MODEL ZAPOJENÍ SOCIÁLNÍCH PARTNERŮ DO POPISOVÁNÍ SVĚTA PRÁCE PROSTŘEDNICTVÍM SEKTOROVÝCH RAD. (dále Model SR)

Transkript

1 MODEL ZAPOJENÍ SOCIÁLNÍCH PARTNERŮ DO POPISOVÁNÍ SVĚTA PRÁCE PROSTŘEDNICTVÍM SEKTOROVÝCH RAD (dále Model SR) ŘÍJEN 2014

2

3 Tato verze Modelu SR platná od října 2014 byla zpracována při revizi pravidel zapojování zaměstnavatelů do tvorby a aktualizace NSK a provozu SR v rámci zakázky: Veřejná zakázka: Zadavatel: Autoři revize: ZAJIŠTĚNÍ ZAPOJOVÁNÍ ZAMĚSTNAVATELŮ DO TVORBY A AKTUALIZACE NSK A PROVOZU SR (dále VZ NSK2) Národní ústav odborného vzdělávání v Praze sdružení pro realizaci VZ NSK2 Přehled aktualizací schválených verzí Modelu SR: č. 00 Jednotlivé verze Modelu SR rámcové vymezení rozsahu jednotlivých revizí Vytvoření Modelu SR jako metodického materiálu pro pilotní provoz sektorových rad Platnost 07/2007 Autor, datum schválení Realizátoři VZ NSP I schváleno 25/07/ Začlenění Modelu SR jako části C Metodického rámce Národní soustavy povolání a jeho revize na základě široké diskuse (zaměstnavatelé, státní správa, realizátoři zakázky) a prvních zkušeností z práce sítě SR komplexní úpravy všech částí metodiky. Následně optimalizace a zjednodušení obsahu metodického textu, úpravy příloh 06/ /2008 Realizátoři VZ NSP I schváleno VŘT 10/10/ Vyčlenění Modelu SR jako samostatného metodického materiálu a jeho revize v souvislosti s využitelností stávajících pravidel pro plnění všech cílů VZ NSK2. Následně doplnění metodiky o další kapitoly nutné pro plnění VZ NSK2 (navrhování stvrzovatelů, procesní standardy řízení a organizace procesů souvisejících s tvorbou a revizí DK a ÚK prostřednictvím Modelu SR nové formuláře k tvorbě PK manuál pro tvůrce PK, dotazníky stvrzovatelů, předávací protokol k PK, návrh PK) 09/ /2010 Realizátoři VZ NSK2 schváleno VŘT 30/09/ Revize Modelu SR dílčí ve vazbě na úkoly VZ NSP II. Předmětem aktualizace je např. zajištění základní vazby na pravidla tvorby sektorových dohod, vymezení pravomocí SR, koordinátorů, KR. 03/2011 Realizátoři VZ NSP II schváleno VŘT Revize Modelu s návazností na nově vytvářené metodiky sektorových dohod a požadavky zadavatele VZ NSP II a vycházející ze stávající verze Modelu SR aktualizované ve VZ NSK2). Předmětem této rozsáhlé aktualizace je např. vytvoření procesních standardů vzniku, změn, zrušení SR, zapracování pojetí agentury do Modelu SR, úprava kapitoly Řídící rada, Koordinační rada, tým agentura, vytvoření kapitoly Rada předsedů, 09/2011 Realizátoři VZ NSP II schváleno VŘT , 1

4 doplněn pracovního týmu k SD, úprava statutu SR, úprava indikátorů excelence SR. 05 Revize Modelu SR na základě zkušeností ze souběžné realizace VZ NSK2 a VZ NSP II a snaha aby Model SR byl vyhovující pro obě tyto zakázky a také pro další aktivity podporující rozvoj lidských zdrojů v ČR. Předmětem revize jsou - úpravy směřující k posílení kvality procesů v síti SR např. pravidla sestavování pracovní skupiny, posuzování reprezentativnosti navrhovaného složení SR, úpravy dokumentů k ustavení SR, udělování a odebírání licence SR pro práci na zakázkách a projektech; úpravy metodiky související s tvorbou výstupů SR např. vazba na uzavírání sektorových dohod, zapracování metodických listů: ML1,2,3 - úprava pravidel vazeb NSP, NSK, ML4 - udělování excelence pro SR, ML 6 - činnosti tajemníka SR, garanta NÚV a koordinátora, ML 7 - rozšíření SR o další členy, ML11 rozhodování a kontrola výstupů SR; zapracování připomínek z realizace , rozhodnutí VŘT k části Agentura; vyjmutí příloh Modelu SR, které se zabývají procesy a formuláři k NSK do samostatného metodického materiálu Procesní standardy tvorby kvalifikací pro NSK prostřednictvím sítě SR, úprava názvosloví PK a ÚPK v rámci novely zákona č. 179/2006 Sb. platnost od /2012 Realizátoři VZ NSP II Schváleno VŘT Revize Modelu SR vyplývající z praktické realizace VZ NSK2. Byly provedeny následující úpravy např. doplnění pravidel jednání Koordinační rady, upraveny role a práva zástupce AOr v SR - nutnost specifikovat roli zástupce AOr v SR, nahrazení pojmu Agentura pojmem Koordinační rada a Správní rada případně zastřešení sítě SR, vyjmutí Správní rady mimo model SR, definování reprezentativnosti SR, upraven posudek stvrzovatele, doplnění definice a rozsahu licence, upřesnění oprávnění a odpovědnosti vyplývající z převzetí licence SR pro určitý projekt/zakázku. 10/2014 Realizátoři VZ NSK2 schváleno VŘT Přesná specifikace rozsahu jednotlivých revizí je popsána ve čtvrtletních a průběžných zprávách k realizaci jednotlivých veřejných zakázek uvedených v tabulce a jednotlivé verze metodiky jsou ve formě příloh součástí těchto zpráv. Etapy využívání Modelu SR: Model sektorových rad byl nastaven v roce 2007 a 2008 pro pilotování a praktické využití řešení veřejné zakázky realizované v rámci projektu MPSV Národní soustava povolání spolufinancovaným Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky (ukončení veřejné zakázky červen 2008). 2

5 V průběhu r a 2012 byl Model SR prakticky využíván a komplexně revidován v rámci prací na veřejné zakázce Národní soustava povolání a sektorové rady jako nástroj zaměstnavatelů k ovlivňování rozvoje lidských zdrojů v ČR, která byla realizovaná v rámci projektu Ministerstva práce a sociálních věcí a navazovala na projekt MPSV Národní soustava povolání. Další využití Modelu sektorových probíhá od roku 2010 do roku 2015 při plnění aktivit veřejné zakázky Národní soustava kvalifikací (dále VZ NSK2), která je realizována z projektu MŠMT Rozvoj a implementace Národní soustavy kvalifikací. Pro zajištění kvalitního plnění obou zakázek je Model SR průběžně aktualizován. Pojetí revize Modelu SR provedené v rámci VZ NSK2: Revize provedená v rámci VZ NSK2 (v roce 2010 a následně v r. 2014) upravuje procesy v síti SR tak, aby bylo nastavení provozu SR využitelné pro plnění všech cílů VZ NSK2. Model SR v plné šíři neodpovídal požadavkům zadání VZ NSK2 a vyžadoval úpravu i v návaznosti na aktuální situaci na trhu práce a z nutnosti vytvářet pravidla, která podpoří udržitelnost sítě Sektorových rad i po ukončení VZ NSK2. Z těchto důvodů realizátoři VZ NSK2 upravili Model SR v těch částech, které ovlivňují kvalitu plnění aktivit VZ NSK2. Úpravy Modelu SR byly prováděny také ve smyslu respektování pravidla vyšší míry obecnosti dokumentu (změny byly prováděny tak, aby pravidla Modelu SR byla široce využitelná ve snaze podpořit využitelnost sítě SR a její fungování v širším měřítku nad rámec veřejných zakázek NSP a NSK). Model SR shrnuje pravidla fungování sítě SR, která může být použitelná i k dalším účelům (komunikace a předávání stanovisek k problematice rozvoje lidských zdrojů) a projektům (např. Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů). Využitelnost Modelu SR napříč různými zakázkami a projekty v oblasti rozvoje lidských zdrojů je přidanou hodnotou, která předkládá veřejnosprávním institucím možnost efektivně a transparentně konzultovat s reprezentativními subjekty, získávat rychle a jednoduše podklady a stanoviska cenná pro rozhodování o otázkách kvalifikací, počátečního i dalšího vzdělávání, zaměstnanosti v sektorech i v celém národním hospodářství. Ustavení a praktické fungování sítě SR dle jasných pravidel tedy umožňuje snadno komunikovat o aktuálně řešené problematice v oblasti lidkých zdrojů, což je téma, které se řeší nejen na MPSV a MŠMT, ale také na ostatních resortních ministerstvech. Efektivita využívání sítě SR, tedy průřezového a akceschopného nástroje, nyní závisí na schopnostech střešních zaměstnavatelských subjektů, a především zástupců veřejné služby a správy. Aktuální verze Modelu SR platná od 10/2014 je koncipována jako doporučení realizátorů VZ NSK2 jak nejlépe zajistit, aby byla k dispozici rozsáhlá a strukturovaná síť odborníků, kteří jsou jednotně informování, mají jasně danou pravomoc i pozici v rámci sítě a jsou schopni a ochotni plnit úkoly z různorodých zakázek, které jsou jim zadávány srozumitelnou a efektivní formou. 3

6 Tato doporučená pravidla jsou nastavena na základě dlouhodobé zkušenosti z praktické realizace zakázek VZ NSK a VZ NSP a pro určité optimální prostředí projektového řešení. Pro další využití sítě SR po ukončení zakázky - projektu je nutno vycházet jak z objemu prací, které budou po síti SR požadovány, tak i z množství a zdrojů finančních prostředků vynaložených na fungování sítě SR. Uvedený Model SR je nastaven tak, aby bylo možné jej i nadále využívat v plné šíři, či jej využít v menším měřítku (modulárně), a přesto zachovávat základní principy sítě SR. Stanovisko Správní rady k Modelu SR Správní rada i aktéři sítě SR na různých úrovních prosazují Model SR jako osvědčený a standardizovaný souhrn pravidel pro systematickou komunikaci a spolupráci zaměstnavatelů, vzdělavatelů i zástupců státní správy a pro získání reprezentativních stanovisek k problematice rozvoje lidských zdrojů. Zároveň realizátoři VZ otevírají diskuse na téma zastřešení či legislativní zakotvení sítě SR, informují o možnostech či ohroženích různého přístupu k řešení této otázky, ale nepředkládají konečná řešení. Pravidla založení a fungování Agentury pro rozvoj SR a vymezení jejího nejvyššího orgánu Správní rady, tudíž není součástí metodiky Model SR. Určení těchto pravidel je podkladem pro další jednání reprezentantů zaměstnavatelů a orgánů státní správy. Součástí Modelu SR je vymezení prakticky odzkoušených a fungujících pravidel práce se sítí sektorových rad po úroveň Koordinační rada. Dne byla sociálními partnery (Hospodářská komora ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR) založena Správní rada jako nejvyšší rozhodovací orgán sítě SR. Jejím posláním je zastupovat zřizovatele při určování strategie rozvoje sítě SR a priorit směřujících ke kvalitnímu a širokému uplatnění sítě sektorových rad. Do doby založení Správní rady probíhalo rozhodování o strategických otázkách sítě SR v rámci managementu zakázek (Vrchní řídící tým zakázky), do kterých byla síť SR zapojena s tím, že rozhodující pravomoc měli zástupci zaměstnavatelů zde působících (pověření zástupci Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR). Na základě zřízení Správní rady bylo striktně odděleno řízení zakázek (Vrchní řídící tým zakázky) a řízení sítě SR (Správní rada, Koordinační rada). Správní rada schvaluje revidovanou metodiku Model SR jako metodiku pro zapojování jimi zřizovaných SR do rozvoje NSK a podobných aktivit s tím, že Model SR vytvořený v rámci VZ NSP I a aktualizovaný ve VZ NSP II a VZ NSK2 je odzkoušeným a vyhovujícím metodickým podkladem popisujícím subjekty a procesy v síti SR. 4

7 Obsah SUBJEKTY MODELU SEKTOROVÝCH RAD Síť sektorových rad Zastřešení sítě sektorových rad Správní rada Koordinační rada...14 Složení Koordinační rady...14 Role Koordinační rady Výkonná složka Koordinační rady...17 Složení výkonné složky Koordinační rady...17 Role výkonných pracovníků koordinátorů SR Síť sektorových rad Strategické cíle sektorových rad...19 Konkretizace činností SR v rámci aktivit pro NSP a NSK...19 Složky sítě sektorových rad Sektorová rada...20 Složení sektorové rady...21 Reprezentativnost sektorové rady...21 Složení SR z hlediska rolí členů v sektorové radě...21 Role sektorové rady Sekce sektorové rady...23 Složení sekce sektorové rady...23 Role sekce sektorové rady Pracovní skupina...24 Složení pracovní skupiny...24 Role pracovní skupiny...25 Zásady sestavení, fungování a zániku pracovní skupiny Pracovní tým k sektorové dohodě...26 Složení pracovního týmu k sektorové dohodě...27 Role pracovního týmu k sektorové dohodě Stvrzovatelé...28 Důvody využívání stvrzovatelů...28 Materiály posuzované stvrzovateli...28 Akvizice stvrzovatelů...29 Komunikace, předání pokladů, sběr a vypořádání posudků stvrzovatelů Expertní tým...31 Složení expertního týmu...32 Role expertního týmu Stálá konference předsedů

8 Složení Stálé konference předsedů...33 Role Stálé konference předsedů...33 PROCESY MODELU SR Fáze procesu fungování SR Fáze analyzování trhu práce a vymezení sítě SR...37 Zaměření a obsah analýz...37 Stanovení struktury a rozsahu působnosti SR Fáze komunikace a přípravy SR Fáze ustavení sektorové rady Fáze licencování sektorové rady Fáze provozu sektorové rady Aktivity související se správou SR Posuzování akceschopnosti SR Pravidla - metodické podklady sítě SR Propagace výstupů a rozvoje sítě SR Financování sítě SR a jejího zastřešení...56 ZÁVĚR...57 Seznam používaných zkratek...61 Seznam příloh...62 Seznam schémat a obrázků

9 ÚVOD 7

10 8

11 Rozvoj lidských zdrojů je jednou z klíčových podmínek konkurenceschopnosti firem i celého hospodářství. Zabezpečení možnosti získávání správných lidí na správná místa a jejich další rozvoj nabývá na důležitosti. Proto je nutné nejen vzdělávat, ale také rozvíjet nástroje ovlivňující práci s lidskými zdroji na podnikové, regionální i národní úrovni a v neposlední řadě i systémy, které zajišťují počáteční i další vzdělávání. Spolupráce vzdělavatelů, zaměstnavatelů a státu je klíčová pro vybudování pružného, efektivního a důvěryhodného systému, který by umožnil lidem získávat kvalifikace, které uplatní na trhu práce (důsledek je zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky). Z těchto důvodů je koncipováno systémové zapojení zaměstnavatelů do rozboru a popisu světa práce a přenášení jejich požadavků do vzdělávacího systému. Jádrem je spolupráce odborníků jednotlivých odvětví národního hospodářství s cílem: analyzovat požadavky praxe v oblasti lidských zdrojů pro současnost i budoucnost a hledat použitelné cesty k jejich naplňování; získat a zpracovat ucelené a objektivní informace do využitelného, srozumitelného a logického přehledu povolání existujících na trhu práce; formulovat požadavky zásadní pro rozvoj lidských zdrojů a jejich zapracování do příslušných systémů; aplikovat do regionální i republikové praxe požadavky zaměstnavatelů formou společného postupu klíčových subjektů trhu práce při ovlivňování rozvoje lidských zdrojů sektorové dohody. Vhodnou platformou pro spolupráci se stávají sektorové rady, což bylo potvrzeno pilotním ověřením v roce 2007, 2008 i následným praktickým využitím v roce 2010 až Model zapojení sociálních partnerů do popisování světa práce prostřednictvím Sektorových rad vymezuje pravidla a podmínky spolupráce sociálních partnerů pro tento účel myšleno subjektů světa práce a střešních zaměstnavatelských svazů (Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora České republiky, Agrární komora České republiky). Zřizování a existence sektorových rad je jedním ze základních předpokladů budování Národní soustavy povolání i Národní soustavy kvalifikací. Síť sektorových rad jako reprezentantů zaměstnavatelských organizací orientovaných na prosazování odborných i ekonomicko-politických požadavků v oblasti rozvoje lidských zdrojů je inspirována praktickými zkušenostmi s obdobným modelem ve Velké Británii. Sektorové rady ve Velké Británii jsou nezávislé organizace, které jsou tvořeny skupinami zaměstnavatelů v odvětvích se zaměstnaneckou základnou, která má ekonomickou a strategickou důležitost. Fungují na základě licence vydané státními orgány pravomocnými ministerstvy. Získávají finanční podporu ze státního rozpočtu. Dosáhly významných úspěchů v dialogu s vládními úřady na témata odborných dovedností, v ovlivňování 9

12 vzdělávacích a školících agentur a institucí. Pomáhají zajistit, aby se rozvoj odborných dovedností pozitivně odrážel na vyšší produktivitě, zaměstnatelnosti a veřejných službách. Principy komunikace světa práce a vzdělávání formou ustavování sektorových rad se prosazuje i v ostatních zemích i na půdě Evropské unie. Podnětem a prostorem pro uplatnění modelu sektorových rad v České republice je zapojení zaměstnavatelů a odborníků trhu práce do vytváření Národní soustavy povolání (NSP) a Národní soustavy kvalifikací (NSK). Národní soustava povolání popisuje pozice na trhu práce a je určující informační základnou pro tvorbu Národní soustavy kvalifikací. Vzhledem k odbornému zázemí i mandátu od zaměstnavatelů navrhují sektorové rady pro NSK strukturu a obsah kvalifikací v sektoru. Činí tak s ohledem na vývojové trendy, změny v sektoru a z nich plynoucí potřeby trhu práce. Odborný potenciál sektorových rad lze využívat pro aktivity spočívající v komunikaci a spolupráci s autorizujícími orgány i autorizovanými osobami v souladu se zákonem č. 179/2006 Sb. o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Sektorové rady v podmínkách ČR plní i řadu dalších funkcí vedoucích k zajišťování rozvoje lidských zdrojů v jednotlivých sektorech, regionech i na celostátní úrovni. Zásadní je jejich zapojení do realizace opatření k řešení problémů rozvoje lidských zdrojů v rámci sektorových dohod nebo řešení průřezových témat. Sektorové rady jsou připraveny zapojit se do řady zakázek a projektů podporujících rozvoj lidských zdrojů v České republice i v rámci Evropské unie. Prvotním úkolem je zajistit využitelnost sítě SR pro tvorbu a aktualizaci NSP a NSK. 10

13 SUBJEKTY MODELU SEKTOROVÝCH RAD 11

14 12

15 1. Síť sektorových rad Organizační struktura sítě sektorových rad Obr. 1 Grafické znázornění organizační struktury sítě SR Zastřešení sítě SR 1. Správní rada strategické řízení, finanční řízení 2. Koordinační rada koordinace a operativní řízení 3. Výkonná složka Koordinační rady servisní a odborní výkonní pracovníci Síť sektorových rad 4. Sektorová rada výkonná a schvalovací složka 5. sekce sektorové rady - výkonná složka 6. pracovní skupina SR - výkonná složka 7. Expertní tým - výkonná složka 8. Stvrzovatelé komunikační síť SR 9. Stálá konference předsedů poradní orgán zastřešení sítě SR 13

16 Zastřešení sítě sektorových rad 1.1. Správní rada Správní rada (SpR) je nejvyšší rozhodovací orgán sítě SR. Jejím posláním je zastupovat zřizovatele při určování strategie rozvoje sítě SR a priorit směřujících ke kvalitnímu a širokému uplatnění sítě sektorových rad. Složení, role, pravomoce a jednací řád správní rady není součástí Modelu SR Koordinační rada Koordinační rada (KR) je orgánem pro koordinaci a operativní řízení sítě SR. Správní rada ustavuje Koordinační radu (KR) jako svůj výkonný orgán pro koordinaci a operativní řízení sítě SR. Členství v Koordinační radě vychází z konsensuálního rozhodnutí Správní rady. Členové Koordinační rady jsou jmenováni Správní radou. Posláním Koordinační rady je správa sítě sektorových rad a příprava prostoru pro co nejširší uplatnění sektorových rad. Těžiště její činnosti je podpora kvality a reprezentativnosti personálního a institucionálního složení SR tak, aby v SR pracovali zástupci všech základních i specifických oblastí národního hospodářství (budťo přímo jako členové SR, nebo zprostředkovaně v roli člena pracovní skupiny). Koordinační rada je přímo podřízena Správní radě a odpovídá jí za rozsah a kvalitu činnosti sítě SR a jejich výstupů a za přenášení informací o fungování a změnách v síti SR a o realizaci činností/opatření ve své kompetenci. Složení Koordinační rady Stálí členové Koordinační rady předseda Koordinační rady - jmenován Správní radou; reprezentanti zaměstnavatelů; tajemník (plní zároveň funkci manažera tajemníků SR). Tvoří minimálně 2/3 složení Koordinační rady. Mají hlasovací právo. Další - nestálí členové Koordinační rady ad-hoc členové - zástupci externích dodavatelů a zákazníků sítě SR, reprezentanti zaměstnavatelů, zástupci státních institucí, vzdělavatelů a dalších subjektů (dle rozhodnutí Správní rady) 14

17 Tvoří maximálně 1/3 složení Koordinační rady. Mají hlasovací právo v předem určeném rozsahu. Forma rozhodování schvalování realizované hlasováním členů KR. Členové Koordinační rady i Koordinační rada jako celek se řídí pravidly Modelu SR, stanovami sítě SR a jednacím řádem Koordinační rady. V případě, že členové KR přestanou splňovat a respektovat uvedená pravidla, je Správní rada oprávněna zrušit jim členství. Role Koordinační rady koordinuje a operativně řídí - spravuje síť SR; zastupuje a hájí zájmy sítě SR, reprezentuje ji vůči třetím subjektům; monitoruje trh práce a navrhuje Správní radě priority rozvoje sítě SR; schvaluje formální a drobné věcné úpravy, navrhuje zásadní úpravy pravidel Modelu SR a dalších metodických a řídících podkladů; optimalizuje akceschopnost a reprezentativnost složení SR; zprostředkovává komunikaci uvnitř sítě SR i mimo ni, odpovídá za přenášení informací souvisejících s úkoly jednotlivých SR; je zastupujícím orgánem SR v oblastech, kde není SR zřízena; je zodpovědná za zpracování zakázek sítě SR; kontroluje činnost sítě SR, plnění úkolů; řídí činnost výkonné složky Koordinační rady; hledá finanční zdroje, koordinuje finanční toky v síti SR. Jednací řád Koordinační rady s vymezením pravidel jednání, způsobu práce, práv a povinností jednotlivých členů KR je navržen Koordinační radou a schvalován Správní radou. Jednací řád Koordinační rady Jednací řád Koordinační rady s vymezením pravidel jednání, způsobu práce, práv a povinností jednotlivých členů KR je navržen Koordinační radou a schvalován Správní radou. Koordinační rada schvaluje: - udělování licence jednotlivým SR pro práci na zakázkách, jmenuje/odvolává členy SR v souladu s licencí SR; - harmonogram práce jednotlivých SR/ET; - úkoly zadávané jednotlivým SR/ET dle požadavků zakázek; - personální složení SR a jeho změny; - personální složení a rozsah garance ET; - řešení požadavků vyplývajících ze zadání zakázek v oblastech, kde není SR zřízena; 15

18 - řešení sporných bodů mezi SR a nestandardních situací v síti SR uvnitř i ve vztahu k třetím osobám; - v případě ohrožení rolí SR obecně je oprávněna pozastavit činnost SR, případně pozastavit či ukončit činnost expertních týmů či pracovních skupin. Koordinační rada zodpovídá za: - monitoring trhu práce a navrhování priorit rozvoje sítě SR/ET; - akceschopnost a reprezentativnost složení SR; - koordinaci vzniku, licencování, změny v SR/ET; - koordinaci práce SR/ET; - navrhování institucionálního složení SR; - kontrolu činnosti SR/ET, především plnění úkolů jednotlivých SR/ET dle harmonogramu; - zprostředkování komunikace uvnitř sítě SR/ET i mimo ni; - řešení sporných bodů mezi SR; - plnění funkce zastupujícího orgánu v oblastech, kde není SR zřízena; - přenášení informací souvisejících se zakázkami sítě SR k zadavatelům zakázek; - řízení činnosti výkonné složky KR (koordinátorů); - koordinaci finančních toků v síti SR/ET; - předkládání zpráv Správní radě o realizaci činností/opatření ve své kompetenci; předkládání sporných bodů mezi SR a KR, které nelze řešit vzájemným konsenzem. Pravidla jednání KR: - KR se schází podle potřeby aktivit sítě SR, nejméně však jedenkrát za čtvrtletí; - jednání KR je neveřejné, svolá jej předseda KR (nebo jím pověřený člen) dle svého rozhodnutí, nebo požádá-li ho o to nadpoloviční většina členů KR; - program a zápis z jednání schvaluje předseda; - za přípravu podkladů pro jednání a řízení jednání zodpovídá předseda KR nebo jím pověřený člen KR, závěry a rozhodnutí jsou uvedeny v zápisech z jednání; - o místě, termínu a návrhu programu jednání jsou informováni členové KR zpravidla sedm dní předem; - jednání se účastní stálí členové, dle jejich rozhodnutí i nestálí členové, přizvány mohou být i další osoby; - jednání se uskuteční pouze v případě přítomnosti alespoň jednoho zástupce za jednotlivé reprezentanty zaměstnavatelů (SP ČR i za HK ČR, kteří jsou zřizovatelem), řádný člen nebo jeho určený náhradník; - materiály k projednání jsou předkládány prostřednictvím tajemníka; - materiály lze schvalovat i elektronicky per rollam; do zápisu z nejbližšího jednání se zaznamená jeho výsledek; hlasování per rollam se účastní pouze řádní členové; - nemůže-li se člen účastnit jednání KR, omluví se předem předsedovi KR; 16

19 - o závěrech, které budou uvedeny v zápise z jednání KR, se hlasuje, k hlasování o závěrech je KR způsobilá, pokud je přítomna nadpoloviční většina jeho členů, k platnému závěru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů; každý člen má jeden hlas, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy KR; nestálí členové KR v předem určeném rozsahu; hlasuje se veřejně; hlasování řídí předseda KR; před hlasováním se zopakuje přesné znění závěru, pokud nebylo předáno jeho písemné vyhotovení, zástupce SP ČR a HK po hlasování může uplatnit právo veta, materiály lze schvalovat i elektronicky per rollam a to dle stejných pravidel jako při běžném hlasování; do zápisu z nejbližšího zasedání KR po hlasování per rollam se zaznamená výsledek hlasování; - Členství v KR se vylučuje se členstvím v SR. Přesné vymezení povinností a práv členů KR předkládá Příloha č Výkonná složka Koordinační rady Výkonná složka KR zajišťuje zpracování závěrů a rozhodnutí SpR a KR (vytváření akceschopné a reprezentativní sítě SR a poskytování komplexního servisu Koordinační radě, evidence, odborné materiály, komunikace uvnitř sítě SR). Složení výkonné složky Koordinační rady Manažer (je zároveň předseda KR) výkonní pracovníci koordinátoři SR další odborní a administrativní pracovníci Výkonná složka KR nemá rozhodovací pravomoc. Výkonní pracovníci jsou přímo podřízeni manažerovi, který je zároveň předsedou Koordinační rady, a odpovídají mu za kvalitu činnosti sítě SR a jejich výstupů a za přenášení souvisejících informací. Manažer výkonné složky KR odpovídá z pozice předsedy KR Správní radě za to, že kvalita a rozsah prací výkonných pracovníků odpovídá požadavkům Koordinační rady a disponibilním kapacitám. Složení a počet výkonných pracovníků vychází z aktuálních potřeb sítě SR a aktivit, na kterých participují, a z kapacitních možností. Manažer výkonné složky KR rozhoduje o počtu, kvalifikaci, činnostech a rozdělování výkonných pracovníků do týmů (např. tým sektorových dohod, tým koordinátorů SR,..). Výkonní pracovníci obvykle vychází z odborných útvarů střešních zaměstnavatelských svazů nebo externích dodavatelů sítě SR. 17

20 Role výkonných pracovníků koordinátorů SR v souladu s Modelem SR, Manuálem SD a jednacím řádem zajišťují podklady a činnosti nutné pro ustavení a další fungování SR a plní úkoly KR; analyzují rozhodující subjekty v daném sektoru a vybírají vhodné subjekty k zařazení do SR; komunikují se subjekty trhu práce s cílem zajistit reprezentativní a akceschopné institucionální a personální obsazení SR; aktivně se účastní jednání SR z pozice zástupce Koordinační rady, komunikují s tajemníkem; řeší personální a institucionální změny složení SR/ET; pomáhají identifikovat relevantní komunikační síť SR, kontrolují složení pracovních skupin a stvrzovatelů; prezentují v SR vize a prosazují zájmy zaměstnavatelů v duchu programových priorit SP ČR a HK ČR; prezentují a prosazují závěry KR, dohlíží a usměrňují činnost SR v souladu s pravidly Modelu SR; spolupracují při osvětě a propagaci a aktivně šíří informace o síti SR a jejich výstupech směrem k zaměstnavatelům a k odborné i laické veřejnosti; podporují využívání výstupů SR v praxi a zjišťují zpětnou vazbu ke kvalitě a použitelnosti výstupů SR; jsou aktivními členy výkonné složky KR a plní úkoly dle zadání Koordinační rady (potažmo předsedy KR) v souladu s Modelem SR a jednacím řádem; koordinují v SR a v pracovním týmu k SD práci na sektorových dohodách v souladu s metodikou SD; komunikují se členy pracovního týmu k SD, kontrolují přípravu podkladů pro formulování cílů a obsahu Sektorových dohod; usměrňují zpracování materiálů dokumentujících práci na SD ve smyslu jejich souladu s metodickými pravidly a rozhodnutími SpR a KR. Vymezení pravidel jednání, způsobu práce a práv a povinností jednotlivých členů výkonné složky KR je navržen Koordinační radou a schvalován Správní radou. 18

21 2. Síť sektorových rad Strategické cíle sektorových rad Být respektovaným zdrojem informací o trendech rozvoje sektorů, o pracovních silách a o potřebách zaměstnavatelů v sektoru. Být důležitým partnerem orgánů státní správy i krajských úřadů pro oblast počátečního i dalšího odborného vzdělávání. Ovlivňovat obsah, pravidla fungování a vzájemnou komunikaci informačních soustav NSP a NSK, poskytujících základní informace pro oblast dalšího i počátečního vzdělávání a docílit optimálního fungování těchto soustav včetně jejich permanentní aktualizace. Být klíčovým aktérem v tvorbě prostředí pro rozvoj pracovní síly v sektorech (prosazování inovačních tendencí v obsahu kvalifikací a spolupráce se školskými a dalšími vzdělávacími zařízeními). Provádět osvětovou činnost směrem k veřejnosti s cílem propagace potřeb a příležitostí v sektoru a možností, které nabízí využití systému uznávání kvalifikací. Přispívat k dosažení optimálních poměrů nabídky a poptávky na trhu práce a na trhu vzdělávání. Prosazovat rozšíření praktického využívání dalšího vzdělávání v běžné praxi a zapojovat se do komunikace se vzdělavateli i ověřovateli kvalifikací. Iniciovat využívání NSP a NSK zaměstnavateli a ostatními účastníky trhu práce. Ovlivňovat rozvoj lidských zdrojů v ČR prostřednictvím koordinovaných intervencí klíčových subjektů na trhu práce ve vybraných sektorech národního hospodářství a regionech. Konkretizace činností SR v rámci aktivit pro NSP a NSK Je představitelem sektoru v oblasti tvorby a oponování dokumentů, které se mají stát součástí Národní soustavy povolání, a prosazujícím změny uvnitř NSP v souladu s aktuální situací v sektoru. Je představitelem sektoru v oblasti tvorby a oponování dokumentů, které se mají stát součástí Národní soustavy kvalifikací, a prosazujícím změny uvnitř NSK v souladu s aktuální situací v sektoru. Je iniciátorem ovlivňování rozvoje lidských zdrojů v ČR prostřednictvím koordinovaných intervencí na trhu práce uzavírání a realizace sektorových dohod. Je představitelem sektoru v oblasti zjišťování a deklarování kvalifikačních potřeb sektoru a potřeb trhu práce obecně zajišťuje interaktivní provázanost výstupů NSP a NSK. 19

22 Je organizátorem diskuse s odborníky mimo sektor a platformou pro diskusi odborníků uvnitř sektoru v záležitostech, které se týkají činnosti SR, obsahu a tvorby NSP, obsahu a tvorby NSK a záležitostí rozvoje lidských zdrojů v sektoru obecně. Je jedním ze zástupců sektoru při prosazování koncepčních, procedurálních a legislativních změn v zájmu sektoru a jeho rozvoje. Je iniciátorem při navazování efektivní spolupráce s dalšími aktéry trhu práce a implementaci společných opatření k dosažení vyrovnávání nabídky a poptávky na trhu práce. Je partnerem autorizujících orgánů, MPSV, MŠMT a autorizovaných osob v záležitostech uplatňování zákona č. 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Je delegujícím subjektem při pověřování expertů pro výkon kontrolní činnosti procesu ověřování kvalifikací u autorizovaných osob. Je nominujícím subjektem při zajišťování spolupráce expertů světa práce na projektech a zakázkách. Je iniciátorem při podněcování zájmu využívat NSP a NSK v podnikové praxi a zájmu odborníků stát se autorizovanou osobou při aplikaci zákona č.179/2006 Sb. v praxi. Je zajišťovatelem osvěty o existenci a významu SR a obsahu a přínosů výstupů zakázek a projektů, na kterých se podílí, a to směrem k zaměstnavatelům (např. prosazování vytvořených profesních kvalifikací do praxe). Složky sítě sektorových rad 2.1. Sektorová rada Sektorová rada (dále SR) je dobrovolné profesní sdružení, složené z reprezentantů významných zástupců zaměstnavatelů, střešních profesních sdružení a významných odborníků na lidské zdroje v daném odvětví. Jejím cílem je reprezentovat v oblasti rozvoje lidských zdrojů zájmy daného odvětví ve vztahu ke státní správě, vzdělavatelům, občanům a dalším partnerům. Sektorovou radu ustavuje Správní rada jako nejvyšší organizační složka sítě SR, dle návrhu Koordinační rady. Sektorová rada je přímo podřízena Koordinační radě a odpovídá jí za rozsah a kvalitu své činnosti a výstupů, za přenášení informací a za realizaci činností/opatření ve své kompetenci. 20

23 Složení sektorové rady Sektorovou radu standardně tvoří zástupci zaměstnavatelů firem působících v daném sektoru zaměstnavatelů - profesních sdružení, cechů působících v daném sektoru zastřešení sítě SR (bez hlasovacího práva) plní funkci tajemníka SR Standardní složení SR je zpravidla doplněno o zástupce vzdělavatelů, akademické sféry zaměstnanců odborů zadavatelů projektů a zakázek, na kterých síť SR spolupracuje (např. pro potřeby NSK - NÚV (bez hlasovacího práva) - plní funkci garanta dodržování metodiky NSK, příslušného ministerstva autorizujícího orgánu dalších subjektů spolupracujících na projektech, na kterých se podílí také daná SR Zastoupení zaměstnavatelů v sektoru tvoří dvě třetiny členů sektorové rady s hlasovacím právem. Reprezentativnost sektorové rady je stav, kdy složení sektorové rady a jednotliví členové SR odráží strukturu a velikost daného sektoru (zastoupení velkých a středních firem, počet subjektů, počet dílčích oblastí a specializací). Reprezentativnost SR je jedním ze dvou ukazatelů kvality SR, (posuzování reprezentativnosti je uvedeno v kapitole 3.2). Druhým ukazatelem je akceschopnost (schopnost SR plnit úkoly v zakázkách a projektech, pro které je SR licencována). Akceschopnost je posuzována v rámci excelence SR viz. kap. kapitola 4.1. V SR, které zastřešují vetší množství různorodých menších oblastí (např. služby) může probíhat průběžná obměna složení SR dle potřeb pokrytí daného sektoru a dle potřeb zakázek, na kterých SR pracuje (např. pokud už daná oblast má zpracovány adekvátní výstupy, může KR nabídnout členství zástupci jiné oblasti). Složení SR z hlediska rolí členů v sektorové radě Reprezentativní složka sektorové rady a) člen SR - zastupuje v sektorové radě subjekt, jímž byl do SR navržen. Řídí se statutem SR a jeho přílohami. Splňuje roli reprezentativního zástupce zaměstnavatelů nebo jiného subjektu. Vstup nebo pokračování ve členství v SR může být dále podmíněno ze strany Koordinační rady. Má hlasovací právo. b) předseda SR - je zároveň členem SR. Řídí se statutem SR a jeho přílohami. Splňuje roli reprezentativního zástupce zaměstnavatelů. Do funkce předsedy je schvalován a 21

24 jmenován Správní radou. SR potažmo Koordinační rada je oprávněna navrhovat kandidáty na předsedu SR. Má hlasovací právo. c) člen sekce SR (SR se může dále dělit na sekce viz kapitola 2.6) - zastupuje v sekci SR zaměstnavatele a subjekt, jímž byl do SR navržen. Řídí se statutem SR a jeho přílohami. Nemá hlasovací právo. Servisní složka sektorové rady d) tajemník - řídí se statutem SR a jeho přílohami. Zajišťuje organizaci a metodickou koordinaci fungování SR a tvorby výstupů SR. Nemá hlasovací právo. Odborná složka sektorové rady e) garant NÚV (Národního ústavu pro vzdělávání, školského poradenského zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků) - reprezentuje v sektorové radě správce NSK a zapojuje se i do řešení NSP v otázkách provázanosti a návaznosti jednotek práce a kvalifikací a v souvislosti s vazbou na obory vzdělání. Nemá hlasovací právo. f) člen SR za AOr (autorizující orgán) reprezentuje v sektorové radě resortní instituci, která dle zákona č. 179/2006 Sb. rozhoduje o udělení, prodloužení platnosti a odnětí autorizace a podílí se na přípravě profesních kvalifikací a jejich změn (AOr - resortní ministerstva, ČNB). Členem SR za AOr může být i ministerstvo, kterého se oblast zastřešená SR dotýká, ale není přímo v roli AOr. Je důrazně doporučeno členství zástupce příslušného AOr v SR. Zástupce AOr se stává členem SR na základě předložení návrhového listu, vystaveného AOr, ve kterém je stanovena jeho role v SR: člen SR za AOr jako zprostředkovatel názorů AOr na PK z hlediska budoucího procesu autorizace - nemá hlasovací právo; člen SR za AOr jako odborný oponent navrhovaných PK v rámci příslušného ministerstva) - má hlasovací právo k problematice PK spadajících do jeho odborné gesce. V tomto případě je doba členství v SR omezena dobou zpracování a schválení návrhů PK, které má zástupce AOr ve své gesci. Členové SR jsou povinni pracovat v SR v souladu s pravidly Modelu SR. Pokud dochází k závažnému porušení statutu SR nebo povinností a práv člena SR je Koordinační rada oprávněna zrušit dané osobě členství v SR. Role sektorové rady monitoruje trh práce, zjišťuje a deklaruje potřeby kvalifikací v daném sektoru; řídí, usměrňuje a zajišťuje tvorbu materiálů popisujících svět práce a tvorbu materiálů a podkladů pro vzdělávací soustavu; propaguje síť SR a výstupy, na kterých SR spolupracuje; 22

25 komunikuje s dalšími subjekty trhu práce při návrhu a realizaci opatření napomáhajících rozvoji lidských zdrojů a růstu konkurenceschopnosti pracovní síly; iniciuje praktické využívání výstupů práce sektorové rady; identifikuje změny na trhu práce a potřeby zaměstnavatelů i pracovních sil; navrhuje koncepční, procedurální i legislativní změny v oblasti rozvoje lidských zdrojů v daném sektoru; poskytuje poradenské služby v oblasti rozvoje lidských zdrojů v daném sektoru. Přesné vymezení rolí, povinností a práv členů SR předkládá Příloha č Sekce sektorové rady V případě potřeby se SR může dále dělit do sekcí SR. Sektorová rada vytváří sekce, pokud zastřešuje odborný směr, který zahrnuje různorodé oblasti a je proto efektivní jednat samostatně v rámci sekcí. Návrh na vytvoření sekcí a jejich zaměření podává SR, vytvoření jednotlivých sekcí, včetně seznamu jejich členů, schvaluje Koordinační rada SR. Složení sekce sektorové rady vedoucí sekce SR členové sekce SR Sekce SR sestává ze členů SR případně dalších osob - odborníků trhu práce a reprezentantů zaměstnavatelů. Tito se stávají členy sekce SR s hlasovacím právem platným pouze v rámci dané sekce SR. Zúčastňují se jednání sekce SR. Jednání SR se mohou zúčastnit na základě dohody s vedoucím sekce a předsedou SR. Minimální počet členů sekce SR 4 osoby včetně vedoucího sekce SR. Jednání sekce SR svolává vedoucí sekce SR a o jednání informuje tajemníka SR. Tajemník SR je přítomen na jednáních sekce (pokud není dohodnuto jinak). Z jednání sekce SR je vytvořen zápis a prezenční listina. Členové sekce SR mají totožné povinnosti a práva jako členové SR vyjma hlasovacího práva v SR. Členové sekce SR se řídí statutem SR a jeho přílohami. Vedoucím sekce SR je člen SR s hlasovacím právem, pověřený předsedou SR. 23

26 Role sekce sektorové rady navrhuje stanoviska SR za danou oblast, pro kterou je sekce vytvořena; předkládá návrhy do SR, návrhy stanovisek mohou členové sekce SR vytvářet na základě podkladů pracovních skupin, které pod sekcí vzniknou; má pravomoc navrhovat, ne však schvalovat výstupy sekce SR. Schvalování výstupů je v pravomoci SR. Tuto pravomoc, případně její část, může SR dle svého rozhodnutí delegovat na sekce SR (dle rozhodnutí SR). Přesné vymezení rolí, povinností a práv členů sekce SR předkládá Příloha č Pracovní skupina Pracovní skupina je dočasné uskupení externě spolupracujících odborníků. Účelem vytváření pracovních skupin je zpracovat úkoly vyplývající z činnosti SR. Tvorba pracovních skupin je základním principem organizace práce všech sektorových rad. PS vznikají průběžně po celou dobu existence SR. Pracovní skupinu vytváří/ruší SR jako svou výkonnou složku pouze k úkolům přesně stanoveným v harmonogramu práce SR. Pracovní skupina je přímo podřízena sektorové radě a odpovídá jí za rozsah a kvalitu činnosti a za přenášení informací. SR schvaluje výstupy PS. Vytváření/rušení PS iniciuje předseda SR, který odpovídá Koordinační radě za opodstatnění její existence (soulad s aktuálním harmonogramem), její složení a činnost. Založením, vedením a koordinací činností pracovní skupiny pověřuje předseda SR vybraného člena SR s hlasovacím právem reprezentujícího v SR zaměstnavatele. Tento se stává vedoucím pracovní skupiny, odpovídá za složení a činnost pracovní skupiny předsedovi SR. Složení pracovní skupiny vedoucí pracovní skupiny členové pracovní skupiny PS tvoří odborníci s praktickými zkušenostmi v dané oblasti, schopní a ochotní zpracovávat podklady pro SR dle zadání vedoucího PS. Pravidla pro složení PS: o složení PS rozhoduje vedoucí PS, který garantuje kvalitu složení PS 24

27 počet členů PS doporučeno 4 až 8 členů PS (včetně vedoucího) členové PS nejsou zároveň členy dané SR (výjimku může udělit pouze KR) vedoucí PS zajišťuje manažerskou a koordinační funkci složení PS je heterogenní, zahrnuje odborníky s praktickými (profesními) zkušenostmi v oboru z různorodých organizací, malé i větší subjekty, dle možností v dané oblasti tak, aby výstupy práce PS byly akceptovatelné většinou subjektů působících v dané oblasti (zástupci zaměstnavatelů - personalisté, výkonní pracovníci, specialisté, vedoucí, zástupci cechů, svazů a profesních sdružení) PS, která tvoří profesní kvalifikace, má jednoho zástupce z řad vzdělavatelů, případně zástupce autorizovaných osob, tyto osoby jsou vybírány a oslovovány reprezentanty vzdělávání a případně realizátory projektů řešících problematiku uplatňování dalšího vzdělávání v praxi Optimální složení PS - je doporučeno, aby v PS byly zastoupeny tyto typy subjektů: 1. různé velké firmy nad 250 zaměstnanců 2. různé malé a střední firmy od 20 do 250 zaměstnanců 3. různé mikro firmy do 20 zaměstnanců + OSVČ 4. různé svazy, cechy, profesní sdružení, další odborníci 5. různí vzdělavatelé, autorizované osoby Předseda SR, případně koordinátor, má právo vetovat složení PS pokud není v souladu s pravidly Modelu SR (musí tak učinit do 5 pracovních dnů od předložení seznamu členů PS a doložit argumentaci). Koordinátor vychází z aktuální situace na trhu práce v dané oblasti, nelze proto vždy trvat na optimálním složení PS, ale brát jej jako doporučení a to např. v úzce specializovaných oblastí (např. řemesla, osobní služby, dobývání kaolínu, foukané izolace,..), nebo pokud zástupce některé ze skupin nemá opodstatnění být v PS (např. v energetice nejsou mikro firmy a OSVČ), pak v PS není tento typ subjektu zastoupen. Pak je nutno na základě dalšího jednání v SR zargumentovat stávající složení nebo obměnit složení PS či vedoucího PS, případně informovat KR a zvážit další možnosti řešení. Pokud se v průběhu činnosti PS zjistí závažné skutečnosti (složení PS je nedostatečné, v PS nelze dosáhnout konsensuálního stanoviska ke zpracovávaným výstupům), je vedoucí PS, potažmo předseda SR, povinen informovat Koordinační radu a hledat efektivní řešení (jednání se členy PS, jednání s dalšími subjekty, změna složení PS, pozastavení nebo zrušení PS). Role pracovní skupiny pracovní platforma SR pro tvorbu dokumentů, které se mají stát součástí Národní soustavy povolání (zejména popisy stanovených jednotek práce); 25

28 pracovní platforma SR pro tvorbu dokumentů, které se mají stát součástí Národní soustavy kvalifikací (zejména standardy stanovených profesních kvalifikací); pracovní platforma SR pro tvorbu jiných dokumentů a plnění jiných úloh, které SR požaduje (např. při zapojení SR do dalších zakázek a projektů). Zásady sestavení, fungování a zániku pracovní skupiny PS zakládá vedoucí PS (může využít spolupráce koordinátora). PS je založena předložením seznamu členů PS předsedovi SR a koordinátorovi, pokud tito nevyužijí právo veta; výstupy pracovní skupiny jsou schvalovány sektorovou radou. Podmínkou schválení výstupů PS je předložení seznamu členů PS, který dokladuje, že výstupy PS objektivně odráží požadavky dané oblasti; po splnění svých úkolů a finančním vypořádání PS zaniká, PS zaniká také z rozhodnutí SR, případně Koordinační rady (např. pokud KR rozhodne o změně harmonogramu prací SR v oblasti, pro kterou byla PS založena nebo PS neodpovídá pravidlům Modelu SR). Pracovní skupina využívá spolupráci: tajemníka SR pro zajištění komunikace se SR a metodické vedení při tvorbě podkladů pro NSP garanta NÚV pro metodické vedení při tvorbě podkladů pro NSK koordinátora pro sestavení PS odpovídající pravidlům Modelu SR a obvyklým poměrům v sektoru (koordinátor kontroluje soulad seznamu členů PS s pravidly Modelu SR a dává vedoucímu PS, případně předsedovi SR nebo Koordinační radě podnět na změnu složení PS). Koordinátor také spolupracuje s vedoucím PS při výběru odborníků do PS (např. formou zajišťování analytických podkladů o subjektech a zaměstnanosti v dané oblasti) Konkretizace způsobu práce v PS a práva a povinnosti členů i vedoucího PS, informační podklad a formulář seznam členů PS je v Příloze č Pracovní tým k sektorové dohodě Pracovní tým k sektorové dohodě (dále jen PTSD) je výkonným nástrojem sektorových rad k přípravě a realizaci sektorových dohod (SD). Je iniciátoram a hlavním aktérem SD. Posláním PTSD je získání reprezentativních a akceschopných partnerů sektorové dohody, formulování a projednávání návrhu sektorové dohody a příslušných opatření k její realizaci a zajišťování realizace opatření do SD. Pracovní tým k sektorové dohodě vytváří/ruší SR jako svou výkonnou složku k přesně stanoveným úkolům. 26

29 Pracovní tým k sektorové dohodě je přímo podřízen sektorové radě a odpovídá jí za rozsah a kvalitu činnosti, výstupy PS a za přenášení informací. Vytvoření PTSD iniciuje předseda SR, který odpovídá Koordinační radě za jeho činnost. Koordinační rada schvaluje vznik, rušení a financování činnosti PTSD. Založením, vedením a koordinací činností PTSD je pověřen předseda SR nebo vybraný člen SR, který se z pověření předsedy SR stává vedoucím pracovního týmu k sektorové dohodě. Při koordinaci činností pracovního týmu k SD napomáhá koordinátor. Složení pracovního týmu k sektorové dohodě Vedoucí PTSD - předseda SR nebo pověřený člen SR. Odpovídá SR za přípravu a realizaci SD. Je nadřízeným členům PTSD. Metodicky je podřízen Koordinační radě, která uplatňuje svůj vliv zpravidla prostřednictvím manažera týmu vytvářeného pro účely realizace SD ve výkonné složce KR. Manažer pak uplatňuje svůj vliv zpravidla prostřednictvím koordinátora. Členové PTSD - vybraní členové SR, přizvaní reprezentanti zaměstnavatelů a další odborníci, případně pracovník k vedení administrativních činností. V rozsahu přípravy a realizace SD jsou podřízeni vedoucímu PTSD. Pracovní tým k SD je složen ze zástupců zaměstnavatelů, zástupců aktérů sektorové dohody a dalších osob doporučených členy SR. Vedoucí PTSD je v rozsahu přípravy a realizace SD nadřízeným členům PTSD. O složení pracovního týmu k SD rozhoduje sektorová rada. Koordinační rada má právo veta nebo doplnění složení pracovního týmu k SD. Role pracovního týmu k sektorové dohodě konkretizuje cíle SD a stanovuje priority řešení; vyhodnocuje analytické a prognostické informační zdroje; stanovuje akce vedoucí k dosažení cílů SD; zpracovává návrh finančního plánu a kontroly jeho dodržování; vybírá potenciální aktéry SD a stanovuje způsob jejich oslovení; zpracovává harmonogram jednání potenciálními aktéry v regionu/regionech; zpracovává plán přípravy na jednání s potenciálními aktéry v regionu/regionech; zajišťuje přípravu osob na jednání s potenciálními aktéry SD; komunikuje směrem k SR i k aktérům SD; sleduje a dokumentuje přípravu a realizaci plnění SD; další činnosti související s přípravou a realizací SD (příprava souvisejících materiálů, účast na propagačních akcích, předkládání podkladů do SR, apod.). 27

30 Veškeré další informace k pravidlům a obsahu činnosti pracovního týmu k sektorové dohodě a k přípravě, uzavírání a realizaci sektorových dohod jsou součástí metodického materiálu - Manuál pro přípravu a tvorbu sektorových dohod Stvrzovatelé Stvrzovatel je odborník s praktickými zkušenostmi v určité oblasti trhu práce, který se vyjadřuje k jednotkám práce, k profesním kvalifikacím a dalším materiálům vytvořeným expertními týmy a pracovními skupinami sektorových rad. Stvrzovateli jsou především zástupci zaměstnavatelů, dále mohou být stvrzovateli zástupci vzdělavatelů a autorizovaných osob (platí pro výstupy k NSK). Stvrzovatelé k určitému výstupu musí být nezávislými oponenty - zastupující různé organizace dle možností v daném sektoru (heterogenní skupina k posouzení daného výstupu - nemohou to být např. členové SR, PS, která výstup zpracovala). Výjimku může udělit Koordinační rada. Stvrzovatel posuzuje obsah, kvalitu a především praktickou uplatnitelnost výstupů zpracovaných v SR, ke kterým zpracovává připomínky podle jednotného zadání posudek svrzovatele. Důvody využívání stvrzovatelů posouzení výstupů SR získání větší podpory odborníků z praxe v dané oblasti zvýšení reprezentativnosti SR propagace NSP a NSK ověření kvality výstupů SR podpora používání výstupů SR v praxi Materiály posuzované stvrzovateli a) nově vzniklé jednotky práce (prioritně všechny, ke kterým je vytvářena PK) b) revidované jednotky práce (prioritně všechny, u kterých je vytvořená PK a revize znamená zásadní změnu PK, o výběru rozhoduje SR, právo veta má KR) c) nově vzniklé standardy PK (všechny) d) revidované PK (všechny, u kterých revize znamená zásadní změnu obsahu, o výběru rozhoduje SR, právo veta má KR) e) další výstupy SR (dle rozhodnutí KR) Pro materiály platí povinnost zajistit pět posudků stvrzovatelů. Výjimku v odůvodněných případech uděluje Koordinační rada. 28

31 Sektorová rada (Koordinační rada) je oprávněna vybrat další jednotky práce, profesní kvalifikace, které budou posouzeny stvrzovateli. Materiály vybrané pro posouzení jsou uvedeny v zápise z jednání SR včetně zdůvodnění. Akvizice stvrzovatelů Výběr stvrzovatelů Výběr - návrh stvrzovatelů primárně provádí oborové svazy, cechy, sdružení, firmy, vzdělavatelé, autorizované osoby či autorizující orgány a MŠMT, dále koordinátor, Koordinační rada a členové sektorové rady (s hlasovacím i bez hlasovacího práva) a další osoby a subjekty uvnitř i mimo síť SR. Garant NÚV, zástupce autorizujícího orgánu nebo věcného odboru MŠMT (tyto subjekty jsou garantem kvality NSK) mají právo vybrat jednoho stvrzovatele pro materiály k NSK. Výběr stvrzovatelů by měl být zajištěn prostřednictvím nezávislých subjektů tak, aby byla zajištěna co největší objektivita v posuzování výstupů práce SR a jejich pracovních skupin. Oslovení stvrzovatelů Oslovení potenciálních stvrzovatelů včetně poskytnutí relevantních informací provádí koordinátor ve spolupráci s navrhovatelem stvrzovatele (mimo členy SR) s tím, že cílem je: vzbudit zájem o práci stvrzovatele a o NSP, NSK; získat ústní souhlas stvrzovatele se spoluprací; získat informace o stvrzovateli vyplnění tzv. identifikačního listu stvrzovatele (tento obsahuje obor činnosti stvrzovatele, jeho pracovní pozici, zaměstnavatele, délku praxe a kontaktní údaje). Tyto informace jsou k evidenci předány tajemníkovi SR. Oslovení je prováděno formou osobních jednání, telefonicky, korespondencí nebo využitím diskusních fór na webových stránkách zúčastněných subjektů. Oslovení je prováděno přímým kontaktem s potenciálním stvrzovatelem, nebo přes subjekty navrhující své zástupce do SR. Doporučenou formou získávání stvrzovatelů je oslovení klíčových zaměstnavatelských subjektů v daném sektoru např. navrhovatelů členů SR/ET s žádostí o doporučení vhodných odborníků ke stvrzování PK a JP. Oslovení těchto subjektů zajišťují primárně koordinátoři, případně členové SR. V případě posuzování profesních kvalifikací je velmi vhodné oslovit také vzdělavatele, zejména vzdělavatele rekvalifikací a potenciální i stávající autorizované osoby (tyto subjekty jsou uváděny v Rodném listu PK a v databázi potenciálních a stávajících autorizovaných osob vedené koordinátorem, případně tyto potenciální stvrzovatele identifikuje garant NÚV). 29

32 Získávání stvrzovatelů je vhodné podpořit publikační činností o NSP a NSK s nabídkou možnosti posuzovat konkrétní jednotky práce a profesní kvalifikace. Potenciální zájemci jsou odkazováni na web (NSP, NSK, sektorových rad). Zájem o spolupráci mohou projevit např. přes diskusní fóra daného webu. Tajemníci nebo jiní pověření pracovníci administrátoři s nimi komunikují ve smyslu zjištění kontaktních a profesních údajů a zjištění oblastí, které mají zájem posuzovat. Tito zájemci budou dále kontaktováni jako stvrzovatelé jednotlivých jednotek práce a profesních kvalifikací. Odsouhlasení stvrzovatelů Na základě informací o navržených a oslovených stvrzovatelích, které dostává tajemník od členů SR a koordinátora, vytváří tajemník seznam potenciálních stvrzovatelů pro jednotlivé výstupy. U stvrzovatelů uvádí kontaktní údaje, údaje o odbornosti (délka praxe, pracovní pozice), navrhovatele a zaměření stvrzovatele (oblasti případně jednotky práce a profesní kvalifikace, které posuzuje). Seznam potenciálních stvrzovatelů k dané jednotce práce a profesní kvalifikaci odsouhlasí příslušná SR (v případě expertních týmů KR). Koordinační rada je informována o seznamu stvrzovatelů a má právo tento seznam upravovat. Za výběr, oslovení a odsouhlasení stvrzovatelů je odpovědná SR (v souladu s povinnostmi člena SR), přeneseně Koordinační rada, ta odpovídá za celou činnost SR. Koordinátor posuzuje, zda vybraní stvrzovatelé odpovídají pravidlům Modelu SR (ad vymezení stvrzovatelů v úvodu kapitoly) a spolupracuje při výběru stvrzovatelů formou zajišťování analytických podkladů o subjektech a zaměstnanosti v sektoru. Pokud se členům SR prokazatelně nedaří vybrat nebo oslovit ke spolupráci stvrzovatele a seznam stvrzovatelů je nedostatečný nebo neúplný, řeší SR tuto situaci s koordinátorem. Koordinátor iniciuje oslovení dalších subjektů pro roli stvrzovatele, žádá o výjimku KR nebo dává podnět ke změně složení SR z důvodu neplnění povinností členů SR. Stvrzovatelé jako zástupci odborné veřejnosti, která může napomoci kvalitě zpracování výstupů SR, jsou prostřednictvím administrátora a koordinátorů průběžně oslovováni a informováni o aktivitách sítě SR a využívání i k dalším činnostem formulace stanovisek sítě SR k daným tématům apod. Pro komunikaci jsou využívány i webové stránky a diskusní fóra. Komunikace, předání pokladů, sběr a vypořádání posudků stvrzovatelů Administrátor (spolupracovík tajemníků pověřený administrativou k agendě stvrzovatelů) zasílá odsouhlaseným stvrzovatelům materiály k posouzení (po dohodě s pracovní skupinou) a další související podklady. Stvrzovatelé nejsou školeni v metodice tvorby katalogu Národní soustavy povolání ani v metodice naplňování Národní soustavy 30

33 kvalifikací. Účelem je zjistit jejich odborný náhled na uplatnitelnost výstupů zpracovávaných v SR. Po obdržení připomínek - posudků stvrzovatelů v daném termínu je tajemník předává do PS k jejich posouzení. PS zajistí posouzení a písemné vypořádání připomínek, relevantní připomínky PS zapracuje. U zásadních připomínek, které se ve výstupech nezohlední, doplní stanovisko PS, ET. Vedoucí PS, ET předává do SR finální návrh výstupu PS včetně posudků a jejich vypořádání. Tyto podklady musí mít SR nebo KR před schvalováním výstupů PS k dispozici. Mimo připomínek získaných od stvrzovatelů formou posudku zaslaného em, bude získávána zpětná vazba k výstupům SR i z diskusních fór na webových stránkách NSP, NSK, webu členů sdružení. Tyto připomínky rovněž shromažďuje, eviduje a předkládá k posouzení do SR/ET tajemník nebo určený administrátor. Postup předávání materiálů stvrzovatelům, základní informační a pracovní materiály pro stvrzovatele jsou v Příloze č. 03 (informace o NSP, NSK, posudek k NSP a NSK, formulář seznamu stvrzovatelů JP, PK) Expertní tým S ohledem na různý stupeň organizovanosti zaměstnavatelů budou v některých sektorech vznikat SR dlouho, nebo se je nepodaří ustavit vůbec. V takových případech Koordinační rada přebírá i role sektorové rady a zakládá expertní tým. Expertní tým je pracovní tým odborníků zřizovaný dočasně k řešení úkolů v oblasti, ve které není ustavena sektorová rada. Expertní tým může být využit v ucelených oblastech pro jednotky práce s průřezovým charakterem, jež prostupují mnoha sektory a tudíž jejich zařazení do jednoho určitého sektoru a jedné SR je nerealizovatelné pro specifické činnosti nezapadající do žádné SR Expertní tým je přímo podřízen Koordinační radě radě a odpovídá jí za rozsah a kvalitu činností, výstupů a za přenášení informací. Koordinační rada sestavuje expertní tým, schvaluje jeho výstupy či změny ve složení apod. 31

34 Pro zajištění těchto rolí Koordinační rada využívá spolupráci s klíčovými zaměstnavatelskými svazy, cechy a významnými zaměstnavateli. Klíčové zaměstnavatelské svazy, cechy a významní zaměstnavatelé přebírají garanci za jednotlivé výstupy ET a předkládají k nim svá stanoviska, na základě kterých KR výstupy expertního týmu následně schvaluje. Složení expertního týmu Expertní tým tvoří odborníci navrhovaní střešními zaměstnavatelskými svazy, cechy a významnými zaměstnavateli garanty výstupů ET na základě předložení návrhového listu. Složení ET je heterogenní, zahrnuje odborníky s konkrétními zkušenostmi v oboru z různorodých organizací, malé i větší subjekty, dle možností v dané oblasti (zástupci zaměstnavatelů - personalisté, výkonní pracovníci, specialisté, vedoucí, zástupci vzdělavatelů, zástupci autorizovaných osob, zástupci cechů, svazů a profesních sdružení). Složení ET vychází z pravidel pro složení pracovní skupiny (ad kapitola 2.3.), složení ET schvaluje Koordinační rada. Členění ET a) vedoucí expertního týmu b) člen expertního týmu c) tajemník d) zástupci zakázek a projektů, na kterých ET spolupracuje (pro NSK - garant NÚV, zástupce autorizujícího orgánu (AOr) Role expertního týmu pracovní platforma KR pro tvorbu dokumentů, které se mají stát součástí Národní soustavy povolání (zejména popisy stanovených jednotek práce) pracovní platforma KR pro tvorbu dokumentů, které se mají stát součástí Národní soustavy kvalifikací (zejména standardy stanovených profesních kvalifikací) pracovní platforma KR pro tvorbu jiných dokumentů a plnění jiných úloh, které SR požaduje partner KR při monitorování kvalifikačních potřeb a vývojových trendů trhu práce v sektoru Informace o práci expertního týmu, rolích jednotlivých členů a formulář seznam členů ET jsou v Příloze č

35 2.7. Stálá konference předsedů Stálá konference předsedů je poradním orgánem Správní rady a Koordinační rady, vzniká z rozhodnutí Správní rady. Využívá se pro přenos informací z jednotlivých regionů a sektorů a ke komunikaci o průřezových tématech. Stálá konference předsedů SR předkládá návrhy řešení zadaných úkolů a jejich argumentaci. Správní rada a Koordinační rada se o tyto podklady opírá při diskusi s orgány státní správy. Organizace Stálé konference předsedů je zajišťována Koordinační radou. Složení Stálé konference předsedů Stálá konference předsedů SR je složena z předsedů jednotlivých sektorových rad. Jednání Stálé konference předsedů svolává Koordinační rada (KR). Závěry a rozhodnutí Stálé konference předsedů jsou přijímány konsensem. Role Stálé konference předsedů je poradním orgánem Správní rady a Koordinační rady připravuje argumentace pro projednávání průřezových témat v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR předkládá doporučení pro přípravu a uzavírání sektorových dohod zprostředkovává komunikaci uvnitř sítě SR (vzájemný přenos informací o činnosti jednotlivých SR) podílí se na prosazování potřebných legislativních změn v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR spolupracuje s Koordinační radou při zajišťování akceschopnosti sítě SR spolupracuje při zajišťování propagace sítě SR spolupracuje při vytváření komunikační sítě SR 33

36 34

37 PROCESY MODELU SR 35

38 36

39 Kapitola Procesy modelu SR popisuje jednotlivé fáze fungování sektorových rad a jednotná pravidla vytváření a fungování sítě SR. Pravidla lze v opodstatněných případech přizpůsobit konkrétním podmínkám v daném sektoru, jejich úpravu schvaluje Správní rada a Koordinační rada v souladu se svými pravomocemi. 3. Fáze procesu fungování SR 1. Fáze analyzování trhu práce a vymezení sítě SR 2. Fáze komunikace a přípravy SR 3. Fáze ustavení SR 4. Fáze licencování SR 5. Fáze provozu SR Procesní standardy sektorových rad - grafické vyjádření jednotlivých fází procesu vzniku a fungování sítě sektorových rad je Přílohou č Fáze analyzování trhu práce a vymezení sítě SR Analýza zahrnuje sběr a vyhodnocení existujících a využitelných dat o současné a budoucí situaci na trhu práce i jejím odrazu do vzdělávání. Analýza je podkladem při rozhodování Správní rady, jak optimálně vymezit strukturu a rozsah působnosti sektorových rad v jednotlivých odvětvích národního hospodářství. Zaměření a obsah analýz Využití strukturování národního hospodářství dle 2. hladiny CZ-NACE a vymezení sektorů působnosti sektorových rad (jeden sektor, kde působí jedna SR = 1 a více CZ-NACE 2. hladina). Analýza ekonomického a společenského významu a vývojových trendů jednotlivých sektorů o o o o o o podíl na HDP dle CZ-NACE (odvětvové klasifikace ekonomických činností) čistý zisk sektoru průměrný evidenční počet zaměstnanců dle CZ-NACE počet kvalifikovaných pracovních sil v sektoru počet pracovních míst a počet zaměstnaných osob dle CZ-NACE a ISCO-CZ analýzy zaměstnanosti v jednotlivých sektorech (clusterová analýza) 37

40 Úroveň dělby práce v sektoru a její dopad na požadavky na pozice a kvalifikace (např. malá firma - široký profil, kumulace prací, velká firma - specialisté). Vývoj a změny situace v rozvoji lidských zdrojů v daném odvětví (sektoru). o o Zvýšená/snížená poptávka po kvalifikovaných pracovních silách v odvětví. Zvýšené/snížené požadavky na tvorbu nových kvalifikací či změny kvalifikací stávajících. Posouzení využitelnosti zákona č. 179/2006 Sb. v jednotlivých oblastech (vymezení oblastí, kde lze a kde nelze aplikovat daný zákon z důvodu existence jiné legislativy upravující požadavky na kvalifikaci pro výkon daného povolání nebo činnosti). Vývoj v oblasti vzdělávání (trendy vývoje v kontextu trhu práce). Situace v nabídce profesního vzdělávání (jak počátečního, tak dalšího). Pokrytí daného odvětví počátečním vzděláním jeho dostatečnost současná i předpokládané využití kapacit v budoucnu. Provedení a vyhodnocení analýzy a následné nastavení struktury a priorit vytváření sítě sektorových rad patří ke klíčovým povinnostem Koordinační rady, která ji zajišťuje prostřednictvím výkonné složky KR. Výstupem po vyhodnocení analytických podkladů je návrh: struktury a působnosti sektorových rad tak, aby zastřešovaly komplexně národní hospodářství. Návrh struktury a působnosti SR obsahuje název jednotlivých SR a název a kódy CZ-NACE, které jsou dané SR přiřazeny tak, aby vždy kódy CZ-NACE byly přiděleny určité SR. určení priorit a harmonogram ustavování sektorových rad, expertních týmů nebo hledání jiného řešení. Stanovení struktury a rozsahu působnosti SR Rozsah působnosti SR vymezený dle CZ-NACE navrhuje Koordinační rada, schvaluje Správní rada. Působnost SR je uvedena v ustavujících dokumentech SR. SR odsouhlasí svou působnost převzetím ustavujících dokumentů na jednání SR (nutno zaznamenat v zápise z jednání). Pokud SR není schopna garantovat celý sektor, pro který byla ustavena nebo existují překryvy v působnosti s dalšími sektorovými radami a není možná vzájemná dohoda mezi sektorovými radami, rozhoduje Správní rada. V případě přebírání garance za jednotlivé pozice (patřící do společného nebo naopak do více CZ-NACE) rozhoduje Koordinační rada, ta určí garantující SR i SR, která spolupracuje na připomínkování překrývajících se pozic. Výslednou verzi stanoviska k této pozici 38

41 schvaluje garantující SR. Na pozicích mohou pracovat jedna i více SR. Garanci za pozice přebírá pouze jedna SR a další SR mohou připomínkovat jako celek, nebo vysláním svého zástupce jako člena pracovní skupiny nebo stvrzovatele. Při určení rozsahu působnosti je nutno respektovat tato pravidla Systémový přístup SR garantuje ucelený sektor národního hospodářství. Pokud v tomto okruhu existují jednotlivé oblasti - pozice, které nezapadají do působnosti SR, má tato SR možnost komunikovat s dalšími SR a s KR o tom, zda si oblast pozice ponechá ve své garanci a na další SR přesune pouze připomínkování těchto pozic nebo zda předá garanci za pozice další SR. Konsensuální přístup prvotní je snaha o dohodu o tzv. překryvech mezi jednotlivými SR (překryvy jsou nazývány oblasti - pozice, které nelze přesně zařadit do jedné SR, zahrnují činnosti vykonávané v různých odvětvích trhu práce, a proto je mohou zařadit do své působností dvě i více SR, ale s tím, že jen jedna SR je SR garantující). Otevřenost v průběhu fungování SR lze provést změny v působnosti jednotlivých SR. Efektivita práce rozsah působnosti SR odpovídá časovým možnostem a odbornosti členů SR. Kooperace u překryvů je povinností SR spolupracovat, a to buď jako SR garantující (schvalovatel), či jako SR spolupracující (připomínkovatel). Výsledkem fáze analýza pro stanovení struktury a priorit vytváření sítě SR je schválení struktury a rozsahu působnosti sektorových rad a schválení harmonogramu ustavování sektorových rad. Schvaluje Správní rada Fáze komunikace a přípravy SR Tato fáze obsahuje výběr a oslovení vhodných subjektů pro spolupráci v síti SR a modelování reprezentativního složení jednotlivých SR. Hlavním aktérem je Koordinační rada, zejména pak sociální partneři, kteří jsou v ní zastoupeni a koordinátoři jako výkonná složka. Zodpovídají za kvalitní zajištění jednotlivých složek přípravné fáze. Výběr a oslovení klíčových představitelů daného sektoru Zajišťuje Koordinační rada prostřednictvím koordinátorů, poklady připravují i tajemníci. Koordinátoři analyzují strukturu subjektů v jednotlivých sektorech národního hospodářství dle schválené struktury a rozsahu působnosti SR. Základní podmínkou při vytváření SR je její reprezentativnost. 39

42 Koordinátoři mapují sektor pracují s přehledy firem, profesních sdružení a dalších subjektů a jejich postavením na trhu práce. Vybírají subjekty vhodné jako kandidáty na členství v SR. Složení členské základny SR by mělo být odrazem situace v sektoru. Při výběru subjektů do SR se posuzuje především Počet, struktura, působnost, postavení a zaměření činnosti zaměstnavatelů v sektoru. Počet, struktura a význam svazů, spolků, cechů, a dalších profesních sdružení v sektoru. Počet zaměstnanců (nejlépe podle povolání či kvalifikací) jež subjekt zastupuje. Podíl trhu práce, který subjekt dokáže monitorovat. Na základě zmapování sektoru jsou vybírány subjekty, které jej reprezentují. To znamená zastřešují činnosti, které do sektoru patří a strukturu zaměstnavatelů a jejich zástupců, kteří v sektoru působí. SR sdružuje klíčové subjekty, jejichž stanoviska mají váhu a odráží většinová stanoviska napříč sektorem. Jen takto může SR reprezentovat daný sektor. Management vybraných subjektů je následně koordinátory oslovován. Oslovení formou korespondence a následného osobního jednání zahrnuje nabídku a sdělení přínosů členství v SR a předání informací o SR a projektech (zakázkách), na kterých se SR podílí. Základem oslovení je motivace subjektů ke spolupráci v rámci sítě sektorových rad především formou navrhování svých zástupců jako členů SR. Motivace k zapojení subjektů světa práce do činnosti SR K zapojení se a k následnému aktivnímu působení v sektorových radách jsou subjekty motivovány možností vlivu v rámci daného sektoru i na národní úrovni. Možnost definovat současné i výhledové požadavky zaměstnavatelů na kvalitu lidských zdrojů. Možnost formulovat požadavky na svět vzdělávání, ovlivňování oblasti profesního vzdělávání Přímá účast na aktivitách důležitých pro vlastní sektor a možnost jejich ovlivňování. Možnost navrhování změn v oblasti legislativy pro sféru světa práce i vzdělávání, což je jednou z cest ke zvyšování prestiže daného sektoru. Vzájemná výměna informací a setkání odborníků napříč daným sektorem. Ocenění činnosti finančně i morálně. 40

43 Návrh zástupců reprezentativních subjektů sektoru do SR Navrhovatelé - své zástupce do SR mohou navrhovat oslovené i neoslovené svazy zaměstnavatelů, profesní sdružení, cechy a zaměstnavatelé (pokud nejsou organizačně začleněni do žádného svazu, cechu či profesního sdružení). Doplnění stávající SR o subjekty nereprezentující zaměstnavatele je projednáváno na ustavujících a dalších jednáních SR. Ustavená SR dle svého rozhodnutí iniciuje rozšíření SR o tyto subjekty. Roli navrhovatele plní daný subjekt (např. škola, odborový svaz, ministerstvo, atd.). Oslovování i schvalování zástupců těchto subjektů do SR prochází standardním procesem, schvalovatel se navíc opírá o stanovisko (doporučení) sektorové rady. Zastoupení zaměstnavatelů sektoru tvoří dvě třetiny členů sektorové rady s hlasovacím právem. Subjekty, které se rozhodnou ucházet o členství v SR, zpracují návrh na zařazení svých zástupců do SR. Stávají se tak navrhovatelem člena SR. Návrh předloží prostřednictvím koordinátora do Koordinační rady. Návrh na zařazení zástupců do SR (návrhový list) obsahuje: název a adresu subjektu - navrhovatele (daného svazu, cechu, zaměstnavatele) jméno osoby - navrhovaného zástupce (1 a více) název zaměstnavatele a pracovní pozice navrhovaného zástupce vyjádření souhlasu navrhovatele s tím, že jej dané osoby budou zastupovat v SR datum, jméno, pracovní pozice a podpis statutárního zástupce navrhovatele nebo osoby oprávněné jednat za navrhovatele v dané oblasti Návrhový list využitelný pro návrh na zařazení zástupců do SR je v Příloze č. 06. Na základě předložených návrhových listů koordinátoři zpracují seznam institucionálního a personálního složení SR, který posuzuje KR a doporučuje ke schválení Správní radě. Návrhový list je využíván i pro navrhování zástupců AOr do SR. Tento návrhový list není posuzován ani schvalován KR a Správní radou. Posouzení reprezentativnosti složení SR Při posuzování reprezentativnosti SR jde o posouzení kvality členů SR a kvality SR jako celku. Reprezentativnost sektorové rady je posuzována podle struktury sektoru z hlediska velikosti firem (zastoupení velkých a středních firem) a různorodostí podoblastí v sektoru a dále dle počtu subjektů reprezentujících zaměstnavatele. 41

44 Hodnocení subjektů zastupujících zaměstnavatele zahrnuje posouzení reprezentativnosti a) institucionálního složení SR posuzuje se váha subjektu, který navrhuje daného člena SR b) personálního složení SR - posuzuje se váha navrhovaného člena SR a to z hlediska firmy, která je jeho zaměstnavatelem a pozice, kterou u zaměstnavatele zastává Posuzování reprezentativnosti SR je prováděno: při přípravě a ustavování SR pravidelně v průběhu fungování sítě SR pro všechny nebo jen některé vybrané SR (dle rozhodnutí Správní rady) průběžně při potřebě změn složení jednotlivých SR, které jsou vyvolané změnou působnosti, změnou personálního či institucionálního složení SR nebo požadavky Správní rady a Koordinační rady Posuzování reprezentativnosti SR provádí Koordinátoři ve spolupráci s tajemníky, případně dalšími výkonnými pracovníky (příprava a vyhodnocení příslušných podkladů). Posuzování reprezentativnosti SR vyhodnocuje Koordinační rada, která je zodpovědná za kvalitu a organizaci posuzování a vyhodnocení reprezentativnosti SR a výstupy používá při schvalování seznamu členů SR. Vyhodnocení je předloženo Správní radě, která je používá v rámci své pravomoce. Postup při posuzování reprezentativnosti SR: 1. krok posouzení reprezentativnosti členů SR s hlasovacím právem: ze dvou třetin jsou zastoupeni zaměstnavatelé a jejich reprezentanti o zaměstnavatelé (podle struktury sektoru zastoupení velkých a středních firem, zastoupení klíčových podoblastí daného sektoru) o profesní sdružení (nejvýznamnější v sektoru) třetinu tvoří další subjekty (např. vzdělávací instituce a jejich reprezentanti, odbory) 2. krok posouzení reprezentativnosti SR jako celku - zodpovězení otázek: 1. Je složení SR v souladu se statutem SR a pravidly Modelu SR? 2. Zastřešuje složení SR působnost SR vymezenou dle CZ-NACE (jsou členové SR schopni garantovat CZ-NACE 2. hladiny, pro které byla SR ustavena)? 3. Je složení SR zárukou kvalitního plnění strategických cílů sítě SR a úloh SR? 42

45 4. Je složení SR zárukou získání podpory zaměstnavatelů v sektoru? 5. Je složení SR zárukou vytváření široké sítě dalších spolupracujících odborníků (pracovní skupiny, stvrzovatelé)? 6. Je složení SR zárukou aktivního prezentování a prosazování používání výstupů sítě SR v praxi? 7. Jsou v SR zastoupeny zaměstnavatelé, kteří svou velikostí a pozicí na trhu odráží strukturu v sektoru (velké podniky nad 250 zaměstnanců, střední podniky (od 50 do 250 zaměstnanců, malé podniky - do 50 zaměstnanců, OSVČ)? 8. Je v SR zastoupen podstatný podíl zaměstnavatelů v sektoru (podíl zaměstnanců zastoupených v SR na celkovém počtu zaměstnanců v sektoru)? 9. Jsou v SR klíčová profesní sdružení zaměstnavatelů v sektoru (podíl profesních sdružení zaměstnavatelů zastoupených v SR na celkovém počtu profesních sdružení zaměstnavatelů v sektoru)? V průběhu ustavování SR nebo provozu SR je Koordinační rada oprávněna podmínit členství v SR dalším zdokumentováním reprezentativnosti a důkazy akceschopnosti potenciálního nebo stávajícího člena SR. Cílem je zajistit, aby každá SR směřovala k dosažení indikátorů excelentní SR (popis indikátorů a další informace s tímto související jsou uvedeny v kapitole 4.1. Posuzování excelence SR). Schválení seznamu členů sektorové rady Na základě vyhodnocení reprezentativnosti a akceschopnosti SR Koordinační rada, případně Správní rada (v souladu s přidělenými pravomocemi) ne/schvaluje složení SR, případně požaduje úpravy či doplnění seznamu členů SR. Schválení institucionálního složení SR je v pravomoci Správní rady, která vydá rozhodnutí na základě návrhu Koordinační rady. Schválení personálního složení SR je v pravomoci Koordinační rady. Výsledkem přípravné fáze je schválení složení SR. Schvaluje Správní rada a Koordinační rada. Po schválení návrhu složení SR lze sektorovou radu ustavit Fáze ustavení sektorové rady V rámci ustavující fáze je zásadní vybavení potenciálních členů sektorové rady základními informacemi o síti SR - formou osobního jednání a předání písemných podkladů. Rozsah podaných informací struktura sítě SR 43

46 role sektorové rady podmínky vzniku a provozu SR úkoly SR, harmonogram úkolů SR informace o projektech a zakázkách, na kterých se bude SR podílet Ustavující jednání sektorové rady Podmínkou realizace ustavujícího jednání SR je zajištění úkonů vyplývajících z přípravné fáze: Schválení vzniku SR v daném odborném směru, v daném termínu a v daném rozsahu působnosti. Vytvoření návrhových listů - návrhů zástupců reprezentativních subjektů v SR. Zajištění souhlasu navrhovaných zástupců - potenciálních členů SR s členstvím v SR a vybavení potenciálních členů SR základními informacemi o síti SR. Schválení institucionálního a personálního složení SR. Obsah ustavujícího jednání Prezentování významu a náplně činnosti SR a jejich vazeb na NSP a NSK. Seznámení se statutem SR. Seznámení s vymezením působnosti a názvem SR. Seznámení s vnitřní strukturou SR (předseda, tajemník, členové). Vyjádření se ke statutu SR, zvolenému názvu SR a vymezení působnosti SR. Předání ustavujícího dekretu. Návrh předsedy SR - předseda je do funkce schvalován a jmenován Správní radou. Vychází z řad členů SR s hlasovacím právem navrhovaných zástupci zaměstnavatelů. Navrhovat kandidáty na předsedu SR je oprávněna sektorová rada (na základě hlasování) případně Koordinační rada. Kopie jmenovacího dekretu předsedy SR je přílohou ustavujícího dekretu SR. Projednání možnosti na doplnění SR o další subjekty (školy, ). Obeznámení členů se způsobem práce v SR. Zaškolení členů SR do metodiky zakázek nebo projektů, na kterých se bude SR podílet a do možností propagace výstupů SR. Projednání technicko-organizačního zabezpečení zakládané SR a očekávaných výstupů práce SR. Projednání harmonogramu prací SR. Informace o způsobu práce v SR (vytváření pracovních skupin a odborných sekcí SR a zadání s tím souvisejících úkolů). 44

47 Dodržení obsahu ustavujícího jednání zajišťuje tajemník SR ve spolupráci s předsedou SR, vydání stanoviska k projednávaným bodům je v kompetenci členů SR s hlasovacím právem. Dokumenty k ustavení SR Sektorovou radu ustavuje Správní rada vydáním ustavujícího dekretu SR a jeho příloh (seznam členů SR a statut SR) a to ode dne uvedeného na ustavujícím dekretu. Ustavující dekret je předán sektorové radě na ustavujícím jednání SR. Navrhovaní členové SR převzetím ustavujícího dekretu a zápisem z ustavujícího jednání SR potvrzují členství v SR, ustavení SR v daném složení, působnosti a statutem. Ustavující dekret a jeho přílohy - základní dokument SR: Ustavující dekret - vymezení zřizovatele, názvu a platnosti SR, oprávnění SR k zapojení do aktivit sítě SR, datum ustavení SR Příloha 1 vymezení působnosti SR, seznamu členů SR - specifikuje rozsah působnosti a odbornost jednotlivých členů a jejich pozici v SR Příloha 2 - statut SR, obecný a identický pro všechny SR Příloha 3 jmenovací dekret předsedy SR Ustavující dekret a jeho přílohy jsou v Příloze č. 07. Zápis z ustavujícího jednání (uvádí mimo jiné): Vyjádření ochoty všech členů SR pracovat v dané SR v souladu se statutem a pravidly pro práci v SR specifikovanými v Modelu SR. Vyjádření členů SR ke zvolenému názvu SR (případně požadavek na jeho změnu) ve formulaci SR navrhla změnu názvu. Koordinátor předá přes KR k posouzení a schválení Správní radě. Pokud Správní rada změnu názvu SR neschválí, uvede argumenty pro svůj nesouhlas a na dalším jednání SR obhájí zástupce Správní rady (případně koordinátor) předloženou argumentaci a vyzve k novému hlasování SR o názvu SR. V případě změny názvu SR bude vytvořen nový Ustavující dekret SR, který definuje nový název dané SR. Vyjádření členů SR k vymezení působnosti SR (případně požadavek na její změnu) ve formulaci SR navrhla změnu působnosti. Koordinátor předá přes KR k posouzení a schválení Správní radě. Pokud Správní rada změnu působnosti SR neschválí, uvede argumenty pro svůj nesouhlas a na dalším jednání SR obhájí zástupce Správní rady (případně koordinátor) předloženou argumentaci a vyzve k novému hlasování SR o působnosti SR. V případě změny působnosti SR bude vytvořena nová příloha č. 1 ustavujícího dekretu SR s novou působností SR. 45

48 Závěr z návrhu předsedy SR ve formulaci SR navrhuje do funkce předsedy. Na základě návrhu předsedy v SR (případně návrhu Koordinační rady), ne/schvaluje a následně jmenuje Správní rada předsedu SR vystavením Jmenovacího dekretu předsedy SR. Kopie jmenovacího dekretu je přílohou ustavujícího dekretu. Výsledkem ustavující fáze je ustavení sektorové rady, která má svůj ustavující dekret s přílohami. A dále existence členů SR, kteří jsou ochotni pracovat v rámci SR dle statutu SR a metodiky Modelu SR (seznam členů SR je jednou z příloh ustavujícího dekretu) Fáze licencování sektorové rady Licence je ustavené sektorové radě udělena pro jednotlivé zakázky a projekty, na kterých se daná SR podílí přímo nebo prostřednictvím svého jména či v rámci komunikační sítě vytvořené v dané SR. Podmínky udělení licence Existence ustavené SR dle Modelu SR. Existence zakázky nebo projektu, který má zájem využít SR. Rozhodnutí Správní rady o využití sítě SR pro práci na daném projektu či zakázce. Převzetí licence ze strany sektorové rady. Udělování a odebírání licence Licence je oprávnění SR spolupracovat na realizaci projektu či zakázky a být financována z prostředků projektu či zakázky dle množství a kvality odvedené práce a dle zadání managementu projektu/zakázky. Převzetím licence a jmenovacích dekretů SR přebírá odpovědnost za plnění úkolů, které jí byly managementem projektu/zakázky přiděleny. Podmínky za síť SR dojednává KR a schvaluje Správní rada. Před schválením zapojení sítě SR do zakázek/projektů je nutné specifikovat role sítě SR i jednotlivých členů v dané zakázce/projektu. Postup projednávání a rozhodování při zapojování sítě SR do zakázek a projektů je uveden v Příloze 05. Pokud Správní rada souhlasí se zapojením sítě SR do daného projektu a zakázky a také jednotlivé SR odsouhlasily spolupráci a předání kontaktů, pak je Koordinační rada oprávněna předat managementu daného projektu či zakázky seznam všech/vybraných 46

49 členů sektorových rad s jejich identifikátory (jméno a příjmení, navrhovatel, zaměstnavatel, ). Licenci SR uděluje/odebírá management daného projektu či zakázky. Na základě udělení licence pro SR jsou její jednotliví členové jmenováni pro práci na dané zakázce či projektu členům je předán jmenovací dekret s platností shodnou jako platnost licence. Platnost a rozsah licence Platnost a rozsah licence vymezuje po jakou dobu a jaké činnosti budou členové všech/vybraných SR zajišťovat pro danou zakázku či projekt. Platnost a rozsah licence je uvedena na licenci, jejích přílohách a jmenovacích dekretech členů SR, vychází z rozhodnutí managementu daného projektu či zakázky. Licence i její příloha a také jmenovací dekret člena licencované SR jsou součástí Přílohy č. 08. Výsledkem fáze licencování je oprávnění sektorové rady, ustavené dle Modelu SR, pracovat na zakázce či projektu, pro který jí byla licence udělena a udělení oprávnění jednotlivým členům SR pracovat na dané zakázce či projektu jmenovací dekret. 47

50 3.5. Fáze provozu sektorové rady Obsah práce SR Těžiště práce sektorových rad je v plnění úkolů vyplývajících z projektů a zakázek, na kterých se síť SR podílí. Činnosti konkrétních sektorových rad se mohou v průběhu rozvoje sítě SR lišit podle potřeb jednotlivých sektorů a zakázek a projektů, kterých se SR účastní. Zásadní část aktivit sítě SR je směřována k plnění úkolů spojených s tvorbou a aktualizací popisu světa práce pro potřeby Národní soustavy povolání a s tvorbou a aktualizací struktury a obsahu kvalifikací pro potřeby Národní soustavy kvalifikací. Výsledkem práce sektorových rad je propojení soustavy kvalifikací a potřeb zaměstnavatelů a prosazování těchto potřeb do praxe v rámci regionů a oborových sektorů do škol, vzdělávacích institucí, státní správy a úřadů práce prostřednictvím sektorových dohod (SD). Sektorové dohody jako nástroj klíčových partnerů na trhu práce umožní ovlivnit rozvoj a využití lidských zdrojů v daném regionu pomocí koordinované spolupráce. Do fáze provozu SR spadá jednání SR i PS, práce na výstupech a stanoviscích SR pro zakázky a projekty, aktivity související s prosazováním sítě SR a jejích výstupů v praxi i proces financování za uvedené činnosti. Procesy probíhající v rámci fungování sítě SR se dělí na: Postupy a odpovědnosti za fungování jednotlivých SR dle pravidel Modelu SR a dodržování vymezených rolí, povinností a práv zapojených subjektů a osob. Postupy a odpovědnosti za plnění úkolů jednotlivých zakázek/projektů dle pravidel a metodiky využívané v dané zakázce/projektu (viz kapitola 4.2 metodické podklady sítě SR). Změny v SR - navrhování a schvalování V průběhu plnění úkolů SR a fungování sítě sektorových rad dochází k různorodým změnám, např. v harmonogramu práce SR, ve způsobu nebo obsahu práce SR, v metodice tvorby výstupů, v pravidlech vytváření a fungování SR a její komunikační sítě apod. Uvedené změny řeší sektorová rada, Koordinační či Správní rada (dle vymezené pravomoci). Změny metodického a řídícího charakteru jsou zaznamenány ve stanoviscích a zápisech z jednání daného orgánu případně v tzv. metodických listech. Uvedená rozhodnutí jsou do SR přenášena přes tajemníka a kordinátora v souladu s jejich rolí v SR. 48

51 Uvnitř sektorové rady probíhají především změny v institucionálním nebo personálním složení SR, v rozsahu působnosti SR, v rozsahu a obsahu práce SR. Provedení všech změn podléhá standardním pravidlům Modelu SR: Návrhy na změnu mohou předkládat zástupci Koordinační rady, Správní rady, Stálé konference předsedů, koordinátor, předseda a členové SR, pracovní skupiny, navrhovatelé (reprezentativní subjekty) nebo další odborné instituce. Návrhy na změnu jsou předkládány do sektorové rady, Koordinační rady, Správní rady, zde je projednán a vypořádán v souladu s pravomocemi. Návrh změn je projednán v sektorové radě, která dle své pravomoci schvaluje nebo s/bez návrhu způsobu řešení předá ke schválení Koordinační radě. Návrh změn s/bez doporučení SR posoudí Koordinační rada, která dle své pravomoci schvaluje nebo navrhuje způsob řešení a předá jej ke schválení Správní radě. Návrh změn s/bez doporučení KR posoudí Správní rada, která dle své pravomoci schvaluje - rozhodne o způsobu řešení. Pokud se změny v SR odrazí v ustavujících nebo dalších dokumentech SR, provede tajemník úpravu dokumentů (ustavující dekret a jeho přílohy, harmonogram, ) tak, aby tyto materiály byly v souladu se schválenými změnami. Tajemník informuje členy SR o výsledném rozhodnutí. Personální změny v SR Zvláštním typem změn v SR je obměna složení SR. Důvody i iniciátoři mohou být různí předseda, členové SR, koordinátor, Koordinační rada nebo další orgány uvnitř sítě SR i subjekty mimo síť SR. Řešení změn ve složení SR vždy probíhá přes koordinátora a v souladu s pravidly Modelu SR a statutem SR. Koordinátor zná personální a institucionální situaci v SR a včas reaguje na situace, které negativně ovlivňují akceschopnost a reprezentativnost SR. Odvolání /odstoupení člena SR 1. Člen sektorové rady plní povinnosti vyplývající z členství v SR nekvalitně nebo nedostatečně (neúčastní se jednání SR, zapojuje se do práce pouze formálně, neplní vůbec nebo v nízké kvalitě zadané pracovní úkoly, neakceptuje a jedná proti principům Modelu SR, závěrům Koordinační rady, výstupům práce, zájmům a prioritám SR). Po zjištění nebo upozornění na to, že člen SR plní své povinnosti nekvalitně nebo nedostatečně, reaguje koordinátor, který je zodpovědný za uskutečnění kroků vedoucích k řešení situace. 49

52 Koordinátor informuje předsedu SR a ten projedná situaci s daným členem SR. Sdělí členovi SR, že může dojít k návrhu na jeho odvolání ze SR. Pokud se dohoda ve smyslu aktivizace člena SR nepodaří nebo se nápravná opatření minou účinkem, zadrží tajemník SR dotyčnému členovi po dohodě s předsedou platby odměn za veškerou činnost prováděnou v rámci členství v SR. Koordinátor informuje o situaci navrhovatele daného člena SR a získá jeho stanovisko. Předseda SR nebo SR jako celek (případně sám koordinátor) dává přes koordinátora do Koordinační rady požadavek na odvolání člena SR z důvodu neplnění povinností (tuto skutečnost doloží). Zároveň předloží i návrh řešení (náhrada odvolaného člena SR). KR požadavek a návrh posoudí a ve spolupráci s koordinátorem (případně i navrhovatelem) rozhodne o řešení a dle své pravomoci ne/schvaluje odvolání člena SR. Koordinátor obratem informuje o rozhodnutí předsedu SR, navrhovatele a odvolaného člena. 2. Člen sektorové rady nesplňuje pravidla reprezentativnosti (např. změnil zaměstnavatele, pozici a tudíž nemůže reprezentovat původního navrhovatele, nebo není schopen z jiných důvodů zastřešit oblast, pro kterou byl do SR navržen). Po zjištění nebo upozornění na to, že člen SR nesplňuje pravidla reprezentativnosti, reaguje koordinátor, který je zodpovědný za uskutečnění kroků vedoucích k řešení situace. Koordinátor informuje a projedná situaci s předsedou SR a získá jeho stanovisko. Koordinátor informuje a projedná situaci s navrhovatelem daného člena SR a získá jeho stanovisko. Koordinátor dává do Koordinační rady požadavek na odvolání člena SR z důvodu neplnění reprezentativnosti (tuto skutečnost doloží). Zároveň předloží i návrh řešení (náhrada odvolaného člena SR). KR požadavek a návrh posoudí a ve spolupráci s koordinátorem (případně i navrhovatelem) dle své pravomoci ne/schvaluje odvolání člena SR. Koordinátor obratem informuje o rozhodnutí předsedu SR, navrhovatele a odvolaného člena. 3. Člen SR odstupuje dle svého rozhodnutí (časové, finanční či jiné důvody). Pokud žádá člen SR ukončit členství v SR, pak doručí písemně (lze elektronickou formou) žádost o odstoupení z členství SR tajemníkovi SR. Odstoupení není nutné zdůvodňovat. Tajemník o situaci informuje koordinátora a ten projedná situaci s předsedou SR a získá jeho stanovisko. 50

53 Koordinátor informuje Koordinační radu a zároveň předloží i návrh řešení (náhrada odstupujícího člena SR). 4. Člena SR odvolá ze členství v SR navrhovatel, kterého člen v SR zastupuje. Pokud se navrhovatel rozhodne odvolat svého zástupce v SR, pak doručí písemně (lze elektronickou formou) odvolání z členství SR tajemníkovi SR. Odvolání je nutné zdůvodnit a doplnit i o návrh řešení situace ve smyslu návrhu jiného zástupce do SR nebo prohlášení, že daný subjekt již nemá zájem být zastoupen v SR. Tajemník o situaci informuje koordinátora a ten projedná situaci s předsedou SR a získá jeho stanovisko. Koordinátor informuje Koordinační radu a zároveň předloží i návrh řešení (náhrada odvolaného člena SR). 5. Člena SR navrhuje odvolat sektorová rada. Pokud se sektorová rada rozhodne iniciovat odvolání svého stávajícího člena, pak toto rozhodnutí opírá o hlasování členů SR s hlasovacím právem. Výsledek hlasování je zaznamenán v zápise z jednání SR. Návrh na odvolání je nutné zdůvodnit a doplnit i o návrh řešení situace ve smyslu návrhu jiného zástupce do SR, jiného navrhovatele, odvolání bez náhrady. Tajemník o situaci informuje koordinátora a předsedu SR. O výsledku hlasování Koordinátor informuje Koordinační radu a zároveň předloží i návrh řešení (náhrada odvolávaného člena SR). Náhrada odstupujícího/odvolaného člena SR, doplnění člena Koordinátor řeší obměnu či doplnění složení SR z důvodu potřeby rozšířit složení SR nebo nalézt plnohodnotnou náhradu za odstupujícího/odvolaného člena SR. Koordinátor projedná situaci s předsedou SR a získá jeho stanovisko k navrhovanému potenciálnímu členovi SR. Koordinátor oslovuje s žádostí o nominaci zástupce do SR stávajícího případně další potenciální navrhovatele. Koordinátor předloží ke schválení návrh řešení včetně stanoviska předsedy SR a návrhových listů. Koordinační rada, případně Správní rada (dle své pravomoci), ne/schvaluje změnu personálního/institucionálního složení SR nebo rozsahu působnosti SR. Při rozhodování přihlíží ke stanovisku předsedy SR. Obecně k personálním změnám v SR Uvedená pravidla platí pro všechny členy SR s hlasovacím právem i předsedu SR. 51

54 Veškeré změny je tajemník povinnen promítnout do ustavujících a licenčních dokumentů (pokud se jich změna dotýká). Neuspějí-li jednání s původním či dalšími navrhovateli o doplnění/náhradě člena SR, navrhne Koordinační rada (po projednání v SR) změnu rozsahu působnosti SR tak, aby z něj byly vyjmuty CZ-NACE, které nelze bez náhrady nebo doplnění SR nadále pokrývat. Výsledné rozhodnutí změnu složení SR schvaluje Koordinační rada, případně Správní rada v souladu s pravomocemi danými pravidly Modelu SR. Schvalování změn ve složení SR: změny v institucionálním složení SR (tzn. v oblasti navrhovatelů a těch zaměstnavatelů, kteří nejsou organizačně začleněni do žádného svazu, cechu či profesního sdružení) schvaluje Správní rada. změny v personálním složení SR (tzn. v oblasti navrhovaných osob jejich zaměstnavatele a pozice) schvaluje Koordinační rada. 52

55 4. Aktivity související se správou SR 4.1. Posuzování akceschopnosti SR Cílem zřizovatele SR je vytvoření akceschopné sítě SR, která bude mít dostatečně reprezentativní zastoupení zaměstnavatelů jednotlivých sektorů trhu práce a jejíž výstupy budou kvalitní a objektivní. Proto je nutné vytvářet podmínky pro práci SR, a zároveň i průběžně hodnotit práci sektorových rad. Nástrojem evaluace sítě SR a posuzování akceschopnosti je hodnocení excelence sektorových rad. Excelence SR - měřítko úspěšnosti sektorových rad při plnění úkolů vyplývajících ze zakázek, na kterých síť SR participuje. Excelence SR posuzuje naplnění rolí přidělených sektorovým radám a jejich odraz do plnění indikátorů zakázek. Hodnocení excelence SR je zaměřeno na kvalitu a kvantitu práce SR jako celku, to znamená včetně tajemníka a koordinátora, kteří jako zástupci realizačních a řídících týmů zakázek vytváří podmínky pro úspěšné fungování SR. Přínos udělování excelence sektorovým radám nástroj evaluace SR; zpětná vazba pro jednotlivé členy SR porovnání s optimem a porovnání s ostatními SR; parametr při začleňování SR do dalších zakázek; parametr při rozdělování finančních prostředků sektorovým radám. Indikátory excelence SR kritéria využitá při hodnocení excelence SR. Odráží parametry klíčové pro posouzení kvality fungování SR (nastaveno pro hodnocení plnění úkolů v rámci NSP a NSK): akční potenciál SR (kvalita a rozsah komunikační sítě SR); výstupy SR (tvorba a aktualizace jednotek práce a profesních kvalifikací, případně jiné výstupy požadované dalšími zakázkami); sektorové dohody (aktivita SR ve smyslu přípravy a realizace SD); využívání NSK (praktické využívání vytvořených profesních kvalifikací v sektoru); propagace sítě SR a jejich výstupů. Orgán sítě SR odpovědný za nastavení procesu posuzování a udělování excelence SR Koordinační rada. Excelenci uděluje Správní rada na základě návrhu Koordinační rady, včetně vyhodnocení předložených materiálů dokumentujících výsledky práce SR. 53

56 Plnění pravidel excelence je podmínkou dlouhodobého fungování každé SR. Přehled indikátorů a postup hodnocení a udělování excelence je uveden v Příloze č Pravidla - metodické podklady sítě SR Model SR a jeho přílohy souhrn jednotných pravidel a postupů pro ustavení a fungování sektorové rady, klíčový materiál pro řízení a správu sítě SR. Další metodické materiály pravidla a postupy pro plnění úkolů a zajišťování aktivit SR v zakázkách a projektech, kterých se síť SR účastní (v současnosti v zakázce k tvorbě Národní soustavě kvalifikací). Pravidla tvorby katalogu NSP metodika upravující strukturu a obsah Národní soustavy povolání jako veřejně dostupného registru povolání vyskytujících se na území České republiky. Tvorbu a aktualizaci NSP zabezpečuje podle 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci kontroly výkonu státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. Široce pojatá metodika Pravidla tvorby katalogu NSP je pro členy SR/PS/ET shrnuta do Manuálu pro tvorbu katalogu NSP. Manuál přípravy, tvorby a realizace sektorových dohod popisuje kroky vedoucí k přípravě, uzavření a následné realizaci sektorových dohod. Sektorové dohody (SD) jsou nástrojem zaměstnavatelů k aktivnímu a cílenému ovlivňování trhu práce. Umožňují významně ovlivnit rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím koordinovaných intervencí klíčových subjektů na trhu práce ve vybraných sektorech NH a regionech. Zaměstnavatelé jsou v sektorových dohodách reprezentováni sektorovými radami (SR), které jsou iniciátorem přípravy a realizace SD. Metodika naplňování Národní soustavy kvalifikací metodika upravuje pravidla tvorby, struktury a obsahu NSK. NSK je nástrojem podpory celoživotního učení v ČR. NSK je vytvářena jako transparentní systém, který poskytuje standardizovaný popis kvalifikací všem aktérům procesu celoživotního učení. NSK je definována zákonem č. 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Správcem NSK je Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). Procesní standardy procesů tvorby a revizí profesních kvalifikací prostřednictvím Modelu SR popis procesů, které vedou k tvorbě a aktualizaci NSK, ale zároveň patří do aktivit sítě SR. Materiál předkládá znázornění posloupnosti procesů a odpovědných subjektů pomocí procesních standardů a jejich popisem. Dále materiál obsahuje informační a pracovní materiály a formuláře využívané v procesech naplňování NSK prostřednictvím sítě SR. Mimo pravidel vymezených v uvedených metodických materiálech se řízení procesů v síti SR opírá o rozhodnutí a stanoviska Koordinační rady, Správní rady a dalších subjektů 54

57 v síti SR (v souladu s jejich pravomocí) a dále o metodické listy pro konkretizaci jednotlivých aktivit. Všechna rozhodnutí musí být v souladu s legislativou a platnými metodickými pravidly Propagace výstupů a rozvoje sítě SR Prezentace informací o SR je zaměřená na adekvátní cílové skupiny (zaměstnavatelé, hospodářské a obchodní komory, cechy, svazy zaměstnavatelů, orgány státní správy a samosprávy a další). Formy propagace publikování informací v tisku, na internetových stránkách střešních zaměstnavatelských subjektů (webových stránkách firmy, svazu, asociace, cechu), v dostupných tiskovinách (bulletinech, zpravodajích, apod.); předávání informací představitelům odborné veřejnosti např. cechům, úřadům práce, odborovým organizacím, vzdělavatelům atd.; tvorba letáků pro různé úrovně jednání, tvorba rozsáhlejších informačních materiálů; prezentace na webových stránkách firmy, svazu, asociace, cechu, atd.; uveřejňování článků či informací v periodikách a odborných sektorově zaměřených tiskovinách; prezentace na jednání managementu domovské firmy, svazu, cechu; přednášková činnost na jednáních, seminářích a dalších akcích a setkání odborné veřejnosti (prezentace na akcích, které člen SR pořádá nebo jichž se účastní); účast na seminářích, workshopech, tiskových konferencích atp. o tématech souvisejících s prací SR; osobní konzultace se zástupci zaměstnavatelů v jednotlivých sektorech. Cílená propagace je jednou z povinností Koordinační rady. KR využívá spolupráce se sociálními partnery a členy SR. Sektorová rada i jednotliví členové jsou povinni zajišťovat propagaci především směrem k zaměstnavatelům a dalším významným subjektům trhu práce. Zaměření propagačních aktivit členů SR: poskytování informací o přínosu SR pro trh práce i jednotlivé zaměstnavatele; podpora využívání výstupů projektů a zakázek v personální práci zaměstnavatelů; seznamování s obsahem a významem NSP a NSK co největší množství zaměstnavatelů; informování o systému uznávání výsledků dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb.; 55

58 vysvětlení přínosu NSP a NSK pro konkrétního zaměstnavatele a prezentace názorných příkladů využití NSP a NSK; předkládání příkladů dobré praxe využívání výstupů SR ve vlastní firmě, u navrhovatele nebo dalších subjektů Financování sítě SR a jejího zastřešení Fungování sítě SR a jejího zastřešení a financování jejích aktivit by mělo být zajištěno vícezdrojově, a to kombinací prostředků ze státních zdrojů a prostředků od zaměstnavatelů. Účelné je také využít adekvátní finanční zdroje Evropských sociálních fondů. Konkrétní finanční toky v jednotlivých oblastech čerpání financí na práci SR a vymezení subjektů, které je zajišťují a odpovídají za korektnost financování, jsou součástí pravidel nastavených v jednotlivých zakázkách a projektech. Výsledkem fáze provozu je SR fungující dle Modelu SR a pracující na zakázkách či projektech, ke kterým jí byla udělena licence. Členové i SR jako celek funguje dle pravidel Modelu SR, zpracovávají výstupy dle požadavků zakázek a jsou z těchto zakázek taktéž financováni. 56

59 ZÁVĚR 57

60 58

61 Model SR zachycuje strukturu subjektů, jejich role a procesy spadající do aktivit sítě SR. Sektorové rady nejsou v současnosti legislativně upraveny. Bylo by proto účelné v zákoně č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti a v v novele zákona č. 179/2006 Sb. explicitně vymezit sektorové rady a jejich roli při tvorbě a aktualizaci dat Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací včetně zastřešení sítě SR. Poznámka: Legislativa k postavení a činnosti sektorových rad v ČR se omezuje na stručnou zmínku ve vyhlášce č. 208/2007 Sb. (prováděcí vyhláška k zákonu č. 179/2006 Sb. o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), kde v 1 odst. 1 uvádí sektorové rady jako sdružení subjektů, které se podílejí na tvorbě standardů profesních kvalifikací. Vzhledem k tomuto stavu lze konstatovat, že sektorové rady mají v současné legislativě minimální oporu. Poznámka: Tvorbu a aktualizaci NSP zabezpečuje podle 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci kontroly výkonu státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. Přes minimální legislativní oporu existence SR lze říci, že síť SR prokazuje, že je využitelná například v oblasti dalšího vzdělávání, ale i v širším měřítku, nejen pro rozvoj NSP a NSK. Perspektiva dalšího rozvoje sítě sektorových rad v ČR je spojena s myšlenkou sektorových dohod. Další perspektivu lze najít v nabídkách spolupráce českých sektorových rad nebo jejich členů v nastavovaném systému obdobného charakteru v EU. Evropská Komise v posledních několika letech vyvinula celou škálu iniciativ reagujících na existenci národních sektorových rad v členských zemích EU s cílem ověřit smysluplnost jejich ustavení na celoevropské úrovni. Zapojení českých sektorových rad do činnosti evropských SR může přinášet pozitivní efekty v různých oblastech, jako např. společná iniciativa v oblasti rozvoje lidských zdrojů v příslušném sektoru, přístup k nejlepším zkušenostem z Evropy při spolupráci se vzdělávacím sektorem, podpoře chybějících kvalifikací, rozvoji potřebných kompetencí a mnoha dalších. Metodické zapojování českých sektorových rad do spolupráce v rámci EU není doposud ošetřeno. Na základě dosavadních zkušeností a výsledků práce SR lze říci, že v současnosti i v budoucím vývoji je činnost SR žádoucí a potenciál sítě SR využitelný. 59

62 60

63 Seznam používaných zkratek AOs AOr CZ- NACE ET HK ČR JP KR MPSV MŠMT NH NSK NSP NÚV OSVČ PK PS PTSD SD SpR SP ČR SR VŘT VZ NSK VZ NSP Autorizovaná osoba podle zákona č. 179/2006 Sb. Autorizující orgán podle zákona č. 179/2006 Sb. Klasifikace ekonomických činností Expertní tým Hospodářská komora České republiky jednotka(y) práce Koordinační rada Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Národní hospodářství Národní soustava kvalifikací Národní soustava povolání Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků osoba samostatně výdělečně činná profesní kvalifikace v Národní soustavě kvalifikací pracovní skupina pracovní tým k sektorové dohodě sektorová(é) dohoda(y) správní rada Svaz průmyslu a dopravy České republiky sektorová(é) rada(y) Vrchní řešitelský tým veřejné zakázky Národní soustava povolání veřejná zakázka Národní soustava kvalifikací veřejná zakázka Národní soustava povolání 61

64 Seznam příloh Příloha 01 Příloha 02 Příloha 03 Příloha 04 Příloha 05 Příloha 06 Příloha 07 Příloha 08 Příloha 09 Role, povinnosti a práva členů sektorové rady Pracovní skupina (výkonná složka SR, formulář seznam členů PS) Stvrzovatelé (postup práce, základní informace, formulář posudku, seznamu stvrzovatelů) Expertní tým (fungování ET, postup zpracování výstupů ET, role, povinnosti a práva členů ET, formulář seznam členů expertního týmu) Jednotlivé fáze procesu vzniku, provozu, zrušení sektorové rady Návrh zástupců do SR (ET) Ustavující dokumenty SR Licence SR pro práci na zakázkách a projektech Posuzování excelence sektorové rady a její indikátory Seznam schémat a obrázků Obrázek č. 1 Grafické znázornění organizační struktury sítě SR 62

65 Příloha 01 Role, povinnosti a práva členů sektorové rady

66

67 Práva a povinnosti členů Koordinační rady Člen KR Povinnosti: 1. Prokazatelně se seznámit a pracovat dle stanov, jednacích řádů, dle pravidel Modelu SR a v souladu se schváleným harmonogram prací. 2. Samostatně nebo společně řešit úkoly uložené předsedou KR a spolupracovat s managementem zakázek, do kterých je síť SR zapojena. 3. Aktivně se účastnit pracovních a diskusních aktivit KR. 4. Aktivně se účastnit rozhodovacích procesů KR. 5. Koordinovat zpracování, případně zpracovat výstupy vyplývající z členství a úkolů KR. 6. Zasazovat se o praktické využívání výstupů SR. 7. Reprezentovat síť SR vůči odborné i laické veřejnosti. 8. Přijmout, prosazovat a hájit cíle a principy Modelu SR, závěry a stanoviska Správní rady, Koordinační rady a výstupy práce sektorové rady. 9. Vytvářet, posuzovat a připomínkovat materiály v dohodnutém termínu, při neobdržení připomínek do stanoveného termínu se má za to, že připomínky nemá. 10. Poskytovat ostatním členům KR informace. 11. Respektovat v KR přijatá rozhodnutí a doporučení. Práva: 1. Mít hlasovací právo - jeden hlas, který využívá při vyjádření svého stanoviska k projednávaným tématům. 2. Vyjadřovat své stanovisko k problematice související s rolemi KR. 1. Mít přístup k informacím a materiálům projednávaným KR a k výstupům sítě SR. 2. Být informován o zásadních otázkách rozvoje sítě SR v ČR. 3. Informovat o významu a obsahu práce SR další subjekty trhu práce. 4. Odstoupit ze své funkce písemným prohlášením doručeným tajemníkovi, odstoupení není nutné zdůvodňovat. Předseda KR Povinnosti: (nad rámec práv a povinností člena KR) 1. Odpovídat Správní radě a v dohodnutých termínech pravidelně reportovat Správní radě a managementu zakázek, na kterých síť SR pracuje, postup prací a výstupy. 2. Garantovat výstupy KR a sítě SR. 3. Oficiálně reprezentovat KR uvnitř i vně sítě SR a zastupovat KR při komunikaci se Správní radou a se SR. 4. Podněcovat kroky k dosažení akceschopného a reprezentativního složení sítě SR 5. Rozhodovat o rozdělování práce uvnitř KR 6. Iniciovat dosahování indikátorů excelence sítě SR

68 Práva: (nad rámec práv a povinností člena KR) 1. Mít hlasovací právo - jeden hlas, v případě rovnosti hlasů má hlasy dva. 2. Řídit jednání a práci KR, zadávat úkoly členům KR. 3. Spolurozhodovat o časovém harmonogramu a obsahu prací KR. 4. Účastnit se jednání SR a Správní rady. 5. Pověřit svého zástupce pro případ neúčasti na jednání SR. 6. Rozhodovat o účasti dalších osob na jednání KR. 7. Odstoupit ze své funkce písemným prohlášením doručeným tajemníkovi, odstoupení není nutné zdůvodňovat. Tajemník KR Povinnosti: 1. Administrovat práci KR a organizačně zajišťovat fungování KR, připravit a účastnit se jednotlivých jednání KR (podklady a výstupy z jednání). 2. Metodicky vést práci KR dle pravidel Modelu SR zajistit metodickou kontrolu dodržování pravidel daných Modelem SR a dalšími metodikami, které síť SR využívá při realizaci zakázek, do kterých je zapojen. 3. Zaškolovat členy KR, tajemníky SR a koordinátory do pravidel Modelu SR a souvisejících metodik. 4. Plnit zároveň funkci manažera tajemníků SR. 5. Zajišťovat komunikaci v KR i směrem k dalším subjektům dle zadání předsedy KR. 6. Spolupracovat na harmonogramu prací sítě SR a kontrolovat plnění úkolů z něj vyplývajících. 7. Promítnout dohodnuté závěry jednání do zápisu a dalších materiálů a stanovisek KR. Práva: 1. Mít hlasovací právo. 2. Mít přístup k materiálům projednávaným v KR a v síti SR. 3. Být informován o skutečnostech souvisejících s fungováním KR.

69 Reprezentativní složka sektorové rady Člen sektorové rady Role člena sektorové rady aktivně se účastní pracovních a diskusních aktivit sektorové rady aktivně se účastní rozhodovacích procesů uvnitř SR koordinuje zpracování, případně zpracovává výstupy vyplývající z úkolů SR zasazuje se o praktické využívání výstupů SR v podnikové praxi i v dalších institucích reprezentuje SR vůči odborné i laické veřejnosti, a je-li k tomu pověřen, i vůči jiným SR může plnit roli vedoucího sekce SR nebo vedoucího pracovní skupiny Poznámka: Členové SR zastupující vzdělavatele, akademickou sféru a autorizované osoby zajišťují především role při posuzování ověřitelnosti a vzdělatelnosti výstupů pro NSK. Povinnosti člena sektorové rady 1. Být reprezentativním zástupcem v sektoru, který SR zastřešuje (v souladu s Modelem SR). 2. Podílet se na práci SR dle pokynů předsedy SR (případně koordinátora SR, tajemníka SR, garanta NÚV) a v souladu se stanovisky Koordinační rady a metodickými pravidly. 3. Identifikovat potřeby vzniku a revizí jednotek práce a profesních kvalifikací uplatnitelných na trhu práce. 4. Analyzovat priority sektoru, spolupracovat na tvorbě harmonogramu práce SR. 5. Aktivně a v plném rozsahu se účastnit jednání SR, odborné sekce nebo PS, nemůže-li se jednání zúčastnit, je povinen se předem omluvit tajemníkovi SR. 6. V případě pověření předsedou SR vytvářet, řídit a koordinovat činnost PS a předkládat SR výstupy činnosti PS v dohodnutých termínech a v souladu s harmonogramem SR a metodickými pravidly. 7. Identifikovat a oslovovat ke spolupráci relevantní partnery k tvorbě a posouzení vytvořených výstupů pro NSP i NSK (stvrzovatelé, členové pracovních skupin a týmů). 8. Využívat všech relevantních informací pro zpracování materiálů zaměřených do oblasti činností SR. 9. Prokazatelně se seznámit a pracovat dle metodiky NSP, NSK, zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání a ověřování výsledků dalšího vzdělávání. 10. Přijmout, prosazovat a hájit cíle a principy Modelu SR, závěry a stanoviska Koordinační rady a výstupy práce sektorové rady. 11. Vytvářet, posuzovat a připomínkovat materiály v dohodnutém termínu, při neobdržení připomínek do stanoveného termínu se má za to, že připomínky nemá.

70 12. Poskytovat ostatním členům SR informace mající vztah k profesní působnosti SR. 13. Spolupracovat na aktivitách vedoucích k přípravě, uzavření a realizaci sektorové dohody, do které se daná SR zapojí (např. spoluvytváří analytické podklady pro stanovení obsahu sektorové dohody, identifikuje a oslovuje ke spolupráci relevantní partnery SD, připravuje plán PR akcí, schůzek a jednání s partnery). 14. Respektovat v SR přijatá rozhodnutí a doporučení. 15. Komunikovat a spolupracovat se zástupci NÚV, autorizujícími orgány, autorizovanými osobami při kvalitní implementaci zákona č. 179/2006 Sb. 16. Aktivně šířit informace o NSP a NSK zaměstnavatelům a mezi odbornou i laickou veřejností. 17. Informovat subjekt, který v SR zastupuje o práci a výstupech SR. 18. Zasadit se o praktické využívání výstupů SR ve firmách a institucích (např. zavedení NSP a NSK do vlastní firmy k určitému datu, vyhledávání autorizovaných osob, podpora rozšiřování počtu osob přezkoušených dle zákona č. 179/2006 Sb., komunikace se zaměstnavateli o obsahu a přínosu NSP a NSK). Práva člena sektorové rady 1. Má hlasovací právo - jeden hlas, který využívá při vyjádření svého stanoviska k tématům projednávaným v SR. 2. Vyjadřovat své stanovisko ke svému členství v ustavené SR a licencované pro jednotlivé zakázky, projekty. 3. Vyjadřovat své stanovisko k problematice související s rolemi SR. 4. Zapojovat do práce SR další odborníky v souladu se statutem SR. 5. Mít přístup k informacím a materiálům projednávaným SR, jejímž je členem a vyžadovat i informace k dalším SR. 6. Mít přístup k informacím o výstupech práce sítě SR. 7. Hlasovat o stanovisku SR k předkládaným materiálům, vznést před hlasováním své připomínky (člen sekce SR nemá v SR hlasovací právo, pouze v dané sekci). 8. Předkládat návrhy na změnu statutu SR. 9. Informovat o významu a obsahu práce SR další subjekty trhu práce. 10. Spolurozhodovat o harmonogramu prací SR a zakládání sekcí SR a pracovních skupin (PS). 11. Na základě pověření předsedy SR zakládat a řídit činnost pracovních skupin a v souladu s pravidly Modelu SR rozhodovat o personálním obsazení PS. 12. Odstoupit ze své funkce písemným prohlášením doručeným tajemníkovi, odstoupení není nutné zdůvodňovat.

71 Předseda sektorové rady Role předsedy sektorové rady oficiálně reprezentuje sektorovou radu na jednáních, kde je nutné zastupovat zájmy sektoru a SR (vystupuje v souladu se stanoviskem SR a KR) organizuje (společně s tajemníkem SR) komunikaci uvnitř sektorové rady a koordinuje komunikaci SR s dalšími sektorovými radami zastupuje SR při komunikaci s KR (např. při řešení sporných otázek uvnitř SR) podněcuje kroky k dosažení akceschopného a reprezentativního složení SR rozhoduje o rozdělování práce uvnitř SR je iniciátorem dosahování indikátorů excelence SR je hlavním garantem plnění výstupů SR daných harmonogramem vyjadřuje své stanovisko k tématům projednávaným v SR Povinnosti předsedy sektorové rady (nad rámec práv a povinností člena SR) 1. Řídit práci SR dle pokynů Koordinační rady, v souladu s pravidly Modelu SR, se statutem SR a jeho přílohami a harmonogramem prací SR. 2. Odpovídat Koordinační radě za plnění úkolů SR v souladu s harmonogramem práce SR a včas informovat KR o situacích, které mohou ovlivnit kvalitu výstupů SR nebo její reprezentativnost (neplnění povinností členů SR, nedostatečná práce PS ). 3. Zastupovat SR při komunikaci s Koordinační radou. 4. Reprezentovat SR na jednáních, kde byl SR nebo Koordinační radou SR vyslán. 5. Přijmout, prosazovat a hájit cíle a principy Modelu SR, závěry a stanoviska Koordinační rady a výstupy práce sektorové rady, tento postoj prosazovat i u dalších členů SR. 6. Zapojit se aktivně do komunikace a vypořádání připomínek z procesu schvalování výstupů SR jinými institucemi (např. schvalování a připomínkování profesních kvalifikací odpovědnými ministerstvy). 7. Odpovídat za vytváření a fungování komunikační sítě SR (PS, stvrzovatelé). Koordinovat přes vedoucí PS kvalitní složení PS a jejich výstupů, případné nedostatky řešit v rámci SR nebo prostřednictvím Koordinační rady. 8. Zajistit reakci na náměty z jiných SR a další odborné veřejnosti a předat těmto informaci, jak bylo s jejich námětem naloženo. 9. V případě zapojení SR do práce na uzavření a realizaci sektorové dohody, zodpovídat za koordinaci prací na přípravě a realizaci SD. 10. Aktivně a v plném rozsahu se účastnit jednání Stálé konference předsedů SR. 11. Vést SR ve smyslu dosahování excelence SR. 12. Iniciovat v SR nebo prostřednictvím koordinátora v KR výměnu člena SR, který pracuje nedostatečně nebo jsou výstupy nevyužitelné a nekvalitní. Práva předsedy sektorové rady (nad rámec práv a povinností člena SR) 1. Má hlasovací právo - jeden hlas, v případě rovnosti hlasů má hlasy dva.

72 2. Koordinovat jednání a práci SR, zadávat úkoly členům SR. 3. Spolurozhodovat o časovém harmonogramu a obsahu prací SR. 4. Podporovat akceschopnost a reprezentativnost SR (předkládat do SR nebo KR návrhy na obměnu složení SR). 5. Navrhovat finanční odměny pro členy SR. 6. Účastnit se jednání v jiné SR při projednávání materiálů, které částečně spadají do sféry působnosti SR. 7. Být informován o zásadních otázkách rozvoje sítě SR v ČR. 8. Pověřit svého zástupce pro případ neúčasti na jednání SR. 9. Pověřovat členy SR vedením pracovních skupin, pracovních týmů k SD a vedením sekcí SR, dtto pozastavovat a zrušit pověření. 10. Rozhodovat o účasti dalších osob na jednání SR. 11. Odstoupit ze své funkce písemným prohlášením doručeným tajemníkovi, odstoupení není nutné zdůvodňovat. Člen sekce sektorové rady Role člena sekce sektorové rady účastní se pracovních a diskusních aktivit sekcí sektorové rady (zúčastňuje se jednání sekce. Jednání SR se může účastnit na základě dohody s vedoucím sekce SR a předsedou SR) účastní se rozhodovacích procesů uvnitř sekce SR realizuje zpracování výstupů vyplývajících z úkolů SR reprezentuje sekci SR vůči odborné i laické veřejnosti, a je-li k tomu pověřen, i vůči jiným sekcím v rámci dané SR navrhuje další odborníky k zapojení do práce SR (např. pracovní skupiny a týmy SR) a k rozšiřování komunikační sítě SR (např. stvrzovatelé) navrhuje stanoviska pro SR na základě podkladů pracovních skupin SR, pravomoc schvalovat návrhy má SR Role vedoucího sekce sektorové rady účastní se pracovních a diskusních aktivit sektorové rady a sekce SR organizuje komunikaci uvnitř sekce SR koordinuje i realizuje prací na výstupech sekce SR vyplývajících z úkolů SR reprezentuje sekci SR vůči odborné i laické veřejnosti, a je-li k tomu předsedou SR pověřen, i vůči jiným sekcím v SR Povinnosti a práva členů sekce SR Členové sekce SR mají totožné povinnosti a práva jako členové SR vyjma hlasovacího práva v SR.

73 Servisní a odborná složka sektorové rady Tajemník SR Role tajemníka sektorové rady organizačně zajišťuje fungování SR a jednotlivých jednání SR (připravuje podklady a výstupů z jednání, moderuje jednání SR) distribuuje informace a zprostředkovává komunikaci uvnitř SR (členové SR, koordinátor, garant NÚV, PS, stvrzovatelé) i komunikaci v rámci sítě SR (ostatní SR, zástupci zadavatelů zakázek a ostatní týmy zakázky) metodicky vede práci SR dle pravidel Modelu SR (spolupracuje s koordinátorem) zajišťuje poradenské a konzultační činnosti členům SR, PS, stvrzovatelům spolupracuje se členy SR při tvorbě harmonogramu práce SR a kontroluje plnění úkolů z něj vyplývajících metodicky podporuje tvorbu a revizi podkladů pro NSP, kontroluje vazby NSP a NSK zajišťuje administraci činnosti SR (sběr, předávání, archivace a vyhodnocování podkladů nutných pro vykazování a finanční vypořádání práce SR) koordinuje činnosti SR plynoucí ze zakázek, na kterých se SR podílí (kontroluje dodržování termínů a kvality výstupů práce SR, předkládá věcné připomínky a upozornění, předává výstupy zadavatelům zakázek - spolupracuje s garantem NÚV) Povinnosti tajemníka sektorové rady 1. Připravit a účastnit se jednání sektorové rady a v případě potřeby jednání sekce SR nebo pracovní skupiny. 2. Administrovat práci sektorové rady/expertního týmu. 3. Zajišťovat komunikaci uvnitř SR/ET i směrem k dalším subjektům dle zadání předsedy SR nebo Koordinační rady. 4. Připravovat a zpracovávat materiály potřebné k fungování sektorové rady, expertního týmu (včetně dokumentace a archivace dat). 5. Spolupracovat na harmonogramu prací sektorové rady, expertního týmu. 6. Vést rozpočet sektorové rady, expertního týmu dle pravidel zakázek, na kterých SR a ET spolupracuje.

74 7. Provádět poradenskou a konzultační činnost členům sektorových rad, expertních týmů, pracovních skupin. 8. Zaškolovat a metodicky vést členy SR dle pravidel Modelu SR a metodiky tvorby NSP. 9. Moderovat jednání sektorové rady/expertního týmu. 10. Promítnout dohodnuté závěry jednání do zápisu. 11. Zprostředkovat informace mezi sektorovou radou/expertním týmem a Koordinační radou. 12. Předávat informace uvnitř i vně SR nutné pro zajištění kvalitních výstupů SR. 13. Aktivně komunikovat a včas iniciovat dohody (ve vztahu k činnosti PS, na termínech, na obsahu výstupů, na rozdělení práce, na odměnách). Práva tajemníka sektorové rady 1. Nemá hlasovací právo. 2. Mít přístup k materiálům projednávaným v SR, jejímž je členem. 3. Být informován o skutečnostech souvisejících s fungováním SR. 4. Spolurozhodovat o finančním vypořádání jednotlivých členů SR a pracovních skupin SR. Garant NÚV (Národního ústavu pro vzdělávání, školského poradenského zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků) Role garanta NÚV v sektorové radě účastní se jednání SR, na prvním jednání PS a na dalších dle dohody s vedoucím PS (předává informace mezi zadavatelem VZ NSK2 a SR, včetně statistiky využívání NSK, přehledu schválených PK, ÚPK a AOs v daném sektoru, průběžně komunikuje a monitoruje návrhy kvalifikací) spolupracuje na přípravě podkladů a výstupů z jednání SR souvisejících s NSK - komunikuje s tajemníkem prezentuje výstupy VZ NSK2, zaškoluje členy SR, PS do metodiky NSK a zákona č. 179/2006, seznamuje členy SR se systémem vzdělávání v ČR, předává metodické a pracovní podklady k tvorbě NSK garantuje metodickou správnost výstupů práce SR určených pro tvorbu NSK, garantuje správnost postupů tvorby NSK a vazeb na NSP metodickou pomocí spolupracuje při vymezování kvalifikací, formulování obsahu standardů kvalifikací, při zapracování připomínek členů SR, PS, metodicky posuzuje, formálně upravuje a finalizuje standardy kvalifikací pro NSK zajišťuje poradenskou a konzultační činnost členům SR, PS, stvrzovatelům komunikuje se členy SR, zprostředkovává komunikaci mezi SR, AOr a MŠMT

75 spolupracuje na administrativním zajištění práce SR pro NSK (přebírání výstupů, financování tvorby PK) Povinnosti garanta NÚV v sektorové radě 1. Účastnit se jednání sektorové rady, expertního týmu a v případě potřeby jednání sekce SR nebo pracovní skupiny. 2. Zaškolovat členy SR a členy pracovních skupin do metodiky tvorby NSK. 3. Seznámit členy SR se vzdělávací soustavou ČR, EQF a evropskými souvislostmi ve vztahu k odbornému vzdělávání a uznávání kvalifikací. 4. Vysvětlit členům SR a členům pracovních skupin postupy a zásady ověřování a autorizace ve smyslu zákona č. 179/2006 Sb. 5. Metodicky vést členy sektorové rady (pracovní skupiny) při vymezování kvalifikací a tvorbě standardů. 6. Navrhovat úpravy kvalifikačních a hodnoticích standardů v souladu s metodikou NSK. 7. Předkládat návrhy kvalifikačních a hodnoticích standardů schválených v SR autorizujícímu orgánu a následně MŠMT. 8. Předávat informace a připomínky z autorizujícího orgánu a MŠMT předsedovi a tajemníkovi SR (v případě zásadních připomínek). 9. Zprostředkovávat komunikaci mezi autorizujícím orgánem, MŠMT, NÚV a SR. Práva garanta NÚV v sektorové radě 1. Nemá hlasovací právo. 2. Mít přístup k informacím a materiálům projednávaným v SR, jejímž je členem. 3. Zpracovávat stanoviska ke kvalifikačním standardům, hodnoticím standardům a dalším materiálům spadajícím do působnosti vlastní, případně jiné SR. 4. Být účasten při tvorbě programu jednání SR a určování jeho termínu. Člen sektorové rady zastupující autorizující orgán Role člena sektorové rady zastupujícího autorizující orgán mluvčí autorizujícího orgánu, který prezentuje v SR stanovisko autorizujícího orgánu ke standardům kvalifikací a k dalším souvisejícím otázkám (např. systému kontroly procesu ověřování u AOs) zprostředkovává komunikaci mezi autorizujícím orgánem a SR

76 plní roli odborného oponenta k problematice PK spadajících do odborné gesce autorizujícího orgánu, který v SR zastupuje (týká se člena SR zastupujícího AOr v roli odborného oponenta) zprostředkovává názory AOr na PK z hlediska budoucího procesu autorizace (týká se člena SR zastupujícího AOr v roli zprostředkovatele) Povinnosti člena sektorové rady zastupujícího autorizující orgán 1. Účastnit se jednání sektorové rady, expertního týmu a v případě potřeby jednání sekce SR nebo pracovní skupiny. 2. Prezentovat, předávat informace a připomínky autorizujícího orgánu k navrhovaným kvalifikacím členům SR. 3. Podávat členům SR další informace související s uplatňováním zákona č.179/2006. Sb. 4. Předávat stanoviska SR autorizujícímu orgánu. Práva člena sektorové rady zastupujícího autorizující orgán 1. Má hlasovací právo k problematice PK spadajících do jeho odborné gesce (týká se člena SR zastupujícího AOr v roli odborného oponenta). Nemá hlasovací právo (týká se člena SR zastupujícího AOr v roli zprostředkovatele). 2. Mít přístup k informacím a materiálům projednávaným v SR, jejímž je členem. 3. Účastnit se jednání SR, dostávat pozvánku i zápis z jednání, včetně jeho příloh. 4. Na jednání SR mít přiměřený prostor k vyjádření připomínek k výstupům vytvářeným v dané SR. 5. Vyjadřovat se k návrhům harmonogramu práce SR a podkladům pro jejich tvorbu (Návrhům a argumentacím pro tvorbu profesních kvalifikací).

77 Příloha 02 Pracovní skupina (úloha a způsob práce PS, práva a povinnosti členů PS, základní informace pro členy pracovních skupin, formulář seznam členů PS)

78

79 Pracovní skupina (PS) Konkretizace úlohy pracovní skupiny tvorba a aktualizace struktury a obsahové náplně povolání a typových pozic tvorba a revidování kvalifikačních a hodnoticích standardů profesních kvalifikací a posuzování úplných profesních kvalifikací v NSK plnění dalších úkolů zadaných sektorovou radou příprava stanovisek předkládaných SR ke schválení propagace a prosazování využívání výstupů práce SR Způsob práce v pracovní skupině Podklady členům PS předává vedoucí PS nebo jím pověřený člen PS (případně tajemník SR). Vedoucí PS ve spolupráci s tajemníkem SR a garantem NÚV zajistí zaškolení členů SR do metodiky souvisejících s plněním úkolů PS. Následuje stanovení rozsahu práce a odměny za práci. Tvorba podkladů v PS probíhá dle instrukcí vedoucího PS (členové zpracují návrhy a zasílají do určeného termínu vedoucímu PS nebo pověřenému členu PS). Vedoucí zajistí věcné posouzení a kompletaci jednotlivých návrhů a jejich zapracování do návrhu výstupu PS pro SR. Pokud si náměty členů PS protiřečí nebo jsou neúplné, zajistí vedoucí PS jejich projednání s příslušnými členy PS. Finální materiál - zkompletované konsensuální stanovisko za celou PS zasílá vedoucí PS tajemníkovi SR a na vědomí členům PS, kteří se podíleli na jeho tvorbě. Tajemník SR zajistí metodické posouzení návrhů výstupů. Vedoucí a členové PS zajišťují také písemné vypořádání připomínek stvrzovatelů (další experti trhu práce, kteří posuzují využitelnost výstupů PS). Tajemník obratem nebo dle dohody s vedoucím PS zajistí předání finálního materiálu zpracovaného v PS členům SR a sdělí vedoucímu PS termín a formu projednávání a schvalování výstupů PS v SR (po odsouhlasení s předsedou SR). Vedoucí PS zajistí předložení (ve smyslu obhajoby) výstupů práce PS do SR. Výstup musí také obsahovat informace o tom, kdo jej vytvářel (seznam členů PS) a zda a v jakém smyslu byl posouzen stvrzovateli (posudky stvrzovatelů a jejich písemné vypořádání pracovní skupinou). Členové PS spolupracují na vypořádání případných připomínek předložených v rámci schvalovacího procesu v SR a dalších orgánech.

80 Zaškolení členů pracovní skupiny Zaškolení externích členů pracovních skupin do problematiky zakázek a projektů, na které je PS zřizována, zajišťuje vedoucí pracovní skupiny sám nebo ve spolupráci s odbornými pracovníky zadavatelů zakázek nebo tajemníkem SR. Tajemníci SR zvou členy PS na společná školení členů různých PS z různých SR, zaškolování může probíhat i individuálně, na základě dohody člena PS s vedoucím PS. Financování členů pracovní skupiny Členové PS jsou financováni za výstupy práce dané PS. Vedoucí pracovních skupin zašlou tajemníkovi SR seznam členů pracovní skupiny, provedou odhad rozsahu práce jednotlivých členů PS a následně hodnotí skutečný rozsah práce jednotlivých členů PS a jejich přínos pro tvorbu zpracovávaných materiálů. Členové PS pracují dle zadání vedoucího PS a vedou pracovní výkazy o své činnosti. Nutnou podmínkou pro započetí činnosti PS je posouzení objemu finančních prostředků, které lze využít na úhradu odměny a odpovídá výstupům dané PS. Z tohoto důvodu je nutná spolupráce vedoucího PS s tajemníkem SR a zástupcem zadavatele zakázek a projektů, na které je PS zřizována. Tajemník zajišťuje informování vedoucího PS při ustavení PS i jejím dalším fungování o pravidlech financování PS. Role, povinnosti a práva členů pracovní skupiny Vedoucí pracovní skupiny Role podřízen předsedovi SR zakládá a řídí pracovní skupinu - v rozsahu činností PS je nadřízeným členům PS organizuje a koordinuje pracovní aktivity a odpovídá SR za plnění úkolů organizuje komunikaci uvnitř pracovní skupiny i komunikaci mezi pracovní skupinou a SR zodpovídá za činnost PS a výstupy předložené SR Povinnosti 1. Vedení PS v souladu s pravidly Modelu SR a dle pokynů předsedy SR. 2. Garance kvality personálního složení PS je v souladu s pravidly Modelu SR, odpovídá obvyklým poměrům v dané oblasti a seznam členů PS byl předložen koordinátorovi a předsedovi SR. 3. Koordinace práce a jednání PS a kvalitní plnění úkolů v termínech dle zadání SR (odpovědnost za dodržení termínů sestavení PS a odevzdání výstupů PS, v případě nedodržování termínů nese předseda SR např. ve smyslu zrušení pověření vést PS). 4. Prokazatelné seznámení se a používání metodiky NSP, NSK, zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání a ověřování výsledků dalšího vzdělávání a dalších metodik, dle zakázky nebo projektu, na kterých PS spolupracuje.

81 5. Zajištění zaškolení členů PS do metodik. 6. Předávání informací členům PS, předsedovi SR, tajemníkovi SR, koordinátorovi. 7. Zajištění kompletace připomínek členů PS do výsledného materiálu. 8. Spolupráce s tajemníkem SR/zástupcem zadavatele při metodickém posouzení výstupů. 9. Komunikace se stvrzovateli při vypořádání jejich připomínek. 10. Předkládání výsledného materiálu za PS na jednání SR (příp. elektronicky v období mezi jednáními SR). Podání informací o osobách a jejich odbornosti, které na materiálu PS předloženém v SR spolupracovaly a zdůvodnění stanoviska PS. 11. Spolupráce na vypořádání připomínek schvalovatelů výstupů PS (SR, MSPV, MŠMT, Autorizujících orgánů atd). 12. Předávání informací o rozsahu a kvalitě odvedené práce členů PS tajemníkovi a navržení případně odsouhlasení finanční odměny za práci členům PS. Včasné zasílání stanoviska k navrženým odměnám pro členy PS (pokud po 2. urgenci vedoucí PS neodpovídá, má se za to, že s výší odměny pro členy PS souhlasí). 13. Zajišťování kontroly věcné správnosti a úplnosti pracovních výkazů členů PS (pokud po 2. urgenci vedoucí PS neodpovídá, má se za to, že s podklady souhlasí). Práva 1. Rozhodování o počtu jednání PS. 2. Rozhodování o složení PS v souladu s pravidly Modelu SR a po konzultaci s koordinátorem. 3. Koordinace zapojování do práce v PS. 4. Rozhodování o organizačním zajištění a způsobu zaškolování členů PS. 5. Rozdělování úkolů v rámci PS a stanovení rozsahu prací v dohodě o provedené práci. 6. Určování termínu zpracování výstupů od jednotlivých členů PS (v souladu s termíny zadanými pro PS od SR). 7. Předkládání stanoviska PS Sektorové radě. 8. Navrhování účasti členů PS na jednáních SR. 9. Stanovení počtu odpracovaných hodin jednotlivým členům PS pro DPP. 10. Pověření členů pracovní skupiny přípravou odborných podkladů, sumarizací připomínek členů PS do společného výstupu za danou PS,..). 11. K provádění administrativních činností uvnitř PS může pověřit některého člena PS Člen pracovní skupiny Povinnosti 1. Podílet se na práci PS vycházející z pokynů vedoucího pracovní skupiny. 2. Aktivně se účastnit jednání pracovní skupiny, nemůže-li se jednání zúčastnit, je povinen se předem omluvit vedoucímu PS.

82 3. Prokazatelně se seznámit a používat metodiku NSP, NSK, zákon č. 179/2006 Sb., o uznávání a ověřování výsledků dalšího vzdělávání a další metodiky, dle zakázky nebo projektu, na kterých PS spolupracuje. 4. Podílet se na tvorbě, posuzování a připomínkování materiálů v dohodnutém termínu, při neobdržení připomínek do stanoveného termínu se má za to, že připomínky nemá. 5. Poskytovat ostatním členům PS informace mající vztah k profesní působnosti PS. 6. Využívat všech relevantních informací pro zpracování materiálů zaměřených do oblasti činností PS. 7. Spolurozhodovat o podobě a obsahu výstupů práce PS. 8. Respektovat společně přijatá rozhodnutí a doporučení. 9. Informovat vedoucího PS při nedodržení stanoveného termínu daného úkolu o důvodech neplnění. 10. Aktivně šířit informace o NSP a NSK odborné i laické veřejnosti. 11. V případě pověření vedoucího PS přípravovat finanční i odborné podklady, zapracovat připomínky členů PS do společného výstupu za danou PS,..). Práva 1. Mít přístup k informacím a materiálům projednávaným SR a PS, jejímž je členem. 2. Spolurozhodovat o stanovisku PS k předkládaným materiálům, vznést své připomínky.

83 Základní informace pro členy pracovních skupin sektorových rad Co je Národní soustava povolání? Národní soustava povolání (NSP) je otevřená, veřejně dostupná databáze povolání na českém trhu práce. Správu NSP zajišťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Přesné informace o potřebách trhu práce mají zaměstnavatelé, a proto jsou stěžejním aktérem NSP vytvářejí ji prostřednictvím sektorových rad. Databázi Národní soustava povolání naleznete na stránkách Co najdete v NSP Přehled povolání v jednotlivých sektorech národního hospodářství včetně jejich detailního popisu (pracovní činnosti, kvalifikační požadavky průměrná mzda atd.). Povolání obsahují i požadované kompetence, které jsou plně využitelné v podnikové praxi, poradenských službách a při ovlivňování odborného vzdělávání. NSP slouží jako primární zdroj informací pro tvorbu Národní soustavy kvalifikací.

84 Co je Národní soustava kvalifikací? Národní soustava kvalifikací (NSK) je veřejně přístupný registr úplných profesních a profesních kvalifikací uznávaných v České republice. NSK vzniká v souladu se zákonem o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (zákon č. 179/2006 Sb.). Na základě zmíněného zákona mohou být občanům uznávány jejich skutečné znalosti a dovednosti bez ohledu na to, zda je získali ve škole, v kurzu, v praxi nebo samostudiem. Firmám nabídnou zaměstnance s dovednostmi prokázanými a využitelnými v praxi. Profesní kvalifikace odráží způsobilost člověka vykonávat pracovní činnosti, v praxi uplatnitelné (např. montáž nábytku, montáž výtahů, výroba čalouněných sedadel, sportovní masáž, vazba a aranžování květin, příprava studené kuchyně, aj.). Registr NSK naleznete na:

85 Co je sektorová rada? Sektorová rada (SR) je profesní sdružení, složené z reprezentantů zaměstnavatelů, střešních profesních sdružení a odborníků na lidské zdroje v daném odvětví. Sektorová rada se zabývá problematikou rozvoje lidských zdrojů v daném odvětví. Klíčové činnosti sektorové rady: definování struktury existujících povolání a požadovaných kvalifikací v sektoru sledování trhu práce v sektoru a identifikování jeho vývojových trendů podpora při zajištění nedostatkových profesí ovlivnění obsahu počátečního odborného vzdělávání přizpůsobení rekvalifikací skutečným potřebám zaměstnavatelů komunikace se státními a vzdělávacími institucemi - prosazování potřeb sektoru propagace výstupů NSP a NSK u zaměstnavatelů (využití v podnikových personálních procesech) Co je pracovní skupina? Pracovní skupina (PS) je volným seskupením odborníků externě spolupracujících s určitou sektorovou radou. Pracovní skupiny se vytváří účelově pro řešení vymezeného úkolu, jejich fungování je dočasné, vymezené dle harmonogramu přidělených úkolů. Tvorbou, vedením a koordinací činností pracovní skupiny je pověřen některý z členů SR, který se tímto stává vedoucím PS (rozhoduje o rozdělení financí mezi členy pracovní skupiny a je zodpovědný za kvalitu výstupů práce PS). Klíčové činnosti pracovní skupiny: tvorba a aktualizace povolání a typových pozic tvorba a revidování kvalifikačních a hodnoticích standardů profesní kvalifikací Co obnáší být členem pracovní skupiny? Členové PS na základě svých zkušeností (např. z tvorby podnikových katalogů apod.) vytváří návrh popisu povolání a typových pozic (NSP) a následně návrh popisu kvalifikačního a hodnoticího standardu profesní kvalifikace (NSK). Tento návrh je tajemníkem SR/garantem NÚV metodicky posouzen a zaslán tzv. stvrzovatelům (dalším expertům trhu práce) k připomínkování. PS se následně zabývá zapracováním metodických připomínek i námětů od stvrzovatelů. Následně vedoucí PS předloží návrhy ke schválení sektorové radě. V případě připomínek ze strany sektorové rady, PS zajistí jejich vypořádání. Taktéž se PS zapojí do vypořádání připomínek MŠMT a MPSV. Finální verze povolání a typových pozic jsou vystaveny na web a profesní kvalifikace na web

86 Podpora členům PS je poskytnuta prostřednictvím: proškolení v metodice tvorby katalogu NSP a metodice NSK poskytnutí podpůrných informačních materiálů pro každý krok tvorby popisů jednotek práce, resp. kvalifikačních a hodnoticích standardů možnosti konzultace s metodiky prostřednictvím vedoucího pracovní skupiny Odměňování za práci v pracovní skupině Plnění úkolů v rámci jedné PS vyžaduje rozsah práce zpravidla v řádu desítek hodin (v závislosti na rozsahu přiděleného úkolu). Za svou činnost jsou členové PS finančně odměňováni jednotnou sazbou 281,- Kč/hod, a to na základě dohod o provedení práce (DPP). Rozsah práce v jednotlivých DPP je limitován Zákoníkem práce. Co je výsledkem mé práce v pracovní skupině? popis jednotky práce v NSP (povolání, typová pozice) zpracovaný kvalifikační a hodnoticí standard profesní kvalifikace v NSK Těšíme se na spolupráci s Vámi

87 Formulář seznam členů pracovní skupiny Název SR Název PS Vedoucí PS Datum sestavení PS Příjmení, jméno, titul člena PS Zaměstnavatel Pracovní pozice Délka praxe v oboru Další osobní data (adresa, telefon, datum narození,..)

88 Příloha 03 Stvrzovatelé (postup spolupráce, základní informace, formulář posudku, seznamu stvrzovatelů)

89

90 Postup při předávání materiálů stvrzovatelům Vybraným a odsouhlaseným stvrzovatelům jsou v elektronické verzi zaslány tyto podklady a informace: zdroj, který daného stvrzovatele na tuto pozici navrhl, dopředu jej s obsahem práce a jeho rolí stvrzovatele seznámil a získal jeho souhlas doporučený postup při zpracování posudku a souvisejících dokumentů termín pro zpracování a odevzdání posudku krátká informace o dalším využití zpracovaného posudku posuzované jednotky práce a popř. hodnoticí standard profesní kvalifikace včetně informace o jejich začlenění do soustavy NSP, NSK formulář posudku k vyplnění dokumenty související s výplatou odměny za odvedenou práci Prvotním úkolem stvrzovatele je seznámení se s kartou jednotky práce popř. hodnoticím a kvalifikačním standardem profesní kvalifikace. Následně stvrzovatel zpracuje - vyplní formulář posudku, kde odpovídá na položené otázky a je zde také prostor pro vyjádření názorů, připomínek a námětů k jednotce práce (JP) nebo profesní kvalifikace (PK). Zpracovaný posudek spolu s ostatními dokumenty (potřebnými pro část financování - DPP a výkaz práce) jsou v elektronické verzi zaslány na administrátora agendy stvrzovatelů. Administrátor posoudí zaslané materiály, popřípadě může vyzvat stvrzovatele k doplnění chybějících částí. Pokud je vše v pořádku, vyzve stvrzovatele k tisku, podpisům a zaslání originálních dokumentů poštou. Zaslané podklady k vyplacení odměny jsou administrovány a předány k proplacení. Zpracované posudky jsou zasílány přes tajemníka do pracovní skupiny, která danou jednotku práce nebo profesní kvalifikaci zpracovala k vypořádání připomínek a zapracování návrhů stvrzovatele. Relevantnost připomínek posuzuje pracovní skupina a při schvalování jednotek práce a profesních kvalifikací i sektorová rada, která posudky stvrzovatelů dostává před schvalováním k dispozici spolu s vypořádáním připomínek z PS. Po schválení hodnoticího a kvalifikačního standardu (HS,KS) profesní kvalifikace v příslušné sektorové radě nebo expertním týmu budou mít zapojení stvrzovatelé možnost seznámit se s finální verzí standardu posuzované profesní kvalifikace.

91 Základní informace pro stvrzovatele profesních kvalifikací 1. Co je to Národní soustava kvalifikací (NSK)? NSK je systém stavějící na profesních kvalifikacích, které jako nový prvek dalšího vzdělávání přináší zákon č. 179/2006, o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Na jeho základě mohou být občanům uznávány jejich skutečné znalosti a dovednosti získané ve škole, v kurzu, v praxi nebo samostudiem. Profesní kvalifikace jsou definovány jako způsobilost vykonávat určité pracovní činnosti, které dávají možnost pracovního uplatnění (např. montáž nábytku, montáž výtahů, výroba čalouněných sedadel, sportovní masáž, vazba a aranžování květin, příprava studené kuchyně, aj.). Profesní kvalifikace jsou popisovány v Národní soustavě kvalifikací ( 2. Jak se v praxi uplatňuje NSK? Zkoušení občanů z profesních kvalifikací provádějí tzv. autorizované osoby, což jsou fyzické nebo právnické osoby, které získají pro konkrétní profesní kvalifikaci autorizaci, což je oprávnění vydané příslušným ministerstvem (tzv. autorizujícím orgánem). Zkouší se podle hodnoticích standardů příslušných profesních kvalifikací a kdo uspěje, získá celostátně platné osvědčení. Nezáleží na tom, kde a jak se člověk něco naučil, ale co skutečně umí a co může využít pro kvalitní pracovní výkon. 3. Jaký je praktický přínos NSK? A. Pro zaměstnance: získání celorepublikově platného dokladu o skutečně nabytých dovednostech (bez ohledu na cestu jejich získání škola, praxe, kurzy) získání platného dokladu na určitou přesně vymezenou specializaci, samostatně uplatnitelnou na trhu práce získání platného dokladu o kvalifikaci uplatnitelné v praxi sjednocení obsahu kurzů (obsah kurzů povede k vyškolení v těch dovednostech, které vyžaduje daná profesní kvalifikace) existence další cesty k získání dokladů o kvalifikaci - získání dokladu bez nutnosti účastnit se formálního vzdělávání zavedení transparentnosti do současně existujících certifikátů

92 B. Pro zaměstnavatele a osoby samostatně výdělečně činné: využívání profesních kvalifikací (PK) při personální práci ve firmách PK zjednodušuje práci při získávání informací o profesní způsobilosti nově přijímaného zaměstnance u stávajících zaměstnanců může být zařazena do benefitů, které zaměstnavatel nabízí zároveň může být podkladem při vytváření kompetenčního modelu v podnikunebo při porovnání složitosti výkonů různých pracovních míst využívání PK při hodnocení zaměstnanců využívání PK při rozvoji kompetencí stávajících zaměstnanců prohlubování spolupráce zaměstnavatelů a vzdělavatelů slaďování požadavků praxe a vzdělávání 4. Jak se tvoří profesní kvalifikace v NSK? Každá profesní kvalifikace má v NSK svůj tzv. kvalifikační standard (určuje, co je třeba pro získání příslušné kvalifikace umět) a tzv. hodnoticí standard (určuje, jakými kritérii a postupy se zjistí, zda to člověk skutečně umí). Kvalifikační standard profesní kvalifikace popisuje, co by člověk měl umět (tedy požadavky na znalosti, dovednosti-kompetence). Hodnoticí standard navazuje na kvalifikační standard a určuje zejména obsah a způsob procesu ověřování požadavků kvalifikačního standardu. Kvalitní zpracování obsahu zkoušky i pravidel zkoušení je podmínkou existence kvalitních držitelů certifikátů a jejich uplatnitelnosti na trhu práce ke spokojenosti zaměstnavatelů i zaměstnanců. Proto jsou zaměstnavatelé a odborníci z praxe zapojeni do vytváření profesních kvalifikací a především jejich hodnoticích standardů. Vytvořené profesní kvalifikace naleznete na: 5. Jaká je role stvrzovatelů profesní kvalifikací? Stvrzovatelé jsou odborníci daného oboru kompetentní posoudit vytvořené standardy profesních kvalifikací z hlediska obsahu, kvality a využitelnosti v praxi. Posudek zpracovávají dle jednotného zadání a dle jejich námětů tvůrci upravují obsah profesních kvalifikací. Stvrzovatelé tak přispívají ke zvýšení objektivnosti a uznatelnosti profesních kvalifikací. Stvrzovatelé se nejdříve seznámí se standardy: Hodnoticím standardem (HS) a kvalifikačním standardem (KS) profesní kvalifikace. Své připomínky, doporučení, návrhy na doplnění profesní kvalifikace zapracují do formuláře posudku.

93 Zpracují podklad pro vystavení Dohody o provedení práce (doplní své osobní údaje). Všechny zpracované dokumenty (posudek a podklad pro vystavení DPP) zašlou elektronicky administrátorovi stvrzovatelů. Po schválení ze strany pracovníka NÚV jsou stvrzovatelé vyzváni k zaslání vypracovaných dokumentů v originální podobě poštou.

94 Základní informace pro stvrzovatele jednotek práce 1. Co je to Národní soustava povolání (NSP)? NSP je otevřená, veřejně dostupná databáze povolání na českém trhu práce, vytvářená zaměstnavateli a garantovaná státem. Tvorbu a aktualizaci NSP zabezpečuje podle 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo práce a sociálních věcí. Přesné informace o potřebách trhu práce mají zaměstnavatelé, a proto jsou stěžejním aktérem NSP vytvářejí ji prostřednictvím sektorových rad. Databázi Národní soustava povolání naleznete na stránkách V NSP najdete přehled jednotek práce v jednotlivých sektorech národního hospodářství včetně jejich detailního popisu (pracovní činnosti, kvalifikační požadavky průměrná mzda i požadované kompetence). Informace u jednotek práce jsou využitelné v podnikové praxi, při poskytování poradenských služeb a k ovlivňování odborného vzdělávání. 2. Jednotky práce Národní soustavy povolání Jednotky práce - povolání, typové pozice a průřezové typové pozice Povolání (P) je standardizovaný souhrn pracovních činností podle jejich obvyklého seskupení na trhu práce, jejichž výkon předpokládá určitou odbornou a další způsobilost. Skupiny pracovních činností daného povolání, které lze v rámci obvyklé dělby práce a s určitou odbornou způsobilostí vykonávat samostatně - typová pozice (TP). Skupiny pracovních činností uplatnitelné ve více různých oblastech - průřezové typové pozice (PTP). 3. Jaký je praktický přínos NSP? NSP definuje poptávku, představuje transparentní informace jak pro úřady a agentury práce, tak pro občany. Je využitelný jako nástroj řízení lidských zdrojů ve firmách. NSP je výchozí základnou pro vytvoření kvalitní Národní soustavy kvalifikací. 4. Jaká je role stvrzovatelů jednotek práce? Stvrzovatelé jsou odborníci daného oboru kompetentní posoudit vytvořené jednotky práce z hlediska obsahu, kvality a využitelnosti v praxi. Své náměty zpracují do posudku, který je podkladem pro úpravu obsahu jednotek práce. Stvrzovatelé tak přispívají k rozvoji Národní soustavy povolání jako aktuálního, efektivního a flexibilního systému mapování potřeb trhu práce.

95 Posudek stvrzovatele profesní kvalifikace Název: Zaškrtněte prosím varianty, se kterými souhlasíte, případně doplňte Váš kvalifikovaný názor přímo do níže uvedených tabulek nebo do přiloženého hodnoticího standardu dané kvalifikace: A. Potřebnost vyplňují jen zaměstnavatelé ne vzdělavatelé Posuďte potřebnost profesní kvalifikace. 1. Tuto kvalifikaci bychom využili v naší firmě. 2. Tuto kvalifikaci bychom nevyužili v naší firmě, ale na trhu práce má opodstatnění. 3. Tuto kvalifikaci považujeme za potřebnou, ale je nutné ji zásadně upravit. 4. Tuto kvalifikaci nepovažujeme za potřebnou, ale doporučujeme její nahrazení jinou podobnou kvalifikací, a to: 5. Potřebnost této kvalifikace nejsme schopni posoudit. 6. Tuto kvalifikaci považujeme za zbytečnou. B. Dovednosti a znalosti (kompetence) Posuďte, zda odpovídají dovednosti a znalosti v profesní kvalifikaci tomu co má zaměstnanec s touto profesí umět? 1. Požadavky na dovednosti a znalosti (kompetence) jsou formulovány v dostatečném rozsahu a jsou srozumitelné. 2. Požadavky na dovednosti a znalosti (kompetence) jsou špatně naformulované nebo nesrozumitelné. Uveďte kompetence a návrh nových formulací: 3. Doporučujete přidat další požadavky na dovednosti a znalosti (kompetence)? Uveďte Váš návrh dalších kompetencí: 4. Považujete některé požadavky na dovednosti a znalosti (kompetence) za nadbytečné nebo nežádoucí? Napište jejich kompetence:

96 C. Kritéria k ověření dovedností zkoušeného Posuďte, zda podle těchto kritérií lze ověřit skutečné dovednosti zkoušeného (pokud zkoušený splní kritéria má dovednosti, které kvalifikace vyžaduje): 1. Kritéria jsou formulována v dostatečném rozsahu a jsou srozumitelná. 2. Některá kritéria jsou špatně naformulovaná nebo nesrozumitelná. Uveďte je a navrhněte nové formulace: 3. Některá kritéria jsou nadbytečná nebo nežádoucí. Napište je, včetně názvy kompetencí, ke kterým patří: 4. Doporučujete přidat nějaká nová kritéria. Navrhněte jejich formulace a uveďte kompetence, k nimž by měla patřit: 5. Je nevhodně zvolen způsob ověření jednotlivých kritérií (praktické, písemné nebo ústní) Napište chybné způsoby ověření a Váš návrh: D. Zkoušející jeho kvalifikace a materiálně technické zázemí; zkoušený - vstupní požadavky před započetím zkoušky Posuďte, jakou kvalifikaci by měl mít zkoušející? Posuďte jaké stroje, nástroje a materiály by měl zkoušející zajistit ke zkoušce? Je nutné, požadovat po zkoušeném ještě před zkouškou doklady jako podmínku zkoušení? 1. Jakou úroveň vzdělání má mít zkoušející (vysokoškolskou, středoškolskou, vyučení)? 2. Je nutné, aby zkoušející měl vzdělání či praxi v určitém oboru? O jak dlouhou praxi by mělo jít?

97 3. Je nutné, aby zkoušela více než jedna osoba a proč? 4. Jsou pro zkoušku nutné speciální stroje, nástroje, materiály nebo další materiálně technické zabezpečení? (prosím vyjmenujte je) 5. Je nutné, aby zkoušený předložil určité dokumenty (např. ŘP, svářečský průkaz) nebo jiným způsobem doložil, že může absolvovat ověření kompetencí dané profesní kvalifikace? Existují nějaké další vstupní požadavky na zkoušeného? (prosím vyjmenujte je) 6. Máte další doporučení, která nejsou uvedena v profesní kvalifikaci a přitom jsou podmínkou kvalitního procesu ověřování (např., které další subjekty by měly být přizvány k tvorbě a posuzování profesních kvalifikací, apod.)? E. Vlastní zhodnocení předložené profesní kvalifikace Vlastní vyjádření: Posudek zpracoval Jméno, příjmení, titul: zaměstnavatel (vč. adresy): pracovní pozice: délka praxe (související s posuzovanou PK):

98 Kontaktní údaje: telefon: mobil: Zpracováno dne: podpis

99 Posudek stvrzovatele jednotky práce Název jednotky práce: Zaškrtněte prosím varianty, se kterými souhlasíte, případně doplňte Váš kvalifikovaný názor přímo do tohoto formuláře: A. Uplatnitelnost jednotky práce Máte ve Vaší firmě pozici odpovídající této jednotce práce? 1. ANO, máme. 2. NE, nemáme. 3. NE, ale máme podobnou pozici. Uveďte její název. 4. NEVÍM, nejsem schopen posoudit. B. Požadavky na dovednosti a znalosti jednotky práce Obsahuje tato jednotka práce všechny potřebné kompetence (znalosti a dovednosti), které má zaměstnanec pro výkon této profese umět? 1. ANO, jednotka práce obsahuje všechny potřebné kompetence. 2. NE, jednotce práce schází některé kompetence. Uveďte formulaci kompetence (případně více kompetencí), která Vám u jednotky práce schází: C. Požadavky na měkké kompetence a obecné dovednosti Považujete za přínosné uvedení měkkých kompetencí a obecných (průřezových) dovedností u jednotky práce? 1. ANO, uvedení tohoto druhu kompetencí je přínosné. 2. NE, uvedení tohoto druhu kompetencí je zbytečný. Využíváte ve Vaší firmě u popisů pracovních míst měkké kompetence, příp. obecné (průřezové) dovednosti? 1. ANO, využíváme (v jakékoliv podobě). 2. NE, ale rádi bychom využívali. 3. NE, nevyužíváme. 4. NE, nemáme popisy pracovních míst.

100 D. Kvalifikační požadavky Odpovídá úroveň požadovaného vzdělání reálným požadavkům na trhu práce? 6. ANO, při obsazování této pozice u nás ve firmě, bychom požadovali stejnou úroveň vzdělání. 7. NE, při obsazování této pozice u nás ve firmě obvykle požadujeme jinou úroveň v zdělání. Uveďte jakou. E. Vlastní komentář Zde můžete doplnit vlastní komentář k posuzované jednotce práce: Posudek zpracoval Jméno, příjmení, titul: zaměstnavatel (vč. adresy): pracovní pozice: délka praxe (související s posuzovanou JP): Kontaktní údaje: Telefon/mobil: / Zpracováno dne: podpis

101 Seznam stvrzovatelů pro profesní kvalifikaci.: Odpovědná sektorová rada (SR) nebo expertní tým (ET): Předseda SR/Vedoucí ET: Posuzovaná profesní kvalifikace Příjmení, jméno, titul Zaměstnavatel Pracovní pozice Délka praxe (související s posuzovanou PK) Telefon Navrhovatel (subjekt, který navrhuje stvrzovatele)

102 Seznam stvrzovatelů pro jednotku práce.: Odpovědná sektorová rada (SR) nebo expertní tým (ET): Předseda SR/Vedoucí ET: Posuzovaná jednotka práce Příjmení, jméno, titul Zaměstnavatel Pracovní pozice Délka praxe (související s daným oborem) Telefon Navrhovatel (subjekt, který navrhuje stvrzovatele)

103 Příloha 04 Expertní týmy (fungování ET, postup zpracování výstupů ET, role, povinnosti a práva členů ET, formulář seznam členů expertního týmu)

104

105 Expertní týmy práce na výstupech v oblastech nezastřešených SR Úvod Fáze procesu fungování expertního týmu 1. KR (pověření členové) zmapuje a vyhodnotí situaci v příslušném sektoru (odvětví), identifikuje klíčové sdružení zaměstnavatelů a firmy v sektoru. 2. KR osloví a přizve ke spolupráci reprezentativní zaměstnavatelská sdružení, případně klíčové firmy sektoru (potenciální garanti ET) a předá potřebné informace. 3. Garanti ET (významné osoby zastupující reprezentativní zaměstnavatelská sdružení, klíčové firmy sektoru) osloví přes vedení firem a organizací vhodné odborníky na danou problematiku potenciální členy ET. 4. Garanti ET navrhnou členy ET - experty, ti následně odsouhlasí své zapojení do expertního týmu. 5. Koordinační rada schvaluje dle návrhu garantů ET složení ET (doplňuje ET o další odborníky vzdělavatele, ). KR schvaluje i vymezení působnost ET dle CZ NACE, dále KR určí tajemníka, koordinátora a vedoucího expertního týmu. 6. Na prvním jednání ET tajemník, koordinátor a garant NÚV informují členy ET o postavení expertního týmu v rámci sítě sektorových rad, předmětu a způsobu práce v ET, požadavcích na formu a kvalitu výstupů, administrativní záležitosti spojené se členstvím v ET. Součástí prvního jednání je i přijetí role vedoucího ET. 7. Následně probíhá v ET proces tvorby výstupů. Pro zabezpečení požadované kvality výstupů je proces zpracování podkladů obdobný procesům, probíhajícím při práci v sektorových radách. 8. Koordinační rada, která přebírá zodpovědnost za práci expertního týmu, schvaluje zpracované výstupy ET i navržené stvrzovatele. Požadavky ET na Koordinační radu jsou předkládány tajemníkem nebo koordinátorem. 9. ET zaniká splněním úkolů pro něž byl ET vytvořen, rozhodnutím Koordinační rady nebo ustavením sektorové rady pro danou oblast. V případě ustavení sektorové rady Koordinační rada dle svého uvážení navrhuje nově vytvořené SR, aby ET převzala jako svou pracovní skupinu pod danou SR. Vedoucí původní ET může nadále spolupracovat jako člen nové SR nebo člen PS, členové ET se mohou stát členy PS.

106 Postup zpracování výstupů expertního týmu 1. Předmět práce expertního týmu je vymezen konkrétním zadáním Koordinační rady nebo je vymezen zastřešující oblastí CZ NACE. V tomto případě pak expertní tým stejně jako SR vytváří harmonogram prací na dané období, které následně schvaluje Koordinační rada. 2. Požadované výstupy jsou vytvářeny přímo členy expertního týmu, pracovní skupiny nejsou sestavovány. 3. Vedoucí ET přerozdělí úkoly a určí v souladu s harmonogramem termíny předání návrhů výstupů. Po celou dobu fungování expertního týmu vedoucí řídí, koordinuje a kontroluje činnost jednotlivých členů a ET jako celku. Cílem je dospět k takové skladbě a obsahu výstupů, který bude přijímán všemi členy ET. 4. Pokud se u zpracovávaných výstupů zjistí překryv (průnik) zájmů více sektorů, a bude zájem o spolupráci s těmito sektory, může se ET doplnit o další experty nebo řešit jinak v souladu s Modelem SR. 5. Expertní tým (stejně jako sektorová rada) může využívat pro posílení reprezentativnosti a kvality svých výstupů další odborníky světa práce - stvrzovatele. Pro výběr a oslovení stvrzovatelů využívá ET spolupráci s garanty ET a koordinátorem. ET následně zajišťuje vypořádání připomínek stvrzovatelů k výstupům ET. 6. Návrhy finálních výstupů ET předkládá vedoucí ET (přes tajemníka ET) garantům (klíčovým subjektům trhu práce v dané oblasti) k projednání a sestavení stanoviska a následně jsou výstupy i stanoviska předkládány ke schválení do Koordinační rady. 7. KR schvaluje výstupy ET a garanti ET za dílčí/celkové výstupy přebírají garanci. Vedoucí expertního týmu Role vedoucího expertního týmu podřízen předsedovi Koordinační rady řídí ET - v rozsahu činností ET je nadřízeným členům ET organizuje a koordinuje pracovní aktivity ET a odpovídá předsedovi KR za plnění úkolů organizuje komunikaci uvnitř ET i komunikaci mezi ET a KR zodpovídá za činnost ET a výstupy předložené KR Povinnosti vedoucího expertního týmu 1. Vedení ET v souladu s pravidly Modelu SR a dle pokynů předsedy KR. 2. Koordinace práce a jednání ET (odpovědnost za dodržení termínů odevzdání výstupů ET, v případě nedodržování termínů rozhodně předseda KR o zrušení pověření vést ET). 3. Zajištění kvalitního plnění úkolů dle zadání KR.

107 4. Prokazatelné seznámení a používání metodiky NSP, NSK, zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání a ověřování výsledků dalšího vzdělávání. 5. Předávání informací členům ET, KR, tajemníkovi ET, koordinátorovi. 6. Zajištění kompletace připomínek členů ET do výsledného materiálu. 7. Spolupráce s tajemníkem ET/garantem NÚV při metodickém posouzení výstupů. 8. Oslovování a komunikace se stvrzovateli, vypořádání jejich připomínek. 9. Předkládání výsledného materiálu za ET ke schválení na jednání KR (příp. elektronicky v období mezi jednáními KR). 10. Spolupráce na vypořádání připomínek MŠMT a Autorizujících orgánů. 11. Předávání informací o rozsahu a kvalitě odvedené práce členů ET tajemníkovi a navržení případně odsouhlasení finanční odměny za práci členům ET. Včasné zasílání stanoviska k navrženým odměnám pro členy ET (pokud po 2. urgenci vedoucí ET neodpovídá, má se za to, že s výší odměny pro členy ET souhlasí). 12. Zajišťování kontroly správnosti a úplnosti pracovních výkazů členů ET (pokud po 2. urgenci vedoucí ET neodpovídá, má se za to, že s podklady souhlasí). Práva vedoucího expertního týmu 1. Koordinace zapojování do práce v ET. 2. Rozdělování úkolů v rámci ET a stanovení rozsahu prací v dohodě o provedené práci. 3. Určování termínu zpracování výstupů od jednotlivých členů ET (v souladu s termíny zadanými pro ET od KR). 4. Předkládání stanoviska ET Koordinační radě. 5. Navrhování účasti členů ET na jednáních KR. 6. Stanovení počtu odpracovaných hodin jednotlivým členům ET pro DPP. Člen expertního týmu Povinnosti člena expertního týmu 1. Podílet se na práci ET vycházející z pokynů vedoucího ET, tajemníka ET a případně garanta NÚV. 2. Aktivně se účastnit jednání ET, nemůže-li se jednání zúčastnit, je povinen se předem omluvit vedoucímu ET. 3. Prokazatelně se seznámit a používat metodiku NSP, NSK, zákon č. 179/2006 Sb., o uznávání a ověřování výsledků dalšího vzdělávání. 4. Podílet se na tvorbě, posuzování a připomínkování materiálů v dohodnutém termínu, při neobdržení připomínek do stanoveného termínu se má za to, že připomínky nemá. 5. Poskytovat ostatním členům ET informace mající vztah k profesní působnosti ET. 6. Využívat všech relevantních informací pro zpracování materiálů zaměřených do

108 oblasti činností ET. 7. Spolurozhodovat o podobě a obsahu výstupů práce ET. 8. Respektovat společně přijatá rozhodnutí a doporučení. 9. Informovat vedoucího ET při nedodržení stanoveného termínu daného úkolu o důvodech neplnění. 10. Aktivně šířit informace o NSP a NSK odborné i laické veřejnosti. Na základě rozhodnutí vedoucího ET oslovovat další experty trhu práce v dané oblasti s žádostí o posouzení materiálů vytvořených v ET. 11. Spolupracovat na cílené propagaci zakázek ET. Práva člena expertního týmu 1. Navrhovat spolupráci dalších odborníků např. stvrzovatelů, autorizovaných osob. 2. Mít přístup k informacím a materiálům projednávaným ET, jejímž je členem. 3. Spolurozhodovat o stanovisku ET k materiálům předkládaným do KR, vznést své připomínky. 4. Odstoupit ze své funkce písemným prohlášením doručeným tajemníkovi ET, odstoupení není nutné zdůvodňovat. Povinnosti a práva tajemníka ET, koordinátora ET, garanta NÚV, zástupce autorizující orgán odpovídají popsaným povinnostem a právům příslušných členů SR viz příloze 01.

109 Seznam členů Expertního týmu pro práci na VZ NSP II/VZ NSK2 ke dni: xx. xx.201x Subjekt, který navrhuje člena ET Příjmení, jméno titul Organizace zaměstnavatel Funkce (pracovní pozice) Funkce v ET (vedoucí ET, člen ET) Další osobní údaje (adresa, mail, telefon, datum narození,..)

110 Příloha 05 Jednotlivé fáze procesu vzniku, provozu, zrušení sektorové rady

111

112 1. Analýza pro stanovení struktury a priorit vytváření sítě SR, přípravná fáze a ustavení sektorové rady Analýza pro stanovení struktury a priorit vytváření sítě SR Ustavující fáze Podnět Potřeba sektorových rad Ustavená SR dle Modelu SR Analýza - stanovení struktury a priorit sítě SR Koordinační rada Členové SR Ustavující jednání SR a odsouhlasení členství v SR Prezenční listina a zápis z jednání SR Návrh sítě SR vymezené CZ-NACE a harmonogramu ustavování SR Příprava ustavujícího jednání Správní rada Schvalování struktury sítě SR a harmonogramu ustavování SR XOR Hledání jiného řešení Tajemník SR Ustavující dekret SR a jeho přílohy Schválená síť SR a harmonogram ustavování SR Jiné řešení bez SR Tvorba ustavujících dokumentů Přípravná fáze Analýza subjektů v sektorech NH Schválený seznam členů SR Koordinátoři Oslovení klíčových subjektů s nabídkou nominace svých zástupců do SR Doplnění/změna složení SR Koordinátoři XOR Oslovené subjekty Tvorba návrhových listů Návrhové listy XOR Schvalování složení SR Institucionální složení SR Správní rada Koordinátoři Návrh seznamu institucionálního a personálního složení SR Posouzení navrženého seznamu z hlediska reprezentativnosti Koordinační rada Personální složení SR

113 Kladné stanovisko SR 2. Fáze licencování sektorové rady pro práci na určité zakázce, projektu Fáze licencování Koordinační rada Management zakázky Správní rada PodnětUstavená SR Dohoda o využití SR pro danou zakázku/projekt Rozhodnutí o využití SR pro práci na zakázce/projektu Projednání zakázky/projektu v SR a vytvoření stanoviska SR Sektorová rada Podnět Zakázka/projekt Předání stanoviska SR a úprava podmínek využití SR pro zakázku/projekt Projednání stanoviska SR Vyžádání úpravy podmínek pro SR XOR Záporné stanovisko SR Ustavená SR bez licence Management zakázky Koordinační rada Management zakázky Ustavená SR s licencí Udělení licence pro zakázku/projekt Schválení licence zakázky/projektu a jejího udělení SR Koordinační rada

114 3. Odebrání licence SR pro danou zakázku, projekt 4. Podnět na odebrání licence Přezkoumání podnětu na odebrání licence Management zakázky neakceptovánípodnětu XOR akceptování podnětu Management zakázky Ponechání licence Postoupení výsledného stanoviska Koordinační radě Management zakázky SR s licencí Odebrání licence Management zakázky SR bez licence

115 Zrušení sektorové rady Podnět na zrušení SR Přezkoumání podnětu na zrušení SR Správní rada Získání stanoviska KR Koordinační rada Rozhodnutí o řešení podnětu na zrušení SR Správní rada XOR Správní rada Vyžádání stanoviska k podnětu na zrušení SR Správní rada Přímé rozhodnutí OR XOR SR Vyjádření SR Vyjádření jiného subjektu (např. navrhovatele zrušení SR) Jiný subjekt Zachování SR Správní rada Zrušení SR Stanovisko SR Stanovisko jiného subjektu SR beze změn Zrušená SR OR

116 Příloha 06 Návrh zástupců do sektorové rady (expertního týmu)

117

118 Návrh zástupců reprezentativního subjektu do sektorové rady (expertního týmu) Navrhujeme a zároveň souhlasíme s tím, aby nás v Sektorové radě (Expertním týmu) pro, zastupovaly tyto osoby: jméno a příjmení, titul zástupce zaměstnavatel funkce pracovní pozice u zaměstnavatele Poznámka pro AOR: Pokud je navrhovatelem Autorizující orgán, nutno doplnit do pole funkce, zda zástupce navrhovaný do SR bude plnit roli zprostředkovatele nebo odborného oponenta PK v určené oblasti (odborný oponent = pracovník odborného útvaru, který má projednávané PK přímo v gesci a posuzuje věcnou náplň PK, má hlasovací právo k dané PK, zprostředkovatel předává názory AOr na PK z hlediska budoucího procesu autorizace, nemá hlasovací právo) Současně doporučujeme pro zajištění reprezentativního pokrytí sektoru oslovit v souvislosti s nominací do téže SR tyto další subjekty: Název navrhovatele - reprezentativního subjektu (svaz, cech, profesní sdružení): Adresa navrhovatele: Jméno a pracovní pozice statutárního zástupce navrhovatele nebo osoby oprávněné jednat za navrhovatele v dané oblasti Statutární zástupce navrhovatele souhlasí s tím, aby v souvislosti s činností sektorových rad byl uváděn a zveřejňován název a adresa navrhovatele. podpis oprávněné osoby za navrhovatele

119 Zaměstnavatel navrhovaného zástupce souhlasí s tím, aby se navrhovaný zástupce stal členem sektorové rady a v souvislosti s jeho členstvím v sektorové radě byl uváděn a zveřejňován název společnosti zaměstnavatele (navrhovaným zástupcem v SR se rozumí zaměstnanec tohoto zaměstnavatele). V, dne podpis oprávněné osoby za zaměstnavatele Navrhovaný zástupce souhlasí s tím, aby v souvislosti s činností sektorových rad bylo uváděno a zveřejňováno jeho jméno, příjmení, titul, zaměstnavatel a pracovní pozice. V, dne podpis navrhovaného zástupce

120 Příloha 07 Ustavující dokumenty SR Ustavující dekret SR Přílohy Seznam členů SR Statut SR Jmenovací dekret předsedy

121

122 USTAVUJÍCÍ DEKRET SEKTOROVÉ RADY Správní rada sítě SR jako zplnomocněný zástupce zřizovatele sítě SR a jejího zastřešení ustavuje Sektorovou radu Sektorová rada je ustavena na základě zjištění, že její složení je reprezentativní z hlediska zastoupených podnikatelských subjektů i funkčního postavení členů SR, a že jednotliví členové sektorové rady se zavazují pracovat v souladu s metodickými materiály a dle statusu sektorové rady. Ustavující dekret SR opravňuje sektorovou radu k zapojování do aktivit sociálních partnerů při mapování potřeb trhu práce, do projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů a strategie celoživotního učení a ke spolupráci na realizaci tomu příslušných veřejných zakázek a projektů. Nedílnou součástí ustavujícího dekretu SR jsou jeho přílohy seznam členů SR a statut SR Platnost ustavujícího dekretu -. za Správní radu sítě sektorových rad: V.., dne

123 Příloha 1 ustavujícího dekretu SR Seznam členů Sektorové rady pro, která zastřešuje odborný směr vymezený CZ NACE:. A 01 Xxx Subjekt (navrhovatel člena SR) Příjmení, jméno titul Organizace - zaměstnavatel Funkce (pracovní pozice) Funkce v SR (předseda SR, člen SR, člen sekce SR) za Správní radu sítě SR

124 Příloha 2 ustavujícího dekretu SR Statut sektorové rady ČLÁNEK 1 Postavení a působnost SR 1. Sektorovou radu (dále SR) zřizuje a ruší Správní rada jako zplnomocněný zástupce zřizovatele sítě SR a jejího zastřešení. 2. Sektorová rada je dobrovolné profesní sdružení, které zastupuje zaměstnavatele sektoru vymezeného dle CZ-NACE. Posláním sektorové rady je reprezentovat zájmy zaměstnavatelů v oblasti rozvoje lidských zdrojů. 3. Sektorová rada a její členové pracují v souladu s metodickými pravidly sítě SR - Model SR. Metodická pravidla jsou dána členům SR k dispozici. 4. Řízením, organizací, koordinací a kontrolou činnosti sektorové rady Správní rada pověřuje Koordinační radu. 5. Statut SR upravuje náplň činnosti, strukturu a pravidla jednání sektorové rady. ČLÁNEK 2 NÁPLŇ ČINNOSTI SR Sektorová rada je zapojována do aktivit zřizovatele při mapování potřeb trhu práce ve vymezeném sektoru, a to v oblasti rozvoje lidských zdrojů a při naplňování strategie celoživotního učení. SR spolupracuje na realizaci projektů a veřejných zakázek. Pro zapojení SR do jednotlivých zakázek a projektů, je sektorové radě udělena licence a jednotliví členové SR jsou pro práci na dané zakázce či projektu jmenováni. Činnost SR se zaměřuje na tyto oblasti: monitoruje trh práce, zjišťuje a deklaruje potřeby kvalifikací v daném sektoru řídí, usměrňuje a zajišťuje tvorbu materiálů popisujících svět práce a tvorbu materiálů a podkladů pro vzdělávací soustavu propaguje síť SR a výstupy, na kterých SR spolupracuje komunikuje s dalšími subjekty trhu práce při návrhu a realizaci opatření napomáhajících rozvoji lidských zdrojů a růstu konkurenceschopnosti pracovní síly iniciuje praktické využívání výstupů práce sektorové rady identifikuje změny na trhu práce a potřeby zaměstnavatelů i pracovních sil navrhuje koncepční, procedurální i legislativní změny, vydává stanoviska k aktuálním otázkám rozvoje lidských zdrojů

125 poskytuje poradenské služby k aktuálním otázkám rozvoje lidských zdrojů ČLÁNEK 3 STRUKTURA A SLOŽENÍ SR SR tvoří zástupci zaměstnavatelů daného sektoru. SR může být pro realizaci specifických aktivit rozšířena o zástupce organizačních složek státu a dalších organizací a institucí, jejichž činnost souvisí s rozvojem lidských zdrojů v daném odborném směru. Složení SR musí garantovat reprezentativnost za daný sektor. Struktura členů SR: předseda sektorové rady (s hlasovacím právem), členové sektorové rady (s hlasovacím právem), tajemník sektorové rady (bez hlasovacího práva), další členové sektorové rady (bez hlasovacího práva). SR může vytvářet: sekce SR pracovní skupiny (dále PS) pracovní tým k sektorové dohodě Vedoucí odborné sekce, vedoucí pracovní skupiny je člen SR s hlasovacím právem reprezentující zaměstnavatele, pověřený předsedou SR a vedoucí pracovního týmu k SD je předseda SR (nebo jím pověřený člen SR s hlasovacím právem). ČLÁNEK 4 USTAVENÍ SR 1. Sektorová rada je ustavena dnem vydání ustavujícího dekretu SR, jehož přílohou je statut SR a seznam členů SR. 2. Ustavující dekret SR vystavuje Správní rada, která tímto schvaluje vymezení působnosti SR, seznam subjektů a jimi navržených členů SR, název SR a oprávnění SR k zapojení do aktivit sítě SR. 3. Členství v SR je podmíněno oprávněním dané osoby zastupovat zaměstnavatelské profesní sdružení, cechy, svazy zaměstnavatelů (dále navrhovatelé). Oprávnění daná osoba získá předložením návrhu na zařazení zástupce do SR ze strany navrhovatele Koordinační radě. Koordinační rada je oprávněna podmínit členství v SR dalším zdokumentováním reprezentativnosti a předložením důkazů o akceschopnosti potenciálního nebo stávajícího člena SR. ČLÁNEK 5 ZMĚNY VE SLOŽENÍ A ZRUŠENÍ SR

126 1. Schvalování přijetí a odvolání členů SR je v pravomoci Správní rady a Koordinační rady. Změny institucionálního složení SR schvaluje Správní rada, změny personálního složení SR schvaluje Koordinační rada. 2. Další možné způsoby odvolání či odstoupení od členství v SR: Člen SR může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným tajemníkovi SR. Odstoupení není nutné zdůvodňovat. Člena SR může odvolat ze SR subjekt (navrhovatel), kterého v SR zastupuje. Toto odvolání se provádí písemně na adresu tajemníka SR. SR je oprávněna navrhovat odvolání stávajících členů a to na základě hlasování členů SR s hlasovacím právem. 3. Předseda je do funkce schvalován a jmenován Správní radou. Vychází z řad členů SR s hlasovacím právem navrhovaných zástupci zaměstnavatelů. Navrhovat kandidáty na předsedu SR je oprávněna sektorová rada (na základě hlasování) případně Koordinační rada. Kopie jmenovacího dekretu předsedy SR je přílohou ustavujícího dekretu SR. 4. Zrušení SR je možné odůvodněným rozhodnutím Správní rady. 1. Rozhodnutí SR se schvalují hlasováním. ČLÁNEK 6 USNÁŠENÍ SR 2. SR je způsobilá se usnášet, je-li na jejím zasedání přítomna nadpoloviční většina členů s hlasovacím právem. 3. K platnému závěru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů SR s hlasovacím právem. Každý člen SR s hlasovacím právem má jeden hlas, předseda SR má jeden hlas, v případě rovnosti hlasů má hlasy dva. 4. Každý člen SR má právo vznést před hlasováním své připomínky, o přijetí nebo odmítnutí připomínek se rozhoduje po ukončení diskuse hlasováním. 5. Při volbě a odvolávání podle článku 5. odst. 2, odst. 3, odst. 4 dotčená osoba nehlasuje. ČLÁNEK 7 PRÁVA A POVINNOSTI ČLENŮ SR Členové SR jsou povinni pracovat v SR v souladu s pravidly Modelu SR a dle jim vymezených rolí, povinností a práv. Pokud dochází k závažnému porušení povinností a práv člena SR, je Koordinační rada oprávněna zrušit dané osobě členství v SR. Povinnosti člena sektorové rady 1. Být reprezentativním zástupcem v sektoru, který SR zastřešuje (v souladu s Modelem SR).

127 2. Podílet se na práci SR dle pokynů předsedy SR (případně koordinátora SR, tajemníka SR, garanta NÚV) a v souladu se stanovisky Koordinační rady a metodickými pravidly. 3. Identifikovat potřeby vzniku a revizí jednotek práce a profesních kvalifikací uplatnitelných na trhu práce. 4. Analyzovat priority sektoru, spolupracovat na tvorbě harmonogramu práce SR. 5. Aktivně a v plném rozsahu se účastnit jednání SR, odborné sekce nebo PS, nemůže-li se jednání zúčastnit, je povinen se předem omluvit tajemníkovi SR. 6. V případě pověření předsedou SR vytvářet, řídit a koordinovat činnost PS a předkládat SR výstupy činnosti PS v dohodnutých termínech a v souladu s harmonogramem SR a metodickými pravidly. 7. Identifikovat a oslovovat ke spolupráci relevantní partnery k tvorbě a posouzení vytvořených výstupů pro NSP i NSK (stvrzovatelé, členové pracovních skupin a týmů). 8. Využívat všech relevantních informací pro zpracování materiálů zaměřených do oblasti činností SR. 9. Prokazatelně se seznámit a pracovat dle metodiky NSP, NSK, zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání a ověřování výsledků dalšího vzdělávání. 10. Přijmout, prosazovat a hájit cíle a principy Modelu SR, závěry a stanoviska Koordinační rady a výstupy práce sektorové rady. 11. Vytvářet, posuzovat a připomínkovat materiály v dohodnutém termínu, při neobdržení připomínek do stanoveného termínu se má za to, že připomínky nemá. 12. Poskytovat ostatním členům SR informace mající vztah k profesní působnosti SR. 13. Spolupracovat na aktivitách vedoucích k přípravě, uzavření a realizaci sektorové dohody, do které se daná SR zapojí (např. spoluvytváří analytické podklady pro stanovení obsahu sektorové dohody, identifikuje a oslovuje ke spolupráci relevantní partnery SD, připravuje plán PR akcí, schůzek a jednání s partnery). 14. Respektovat v SR přijatá rozhodnutí a doporučení. 15. Komunikovat a spolupracovat se zástupci NÚV, autorizujícími orgány, autorizovanými osobami při kvalitní implementaci zákona č. 179/2006 Sb. 16. Aktivně šířit informace o NSP a NSK zaměstnavatelům a mezi odbornou i laickou veřejností. 17. Informovat subjekt, který v SR zastupuje, o práci a výstupech SR. 18. Zasadit se o praktické využívání výstupů SR ve firmách a institucích (např. zavedení NSP a NSK do vlastní firmy k určitému datu, vyhledávání autorizovaných osob, podpora rozšiřování počtu osob přezkoušených dle zákona č. 179/2006 Sb., komunikace se zaměstnavateli o obsahu a přínosu NSP a NSK). Práva člena sektorové rady

128 1. Má hlasovací právo - jeden hlas, který využívá při vyjádření svého stanoviska k tématům projednávaným v SR. 2. Vyjadřovat své stanovisko ke svému členství v ustavené SR a licencované pro jednotlivé zakázky, projekty. 3. Vyjadřovat své stanovisko k problematice související s rolemi SR. 4. Zapojovat do práce SR další odborníky v souladu se statutem SR. 5. Mít přístup k informacím a materiálům projednávaným SR, jejímž je členem a vyžadovat i informace k dalším SR. 6. Mít přístup k informacím o výstupech práce sítě SR. 7. Hlasovat o stanovisku SR k předkládaným materiálům, vznést před hlasováním své připomínky (člen sekce SR nemá v SR hlasovací právo, pouze v dané sekci). 8. Předkládat návrhy na změnu statutu SR. 9. Informovat o významu a obsahu práce SR další subjekty trhu práce. 10. Spolurozhodovat o harmonogramu prací SR a zakládání sekcí SR a pracovních skupin (PS). 11. Na základě pověření předsedy SR zakládat a řídit činnost pracovních skupin a v souladu s pravidly Modelu SR rozhodovat o personálním obsazení PS. 12. Odstoupit ze své funkce písemným prohlášením doručeným tajemníkovi, odstoupení není nutné zdůvodňovat. Povinnosti předsedy sektorové rady (nad rámec práv a povinností člena SR) 1. Řídit práci SR dle pokynů Koordinační rady, v souladu s pravidly Modelu SR, se statutem SR a jeho přílohami a harmonogramem prací SR. 2. Odpovídat Koordinační radě za plnění úkolů SR v souladu s harmonogramem práce SR a včas informovat KR o situacích, které mohou ovlivnit kvalitu výstupů SR nebo její reprezentativnost (neplnění povinností členů SR, nedostatečná práce PS ). 3. Zastupovat SR při komunikaci s Koordinační radou. 4. Reprezentovat SR na jednáních, kde byl SR nebo Koordinační radou SR vyslán. 5. Přijmout, prosazovat a hájit cíle a principy Modelu SR, závěry a stanoviska Koordinační rady a výstupy práce sektorové rady, tento postoj prosazovat i u dalších členů SR. 6. Zapojit se aktivně do komunikace a vypořádání připomínek z procesu schvalování výstupů SR jinými institucemi (např. schvalování a připomínkování profesních kvalifikací odpovědnými ministerstvy). 7. Odpovídat za vytváření a fungování komunikační sítě SR (PS, stvrzovatelé). Koordinovat přes vedoucí PS kvalitní složení PS a jejich výstupů, případné nedostatky řešit v rámci SR nebo prostřednictvím Koordinační rady.

129 8. Zajistit reakci na náměty z jiných SR a další odborné veřejnosti a předat těmto informaci, jak bylo s jejich námětem naloženo. 9. V případě zapojení SR do práce na uzavření a realizaci sektorové dohody, zodpovídat za koordinaci prací na přípravě a realizaci SD. 10. Aktivně a v plném rozsahu se účastnit jednání Stálé konference předsedů SR. 11. Vést SR ve smyslu dosahování excelence SR. 12. Iniciovat v SR nebo prostřednictvím koordinátora v KR výměnu člena SR, který pracuje nedostatečně nebo jsou výstupy nevyužitelné a nekvalitní. Práva předsedy sektorové rady (nad rámec práv a povinností člena SR) 1. Má hlasovací právo - jeden hlas, v případě rovnosti hlasů má hlasy dva. 2. Koordinovat jednání a práci SR, zadávat úkoly členům SR. 3. Spolurozhodovat o časovém harmonogramu a obsahu prací SR. 4. Podporovat akceschopnost a reprezentativnost SR (předkládat do SR nebo KR návrhy na obměnu složení SR). 5. Navrhovat finanční odměny pro členy SR. 6. Účastnit se jednání v jiné SR při projednávání materiálů, které částečně spadají do sféry působnosti SR. 7. Být informován o zásadních otázkách rozvoje sítě SR v ČR. 8. Pověřit svého zástupce pro případ neúčasti na jednání SR. 9. Pověřovat členy SR vedením pracovních skupin, pracovních týmů k SD a vedením sekcí SR, dtto pozastavovat a zrušit pověření. 10. Rozhodovat o účasti dalších osob na jednání SR. 11. Odstoupit ze své funkce písemným prohlášením doručeným tajemníkovi, odstoupení není nutné zdůvodňovat. ČLÁNEK 8 FINANCOVÁNÍ SR Činnost ustavené SR je financována prostřednictvím zřizovatele, o konkrétních podmínkách rozhoduje zřizovatel. Jednotlivým členům případně spolupracujícím subjektům náleží za odvedenou práci odměna, vyplývající se zapojení SR do projektů a zakázek. ČLÁNEK 9 JEDNACÍ ŘÁD SR 1. Sektorová rada zasedá podle potřeby, nejméně však jednou ročně.

130 2. Jednání SR se uskutečňuje podle předem schváleného časového harmonogramu. O jeho změnách informuje členy tajemník SR v dostatečném časovém předstihu. 3. Přípravu podkladů a výstupů z jednání SR zajišťuje tajemník. 4. Jednání sektorové rady řídí její předseda, případně jím pověřený člen SR, moderuje tajemník SR. 5. Na jednotlivá jednání SR mohou být přizváni jako hosté zástupci dalších institucí. O této skutečnosti je dopředu informován předseda a tajemník SR. Účast hostů schvaluje předseda SR. Jednání SR se mohou účastnit členové sekcí SR bez hlasovacího práva, na základě dohody s vedoucím sekce a předsedou SR. 6. Rozhodnutí SR se schvalují veřejným hlasováním. Výsledek hlasování je zaznamenán v zápise z jednání SR. 7. Hlasování řídí předseda SR. Před hlasováním se zopakuje přesné znění závěru, pokud nebylo předáno jeho písemné vyhotovení. Nejprve se hlasuje pro, a poté proti. 8. Sektorová rada může hlasovat i mimo své zasedání tzv. formou per rollam. Tajemník zašle všem členům sektorové rady elektronicky související materiály a znění návrhu usnesení, přičemž stanoví lhůtu, ve které mají členové SR zaslat elektronickou formou zpět tajemníkovi své rozhodnutí, zda hlasují pro usnesení, proti němu, nebo se hlasování zdrželi. Členové SR jsou povinni se hlasování zúčastnit. Pro přijetí návrhu usnesení je potřeba souhlasu (hlasování pro) nadpoloviční většiny členů sektorové rady s hlasovacím právem. Tajemník informuje členy SR o výsledku hlasování per rollam elektronicky bezprostředně po uplynutí stanovené lhůty pro hlasování a na nejbližším zasedání SR ústně. Do zápisu z nejbližšího zasedání SR po hlasování per rollam se zaznamená jeho výsledek. 9. Písemný záznam z jednání sektorové rady zajišťuje tajemník. Zápis schvaluje předseda SR. Zápis obdrží každý člen SR. 10. Členové SR jsou povinni respektovat závěry jednání SR a plnit v termínu a požadované kvalitě úkoly ze závěrů vyplývající. Pokud tak neučiní, jsou vyzváni předsedou SR ke sjednání nápravy a upozorněni na neplnění povinností člena SR. 11. jednání odborné sekce nebo pracovní skupiny se vede písemný záznam, pokud vedoucí nerozhodne jinak. Záznam zajišťuje její vedoucí. Zápisy se zasílají tajemníkovi SR, předsedovi SR a členům sekce SR nebo pracovní skupiny. ČLÁNEK 10 ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ Statut SR je závazný dokument pro všechny SR ustavené v síti SR. Statut SR je nedílnou součástí ustavujícího dekretu SR. Konkretizace pravidel pro vznik a fungování SR, o která se Statut SR opírá, je uvedena v Modelu zapojení sociálních partnerů do popisu světa práce prostřednictvím sektorových rad (Model SR). Členové SR se přijetím Statutu SR zavazují respektovat pravidla Modelu SR. Použité zkratky:

131 KR Koordinační rada SR sektorová rada SD sektorová dohoda PS pracovní skupiny SR NSK Národní soustava kvalifikací NSP Národní soustava povolání NÚV Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků

132 JMENOVACÍ DEKRET PŘEDSEDY SR Správní rada sítě SR jako zplnomocněný zástupce zřizovatele sítě SR a jejího zastřešení jmenuje paní/pana předsedou Sektorové rady pro. Převzetím jmenovacího dekretu se uvedený předseda SR zavazuje pracovat v souladu s Modelem SR. Platnost jmenovacího dekretu do za Správní radu sítě SR: Ve.. dne