SENIOR LIVING. ledax , Hradec Králové. III. ročníku konference

Transkript

1 ledax S B O R N Í K III. ročníku konference SENIOR LIVING , Hradec Králové Pod záštitou: RNDr. Petra Nečase, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Ing. Pavla Bradíka, hejtmana Královéhradeckého kraje prof. MUDr. MilošeVelemínského, CSc., děkana Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

2 Název publikace: Vydal: Autor: Sborník III. ročníku konference SENIOR LIVING Ledax o.p.s. kolektiv autorů Měsíc a rok vydání: leden 2009 ISBN: Publikace neprošla jazykovou úpravou. Za věcnou a jazykovou správnost díla odpovídají autoři. Ledax o.p.s

3 Tento sborník obsahuje příspěvky ze III. ročníku konference SENIOR LIVING, která se konala 11. a 12. listopadu 2008 v Kongresovém centru Aldis v Hradci Králové. Pořadatelé konference: Ledax o.p.s. Zdravotně sociální fakulta JIhočeské univerzity v Českých Budějovicích Fakulta stavební ČVUT v Praze Záštitu nad konferencí přijali: RNDr. Petr Nečas, místopředseda vlády ČR a ministr práce a sociálních věcí Ing. Pavel Bradík, hejtman Královéhradeckého kraje prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc., děkan ZSF JU v Českých Budějovicích Na vydání Sborníku příspěvků III. ročníku konference SENIOR LIVING přispěla finančním darem Rada Královéhradeckého kraje 2

4 Marek Šimůnek KVALITA ŽIVOTA SENIORŮ V HRADCI KRÁLOVÉ... 5 Vladimír Sloup PROJEKTY PARTNERSTVÍ VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Vladimíra Axmanová BYDLENÍ PRO SENIORY SE SPECIFICKÝMI DIAGNÓZAMI Z POHLEDU ARCHITEKTA NA PŘÍKLADU DOMOVA PRO SENIORY MLADÁ BOLESLAV Věra Suchá SVÉBYTNOST BAREV A JEJICH APLIKACE V INTERIÉRECH PRO SENIORY A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Irena Pátková, Jitka Paroubková VESELÍ NAD LUŽNICÍ - DOMOV SENIORŮ Pavel Čajka PŘÍSTUP A ZPŮSOBY NAVRHOVÁNÍ STAVEBNÍCH OBJEKTŮ PRO POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V RÁMCI VÝUKY NA KATEDŘE ARCHITEKTURY FSV ČVUT V PRAZE Martin Krupauer DOMOV PRO SENIORY BECHYNĚ Irena Šestáková PRINCIPY NAVRHOVÁNÍ DOMOVŮ PRO SENIORY Z HLEDISKA SNADNÉ ORIENTACE V OBJEKTU Ludmila Sazimová, Martina Zahradníková PŘÍKLADY ZAHRANIČNÍ DOBRÉ PRAXE V DOMOVECH PRO SENIORY VE VZTAHU K PODMÍNKÁM PRO KLIENTY SE SPECIFICKÝMI POTŘEBAMI Josef Havlík KOMUNIKACE S ČASEM JAKO INTERAKTIVNÍ METODA VOLNO-ČASOVÝCH AKTIVIT SENIORŮ Lucie Bicková KVALITA ŽIVOTA VE STÁŘÍ A STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Klára Nehodová UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU SENIORSKÝ PORTÁL A PORTÁL VIRTUÁLNÍ VÝUKY Libuše Čeledová, Rostislav Čevela ČINNOST LÉKAŘSKÉ POSUDKOVÉ SLUŽBY NEDÍLNÁ SOUČÁST DŮCHODOVÉ REFORMY, DOPAD NA KVALITU ŽIVOTA SENIORŮ Ladislav Průša DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE SVĚTLE ÚDAJŮ O VYUŽÍVÁNÍ PŘÍSPĚVKU NA PÉČI Martin Dürrer SEZNÁMENÍ SE STAVBOU JMÉNEM E.D.E Jiří Horecký DOBROVOLNICTVÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

5 Miroslav Kotoun VÝHLED POTŘEB POBYTOVÝCH ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V JIHOČESKÉM KRAJI Pavel Dohnal PROBLEMATIKA POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ODDĚLENÍCH NÁSLEDNÉ PÉČE Petr Studenovský ZHODNOCENÍ SYSTÉMU DOTAČNÍHO ŘÍZENÍ MPSV ČR V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Z POHLEDU JIHOČESKÉHO KRAJE Alena Jiroudková KOMPLEXNÍ PÉČE V GERIATRII

6 KVALITA ŽIVOTA SENIORŮ V HRADCI KRÁLOVÉ Marek Šimůnek Magistrát města Hradec Králové marek.simunek@mmhk.cz Anotace: Hradec Králové je metropolí východních Čech, v níž žije cca obyvatel. Stejně jako jiná města se i Hradec Králové potýká s poklesem celkového počtu obyvatel, který doprovází růst počtu seniorů. Služby pro seniory proto tvoří důležitou součást sociální politiky města, která je realizována zejména prostřednictvím grantů směřovaných do oblasti terénních sociálních služeb a podpory aktivizace seniorů. Významná pozornost je věnována rozvoji rezidenčních zařízení pro seniory a systému plánování služeb pro seniory za účasti jejich poskytovatelů i uživatelů. Principy komunitního plánování sociálních služeb jsou zakotveny v rozvojových dokumentech schválených volenými orgány města. I. Demografický vývoj Hradce Králové Rozvoj služeb pro seniory v Hradci Králové je silně ovlivňován aktuálním demografickým vývojem. Z aktuální sociodemografické analýzy vyplývá, že stotisícového počtu obyvatel dosáhl Hradce Králové pouze na počátku devadesátých let; v současnosti lze pozorovat mírný pokles, který nabude na intenzitě po roce V roce 2030 lze předpokládat, že počet obyvatel Hradce Králové dosáhne počtu cca Z grafu v příloze vyplývá další velmi zásadní skutečnost, a to významný růst počtu seniorů, zejm. pak seniorů nad osmdesát let, a současný pokles počtu obyvatel v produktivním věku let. Lze předpokládat, že celkový podíl seniorů dosáhne ve dvacetiletém časovém horizontu přibližně čtvrtiny celkového počtu obyvatelstva Hradce Králové. Do popředí se tak dostává vedle složky sociální především otázka kvality a dostupnosti zdravotní péče, neboť s rostoucím věkem poroste i potřeba využití zdravotnických služeb. Demografické stárnutí souvisí jak s pozitivním prodlužováním lidského života, tak i s nutností realizovat řadu opatření v oblasti společenské i ekonomické. V příštích třiceti letech tak lze předpokládat významný nárůst počtu seniorů, což bude mít podstatný vliv na směr rozvoje bydlení, sociálních a zdravotních služeb, aktivizačních a vzdělávacích programů, bezbariérových úprav prostředí, a to včetně dopravní dostupnosti a dalších souvisejících skutečností. II. Sociální služby pro seniory Sociální služby určené cílové skupině královéhradeckých seniorů jsou poskytovány občanům, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a ocitli se v situaci vyžadující podporu druhé osoby, přičemž tuto podporu nemohou získat jiným způsobem než prostřednictvím sociální služby. Město Hradec Králové v současné době provozuje v dané 5

7 oblasti pouze jídelnu důchodců, veškeré ostatní služby s výjimkou krajského domova důchodců jsou zajišťovány prostřednictvím soukromého, zejména pak neziskového sektoru a církví a jsou městem podporovány formou jednoletých grantů. Pro zajištění vícezdrojového financování veškerých sociálních aktivit je každoročně v rozpočtu města vyčleněna částka výrazně převyšující 40 mil. Kč, z toho více než 24 mil. Kč ve fondu na podporu veřejně prospěšných projektů v kapitole sociální služby, další cca 4 mil. Kč jsou alokovány na programy prevence kriminality obsahující též sociálně-preventivní aktivity. Prioritním cílem sociální politiky města je podpora možnosti seniorů žít co možná nejdéle ve svém přirozeném prostředí. Posilování terénních služeb je výhodné jak z hlediska ekonomického, tak i z hlediska sociálního, neboť přispívá významnou měrou k posilování kvalit života seniorů. Mezi prioritní sociální služby města Hradce Králové v oblasti péče o seniory proto patří zejména terénní pečovatelské služby, odlehčovací služby (především tzv. respitní péče a denní stacionář), tísňové volání (telefonická krizová pomoc), dále pak související služby, např. poradna pro lidi v tísni, půjčovna rehabilitačních a kompenzačních pomůcek, půjčovna zdravotnických potřeb, dopravní služby, které souvisejí s osobní asistencí, a terénní ošetřovatelské služby. III. Bydlení seniorů v Hradci Králové Vzhledem k budoucímu významnému zvýšení počtu seniorů nad 80 let lze předpokládat potřebu zvýšení kapacity rezidenčních zařízení. Systém bydlení pro seniory a zdravotně postižené v Hradci Králové zahrnuje byty zvláštního určení a byty v domech zvláštního určení (domech s pečovatelskou službou), dále bydlení v penzionu pro důchodce a v domově důchodců. V současné době má Hradec Králové 499 bytů v domech s pečovatelskou službou, 119 bytů v penzionu pro důchodce a 63 bezbariérových bytů zvláštního určení. Město Hradec Králové aktivně podporuje vznik nových bytů zvláštního určení v rámci aktuálních developerských projektů. Výběr žadatelů do výše uvedených bytů schvaluje rada města. K jsme evidovali 413 žádostí o pronájem v domě zvláštního určení Harmonie I (405 bytových jednotek), 56 žádostí o pronájem bytů zvláštního určení (bezbariérových bytů) a 218 žádostí o pronájem bytové jednotky v penzionu pro důchodce (119 bytových jednotek). Za aktivní lze však považovat cca 20 až 30% žádostí. Řada občanů totiž podává svou žádost jako "pojistku" pro případ složité životní situace. Rozhodování o přidělení daného bytu je však v případě Hradce Králové vázáno na sociální a zdravotní naléhavost žadatele, nikoli na datum podání žádosti. V souladu s platnou koncepcí bytové politiky města byly v období rekonstruovány dva domy s pečovatelskou službou. Tato významná investiční akce byla financována výhradně z rozpočtu města. Bydlení v rekonstruovaných objektech nabízí vysoký standard bydlení pro seniory a zdravotně postižené, nevyjímaje ani osoby se specifickým zdravotním postižením (soběstačné osoby s mentálním či psychickým onemocněním). Jde tak o rozšíření spektra služeb pro seniory a zdravotně postižené. Další z domů zvláštního určení, vyčleněný pro bydlení 6

8 seniorů a osob s těžkým tělesným postižením (tzv. Harmonie II), prochází právě v současné době zásadními stavebními úpravami(zastřešení terasy a rekonstrukce střediska osobní hygieny), které dále zkvalitní bydlení a služby pro danou cílovou skupinu. V této souvislosti je zajímavé připomenout snahu Hradce Králové z poloviny devadesátých let minulého století o spojení dvou cílových skupin sociálně slabých rodin s dětmi a seniorů do jednoho objektu (výše uvedený dům Harmonie I. o cca 400 bytových jednotkách). Dnes již můžeme konstatovat, že se toto rozhodnutí v praxi neosvědčilo, neboť v objektu docházelo ke stupňujícím se verbálním i fyzickým roztržkám mezi obyvateli, až bylo na úrovni volených orgánů města v rámci procesu schvalování koncepce bytové politiky města v roce 2004 rozhodnuto o vyčlenění daného objektu výhradně pro bydlení seniorů a zdravotně postižených a současně o způsobu řešení bytové problematiky rodin s dětmi v obtížné sociální situaci jinou formou konkrétně zřízením nového objektu se statutem ubytovny. Tím došlo k navýšení kapacit bydlení pro seniory o cca 100 bytových jednotek. Původní dům s pečovatelskou službou současně prošel stavebními úpravami v řádech milionů korun (motorová brana, rekonstrukce vstupní haly, komunikačního systému včetně instalace systému kamerového), čímž byla výrazně zvýšena kvalita a bezpečnost bydlení zdejších seniorů. Jistým hendikepem i do budoucna zůstává vysoká koncentrace jedné cílové skupiny obyvatel v jediném objektu, avšak v současné době lze považovat problém řešený před několika lety za vyřešený a vztahy mezi nájemníky za stabilizované. Navýšení kapacit bydlení pro seniory a zdravotně postižené o 119 bytových jednotek pokračovalo v Hradci Králové i v roce 2005, kdy město převzalo od kraje objekt zrušeného Domova penzionu pro důchodce. (V objektu je v současné době zajištěna též odlehčovací služba tzv. respitní péče v počtu 16 lůžek). Současné kapacity bydlení pro seniory se zatím jeví jako dostačující a umožňují vyhovět požadavkům občanů v důchodovém věku. Vzhledem k rozšíření možností bydlení pro důchodce a zdravotně postižené v letech město upustilo od plánované významné investice výstavby nového domu s pečovatelskou službou. Protože je však ve městě vnímána určitá absence zařízení pro seniory s vyšším standardem bydlení, bylo rozhodnuto o realizaci komerčního domova pro seniory, který nebude závislý na finanční účasti města jak v rovině samotné investice, tak i v rovině budoucího provozu. Tímto rozhodnutím dochází k dalšímu významnému rozšíření spektra služeb pro seniory v oblasti bydlení. Město se na této akci podílí projektovou dokumentací a pronájmem zasíťovaného pozemku. Jedním z pilířů sociálních služeb pro seniory v Hradci Králové je bezesporu i zdejší domov důchodců, zřizovaný Krajským úřadem Královéhradeckého kraje. Moderní domov důchodců má kapacitu 359 klientů a zahrnuje služby domova pro seniory a služby domova se zvláštním režimem. IV. Aktivizace seniorů Jsme si vědomi, že je nezbytné počítat nejen s rostoucími nároky seniorů na služby zejména ze sociální oblasti, ale i s rostoucími požadavky pro jejich aktivní zapojení do společenského života 7

9 (oblast kultury, sportu, vzdělávání, zábavy či politiky). V následujících řádcích uvádíme alespoň heslovitě několik příkladů dobré kralovéhradecké praxe: Internet pro seniory o Základní myšlenkou projektu je naučit seniory ovládat počítač, vyhledávat informace na internetu, používat a programy Word a Excel, to vše ve spolupráci s deseti hradeckými základními školami. Projekt kurzů stojí na unikátní myšlence: naši spoluobčané v seniorském věku se seznamují s internetem a jeho možnostmi, přičemž lektory jsou žáci základních škol ve věku 11 až 12 let. Kurz již k , kdy byl realizován V. ročník projektu, úspěšně absolvovalo seniorských studentů Univerzita třetího věku o Univerzita Hradec Králové již od poloviny 90. let realizuje projekt celoživotního vzdělávání seniorů. Univerzity třetího věku obsahují vzdělávací a společenské aktivity, které mají pozitivní vliv na život seniorů a umožňují jim udržet krok s vývojem soudobé civilizace. Kulturní akce z cyklu Regina o Divácky atraktivní akce nejen pro seniory jsou zařazeny do programu exkluzivních kulturních, společenských a sportovních událostí pod názvem Regina, v rámci dnů seniorů probíhá ve městě řada tématicky zaměřených akcí. Činnost seniorských organizací, setkávání seniorů o Ve městě působí pobočka Rady seniorů ČR, výjimečně aktivní je též Svaz důchodců. V rámci sociálních služeb zajišťuje odbor sociálních věcí a zdravotnictví Hradec Králové provoz čtyř klubů důchodců, které jsou místem setkávání, zájmové činnosti a vzdělávání. Magistrát města Hradec Králové přitom zajišťuje prostory, jejich úklid a technické zabezpečení. V. Plánování sociálních a souvisejících služeb pro seniory Hradec Králové se zapojil do procesu tzv. komunitního plánování sociálních služeb. Volené orgány města schválily v prosinci 2006 strategický rozvojový dokument 2. plán sociálních a souvisejících služeb města Hradec Králové pro období , který je v souladu s platným strategickým plánem rozvoje města (dokument, jakož i aktuální adresář poskytovatelů sociálních služeb je k dispozici na Podstatou celého procesu je spolupráce na rozvoji sociálních služeb za účasti všech zúčastněných, tedy zadavatele, poskytovatelů i uživatelů služeb. V pracovní skupině pro oblast seniorů poradním orgánu sociální a zdravotní komise rady města je aktuálně zapojeno 17 odborníků z nejrůznějších oblastí od oblasti sociální až po oblast zdravotní (fakultní nemocnice, lékařská fakulta UK, terénní ošetřovatelská služba a další). Rozvoj služeb pro cílovou skupinu seniorů na léta je definován následujícími cíli (vzhledem k tématu konference uvádíme též konkrétní opatření k cíli 3): 8

10 Cíle skupina senioři 1. Zajištění terénních služeb 2. Podpora a rozvoj různých forem dostupného stravování pro seniory včetně dietního 3. Zachování a rozvoj stávajícího rozsahu pobytových služeb pro seniory 4. Poskytovat kvalitní služby následné zdravotní péče a zajistit dostatečnou kapacitu ošetřovatelských lůžek 5. Vytváření dostupných služeb podporujících plnohodnotný aktivní život seniorů Opatření k cíli Zachovat a dle potřeby rozvíjet stávající rezidenční služby 3.2 Zvyšovat dostupnost bydlení pro seniory v domech pečovatelskou službou, v domech zvláštního určení apod. v závislosti na nárůstu počtu seniorů ve městě 3.3 Zvyšovat dostupnost nadstandardního bydlení pro seniory vyšších příjmových skupin (Pozn. V případě zájmu umožnit vstup soukromým podnikatelským subjektům, kteří dle potřeb zajistí nadstandardní bydlení pro seniory vyšších příjmových skupin) VI. Další aspekty posilující kvalitu života seniorů v Hradci Králové Kvalitu života seniorů v Hradci Králové zvyšují i další aspekty a aktivity, zejména snadná dostupnost kvalitní zdravotní péče a s ní související nadprůměrná délka života, značný pocit bezpečí obyvatel, který má vazbu na nízkou úroveň kriminality, vysoká kvalita a dostupnost bezbariérové městské hromadné dopravy, hustá síť cyklostezek a rozsáhlá zeleň ve městě. Jasná sociální politika města dotváří obraz Hradce Králové jako sídla s příznivými podmínkami nejen pro život seniorů. V roce 2008 např. město Hradec Králové obsadilo 3. místo v celorepublikové soutěži Obec přátelská rodině. Literatura: Strategický plán rozvoje města Hradce Králové do roku plán sociálních a souvisejících služeb města Hradec Králové pro období

11 PROJEKTY PARTNERSTVÍ VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Vladimír Sloup Asociace PPP vladimir.sloup@asociaceppp.cz Anotace: Příspěvek pojednává o možnostech uplatnění PPP projektů při zajišťování veřejných služeb / veřejné infrastruktury v oblasti sociálních služeb. Postupně přechází z teoretické roviny o PPP, k výhodám a nevýhodám zadání projektů formou PPP oproti klasickému zadání, k vhodným typovým projektům a dále se zaměřuje zejména na Studii Asociace PPP zpracovanou k tématu možností aplikace PPP v oblasti sociálních služeb. PPP je alternativní způsob uspokojení veřejných potřeb formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru. PPP je definováno jako dlouhodobý smluvní vztah, ve kterém veřejný a soukromý sektor vzájemně sdílejí užitky a rizika vyplývající ze zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb, přičemž výhodou PPP je sloučení zkušeností, znalostí a dovedností obou sektorů a přenesení odpovědnosti za rizika na sektor, který je dokáže lépe řídit. Mezi základními charakteristikami PPP lze vyjmenovat: Využití zdrojů a schopností privátního sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb. Realizuje se komplexní řešení celého životního cyklu projektu, čímž se generují úspory v provozní části životního cyklu, které pokryjí zvýšené transakční náklady při přípravě projektu. Přesun kompletačního rizika na projektové společnosti (vícenáklady či prodloužení výstavby je rizikem soukromého partnera). Odsun od definice vstupů k definici výstupů. Zamezuje se klasickému dělení zakázek. Vyvážené rozdělení rizik. Úzké zapojení bank do kontroly fungování dodavatele. Jestliže se na tyto základní charakteristiky podíváme blíže, tak je současně můžeme definovat jako hlavní výhody PPP oproti klasickým veřejným zakázkám. Vyplývají z nich i nevýhody PPP, což je zejména náročnější příprava projektu, jak pokud jde o znalosti, tak pokud jde o čas a peníze. Nevýhodou pro PPP, ovšem nikoliv metody jako takové, je například i to, že zejména politiky je PPP vnímáno jako cosi nového a neozkoušeného, čemu je lépe se vyhnout, aniž by si 10

12 dali byť i nejmenší námahu se zjištěním si relevantních informací o této metodě uspokojování veřejného zájmu. Základní rozdíly v procesu PPP a v klasické veřejné zakázce jsou zobrazeny na schématu níže: Proces veřejn ejného zadávání Běžné schéma PPP Finanční instituce Veřejný sektor Organizační složky státu Příspěvková organizace - Státní podniky - a.s. vlastněné státem Veřejný sektor smlouva Banky SPV Investoři (vlastní kapitál) Dodavatelé zařízení Stavební společnosti Poskytovatelé služeb Dodavatelé zařízení Stavební společnosti Poskytovatelé služeb služby peněžní toky 5 Znázornění rozdílu ve finančních tocích je na následujícím schématu: Běžné schéma PPP rok 2 rok 3 rok 4 rok 5 rok 20 rok 1 rok 2 rok 3 rok 4 rok 5 rok 20 rok Investice Prov oz Platba za službu PPP projekty jsou masově rozšířeny zejména v anglosaských zemích, ale hojně se využívají například i ve Španělsku, Portugalsku či Chorvatsku, nebo v tak vzdálených zemích jako Malajsie či Indonésie. V ČR byly PPP projekty pravidelně využívány pro výstavbu železniční infrastruktury v dobách Rakousko-Uherska. Po roce 1989 se sice jako o PPP hovořilo o dálnici D47 či o elektronickém mýtném, ale ve skutečnosti těmto projektům chybí mnohé znaky pro zařazení mezi PPP. 11

13 Praktické používání PPP v zahraničí postupně ukázalo, ve kterých sektorech ekonomiky je nejvhodnější tyto projekty používat. Dominantním sektorem je oblast dopravy, následovaná zdravotnictvím a výstavbou a provozem administrativních celků. Právě oblast sociálních služeb je typickou veřejnou službou, kterou může soukromý sektor, při dodržení některých předpokladů, zajišťovat mnohem efektivněji než sektor veřejný. V České republice je při zadávání zakázky formou koncese zapotřebí postupovat podle zákona 139/2006 Sb., koncesní zákon, a souvisejících právních předpisů. Pro přípravu a realizaci PPP projektu jsou rovněž využitelné metodiky zveřejňované na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj a zejména na stránkách Ministerstva financí. Velkou pomůckou se pro zadavatele může rovněž stát studie vypracovaná pro Asociaci PPP, nazvaná Analýza možností aplikace PPP v oblasti sociálních služeb. Tato studie je pro všechny zájemce volně k dispozici na stránkách asociace: Studie je členěna následovně 1. Strategický a socio-ekonomický rámec 2. Možnosti řešení potřeb v sociální sféře pomocí PPP 3. Praktická aplikace finančního modelu jako nástroje pro rozhodování 4. Závěry a doporučení 5. Přílohy V části 1 se po krátkém úvodu věnuje rozboru systému sociálních služeb a zejména analýze současných a budoucích potřeb v oblasti sociálních potřeb. Část 2 je zaměřena na podstatu metody PPP, na zahraniční zkušenosti s PPP v sociálních službách a na příležitosti uplatnění této metody v ČR. Pro zadavatele je asi nejzajímavější částí část třetí, kde je na příkladech pomocí finančního modelu porovnán způsob zadání modelových projektů pomocí PPP a klasickou zakázkou. Postupně tak zadavatel získá představu o fungování PPP na praktickém příkladu a společně s autory studie postupně projde celým modelem od nadefinování typového příkladu až po vyhodnocení výsledků. Zajímavé postřehy, na které je dobře se ve Studii zaměřit jsou: Dostatečně velký projekt = clustery menších projektů. Významná infrastrukturní část = možnost ovlivnění budoucích výdajů. Šest hodnocených variant (nová výstavba, brownfieldy,...). Municipalita zůstává vlastníkem infrastruktury a poskytovatelem služeb sociální péče, soukromý dodavatel poskytuje všechny ostatní služby = PPP nemá nic společného s privatizací. 12

14 Rostoucí poptávka po službě = budoucnost bude žádat nové přístupy a nová řešení. PPP = vyšší kvalita, vyšší rychlost, potenciálně levnější. Závěry plynoucí ze Studie i zahraničních zkušeností naznačují, že v oblasti sociálních služeb je vhodné se zaměřit na PPP projekty slučující výstavbu / rekonstrukci a dlouhodobý provoz a údržbu v domovech pro seniory se zdravotním postižením, v domovech pro seniory, v domovech se zvláštním režimem a případně i v projektech chráněného bydlení. Navíc se dá do budoucna očekávat čím dál tím větší tlak na transformaci převažujících pobytových zařízení sociálních služeb tak, aby lépe naplňovaly požadavky humánního přístupu a zohledňování individuálních potřeb klientů, kde je velký prostor pro invenci a efektivnost soukromého sektoru. Literatura: Studie Asociace PPP - Analýza možností aplikace PPP v oblasti sociálních služeb 13

15 BYDLENÍ PRO SENIORY SE SPECIFICKÝMI DIAGNÓZAMI Z POHLEDU ARCHITEKTA NA PŘÍKLADU DOMOVA PRO SENIORY MLADÁ BOLESLAV Vladimíra Axmanová Architektonický atelier ARCHAX archax@volny.cz Jmenuji se V.Axmannová, pracuji jako samostatný architekt a ve své práci se specializuji na problematiku zdravotnických a sociálních staveb. obr.1 Na začátku bych chtěla upřesnit, jak je v mém příspěvku míněna kategorie seniorů se specifickými diagnózami. Nechci se jako architekt pouštět do oficiální lékařské terminologie, ale míním tím seniory s určitou zvláštností, pro něž by bylo dobré vytvářet odlišné prostředí. Většina z nás si pod tímto pojmem představí spíše vozíčkáře nebo osoby se značně omezenou možností pohybu. Já tuto kategorii v seniorském bydlení za specifickou nepovažuji, protože vytvářet podmínky pro tyto občany je při stavbě seniorského bydlení samozřejmá povinnost a obsah vlastní práce ( ostatně nám to ukládá i zákon) 14

16 obr.2 (toto budu následně prezentovat na DDMB) Já tady chci naopak jako specifickou skupinu prezentovat seniory, kteří potřebují jen některé služby domova, ale zároveň ještě jsou nebo chtějí být do určité míry soběstační a to je psychicky posiluje, ale zároveň je jasné, že dům s pečovatelskou službou by pro ně byl jen přestupní stanicí, nebo na tento typ bydlení nedosáhnou ze sociálního hlediska. Mnoho lidí by se také rádo přestěhovalo v dobrém zdravotním stavu a pak už neměnilo místo bydliště. Jsou to např. i lidé s psychickými potížemi, kteří nesnášejí kolem sebe větší množství lidí, nevyhovuje jim pobyt ve větším kolektivu nebo bydlení ve vícepatrové budově nebo kteří si na to musí teprve zvyknout ( např. obyvatelé venkovských usedlostí apod.) Nebo jsou to osoby mladší než v důchodovém věku, osamělí např. po návratu z psychiatrického léčení nebo s lehkými mozkovými poruchami, kteří potřebují občasný, ale přitom soustavný dohled (a jejich situaci neřeší docházející pečovatelka). Zabývám se problematikou bydlení seniorů z pohledu architekta více než 15 let a stále mě trápí otázka - jak nejlépe navrhnout stavby pro tyto seniory tak, aby odpovídaly jejich specifickým potřebám a zároveň příliš nekomplikovaly život ošetřujícímu personálu a nedostali se do rozporu s praktickým užíváním ( tedy spíše s tím, co dovolí současný způsob obsazování domovů pro 15

17 seniory)- rozumějme domovů státních nebo městských (čistě soukromých zařízení se to pravděpodobně netýká) Již v roce 1995 jsem s kolegy začala pracovat na řešení areálu pro seniory v Mladé Boleslavi obr.3 Jedná se o areál kapacitou 80 lůžek domova seniorů (ve skladbě: 9 lůžek ošetřovacích ve 3 l pokojích po 31,0m2, 28 lůžek ve 2l pokojích po 20,0 m2, 43 lůžek v 1l pokojích po 16,0 m2) a 30 bytů v domě s pečovatelskou službou. v městské kompaktní zástavbě. Někteří z Vás ho určitě budou znát z akcí pí.ředitelky Zmatlíkové) obr.4 Kombinací rekonstrukce a novostavby tady vznikl areál pro seniory poskytující všeobecnou a celodenní péči pro starší občany města. Základním mottem tehdy bylo vytvoření příjemného strukturovaného obytného prostředí propojeného s prostorem pro setkávání vnitřního a vnějšího světa, setkávání generací, sociálních skupin i profesí. obr.5 A tady jsme se pokusili, kromě velké různosti obytných jednotek ve vlastním hlavním objektu, uplatnit i určité specifické bydlení tedy zcela nezávislou obytnou skupinku-10 jednotek nadstandardního bydlení s kuchyňkou právě pro tyto nezávislé seniory. Protože byla dána poměrně velká kapacita objektu, je celý komplex provozně rozdělen do několika funkčních celků. Ty navazují na centrální halu se schodištěm a lůžkovým 16

18 výtahem. obr. 7, 8 obr. 9 Vlastní bydlení je ve dvoulůžkových a jednolůžkových pokojích různých tvarů a velikostí se společnou předsíní a hygienickým boxem vždy pro 2 pokoje. Všechny prostory jsou samozřejmě bezbariérové. Zázemí jednotlivých pater je obslužné s prostorem pro pečovatelku, čajovou kuchyňkou pro příležitostné vaření, společenskou halou a terapeutickou koupelnou, čistící místností a skladem čistého,špinavého prádla a manipulační techniky. V blízkosti pečovatelky je umístěn vždy jeden 3 lůžkový pokoj pro intenzivní péči. Komunikace spojující obytné jednotky jsou řešeny jako nepravidelné, vytvářející intimní zákoutí pro posezení nebo zeleň v návaznosti na balkon nebo terasu, důležitým prvkem jsou průhledová okénka do obytných jednotek- okna do chalupy. 17

19 obr.10 V přízemí hlavního objektu v návaznosti na průchod areálem jsou prostory určené pro drobný prodej a služby s možností nezávislého provozu a prodeje / občerstvení, výstavní místnost, kadeřnictví a pedikúra/směrem do objektu i do areálu. Dále je v přízemí situována jídelna se samostatným bufetem pro interní i externí provoz v návaznosti na kuchyň s výdejem a kompletním zázemím. dovolte mi malou exkursi - obr.11,obr.12, obr.13, obr.14, Na začátku byla veliká snaha a to i ze strany konzultujících pracovnic sociální péče navrhnout ho tak, aby vyhovoval nejen běžné populaci, ale aby do něj byly zahrnuty i zvláštní kategorie uživatelů. Vznikl tedy u hlavního objektu jakýsi dependance-domeček v zahradě. 18

20 Když však dnes přijedeme do Mladé Boleslavi, musíme konstatovat, že toto nezávislé bydlení nefunguje nebo funguje špatně. Do domečku musí být bohužel umisťováni i senioři, kteří do zamýšlené kategorie nepatří a my pak čelíme výtkám personálu- co že jsme to navrhly za nesmysl, že musí běhat k některým klientům několikrát za noc, přes dvůr a ještě k tomu v dešti. Nyní dokonce vzniká jakýsi propojovací krček, který by tyto dopady zmírnil. obr.15 Proč se ale tohle děje? Tento stav bohužel vyplynul ze systému přidělování míst ve státních či městských domovech pro seniory, kterých je nedostatek a šance, že se na toto místo dostane klient se specifickou vadou, který ale není předpisově zchátralý, je téměř nulová. Pak je tento dependance obsazen často ležícími klienty se všemi dříve vzpomínanými problémy a ve výsledku jsou naštvaní všichni-personál, klienti a my nakonec taky neskrýváme rozčarování. Jistě je rozdíl v občasné návštěvě klienta ( např. v době nemoci) a pravidelnou péčí mnohokrát denně. obr.16 Teď tedy následuje moje otázka, kterou si znovu pokládám v současné době, kdy začínám navrhovat obdobné zařízení v západních Čechách- jak se na to díváte vy- především zástupci personálu? Navrhovat dále taková rozvolněná zařízení (a to bych moc ráda) např. s částí volně rozptýleného bydlení kolem hlavní budovy ( typ Luštěnice-kde se jedná o malou komunitu) a doufat, že se podaří zoptimalizovat systém obsazování a bude možnost obsazovat je lidmi, pro které se tento typ právě teď hodí a budou ho považovat za svou výhodu, za své privilegium a při tom využijí blízkost péče hlavního objektu nebo podlehnout teorii pořadníků a současné legislativě a raději se do experimentu nepouštět a setrvat u kompaktní zástavby? 19

21 SVÉBYTNOST BAREV A JEJICH APLIKACE V INTERIÉRECH PRO SENIORY A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Věra Suchá Fakulta stavební ČVUT v Praze sucha@fsv.cvut.cz Anotace: Příspěvek se zabývá významem a využitím barev v objektech bydlení pro seniory. Autorka se věnuje především aplikací barev v těchto interiérech ve vztahu k jejich psychologickému působení a využití pro orientaci a bezpečnost. Životní příběh člověka je spojen nejen s emocemi a různými prožitky, ale také s určujícím genetickým potenciálem zdraví a konkrétním sociálním zázemím. Všechny okamžiky a události s průběhem od dětství až do dospělosti jsou doprovázeny při vědomí i mimo jeho dosah barevnými asociacemi. Tyto mají vliv na biologické změny v lidském těle a orgánech rozložených v jednotlivých systémech: - endokrinním, regulujícím sekreci různých hormonů - pohybovém systému - cévním, srdce a plic - trávení - pohlavním a vylučovacím - kožním, nervovém a především - smyslových orgánů s pomocí senzorických čidel. Smyslové orgány reagují na vnější podněty vnitřními biochemickými ději a mohou způsobit různé formy poruch: - u zraku - sníženou orientací za šera i v noci - zpomalením reakce očního systému na světlo - částečnou ztrátou zpracovaných informací - sníženou schopností rozeznávat barevné rozdíly - sluch - sníženou slyšitelností vyšších tónů a hlasů z dálky - celkovou sníženou ostrostí poslechu - šelest s hučivým a dunivým efektem - chuť a čich - 50 % - 60 % ztrátou ostrosti, síly a jemnosti - u hmatu - úbytkem kožních receptorů snižujících citlivost hmatu, regulaci tepla a chladu - úbytkem citlivosti se silou doteku, vjemu pohybu jednotlivých částí těla. Dále se projevují poruchy celkové snížení citlivosti s vlivy na poznávací schopnosti člověka. Konkrétní způsob bydlení se zajištěním kvalitní a komplexní zdravotní péče vychází z míry onemocnění a možného vzniku geriatrických syndromů popř. tělesných handicapů po úrazech seniorů po jejich svobodném uvážení. Existují tyto dvě základní linie speciálního bydlení pro seniory: 1. S možností nezávislého života v domech, penzionech nebo rezidenčních souborech s pečovatelskou službou a poskytovanou základní ošetřovatelskou a zdravotní péčí, s fyzickou a psychickou soběstačností lidí. 2. V domech s převahou lékařské péče pro dlouhodobě nemocné hospicového typu jako chráněné bydlení s předpokladem důstojného dožití. V obou případech jde o touhu po zachování vhodného místa pro prožití poslední etapy života. 20