OCHRANNÉ ZNÁMKY Trade Marks

Transkript

1 MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC ÚSTAV PRÁVNÍCH NAUK Radovan Panáček OCHRANNÉ ZNÁMKY Trade Marks Bakalářská práce Vedoucí práce: ČERNÝ Michal, Mgr. Ph.D. Olomouc 2012

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a použil jen uvedené informační zdroje. Olomouc 28. března 2012

3 Poděkování Na tomto místě bych chtěl srdečně poděkovat Mgr. Michalu Černému Ph.D. za podporu a poskytnutí cenných rad při psaní bakalářské práce. Můj největší dík však patří mým rodičům, za jejich podporu nejen při psaní této bakalářské práce, ale při celém mém studiu.

4 O B S A H Úvod Legislativní rámec Ochranná známka Právní předpisy v oblasti duševního vlastnictví Přehled právních předpisů Význam ochrany duševního vlastnictví Obrana a nástroje proti porušování práv duševního vlastnictví Národní a mezinárodní rámec ochrany duševního vlastnictví Mezinárodní rámec ochrany duševního vlastnictví Systém ochrany duševního vlastnictví v České republice Vývoj právní ochrany duševního vlastnictví Právní prostředky ochrany duševního vlastnictví Správní prostředky ochrany Občanskoprávní prostředky ochrany Obchodněprávní prostředky ochrany Trestněprávní prostředky ochrany Aplikace právních předpisů v praxi Postup při zachycení výrobku v tržní síti Přijatá opatření Doporučení k rozpoznání výrobku porušujícího práva k duševnímu vlastnictví Postup ČOI při ochraně výrobku Jak je rozpozná spotřebitel? Pět hlavních znaků padělku Některé z nejznámějších padělaných značek Shrnutí padělkem může být takřka cokoliv Co může udělat majitel ochranné známky? Závěr. 54 Anotace.. 56 Literatura a prameny

5 ÚVOD Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na oblast prosazování práv z duševního vlastnictví, na jeho právní rámec a platné právní normy. Tuto oblast jsem si vybral vzhledem k tomu, že se jako inspektor České obchodní inspekce podílím na kontrole výrobků neoprávněně opatřených ochrannou známkou, tedy nabízení, prodej a případné skladování výrobků porušujících některá práva duševního vlastnictví. Cílem této bakalářské práce je zpracování metodiky doporučující postup při ochraně výrobku, na kterém je oprávněně umístěna ochranná známka prevence, postup a součinnost a dále postup z hlediska vymáhání nároků při odnětí či zničení zboží orgánem veřejné moci v důsledku nabídky prodeje zboží, které je neoprávněně označeno ochrannou známkou. Vzhledem k mému zaměstnání, kdy se s problematikou ochranných známek setkávám ve svém běžném pracovním životě, jsem velmi rád využil možnost, která se sama nabízela, když jedním z nabízených témat Ústavu právních nauk, bylo téma Ochranných známek. Zaměstnanec České obchodní inspekce jsem od roku 1992, tudíž popis pracovních postupů a některé uváděné údaje mají základ v mé každodenní praxi. Rovněž jsem využil některé informace, které mi byly poskytnuty mými kolegy. 5

6 1 LEGISLATIVNÍ RÁMEC Porušování některých práv duševního vlastnictví v České republice má svůj počátek a posléze i největší rozmach na začátku devadesátých let minulého století, kdy se geometrickou řadou zvyšoval příliv výrobků, které kopírovaly originální výrobky světových značek, a to zejména v souvislosti s nebývalým rozvojem stánkového prodeje, především v příhraničních oblastech sousedících s Německem a Rakouskem a to vzhledem k vyšší kupní síle zákazníků z těchto sousedících zemí. Nejčastějšími oblastmi, ve kterých bylo zaznamenáváno porušování práv k duševnímu vlastnictví, byly veřejnosti převážně známé oblasti oděvní, obuvnická, či hudební a filmové tvorby. Postupně se porušování práv k duševnímu vlastnictví dostalo i do dalších, méně známých oblastí, jako je oblast farmaceutická, automobilová nebo elektrotechnická. Toto zboží porušovalo primárně právní předpisy České republiky a následně i právní předpisy Evropské unie, vztahující se k ochraně práv duševního vlastnictví. Česká republika vstupuje do Evropské Unie v roce 2004 a přistupuje k Nařízení Rady Evropského Společenství č. 207/2009 (původně č. 40/1994) o ochranné známce Společenství, které upravuje komunitární ochrannou známku, kdy na základě jediné přihlášky podané u Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory) získá přihlašovatel ochranu pro území celé Evropské Unie. Česká obchodní inspekce začala působit na poli potírání porušování práv duševního vlastnictví na základě žádosti Policie ČR o pomoc při jejich akcích v této oblasti. Prováděla pro Policii ČR kontrolní nákupy a její kontrolní protokol byl jedním z podkladů pro zahájení trestního řízení. Neměla v tu dobu kompetence k zjišťování pirátského zboží a i ustanovení zákona o ochraně spotřebitele ke klamání spotřebitele nebylo konkrétní. Až novely zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci a zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele z ní, v roce 2000, vytvořily kontrolní orgán, který mohl samostatně potírání porušování práv provádět veřejnoprávní cestou. 6

7 1.1 Ochranná známka S přihlédnutím k cílům mé bakalářské práce uvádím stručně podrobnosti pouze u práv k ochranným známkám. Označení schopné zápisu do rejstříku ochranných známek, vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví, musí splňovat základní podmínky obsažené v zákoně č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Vlastníky ochranných známek mohou být fyzické nebo právnické osoby způsobilé k právním úkonům. Ochrannou známkou může být podle platného zákona jakékoli označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby. 1 Na území České republiky požívají ochranu známky, které jsou: - zapsány v rejstříku ochranných známek, vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví, - s účinky pro Českou republiku zapsány v rejstříku vedeném Mezinárodním úřadem duševního vlastnictví na základě mezinárodní přihlášky ve smyslu Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek nebo Protokolu k této dohodě, - zapsány v rejstříku vedeném Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu podle Nařízení Rady Evropských společenství o ochranné známce Společenství, - na území České republiky všeobecně známé známky ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví a článku 16 Dohody o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví. 2 Ochranné známky mají rovněž komunitární právní úpravu, a to ve formě Komunitární ochranné známky, což je ochranná známka Evropského společenství. Právní úprava komunitární ochranné známky je obsažena v Nařízení Rady Evropského Společenství č. 207/2009, o ochranné známce Společenství. Ochranná známka je označení, kterým výrobce identifikuje sám sebe, své výrobky. Tímto označením se odliší od konkurence, která přichází na trh se stejným, nebo podobným typem výrobku. Je to typ duševního vlastnictví ke jménu, slovu, frázi, logu, symbolu, obrázku nebo kombinaci těchto prvků. 1 ŠPINDLER, K., Výkladový slovník z oblasti průmyslového a duševního vlastnictví, s , odst. a) d) zák. č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách 7

8 1.2 Právní předpisy v oblasti duševního vlastnictví V současné době v České republice neexistuje souhrnný zákon o duševním vlastnictví. Ochrana duševního vlastnictví je upravena souborem zvláštních předpisů, pokud jde o předměty vzniklé tvůrčí činností (např. vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků) a o předměty, které jsou výsledkem činnosti netvůrčí povahy (obchodní firma, ochranné známky, označení původu a zeměpisná označení). V České republice je rovněž užívána Komunitární ochranná známka, přičemž příslušným úřadem pro řešení známkové agendy Evropské Unie (EU) je Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) se sídlem ve španělském městě Alicante. Řízení o registraci komunitární ochranné známky je vybudováno na stejných principech jako národní řízení. Výhoda komunitární ochranné známky spočívá v tom, že jednou přihláškou se získá ochrana v celé EU. Pouze ovšem za předpokladu, že přihlášené označení splňuje požadavky Nařízení Rady Evropského Společenství č. 207/2009, o ochranné známce Společenství. Největší úskalí pro přihlašovatele představuje princip jednotnosti komunitární ochranné známky - ta může být totiž zapsána výhradně a pouze pro Evropské společenství jako celek. Nebude-li proto přihlášené označení splňovat požadavky Nařízení byť v jediném státě, nebude mu udělena ochrana. Dne byl vyhlášen zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví), který zapracovává do našeho právního řádu Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2004/48/ES o vymáhání práv z duševního vlastnictví. Tento zákon upravuje právní prostředky sloužící k vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Vymáhat práva podle tohoto zákona je oprávněn zejména vlastník či majitel práva podle příslušného zákona na ochranu průmyslového vlastnictví či osoba oprávněná užívat práva (např. nabyvatel licence). Oprávněné osoby mohou požadovat od určitých třetích osob informace o původu a distribučních sítích zboží či služeb, kterými je porušováno právo, a dále se mohou domáhat u soudu mimo jiné, aby se porušovatel zdržel závadného jednání a následky porušení nebo ohrožení práva byly odstraněny. 8

9 1.3 Přehled právních předpisů Zákony - výběr nejdůležitějších zákonů, použitých při zpracování bakalářské práce Zákon č. 64/1996 Sb., o České obchodní inspekci Předmět právní úpravy - zajištění výrobků porušujících některá práva k duševnímu vlastnictví Základní instituty - kontrola právnických a fyzických osob, zajištění výrobků nebo zboží, pokuta, propadnutí či zabrání zboží, humanita, likvidace zboží. Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele Předmět právní úpravy - klamavá obchodní praktika Základní instituty - padělek, nedovolená napodobenina, výrobek nebo zboží, porušující práva majitele patentu nebo užitného vzoru nebo práva majitele dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin podle zvláštního právního předpisu, výrobek nebo zboží, porušující práva toho, jemuž svědčí ochrana zapsaného označení původu nebo zeměpisného označení. Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách Předmět právní úpravy - řízení ve věcech ochranných známek, ochranné známky Základní instituty - pojem ochranné známky, práva z ochranné známky, přihláška ochranné známky a její zápis, věcný průzkum, doba platnosti ochranné známky, ochranná známka Společenství, rejstřík ochranných známek, věstník ochranných známek. Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví Předmět právní úpravy - vymáhání práv z průmyslového vlastnictví 9

10 Základní instituty - vlastník nebo majitel práva, uživatel práva, oprávněná osoba, právo na informace, opatření k nápravě, náhrada škody, průmyslová práva, průmyslové vzory, užitné vzory, pravomoc a příslušnost soudu. Vyhlášky Vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů Vyhláška č. 21/2002 ze dne 21. prosince 2001, kterou se mění vyhláška Federálního úřadu pro vynálezy č. 550/1990 Sb. Vyhláška č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách v platném znění (s účinky od ) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 243/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele Související právní předpisy Nařízení Rady Evropského Společenství č. 207/2009, o ochranné známce Společenství Nařízení Rady Evropského společenství č. 1992/2003, o přístupu Evropského Společenství k Protokolu k Madridu Nařízení Rady Evropského Společenství č. 2868/1995 prováděcí nařízení, kterým se provádí Nařízení č. 40/1995 o ochranné známce Společenství Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) Dohoda o vzniku Světové obchodní organizace (WTO) Obchodní dohoda proti padělatelství (ACTA - Anti-Counterfeiting Trade Agreement) - dohoda dosud neratifikována Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád v platném znění Zákon 501/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích Sazebník správních poplatků Úřadu průmyslového vlastnictví Informace k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích Zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích, v platném znění Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění 10

11 1.4 Význam ochrany duševního vlastnictví Ekonomické prostředí současnosti se zakládá na přirozené soutěži firem 3 a jejich konkurenci. Z důvodu dosažení úspěchu, musí jednotlivé firmy investovat nemalý objem finančních prostředků do vývoje výrobků, designu a označení. Pokud tak neučiní, čeká je stagnace, popřípadě i nedobrovolný odchod z trhu. 4 Jako příklad uvádím Zprávu společnosti Bateria Slaný CZ, s.r.o., která v roce 2005 po masivním dovozu výrobků, neoprávněně označených ochrannou známkou Bateria ULTRA prima čelila velkému propadu odbytu svých výrobků a byla nucena inovovat design svých výrobků a opatřit je novými ochrannými prvky z důvodu jejich rozlišení od padělků. Z důvodu ekonomického zhodnocení a k zajištění návratnosti vložených finančních prostředků mohou společnosti využít možnosti právní ochrany v podobě patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů a ochranných známek. Tato možnost je vhodná, pokud chce vlastník nehmotný majetek využívat a jinak z něho těžit, např. určováním ceny výrobku, a chce mít právo užívání shodného řešení konkurenci zakázat. Účelem takové právní ochrany je zajistit návratnost vložených finančních prostředků a zaručit tak výhody z této činnosti vyplývající. A to zejména znemožnění snadného a rychlého získání těchto řešení konkurencí bez vynaložení jakýchkoli nákladů. Právní ochrana zcela neochrání společnost od možnosti padělání, nebo kopírování třetí osobou, ale je jedním z významných prostředků k ochraně a prosazování práv z duševního vlastnictví v případném soudním sporu. Mimo ochrany právní mohou společnosti využít rovněž ochranu veřejnoprávní, při které je možno využít organizace zabývající se prosazováním a ochranou duševního vlastnictví, mezi které patří zejména Česká obchodní inspekce, Policie ČR a celní úřady. K tomu podrobněji v kapitole 3. 3 Nejedná se o firmu ve smyslu 8 12 zák. č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku 4 Zpráva společnosti Bateria Slaný CZ, s.r.o., ze dne

12 1.5 Obrana a nástroje proti porušování práv duševního vlastnictví Právní předpisy obsahují v tomto směru prostředky jak veřejnoprávní, tak soukromoprávní povahy. U prostředků veřejnoprávní povahy se jedná o nárok na zvláštní ochranu, a to udělením patentu, nebo zápisem do rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví. Vlastník nebo majitel práva může např. podle zák. č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví vymáhat toto právo, ať už správní, nebo soudní cestou. Je možno se domáhat nároků z právní ochrany soukromoprávní cestou, a to na základě udělení této ochrany. Tyto nároky nelze uplatnit vůči státu, lze ale vůči třetím osobám, zpravidla porušovateli, a to zejména prostřednictvím příslušného soudu. Nárok právní ochrany se uplatňuje například při sporech o původství, sporech o to, kdo měl právo na ochranu, jako např. u podnikových vynálezů nebo vzorů, sporech o vypořádání práva na odměnu nebo na dodatečné vypořádání odměny u podnikových vynálezů a vzorů, sporech o porušování průmyslových práv, sporech z licenčních smluv o převodu a o zástavě, sporech o nárok na náhradu škody, na vydání bezdůvodného obohacení atd. 5 Ve věcech vynálezů a užitných vzorů dochází k využití práva, v podobě zpravidla výroby či postupování při výrobě nebo provozu podle chráněného řešení bez souhlasu majitele. V těchto případech je obvykle podávána majitelem patentu nebo zapsaného užitného vzoru žádost o provedení určovacího řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví nebo naopak je tato žádost podávána jako obranný krok domnělým porušovatelem. V praxi je někdy podáván návrh na předběžné opatření, a to již v období mezi zveřejněním přihlášky vynálezu a udělením patentu. Podle patentového zákona účinky patentu nastávají až ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu. Pokud však někdo po zveřejnění přihlášky, tedy ještě před udělením patentu, začne její předmět využívat, přísluší přihlašovateli přiměřená náhrada od využivatele za využívání v období mezi zveřejněním přihlášky a udělením patentu. Je-li podán návrh na 5 Pravniradce.ihned.cz/příručka. Dostupné na www: < ne& > 12

13 předběžné opatření již ve fázi zveřejnění přihlášky, tedy před udělením patentu, není v této době dána ještě působnost Úřadu ve věci určovacího řízení. Toto proto, že v té době ještě nebyl patent udělen, nebyly tedy v udělovacím řízení vymezeny patentové nároky a nelze tudíž provádět určovací řízení. Přihlášky se totiž zveřejňují zpravidla s patentovými nároky tak, jak si je přihlašovatel uplatnil. Ve většině případů jsou pak v průběhu udělovacího řízení, na základě úplného průzkumu, který probíhá zpravidla až po zveřejnění přihlášky, tyto patentové nároky, resp. jejich rozsah redukován. 6 Majitel ochranné známky se může podle charakteru porušování jeho práv domáhat toho, aby toto porušování bylo zakázáno, popř. znemožněno. Platný známkový zákon dává majiteli i jiná práva ve vztahu k dalším osobám. Na žádost majitele ochranné známky nepropustí celní úřad zboží, které má obchodní charakter do volného oběhu, jestliže by se tím porušovala jeho práva. Rovněž je majitel oprávněn požadovat na majiteli publikace, v níž je reprodukována jeho obchodní známka, aby zveřejnil údaje, že jde o jeho ochrannou známku, a aby uvedl číslo zápisu ochranné známky do rejstříku. Na druhé straně však nový zákon o ochranných známkách omezuje některá práva majitele ochranné známky, například vyčerpání práva vlastníka ochranné známky. Vyčerpáním práv je konkrétní užití práva z ochranné známky, jehož výkonem dochází ke spotřebování nejen tohoto konkrétního práva užití (např. uvedením výrobku označeného ochrannou známkou na trh), ale spotřebovávají se i další práva s tímto užitím spojena (nakládání s výrobkem označeným ochrannou známkou třetími osobami, které tento výrobek činí předmětem svého podnikání). Právo z ochranné známky se nevyčerpává druhově, nýbrž vždy ve vztahu ke každé jednotlivé konkrétní věci, výrobku, s nímž je předmět ochrany spojen (věcné vyčerpání). Jestliže tedy vlastník ochranné známky uvede na trh v Evropské unii jím řádně označený výrobek, nemůže již účinně dalšímu prodeji tohoto výrobku čelit. Výjimkou jsou případy, kdy vlastník ochranné známky má oprávněné důvody zakázat pozdější obchodní využití výrobků, zejména pokud se stav, popřípadě povaha výrobků po jejich uvedení na trh změnily nebo zhoršily. Za tyto oprávněné důvody lze považovat např. paralelní dovozy zboží, které poškozují ekonomickou situaci vlastníka ochranné známky na novém trhu a nezajišťují potřebný předprodejní a poprodejní servis, který spotřebitel spojuje s kvalitou výrobku označeného ochrannou známkou. 6 BOHÁČEK, M., JAKL, L., Právo duševního vlastnictví, s

14 Podle principu komunitárního vyčerpání práv nesmí vlastník ochranné známky bránit dovozu výrobku označeného ochrannou známkou do určitého členského státu EU nebo EHS, jestliže výrobek byl jím (nebo s jeho souhlasem) již uveden na trh některého z ostatních členských států. Uvedením na trh jiného členského státu se totiž ochrana poskytovaná ochrannou známkou v kterémkoli členském státě vyčerpává. Vlastník práva tedy nemůže uměle dělit společný trh Evropské unie bráněním dovozu výrobků obchodovaných jím na trhu Evropské unie, ač jsou tyto výrobky chráněny příslušným národním právem dovážejícího státu před takovým dovozem. 7 7 Z publikace Práva k průmyslovému vlastnictví. Dostupné na www: < 14

15 2 NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ RÁMEC OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ 2.1 Mezinárodní rámec ochrany duševního vlastnictví Z hlediska mezinárodního práva je základním kamenem Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 a Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Dohoda TRIPS). Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví je mezinárodní úmluva, jejímž obsahem je ochrana a úprava práv z průmyslového vlastnictví. Na základě této úmluvy vznikla tzv. Pařížská unie (Unie na ochranu průmyslového vlastnictví), jejímiž členy je více než 100 států. Československá socialistická republika přistoupila k Pařížské úmluvě podpisem dne Přistoupení bylo oznámeno Vyhláškou č. 64/1975 Sb. Předměty ochrany průmyslového vlastnictví představují patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory nebo modely, tovární nebo obchodní známky, známky služeb, obchodní jméno a údaje o provenienci zboží nebo označení jeho původu. Dohoda TRIPS je součástí Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) ratifikované dne 15. dubna 1994 v Marrakeši. Dohoda TRIPS zajišťuje minimální úroveň ochrany práv k duševnímu vlastnictví, kterou všichni členové WTO musí poskytnout. Dále Česká republika patří mezi členské země všech významných mezinárodních dohod v oblasti ochrany duševního vlastnictví. Je členem Světové organizace duševního vlastnictví, Evropské patentové organizace a zejména prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví spolupracuje s Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu. Česká republika se rovněž svým podpisem ze dne připojila k Obchodní dohodě proti padělatelství (ACTA). Jedná se o vícestrannou mezinárodní dohodu s trestněprávními prvky, jejímž účelem je vytvoření mezinárodního systému pro vynucování duševního vlastnictví. Text této dohody byl zveřejněn v roce ACTA je zatím podepsaná 8 státy a ostatním je otevřena k podpisu do května Rada EU odsouhlasila dohodu ACTA dne 16. prosince 2011 na setkání ministrů zemědělství a rybolovu. Protože dohoda počítá i s trestněprávními represemi, budou ji muset v případě 15

16 schválení Evropským parlamentem ratifikovat i jednotlivé členské státy. Dne byla dohoda pozastavena s tím, že vláda chce ještě analyzovat reálné dopady smlouvy Systém ochrany duševního vlastnictví v České republice Používání označení, sloužícího k určování původu výrobků má dle literárních pramenů původ již ve starověku, kdy se pro označení používaly značky, písmena, nebo různé symboly. Systém právní ochrany v České republice je plně v souladu s principy tržního hospodářství. V souvislosti vstupu České republiky do Evropské unie je tento systém právní ochrany harmonizován s právem Evropské unie. Kromě příslušných zákonů existují v České republice i státní instituce, které se problematikou ochrany a prosazování práv zabývají. Ochrana předmětů duševního vlastnictví je zajišťována především Úřadem průmyslového vlastnictví, který mimo jiné plní funkci patentového a známkového úřadu a provádí podle příslušných právních norem řízení o vynálezech, užitných vzorech, topografiích polovodičových výrobků, průmyslových vzorech, ochranných známkách, označeních původu a zeměpisných označeních. Dalšími orgány a organizacemi zabývajícími se prosazováním a ochranou duševního vlastnictví ČR jsou Česká obchodní inspekce, Policie ČR, soudy a státní zastupitelství, celní úřady, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a další subjekty. 2.3 Vývoj právní ochrany duševního vlastnictví Historie právní ochrany duševního vlastnictví na českém území spadá do počátku 19. století, kdy v českých zemích platilo rakouské právo. Právní úprava navazuje právě na vývoj v bývalém Rakousko-Uhersku a dále i v bývalém Československu. Na základě ústavního zákona č. 4/1993 Sb., tzv. Recepční normy, se Česká republika zavázala 8 Nečas: Vláda pozastaví ratifikační proces dohody ACTA. Dostupné na www: < 16

17 dodržovat prakticky všechny mezinárodní závazky, kterými ke dni zániku byla vázána československá federace. Navíc se Česká republika po svém vzniku stala smluvní stranou řady mezinárodních smluv na ochranu duševního vlastnictví. Česká republika je členem řady mezinárodních organizací jako je např. OSN, UNESCO, WTO, OECD, NATO a samozřejmě Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO/OMPI). Česká republika je účastníkem většiny mezinárodních smluv z oblasti duševního vlastnictví. Kromě jiného je vázána Pařížskou úmluvou na ochranu průmyslového vlastnictví (1883), Bernskou úmluvou o ochraně literárních a uměleckých děl (1886), Mezinárodní úmluvou na ochranu nových odrůd rostlin (1961), Úmluvou o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví (1967), Smlouvou o patentové spolupráci (1970), Úmluvou o udělování evropských patentů (1973), Dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví TRIPS (1994), Smlouvou o známkovém právu (1994), Smlouvou Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském (1996), Smlouvou Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech (1996), Obchodní dohodou proti padělatelství (ACTA) atd. Československo po 1. světové válce patřilo mezi evropské země, které bezprostředně po vzniku své státnosti právně upravilo již v roce 1919 i vztahy v oblasti průmyslového vlastnictví a konstituovalo v Praze Patentní úřad a Patentní soud. Byly tak vytvořeny dostatečné předpoklady pro zajišťování právní ochrany v oblasti vynálezů, průmyslových vzorů a ochranných zámek. Již v roce 1919 přistoupilo mladé Československo k Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví a k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních a obchodních známek a vyjádřilo již tehdy tak své stanovisko k významu mezinárodní spolupráce i v oblasti průmyslového vlastnictví. 9 Za největší přínos Pařížské úmluvy je třeba považovat, že zakotvila pro oblast průmyslově právní ochrany principy, které jsou i dnes platné a které byly doplněny jen v některých aspektech až v roce 1994 Dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) s ohledem na rozšiřující se mezinárodní vztahy a obchod. Touto Dohodou se všechny členské státy zavázaly ke zřízení úřadu pro 9 BOHÁČEK, M., JAKL, L., Právo duševního vlastnictví, s

18 průmyslové vlastnictví a ústřední přihlašovny, aby bylo možné oznamovat veřejnosti patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory a další. Madridská dohoda upravuje některé principy ochrany proti užívání nepravdivých nebo klamavých údajů o původu zboží v obchodním styku. Ustanovení Madridské dohody se promítají do zákonodárství členských zemí, které upravují prostředky obrany proti užívání nepravdivých údajů o původu výrobků Úspěšný vývoj v tehdejším Československu však byl přerušen na několik let událostmi II. světové války a na 40 let pak po změně politického systému po roce Po vzoru Sovětského svazu byla v Československu zaváděna právní ochrana vynálezů a průmyslových vzorů ve formě autorských osvědčení, často tehdy označovaná jako socialistická, nevýlučná forma ochrany vynálezu. Zavedené autorské osvědčení nedávalo jeho majiteli možnost, aby vyloučil z využívání vynálezu nebo průmyslového vzoru jiné, tzv. socialistické organizace. Jeho majitel neměl k chráněnému řešení vůči těmto subjektům výlučné právo. 10 Vzhledem ke členství Československa v Pařížské úmluvě se podařilo kromě autorského osvědčení zachovat i ochranu vynálezů a průmyslových patentů. Tuto formu ochrany mohli využívat prakticky jen přihlašovatelé ze západních zemí. Tento relativně malý zájem západních firem o patentování v Československu byl zapříčiněn ekonomickým a politickým mechanismem, který jim nevytvořil vhodné konkurenční podmínky pro podnikání. Změna nastala až po roce 1989, po návratu k tržní ekonomice, kdy byl přijat zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, vyhláška č. 350/1991 Sb., o odměňování patentových zástupců, zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech. V souvislosti se zánikem Československa vznikly na jeho bývalém území od 1. ledna 1993 dva nové nezávislé státy s mezinárodní právní subjektivitou Česká republika a Slovenská republika. Oba nové státy převzaly již dříve existující právní úpravy, které platily koncem roku 1992 na území České a Slovenské Federativní Republiky. To znamená, že obě republiky převzaly i výše uvedené existující zákony, a dále zákon č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách, vyhlášku č. 187/1988 Sb., o řízení 10 BOHÁČEK, M., JAKL, L., Právo duševního vlastnictví, s

19 ve věcech ochranných známek, zákon č. 159/1973 Sb., o označení původu výrobků a vyhlášku č. 160/1973 Sb., o řízení ve věcech označení původu výrobků. V nově vzniklé České republice byl nejdříve vydán zákon č. 14/1993Sb., o opatření na ochranu průmyslového vlastnictví, kterým byl zřízen Úřad průmyslového vlastnictví České republiky, byla jím stanovena jeho působnost a byla zde zakotvena i přechodná ustanovení o přihláškách a průmyslových právech existujících před vznikem samostatného českého státu. 11 V roce 1995 byl vydán nový zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách a na něj navazující prováděcí vyhláška č. 213/1995 Sb., v roce 1999 zákon č. 191/1999 Sb., o opatření týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a neméně významné bylo vydání nového obchodního zákoníku č. 370/2000 Sb., který ve vztahu k průmyslovému právu upravuje zejména ustanovení o obchodní firmě a o nekalé soutěži. Mezi důležité právní předpisy rovněž patří zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, nový zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a vyhláška č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách. 11 BOHÁČEK, M., JAKL, L., Právo duševního vlastnictví, s

20 3 PRÁVNÍ PROSTŘEDKY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ - Postup z hlediska vymáhání nároků Do právních prostředků ochrany duševního vlastnictví, můžeme zařadit prostředky správní, občanskoprávní, obchodněprávní a trestněprávní. 3.1 Správní prostředky ochrany V oblasti průmyslových práv je základním právním nárokem veřejnoprávní povahy nárok na zvláštní ochranu, který uplatňuje fyzická či právnická osoba vůči státu. Znamená to, že v případě splnění zákonných podmínek má tato osoba na přiznání či udělení ochrany konkrétnímu předmětu průmyslového vlastnictví právní nárok a stát je povinen tuto ochranu garantovat. Nárok na tuto zvláštní ochranu je rozhodující v tom smyslu, že dojde-li k udělení právní ochrany, lze se na základě této ochrany domáhat dalších nároků, které z ní vyplývají. Tyto další nároky, vyplývající z již udělené ochrany, jsou povahy soukromoprávní a nejsou tedy již uplatňovány vůči státu, ale zejména vůči třetím osobám, zasahujícím do této právní ochrany. 12 Úřad průmyslového vlastnictví je ústředním orgánem státní správy České republiky v oblasti průmyslového vlastnictví. V jeho přímé kompetenci je rozhodnout o poskytnutí ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky a označení původu a zeměpisná označení výrobků. V rámci České republiky může rozhodnout o udělení právní ochrany výlučně Úřad průmyslového vlastnictví. Rovněž se Úřad průmyslového vlastnictví významně podílí na rozhodování o následných soukromoprávních nárocích. Registrovaná osoba má právo na právní ochranu vůči třetí osobě. Významnou výhodou, kterou získá přihlašovatel podáním přihlášky, je právo přednosti před každým, kdo by chtěl v pozdější době podat přihlášku s identickým 12 KUPKA, P., Právní prostředky ochrany průmyslového vlastnictví. Právní rádce, s. III. 20

21 předmětem průmyslového vlastnictví. Mezi předměty ochrany průmyslového vlastnictví patří patenty, užitné vzory, průmyslové vzory (designy) a ochranné známky. Jedním z orgánů, které se podílejí na správní ochraně průmyslových práv je Česká obchodní inspekce. Právní postavení České obchodní inspekce je upraveno zákonem č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, který rovněž dává této správní instituci značné pravomoci v oblasti ochrany duševního vlastnictví. Česká obchodní inspekce kontroluje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště (tržnice), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává dozor jiný správní úřad 13 Dalším důležitým právním předpisem, upravujícím činnost České obchodní inspekce, je zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Tento zákon stanoví některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitele. Vztahuje se na prodej výrobků a poskytování služeb v případech, kdy k plnění dochází na území České republiky. Pro účely potírání porušování práv duševního vlastnictví jsou pro ČOI důležitá následující ustanovení 2 odst. 1 písm. r), kdy výrobkem nebo zbožím porušujícím některá práva duševního vlastnictví se rozumí: 1. padělek, jímž je výrobek nebo zboží, včetně jeho obalu, na němž je bez souhlasu majitele ochranné známky umístěno označení stejné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou, porušující práva majitele ochranné známky podle zvláštního právního předpisu, dále veškeré věci nesoucí takové označení (značky, loga, etikety, nálepky, prospekty, návody k použití, doklady o záruce apod.), a to i tehdy, jsou-li uváděny samostatně, a samostatné obaly, na nichž je umístěno takové označení, 2. nedovolená napodobenina, jíž je výrobek nebo zboží, které je rozmnoženinou nebo zahrnuje rozmnoženinu vyrobenou bez souhlasu majitele autorských nebo příbuzných práv nebo bez souhlasu majitele práv k průmyslovému vzoru, jestliže pořízení rozmnoženiny porušuje tato práva podle zvláštních právních předpisů, 3. výrobek nebo zboží, porušující práva majitele patentu nebo užitného vzoru nebo práva majitele dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin podle zvláštního právního předpisu, 4. výrobek nebo zboží, porušující práva toho, jemuž svědčí ochrana zapsaného 13 2, odst. 1 zák. č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci 21

22 označení původu nebo zeměpisného označení. 14 V roce 2008 byl novelou zákona o ochraně spotřebitele 15 do tohoto zákona aplikován pojem klamavá obchodní praktika. V 5 odst. 2 je tento pojem osvětlen, když za klamavou obchodní praktiku se považuje také nabízení nebo prodej výrobků nebo služeb porušujících některá práva duševního vlastnictví, jakož i skladování takových výrobků za účelem jejich nabízení nebo prodeje a dále neoprávněné užívání označení chráněného podle zvláštního právního předpisu v obchodním styku. 16 Podle základních pojmů zákona o ochraně spotřebitele při dozorování porušení některých práv duševního vlastnictví je tímto zvláštním právním předpisem zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů. Mezi orgány podílející se na správní ochraně průmyslového vlastnictví patří i Celní správa České republiky, kterou tvoří soustava celních orgánů, a to Ministerstvo financí ČR - Generální ředitelství cel, celní ředitelství a celní úřady. Právní rámec ochrany duševního vlastnictví je dán zejména zákonem č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví. Podle tohoto zákona celní úřady uplatňují zákazy a omezení v oblasti ochrany duševního vlastnictví v případě důvodného podezření, že předmětné zboží je padělkem, nebo nedovolenou napodobeninou. V zákoně č. 255/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví, v 14 Nakládání se zbožím, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví, jsou uvedeny některé pravomoci celních úřadů, mezi které patří rovněž oprávnění nařídit zničení nebo jiné znehodnocení zboží uznaného jako padělek, či nedovolená napodobenina. 14 2, odst. 1 písm. r) zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele 15 Zákon č. 36/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele 16 5, odst. 2 zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele 22

23 3.2 Občanskoprávní prostředky ochrany Právní ochrana duševního vlastnictví spočívá především v prostředcích občanského práva, tedy občanského soudního procesu. Hmotněprávní úpravu soudních prostředků obsahují jednotlivé zákony na ochranu duševního vlastnictví a dále je možno využít institut nekalé soutěže, odpovědnosti za škodu a její náhradu a bezdůvodné obohacení, které jsou obsaženy v občanském nebo obchodním zákoníku. Právní nároky, vznikají z titulu porušení soukromoprávního práva a dále smluv o převodu, licenčních smluv či zástavních smluv. Předběžné opatření Smyslem předběžného opatření je zatímní úprava poměrů účastníků (nikoli s konečnou platností), přičemž musí být poskytnuta ochrana jak tomu, kdo o vydání předběžného opatření žádá, tak v rámci ústavních pravidel i tomu, vůči komu předběžné opatření směřuje (čl. 90 Ústavy ČR). Ochrana toho, proti komu má navrhované předběžné opatření směřovat, však nemůže dosáhnout takové intenzity, aby prakticky znemožnila ochranu oprávněných zájmů druhé strany. Jedná se přitom o opatření dočasná, jejichž trvání je omezeno, která také mohou být k návrhu zrušena, předběžným opatřením není prejudikován konečný výsledek sporu, avšak zajišťuje se jím, aby konečné rozhodnutí mohlo mít vůbec reálný význam. Úprava postupu při vydávání předběžných opatření vyžaduje, aby navrhovatel soudu osvědčil základní skutečnosti, tedy nárok sám, a u tohoto typu předběžného opatření osvědčil také pravděpodobnost možného ohrožení výkonu rozhodnutí. Nárok sám tedy nemusí být prokázán nepochybně. Tyto okolnosti je soud v rámci řízení o nařízení předběžného opatření povinen zvážit. Za porušení práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) je třeba považovat postup obecných soudů, které se v dané věci návrhem stěžovatele na vydání předběžného opatření, navrhovaného z obavy ohrožení výkonu rozhodnutí, z hlediska zákonných důvodů opravňujících jeho nařízení, dostatečně nezabývaly. 17 Předběžné opatření tedy prozatímně upraví poměry účastníků do doby rozhodnutí soudu, nebo když je obava, že by výkon soudního rozhodnutí mohl být ohrožen. 17 BUREŠ, J., et al., Občanský soudní řád, s. 153, Sb. ÚS sv. 24 č. 178 s

24 Tvrzené skutečnosti se neprokazují, ale stačí jejich zdůvodnění. O návrhu předběžně rozhoduje soud ve svém usnesení, proti usnesení je přípustné odvolání. Žaloba na určení Nároky z porušení průmyslového práva jsou ve zvláštních předpisech na ochranu průmyslového vlastnictví formulovány v podstatě jako práva na podání žaloby. Zjevně jde o nároky povahy hmotněprávní, jejichž splnění se lze domáhat u soudu, ale lze je také požadovat mimosoudní cestou. Žalobou jako dispozičním procesním úkonem může žalobce požadovat, aby bylo rozhodnuto o splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva (žaloba na plnění) nebo určení, zda tu právní vztah nebo právo je, či není (žaloba určovací). 18 Pro určovací žalobu je charakteristická její preventivní povaha, jejím účelem je poskytnout ochranu právního postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu či práva. Osobám, jejichž práva byla porušena, přísluší mimo výše uvedených nároků, také nárok na náhradu škody, nárok na přiměřené zadostiučinění za utrpěnou nemajetkovou újmu, který spočívá například v peněžitém plnění a nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žaloba na plnění Plněním se považuje vydání určité věci, dodání či zaplacení určité částky nebo vykonání určitého úkonu, učinění určitého projevu vůle či uznání něčeho. Rovněž lze do této oblasti zařadit zdržení se určitého chování žalovaným nebo strpění určitého chování žalobce žalovaným. K porušení práva k vynálezu dochází typicky využitím daného technického řešení neoprávněným způsobem, přičemž pod pojmem využití vynálezu je potřeba si představit několik forem užití: - výroba výrobků, mezi něž se řadí nejen ty, které mají spotřební charakter, ale i technologická zařízení, která vykonávají určitou funkci, - využití vynálezu je uvádění výrobků do oběhu; jde v podstatě o obchodování s výrobkem, které se realizuje zejména kupní smlouvou, - upotřebení vynálezu k účelu, ke kterému je určen; jde zejména o používání technologických zařízení ve výrobním procesu, kde dochází k upotřebení jeho funkce, 18 KUPKA, P., Právní prostředky ochrany průmyslového vlastnictví. Právní rádce, s. VII-VIII. 24

25 - použití postupu podle vynálezu (např. postupy výrobní, pracovní, diagnostické, měření apod.). 19 Jde-li o vynález, jehož předmětem je věc, má majitel patentu výlučné právo věc vyrábět, prodávat ji či jinak uvádět do oběhu, dovážet ji nebo upotřebit k účelu, k němuž je určena. Jde-li o vynález, jehož předmětem je postup, popřípadě použití věci, má majitel patentu výlučné právo používat tento postup. Za využívání se nepovažuje pouhé zkoušení vynálezu, výroba vzorku pro zkoušení a osobní potřebu. 20 Z uvedených důvodů se proto ukládá tomu, kdo vyrábí shodnou věc, popřípadě ji dováží, nabízí, nebo uvádí do oběhu, důkazní povinnost prokázat, že shodnou věc získal jiným způsobem než patentovým postupem. Jde o výjimku z obecné zásady, podle níž prokazovat porušování práv musí majitel patentu. Přitom při důkazním řízení nesmí být ohroženo výrobní tajemství předpokládaného porušovatele. 21 Náhrada škody u patentu Vyčíslení náhrady škody se provádí převážně na základě stanovení poplatku, jak je zvykem v některých právních řádech zemí Evropského společenství. Škoda je charakterizována jako neoprávněný zisk toho, kdo právo porušuje. Tato oblast není v České republice příliš rozvinutá. Další skupinou nejčastěji uplatňovaných nároků je zejména náhrada ztráty zisku způsobená prováděním reklamy o budoucím prodeji výrobků, která přinutila majitele patentu ke snížení ceny nebo objemu jeho produkce, náhrada ztráty zisku způsobená snížením prodeje náhradních dílů k chráněným výrobkům a náhrada ztráty zisku z prodeje výrobků, které sice nejsou předmětem průmyslového práva, ale které by jejich majitel prodával v souvislosti s prodejem výrobků chráněných. 22 Ochrana známek Je nejdůležitějším a nejvýznamnějším právním institutem, který chrání označení užívaná při podnikatelské činnosti. Zákon vymezuje práva majitele ochranné známky, když majitel ochranné známky má známku chráněnu pro konkrétní výrobky či služby. 19 KUPKA, P., Právní prostředky ochrany průmyslového vlastnictví. Právní rádce, s. IX. 20 HORÁČEK, R., ČADA, K. a HAJN, P., Práva k průmyslovému vlastnictví, s Tamtéž, s KUPKA, P., Právní prostředky ochrany průmyslového vlastnictví. Právní rádce, s. IX. 25

26 Způsoby porušení práv k ochranné známce představují: - neoprávněné používání označení shodného či zaměnitelného s ochrannou známkou pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby, pro které je ochranná známka zapsána, - užívání takového označení ve spojení s těmito výrobky nebo službami, zejména umísťování na výrobky nebo jejich obaly, - nabízení či uvádění na trh výrobky takto označené, - skladování za tímto účelem, - dovážení nebo vyvážení výrobků s tímto označením, - užívání toto označení v obchodním jméně, korespondenci či reklamě. 23 Základním účinkem zápisu ochranné známky do rejstříku je výlučné právo vlastníka ochranné známky užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro které byla zapsána, a tomu odpovídající právo domáhat se zákazu závadného jednání třetími osobami, tj. zákazu užívat v obchodním styku shodná nebo podobná označení pro shodné nebo podobné výrobky a služby bez souhlasu vlastníka ochranné známky. Vlastníku ochranné známky vzniká zápisem výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je zapsána. Své právo prokazuje vlastník zapsané ochranné známky úřední listinou, tj. výpisem z rejstříku ochranných známek, popřípadě osvědčením o zápisu. Vlastník ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou speciální značku 24 Jako žalobní nároky lze uvést: - požadování zákazu užívat ochrannou známku nebo označení s ní zaměnitelné pro stejné nebo podobné výrobky či služby, - stažení předmětů, označených způsobem, jímž došlo k porušení práv z trhu, - zničení výrobků, jejichž výrobou nebo uvedením na trh došlo k ohrožení nebo porušení práva, - zničení materiálu a nástrojů určených nebo používaných výlučně nebo převážně při činnostech ohrožujících nebo porušujících práva chráněná tímto zákonem, - informaci o původu výrobků či dokladů provázejících výrobky nebo služby, na nichž je umístěno označení shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou; soud právo 23 ŠPINDLER, K., Výkladový slovník z oblasti průmyslového a duševního vlastnictví, s HORÁČEK, R., ČADA, K. a HAJN, P., Práva k průmyslovému vlastnictví, s

27 na informaci nepřizná, jestliže by to bylo v nepoměru k závažnosti ohrožení či porušení Obchodněprávní prostředky ochrany Nekalá soutěž Užití zapsané ochranné známky může být jednáním proti dobrým mravům soutěže a tedy jednáním nekalé soutěže, proti kterému se dotčený má právo bránit, a soud je povinen mu ochranu práv poskytnout, a to za podmínek uvedených v ustanovení 74 o. s. ř. i vydáním předběžného opatření 26 Jednání, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže je např. snaha o zaregistrování označení, které je shodné, případně zaměnitelné s již zapsanou ochrannou známkou. Jako příklad zde uvádím druh nekalosoutěžní reklamy: Výrobce hraček uvede na trh stavebnici, která je založena na poněkud jiném konstrukčním principu, než známé hračky Lego a v reklamě tvrdí: My nejsme stavebnice Lego, ale jsme s touto stavebnicí kompatibilní. Při spojení obou stavebnic lze vytvářet nové podivuhodné kombinace. 27 Vyvolání nebezpečí záměny Vyvolání nebezpečí záměny je: a) užití firmy nebo názvu osoby nebo zvláštního označení podniku užívaného již po právu jiným soutěžitelem, b) užití zvláštních označení podniku nebo zvláštních označení či úpravy výrobků, výkonů anebo obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik nebo závod za příznačné, c) napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů, ledaže by šlo o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která od něho lze požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil, 25 KUPKA, P., Právní prostředky ochrany průmyslového vlastnictví. Právní rádce, s. X. 26 BUREŠ, J., et al., Občanský soudní řád, s. 155, R 51/ HAJN, P., Právo nekalé soutěže, s

28 pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvláštním označením nebo výrobky anebo výkony soutěžitele. 28 Jedná se například o napodobení cizích výrobků, obalů, nebo výkonů. V praxi situace nastává při založení nového subjektu poté, co se bývalí společníci nepohodnou. Shodný, či zaměnitelný název a předmět podnikání si pak zaregistruje nový subjekt jako ochrannou známku. Tato situace navozuje dojem propojení s jiným soutěžitelem. Parazitování na pověsti a zlehčování Parazitováním je dle zákona využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl. Zlehčováním je získání soutěžní výhody pošpiněním konkurence, a to nejen proti výslovně označenému soutěžiteli. Postačí, pokud je totožnost soutěžitele pro průměrného zákazníka rozpoznatelná z konkrétních okolností jednání a není nutné, aby byla urážlivé povahy. Nepostačují však všeobecné, neurčité údaje, které neumožňují identifikaci konkrétního soutěžitele. Právní vady zboží Právní vada zboží a nároky kupujícího z obchodně právní kupní smlouvy vychází z ustanovení Obchodního zákoníku. V případě zakoupení výrobků porušujících některá práva k duševnímu vlastnictví, kupující jedná v dobré víře, neboť v době uzavření kupní smlouvy se domnívá, že nakupuje originál a nepředpokládá tedy, že tento výrobek je padělkem. Zboží má právní vady, jestliže prodané zboží je zatíženo právem třetí osoby, ledaže kupující s tímto omezením projevil souhlas. Vyplývá-li právo třetí osoby, jímž je zboží zatíženo, z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, má zboží právní vady, jestliže toto právo požívá právní ochrany podle právního řádu státu, na jehož území má prodávající sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště, nebo jestliže prodávající v době uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět, že toto právo požívá právní ochrany podle právního řádu státu, na jehož území má kupující sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště nebo podle právního řádu státu, kam zboží mělo být dále 28 ŠTENGLOVÁ, I. et al., Obchodní zákoník: komentář, s

29 prodáno nebo kde mělo být užíváno, a prodávající o tomto prodeji nebo místu užívání v době uzavření smlouvy věděl. 29 V případě, že kupující v době uzavření kupní smlouvy, o právu třetí osoby věděl, nárok z právních vad nevzniká. 3.4 Trestněprávní prostředky ochrany Ochrana podle trestního zákona Podle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, trestnými činy se pro účely tohoto zákona rozumí zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku, a to porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi ( 270 trestního zákoníku). 30 Trestnými činy podle tohoto zákona naopak nejsou, a právnické osoby tedy není možné podle trestního zákoníku stíhat, porušení zákazu nekalé soutěže (více str. ), porušení práv k ochranné známce a jiným označením, porušení chráněných průmyslových práv, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Práva k ochranné známce, nebo známce s ní zaměnitelné, obchodní firmě nebo jakémukoliv označení s ní zaměnitelným, dle trestního zákoníku, porušuje ten, kdo uvede do oběhu výrobky nebo poskytuje služby neoprávněně označené ochrannou známkou, k níž přísluší výhradní právo jinému, nebo známkou s ní zaměnitelnou nebo pro tento účel sobě nebo jinému takové výrobky nabízí, zprostředkuje, vyrobí, doveze, vyveze nebo jinak opatří nebo přechovává, anebo takovou službu nabídne nebo zprostředkuje 31 A dále ten, kdo uvede do oběhu výrobky nebo služby neoprávněně opatřené označením původu nebo zeměpisným označením anebo takovým označením s ním zaměnitelným nebo pro tento účel sobě nebo jinému takové výrobky nebo služby nabídne, zprostředkuje, vyrobí, doveze, vyveze nebo jinak opatří nebo přechovává ŠTENGLOVÁ, I. et al., Obchodní zákoník: komentář, s , zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim , odst. 1 zák. č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník , odst. 2 zák. č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník 29

30 Chráněná průmyslová práva, dle trestního zákoníku, porušuje ten, kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do práv k chráněnému vynálezu, průmyslovému vzoru, užitnému vzoru nebo topografii polovodičového výrobku. 33 Pravidla hospodářské soutěže, dle trestního zákoníku, poruší ten, kdo poruší jiný právní předpis o nekalé soutěži tím, že se při účasti v hospodářské soutěži dopustí klamavé reklamy, klamavého označování zboží a služeb, vyvolávání nebezpečí záměny, parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody. 34 Dle mého názoru by byla možná, a jistě i potřebná, novelizace zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, konkrétně v ustanovení 7, doplnit zařazení výše popsaných trestných činů, aby nedošlo ke zvýhodňování osob právnických na úkor osob fyzických. Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví V oblasti vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, patří mezi opatření k nápravě, právo na náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení, přiměřené zadostiučinění. Oprávněná osoba má právo na náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení, které získal porušovatel v důsledku ohrožení nebo porušení práva, a přiměřené zadostiučinění, byla-li zásahem do práv způsobena nemajetková újma. Přiměřené zadostiučinění může spočívat i v peněžitém plnění. Soud může na návrh stanovit náhradu škody, výši bezdůvodného obohacení, které získal porušovatel v důsledku ohrožení nebo porušení práva, a přiměřené zadostiučinění paušální částkou nejméně ve výši dvojnásobku licenčního poplatku, který by byl obvyklý při získání licence k užívání práva v době neoprávněného zásahu do něj; jestliže porušovatel při výkonu činností nevěděl ani nemohl vědět, že svým jednáním porušuje práva, paušální částkou nejméně ve výši licenčního poplatku, který by byl obvyklý při získání licence k užívání práva v době neoprávněného zásahu do něj , odst. 1 zák. č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník , odst. 1 písm. a) d) zák. č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník 35 5, zák. č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví 30

31 V pravomoci soudu je přihlédnout ke všem okolnostem, například ke ztrátě zisku oprávněné osoby, nebo neoprávněnému zisku porušovatele práv. Správní trestání Správní delikty jsou obsaženy ve značném počtu různých zákonů. Určitá část je obsažena v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, který obsahuje úplnou kodifikaci obecné části přestupkového práva. Jedná se o 33, Přestupky na úseku porušování průmyslových práv a porušování práv o obchodní firmě, kdy přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně vykonával práva, která jsou zákony na ochranu průmyslového vlastnictví vyhrazena majitelům těchto práv; neoprávněně užíval obchodní firmu nebo jakékoliv značení zaměnitelné s obchodní firmou nebo označením příznačným pro jiného podnikatele , odst. 1 zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích 31

32 4 APLIKACE PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V PRAXI 4.1 Postup při zachycení výrobku v tržní síti Činnost České obchodní inspekce spočívá zejména v celoroční kontrole a dozoru porušování některých práv duševního vlastnictví. Kontroly s tímto zaměřením probíhají průběžně, neboť na toto zboží může inspektor narazit při běžné kontrole v podstatě kdekoliv. Stanovený postup je vždy zachován, avšak kontrola v kamenné prodejně je mnohem jednodušší, neboť v těchto případech je možné prokázat zejména prodej těchto výrobků. Provedení kontrolního nákupu, zakoupením výrobku porušujícího některá práva k duševnímu vlastnictví, je základním důkazním prostředkem, neboť inspektor si vyžádá na zakoupené zboží doklad o jeho zakoupení a má tudíž v ruce konkrétní důkaz o prodeji takových výrobků. Prokázání prodeje následně poslouží při uložení pokuty jako důležitý důkazní prostředek. Na prodejním stánku je vydání dokladu o zakoupení výrobku složitější, neboť prodejci se zdráhají doklad vydat s tím, že nabízené zboží je takto bez dokladu levnější, nebo že doklad u sebe prostě nemají. Při internetové objednávce je doklad o zakoupení výrobku sice řádně poskytnut, ale vzhledem k tomu, že nabízené výrobky fyzicky při objednávce nejsou vidět, provede se objednávka tzv. naslepo, namátkovým výběrem. Proto se při kontrolách internetových prodejců provádí následně osobní odběr výrobku v místě jejich podnikání. Zde je možné provést kontrolu dalších výrobků nabízených k prodeji prostřednictvím internetu. Větší množství výrobků porušujících některá práva k duševnímu vlastnictví se však nachází na tržnicích, a to zejména v příhraničních oblastech. Kontroly v těchto oblastech jsou plánovány v součinnosti se spolupracujícími orgány celní správou, cizineckou policií, policií ČR neboť je zde předpoklad většího výskytu tohoto zboží a možného odporu ze strany prodávajících. Větší koncentrace těchto výrobků v příhraničních oblastech, především v sousedství Německa a Rakouska, je viditelná již více než 15 let a je způsobena zejména větší kupní silou zahraničních turistů nakupujících v těchto tržnicích. Před samotným zahájením kontrolní akce se kontrolní orgány přesunou na cílové místo, je dohodnuta součinnost spolupracujících orgánů, jaký bude postup v případě zjištění výskytu padělků, případná rizika kontrolní akce. Rovněž jsou připraveny 32

33 podklady, které jsou potřebné při nalezení výrobků a zboží porušujícího některá práva k duševnímu vlastnictví. Velmi důležité je dodržet zásadu mlčenlivosti z důvodu vyzrazení plánované akce. Jako první vstupují do kontrolovaných prostor inspektoři ČOI, neboť se zde chovají jako běžní spotřebitelé a pokusí se provést kontrolní nákup vytipovaného zboží. Většina padělaného zboží totiž není běžně vystavena a je třeba naznačit prodejcům zájem o koupi takovéhoto zboží. Toto zboží je často uzamčeno v kójích, uschováno pod pultem, nebo jinak maskováno a není vždy snadné ho odhalit. V případě, že se podaří inspektorům provést kontrolní nákup, ponechají si toto zboží u sebe a vyčkají na spolupracující orgán z důvodu ochrany. Poté, po prokázání inspektorů služebními průkazy, nastává již běžná kontrola prodejního stánku. Někdy se však provedení kontrolního nákupu nezdaří, ale i bez tohoto nákupu se dá kontrola úspěšně provést, pakliže dojde k odhalení výrobků porušujících některá práva k duševnímu vlastnictví v prodejních, nebo skladovacích prostorách kontrolovaného prodejního stánku. 4.2 Přijatá opatření Zajištění, případně odnětí výrobků a zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví vyplývá ze zákona o ČOI, a to konkrétně z ustanovení 7b odstavce 1 a 2. Tento úkon se provádí zejména v případech, kdy inspektoři narazí na zboží porušující některá práva duševního vlastnictví. Inspektor je povinen při prokázaném zjištění nabídky, prodeje nebo skladování výrobků nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům, uložit zajištění těchto výrobků nebo zboží. Inspektor ústně oznámí opatření o zajištění výrobků nebo zboží kontrolované osobě nebo osobě zúčastněné při kontrole a neprodleně vyhotoví úřední záznam, ve kterém bude uveden i důvod zajištění, popis zajištěných výrobků nebo zboží a jejich množství. Inspektor předá kopii úředního záznamu kontrolované osobě. Česká obchodní inspekce je oprávněna uskladnit zajištěné výrobky nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům, mimo dosah kontrolované osoby. Kontrolovaná osoba je povinna zajištěné výrobky nebo zboží inspektorovi vydat. Odmítá-li vydání, budou tyto výrobky nebo zboží kontrolované osobě odňaty. O vydání nebo odnětí sepíše inspektor úřední záznam. Náklady na skladování hradí kontrolovaná osoba, u které bylo nabízení, prodej nebo 33

34 skladování takovýchto výrobků nebo zboží zjištěno. Kontrolovaná osoba není povinna uhradit náklady na uskladněné výrobky, jestliže se prokáže, že výrobky nebo zboží zvláštním právním předpisům odpovídají. 37 Pokud jsou padělky zajištěny v kamenné prodejně, není pro ČOI velkým problémem zjistit, komu takovéto konkrétní zboží patří. Větší problém nastává právě při větších akcích na tržnicích. V těchto případech běžně nastává situace, že na stáncích je zanecháno opuštěné zboží, ke kterému se nikdo nehlásí. Prostřednictvím evidence, kterou musí mít dle 24 odst. 9 zákona o ochraně spotřebitele, správce tržnice k dispozici, je možné takovouto osobu dohledat. Zajištěné výrobky jsou následně uloženy do skladu ČOI. Náklady na toto skladování jsou hrazeny kontrolovanou osobou, u které bylo nabízení, prodej nebo skladování padělků zjištěno, a to od doby zabavení zboží, do doby, kdy rozhodnutí o udělení sankce nabude právní moci. Tato částka je rovněž vyfakturována kontrolované osobě. Do částky se započítávají také náklady na poměrnou likvidaci padělaného zboží, a to v případě, že je rozhodnuto o jeho zničení. Kontrolovaná osoba není povinna uhradit náklady na uskladněné výrobky, jestliže se prokáže, že se nejedná o padělky. Následně po uskladnění padělků jsou prováděny posudky zajištěných výrobků, je tedy zjišťováno, zda se jedná o padělky, či nikoliv. V případě, že se nejednalo o padělky, ředitel inspektorátu opatření o zajištění zboží písemně zruší a zajištěné zboží se vrací zpět jeho majiteli. V tomto případě došlo k určitému pochybení ze strany státu, neboť kontrolovaná osoba nemá možnost v tomto přechodném období disponovat se svým majetkem a nemůže tedy uskutečňovat jeho prodej. Navrhoval bych tedy určitou novelu zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, na způsob 8a, kde se ukládá povinnost majiteli práva duševního vlastnictví složit přiměřenou jistotu za účelem úhrady nákladů dozorového orgánu za kontroly provedené na popud majitele práva duševního vlastnictví. Tedy uhradit ušlý zisk majiteli zajištěného zboží, například ve výši průměrného zisku za zajištěné výrobky, za pevně stanovené časové období. Pokud se prokáže, že zajištěné zboží je padělkem, ředitel inspektorátu uloží pokutu a dále rozhodne o propadnutí nebo zabrání padělků. V takovém případě se majitelem zboží stává stát. Takovéto zboží může být na základě rozhodnutí ředitele inspektorátu zničeno nebo poskytnuto pro humanitární účely. 37 7b, odst. 1 a 2 zák. č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci 34

35 Pro humanitární účely mohou být poskytnuty výrobky nebo zboží, které nejsou zdravotně závadné, jsou bezpečné a ze kterých byly přejímající organizací beze zbytku odstraněny a zničeny prvky porušující práva duševního vlastnictví. Každý výrobek nebo zboží musí být neodstranitelnou barvou označen nápisem "humanita" tak, aby nebyla snižována důstojnost fyzických osob, které budou tyto výrobky užívat. 38 Přejímající organizace po převzetí výrobku nebo zboží je povinna a) neprodleně odstranit a zničit prvky porušující práva duševního vlastnictví, b) použít výrobky nebo zboží pouze k humanitárním účelům na území České republiky, c) přijmout opatření k zabránění zneužití výrobků nebo zboží a jejich opětovnému uvedení do obchodního styku. 39 Česká obchodní inspekce kontroluje u přejímající organizace plnění povinností stanovených tímto zákonem a povinností, k nimž se přejímající organizace smluvně zavázala. 40 Přejímající organizace po dobu 3 let od okamžiku poskytnutí výrobků nebo zboží eviduje a archivuje pro účely kontroly, prováděné Českou obchodní inspekcí, doklady o příjmu výrobků nebo zboží a o odstranění a zničení prvků porušujících práva duševního vlastnictví a jak s nimi bylo prokazatelně naloženo. 41 Za nedodržení stanovených závazků může ředitel inspektorátu uložit přejímající organizaci pokutu, a to dle ustanovení 9 odstavce 3 zákona o ČOI až do výše 1 mil. Kč Vzhledem k takto nastaveným parametrům právního předpisu v praxi k využití tohoto ustanovení zákona takřka nedochází, neboť je v praxi velice náročné splnit uložené podmínky, například odstranit původní prvky na výrobku. Fyzické osoby ani nemají zájem takto upravené výrobky, opatřené nápisem humanita, užívat, neboť to podle jejich názoru snižuje jejich důstojnost. Zde by stála jistě za zvážení úprava výše uvedeného právního předpisu, kdy by oprávněná osoba mohla dát souhlas, aby za přesně stanovených podmínek mohlo dojít k poskytnutí tohoto zboží k humanitárním účelům bez dalších úprav. 38 7b, odst. 9 zák. č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci 39 7b, odst. 11 zák. č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci 40 7b, odst. 12 zák. č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci 41 7b, odst. 13 zák. č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci 35

36 Za zjištěná porušení zákazu nabídky, prodeje, nebo i skladování za účelem jejich nabízení či prodeje, výrobků porušujících některá práva duševního vlastnictví, jsou ukládány sankce v rámci správního řízení, a to dle zákona o České obchodní inspekci a o ochraně spotřebitele. Při výměře pokut se přihlíží k závažnosti spáchaného správního deliktu. Zákon o ČOI výši pokuty za porušení některých práv majitelů duševního vlastnictví stanoví v 9 odstavci 1 písmeno d) až do výše 1 mil. Kč, za opakované porušení povinností v průběhu jednoho roku od poslední kontroly až do výše 2 mil. Kč. Zde je konkrétně uvedeno ukládání pokuty za porušení ostatních podmínek stanovených zvláštními právními předpisy pro činnosti uvedené v ustanovení 2 odstavce 1 a 2. Ustanovení 2 odstavce 2 písmena f) opravňuje ČOI ke kontrole, zda nedochází k nekalým obchodním praktikám. Jak již bylo uvedeno, porušování některých práv duševního vlastnictví se řadí mezi nekalé, konkrétně klamavé obchodní praktiky. Porušením zákazu používání nekalých obchodních praktik se dle ustanovení 24 odstavce 1 písmena a) zákona o ochraně spotřebitele dopustí výrobce, dovozce, vývozce, dodavatel, prodávající, nebo jiný podnikatel správního deliktu. Za tento správní delikt lze dle zákona o ochraně spotřebitele, 24 odstavce 10 písmena d) uložit pokutu do výše 5 mil. Kč. V případě, že nebylo možné zjistit, kdo je majitelem zajištěných výrobků, neukládá se pokuta, dochází však k propadnutí výrobků. 36

37 5 DOPORUČENÍ K ROZPOZNÁNÍ VÝROBKU PORUŠUJÍCÍHO PRÁVA K DUŠEVNÍMU VLASTNICTVÍ Obchod s výrobky porušujícími některá práva duševního vlastnictví je i přes značné úsilí všech zainteresovaných kontrolních úřadů obchodem velmi lukrativním a jeho podoba se dále rozvíjí. Rozšířil se do velkého množství výrobních odvětví a dosahuje obratu v řádu stovek milionů Kč ročně. 42 V dnešní době se neobjevují pouze padělky takzvaných luxusních značek výrobků, ale i značek zcela běžných, u kterých spotřebitel neočekává jejich padělání vzhledem k jejich nízké prodejní ceně, jako například karetní hry opatřené označením Pokémon, nebo tužkové baterie s označením Bateria ULTRA prima. 5.1 Postup ČOI při ochraně výrobku Tato kapitola je věnována rozboru provedených kontrol Českou obchodní inspekcí se zaměřením na zboží porušující některá práva duševního vlastnictví, a to jak v počtu jednotlivých kontrol, sortimentu zajištěných výrobků a rozlišení do oblastí podle působnosti jednotlivých inspektorátů. V letech 2009 a 2010 byly provedeny kontroly s uvedeným zaměřením, s následujícím zjištěním: 43 Rok Počet kontrol Počet kontrol se zjištěnými závadami Tab. 1 provedené kontroly Počet kontrol se zjištěnými padělky Počet kusů zjištěných padělků Hodnota zjištěných padělků v cenách originálů v tis. Kč Např. Výroční zpráva ČOI Dostupné na www: < s. 31 a autor: výskyt plagiátů v roce Výroční zpráva ČOI Dostupné na www: < doc.pdf.>, s

38 Podíl sortimentu zajištěných padělků v % v roce 2010: 44 Tab. 2 podíl sortimentu zajištěných padělků Textil a oděvy Obuv a kožená Hodinky a klenoty Audio-video Ostatní galanterie a PC hry nespecifikováno 62,1 2,4 2,5 15,4 17,6 Tyto informace slouží pouze pro srovnání, blíže bych se chtěl věnovat informacím z roku V období od do bylo provedeno celkem 2144 kontrol, při nichž bylo ověřeno dodržování zákazu nekalých obchodních praktik nabídkou či prodejem zboží nebo služeb porušujících některá práva duševního vlastnictví, jakož i skladování takových výrobků za účelem jejich nabízení nebo prodeje. Tab. 3 - Celková sumarizace počtu provedených kontrol a jejich výsledků Inspektorát počet provedených Kontroly celk em se zjištěním falza procentuální vyjádření cel fal kem za Středočeský a Hl. město Praha ,45 38,54 Jihočeský a Vysočina ,22 14,44 Plzeňský a Karlovarský ,93 38,52 Ústecký a Liberecký ,17 68,21 Královéhradecký a Pardubický ,42 12,36 Jihomoravský a Zlínský ,29 94,02 Moravskoslezský a Olomoucký ,70 30,30 Celkem ,78 39,27 Z celkového počtu provedených kontrol bylo u 842 kontrol zaznamenáno porušení zákazu užívání nekalých obchodních praktik, což v procentuálním vyjádření představuje 39,27%. Celkový počet kontrol, počet zjištění, jakož i procentuální vyjádření ve vztahu k jednotlivým inspektorátům, je znázorněno v tabulce kontroly. Počet provedených kontrol, kontrol se zjištěním a se zjištěnými falzifikáty, včetně srovnání výsledků jednotlivých inspektorátů, je znázorněn v níže uvedeném grafu. 44 Výroční zpráva ČOI Dostupné na www: < doc.pdf.>, s

39 Tab. 4 Srovnání inspektorátů Graf znázorňuje podíl jednotlivých inspektorátů na celkovém počtu zajištěného zboží, které bylo uloženo mimo dosah kontrolované osoby v souladu s ust. 7b zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, v platném znění. Tab. 5 - Podíl jednotlivých inspektorátů na celkovém počtu zajištěného zboží 39

40 V rámci provedených kontrol bylo celkem zajištěno ks výrobků v hodnotě vyčíslené v cenách originálních výrobků ,- Kč. Podíl jednotlivých sortimentních skupin na celkovém objemu zajištěných falzifikátů je demonstrován v níže uvedeném grafu. Tab. 6 - Struktura zajištěných výrobků 40

41 Další graf znázorňuje podíl vybraných ochranných známek v celkovém objemu zajištěného zboží. Ochranné známky, které výčet neobsahuje, se vyskytovaly v nižším počtu výrobků než 200 ks. Tab. 7 - Podíl vybraných ochranných známek BURRBERY S PokémonWizards Ed Hardy ADIDAS BENCH LouisVutton JACK WOLFSKIN PUMA ARMANI Lacoste HELLO KITY BATERIA DOLCE a GABBANA Aviator DIESEL Výše uvedené tabulky a grafy byly vytvořeny s využitím aktuálních dat z interního systému České obchodní inspekce a vlastních zdrojů autora. Oblast kontroly dodržování zákazu nekalých obchodních praktik porušováním některých práv duševního vlastnictví je významnou součástí celkové činnosti České obchodní inspekce. Zaměření postihuje problematické segmenty trhu a trvalé sledování výskytu falzifikátů, umožňuje rovněž odhalit i další porušení obecně platných předpisů při prodeji zboží. Úspěšnost kontrol v roce 2011, při nichž byly nalezeny falzifikáty zboží, či výrobky porušující některá práva duševního vlastnictví, je 39,27 %. Z dat lze dovodit, že z hlediska sledovaného sortimentního členění, dochází k porušování některých práv duševního vlastnictví zejména u textilních výrobků, audio video a PC hry (Pokémon) a ostatního sortimentu (Burberry, Bateria ULTRA prima). V roce 2011 převažoval výskyt uvedeného sortimentu, přičemž se menší měrou podílela 41