Pravidla rozhodčího řízení

Transkript

1 Pravidla rozhodčího řízení Část I. Základní ustanovení Článek 1 Účel rozhodčího řízení 1. Základním účelem rozhodčího řízení před Rozhodcem je efektivní řešení majetkového sporu mezi účastníky. Rozhodce postupuje v řízení bez zbytečných formalit a v rámci možností se vždy pokusí dovést oba účastníky ke smíru 2. Pravidla upravují postup v rozhodčím řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k zachovávání zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Článek 2 Pravomoc Rozhodce 1. Rozhodce rozhoduje majetkové spory, jestliže je jeho pravomoc pro daný spor založena: a. platnou rozhodčí smlouvou nebo rozhodčí doložkou (ust. 2 a 3 zákona o rozhodčím řízení), b. písemnými projevy účastníků v již zahájeném rozhodčím řízení, ze kterých je patrná nepochybná vůle podřídit se pravomoci Rozhodce. 2. Rozhodce rozhoduje jako jediný Rozhodce a při rozhodování majetkových sporů se řídí zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů a postupuje v souladu s těmito Pravidly rozhodčího řízení. Článek 3 Místo a jazyk rozhodčího řízení 1. Rozhodčí řízení probíhá vždy v sídle Rozhodce, eventuelně v místě určeném Rozhodcem. Do sídla Rozhodce doručují účastníci veškerá svá podání, vyjádření, důkazy, apod. 2. Rozhodčí řízení se vede v českém jazyce. V případě potřeby překladu listin nebo výpovědí, zajistí tento překlad na své náklady a odpovědnost účastník, který takovýto důkaz předkládá. Článek 4 Projednání věci 1. Řízení bude probíhat pouze písemně na základě písemných podkladů předaných Účastníky, tj. bez ústního projednání věci a rozhodčí nález nebude obsahovat odůvodnění. Rozhodce spor projedná a rozhodne v souladu s ust. 25 odst.3 zákona č. 216/1994 Sb. podle zásad spravedlnosti. 2. Rozhodce může na návrh Účastníka ve výjimečném případě ve věci provést ústní řízení, s nařízením jednání před Rozhodcem. Účastník, který navrhl ve věci provést ústní řízení je povinen zaplatit poplatek za provedení ústního řízení ve výši Poplatku vymezeného článku 16 odst.3. Pravidel. Není-li tento poplatek za provedení ústního řízení zaplacen do tří (3) dnů ode dne podání návrhu na provedení ústního řízení ve věci, pak se k návrhu na provedení ústního řízení nepřihlíží. V případě nařízení ústního jednání ve věci jsou Účastníci povinni se k nařízenému jednání dostavit; v případě, že se žalovaný nedostaví, případně jednání opustí před jeho ukončením má se za to že nárok, který vůči němu žalobce uplatňuje, uznává a Rozhodce rozhodne podle tohoto uznání. Článek 5 Závaznost Pravidel Strana 1 (celkem 6)

2 1. Ve smyslu 19 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, se těmito pravidly rozhodčího řízení (dále také jen Pravidla ) řídí všichni účastníci rozhodčího řízení a Rozhodce. 2. Pravidla jsou v aktuálním znění uveřejněna na internetové adrese Změny Pravidel jsou vždy účinné od okamžiku jejich zveřejnění na výše uvedené internetové adrese, není-li stanoveno pozdější datum. Rozhodčí řízení je vedeno vždy dle Pravidel účinných v době sjednání rozhodčí doložky ve smlouvě, z níž je projednáván spor. Část II. Rozhodčí řízení Článek 6 Zahájení řízení 1. Řízení je zahájeno doručením rozhodčí žaloby rozhodci do jeho sídla. 2. Po zahájení řízení se veškera komunikace s Účastníky děje výlučně v písemné formě. 3. Rozhodčí žaloba musí mít veškeré náležitosti stanovené pro žalobu příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu, tedy ze žaloby musí být patrno, komu je určena, kdo ji činí, které věci se týká, musí obsahovat vylíčení rozhodných skutečností, označení důkazů, jichž se žalující strana dovolává, a musí z ní být patrno, čeho se žalující strana domáhá. V rozhodčí žalobě bude uvedeno telefonní číslo a případně i ová adresa žalobce; u žalované strany budou tyto údaje uvedeny pokud jsou žalobci známy. Žaloba se podává v počtu shodném s počtem účastníků řízení. K žalobě musí být připojeny listinné důkazy, jimiž žalobce prokazuje svá tvrzení obsažená v žalobě. Listinné důkazy mohou být předloženy v prostých kopiích. Rozhodce je oprávněn vyzvat Účastníky, aby k listinným důkazům předloženým v kopiích doložili také jejich originály či úředně ověřené kopie; pokud tak daný Účastník neučiní k dotčenému listinnému důkazu nemusí Rozhodce přihlížet. 4. V žalobě musí být výslovně uveden odkaz na rozhodčí smlouvu (rozhodčí doložku), podle níž je pravomoc Rozhodce dovozována a k žalobě musí být připojen originál nebo ověřená kopie rozhodčí smlouvy nebo smlouvy s rozhodčí doložkou. 5. Není-li dále uvedeno jinak, ustanovení Pravidel, kterými se řídí žaloba platí přiměřeně i pro uplatnění protinároku formou námitky započtení a pro uplatnění vzájemného návrhu (protižaloby). Článek 7 Postup v řízení 1. Po doručení rozhodčí žaloby do sídla Rozhodce, tento přezkoumá rozhodčí smlouvu (rozhodčí doložku) z toho hlediska, zda zakládá jeho pravomoc. Pokud pravomoc Rozhodce není dána, usnesením žalobu odmítne. Je-li pravomoc Rozhodce dána, učiní bez zbytečného odkladu kroky směřující k co nejefektivnějšímu rozhodnutí sporu. 2. Po zahájení rozhodčího řízení zašle Rozhodce žalobci výzvu k zaplacení poplatku za rozhodčí řízení a vyzve žalovaného k zaujetí písemného stanoviska k podané žalobě a k předložení listinných důkazů, jimiž bude žalovaný prokazovat svá tvrzení uvedená ve svém stanovisku. 3. Bez provedení úhrady poplatku za rozhodčí řízení není Rozhodce povinen ve věci konat a zahájené rozhodčí řízení usnesením zastaví. 4. Lhůta pro zaujetí stanoviska musí činit nejméně čtrnáct (14) dní. Pokud se žalovaný ve stanovené lhůtě řádně nevyjádří a nepředloží navrhované důkazy, má se za to, že uplatněný nárok v plném rozsahu uznává a skutková tvrzení žalobce se považují za nesporná. Rozhodcem stanovenou lhůtu k zaujetí stanoviska nelze prodloužit. 5. V případě, že žalobou uplatněný nárok vyplývá ze směnky, může Rozhodce žalovaného vyzvat k podání námitek proti směnce. Lhůta pro podání námitek činí nejméně tři dny. Pokud žalovaný v této lhůtě námitky nepodá, nebo je nepodá řádně, má se za to, že žalobou uplatněný směnečný nárok v plném rozsahu uznává a skutková tvrzení žalobce se považují za nesporná. Rozhodcem stanovenou lhůtu k podání námitek nelze prodloužit. Strana 2 (celkem 6)

3 6. V případě, že Rozhodce nařídí ústní jednání musí být účastníci o tom vyrozuměni nejméně pět (5) dnů před konáním ústního jednání. 7. Ve výjimečných případech může Rozhodce nařízené ústní jednání odročit. Může tak učinit buď na základě vlastní úvahy nebo na základě omluvy účastníka. Omluva účastníka musí být důvodná, omluvný důvod přezkoumatelný a s omluvou musí být spojeno zaplacení poplatku za odročení jednání dle článku 16 odst.3 Pravidel. 8. Rozhodce provádí zásadně jen důkazy navržené Účastníky, a to pouze ty, jejichž provedení z hledisky podstaty sporu považuje za účelné a potřebné. Rovněž Rozhodce neprovádí důkazy, které byly navrženy některým z Účastníků a na jejichž provedení nebyla ve lhůtě dle výzvy složena záloha. K neprovedeným důkazům Rozhodce nepřihlíží při rozhodování ve věci. Článek 8 Zastavení řízení bez vydání rozhodčího nálezu 1. Není-li ve sporu vydán rozhodčí nález, řízení skončí vydáním usnesení o zastavení řízení. 2. Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména: a) v případech, kdy žaloba byla vzata zpět žalobcem; b) v případech, kdy nedošlo ve stanovené lhůtě k odstranění vad podání; c) dohodnou-li se na tom strany; d) nebyl-li zaplacen ve stanovené lhůtě poplatek za rozhodčí řízení; e) v případě, že Rozhodce zjistí, že není oprávněn rozhodovat předmětný rozhodčí spor. Článek 9 Rozhodnutí ve věci 1. Ve věci samé rozhoduje Rozhodce rozhodčím nálezem. Ten musí obsahovat údaje o tom kdo jej vydal, v jaké věci, výrok a poučení o nabytí právní moci. Rozhodčí nález je opatřen vlastnoručním podpisem Rozhodce. 2. Na žádost účastníků může Rozhodce vyhlásit smír ve formě rozhodčího usnesení. 3. Rozhodčí nález nebude obsahovat odůvodnění; součástí rozhodčího nálezu je však zpravidla výrok o nákladech řízení. Pokud je účastník zastoupen advokátem, je povinen přesně specifikovat a doložit požadované náklady právního zastoupení podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 484/2000 Sb., v platném znění. 4. V jiných případech než v rozhodování ve věci samé rozhoduje Rozhodce usnesením. 5. Rozhodčí nález i usnesení se vydávají vždy v písemné podobě a doručují se účastníkům řízení. 6. I bez návrhu stran opraví nebo doplní Rozhodce výrok v rozhodnutí, jestliže obsahuje zřejmou nesprávnost početního, gramatického, stylistického nebo podobného charakteru. Oprava či doplnění nesmí měnit věcnou podstatu výroku rozhodnutí. 7. Po nabytí právní moci rozhodčího nálezu vyznačí Rozhodce na rozhodčím nálezu doložku právní moci a doložku vykonatelnosti. Na žádost účastníka rovněž vyznačí doložku na stejnopis rozhodnutí předložený účastníkem. Doložka se opatří podpisem Rozhodce a datem, kdy rozhodnutí nabylo právní moci a vykonatelnosti a datem vyznačení doložky. Článek 10 Vykonatelnost rozhodčího nálezu 1. Rozhodčí nález je konečný a závazný; dnem doručení poslednímu z účastníků nabývá účinků pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný. 2. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález soudnímu výkonu rozhodnutí, případně exekuci. Strana 3 (celkem 6)

4 Část III. Doručování Článek 11 Doručování účastníkům 1. Veškeré písemnosti doručuje Rozhodce doporučeně s doručenkou prostřednictvím držitele poštovní licence, a to vždy s nejméně deseti (10) denní úložní dobou nebo osobně oproti potvrzení o přijetí listiny či písemnosti. 2. Účastníkům se doručuje na adresy uvedené ve smlouvě s rozhodčí doložkou. Účastníci podpisem Smlouvy s rozhodčí doložkou potvrdili, že jsou schopni si doporučenou poštu na uvedené adrese kdykoliv vyzvednout. 3. Účastníci mohou pro účely rozhodčího řízení sdělit adresu, na kterou jim má být doručováno. Sdělení doručovací adresy musí být učiněno písemně; lze tak učinit i v rozhodčí žalobě. Osobám registrovaným ve veřejných rejstřících je možno vždy doručovat i na adresy uvedené v těchto rejstřících. Článek 12 Změna adresy účastníka 1. V případě změny adresy, jsou Účastníci povinni tuto skutečnost neprodleně oznámit rozhodci; oznámení musí být písemné. V takovém případě pak Rozhodce doručuje na nově oznámenou adresu. 2. Jestliže Účastník po podpisu Smlouvy změní adresu a tuto skutečnost rozhodci řádně neoznámí, je doručení platně provedeno zasláním písemnosti na původní adresu. Účinek doručení nastává dnem vrácení nedoručené zásilky. Článek 13 Fikce doručení 1. Za doručenou zásilku se považuje také zásilka, jejíž přijetí adresát odmítnul nebo si ji nevyzvedl a ta se vrátila jako nedoručená rozhodci. Účinek doručení zásilky nastává dnem, kdy se tato vrátí zpět odesílateli. 2. Vrátí-li se rozhodci zpět zásilka, v níž byla adresátovi určena lhůta pro procesní úkon, považuje se dnem vrácení zásilky lhůta za uplynulou. Článek 14 Opakované doručení Pokud se Rozhodce dle své volby v případě nevyzvednutí zásilky výjimečně rozhodne provést druhý pokus o doručení, nastává účinek doručení dnem vrácení druhé nedoručené zásilky nebo dnem jejího doručení. Článek 15 Doručování zástupci Jestliže má účastník zástupce, který předloží Rozhodci plnou moc, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci. Jestliže má účastník osobně něco vykonat, doručuje se písemnost také účastníkovi. Část IV. Náklady rozhodčího řízení Článek 16 Poplatek za řízení Strana 4 (celkem 6)

5 1. Poplatek za rozhodčí řízení (dále také jen Poplatek ) činí 4 % z hodnoty předmětu sporu, nejméně však 5.000,- Kč. Pro stanovení hodnoty předmětu sporu se obdobně použije metodika k určení základu procentního soudního poplatku stanovená zákonem o soudních poplatcích. Nelze-li takto hodnotu předmětu sporu stanovit, činí Poplatek trojnásobek výše uvedeného minimálního Poplatku. Je-li počet žalovaných Účastníků vyšší než jeden, zvyšuje se Poplatek o další 2 % z hodnoty předmětu sporu, nejméně však o 2.500,- Kč za každého dalšího Účastníka na straně žalované. Veškeré poplatky se zaokrouhlují na celé deseti (10) koruny nahoru. Zaplacený poplatek za rozhodčí řízení se již nevrací. 2. Poplatek bude zaplacen do 7 dnů ode dne doručení výzvy k jeho zaplacení žalobci. Poplatek hradí Rozhodci žalobce. Pokud je osob na straně žalobce více, hradí Poplatek společně a nerozdílně. Je-li Rozhodce plátcem daně z přidané hodnoty (dále také jen "DPH"), navyšuje se rozhodčí poplatek určený dle předchozích vět tohoto článku o příslušnou DPH. Rozhodce v takovém případě vystaví osobě, která zaplatila rozhodčí poplatek daňový doklad. 3. Poplatek za ústní jednání ve věci je ,- Kč a za odročení ústního jednání 5.000,- Kč. Poplatek za ústní jednání či jeho odročení hradí ten Účastník, který ústní jednání či jeho odročení navrhne, a to na základě výzvy Rozhodce k zaplacení Poplatku. 4. Pokud Rozhodce rozhodne na návrh určité osoby o přípustnosti jejího vedlejšího účastenství v Řízení, je taková osoba povinna zaplatit Rozhodci poplatek ve výši Poplatku určeného dle odst.1. tohoto článku. Dokud vedlejší účastník Poplatek nezaplatí, není připuštěn k účasti na Řízení. 5. Žalovaná strana, která uplatňuje v Řízení námitku započtení je povinna uhradit z hodnoty nároku započteného poplatek ve výši 50% z hodnoty Poplatku jaký by byl stanoven, kdyby nárok k započtení uplatnila žalobou hlavní. Pokud tento poplatek nezaplatí, o nároku namítnutém k započtení se nejedná. Není-li poplatek zaplacen do sedmi (7) dnů od doručení výzvy k jeho zaplacení, k námitce započtení se nepřihlíží. Při podání vzájemného návrhu (protižaloby) je žalovaná strana povinna zaplatit Rozhodci poplatek ve stejné výši, jako kdyby uplatněný nárok uplatnila žalobou hlavní a to do sedmi (7) dnů od doručení výzvy k jeho zaplacení. Pokud v uvedené lhůtě tento poplatek nezaplatí, k vzájemnému návrhu se nepřihlíží. Jinak pro poplatek za vzájemný návrh (protižalobu) platí obdobně ustanovení o Poplatku. Článek 17 Zvláštní náklady 1. Zvláštní náklady rozhodčího řízení jsou náklady, vznikající Rozhodci při projednávání konkrétních sporů prováděním důkazů, a to znalečné, odměna za vypracování odborných posudků, stanovisek, tlumočné, cestovní a pobytové náklady, náklady na ustanovení opatrovníka atd. Uvedené náklady hradí vždy ten Účastník, který navrhl provedení důkazu, s nímž jsou tyto náklady spojené. Na výzvu Rozhodce je povinen Účastník složit na tyto náklady zálohu ve výši určené Rozhodcem, a to vždy do tří (3) dnů od doručení výzvy Rozhodce k zaplacení zálohy. Pokud záloha nebude uhrazena, Rozhodce navržený důkaz neprovede a dále již k němu nepřihlíží. 2. Účastník, který navrhne v případném ústním řízení konaném v souladu s článkem 4 odst.2. Pravidel, důkaz výslechem svědka je povinen složit na výzvu Rozhodce do tří (3) dnů zálohu na náhradu nákladů spojených s takovým svědectvím. Nebude-li záloha složena, pak se k takovémuto návrhu nepřihlíží. 3. Účastníci jsou dále povinni hradit případné náklady na nutnou pomoc ze strany státního soudu, a to vždy ten Účastník, jehož návrh si takovouto pomoc vyžádá. 4. Poplatky a hotové výdaje vzniklé v souvislosti s rozhodčím řízením se platí na účet sdělený Rozhodcem. Rozhodce po provedeném řízení vyúčtuje zvláštní náklady dle tohoto článku a vrátí případné rozdíly vzniklé zaplacením záloh na provedení důkazů. Článek 18 Náklady účastníků řízení 1. Výlohami Účastníků rozhodčího řízení jsou výdaje, které Účastníci vynakládají v souvislosti s ochranou svých zájmů. S výjimkou nákladů právního zastoupení nese každý Účastník ve sporu své výlohy sám. 2. Účastník, který v rozhodčím sporu nebude procesně úspěšný, nahradí Účastníkovi, který bude mít ve věci úspěch, náklady rozhodčího řízení, zejména Poplatek či poplatek za vzájemný návrh (protižalobu) nebo poplatek za uplatnění protinároku formou námitky k započtení, zvláštní náklady rozhodčího řízení, Strana 5 (celkem 6)

6 částku za ústní jednání ve věci, náklady na nutnou pomoc ze strany státního soudu a případné náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení zahrnují odměnu za zastupování advokátem či notářem v Řízení ve výši odměny stanovené dle vyhlášky 484/2000 Sb., v platném znění, a náhradu hotových výdajů včetně náhrady cestovních výdajů dle vyhlášky 177/1996 Sb., v platném znění (advokátní tarif). O povinnosti nahradit náklady rozhodčího řízení Rozhodce rozhodne v rozhodčím nálezu, a to s přihlédnutím k poměru, v jakém ten který Účastník byl ve sporu úspěšný. Část V. Mlčenlivost Článek Účastníci se za účelem zajištění nestrannosti a neovlivnitelnosti Rozhodce dohodli, že jakákoliv odpovědnost Rozhodce za škodu způsobenou jeho rozhodnutím nebo jeho postupem v Řízení je vyloučena, pokud se v Řízení nedopustí úmyslného porušení povinností, které je dle pravomocného rozsudku příslušného trestního soudu trestným činem, a pokud z takovéhoto úmyslného porušení povinností nevznikne některému z Účastníků škoda. 2. Rozhodce je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl při řízení, pokud nebyl této povinnosti smluvními stranami zproštěni. Rozhodce však nemá mlčenlivost vůči svému právnímu zástupci, pokud dojde k zahájení některého řízení uvedeného níže. Mlčenlivost se nevztahuje na následující informace: jméno, označení, název či obchodní firma a trvalý pobyt, místo podnikání či sídlo Účastníků, kteří uzavřeli rozhodčí smlouvu odkazující na Pravidla, skutečnost, že došlo k uzavření takové rozhodčí smlouvy, skutečnost, že byl veden na základě takové rozhodčí smlouvy spor, či byl uzavřen smír. Uvedené informace je Rozhodce oprávněn sdělovat i zájemcům o použití rozhodčí smlouvy odkazující na Pravidla a to i pomocí písemných materiálů či prostřednictvím veřejné datové sítě (internet). V případě, že je podán návrh na zrušení Rozhodcem vydaného rozhodčího nálezu soudem nebo došlo k podání návrhu na zastavení nařízeného výkonu rozhodčího nálezu vydaného Rozhodcem, není Rozhodce povinen zachovávat mlčenlivost (je Účastníky mlčenlivosti zproštěn) v rozsahu který považuje za nutný k obraně napadeného rozhodčího nálezu. Rozhodce je mlčenlivosti dále zproštěn v případě, že je podána žaloba na náhradu škody způsobené rozhodnutím, činností či nečinností Rozhodce v Řízení, nebo je na v souvislosti s takovým rozhodnutím, činností či nečinností podáno trestní oznámení. Část VI. Závěrečná ustanovení Článek 20 Otázky řízení, které nejsou upraveny v tomto Rozhodčím řádu, se řídí ustanovením zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Nestanoví-li uvedený zákon nebo Rozhodčí řád jinak, užijí se na rozhodčí řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a bude uplatněna zásada spravedlnosti. Článek 21 Účinnost Tato Pravidla rozhodčího řízení jsou účinná od 1.srpna JUDr. Evženie Veselá Strana 6 (celkem 6)