Harmonizace rodiny a zaměstnání. Mikrosociální a individuální souvislosti rodičovství

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Harmonizace rodiny a zaměstnání. Mikrosociální a individuální souvislosti rodičovství"

Transkript

1 Harmonizace rodiny a zaměstnání Mikrosociální a individuální souvislosti rodičovství část 1 Anna Šťastná VÚPSV Praha 2005

2 Obsah Úvod 2 1. Rodičovství 6 2. Struktura rodin se závislými dětmi 8 3. Postoje k rodině, dětem a rodičovství Životní dráha a časování životních událostí Šetření reprodukce a rodiny Odchod z domova rodičů a první partnerství Partnerské vztahy Vstup do rodičovské fáze - narození prvního dítěte Narození prvního dítěte a konec společného bydlení s rodiči Ukončení studia a narození prvního dítěte Narození prvního dítěte v souvislosti s nástupem do prvního zaměstnání Další děti v rodině 37 Závěr 40 Poznámky 42 Literatura 43 Příloha 1: Metodická příloha Chí-kvadrát test nezávislosti v kontingenční tabulce Analýza rozptylu (ANOVA) Analýza přežití / analýza biografií 45 Příloha 2: Výzkumy Šetření reprodukce a rodiny (1997) Citované sociologické výzkumy 49 Úvod 2

3 Tato studie je jednou ze čtyř částí výzkumné zprávy projektu Harmonizace rodiny a zaměstnání - současné možnosti a jejich reflexe u mladé rodičovské generace, který zpracovávalo oddělení pro rodinnou politiku VÚPSV v letech Při zpracování projektu jsme se pokusili spojit popis vybraných základních kontextuálních podmínek harmonizace profesního uplatnění a rodinného (soukromého) života s analýzou reálných forem slaďování těchto sfér, tj. toho, jaké možnosti mají ženy a muži ve volbě strategií pro zvládání pracovních a rodinných rolí a jak jsou jim zde nápomocny např. relevantní subjekty či opatření sociální a rodinné politiky. První dvě části výzkumné zprávy jsou založeny na sekundární analýze dat výběrových šetření k dané tematice z posledního období a na analýze statistických dat z oblasti demografie, zaměstnanosti, životní úrovně atd. Části třetí a čtvrtá jsou zpracovány na základě empirických výzkumů, v prvém případě výběrového šetření mezi matkami a otci malých dětí, v druhém případě kvalitativního šetření mezi otci na rodičovské dovolené a jejich partnerkami. Obtížnost harmonizace pracovní sféry a domácích povinností je spolu a rostoucí diferenciací životních strategií jedním z významných faktorů ovlivňujících nízkou úroveň porodnosti a odkládání založení rodiny do vyššího věku. Předkládaná studie je zaměřena na zkoumání individuálních souvislostí rodičovství. K těm patří například délka studia, odchod od rodičů a začátek samostatného bydlení či vstup na trh práce. V mikro pohledu je zdůrazněn analytický přístup z hlediska jednotlivých generací, které se od sebe odlišují průběhem jednotlivých životních etap a časováním vybraných životních událostí. Při studiu otázky souvislostí rodičovství jsou tedy primárně sledovány generační odlišnosti, k nim se však vždy přidávají další faktory, které při rozhodování o sledu a časování podstatných životních kroků sehrávají důležitou roli - mezi jednu z nejpodstatnějších proměnných v tomto ohledu patří délka studia a nejvyšší dokončené vzdělání. Pouze malé procento manželských párů zůstává dobrovolně bezdětných a rodičovství lze tedy považovat za jisté vyústění manželství. V postindustriální společnosti však můžeme oproti minulosti sledovat řadu nových trendů v rodinném chování. Objevuje se tendence odkládat sňatky a rození dětí na pozdější dobu a také tendence zakládat ve větší míře rodinu neformálně, bez uzavření sňatku. Stoupá tak počet nesezdaných soužití, která se ale vyznačují menší stabilitou. Dále můžeme pozorovat zvyšování úrovně rozvodovosti a zároveň snižující se ochotu po rozvodu opět vstupovat do manželství a mít další děti. Dalším významným trendem je tendence omezovat počet dětí v rodině, případně nemít děti vůbec. Prodlužuje se také doba, po kterou dospělé děti žijí v jedné domácnosti s rodiči. Vznik instituce manželství je historicky vysvětlován potřebou upravit vztahy muže, ženy a jejich dětí ve smyslu stanovení mocenských pozic, uchování majetku a také potřebou ochrany vůči slabším a zranitelnějším členům rodiny. Ve společnosti přetrvával velmi dlouhou dobu model tradiční rodiny a v jeho rámci také tradiční pojetí manželského svazku. V posledních několika desetiletích se však začaly v daleko větší míře uplatňovat alternativní formy rodinných soužití a děti se tak rodí i do svazků, které nejsou právně zakotveny [Hoffman-Nowotny, Fux, 1998]. Zároveň je však nutné zdůraznit, že tyto formy partnerských vztahů nejsou, na rozdíl od názorů převažujících v minulosti, vnímány ze společenského hlediska jakožto podřadné. Nesezdaná soužití bývají naopak v některých společnostech nebo alespoň v určitých sociálních skupinách preferována před formálně uzavřeným manželstvím [Riche, 1988]. Vlivem posunu sňatečnosti do vyššího věku dochází také k odkladu narození dětí a zároveň ke zvýšení průměrného věku matek při narození dítěte. Věk matek při narození prvního dítěte má vliv na celkový počet dětí, které se ženám narodí v průběhu jejich reprodukčního období. Beets (1996) pro různé evropské kohorty narozených prokázal, že čím vyšší je věk matky při narození prvního dítěte, tím vyšší je v těchto kohortách také konečný 3

4 podíl bezdětných žen. Dále je známo, že spolu s rostoucím věkem matek při narození prvního dítěte klesá podíl žen, které mají dvě a více dětí, neboť těmto ženám pak zbývá již méně let do konce jejich reprodukčního období a tedy méně let na to, aby se jim další dítě (děti) narodilo. V západních zemích se změny plodnosti shodují se základními změnami vzorců manželského chování. Od 70. let vstupuje do manželství méně lidí a sňatky jsou uzavírány ve vyšším věku. Tyto trendy jsou nejvíce patrné v zemích severní Evropy, kde jsou míry sňatečnosti nejnižší a naopak nejvyšších hodnot dosahuje věk při vstupu do manželství a mimomanželská plodnost. V porovnání s ostatními zeměmi jsou zde také více rozšířena nesezdaná soužití [Jensen, 1998]. Ve východoevropských zemích byla míra sňatečnosti tradičně vyšší a věk při vstupu do prvního manželství se pohyboval na nízké úrovni. Spolu se změnou politické, ekonomické a sociální situace po roce 1989 dochází však i v těchto zemích k obdobným změnám v rodinném chování, které bylo možno pozorovat v západní Evropě již v 70. letech [Kučera a kol., 2000]. V průběhu 90. let dochází v České republice k postupnému sbližování charakteru reprodukčního chování se západoevropskými zeměmi. Důsledkem toho je odkládání sňatků na pozdější dobu, a tedy do vyššího věku, od roku 1991 dochází k výraznému poklesu počtu uzavíraných sňatků (pokles z téměř sňatků v roce 1991 se stabilizoval a ve druhé polovině 90. let oscilovaly počty uzavřených manželství okolo hodnoty sňatků, v posledních třech letech pak došlo k dalšímu poklesu a v roce 2004 bylo uzavřeno necelých sňatků). Vzhledem k tomu, že se v České republice udržuje tradiční model rození dětí v manželství (stále se 70 % dětí rodí v manželství), má tento pokles intenzity sňatečnosti nepochybně vliv i na prudký pokles počtu narozených dětí, který začal v roce 1992 a k jehož zpomalení došlo až po roce Poté se plodnost v České republice ustálila na trvale velmi nízké úrovni, pro níž bývá v zahraniční literatuře používán termín lowest-low fertility - extrémně nízká plodnost (její hranice je definována úhrnnou plodností nižší než 1,3 dítěte na jednu ženu). Záměrem této zprávy je v mikrosociálním kontextu rodičovství zdůraznit generační odlišnosti v průběhu jednotlivých životních etap a v časování vybraných životních událostí u českých žen. Takto definované studium je náročné na datovou základnu, využita byla data ze dvou výzkumů - "Biografického výzkumu mladé generace 2002" (VÚPSV) a především z mezinárodního výzkumu "Šetření reprodukce a rodiny" (v České republice uskutečněn v roce 1997). První kapitola je věnována otázce přechodu k rodičovství a hodnotám, které dítě svým rodičům poskytuje, tak, jak jsou obě tato témata pojednána v pracích sociologů a psychologů. Druhá kapitola podrobněji popisuje změny, ke kterým v reprodukčním chování v České republice došlo především v průběhu 90. let 20. století. Třetí kapitola se věnuje postojům k dětem a rodině, neboť v souvislosti s pozorovanou nízkou úrovní sňatečnosti a porodnosti je často poukazováno na změny hodnotových orientací a životních cílů mezi mladými lidmi. Čtvrtá kapitola stručně popisuje koncepci životní dráhy jakožto přístup ke zkoumání sociálních aspektů lidského života. Z této teoretické koncepce pak vychází také studium časování vybraných životních událostí, jež tvoří hlavní část předkládané studie. Pátá kapitola tak představuje nejrozsáhlejší část studie a snaží se na základě dat "Šetření reprodukce a rodiny" postihnout časování významných životních událostí u českých žen narozených mezi roky 1952 a Tato data umožňují studovat události, které vstupu do rodičovské fáze předcházejí a mohou jej významně ovlivnit. V páté kapitole je proto postupně studován odchod z domova rodičů a začátek prvního partnerského soužití, partnerské vztahy, jejich formy a průběh a vstup do rodičovské fáze. Narození prvního dítěte je sledováno především v závislosti na věku ženy, pozornost je však věnována také časování porodu 4

5 vzhledem k době odchodu od rodičů, k ukončení studia a v souvislosti se začátkem ekonomicky aktivního života, tj. s nástupem do prvního zaměstnání. V závěru je pozornost věnována také dalším dětem v rodině. Nedílnou součástí analýz je zkoumání faktorů, které sehrávají při rozhodování o sledu a časování životních kroků důležitou roli. Soustředíme se přitom především na zkoumání generačních odlišností a rozdílů podle dosaženého vzdělání. Spolu s rostoucím vzděláním žen totiž nabývá na důležitosti otázka jak sladit profesní kariéru a péči o domácnost a děti. Vysokoškolačky častěji než ženy s nižším vzděláním v šetřeních uvádějí, že důležitým důvodem nízkého počtu dětí u mladších žen je rostoucí přání mužů i žen pokud jde o nezávislost a kariérní postup. Ženy s vyšším vzděláním také kladou větší důraz na seberealizaci v zaměstnání a naopak méně zdůrazňují roli ženymatky oproti roli ženy-zaměstnankyně. Jelikož vzdělanostní úroveň patří k důležitým faktorům ekonomické aktivity žen, je v dnešní době charakter plodnosti a počet dětí v rodině závislý mimo jiné i na možnostech pracujících rodičů dostát povinnostem vyplývajícím z jejich profese a zároveň mít dostatek času na rodinu. 5

6 1. Rodičovství Přechod k rodičovství je pravděpodobně nejvýznamnějším přechodem uskutečňovaným v rámci rodinného cyklu a jeho jedinečnost shrnuje Alice Rossiová do čtyř základních aspektů [podle Možný, 1999]. Především je přechod k rodičovství pod silným kulturním tlakem, neboť sociální status ženy je historicky úzce spojen s mateřstvím. V České republice byl podíl bezdětných žen relativně vysoký ve starších generacích (mezi lety 1910 a 1920 se pohyboval okolo 15 %, ve dvacátých letech pak okolo 10 %) a postupem času se snižoval až k hodnotám 6-7 % pro ženy narozené v 50. letech. Ve starších generacích bylo sice více bezdětných žen, ale zároveň v nich ostatní ženy rodily více dětí vyššího pořadí (v generaci 1919 bylo 12 % žen bezdětných, průměrný počet dětí připadající na jednu ženu s dětmi však byl 2,53) [Rychtaříková, 2004: 88-89]. Charakteristickým znakem změn plodnosti českých žen bylo směřování k nižší bezdětnosti a výraznější koncentraci na dvoudětný model rodiny. Dále se nemusí jednat pouze o předem plánovaný přechod k rodičovství, dochází k němu také mimovolně a dítě může být počato neplánovaně. V České republice byla dlouhodobě více než polovina nevěst při sňatku těhotná, po celá 80. léta a v první polovině let devadesátých se podíl živě narozených dětí do 8 měsíců po sňatku ze všech živě narozených dětí prvního pořadí v manželství pohyboval okolo 55 %, ve druhé polovině 90. let pak postupně klesal až na úroveň 33 % v roce 2003 při současném nárůstu prvních dětí narozených mimo manželství. Celkový podíl živě narozených dětí mimo manželství v roce 2004 byl 30,6 % (oproti 9,8 % v roce 1991 a 5,9 % v roce 1981) a ze 77,0 % se jednalo o děti narozené svobodným ženám. Pozorujeme tedy změnu tradičního vzorce rodinného chování, neboť v socialismu přestala platit posloupnost: 1. ekonomická samostatnost (alespoň u ženicha), 2. samostatné bydlení (byt či dům, do kterého mladý pár po sňatku odejde), 3. zasnoubení, 4. sňatek a 5. první dítě. Místo, aby se dostupnost bydlení stala jednou z podmínek sňatku a následného založení rodiny, založení rodiny bylo předpokladem získání bytu. Do konce 60. let byla bytová výstavba na nízké úrovni a nedostatek bytů postihoval především mladá manželství. Úroveň bydlení a rozsah nedostatku bytů prokázaly plně výsledky Sčítání lidu, domů a bytů Ani zvýšení bytové výstavby v průběhu 70. let nestačilo k uspokojení potřeb obyvatel, v roce 1980 v České republice chybělo podle výpočtů 154 tisíc bytů, v době sčítání 1991 ještě okolo 110 až 120 tisíc bytů [Kučera, 1994: 66]. Vlastní byt získala většina mladých manželství později, často až po narození posledního plánovaného dítěte, a byla tak nucena ke společnému bydlení v bytě rodičů. Přechod k rodičovství je přechodem neodvolatelným, na rozdíl od řady voleb, které člověk dennodenně činí, není v tomto případě oprava jednou učiněného rozhodnutí možná a toto rozhodnutí nelze vzít zpět, biologickým rodičem člověk zůstává. Zároveň je to také přechod zlomový, těhotenství připraví ženu na mateřství fyziologicky, ne však sociálně. Dříve byli oba partneři, především pak žena, připravováni na vlastní rodičovství a získávali zkušenosti tím, že žili ve velkých rodinách a viděli, jak se rodili a jaké nároky kladli na okolí jejich sourozenci, o které se navíc často sami museli starat. V generacích pocházejících z jedno či dvoudětných rodin (ve kterých ještě časový interval mezi prvním a druhým dítětem byl poměrně krátký) většinou mladí rodiče tuto zkušenost nemají. Svým narozením vstupuje dítě do určitého společenského prostředí, ve kterém je ovlivňováno sítí rodinných, příbuzenských i ostatních sociálních vazeb. V posledních několika desetiletích tedy pozorujeme řadu uvedených změn, které se udály ve struktuře rodiny a které měly vliv i na vznik různých forem rodičovství jako takového v rámci domácnosti. V souvislosti s tím je tedy nutné rozlišovat různorodé rodinné konstelace, do kterých se děti rodí a ve kterých v průběhu svého života žijí. Také toto prostředí podléhá 6

7 v průběhu času jistým změnám a dítě tak může projít několika různými formami rodinného soužití. Americký sociolog Alvin Toffler (1980) hovoří ve své koncepci třetí vlny, která představuje nový typ civilizace charakteristický především bouřlivým rozvojem nových technologií (hlavně technologií informačních), o tom, že rodiny třetí vlny již nejsou zakládány kvůli dětem, ale jsou to rodiny, v nichž jsou na prvním místě individualistické zájmy dospělých. Tento typ rodiny je tak méně stabilní oproti rodinám druhé vlny, která je charakteristická pro civilizaci měst a továren. Přesto ani v této společnosti, hédonisticky zaměřené a preferující spíše individuální zájmy, není bezdětnost příliš rozšířeným jevem. Dítě v pojetí dospělých disponuje hodnotami, které se sice odlišují od hodnot preferovaných v minulosti, ale hrají jistě neméně důležitou roli - jedná se totiž o hodnoty psychické. Psychologové zabývající se motivací lidského jednání, se ve výzkumech věnovali mimo jiné otázce motivace k plození dětí. Hoffman a Hoffmanová (1973) sestavili na základě analýzy psychologických výzkumů sadu devíti základních hodnot, které dítě poskytuje svým rodičům [podle Rabušic, 2000: 287]: 1. Narození dítěte poskytuje mladým lidem status dospělosti a dává jim sociální identitu; 2. Dítě umožňuje rodičům expanzi za hranice vlastního života, dává pocit reprodukce sebe sama, pocit jisté nesmrtelnosti ; 3. Dítě dává člověku pocit morálnosti - rodič se vzdává vlastních zájmů pro blaho nové osoby; 4. Dítě přináší pocit přidružení, vytváří pro člověka nesmírně důležité vazby primární skupiny; 5. Dítě je zdrojem stimulace, novosti v životě, zábavy; 6. Dítě je zdrojem pocitu kreativity, pocitu naplnění, pocitu kompetence; 7. Dítě přináší rodičům (hlavně matkám) zdroj moci a současně i pocit kontroly nad někým jiným; 8. Dítě umožňuje rodičům srovnávat se a soutěžit jeho prostřednictvím s jinými, čímž může přinášet prestiž; 9. Dítě je ekonomicky užitečné. Psychická hodnota dětí má ovšem svůj přesah a zasahuje také do sociální oblasti, neboť děti výrazně přispívají k tvorbě nových sociálních vazeb. Hodnotové orientace, jejich změnu a časový vývoj nám umožňují sledovat kvantitativní data získaná z šetření populačního klimatu či z jiných tematicky zaměřených výzkumů. Ty potvrzují vysokou pozici, kterou dítě mělo a kterou si i nadále udržuje v hodnotovém systému českých mužů a žen. 7

8 2. Struktura rodin se závislými dětmi V celém poválečném vývoji na území České republiky představovaly děti narozené mimo manželství 4-6 % ze všech živě narozených dětí. Ke změně této situace došlo až v průběhu 80. let, kdy se tento relativně stálý podíl začal mírně zvyšovat. Nejvýraznější změny však nastaly až po roce 1989, neboť jedním z důsledků výrazné změny politické, ekonomické i sociální situace byla také změna reprodukčního chování obyvatelstva. Ta se odrazila v nárůstu podílu dětí narozených mimo manželství, který z původních necelých 10 % v roce 1991 dosáhl v roce 2004 již úrovně přes 30 %. Nárůst můžeme sledovat také na absolutních počtech dětí narozených mimo manželství, neboť zatímco v roce 1960 se mimo manželství narodilo dětí z celkového počtu živě narozených, v roce 2004 to bylo již dětí z živě narozených. O b r á z e k 1 Počet dětí narozených v manželství a mimo manželství, podíl dětí narozených mimo manželství, , ČR % počty narozených narození mimo manželství narození v manželství % narozených mimo manželství 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% podíl narozených mimo manžesltví Zdroj: ČSÚ Nárůst podílu mimomanželské plodnosti na plodnosti celkové v České republice nemůžeme připisovat pouze uvolňujícímu se reprodukčnímu chování mladé generace, zvyšující se toleranci vůči novým typům neformálních svazků, s tím související větší toleranci vůči svobodným matkám a zvyšujícímu se absolutnímu počtu dětí narozených mimo manželství. Velký vliv zde totiž měl také prudký pokles úrovně manželské plodnosti, a to především v druhé polovině 90. let. Zatímco i nadále pokračoval pokles manželské plodnosti, růst plodnosti nevdaných žen se oproti začátku 90. let téměř zastavil. V této situaci tedy neustále roste podíl živě narozených dětí mimo manželství z celkového počtu živě narozených dětí. Situace dětí se odlišuje nejen v závislosti na typu rodinného uspořádání, do kterého se narodí, ale také v závislosti na změnách, kterými rodina v průběhu času prochází. Ne všechny děti narozené v manželství prožijí v úplné rodině celé dětství, naopak matky dětí narozených mimo manželství mohou později uzavřít sňatek. Setkáváme se také s různými typy rodin, ve kterých děti žijí. Věnujme proto pozornost struktuře rodin s dětmi, a to jak typu rodiny, tak otázce velikosti rodiny, počtu sourozenců a případně dalších osob, které žijí ve společné domácnosti. 8

9 Z hlediska struktury domácností můžeme čerpat data ze sčítání lidu, domů a bytů a také z šetření týkajících se struktury rodiny. Při sčítání v roce 2001 bylo zjištěno cenzových domácností [pozn. 1], v nichž žilo obyvatel. Z toho v úplných rodinách celkem žilo 71 % obyvatel a v úplných rodinách se závislými dětmi 41 % obyvatel. Oproti tomu v neúplných rodinách žilo 14 % obyvatel. Zaměříme-li se na zastoupení domácností z hlediska přítomnosti dětí, pak od roku 1961 pozorujeme trvalý nárůst neúplných rodin s dětmi a oproti tomu pokles podílu úplných rodin s dětmi (Tabulka 1). Spolu s tím docházelo také k poklesu průměrné velikosti cenzové domácnosti, přičemž největší pokles nastal u úplných rodin. Těch bylo v roce 2001 v České republice zjištěno , což představovalo 54,6 % všech cenzových domácností (úplné rodiny s dětmi tvořily 25,5 %). Hlavním znakem změn ve strukturách cenzových domácností mezi posledními dvěma sčítáními je snížení počtu (o 7,1 %) i podílu úplných rodin (o 7,4 procentních bodů z 62 % v roce 1991 na 54,6 % v roce 2001). Tento pokles je následkem poklesu počtu úplných rodin se závislými dětmi. Projevil se zde pokles úrovně sňatečnosti zaznamenaný v průběhu 90. let a také nedostatečná kompenzace ubývajících sňatků nesezdanými soužitími. Naopak se zvýšil počet (o 32,7 %) i podíl neúplných rodin z celkového počtu cenzových domácností z 10,7 % v roce 1991 na 13,5 % v roce Podíly neúplných rodin se zvyšují hlavně v důsledku rozvodovosti a také rostoucího podílu dětí narozených mimo manželství. T a b u l k a 1 Struktura domácností - ze sčítání 1961, 1970, 1980, 1991 a 2001, ČR (v %) úplná rodina se závislými dětmi* 43,7 40,1 38,1 34,5 25,5 úplná rodina bez závislých dětí* 31,1 30,9 27,9 27,6 29,1 neúplná rodina se závislými dětmi* 3,6 4,5 5,3 6,3 8,0 neúplná rodina bez závislých dětí* 4,2 4,3 3,1 4,5 5,5 vícečlenné nerodinné domácnosti 1,4 1,1 1,4 0,4 2,0 domácnosti jednotlivců 16,0 19,1 24,2 26,9 29,9 celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 * závislé dítě: sčítání 1961 dítě do 14 let, sčítání 1970 dítě do 15 let, sčítání 1980, 1991 a 2001 dítě ekonomicky neaktivní mladší 26 let (v roce 1980 však některé údaje publikovány za domácnosti s dětmi mladšími 15 let) Zdroj: ČSÚ Spolu s trendem zmenšování rodiny klesá průměrný počet osob v cenzových domácnostech - v roce 1961 měla jedna cenzová domácnost v průměru 2,95 členů, při posledním sčítání již pouze 2,38 členů [Bartoňová, 2005]. Snižuje se také počet závislých dětí v rodině, respektive v úplných rodinách. V roce 1961 bylo v úplných rodinách s dětmi v průměru 1,82 dítěte, ještě v roce 1980 to bylo 1,80, poté došlo k poklesu až na 1,67 dětí v roce Tento pokles byl důsledkem především snižujícího se podílu narozených druhých a dalších dětí a rostoucího podílu párů bez dětí. V celém poválečném období se snižoval podíl dětí narozených ve vyšších pořadích a zároveň rostl podíl dětí narozených především v prvních dvou pořadích. Z tohoto vývoje vyplývá, že ubývá dětí v rodině a tím se také snižuje počet sourozenců, které děti mají. Vzhledem k převládajícímu modelu dvoudětné rodiny má většina dětí zpravidla jednoho sourozence. Bez sourozence vyrůstají obvykle děti, jejichž rodiče se brzy po sňatku rozvedli, děti, jejichž rodiče uzavírali sňatek ve vyšším věku nebo děti vysokoškolsky vzdělaných matek, které mají dlouhodobě nižší počet dětí - v roce 1991 měly prvně vdané ženy ve věku let po letech manželství v průměru 2,02 dětí, ženy s vysokoškolským vzděláním pouze 1,94 dětí [Fialová, 1996]. 9

10 Data z výsledků sčítání však nikdy nezachycují všechny děti vyrůstající v příslušné rodině, ale pouze děti, které tam v dané chvíli byly zachyceny a které byly zároveň závislé na rodičích, nebo děti do 15 let věku. Proto jsou tato data v průměru nižší, než jaký je počet dětí skutečně vychovaných v rodinách. Nelze ani odhadnout, kolik z dětí sečtených jako jedináčci má sourozence staršího 15 let a již nezávislého a kolik dětí je vychováváno jako skutečně jediné dítě v rodině. T a b u l k a 2 Děti v rodinách - ze sčítání 1961, 1970, 1980, 1991 a 2001, ČR (v %) počet závislých dětí* celkem úplné rodiny ,2 37,5 12,5 5, ,6 39,6 9,9 2, ,9 49,2 11,7 2, ,5 48,1 9,8 1, ,4 47,4 7,7 1,5 100 neúplné rodiny ,8 22,9 6,6 2, ,9 22,8 4,8 1, ,5 28,3 5,1 1, ,3 28,9 4,9 0, ,6 29,8 4,6 1,0 100 * závislé dítě: sčítání 1961 dítě do 14 let, sčítání 1970 dítě do 15 let, sčítání 1980, 1991 a 2001 dítě ekonomicky neaktivní mladší 26 let (v roce 1980 však některé údaje publikovány za domácnosti s dětmi mladšími 15 let) Zdroj: ČSÚ V důsledku rozvodovosti a následné opětovné sňatečnosti rozvedených osob, které mají děti z předchozího manželství a s novým partnerem zakládají znovu rodinu, vznikají složitější vazby v rámci domácnosti. Vyvstávají tím otázky, kolik žije v rodinách nevlastních sourozenců, kolik dětí žije s nevlastním otcem či matkou. Manželství, která byla do 90. let povětšinou uzavírána v nízkém věku, jejich nízká stabilita a také vysoká sňatečnost rozvedených vedly k tomu, že ve druhých manželstvích žili často nevlastní sourozenci. Těch bylo v nových rodinách jejich rodičů tím více, čím kratší dobu první manželství trvala a v čím nižším věku byla uzavírána. V dětské populaci žilo na počátku 90. let v úplných rodinách okolo 10 % dětí, které měly alespoň jednoho nevlastního sourozence [Fialová, Horská, Kučera, 1995: 32]. Vyšší podíl jich žil v kratší dobu trvajících rodinách. Novější statistické údaje ze sčítání 2001 bohužel nemáme, neboť potřebná data o plodnosti žen nemohla být zveřejněna z důvodu zákazu třídit ženy podle počtu dětí narozených v nynějším (nebo posledním) manželství. T a b u l k a 3 Podíly nevlastních sourozenců v úplných rodinách (v % z úhrnu dětí) v ČR sčítání délka trvání manželství (druhý sňatek do 35 let věku matky) 0-4 let 5-9 let let ,7 5,0 4, ,8 7,4 4, ,0 9,8 7,6 Zdroj: Fialová, L., Horská, P., Kučera, M., 1995: 63. Současné a perspektivní proměny rodiny, manželství a rodičovství, 1995, s.63 10

11 Z výše uvedeného vyplývá sílící prosazování individuálních zájmů nad zájmy rodinnými. Demografy byly tyto tendence poprvé zaznamenány ve 30. letech 20. století, poté však byly oslabeny druhou světovou válkou. Opět se projevily v 60. letech a v 70. letech došlo k jejich prudké akceleraci. V té době dochází v západní Evropě k nevídanému poklesu sňatečnosti a porodnosti, ke zmenšování rodin a také stále více dětí nežije spolu se svým biologickým otcem. Existují pokusy o formulaci vysvětlujících hypotéz, ve kterých se jako hlavní příčiny objevují pokračující emancipační hnutí žen, větší ekonomická a společenská aktivita žen a také dostupnost interrupcí [Matoušek, 1997: 30]. Často se hovoří také o nové stupnici hodnot, kdy má dvojice přednost před rodinou a sexuální pouto před poutem rodové pospolitosti. 11

12 3. Postoje k rodině, dětem a rodičovství V souvislosti s nízkou úrovní sňatečnosti a porodnosti, kterou pozorujeme v České republice od 90. let 20. století, se často poukazuje na změny životních cílů, postojů a hodnotových orientací mladých lidí, kterými je propad v počtech sňatků i narozených dětí z části vysvětlován. Sociologické výzkumy uskutečněné v 90. letech, které měly jako zvláštní předmět zájmu právě obecné problémy postavení manželství a rodiny, však tyto hypotézy spíše zpochybňují. Z celkových výsledků šetření populačního klimatu Mladá generace 1997 zaměřeného na výzkum hodnotových orientací mladých (dokončený věk let) svobodných lidí v České republice je zřejmé, že pro mladé lidi bylo sice velice důležité mít zajímavou a užitečnou práci, ale rodina a děti patřily jednoznačně pro většinu z nich mezi jedny z nejvyšších životních priorit. Mladí lidé považovali děti za přirozenou součást svého života a model dvoudětné rodiny zůstával stále zachován jako ideál. Naopak se nepotvrdil předpoklad o zvyšování chtěné a plánované bezdětnosti mezi mladými páry [pozn. 2]. V datech se ukázala jistá diferenciace mezi ženami a muži. Ženy sice výše hodnotily význam dětí pro svůj život, obecně si však přály mít méně dětí než muži. Hlavní rozdíl panoval v názorech na to, zda je ideální mít jedno nebo dvě děti, neboť tři a více dětí si přál zhruba stejný podíl žen jako mužů. Ženami uváděný ideální počet dětí souvisel s výší jejich vzdělání, protože vzdělanější ženy obvykle považovaly za ideální mít dětí méně. Vysokoškolačky byly také jedinou skupinou, u které byl ideální počet dětí nižší než dvě [Hamplová, 2000, Fialová a kol., 2000]. Na ideální počet dětí má vliv také to, jakou formu partnerského vztahu jedinec preferuje. Dvoudětný model sice převažoval ve všech skupinách, obecně však můžeme říci, že čím tradičněji se lidé chovají v partnerských vztazích, tím vyšší počet dětí pokládají za ideální. V průměru nejnižší ideální počet dětí uváděli lidé, kteří jako způsob partnerského vztahu preferovali celoživotní nesezdané soužití. Zde může hrát svou roli i fakt, že nesezdaná soužití se vyznačují nižší stabilitou vztahu. Naopak nejvíce dětí si přáli ti respondenti, kteří chtěli vstoupit do manželství přímo bez předchozího neformálního soužití na zkoušku. Hodnotové orientace a postoje související s rodinou, a to nejen u mladých respondentů, byly jako součást "Šetření reprodukce a rodiny" (Fertility and Family Survey, ČR 1997, dále pod zkratkou FFS) zjišťovány také u skupiny žen ve věkovém rozpětí 15 až 49 let. Protože na tomto souboru budou v další části práce zkoumány otázky časování vybraných životních událostí spojených a utvářením partnerského soužití a rodiny, pokusíme se nejprve postihnout názory, které v souvislosti se svojí životní situací (věkem, dosaženým vzděláním apod.) ženy zastávaly. V postojích a hodnotách spojených s rodinou a dětmi se ukázalo, že rodina a rodinný život u respondentek stále patřil mezi vysoce ceněné hodnoty a manželství si zachovávalo svoji společenskou důležitost. Pouze 9,4 % respondentek souhlasilo s názorem, že manželství je zastaralá instituce, naopak 84,5 % žen bylo proti. Souhlas s tímto výrokem byl častější v nižších věkových skupinách a u žen se základním či středoškolským vzděláním bez maturity. Podobně se většina žen (87,6 %), a to bez ohledu na výši dosaženého vzdělání, vyslovila pro to, aby se v budoucnosti kladl větší důraz na rodinný život. Souhlas byl diferencován pouze v závislosti na věku a spolu se zvyšujícím se věkem rostl. Pro 67,6 % žen je nejdůležitější věcí v životě mít úspěšné manželství nebo partnerství a pouze 12,4 % žen, hlavně žen mladších, by pro postup v zaměstnání obětovalo vše, co by k tomu bylo třeba. Naopak 55,8 % žen uvedlo, že usiluje o vybudování dobrého vztahu s partnerem i za cenu omezení příležitostí naplnit své jiné osobní cíle. S tímto výrokem méně často souhlasily ženy a dívky mladší 25 let, které na rozdíl od starších respondentek ještě neuměly zaujmout stanovisko a častěji volily variantu nevím. 12

13 Také v tomto výzkumu se potvrdilo, že rodičovství a děti jsou v naší společnosti jednou ze základních hodnot. 81,1 % žen souhlasilo s názorem, že manželský pár by měl mít alespoň jedno dítě, z toho 35,6 % s tím souhlasilo silně. Souhlasný postoj byl častěji zaznamenán u žen se základním vzděláním a střední školou bez maturity a také v případě žen starších 35 let. Nesouhlasily naopak spíše ženy s maturitou a vysokoškolsky vzdělané a ženy mladší 25 let. Dále 54,3 % žen uvedlo, že člověk musí mít alespoň jedno dítě, aby došel svého naplnění a 47,0 % nevěří, že člověk může být šťastný bez dětí. Životní štěstí a naplnění spojují s dětmi v rodině častěji ženy starší a ženy s nižším dokončeným vzděláním. Souvislost měl pochopitelně také celkový počet dětí, které žena měla (včetně dětí nevlastních, adoptovaných a v pěstounské péči). Spolu se vzrůstajícím počtem dětí ženy silněji souhlasily s názorem, že člověk nemůže být opravdu šťastný, pokud nemá děti, a také s tím, že nejšťastnější vztah, který může člověk mít, je vztah s vlastním dítětem. S posledně zmiňovaným výrokem souhlasilo celkem 76,5 % dotázaných žen. V otázce rodičovské odpovědnosti za děti se nejvíce dotázaných (62,0 %) přiklonilo k názoru, že povinností rodičů je udělat pro své děti vše, co mohou, a to i na úkor svého pohodlí. Tvrzení, že rodiče mají vlastní život a nemělo by se od nich žádat, aby obětovali vlastní pohodlí svým dětem, nejlépe vystihovalo názor 16,1 % žen. Žádné z těchto dvou tvrzení nezvolilo 17,3 %, a to především žen s vysokoškolským vzděláním a žen vyšších věkových kategorií. O b r á z e k 2 Souhlas s výroky podle počtu dětí, ženy let, ČR, 1997 procenta ,0 84,9 90,8 93,1 88,4 84,8 79,5 81,1 74,0 78,4 82,1 72,5 65,5 57,1 55,3 60,1 41,4 48,7 38,9 46,1 0 dětí 1 dítě 2 děti 3 a více dětí Věřím, že nejšťastnější vztah, který člověk může mít, je vztah s vlastním dítětem Manželský pár by měl mít alespoň jedno dítě Žena/muž musí mít alespoň jedno dítě, aby došli svého naplnění Nevěřím, že člověk může být šťastný bez dětí Bylo by dobré, kdyby se v budoucnosti kladl větší důraz na rodinný život Zdroj: FFS 13

14 O b r á z e k 3 Souhlas s výroky podle dosaženého vzdělání, ženy let,čr, 1997 procenta ,2 78,6 49,8 86,8 88,1 90,6 78,4 59,1 76,0 50,2 45,9 ZŠ, SŠ bez maturity SŠ s maturitou, VOŠ VŠ Věřím, že nejšťastnější vztah, který člověk může mít, je vztah s vlastním dítětem Manželský pár by měl mít alespoň jedno dítě Žena/muž musí mít alespoň jedno dítě, aby došli svého naplnění Nevěřím, že člověk může být šťastný bez dětí Bylo by dobré, kdyby se v budoucnosti kladl větší důraz na rodinný život 72,4 65,4 41,7 31,5 Zdroj: FFS Výzkum Rodina 2001 (VÚPSV 2001) mapoval mimo jiné postavení rodiny v hodnotových orientacích mladých lidí (věková skupina respondentů let). Ve srovnání s jinými oblastmi života považovali jak muži, tak i ženy za nejdůležitější mít spolehlivého partnera/partnerku a žít ve spokojeném manželství. Muži si na rozdíl od žen dále nejvíce přáli mít úspěch v zaměstnání a být materiálně zajištěni, u žen byla před úspěch v zaměstnání kladena možnost mít a vychovávat děti. Osobní zájmy a koníčky se umístily mezi středně důležitými věcmi v životě. Vyšší hodnota byla manželství přikládána osobami vyučenými a respondenty s maturitou nebo vysokoškolským vzděláním, respondenti se základním vzděláním většinou stále studovali a jejich názory byly do značné míry ovlivněny aktuálními individuálními zájmy spojenými se studiem a studentským životem. [Paloncyová, 2002b]. Lidé s maturitou či vysokoškolským vzděláním dávali před založením rodiny přednost kvalitnímu vzdělání, úspěchu v zaměstnání a materiálnímu zabezpečení. Silně patrná byla snaha uplatnit své schopnosti a získat určité společenské postavení. Nicméně i zde se podle deklarovaných postojů jedná spíše o oddálení než o odmítání manželství a rodiny [Paloncyová, 2002b]. Rodina si tedy ve světle těchto výzkumů mezi roky 1997 a 2001 svoji hodnotu u mladých lidí přinejmenším udržela. Během 90. let tedy došlo k diferenciaci životních strategií, která je založena hlavně na výši dosaženého vzdělání. Nejedná se však o otázku důležitosti připisované rodině, rozdíl je možné pozorovat především v různém časování životních událostí. Data z části výzkumů naznačují, že mladí lidé mají poměrně vysoké hmotné aspirace a materiální zajištění, což může přispívat k odkládání uzavírání sňatku i rození dětí do vyššího věku. Určité oslabení rodiny v postojích z hlediska výše vzdělání bylo patrné u vysokoškolaček nebo žen s maturitou, které ve svém životě zdůrazňují spokojené manželství a rodičovství méně než ženy s nižším vzděláním (např. ženy vyučené) [Paloncyová, 2002b: 7]. Rodina však stále patří mezi hodnoty, jichž si mladí lidé cení a o jejichž naplnění usilují. 14

15 4. Životní dráha a časování životních událostí Koncepce životní dráhy představuje interdisciplinární přístup ke zkoumání sociálních aspektů lidského života, neboť v sobě spojuje demografické, psychologické, sociologické, antropologické a historické přístupy. Členové jedné generace sdílejí minulost, která reflektuje historické události v čase jejich narození, v čase, kdy vyrůstali a dospívali a také v procesu stárnutí. Sociální změny tak mohou být studovány z hlediska porovnávání charakteristik jednotlivých generací narozených (např. jejich úroveň plodnosti, průměrného věku při vstupu do manželství). V pohledu na generace se projevuje dvojí význam věku - na jedné straně věk určuje pozici v životním cyklu (pro lidi jistého věku jsou charakteristické určité věkově specifické sociální role), na druhé straně věk indikuje, že životy jsou umístěny a zasazeny do specifických historických okolností. Podle teorie kohort i teorií rodinného cyklu a životní dráhy se změna vzorců chování v jedné fázi životní dráhy určité populace (či generace) následně odráží ve struktuře jejího chování v průběhu celé její další historie. Demografické procesy jsou zakotveny ve struktuře individuálních životních drah, v jejichž osnově hrají podstatnou úlohu takové události jako sňatek, narození dítěte, rozvod či úmrtí. Současně s tím jsou tyto procesy podmíněny historicky, tedy generačně. Generační vzorce chování jako projev historických proměn společenských procesů zahrnují i posuny ve fázování životních drah jednotlivých skupin populace. Sociálně kontrolované prostředí rodinného chování je tvořeno institucí manželství, rodičovstvím i příbuzenstvím, význam koncepce životní dráhy tedy spočívá také v tom, že propojuje dva relativně autonomní systémy s jejich specifickým fázováním - systém rodiny orientační a systém rodiny prokreační. V různých okamžicích života lidé zažívají události, které jejich životy ovlivňují a mění. Tyto události jsou jednak výsledkem zamýšlených individuálních voleb, mohou být však způsobeny též jinými událostmi odehrávajícími se v kontextu, ve kterém lidé žijí, a to jak na mikro-, tak na makroúrovni. Volby provedené jedním členem domácnosti h(mikroúroveň) mohou mít významný vliv na ostatní členy (např. jedinec opuštěný partnerem mění po rozvodu svůj rodinný stav bez ohledu na to, že on sám nebyl podněcovatelem rozchodu). Na makroúrovni ovlivňuje životy jedinců řada sociálních institucí (v raných obdobích života například povinná školní docházka), stejný vliv na jedincovu životní dráhu mohou mít normy a hodnoty. A velmi podstatný může být také dopad politického vývoje (válka, hospodářské krize, politické převraty aj.). V koncepci životní dráhy se jednotlivé události nebo přechody (transitions) v životě nevyskytují náhodně nebo izolovaně, ale mají určitou strukturu a návaznost. Zdůrazňována je zejména struktura v čase. Koncepce životní dráhy rozlišuje nejméně tři časové dimenze: (1) biografický čas, který reprezentuje chronologii v životě jedince a předpokládá, že dřívější zkušenosti mohou mít vliv na rozhodnutí a volby uskutečňované v pozdějším životě. Navíc biografie jedince není pouze jednodimenzionální, nýbrž skládá se z různých oblastí života - rodina, práce, bydlení a domácnost apod. Události v jedné oblasti mohou mít vliv na události vyskytující se v jiných oblastech života. Druhou dimenzí je (2) historický čas, který zachycuje vliv historických změn, vnějších událostí na lidský život, a třetí dimenzí je (3) sociální čas, který reflektuje vliv věkově specifických sociálních hodnot a norem. K těmto třem časovým dimenzím je dále připojována představa interakce mezi jedinci - koncepce propojených životů zdůrazňuje vliv ostatních jedinců na události lidského života [van Wissen, L.J.G., Dykstra, P.A., 1999: 6]. Základ koncepce životní dráhy tedy leží v interakci mezi časem biografickým, historickým a sociálním. Základní zájem zkoumání spočívá v tom, jak se jedinci pohybují v sociálně vytvořených rolích, naplňujíce je následně nebo zároveň ve vztahu k vnějším historickým a sociálním podmínkám. Struktura životní dráhy znamená, že život není 15

16 nepřerušený proud nediferencovaného času a zkušenosti, ale skládá se z posloupnosti sociálně konstruovaných fází, které je možno od sebe odlišit. Fáze jsou označeny sociálně významnými událostmi nebo normativně definovanými přechody. Mimoto je zde sociálně definovaný pořádek v souslednosti fází a jsou zde také články spojující jednotlivé fáze. Dvě ústřední koncepce analýzy životní dráhy jsou přechod (transition) a dráha (trajectory). Přechodem rozumíme statusový přechod, který označuje společensky významný bod změny v lidském životě. Koncepce dráhy představuje skutečnost, že jednotlivé fáze v životě následují dle společensky definované posloupnosti a jsou mezi sebou propojeny. Jednotliví teoretikové životní dráhy užívají rozdílnou terminologii - například van Wissen a Dykstra [van Wissen, L.J.G., Dykstra, P.A., 1999: 6] hovoří o životních fázích (phases) uspořádaných podle času jejich výskytu a přerušovaných událostmi (events), které se v daném čase vyskytují. Rozlišují přitom fáze v rodinném životě (dítě, adolescent, partner, rodič, prarodič) a fáze další, například v ekonomickém cyklu (vzdělávání, zaměstnání, důchod). Tyto fáze jsou diferencovány událostmi, jako je úspěšné ukončení školního vzdělání nebo odchod ze školy bez získání kvalifikace či změnami v zaměstnání. Sled fází vymezených jednotlivými událostmi vytváří jedincovu biografii. Jak jednotlivé přechody, tak i dráhy mohou být zkoumány na mikroúrovni (individuální úrovni) i na makroúrovni (agregovaně). Záměrem zkoumání na mikroúrovni je nalézt uspořádané vzorce v rozdílných životních historiích lidí, agregované přístupy obvykle zahrnují porovnání kohort z hlediska časování a řazení hlavních životních přechodů. Tato studie je zaměřena na zkoumání individuálních souvislostí rodičovství, jakými jsou například délka studia, odchod od rodičů a začátek samostatného bydlení či vstup na trh práce. Při studiu otázky souvislostí rodičovství jsou tedy primárně sledovány generační odlišnosti, k nim se však vždy přidávají další faktory, které při rozhodování o sledu a časování podstatných životních kroků sehrávají důležitou roli - mezi jednu z nejpodstatnějších proměnných v tomto ohledu patří délka studia a nejvyšší dokončené vzdělání. Studium otázek rodičovství, problematiky tak široce podmíněné řadou nejrůznějších faktorů, je poměrně náročné na datovou základnu. Následující analýzy vycházejí z mezinárodního výzkumu, který se v České republice uskutečnil sice již v roce 1997, ale jehož data zachycují životní dráhu žen narozených mezi roky 1952 a Umožňují nám sledovat odchod z domova rodičů, ukončení studia a nástup do zaměstnání i formování partnerských svazků, to vše pak v souvislosti se zakládáním rodiny a narozením dítěte/dětí. Analyzovaná data jsou tedy již téměř osm let stará, neodrážejí nejnovější vývoj v reprodukčním chování a hodnotových orientacích žen. Novější data, která by ve srovnatelné kvalitě postihla životní dráhu několika generací žen, však v době vzniku této zprávy nebyla k dispozici. 16

17 5. Šetření reprodukce a rodiny Šetření reprodukce a rodiny (1997, dále jen pod mezinárodním označením FFS) bylo součástí mezinárodního projektu Fertility and Family Survey a mělo za cíl shromáždit informace od reprezentativního souboru žen ve fertilním věku z celé České republiky. Z územního hlediska byly zastoupeny všechny regiony, reprezentativnost souboru nebyla výrazněji narušena a údaje z šetření je možné srovnat s výsledky "Sčítání lidu, domů a bytů 1991". Z hlediska věkové struktury bylo podhodnoceno zastoupení žen do 19 let a nad 35 let a naopak nadhodnoceno zastoupení žen ve věkové skupině 30 až 34 let. Rozdíl však nepřevýšil v žádné věkové skupině hranici pěti procent. Mírně vyšší zastoupení mají ve výběrovém souboru ženy s úplným středoškolským vzděláním, méně jsou zastoupeny ženy se základním a vysokoškolským vzděláním. Rozdíly však opět nepřevyšují hranici pěti procent. Struktura žen podle rodinného stavu je prakticky totožná, pouze s mírně vyšším zastoupením rozvedených žen a nižším zastoupením všech ostatních kategorií. Tyto rozdíly jsou však minimální. Podobná situace je i v případě počtu živě narozených dětí. Nejvíce (o 3,2 %) je nadhodnoceno zastoupení žen s jedním dítětem, četnost žen s jiným počtem dětí odpovídá výsledkům cenzu 1991 [ČSÚ, 1998]. Z podrobnějšího složení výběrového souboru (věk žen a mužů podle jejich rodinného stavu, vzdělání a náboženského vyznání) vyplývá rovnoměrné zastoupení jednotlivých pětiletých věkových skupin. Nejčetněji jsou zastoupeny vdané ženy od 20 let, rozvedené pak od 25 let. Ovdovělých žen je ve výběrovém souboru pouze 10. Ženy se základním vzděláním jsou v polovině případů ve věku do 19 let, ženy se středoškolským vzděláním jsou rovnoměrně rozloženy po celé věkové škále, z celkového počtu 127 vysokoškolsky vzdělaných je jedna třetina ve věku 30 až 34 let. Tři čtvrtiny z celkového počtu žen uvedlo, že jsou bez vyznání, jedna pětina je vyznání katolického. Zastoupení obou těchto skupin je z hlediska věku žen rovnoměrné. Vzhledem k tomu, že mužská část souboru byla vybírána mezi partnery dotazovaných žen a nesplňuje požadavek reprezentativnosti, budou analyzovány pouze odpovědi žen. Analyzovaný soubor se skládá z žen v dokončeném věku let (generace narozené v letech ), z nichž bylo někdy vdaných (1 255 žen se provdalo za prvního partnera, se kterým žily ve společné domácnosti). Soubor obsahuje manželství uzavřená v letech a rozpadlá mezi roky Zjišťovány byly tři způsoby ukončení manželství: rozvod, úmrtí partnera a vynucené odloučené žití. O b r á z e k 4 Počty partnerství, ženy let, ČR, žen 364 žen nikdy nežilo v partnerství (21,0 %) někdy žilo s partnerem (79,0 %) 1 partnerství žen (83,4%) 2 partnerství 205 žen (15,0%) 3 partnerství 19 žen (1,4%) 4 partnerství 3 ženy (0,2%) Zdroj: FFS 17

18 5.1 Odchod z domova rodičů a první partnerství V období zhruba mezi patnáctým a třicátým rokem věku dochází v životní dráze jedince k nejdůležitějším přeměnám a událostem - k dokončení formálního vzdělání, zahájení profesní kariéry, ekonomickému osamostatnění a ke vstupu do partnerského a rodinného života. Sled a časování těchto událostí se však historicky mění, což lze doložit rozdíly mezi jednotlivými generacemi. V průběhu osmdesátých let v České republice docházelo ke kumulaci všech zásadních životních událostí mladého člověka do krátkého časového období. Zkracovala se vstupní fáze rodinného cyklu a zároveň se sbližovaly modely pracovní kariéry žen a mužů, respektive ženská zaměstnanost se více přibližovala mužskému vzoru. Posloupnost událostí v životním cyklu byla tedy v rámci populace značně uniformní [Alan, 1989]. Naproti tomu od devadesátých let dochází k výraznější diferenciaci ve smyslu prodlužování intervalů mezi jednotlivými životními událostmi. Delší intervaly jsou důsledkem především přesouvání jednotlivých životních událostí do vyššího věku; spolu s tím se zároveň vytrácí jejich kumulace do relativně krátkého časového úseku. Oddaluje se hlavně vstup do manželství a do rodičovské fáze, a tím také odchod od rodičů. Odchod od rodičů je často první nezávislou událostí v životní dráze jedince, není však oproti některým jiným (například vstupu do fáze rodičovské) událostí nevratnou a nevylučuje možnost návratu do původního domova. Na rozdíl od některých západních zemí (hlavně anglosaských a skandinávských), ve kterých byl odchod z domova rodičů jakožto začátek samostatného života vázán spíše na ukončení studia a nástup do zaměstnání, v českých zemích tradičně souvisel především s uzavřením sňatku a založením rodiny. V České republice díky v průměru nízkému sňatkovému věku prakticky chyběla fáze samostatného života mezi opuštěním orientační rodiny a pozdějším založením rodiny vlastní. Na rozdíl od západních zemí se v České republice sňatkový věk udržel na velmi nízké úrovni až do začátku devadesátých let, kdy se začal postupně zvyšovat - u žen se v období let 1961 až 1988 průměrný věk při prvním sňatku pohyboval v rozmezí 21,4-21,8 let; u svobodných ženichů pak mezi 24,2-24,9 roky [Populační vývoj ČR , 2002: 23]. Hlavními příčinami vysokého podílu osob vstupujících do manželství ve velmi nízkém věku bylo poměrně krátké období přípravy na povolání, chybějící tlak na získání určitého postavení v zaměstnání před sňatkem vyplývající z politiky plné zaměstnanosti, ale také nízká dostupnost antikoncepce, přednostní přidělování bytů rodinám s malými dětmi, nízko úročené novomanželské půjčky (od roku 1973) a jiné finanční a materiální výhody sezdaným párům. Sňatek byl tak někdy prvním samostatným životním krokem mladých lidí. Ani sňatek a založení rodiny však nemusely vzhledem ke špatné bytové situaci a z důvodu nedostatečného ekonomického zázemí mladých manželů (mimo jiné způsobeného krátkým intervalem mezi nástupem do zaměstnání a sňatkem) představovat úplné osamostatnění. Nedostatek bytů nejen že neumožňoval samostatné bydlení mladým svobodným lidem, ale postihoval též především mladá manželství, která tak byla nucena i poměrně dlouhou dobu žít v bytě společně s rodiči jednoho z manželů a vlastní byt získávala pozdě, často až po narození posledního plánovaného dítěte [Kučera, 1994: 66]. Lidé tedy ve velmi krátkém časovém rozmezí prožívali několik důležitých životních událostí, které byly v západních společnostech rozloženy do delšího časového období. Věk při odchodu z domova byl velmi blízký věku při prvním sňatku. Na obrázku 5 jsou znázorněny věkové mediány pro věk při prvním partnerství a věk při odchodu z domova vypočítané na základě dat FFS. Za první partnerství je v dotazníku považován intimní vztah s partnerem, se kterým žena nějakou dobu žila ve společné domácnosti, ať již byli sezdáni nebo ne. Věkový medián při prvním partnerství vychází ve všech věkových skupinách dokonce nižší než věk, ve kterém žena přestala žít se svými rodiči. To může být způsobeno již zmíněným nedostatkem bytů. V průběhu 90. let se k tomu přidal problém jejich finanční nedostupnosti. 18

19 Žena tedy začínala žít s partnerem ve společné domácnosti, zprvu však bydleli u rodičů a až později odešli žít samostatně. O b r á z e k 5 Věkový medián - první partnerství a věk, kdy přestaly žít s rodiči, generace žen, ČR, 1997 věk 22,5 22,0 21,5 21,0 20,5 20,0 19,5 19,0 18,5 začátek prvního partnerství přestaly žít s rodiči celkem generace Zdroj: FFS Časování odchodu z domova rodi čů, respektive konec společného žití s rodiči ukazuje podstatnější diferenciaci z hlediska nejvyššího dokončeného vzdělání (základního nebo středního bez maturity, středoškolského s maturitou včetně vyšších odborných škol a vysokoškolského) než z hlediska generačních odlišností. Věkové skupiny na obrázku 6 byly vybrány tak, aby v nich byly zastoupeny ženy, u kterých předpokládáme, že již svá studia dokončily, a zároveň aby mezi nimi byl dostatečný věkový rozdíl pro pozorování případných odlišností. Chybí zde tak ženy a dívky náležející k nejmladším generacím ( ), u kterých je možné změny v časování jednotlivých životních událostí pozorovat nejvíce. Máme tedy dvě generace žen, které obě náležejí ještě k poměrně uniformnímu socialistickému modelu demografického chování. U těchto dvou generací, které od sebe dělí v průměru 15 let, nedošlo k výraznějším posunům v mediánovém věku (věku, ve kterém polovina žen již podstoupila studovanou událost) při konci společného bydlení s rodiči. Porovnáme-li vždy dvě generace se stejným dosaženým vzděláním, pak vysokoškolačky a středoškolačky narozené v letech (25-29 let v době šetření) přestávaly žít s rodiči o půl roku dříve než ženy narozené v letech (40-44 let v době šetření). U žen se základním vzděláním činí tento posun mediánového věku 0,3 roku. Jedním z důvodů, proč tato mladší generace, která je však stále ještě charakteristická časnými sňatky a rozením dětí v nízkém věku, odcházela z domova rodičů ještě dříve než ženy o deset let starší, může být mírně se zlepšující bytová situace na konci 80. let. Podstatnější rozdíly však spatřujeme v rámci generací z hlediska nejvyššího dokončeného vzdělání. U obou věkových skupin žen jsou rozdíly v časování odchodu z domova mezi jednotlivými vzdělanostními stupni téměř shodné. Středoškolačky přestávaly žít s rodiči o 0,7 až 0,8 roku později než ženy se základním vzděláním. Vysokoškolačky žily společně s rodiči o 3,3 roku déle než středoškolačky a o 4 roky déle než ženy se základním nebo středoškolským vzděláním bez maturity. Rozdíly v časování popisují nejen vypočítané věkové mediány, ale také průběh křivek v grafu. Ty znázorňují podíly žen z jednotlivých vzdělanostních a věkových skupin, které do věku na ose x ještě nepodstoupily studovanou událost, tedy stále ještě žily ve společné domácnosti s rodiči. 19

20 O b r á z e k 6 Věk při odchodu z domova rodičů podle nejvyššího dosaženého vzdělání žen a vybraných věkových skupin, ČR, 1997, analýza přežití podíl žen stále bydlících s rodiči 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 ZŠ ZŠ SŠ SŠ VŠ VŠ věk Pozn.: Rozdílnost křivek statisticky významná, Wilcoxonův test p 0,001 Zdroj: FFS 5.2 Partnerské vztahy Jak již bylo uvedeno, otázky v dotazníku se týkaly partnera, se kterým žena měla intimní vztah, ať již byli sezdáni či nikoli, a se kterým žila nějakou dobu ve společné domácnosti (pokud žila se stejným partnerem dvakrát, je toto počítáno odděleně jako dvě různá partnerství). V procesu osamostatňování se mladých lidí a jejich vstupu do dospělosti a v partnerském chování sehrává nedílnou roli řada faktorů. Kromě generačních posunů hrají roli zkušenosti získané v orientační rodině (počet sourozenců, rozvod rodičů či velikost místa bydliště v době dospívání), velmi podstatným faktorem je pak vzdělání. Vzdělání ovlivňuje nejen ekonomický potenciál jedince, ale jsou s ním spojeny také kulturní a hodnotové orientace. Demografické a konkrétně rodinné chování je vzděláním ovlivněno také nepřímo, protože vyšší vzdělání vyžaduje delší studium a vstup do partnerství a formování rodiny je tím posouváno do vyššího věku. Všechny tyto proměnné mohou tedy spolupůsobit na časování odchodu mladých lidí z domova rodičů a ovlivnit také věk při vstupu do prvního partnerství a jeho formu. Výsledky dvou dřívějších analýz provedených na stejném souboru potvrzují, že časování a také forma prvních partnerských vztahů souvisí s rodinným prostředím, ze kterého žena pocházela [Hamplová, 2003, Šťastná, 2004]. Podle výsledů má na pravděpodobnost odchodu z domova rodičů vliv počet dětí v rodině, přičemž spolu se zvyšujícím se počtem sourozenců se zvyšuje pravděpodobnost respondentčina odchodu z domova. Také vliv rozvodu rodičů na pravděpodobnost odchodu z domova byl statisticky signifikantní. Ženy, jejichž rodiče se rozvedli, měly o 43 % vyšší pravděpodobnost odchodu z domova než ženy z úplných rodin (při kontrole dalších proměnných, jakými byl počet sourozenců, velikost místa bydliště v dospívání, studium a generace). Prokázal se též vliv generační, neboť ženy v nejmladších věkových skupinách setrvávají v domově rodičů oproti předešlým generacím déle [Šťastná, 2004]. Také na pravděpodobnost vstupu do prvního partnerství má obdobně jako v případě odchodu z domova rodičů vliv prostředí orientační rodiny včetně velikosti místa bydliště. Ženy vyrůstající v menších obcích vstupovaly do prvního partnerství dříve, nejvyšší pravděpodobnost v porovnání s hlavním městem byla v obcích do 2000 obyvatel [Šťastná, 2004]. Naopak se nepotvrzují některé hypotézy, které hovoří o tom, že vyšší dokončené 20

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost V roce 211 bylo zaznamenáno 18 673 živě narozených dětí. Počet živě narozených se již třetím rokem snižoval. Zatímco v letech 29-21 byl meziroční pokles 1,2 tisíce, v roce 211 se

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více

Více

IV. PORODNOST. Tab. IV.1 Narození,

IV. PORODNOST. Tab. IV.1 Narození, IV. PORODNOST V průběhu roku 2008 se v České republice živě narodilo 119 570 dětí 7, o 4,9 tisíce více než v roce předcházejícím. Počet živě narozených dětí roste nepřetržitě od roku 2002, avšak meziroční

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Sčítání lidu, domů a bytů představuje jedinečný zdroj dat o velikosti a struktuře domácností jak v podrobnějším územním detailu, tak v kombinaci s charakteristikami úrovně

Více

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001 1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství

Více

Sňatečnost a rozvodovost

Sňatečnost a rozvodovost Sňatečnost a rozvodovost Hrubá míra sňatečnosti (hms) - nejjednodušší ukazatel vyjadřující úroveň sňatečnosti, je definován jako počet sňatků připadajících na 1 000 obyvatel (středního stavu) ve sledovaném

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Obyvatelstvo České republiky se v průběhu roku rozrostlo o 15,6 tisíce osob. Přibylo dětí a zejména seniorů. Stárnutí populace České republiky se znovu projevilo

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí, 3 Rozvodovost Podle údajů získaných od Ministerstva spravedlnosti ČR bylo v roce 2016 rozvedeno 25,0 tisíce manželství, o 1,1 tisíce méně než v předchozím roce a nejméně od roku 2000. Úbytek rozvodů byl

Více

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016 ov63 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 6 8 29 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 6

Více

Vliv rozpadu manželských svazků na plodnost v České republice

Vliv rozpadu manželských svazků na plodnost v České republice Vliv rozpadu manželských svazků na plodnost v České republice 1 6. 1 0. 2 0 1 3 D I S K U S N Í V E Č E R Č D S A L E N A F I L A S O V Á Obsah Úvod Data a prameny Metody Plodnost dle historie partnerství

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost V roce 2012 se živě narodilo 108,6 tisíce dětí. Počet živě narozených se tak již čtvrtým rokem snižoval, poslední pokles byl ale výrazně menší než v předchozích letech, když se v

Více

Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace

Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 216 se počet obyvatel České republiky zvýšil o 25, tisíce osob. Přibylo zejména seniorů, ale také dětí mladších 15 let. Nejvíce obyvatel se řadilo

Více

RODINA A STATISTIKA. Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt. Tisková konference, , ČSÚ Praha

RODINA A STATISTIKA. Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt. Tisková konference, , ČSÚ Praha RODINA A STATISTIKA Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt Tisková konference, 9. 4. 214, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 82 Praha www.czso.cz Zdroje dat o rodině Demografická statistika Sčítání

Více

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí, 3 Rozvodovost Statistika zpracovaná na základě údajů obdržených od Ministerstva spravedlnosti ČR udává 26,1 tisíce rozvedených manželství v roce 2015, nejméně od roku 2000. Téměř třetina rozvodů byla iniciována

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost V roce bylo zaznamenáno 7 38 864 potratů, z toho bylo 13 637 samovolných potratů a 24 055 umělých přerušení těhotenství. Celkový počet potratů se již třetím rokem snižoval. Úhrnná potratovost

Více

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti:

Více

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM 1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření

Více

1 Počet a struktura narozených

1 Počet a struktura narozených 1 Počet a struktura narozených 1.1 Vývoj počtu narozených V devadesátých letech nastalo ve vývoji počtu narozených několik historických mezníků. V roce došlo k největšímu snížení počtu živě narozených

Více

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti, III. ROZVODOVOST Ani v roce 08 absolutní počet nově rozvedených manželství nikterak nevybočil z úrovně posledních let. Celkem bylo schváleno 31 300 návrhů na rozvod 3, z nichž 65 % iniciovaly ženy. V relaci

Více

Představy o ideálním věku pro zakládání rodiny a reálná data

Představy o ideálním věku pro zakládání rodiny a reálná data TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: salamoun@soc.cas.cz Představy o ideálním věku pro zakládání rodiny

Více

DC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

DC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. DC003: Analýza vlivu finanční dostupnosti bydlení a regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení mezi regiony NUTS 3 na demografické chování mladé generace, ve srovnání s vlivy jiných významných

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 214, po úbytku v předchozím roce, opět zvýšil. Ve věkovém složení přibylo dětí a zejména seniorů. Populace dále

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 217 zvýšil o 31,2 tisíce. Přibylo seniorů ve věku 65 a více let a dětí mladších 15 let, naopak osob v produktivním

Více

předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. Touto novelou se mimo jiné měnily i podmínky pro rozvod.

předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. Touto novelou se mimo jiné měnily i podmínky pro rozvod. 3 Rozvodovost V roce bylo rozvedeno 26,4 tisíce manželství, což bylo o 1,7 tisíce méně než v roce 2011. Úroveň rozvodovosti se dále snížila, když podíl manželství končících rozvodem klesl ze 46,2 % v roce

Více

2. Počet a struktura narozených

2. Počet a struktura narozených 2. Počet a struktura narozených 2.1 Vývoj počtu narozených a vícečetné porody Počet živě narozených dětí dosáhl mezi roky 25 až 215 svého vrcholu v roce 28, kdy se narodilo 119 57 dětí. Vyšší hodnota v

Více

2.2 RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová

2.2 RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová . RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová Struktura obyvatel podle rodinného stavu je odrazem dlouhodobého působení řady faktorů, mezi které patří demografická a ekonomická situace území, postoje a hodnoty

Více

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka or11013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 2 0 129 E-mail: milan.tuček@soc.cas.cz Občané o možnostech a motivaci ke studiu na vysokých

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Svatby v české společnosti

Svatby v české společnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Svatby v české společnosti Technické parametry Výzkum:

Více

Jednodětnost v České republice. Hana Hašková, Radka Dudová, Kristýna Pospíšilová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Jednodětnost v České republice. Hana Hašková, Radka Dudová, Kristýna Pospíšilová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jednodětnost v České republice Hana Hašková, Radka Dudová, Kristýna Pospíšilová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Proč studovat jednodětnost v ČR? reprodukční chování jedináčci: ve střední a východní Evropě

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků

Více

Ukazatel p

Ukazatel p PORODNOST V posledním desetiletí. století prošla Česká republika významnými změnami reprodukčního chování, což se výrazně projevilo poklesem počtu narozených dětí. Česká populace tak reagovala na změny

Více

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle pořadí,

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle pořadí, 2 Sňatečnost Obyvatelé ČR v roce 2012 uzavřeli 45,2 tisíce manželství, o 69 více než v roce předchozím. Intenzita sňatečnosti svobodných dále poklesla, průměrný věk při prvním sňatku se u žen nezměnil,

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Marriages and births in the Czech Republic/cs

Marriages and births in the Czech Republic/cs Marriages and births in the Czech Republic/cs Statistics Explained Rodinné chování v České republice: první děti později a mimo manželství Autoři: Michaela Němečková, Roman Kurkin, Terezie Štyglerová (Český

Více

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice

Více

K některým rysům demografického vývoje v České republice v závěru 20. století 1 / Ludmila Fialová

K některým rysům demografického vývoje v České republice v závěru 20. století 1 / Ludmila Fialová K některým rysům demografického vývoje v České republice v závěru 20. století 1 / Ludmila Fialová V průběhu 50. let se v České republice vytvořil relativně stabilní model demografického chování. Úroveň

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost Od roku 2009 se počet živě narozených v ČR snižuje. V roce 2013 se živě narodilo 106,8 tisíce dětí. Poprvé v historii se na území Česka narodila paterčata. Podíl dětí narozených

Více

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: + 286 80 1 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje veřejnosti k cizincům a k důvodům jejich přijímání

Více

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018 Tisková zpráva Hodnocení kvality vzdělávání září 01 Hodnocení úrovně vzdělávání na různých typech škol, základními počínaje a vysokými konče, je trvale příznivé, když kladné hodnocení výrazně převažuje

Více

Sociodemografická analýza rodin (zaměření na Kraj Vysočina)

Sociodemografická analýza rodin (zaměření na Kraj Vysočina) Sociodemografická analýza rodin (zaměření na Kraj Vysočina) Autor: Mgr. Daniel Hanzl sociolog Základní charakteristika Kraje Vysočina Území Kraje Vysočina se administrativně člení na 5 okresů, 15 správních

Více

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Technické

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE 23. 24. 10. 2014, Brno Předmět zkoumání Individuální data za osoby nejsou úplně vhodná, nevztahují se k rodinným (domácnostním) charakteristikám, získáváme

Více

Rozdělení rolí v rodině

Rozdělení rolí v rodině TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: +420 286 840 129, 30 E-mail: chludilo@soc.cas.cz Rozdělení rolí v rodině Technické parametry

Více

3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání

3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání 3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání průměrný věk v Jihomoravském kraji se zvyšuje, převyšuje republikový průměr 56 % obyvatel starších 15 let žije v manželství podíl vysokoškolsky vzdělaných

Více

Názory na manželství a rodičovství

Názory na manželství a rodičovství TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: seidlova@soc.cas.cz Názory na manželství a rodičovství Technické

Více

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech

Více

4 Porodnost. Tab. 4.1 Narození,

4 Porodnost. Tab. 4.1 Narození, 4 Porodnost Počet živě narozených dětí se v roce 2015 oproti roku 2014 zvýšil o 0,9 tisíce na 110,8 tisíce. Jednalo se o druhý meziroční nárůst v řadě. Hodnota úhrnné plodnosti vzrostla na 1,57 dítěte

Více

4. Osoby bydlící v zařízeních

4. Osoby bydlící v zařízeních 4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194

Více

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva 196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Více

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti 1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti a. Obyvatelstvo Demografická statistika se svojí dlouholetou tradicí je hlavním pilířem genderové statistiky, která ji v bohaté míře využívá. Sleduje údaje o obyvatelstvu

Více

PORODNOST. Počty narozených dětí a míry porodnosti. stabilizované nízké úrovni. Tab. 4.1: Porodnost v letech

PORODNOST. Počty narozených dětí a míry porodnosti. stabilizované nízké úrovni. Tab. 4.1: Porodnost v letech V posledním desetiletí 20. století zaznamenala Česká republika významný pokles počtu živě narozených dětí. Toto období je možné rozdělit do dvou etap během první (1991 1996) byl každoročně pokles úrovně

Více

Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová

Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje Tomáš Fiala Jitka Langhamrová 1 Připravovaná stejnojmenná publikace: Úvod autorský tým za : katedra demografie fakulty informatiky

Více

2. Demografické charakteristiky

2. Demografické charakteristiky 2. Demografické charakteristiky 2.1. Věková struktura Velikost populace všech vybraných států je zhruba srovnatelná, střední stav obyvatel těchto států se v roce 23 pohyboval mezi 5,4 až 1,3 milióny obyvatel.

Více

Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů. Jana Paloncyová

Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů. Jana Paloncyová Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů Jana Paloncyová VÚPSV Praha 2004 Obsah Úvod... 3 1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů... 5 1.1 Tabulky... 9 1.2 Grafy... 10 1.3 Obrázky...

Více

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016 Tisková zpráva Hodnocení kvality různých typů škol září 201 Hodnocení úrovně výuky na různých typech škol počínaje základními školami a konče vysokými je trvale příznivé kladné hodnocení výrazně převažuje

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

5. Osoby bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení)

5. Osoby bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení) 5. bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení) Skupina osob bydlících mimo byty a zařízení byla složena z typově různých skupin osob, které měly odlišné charakteristiky. Byly to: osoby bydlící v rekreační

Více

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen

Více

Změny reprodukčních vzorců a individuální souvislosti rodičovství. Anna Šťastná

Změny reprodukčních vzorců a individuální souvislosti rodičovství. Anna Šťastná Změny reprodukčních vzorců a individuální souvislosti rodičovství Anna Šťastná Úvod a zaměření prezentace Proces sociodemografické transformace - posun fáze zakládání rodiny do vyššího věku a výrazný pokles

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

JAKÉ MÍSTO MÁ DATOVÁ ANALYTIKA V PROSTŘEDÍ SOCIÁLNÍCH, HUMANITNÍCH NEBO BIO- SOCIÁLNÍCH OBORŮ

JAKÉ MÍSTO MÁ DATOVÁ ANALYTIKA V PROSTŘEDÍ SOCIÁLNÍCH, HUMANITNÍCH NEBO BIO- SOCIÁLNÍCH OBORŮ JAKÉ MÍSTO MÁ DATOVÁ ANALYTIKA V PROSTŘEDÍ SOCIÁLNÍCH, HUMANITNÍCH NEBO BIO- SOCIÁLNÍCH OBORŮ PŘÍKLAD DEMOGRAFIE: VYUŽITÍ, INSPIRACE, MOŽNOSTI KLÁRA HULÍKOVÁ KATEDRA DEMOGRAFIE A GEODEMOGRAFIE, PŘÍRODOVĚDECKÁ

Více

Potraty v roce Abortions in year 2009

Potraty v roce Abortions in year 2009 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 21. 4. 21 7 Potraty v roce 29 Abortions in year 29 Souhrn V roce 29 se celkový počet potratů snížil na 4 528. Oproti

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2014/2015 činil 114 577, z toho do studia

Více

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR,, v.v.i. Tel.: ;

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR,, v.v.i. Tel.: ; Tisková zpráva Hodnocení některých sociálních podmínek říjen 16 Nejlépe je hodnocen přístup ke vzdělání ( % dotázaných uvedlo, že je velmi dobrý či spíše dobrý), následuje přístup ke zdravotní péči (kladné

Více

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v březnu

Více

Zpráva o rodičce Report on mother at childbirth 2005

Zpráva o rodičce Report on mother at childbirth 2005 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3..26 Zpráva o rodičce 25 Report on mother at childbirth 25 Souhrn V posledních letech v České republice úhrnná plodnost

Více

Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti červen 2016

Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti červen 2016 ov0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 0 1 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti

Více

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 3. Úroveň obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 3.1 Vzdělání mužů a žen podle věkových skupin Výsledky sčítání lidu 2001 doložily probíhající proces stárnutí populace České republiky.

Více

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017 Tisková zpráva Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 0 Přibližně dvě třetiny občanů pokládají míru zadlužení obyvatelstva i státu za vysokou. Sedm z deseti Čechů vnímá jako závažný problém míru zadlužení

Více

4 Porodnost. Tab. 4.1 Narození,

4 Porodnost. Tab. 4.1 Narození, 4 Porodnost Počet živě narozených dětí se v ČR v roce 2014 meziročně zvýšil na 109,9 tisíce, přičemž poslední předchozí nárůst byl zaznamenán v roce 2008. Zároveň došlo i ke zvýšení úrovně úhrnné plodnosti,

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 211 existovalo v Kraji Vysočina téměř třiapadesát tisíc hospodařících í seniorů s bezmála devadesáti tisíci členy. Jinými slovy,

Více

Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014

Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014 Vysoká škola ekonomická Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014 ZÁKLADNÍ INFORMACE VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS) Základní charakteristika šetření primárně zaměřeno na trh práce,

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

6.1. Struktura domácností, velikost, ekonomické charakteristiky a způsob bydlení

6.1. Struktura domácností, velikost, ekonomické charakteristiky a způsob bydlení 6. Domácnosti Důležitými údaji, které se při cenzech zjišťují, jsou údaje o domácnostech. V domácnostech a rodinách jako základních kolektivitách se odráží složení celé populace podle věku, pohlaví, rodinného

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Občané o stavu životního prostředí květen 2013 oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014 ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Spokojenost se životem březen 2018

Spokojenost se životem březen 2018 Tisková zpráva Spokojenost se životem březen 2018 Dvě třetiny (66 %) populace jsou spokojeny se svým životem. Od května 2013 spokojenost se životem měla většinou vzestupnou tendenci, v průběhu minulého

Více

1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka Nina Dvořáková

1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka Nina Dvořáková 1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka 17 Nina Dvořáková Dlouhodobý vývoj přirozené měny je podmíněn ekonomickým a společenským rozvojem, úrovní zdravotní péče a kvalitou životních podmínek obyvatel.

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

OBČANÉ STÁLE VÍCE PREFERUJÍ SOCIÁLNÍ POLITIKU

OBČANÉ STÁLE VÍCE PREFERUJÍ SOCIÁLNÍ POLITIKU INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 11/214 vydáno dne. 11. 214 OBČANÉ STÁLE VÍCE PREFERUJÍ SOCIÁLNÍ POLITIKU ZAMĚŘENOU NA ROZŠIŘOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB, NIKOLI NA ZVYŠOVÁNÍ FINANČNÍCH DÁVEK Více než polovina

Více

Spokojenost se životem březen 2019

Spokojenost se životem březen 2019 Tisková zpráva Spokojenost se životem březen 2019 Více než dvě třetiny (68 %) populace jsou spokojeny se svým životem. Od roku 2013 měla spokojenost se životem většinou vzestupnou tendenci, v průběhu roku

Více

er Jilská 1, Praha 1 Tel.:

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden Technické parametry

Více

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/214 VYDÁNO DNE 17.2. 214 JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI Mírně nadpoloviční většina dotázaných občanů je z hlediska úspor a půjček v plusu, téměř třetina má bilanci

Více

Aktuální populační vývoj v kostce

Aktuální populační vývoj v kostce Aktuální populační vývoj v kostce Populace České republiky dlouhodobě roste. Od roku 2003 byl růst populace přerušen pouze jednou, v roce 2013. V roce 2016 obyvatel 1) ČR přibylo jak přirozenou měnou (počet

Více

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace

Více