N á v r h malé novely notářského tarifu - vyhl. Ministerstva spravedlnosti ČR č. 196/2001 Sb., v platném znění

Transkript

1 N á v r h malé novely notářského tarifu - vyhl. Ministerstva spravedlnosti ČR č. 196/2001 Sb., v platném znění 1. V 11 odst. 1 se slova 400 Kč nahrazují slovy Kč. Zdůvodnění: a) ekonomické Paušální sazba Kč 400,-- je platná od Průměrná meziroční míra inflace mezi lety 1993 až 2013 byla 4,25%. Při pouhém započítání míry inflace částce Kč 400,-- v roce 1993 odpovídá v roce 2013 částka Kč 920,--. Průměrná mzda v roce 1993 činila Kč 5 817,-- a v roce 2013 Kč ,--. Při pouhém započítání míry inflace by průměrná mzda v roce 2013 činila Kč ,--, tj. mzdy vmezidobí značně vzrostly i reálně. V roce 1993 představovala částka Kč 400,-- 6,87% průměrné mzdy a v roce 2013 klesl tento ukazatel na 1,59%. Tedy došlo na rozdíl od obecného reálného zvýšení příjmů ve společnosti k velice výraznému reálnému snížení odměn notáře za tyto úkony. Navrhovaná nová částka pokrývá v podstatě pouze inflaci a nereflektuje ani obecný reálný nárůst příjmů ve společnosti. Zvýšení nominální částky odměny soudního komisaře neznamená zvýšení výdajů ze státního rozpočtu, protože bude kompenzováno zrušením povinnosti státu hradit odměnu soudního komisaře v případě, že pozůstalému manželovi připadne na základě jeho dohody s dědici veškerý majetek ve společném jmění manželů a následně bude řízení o pozůstalosti zastaveno viz bod 2 tohoto návrhu. b) odborné Počet zastavených dědických věcí se neustále zvyšuje zejména ve venkovských a pohraničních okresech s velkou nezaměstnaností. Od poloviny roku 2009 vydává a doručuje rozhodnutí jménem soudu přímo soudní komisař, na kterého přešly tyto úkony soudu bez jakéhokoliv zohlednění v tarifu. Od roku 1993 do roku 2013 dále došlo postupně k zesložitění zejména podzákonné právní úpravy dědického řízení vyplývající např. ze zavedení elektronizace - zasílání usnesení soudům v elektronické podobě včetně elektronických předkládacích zpráv, zvýšil se počet vysoce zadlužených zůstavitelů, dědiců v insolvenčním řízení, přičemž předlužení zůstavitelé mají často desítky věřitelů, kterým je třeba podávat zprávy o výsledku řízení, ač bylo zastaveno nebo jim zasílat usnesení ve věci a není proto výjimkou, že spisy, kdy je řízení zastaveno, mají i více než 100 stran se zprávami mnoha věřitelům, exekutorům apod., a to často vyhotovených i mnoho let opakovaně po pravomocném ukončení řízení v rámci tzv. porozhodovací činnosti soudního komisaře (analogie k tzv. porozsudkové agendě soudu). 2. V 11 odst. 2 se slova činí odměna notáře jako soudního komisaře Kč nahrazují slovy je základem odměny notáře jako soudního komisaře polovina obvyklé ceny majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela. Zdůvodnění: návrh novely reflektuje návrh změny zákona o zvláštních řízeních soudních, podle které bude platit odměnu notáře pozůstalý manžel v případě, že mu připadne na

2 2 základě jeho dohody s dědici veškerý majetek ve společném jmění manželů a následně bude řízení o pozůstalosti zastaveno a harmonizuje tak úpravu základu odměny s obecnou úpravou, kdy odměnu platí dědicové nebo stát. Tato změna odstraňuje dosavadní praktickou nerovnost účastníků řízení, kdy v obdobných případech platí bez jakéhokoliv relevatního důvodu za některé bezdůvodně zvýhodněné účastníky řízení odměnu soudního komisaře stát, což vedlo k častým případům uzavírání účelových dohod mezi pozůstalým manželem a dědici s cílem vyhnout se placení odměny soudního komisaře a přenést tuto povinnost na stát. Tato změna znamená snížení výdajů ze státního rozpočtu, které tak mohou být použity k navýšení odměny soudního komisaře podle bodu 1 tohoto návrhu. 3. a) odst nově zní takto: (1) Odměna notáře jako soudního komisaře, jejíž základ je stanoven v 12 odst. 1 až 4 činí: z prvních Kč základu 3,0% z přebývající částky až do Kč základu 1,8% z přebývající částky až do Kč základu 1,4% z přebývající částky až do Kč základu 0,7% z přebývající částky až do Kč základu 0,2% z přebývající částky až do Kč základu 0,1% z přebývající částky až do Kč základu 0,05% nejméně však 1 400,- Kč. Částka nad ,- Kč se do základu nezapočítává. Zdůvodnění: a) ekonomické Navrhované zvýšení procentních sazeb reflektuje pouze částečně vývoj příjmů ve společnosti a zejména je odůvodněno zvýšeným množstvím práce a úkonů soudního komisaře v řízení o pozůstalosti. Rozšíření pásma sazeb do částky Kč ,-- harmonizuje úpravu odměn soudního komisaře s úpravou odměn notáře za úkony notářské činnosti. Paušální minimum odměny sazba Kč 600,-- je platná od Od do byla tato sazba Kč 500,--. Tedy došlo pouze jednou k jejímu malému navýšení. Průměrná meziroční míra inflace mezi lety 1993 až 2013 byla 4,25%. Při pouhém započítání míry inflace částce Kč 500,-- v roce 1993 odpovídá v roce 2013 částka Kč a částce Kč 600,-- částka Kč 1 380,--. Průměrná mzda v roce 1993 činila Kč 5 817,-- a v roce 2013 Kč ,--. V roce 1993 představovala částka Kč 500,-- 8,59% průměrné mzdy a v roce 2013 představovala částka Kč 600,-- 2,39 % průměrné mzdy. Tedy opět došlo na rozdíl od obecného reálného zvýšení příjmů ve společnosti k velice výraznému reálnému snížení odměn notáře za tyto úkony. Navrhovaná nová částka představuje pouze velice mírné reálné navýšení sazby nad rámec inflace a nereflektuje ani obecný výrazně vyšší reálný nárůst příjmů ve společnosti. Tato změna nebude mít žádný praktický dopad na státní rozpočet, protože odměnu soudního komisaře

3 3 podle tohoto ustanovení platí stát pouze v případech, kdy je pozůstalost předlužena, ale v těchto případech dochází prakticky ve 100% pozůstalostních věcí k nařízení likvidace pozůstalosti a odměna soudního komisaře je pak téměř vždy hrazena z výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty. b) odborné Od roku 1993 do roku 2013 došlo postupně k zesložitění zejména podzákonné právní úpravy dědického řízení vyplývající např. ze zavedení elektronizace - zasílání usnesení soudům v elektronické podobě včetně elektronických předkládacích zpráv, zvýšil se počet vysoce zadlužených zůstavitelů, dědiců v insolvenčním řízení, přičemž předlužení zůstavitelé mají často desítky věřitelů, kterým je třeba podávat zprávy o výsledku řízení nebo jim zasílat usnesení ve věci. Dále došlo k zavedení elektronického formuláře ohlášení soudního komisaře k zápisu do katastru nemovitostí a zasílání tam usnesení v elektronické podobě, čímž soudní komisař prakticky začal vykonávat činnosti, které dříve vykonávali pracovníci katastrálního úřadu, kterému byla předtím pouze zasílána usnesení v listinné podobě a převod dat do elektronického systému prováděli pracovníci katastrálního úřadu. Dále soudní komisař si sám dálkovým přístupem vyhotovuje výpisy z katastru nemovitostí, přičemž dříve o ně pouze katastrální úřady požádal a tyto mu je vyhotovily a zaslaly. Stejně tak soudní komisař provádí sám lustrace v evidenci obyvatel. Od poloviny roku 2009 vydává a doručuje rozhodnutí jménem soudu přímo soudní komisař, na kterého přešly tyto úkony soudu bez jakéhokoliv zohlednění v tarifu. Od vstoupila v účinnost nová právní úprava dědického práva a řízení o pozůstalosti, která řízení značně zesložitila a prodloužila a která k ukončení věci vyžaduje mnohem více úkonů, času a nákladů soudního komisaře. 3. b) - 13a odst. 1 poslední věta nově zní takto: (1) Odměna, jejíž základ je stanoven v 12 odst. 5 činí: z prvních Kč základu 20,0% z přebývající částky až do Kč základu 12,5% z přebývající částky až do Kč základu 1,7% z přebývající částky až do Kč základu 1,2% z přebývající částky až do Kč základu 0,8% z přebývající částky až do Kč základu 0,4% nejméně však Kč 3 000,--. Částka nad Kč ,-- se do základu nezapočítává. Zdůvodnění: Rozšíření pásma sazeb do částky Kč ,-- harmonizuje úpravu odměn soudního komisaře s úpravou odměn notáře za úkony notářské činnosti.

4 4 4. ustanovení odst se zrušuje. Zdůvodnění: Toto ustanovení je v rozporu s čl. 9 odst. 1 a analogicky i s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, neboť stát nemůže vyžadovat po soudním komisaři plnění úkolů soudního komisariátu za podmínek, kdy náklady spojené s touto činností při plnění tohoto ustanovení vyhlášky přesahují výrazně jeho příjmy z této činnosti a praktická aplikace tohoto ustanovení znamená, že soudní komisař např. za dodatečná dědická řízení ohledně nepatrného nemovitého majetku často spojená s dlouhým pátráním po dědicích již zemřelých dědiců nebo při projednávání bezcenných obchodních podílů předlužených firem, která probíhají na návrh státních orgánů, má jako odměnu inkasovat částky v řádu desetikorun. Soudní komisař je do svého úřadu jmenován státem a stát určuje vyhláškou i výši jeho odměny za úkony, které pro stát v rámci výkonu soudního komisariátu vykonává a která má být spravedlivá. Tato změna nebude mít žádný dopad na státní rozpočet. 5. V 14 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: (2) Odměna notáře jako soudního komisaře za vydání, opravu, změnu nebo zrušení evropského dědického osvědčení činí 1 000,- Kč. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. Zdůvodnění: doplnění tarifu je vyvoláno novou právní úpravou evropského dědického osvědčení. Tato změna nebude mít žádný dopad na státní rozpočet. 6. V 14 odstavci 2 se ve větě první za slova podle odstavce 1 vkládají slova a 2 a zrušují se slova v řízení o pozůstalosti. Zdůvodnění: změna koresponduje s návrhem změny se doplňuje o odstavec (3) tohoto znění: Kromě hotových výdajů a náhrad cestovních výdajů uvedených v odstavcích 1 a 2 přísluší soudnímu komisaři paušální částka 300 Kč jako náhrada výdajů spojených s jeho úkony po pravomocném ukončení řízení o pozůstalosti. Zdůvodnění: Změna zavádí tzv. režijní paušál na krytí nákladů tzv. porozhodovací činnosti soudního komisaře v době od pravomocného ukončení řízení o pozůstalosti, neboť soudní komisař často tuto porozhodovací činnost, se kterou jsou spojeny značné náklady, spočívající v podávání zpráv různým věřitelů, exekutorů, orgánům veřejné moci, zasíláním jim usnesení apod. vykonává často i několik let po ukončení řízení o pozůstalosti. Tato změna nebude mít prakticky žádný dopad na státní rozpočet, neboť bude kompenzována změnou 11 odst. 2 uvedenou výše.

5 5 8. V oddílu I přílohy v položce A se ve větě třetí zrušují slova nejméně a, nejméně. Zdůvodnění: změna je pouze technickým upřesněním tohoto ustanovení. 9. V oddílu I přílohy v položce A se za větu třetí vkládá věta: Za sepsání notářského zápisu o zakladatelské listině společnosti s ručením omezeným Kč. Zdůvodnění: změna reflektuje zavedení tzv. formulářové zakladatelské listiny společnosti s ručením omezeným. 10. V oddílu I přílohy vpoložce B bod 2. větě třetí se slova Kč nahrazují slovy Kč. Zdůvodnění: změna harmonizuje tuto položku tarifu s obdobnou položkou A tarifu. 11. V oddílu II přílohy položka H bod 1. se slova 30 Kč nahrazují slovy 50 Kč. Zdůvodnění: ekonomické viz obdobně jako u bodů 1 a V oddílu II přílohy položka H bod 2. se slova 30 Kč nahrazují slovy 150 Kč. Zdůvodnění: ekonomické - viz obdobně jako u bodů 1 a 3 s tím, že nárůst sazby je dále odůvodněn administrativní a časovou náročností tohoto úkonu a sblížením sazby za tento úkon se sazbami obvyklými v jiných evropských zemích, např. v Polské republice, kde činí úkon legalizace 20 zlotých za 1 podpis nebo ve Spolkové republice Německo, kde činí 15 EUR. 13. V oddílu II přílohy položka S se slova 300 Kč nahrazují slovy 500 Kč. Zdůvodnění: Nárůst sazby u této nově zavedené a dosud nepoužívané položky je odůvodněn značnou časovou náročností tohoto úkonu a velkou odpovědností notáře za správnost tohoto zápisu. Informační zdroje: Český statistický úřad - údaje o vývoji inflace a průměrné mzdy. - technická pomůcka pro výpočet inflačního znehodnocení peněz v konkrétní době.

6 6 Zpracovala dne ad hoc komise prezidia Notářské komory v Ostravě ve složení: JUDr. Marcela Veberová, JUDr. Ivan Zimola a JUDr. Ivo Kuchařík. návrh z pověření komise podepsal dne JUDr. Ivan Zimola, notář v Opavě