Mapování sociálních potřeb občanů ve městě Frenštát pod Radhoštěm a jeho správním obvodu

Transkript

1 MĚSTO FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM Komunitní plánování sociálních služeb Mapování sociálních potřeb občanů ve městě Frenštát pod Radhoštěm a jeho správním obvodu Výsledky dotazníkového šetření mezi občany Realizační tým: Bronislava Papáková, koordinátorka KPSS, referentka OSV ve Frenštátě pod Radhoštěm Ondřej Svoboda, student VUT, vyhodnocení dat v programu Excel Mgr. Jana Žáčková, asistentka na Slezské univerzitě v Opavě a metodička komunitního plánování pro MSK 1

2 Stručný metodický popis realizace dotazníkového šetření Mapování sociálních potřeb občanů ve městě Frenštát pod Radhoštěm a jeho správním obvodu mělo za cíl podat základní informaci o reflexi sociálních služeb ve městě z pozice občanů. Proběhlo v termínu od do formou dotazníkového šetření mezi poskytovateli sociálních služeb na území města Frenštát pod Radhoštěm a v jeho přilehlých správních obvodech. Vzhledem k vysokému počtu oslovených respondentů, byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie metoda terénního šetření. Optimální technikou sběru dat byl dotazník, který umožňuje získat větší objem dat poměrně rychle a od většího počtu respondentů. Dotazník obsahoval 11 otázek, z nichž většina byla uzavřená s určeným počtem voleb odpovědí. Některé otázky byly tzv. polouzavřené, poskytly respondentům prostor pro vyjádření vlastního názoru. U těchto proběhla následná klasifikace a pak celkové vyhodnocení. V úvodu výzkumného formuláře byly uvedeny sociodemografické charakteristiky týkající se respondenta (pohlaví, věk, vzdělání a místo bydliště). Distribuce dotazníků proběhla tak, aby se dotazník dostal ke každému občanovi Frenštátu pod Radhoštěm (základní soubor tedy tvořili občané Frenštátu). Formulář dotazníku byl vyvěšen na webovém portálu města (KPSS), vytištěn a distribuován do různých institucí (především škol) a do přilehlých obcí. Volba vyplnit či nevyplnit dotazník záležela na vůli konkrétního občana, výběrový soubor respondentů tedy zahrnoval občany, kteří měli potřebu své názory vyjádřit. V rámci distribuce dotazníků bylo rozdáno celkem 2200 dotazníků a podařilo se vybrat celkem 205 vyplněných dotazníků, což je téměř 10% návratnost. Z této návratnosti lze usuzovat, že občané města pravděpodobně nejsou ve sféře sociálních služeb sužováni závažnějšími nedostatky, jinak by se v šetření vyjádřili. Návratnost je obecně hlavním problémem dotazníku jako výzkumné techniky sběru dat. Běžně se udává návratnost kolem 3-5%, návratnost tohoto šetření tedy lze považovat za velmi solidní. Výsledky byly zpracovány prostřednictvím programu Excel, bylo provedeno třídění 1. stupně (základní deskripce souboru), prezentovány jsou základní a relativní četnosti. Vzhledem k zadání šetření, jímž je základní zmapování potřeb, není nutné zpracovávat analýzu vyššího stupně. 2

3 Otázkač. 1. Otázkač Vyhodnocení dotazníků Sociodemografické charakteristiky Jste muž nebo žena? muž 28% žena 72% Výběrový soubor respondentů tvořily z necelých tří čtvrtin ženy, celkem 147 (72%), zbylých 28% muži. Věkovou strukturu ilustruje následující graf. nad 65 let 26% Kolik je Vám let? do 18 let 1% mezi lety 6% mezi lety 16% mezi lety 51% 3

4 Lze pozitivně hodnotit, že nadpoloviční většinu respondentů tvořili lidé středního věku mezi lety (51%), tedy lidé, kterých se nabídka sociálních služeb spíše dotýkat bude a to buď přímo anebo zprostředkovaně přes osoby příbuzné či jinak blízké, zatím však řada z nich žádnou službu nevyužívá. Není překvapením, že druhou nejvýznamnější skupinou byli senioři (42%). Čtvrtina byli lidé staršího věku nad 65 let. Respondentů ve starším středním věku (od 51 do 65 let) bylo 16%. Stejně tak není překvapující nezájem mladých lidí do 18 let, (pouze 1% tedy 2 respondenti). Co se týká spokojenosti, nebyla s ohledem na věk respondenta shledána pravděpodobně žádná souvislost. Ve vzdělání se respondenti rozdělili do přibližně stejných částí. Nejméně bylo respondentů se základním vzděláním. Vysoké školy nebo vyšší odborné školy a střední odborná učiliště (s výučním listem) byly zastoupené ve čtvrtinovém podílu. Střední školy nebo střední odborné školy a střední odborná učiliště (s maturitou) vystudovala asi pětina respondentů. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? VŠ nebo VOŠ 23% základní vzdělání 10% SOU s výučním listem 25% SŠ nebo SOŠ 22% SOU s maturitou 20% Dotazníkové šetření bylo provedeno ve Frenštátě pod Radhoštěm a přilehlých obcích. Ze souboru respondentů uvedlo 60% dotázaných, že má bydliště ve Frenštátě pod Radhoštěm. 17% respondentů bydlí ve Veřovicích. Ostatní (5% - 8%) jsou z Bordovic, Lichnova, Tiché nebo Trojanovic. 4

5 Bordovice 5% Lichnov 5% Ve kterém městě/obci bydlíte? Veřovice 17% Tichá 8% Trojanovice 5% Frenštát p.r. 60% Využívání sociálních služeb Na otázku Jaké využíváte služby Vy nebo Váš rodinný příslušník na území města Frenštát pod Radhoštěm a ve spádových obcích? většina respondentů odpověděla, že žádnou službu nevyužívá celkem 73% dotázaných. Vysoký podíl lidí, kterých se zatím sociální služby nijak nedotýkají, lze hodnotit pozitivně ve vztahu k budoucímu rozvoji služeb ve městě. Ostatní služby jsou uvedeny v grafu. Do otázek jiné služby napsali dva respondenti rodinné centrum a dovoz obědů. Jaké využíváte služby na území města Frentštát pod Radhoštěm? 10,00% 5,00% 0,00% klub důchodců pečovatelská služba domov Hortenzie pečovatelská služba Charita centrum Klubíčko penzion pro seniory klub Kryt ošetřovatelská služba Charita osobní asistence terenní práce jiné domov Karmel azylová ubytovna půjčovna pomůcek osobní přeprava klub náhradních 5

6 Situace týkající se využívání sociálních služeb dotázanými žijícími v přilehlých obcích je ve výsledku podobná výpovědím občanů města. Opět nejvíce respondentů odpovědělo, že žádnou službu nevyužívá 77%. Nejvíce se mimo území Frenštát pod Radhoštěm využívá pečovatelská služba, domov pro seniory a odborné sociální poradenství. Ostatní služby zatrhlo méně než 1% respondentů. Jaké využíváte služby mimo území města Frenštát pod Radhoštěm? 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% pečovatelská služba domov pro seniory odborné sociální poradenství domov se zvláštním režimem osobní asistence odlehčovací služby sociální rehabilitace tísňová péče průvodcovské a předčitatelské služby podpora samostatného bydlení domov pro osoby se zdravotním postižením telefonická krizová pomoc tlumočnické služby azylové domy kontaktní centrum krizová pomoc nízkoprahové zařízení pro děti a mládež sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi terénní programy Způsob poskytování služeb pravděpodobně odpovídá očekávání lidí, kterým jsou určeny. Celkem 83% dotázaných se vyjádřila pozitivně (velmi nebo spíše spokojen). Nejvíce respondentů označilo odpověď spíše spokojeni s poskytovanými službami (143 respondentů). Nespokojení respondenti byli pouze tři. Vzhledem ke skutečnosti, že se o kvalitě služeb vyjádřili i respondenti, kteří žádnou nevyužívají, lze předpokládat, že sociální služby ve městě mají dobrou pověst. 6

7 Míru spokojenosti s nabídkou sociálních služeb odráží také podíl odpovědí na otázku týkající se absence určité služby v katastru města. Třetině respondentů neschází žádná služba (35%) a téměř polovina (44%) respondentů neví, jestli nějaká služba schází. Dá se předpokládat, že kdyby občané pociťovali výraznou potřebu na zřízení konkrétní sociální služby, pravděpodobně by se nějakým způsobem vyjádřili. Přibližně pětina respondentů (21%) odpověděla, že jim určitá služba schází. Z nich 86% vyplnilo i jaké služby jim schází. Tyto služby jsou uvedeny v grafu níže. 7

8 Ze všech respondentů, kterým nějaká služba chybí (44 osob), téměř 23% chybí domov pro seniory, který postrádají jednoznačně v obci Veřovice (z této obce pochází naprostá většina takto odpovídajících respondentů). Dalším 16% občanů chybí sportovní zařízení, domov se zvláštním režimem (14%), azylový dům pro rodiny s dětmi (9%) a rozvoz jídla a odlehčovací služba (po 7%). Ostatní služby uvedli pouze 1 nebo 2 respondenti. 8

9 Přes 40% respondentů by v případě řešení nepříznivé situace vyhledalo pomoc u své rodiny nebo přátel (47%). Velmi podobný je podíl odpovědí, které tvrdí, že by se respondenti zeptali na městském úřadě, odboru sociálních věcí (44%). Vysoký podíl odpovědí v tomto případě svědčí o dobrém povědomí občanů o výkonu sociální práce pracovníky odboru sociálních věcí. Přes 30% osob by kontaktovalo organizaci, zabývající se podobným problémem (33%) nebo by vyhledalo validní informace na internetu (31%). Na člověka s podobným problémem by se obrátilo 21% respondentů. 38 dotázaných (18%) by se informovala u lékaře. Jen 9 respondentů by nevědělo, na jaký subjekt se mají obrátit pro radu a pomoc (4%). Jeden člověk by se informoval u starosty obce. Základní informovanost respondentů o možnostech pomoci lze považovat za solidní. V případě trvale nepříznivé situace by respondenti preferovali pobyt a služby v domácím prostředí. Nejvíce dotázaných by se v případě potřeby zajistit sociální péči, ubytovalo za pomocí rodiny (35%). Někteří by vyhledali pomoc v sociálních zařízeních (30%). Službu s dlouhodobým pobytem by vyhledalo 14% dotázaných. Pouze 9% respondentů by si zajistilo bydlení s pomocí denního stacionáře a 23% respondentů by vůbec nevědělo, jak se v případě potřeby zachovat. 9

10 Čemu dáte přednost v případě potřeby zajistit stálou sociální péči? 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% bydlení s pomocí rodiny bydlení s pomocí soc. služeb nedokážu posoudit služby s dlouhodobým pobytem bydlení s pomocí denního stacionáře Výhledy do budoucnosti Jedna z otevřených otázek se zaměřila na zjištění skutečnosti, která by podle občanů přispěla ke zvýšení kvality jejich života. Otázka nebyla směřována bezpodmínečně na oblast sociálních služeb, přesto většina těch, kteří ji zodpověděli, ji pojala v tomto směru. Téměř polovině dotázaných by zlepšilo život zavedení bezbariérovosti. Dalších 23% by bylo rádo za podporu zaměstnávání a zřízení sociálních služeb pro rodiny s dětmi. Zřízení azylového domu, ať už pro matky s dětmi nebo pro osoby bez dětí, by si vyžádalo 31% respondentů. Pro zřízení denního stacionáře je 10 dotázaných (téměř 12%). Ostatní tuto otázku nevyplnili (16%). 10

11 Co by vám obecně pomohlo zlepšit Váš život? 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% zlepšení bezbariérovosti podpora zaměstnávání zřízení soc. služeb pro rodiny s dětmi zřízení azylového domu (soc. nepříznívá situace) zřízení deního stacionáře nevyplněno zřízení azylového domu pro matky s dětmi 2. Závěr Výsledky šetření jsou jen počátečním mapováním potřeb občanů města. Výsledky podávají určitou základní informaci o vnímání role sociálních služeb občany města. Vzhledem k solidní návratnosti dotazníků i k poměrně vysokému podílu zúčastněných respondentů, kteří zatím nejsou na žádné službě závislí, lze konstatovat dobré povědomí i zájem občanů města o rozvoj sociálních služeb. 11