitou cestou na horu, na jejímž vrcholu není možné se udržet po celou dobu. Někdy se jde zase těžce a s odporem dolů, jindy člověk lehce sklouzne. Je to však vždy špatný krok onoho člověka či je to pád, na němž nese svůj podíl viny i okolí? (zde nemám na mysli příčiny nemoci) Odpověď je nejednoznačná a vlastně zde ani není nutná. Jako taková je tato otázka důležitější, protože by si ji měl položit každý sám a sám na ní také odpovědět. Často nevíme, jaký máme ke starému člověku zaujmout postoj. Někdy ve snaze navrátit mu hodnotu a ukázat zájem 11

12 sami sklouzneme na špatnou cestu a mluvíme s ním spíše jako s dítětem než s dospělým člověkem. Tím mu nechtěně bereme hodnotu stejně jako ostatní. Starý člověk buď vzdoruje nebo zjistí, že pozice malého dítěte je leckdy výhodnější. 12

13 Komunikace: Otázka komunikace se staršími lidmi je poměrně zásadní. Je velmi důležité, abychom si jasně vymezili cíl komunikace, její smysl a účel. Měli bychom si najít takovou polohu, ve které se budeme cítit dobře my i oni. Jistá úcta v komunikaci je žádoucí. Musí však být prokazována lidské bytosti jako takové, ne stáří samotnému. Přitom však je důležité mít na zřeteli ony psychofyziologické aspekty stáří, které komunikaci mění. To, jak se starým člověkem komunikujeme je zároveň jeho zrcadlem. Pokud bychom prokazovali příliš velkou úctu, nikdy bychom se nedostali za hranici našich rolí, nikdy bychom se lidsky nepotkali. Lidé, kteří na sobě teprve začínají poznávat přicházející stáří, pozorují větší odstup a formálnost obou stran, jak mladých, tak starých, která někomu vyhovuje, někomu ne. 3) Můj muž a kolega oslovil Jaroslava Skálu, aby se ho na otázku úcty v komunikaci se staršími občany zeptal a takto parafrázoval jeho odpověď: Tento druh komunikační bariéry opravdu existuje, je na straně starých a to tím, že si vytvářejí něco jako neadekvátní autoritu, kterou nahrazují ztrátu svého sociálního statusu a rolí, které v životě zastávali a místo kterých získali pocit zbytečnosti, nepotřebnosti a méněcennosti. To se pak stává stereotypem a obecným očekáváním. Na otázku, jak se s tím vyrovnává on sám ve svém častém kontaktu s mladými řekl, že své stáří humorně shazuje a také, že je to jeho jediný způsob, jak otevřít brány nezkreslené komunikaci. Nezávisle na této odpovědi musím souhlasit, že humor se nám v komunikaci opravdu osvědčil. 4) Počáteční ostych a vážnost při vedení skupin jsme překonali vtipkováním a jistým druhem citlivé ironie. A tak se nám ukázalo, že staří lidé mají obrovskou potřebu, někdy velmi málo uspokojenou, komunikovat. Nechtějí si s sebou odnést svůj příběh, chtějí jej ještě sdělit a sdílet. Přes počáteční nedůvěru a odmítání se velmi záhy otevírají a rozhovoří. Jejich vyprávění bývají velmi emotivní. 3) Králíček,L.; Stáří versus mládí,pvšps,2003 4) viz.tamtéž 13

14 Otevřené závěry o stáří: Kolik máme vlastně zkušeností s tak starými lidmi, s takovým spektrem nemocí, když se lidé ještě v nedávné době zdaleka nedožívali tak vysokého věku? V roce 1945 činil průměrný věk 50 let. 5) Zdá se tedy, že snad máme ještě právo chybovat a jako rodiče často nerozumí svým dětem a vice versa, nerozumíme asi ani my svým starým rodičům a prarodičům. Pokud je ale budeme odstavovat na vedlejší kolej, patrně k tomuto vzájemnému porozumění nikdy nedojde. 5) Haškovcová,H.: Fenomén stáří, Praha, Panorama, 1990, str.61 14

15 Instituce a její historie: Slovo instituce pochází z latinského instituere (zařizovat, zřizovat). Označuje se jím udržovaný zákon, zvyklost, praxe a také organizace 6) Většina lidí žijících na severní polokouli se narodila do světa, který přirozené komunity opustil, zapomněl na ně. Společnost se stala atomizovanou, institucionalizovanou, anonymní, výkonovou. Zodpovědnost k ostatním se přesouvá na instituce. Utrpěla i jedna z nejpřirozenějších komunit - rodina. Rodina ve smyslu rodiny široké, nositele tradic, kontinuity. Utrpěly i rodiny nukleární a zůstávají jen jako instituce stanovené státem bez vztažnosti a přesahu. Dnešní moderní západní společnost tak postupně přichází o přirozená společenství, čímž mizejí i jejich funkce. Jednou z nich je bezesporu péče o své potřebné: nemocné, staré, děti bez rodičů, mentálně i jinak postižené atd. Co s takovými lidmi dál? Vytvořili jsme pro ně chráněná prostředí. Nové domovy. Podle vzoru svůj k svému. Starý ke starým. Opuštěný k opuštěným. Koho ale chrání chráněná prostředí? Naše potřebné? Nebo nás, kteří je nepotřebujeme? 7) Statistiky ukazují, že institucionální péče je mnohem nákladnější než např. asistenční služby pro seniory a jiné služby vycházející z komunitní filosofie sociální práce. Nechci se opírat o statistiky jako o východisko, tím je pro mne přirozenost lidské bytosti. Ústav je do jisté míry světem sám pro sebe, ostrovem soběstačného řádu, v němž je život omezenější a předvídatelnější než v okolním sociálním prostředí. Ústav je spjat s třemi archaickými lidskými zkušenostmi: zkušeností rodiny, zkušeností obce, a zkušeností vyhoštění, vyobcování. 7) 6) Matoušek, O., Ústavní péče, Sociologické nakladatelství, Praha, 1999, str. 17 7) Matoušek, O., Ústavní péče, Sociologické nakladatelství, Praha, 1999, str. 19 8) Králíček,L.; Rozvoj občanské společnosti je v rozvoji komunitní práce,pvšps,

16 Chronologicky nejstarší zmínky vztahující se k ústavní péči se týkají ústavů léčebných. Šlo o místa, kde se setkávali nemocní a lékaři. Ze starého Řecka a Říma známe jakési malé kliniky, které si zřizovali lékaři ve vlastních domech. Nemocní zde byli hospitalizováni na krátkou dobu. Prostředky na tato zařízení poskytovala obec. Jsou doloženy dvě dvorní nemocnice z císařského Říma, a to mužská a ženská. Dále pak nemocnice vojenské a venkovské. Z antiky nejsou zmínky o zařízeních pro chudé, sirotky, nebo lidi jakkoliv hendikepované. Děti, které se narodily postižené byly zabíjeny nebo odkládány. Přestupky proti zákonu byly řešeny rychle: peněžitou pokutou, tělesným trestem nebo smrtí, nikoliv však odnětím svobody a separací v instituci. To nahrazoval trest vyhnanství. Lidé nemocní, duševně, tělesně či jinak hendikepovaní byli v antice přirozenou součástí společnosti, která neměla potřebu je separovat. Teprve s křesťanstvím se objevily útulky pro chudé, hendikepované či sirotky. Vznikaly kláštery, jejichž kněží často poskytovali péči potřebným a tato péče zůstala v rukou moci duchovní až do konce středověku, kdy se o tento fenomén začíná starat i moc světská. V polovině šestnáctého století kodifikoval Ferdinand I. domovské právo, v němž se ukládá obcím povinnost pečovat o své chudé. Ty se tím staly, vedle církve, dalšími zřizovateli ústavů. Koncem sedmnáctého století začali být ze společnosti vylučováni duševně nemocní a mentálně retardovaní. Zřizovaly se pro ně ústavy. V osmnáctém a devatenáctém století se výhradním zřizovatelem stal stát a ústavy se začaly profilovat do podob, strukturovaných v systémech, které známe dnes (nemocnice, trestnice, polepšovna atd.). (Matoušek, 1999) 9) Člověk, který je nucen žít v ústavu nebo se pro takový život rozhodne dobrovolně, ztrácí svůj přirozený domov, kontakt s kořeny, své přátele a získává diagnózu, lepší či horší unifikovanou péči vycházející ze standardů stanovených jinou institucí, v našem případě Ministerstvem práce a sociálních věcí. 9) Králíček,L.; Rozvoj občanské společnosti je v rozvoji komunitní práce,pvšps,

17 Komunita a společenství: Komunita v širším slova smyslu je termínem pro lidské společenství v určité lokalitě nebo pro skupinu lidí sdílejících společné zájmy. (Hartl,2000) Z hlediska sociologie jde o sociální útvar, jehož příslušníci jsou spojeni určitou spřízněností. Pojem je používán v mnoha významech. Ve smyslu tradiční komunity jde o útvar propojený příbuzenskými vazbami, s prostorovými hranicemi, ekonomicky soběstačný, nadaný autoritou vůči vlastním i cizím a poskytující ideovou oporu. Dnes je pojem komunity také označením spřízněných často interagujících jedinců sdílejících určitou identitu bez ohledu na místo jejich pobytu. (Jandourek,2001) Přirozená komunita je symbiotickým systémem dávajícím jedinci pocit užitečnosti, sounáležitosti a zodpovědnosti k ostatním. Zároveň mu dává možnost jedinečnosti, neboť bez ostatních by nebyl schopen sám sebe poznat a pochopit, ani svoji individualitu. Člověk je tedy od přirozenosti tvorem společenským ve své potřebě bytí s druhými. Jde mu o jeho bytí a je schopen rozvíjet se pouze skrze ostatní a vztahy s ostatními. A na rozdíl od zvířat si je člověk důležitosti těchto vztahů vědom. Přesto dochází k paradoxům, kdy společenské tendence jdou spíše proti přirozeným komunitám nebo si nejsou vědomi důsledku svého konání. Tato tendence je patrná zejména ve vyspělých zemích a postihuje celou společnost. Nejde tedy o nic menšího, než o celospolečenskou změnu myšlení, konkrétně směrem k myšlení komunitnímu. Budu-li ještě konkrétnější, jde o to, abychom pochopili, že je pro nás (jednotlivcem počínaje a státem jako celkem konče) výhodné nezbavovat se osobní zodpovědnosti za své okolí jejím přenesením na instituce. 17

18 Fenomén domova: Významným prvkem v lidském společenství, v každém životě jednotlivého člověka je fenomén domova. Domov je jakýsi souhrn bližních, se kterými jedinec strávil na jednom místě delší období svého života, přičemž má k těmto lidem i místu hluboký citový vztah. Domov jsou kořeny, úrodná půda, z níž člověk jako rostlina žije a kterou ke svému růstu potřebuje. Bez domova je pak jako loď na rozbouřeném moři hledající břeh, kde by v bezpečí zakotvila. Domov je jistota a bezpečí, klid před bouří celého světa a to i navzdory drobným bouřím uvnitř mezi jeho obyvateli-rodinou. Mít domov, moci říct: Tady jsem doma. je pocit, který nelze ničím nahradit. Odchod seniorů do DD znamená získání domova nového, avšak je s ním spojená ztráta domova původního, toho, na který byli zvyklí, kde se narodili nebo kde dlouho žili, který si během let budovali, kde pracovali, vychovávali děti, kde měli své přátele a známé. Tato změna společně s uzavíráním se do sebe, které je pro toto životní období charakteristické a nutné pro bilancování vlastního života směrem ke smíření se s ním, může být tragická. Zdá se, jakoby ono uzavírání se starých lidí do sebe bylo návratem k sobě, k počátkům, k jistotě domova. Proto staří lidé tak rádi vzpomínají na dětství a mládí. Někdy je přirovnáváme k malým dětem. Ale co je pro malé dítě nejdůležitější? Opět domov, a to jsou naši rodiče, naše děti, naši blízcí, naši. 18

19 Analýza pobytu seniorů v DD: Následně uvádím velmi stručný nástin současné situace obyvatel žijících v DD tak, jak vyplynulo z naší roční analýzy práce se seniory v DD Donovalská: Většina seniorů se zde ocitla nedobrovolně nebo na základě racionálně vytvořeného závěru, který vzešel ze stejně nedobrovolných okolností, neboť je výsledkem tlaku života samého - stáří. Starý člověk se musí vyrovnávat hned s několika skutečnostmi najednou. Opustil domov, kde strávil většinu života, opustil své sousedy a místa dobře známá. Takovéto změny jsou těžké snad pro každého a pro staršího člověka o to více. Vyrovnává se s postupující involucí, která ho nejvíce omezuje po stránce tělesné, trpí nejrůznějšími nemocemi a bolestmi, jak bylo zmíněno výše. Zejména již popsaná ztráta domova a známého sociálního okolí je velkou zátěží na psychiku seniorů. S tímto faktem se nepracuje. Důchodce není předem cíleně informován, připravován, ani jeho rodina. Chybí úvodní představení a uvítání do DD, chybí pomoc při navazování kontaktů s ostatními obyvateli a to i přesto, že je zde patrný fenomén izolace vedoucí k rychlejšímu chátrání fyzického i psychického stavu seniorů. I zdraví jedinci jsou nuceni se zapojit do rigidního režimu DD a přijímat služby, které by jinak mohli zastávat sami a jež jsou důležitým prvkem napomáhajícím přijetí DD za svůj domov. To, jak se kdo s novým domovem vyrovnává je opět velice individuální. Někdo si zvykne snadno, najde i nové známé a přijme režim instituce za svůj. Jsou lidé, kteří si zvykají jen velice těžko a musí bojovat s pocity samoty, strachu, připadají si odložení, zbyteční a vědomí toho, že domov důchodců je jejich domovem posledním, jim připomene blízkost smrti a její neodvratnost. Proto je důležitý individuelní přístup personálu k jednotlivým seniorům, který je vidět pouze v ojedinělých případech. Někteří vyžadují větší úsilí, aby bylo dosaženo spolupráce. Z tohoto důvodu je nutné mapovat zbývající potenciál a plánovat individuelní program aktivit a podpory. 19

20 Komplexní služby instituce jsou poskytovány plošně, a tak kromě těch, kteří je vzhledem ke svému zdravotnímu stavu potřebují je užívají i ti, kteří by se o sebe mohli postarat sami. Mám tím na mysli domácí činnosti jako je úklid a vaření nebo praní. Činnosti, které byly pro mnohé jedinou náplní dne. Lidé, kteří jsou svou povahou pasivní, tak mohou upadnout do apatie a deprese, což může mít destruktivní následky. Avšak ani ti, kteří byli během svého života aktivní nejsou chráněni od tohoto rozpoložení, neboť se nejsou schopni vyrovnat s omezenými možnostmi a ubývajícími silami. Jak se člověk se stářím vyrovnává je tedy do jisté míry závislé na osobnostním ladění v průběhu života, v jeho stylu a přístupu k němu. Stárnutí je nepochybně proces velmi složitý, jehož zvládnutí si žádá mnoho sil, příprav a podbory, které se starému člověku v instituci nedostává, spíše naopak. 20

21 Komunitně-skupinová práce vedení adaptační skupiny v DD: Vedení adaptační skupiny je formou psychosociální pomoci, která si klade za cíl pomoci překonávat obtíže seniorů spojené s nástupem do DD. To, jakým způsobem jim v adaptačním období pomůžeme se sžít s prostředím a ostatními velmi silně ovlivní celý následný pobyt v DD. Nejtěžší jsou pro ně první tři měsíce. Vědomi si situace, v které se senioři nacházejí (viz.předchozí odstavce), začali jsme přemýšlet, jak jim toto adaptační období ulehčit. V DD do té doby nebyl žádný program, který by byl konkrétně zaměřen na tuto problematiku a tak v březnu roku 2002 vznikla první adaptační skupina. Adaptační skupina není terapeutická, jde o komunitně-skupinovou práci na půdě instituce (práci se společenstvím, která sama o sobě obsahuje terapeutické, ve smyslu léčivé, prvky). Práce se skupinou je také doplňována individuálními pohovory, které jsou poskytovány zejména těm, u nichž je patrné, že by do skupiny rádi docházeli, ale potřebují zpočátku více informací, pozornosti a péče. Tyto individuální pohovory mimo skupinu jsou příkladem individuelního přístupu. Přesto ale máme jasně dané hranice a pravidla pro tyto pohovory. Jejich účelem je navození důvěry mezi námi a dotyčným seniorem, aby se nemusel bát přijít na skupinu. Možnost docházet do skupiny neustále připomínáme, mluvíme o tom, co se na skupinách děje a povzbuzujeme jej k odhodlání třeba i tím, že zdůrazňujeme jeho/její přínos pro ostatní ve skupině. Pokud si všimneme, že senior skupinu striktně odmítá a spokojeně nás láká na další návštěvu, pak s individuálními pohovory skončíme s tím, že ho pravidelně informujeme o termínech setkání skupiny. Skupina tedy vznikla zhruba před rokem, kdy jsme oslovili skupinu 12-ti lidí, kteří svým datem nástupu do DD spadali do programu adaptační skupiny. Každému dalšímu novému obyvateli DD je při úvodním individuálním pohovoru nabídnuto docházení na skupinové setkávání a je seznámen s programem skupiny (viz.příloha). Skupina je otevřená a 21

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost naplnit. Politici, úředníci a často ani poskytovatelé sociálních

Více

PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY

PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Pracovní konference: MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A ŠKOLSTVÍ PŘI ZAČLEŇOVÁNÍ DĚTÍ DO BĚŽNÝCH ŠKOL Ostrava, 11.1.2012 PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Leona Nováková

Více

Psychická krize. Pojem krize

Psychická krize. Pojem krize Tento text je určen pouze ke studijním účelům; použité zdroje (a zároveň velmi doporučená literatura): Špatenková,N.a kol.: Krize psychologický a sociologický fenomén, Vodáčková,D.: Krizová intervence,

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Představení Klinická psycholožka a psychoterapeutka v psychiatricko-psychologické

Více

10.10., 8:00-12:00, 17.10., 12:00-16:00 31.10., 8:00-12:00, 07.11., 12:00-16:00

10.10., 8:00-12:00, 17.10., 12:00-16:00 31.10., 8:00-12:00, 07.11., 12:00-16:00 Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 20.9., 12:00- běhy 16:00 20.9., Kurzy Adaptace Kurz Worklife balance 10.10.,

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům.

Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům. Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům. Čím více informací má poradenský pracovník předem k dispozici, tím větším přínosem může návštěva poradny pro dítě

Více

Specifika léčby klientek - matek

Specifika léčby klientek - matek Specifika léčby klientek - matek Mgr.Marcela Harbáčková Mgr.Jana Putnová Mgr.Jan Šíp Konference pracovníků terapeutických komunit ČR 4.4.2013 Historie léčby matek v TKK Rok 1999 přijetí první matky do

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

--- Ukázka z titulu --- Myšlení uzdravuje. Jarmila Mandžuková

--- Ukázka z titulu --- Myšlení uzdravuje. Jarmila Mandžuková ÚVOD Při otevření této knihy se možná ptáte, k čemu je potřeba další kniha o zdraví, když už jich byly napsány stovky? Asi máte pravdu, ale můj velký zájem o možnosti sebeléčení s cílem pomoci sama sobě

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

RECEPTY OSUDU. Poznámky... 196

RECEPTY OSUDU. Poznámky... 196 OBSAH RECEPTY OSUDU Lekce 1: Jak správně vybrat cíl a prostředky pro uskutečnění změny ve svém životě.. 11 Lekce 2: Jak spravedlivý a neustále štědrý je vesmír... 12 Lekce 3: Jak dosáhnout celistvosti,

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 8 RODINA A SEXUÁLNÍ ŽIVOT Čas ke studiu: 60 minut Cíl: Studiem této kapitoly poznáte hodnotu zázemí

Více

I. DUCHOVNÍ SVÌT. MICHAEL NEWTON, PhD. UÈENÍ DUŠÍ

I. DUCHOVNÍ SVÌT. MICHAEL NEWTON, PhD. UÈENÍ DUŠÍ MICHAEL NEWTON, PhD. UÈENÍ DUŠÍ I. DUCHOVNÍ SVÌT V okamžiku smrti vystoupí duše ze svého těla. Je-li duše starší a má zkušenosti z mnoha předchozích životů, ihned pozná, že je volná, a vydá se domů. Tyto

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Od zralosti ke stáří

Od zralosti ke stáří Od zralosti ke stáří Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ,

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. Veřejný závazek

CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. Veřejný závazek CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Veřejný závazek Veřejný závazek Odlehčovací služby O.s.Dolly upravuje poslání, cíle, zásady poskytované služby a vymezuje okruh osob, kterým je služba určena.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu

www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu Jaroslav Ukázkový jaroslav.ukazkovy@tcconline.cz 17. června 2015 Dostává se Vám do rukou Dotazník komunikačního stylu asertivity, který mapuje

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM (Individuální plánování poskytovaných služeb) Jiří Miler Anotace: I lidé s mentální retardací mají vědomí sebe sama.

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu PRVNÍ KAPITOLA Vstupujeme na cestu Možná, že některé z následujících myšlenek se vám zdají povědomé Kdyby se změnil/a, všechno by bylo v pořádku. Nemohu ovlivnit tuto bolest, tyto lidi a to, co se děje.

Více

Sociální stárnutí, životní změny

Sociální stárnutí, životní změny Sociální stárnutí, životní změny Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Stáří je ztráta životního programu

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Adresa Právní forma IČ Zřizovatel Geriatrické centrum Turkova čp. 785 Týniště nad Orlicí 517 21 /adresa Geriatrického centra je shodná s místem poskytování služeb / Příspěvková organizace

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Masarykova univerzita Právnická fakulta. Katedra finančního práva a národního hospodářství. Osobní management. Sebepoznání

Masarykova univerzita Právnická fakulta. Katedra finančního práva a národního hospodářství. Osobní management. Sebepoznání Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra finančního práva a národního hospodářství Osobní management Sebepoznání Zpracoval: Dušan Hlavatý, 348467 Datum zadání práce: 13. 4. 2011 Datum odevzdání:

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost 1. Úvod V souladu s aktivitami projektu byl výukový modul Ekonomická gramotnost pilotně ověřen na primární (děti) i sekundární (pedagogové) cílové skupině.

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHO VY A SPORTU TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM VOJENSKÁ TĚLOVÝCHOVA I. SPOLEČENSKOVĚDNÍ PŘEDMĚTY Filosofie sportu 1. Pojmová reflexe kinantropologie

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Projekt: Dětský volnočasový klub Skřítek

Projekt: Dětský volnočasový klub Skřítek Projekt: Dětský volnočasový klub Skřítek Žadatel: Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola, Krnov, příspěvková organizace, Jiráskova 1a, 794 01 Krnov Jedná se o školní instituci s dlouhodobými

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Zdravé klima ve škole komunikační situace a jejich aspekty

Zdravé klima ve škole komunikační situace a jejich aspekty komunikační situace a jejich aspekty Vzdělávání pro celou sborovnu nebo část dané střední školy Mgr. Karel Opravil opravil.karel@seznam.cz Financováno z projektu Cesta rozvoje středních škol v JmK č. CZ.1.07/1.3.10/02.0041

Více

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV?

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV? Projekt ROZVOJ Náš dětský domov je zapojen do projektu Rozvoj, který realizuje Rozmarýna o.p.s. ve spolupráci s partnerem o.s. SES, SEbe - Spolu v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

mezirezortní pracovní setkání Systémové pojetí sociální práce příklady z praxe Květa Staňková

mezirezortní pracovní setkání Systémové pojetí sociální práce příklady z praxe Květa Staňková mezirezortní pracovní setkání Systémové pojetí sociální práce příklady z praxe Květa Staňková Ostrava 10. října 2014 Řešení nepříznivé situace starších žen Paní J. má 76 let, paní M. 81, obě bydlí samy

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií Hledám práci- nezaměstnanost Klášterková Lenka 28.3.2013 Obrázek č. 1- work [2] Osnova: Úvod: Hlavní část: Závěr Literatura -

Více

Příprava na stárnutí z pohledu vzdělávání seniorů Ivo Rašín Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Demografická tichá revoluce, se může stát trestem za nevšímavost Příprava na vlastní stáří a život

Více

CHARITA OSTRAVA FAKULTNÍ NEMOCNICE OSTRAVA Bc.Jana Camfrlová, koorditároka hospicového hnutí Marie Karásková DiS., koordinátorka programu v nemocnici CHARITA OSTRAVA www.ostrava.caritas.cz 1 PŘEDSTAVENÍ

Více

Kvalita života, životní styl a vrstevníci v obci. Petra Domkařová

Kvalita života, životní styl a vrstevníci v obci. Petra Domkařová Kvalita života, životní styl a vrstevníci v obci Petra Domkařová Zakladatel pojmu a školy individuální psychologie Alfred Adler (1870-1937) důraz na jedinečnost každého člověka osobnost jako celek zasazená

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Hodnocení spokojenosti zaměstnanců

Hodnocení spokojenosti zaměstnanců Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Hodnocení spokojenosti zaměstnanců ZPRÁVA ZA ROK 2013 z k r á c e n é v y d á n í v e ř e j n o s t Dotazník hodnocení spokojenosti ze strany zaměstnanců nastavuje

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE

MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE VAŠE PRVNÍ LOUČENÍ Pokud jste se rozhodli, že nastal čas, aby Vaše dítě začalo objevovat nový svět a kamarády ve školce, potom si o tom s dítětem povídejte. Vysvětlete mu, že ve

Více

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka.

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka. První výsledky výzkumu, 2015 V první, kvantitativní části výzkumu bylo osloveno celkem 1435 respondentů. Bylo použito kvótního výběru, tzn. složení respondentů kopírovalo složení obyvatel ČR podle (kvót)

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. Občanského sdružení MEDUŇKA 2000. za rok 2014. Ve stáří je ukryta moudrost, je potřeba dobře naslouchat.

VÝROČNÍ ZPRÁVA. Občanského sdružení MEDUŇKA 2000. za rok 2014. Ve stáří je ukryta moudrost, je potřeba dobře naslouchat. VÝROČNÍ ZPRÁVA Občanského sdružení MEDUŇKA 2000 za rok 2014 Ve stáří je ukryta moudrost, je potřeba dobře naslouchat. Slovo úvodem Rok 2014 byl druhým rokem naší samostatné práce a lze říci, že to byl

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

TOP MANAGEMENT PROGRAM

TOP MANAGEMENT PROGRAM 1/1/2015 TTI SUCCESS INSIGHTS TOP MANAGEMENT PROGRAM Popis metody František Vlčík Top Mananagement Program Lidé ve vrcholných pozicích společnosti dosáhli svého postavení kombinací vlastních dovedností,

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Alícia Hamm. 2012: Čas rovnováhy 22.8.2012-9.9.2012

Alícia Hamm. 2012: Čas rovnováhy 22.8.2012-9.9.2012 Alícia Hamm 2012: Čas rovnováhy 22.8.2012-9.9.2012 ČAS ROVNOVÁHY (1) Možná bychom měli najít nové slovo pro "čas". Je tolik významů tohoto slova, že je vždy třeba vysvětlovat, co jsme měli na mysli, když

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Integrovaný blok Tématický okruh (celek) Témata Co je nám nejblíže To jsou moji kamarádi CO JE KOLEM NÁS Co najdeme v naší třídě Už znáš celou školku

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

S doc. MUDr. Martinem Vališem, Ph.D.

S doc. MUDr. Martinem Vališem, Ph.D. Převzato z časopisu PARKINSON č. 46 S doc. MUDr. Martinem Vališem, Ph.D. hovořila Zdislava Freund Už je to deset let, co jsem se strachem poprvé vkročila do extrapyramidové poradny Neurologické kliniky

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více