Zpracování podkladů pro tvorbu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zpracování podkladů pro tvorbu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy"

Transkript

1 Zpracování podkladů pro tvorbu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy (závěrečná zpráva) Zpracovatelé: NEWTON Solutions Focused, a.s. Sídlo: Politických vězňů 912/ , Praha 1 Zapsána v obchodním rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 9655 IČ: Zastoupená MUDr. Janem Mojžíšem, předsedou představenstva S2Splus, spol. s r.o. Sídlo: Sukova 1088, Litvínov Zapsaná v obchodním rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl C, vložka IČ: Zastoupená Mgr. Petrem Peniškou, jednatelem společnosti V Praze dne

2 Obsah 1. STŘEDNĚDOBÝ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ÚVOD STŘEDNĚDOBÝ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ POUŽITÉ METODY 6 2. VÝCHODISKA PŘIJATÉ STRATEGICKÉ MATERIÁLY EVROPSKÉ PRINCIPY DOPORUČENÉ PRO PODPORU SOCIÁLNÍ POLITIKY NÁRODNÍ PRINCIPY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB AKTIVITY PRO ROZVOJ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NÁRODNÍ PRIORITY STRATEGICKÉ ÚKOLY KLÍČOVÉ PRIORITY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY DEMOGRAFICKÉ INFORMACE VÝVOJ POČTU OBYVATEL HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ROZVODOVOST V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE NÁRODNOSTNÍ MENŠINY A CIZÍ STÁTNÍ PŘÍSLUŠNÍCI V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE BEZDOMOVECTVÍ V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE DROGOVÁ PROBLEMATIKA V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE SHRNUTÍ ANALÝZA SÍTĚ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HL. MĚSTA PRAHY ZDROJE INFORMACÍ O POSKYTOVANÝCH SLUŽBÁCH ZAVEDENÍ POJMU POTENCIÁL SOCIÁLNÍCH SLUŽEB POSKYTOVANÉ DRUHY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DLE KLASTRŮ UŽIVATELŮ ROZLOŽENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DLE FOREM POTENCIÁL JEDNOTLIVÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY POMĚR POTENCIÁLU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA POČET OBYVATEL MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ POTENCIÁL SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PODLE DRUHŮ ZŘIZOVATELŮ POTŘEBA ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB STAV KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NÁVRH OPATŘENÍ V OBLASTI ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 64 4 FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY POPIS EXISTUJÍCÍCH FINANČNÍCH ZDROJŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB POPIS FINANČNÍCH NÁKLADŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB FINANČNÍ NÁKLADY NA JEDNOTLIVÉ ZÁKONEM VYJMENOVANÉ SLUŽBY FINANČNÍ NÁKLADY NA CÍLOVÉ SKUPINY UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB FINANČNÍ NÁKLADY PODLE KAPITOL ČERPÁNÍ NÁVRH OPATŘENÍ NA ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY SYSTÉMU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 81 ZÁVĚR 82 POUŽITÉ ZDROJE strana z 83

3 ÚVOD 1 1. STŘEDNĚDOBÝ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 1.1 ÚVOD Závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy je vytvořena za účelem naplnění ustanovení smlouvy o dílo uzavřené mezi Centrem sociálních služeb Praha, příspěvkovou organizací jako smluvním objednatelem pověřeným k tomuto kroku Hlavním městem Prahou a společnostmi NEWTON Solutions Focused, a.s. a S2Splus, spol. s r.o. jako zhotoviteli (dále jen smlouva). Zpráva obsahuje v souladu se zněním výše uvedené smlouvy výstupy v podobě podkladů pro tvorbu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy, a to: popis východisek střednědobého plánu charakteru priorit pro stanovení rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy, které budou vycházet z přijatých národních strategií a koncepcí a strategií hlavního města Prahy, jakož i z prognózy demografického vývoje na území hlavního města Prahy (viz kapitola 2 zprávy); výstup analýzy sítě poskytovatelů sociálních služeb na území hlavního města Prahy v rozsahu informací o sociálních službách zahrnujících poskytované druhy sociálních služeb, jejich kapacitu a míru skutečného využití nabízených sociálních služeb uživateli, zastoupení jednotlivých druhů sociálních služeb na pražských městských částech a v hlavním městě Praze a návrhy opatření v oblasti rozvoje sociálních služeb (viz kapitola 3 zprávy); popis existujících finančních zdrojů versus nákladů poskytování sociálních služeb včetně návrhu opatření na zvýšení efektivity systému sociálních služeb v rámci hlavního města Prahy jako celku (viz kapitola 4 zprávy). Součástí zprávy je v její úvodní části rovněž definice základních pojmů ve vztahu k tvorbě střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a stručné vymezení metod používaných zhotoviteli během realizace celého projektu. Předkládaný dokument představuje základ pro tvorbu finální podoby střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a koncepce sociální politiky hlavního města Prahy, která bude v kompetenci Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy. 3. strana z 83

4 ÚVOD STŘEDNĚDOBÝ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb je, dle definice uvedené v 95, písm. h) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, výsledkem procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je popis a analýza existujících zdrojů a potřeb včetně ekonomického vyhodnocení, strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb, povinnosti zúčastněných subjektů, způsob sledování a vyhodnocování plnění plánu a způsob, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb. 1.3 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Pro potřeby tohoto materiálu Zpracování podkladů pro tvorbu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy je plně respektováno vymezení pojmů sociální služby, uživatelé sociálních služeb a poskytovatelé sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Definice sociální služby Sociální služba je činnost nebo soubor činností definovaných zákonem zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení (viz 3, písm. a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). Poskytované služby se rozlišují na poradenství, péči a prevenci. Sociální poradenství zahrnuje: základní sociální poradenství, odborné sociální poradenství. Mezi služby sociální péče patří: osobní asistence, pečovatelská služba, tísňová péče, průvodcovské a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče. Pod služby sociální prevence spadá: raná péče, telefonická krizová pomoc, tlumočnické služby, azylové domy, domy na půl cesty, kontaktní centra, 4. strana z 83

5 ÚVOD 1 krizová pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny, terapeutické komunity, terénní programy, sociální rehabilitace. Sociální služby se poskytují jako služby pobytové (spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb), ambulantní (služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb, kdy součástí služby není ubytování) nebo terénní (služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí). Definice uživatelů sociálních služeb Uživatelem sociálních služeb je v souladu se zákonem osoba, která se nachází v nepříznivé sociální situaci, jejíž závažnost vyžaduje pomoc a podporu za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Nepříznivou situaci chápe zákon jako oslabení nebo ztrátu schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů. Sociální začleňování je proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný. Sociálním vyloučením označuje zákon stav vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit. Cílové skupiny uživatelů sociálních služeb nejsou zněním zákona specifikovány. Pro účely Registru poskytovatelů sociálních služeb zřízeného MPSV ČR v roce 2007 je užívána tato kategorizace: děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, etnické menšiny, imigranti a azylanti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, oběti trestné činnosti, osoby bez přístřeší, osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče, osoby komerčně zneužívané, osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby s chronickým onemocněním, osoby s jiným zdravotním postižením, osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením, 5. strana z 83

6 ÚVOD 1 osoby s tělesným postižením, osoby se sluchovým postižením, osoby se zdravotním postižením, osoby se zrakovým postižením, osoby v krizi, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, pachatelé trestné činnosti, rodiny s dítětem/dětmi, senioři. Definice poskytovatele sociálních služeb Poskytovatelé sociálních služeb jsou při splnění podmínek stanovených zákonem územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, další právnické osoby, fyzické osoby a ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu. Všechny subjekty poskytující sociální služby jsou si ze zákona rovny. Podmínkou poskytování sociálních služeb je registrace poskytovatele dle podmínek uvedených v zákoně ( 78-87, HLAVA II, díl 1, oddíl I zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). Tamtéž jsou vymezeny také povinnosti registrovaných poskytovatelů sociálních služeb ( 88, 89, HLAVA II, díl 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). 1.4 POUŽITÉ METODY V rámci procesů získávání, ověřování, následné aktualizace a vyhodnocení dostupných podkladů jsme využili několika specifických gnoseologicko-empirických metod. Obsahová analýza dokumentů Zadavatelem zprostředkované strategické dokumenty byly obohaceny o další relevantní materiály týkající se rozvoje oblasti sociálních služeb. Jednotlivé dokumenty byly systematicky prostudovány a klíčové pasáže, jež mají návaznost a podobu na vývoj systému sociálních služeb hlavního města Prahy, byly využity pro rámcové vymezení tohoto strategického materiálu. Komparace zdrojových databází Údaje o síti poskytovatelů sociálních služeb byly získány z několika nezávislých datových zdrojů (Magistrát hlavního města Prahy, Centrum sociálních služeb Praha, příspěvková organizace, on-line databáze poskytovatelů sociálních služeb hlavního města Prahy, žádosti poskytovatelů o příspěvek ze státního rozpočtu, žádosti poskytovatelů o příspěvek z rozpočtu MHMP, resp. příslušné městské části). Veškeré údaje předkládané v tomto dokumentu byly ověřeny porovnáním jejich hodnot v dílčích databázích. Zahrnuty byly vždy nejaktuálnější dostupné informace. 6. strana z 83

7 ÚVOD 1 Dotazníkové šetření na úrovni městských částí Dotazníky určené zástupcům jednotlivých městských částí (z velké části koordinátoři komunitního plánování sociálních služeb a vedoucí odborů sociální péče příslušných úřadů MČ) zjišťovaly informace týkající se obecného stavu sociálních služeb na daném území. Dotazovány byly dále prioritní oblasti rozvoje sociálních služeb v nejbližších letech a současný stav procesu komunitního plánování dané městské části. Vypracování demografické analýzy Orientačním podkladem pro formulaci prioritních oblastí rozvoje sociálních služeb byla demografická analýza hlavního města Prahy. Vyhodnoceny byly standardní demografické ukazatele bezprostředně související s potřebností sociálních služeb. Vývoj těchto ukazatelů byl konstruován v návaznosti na demografickou projekci vývoje obyvatelstva pro Českou republiku do roku 2050 vypracovanou Českým statistickým úřadem v roce Systematická syntéza cílových skupin uživatelů návrh klastrů Na základě klasifikace cílových skupin uživatelů sociálních služeb, které je využíváno v Registru poskytovatelů sociálních služeb, byla navržena varianta členění uživatelů sociálních služeb dle specifik jejich sociální situace do širších celků klastrů. Systematická analýza získaných zdrojů z hlediska poskytovaných služeb Na základě vymezení a definování pojmu potenciálu sociálních služeb byla provedena systematická analýza poměrových ukazatelů sociálních služeb. Technická a elementární analýza finančních zdrojů a nákladů sociálních služeb Na základě dostupných zdrojů byla provedena analýza absolutních a relativních položek z účetních výkazů, z výkazů o pracovnících a z výkazů o nákladech na sociální služby. 7. strana z 83

8 VÝCHODISKA 2 2. VÝCHODISKA V této kapitole jsou analyzovány přijaté strategické materiály na úrovních Evropské unie, České republiky a hlavního města Prahy, sledovány principy sociální politiky a sociálních služeb, jakož i popsány hlavní aktivity naplňování rozvoje sociálních služeb a z nich vyplývající strategické úkoly na úrovni České republiky a klíčové priority hlavního města Prahy v oblasti sociálních služeb. 2.1 PŘIJATÉ STRATEGICKÉ MATERIÁLY 1. Agenda sociální politiky Evropského parlamentu - Council of the European Union, 15223/01) pod názvem The Draft Point Report on Social Inclusion, prosinec Bílá kniha v sociálních službách, konzultační dokument, únor Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, platný od Národní zpráva o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování na léta Národní akční plán sociálního začleňování NAPSI na léta , poslední aktualizace Národní plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením, září Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti. 8. Strategický plán Prahy přijatý v roce 2000 usnesením 19/03 a jeho další aktualizace. 9. Programové prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období Evropské principy doporučené pro podporu sociální politiky Evropský parlament a následně Rada rozhodly v roce 2001 o vytvoření programu na podporu spolupráce členských států v oblasti boje se sociálním vyloučením - tzv. Agenda sociální politiky se důrazně zabývá kvalitou, participací a otevřenou metodou koordinace. Standardy kvality služeb v ČR jsou plně kompatibilní s evropským sociálním modelem, který je založen na sociálním začleňování a na předcházení sociálnímu vyloučení lidí. Tento přístup nejlépe charakterizuje 10 klíčových principů, které Evropská unie doporučuje pro podporu politiky začleňování inkluze (Council of the European Union, 15223/01, viz a to: 1. Subsidiarita. 2. Holistický přístup. 3. Transparentnost a odpovědnost. 4. Služby přátelské k uživatelům. 5. Efektivnost. 6. Solidarita a partnerství. 7. Důstojnost a lidská práva. 8. Účast. 9. Posílení a osobní rozvoj. 10. Trvalé zlepšování a udržitelnost. 8. strana z 83

9 VÝCHODISKA 2 Subsidiarita: politika a služby se stanou propojenějšími, když budou řešeny a doručovány v místě, které je nejblíže lidem, jichž se týkají; tento princip je uplatňován s cílem vyšší kvality hlavní politické linie, avšak stává se ještě důležitějším v okamžiku, kdy se přímo týká zranitelných lidí. Holistický přístup: politiku je třeba rozvíjet a služby doručovat integrovaným způsobem, který respektuje celkové potřeby člověka spíše než různá omezení organizačního charakteru. Transparentnost a odpovědnost: příjemcům sociálních dávek a uživatelům služeb musí být zaručeno průhledné a otevřené rozhodování a musí existovat jasné procedury postupů při odmítnutí nebo odvolání se proti rozhodnutí (tj. ombudsman, Charta práv, apod.). Služby přátelské k uživatelům: budou-li mít služby otevřený charakter, budou-li dostupné, pružné a budou-li odpovídat potřebám uživatelů, vytvoří lepší podmínky pro začleňování. Efektivnost: služby, které napomáhají začlenění, reagující rychle a vstřícně na potřeby lidí bez zbytečné byrokracie, s důrazem na včasnost poskytování a se smyslem pro účelné vynakládání prostředků. Solidarita a partnerství: politika a služby směřující k začleňování, podporující rozvoj solidarity a soudržnosti ve společnosti a posilující partnerství a spoluodpovědnost všech zúčastněných. Důstojnost a lidská práva: politika a služby směřující k začleňování, uznávající a podporující lidskou důstojnost a základní lidská práva pro všechny prosazováním principů rovnosti a odmítáním diskriminace. Účast: politika a služby směřující k začleňování jsou plánovány, doručovány a kontrolovány za účasti těch, kteří jsou ohrožováni chudobou a sociálním vyloučením. Posílení a osobní rozvoj: politika a služby směřující k začleňování si kladou za cíl omezovat závislost lidí, podporovat u nich rozvoj samostatnosti v jednání a posilovat autonomii, vytvářet příležitosti k osobnímu růstu a rozvoji. Trvalé zlepšování a udržitelnost: politika a služby mohou vždy více podporovat začleňování, jejich dopad na sociální začlenění může být trvalejší, jelikož mezi členskými státy existuje sílící tendence ke kontrole a monitorování výstupů politiky a poskytování služeb, stejně jako konzultace a zpětná vazba ze strany uživatelů. Všechny citované principy jsou plně zakomponovány ve standardech kvality sociálních služeb - ty lze s důvěrou použít jako základ pro další rozvoj sociálních služeb, které budou v plném souladu s přístupy a požadavky Evropské unie. 9. strana z 83

10 VÝCHODISKA Národní principy sociálních služeb Definováno je celkem sedm vůdčích principů, které tvoří základ všech sociálních služeb: 1. Nezávislost a autonomie pro uživatele služeb nikoli závislost. 2. Začlenění a integrace nikoli sociální vyloučení. 3. Respektování potřeb služba je určována individuálními potřebami a potřebami společnosti, neexistuje model, který vyhovuje všem. 4. Partnerství pracovat společně, ne odděleně. 5. Kvalita záruka kvality poskytuje ochranu zranitelným lidem. 6. Rovnost bez diskriminace. 7. Standardy národní, rozhodování v místě. Nezávislost a autonomie Lidé jsou odpovědni za svůj vlastní život. Přijímají (a musí být povzbuzováni k tomu, aby přijímali) vlastní rozhodnutí o svém životním stylu v rámci mezí, které platí pro všechny členy společnosti. Mohou tvořit a musejí být povzbuzováni, aby tvořili a vyjadřovali své vlastní preference o tom, jak jim mohou sociální služby pomoci udržet nebo obnovit nezávislost. Služby by přitom měly: a) Podporovat nezávislost; mnoha lidem určitá počáteční pomoc umožní znovu nabýt nezávislosti a následně si ji udržet bez jakékoliv další pomoci. b) Respektovat rozdíly. c) Respektovat lidi jako jednotlivce a směřovat k zajištění jejich důstojnosti, individuality, práv a odpovědnosti; ve stejné situaci lidé volí na základě vlastních zkušeností, potřeb a preferencí odlišné cesty a způsoby řešení, všichni nemusí mít nutně stejné vlastnosti, potřeby nebo preference. Začlenění a integrace Sociální služby existují proto, aby pomáhaly lidem udržet si své místo ve společnosti a aby je chránily před sociálním vyloučením. Sociální služby by v maximálním možném rozsahu měly lidem pomáhat žít běžným životem umožnit jim pracovat, nakupovat, navštěvovat školu, navštěvovat místa víry, účastnit se aktivit volného času, starat se sám o sebe a o svou domácnost stejně jako o všechny další věci, které jsou lidmi vnímány jako samozřejmé až do chvíle, kdy nám v nich nějaký stav či událost začne v takovém chování bránit. Proto existuje velmi silná preference služeb, které jsou založeny na poskytování v rámci vlastního přirozeného společenství, což umožňuje lidem žít ve vlastním domově, pracovat, vzdělávat se, zapojit se života ve svém okolí apod., což je i to, čemu lidé dávají přirozeně a spontánně přednost. Respektování potřeb Škála služeb nabízených jednotlivcům je určována potřebami lidí, nikoliv potřebami systému. Partnerství Efektivní sociální služby mohou být poskytovány pouze tehdy, pokud existuje spolupráce mezi všemi sektory společnosti. Kvalita Uživatelé sociálních služeb a jejich rodiny musí mít důvěru ve služby, které přijímají. Poskytovatelé sociálních služeb musí být schopni posoudit, zda jimi poskytované služby jsou v souladu s přijatými standardy. 10. strana z 83

11 VÝCHODISKA 2 Rovnost Přístup lidí k sociálním službám by měl být stejný pro každého člověka na základě jeho potřeb bez ohledu na způsob života, postižení, původ, víru, věk, pohlaví nebo sexuální orientaci. Rozhodování v místě Vzhledem k tomu, že způsob poskytování služeb vyplývá z potřeb jednotlivců a komunity, musí být rozhodnutí o tom, co, komu a jakým způsobem bude poskytováno, učiněno na úrovni jednotlivce a komunity. Klíčem k poskytování služeb jsou tak jednotlivé obce, od nichž se však samozřejmě neočekává, že všechno budou dělat samy musí pracovat v těsném partnerství s krajskou samosprávou, s národní vládou, s občanskou společností i se samotnými uživateli poskytovaných služeb Aktivity pro rozvoj sociálních služeb Národní akční plán formuluje sedm hlavních aktivit naplňování rozvoje sociálních služeb. 1. Vytváření politického prostředí. 2. Pohánění potřebami. 3. Komunitní plánování. 4. Hodnocení potřeb. 5. Záruka kvality. 6. Financování osob a komunit, ne financování zařízení. 7. Podpora inovací. Vytváření politického prostředí (nikoliv politické svěrací kazajky) Rozhodnutí o tom, jak budou sociální služby plánovány, poskytovány a doručovány příjemcům, musí být přijímána na nejnižší možné, nejlépe pak na místní úrovni. Sociální služby jsou provozovány na místní úrovni ku prospěchu lidí v místě. Tato zásada je zcela v souladu s myšlenkami stojícími za reformou veřejné správy - zejména s principem subsidiarity (zmiňovaném v sociální agendě Evropského parlamentu). Hlavní motivací je skutečnost, že tak je to nejlepší pro služby a tím pro občany. Z úrovně Ministerstva práce a sociálních věcí a krajů pak musí být plněny úkoly, které místní úroveň ze své podstaty plnit nemůže, např. definice jasných pravidel pro vývoj služeb, pravidel pro tvorbu systému kontroly a hodnocení služeb s cílem transparentnosti naplňování záměrů sociální politiky a efektivnosti využívání veřejných fondů apod. Pohánění potřebami Jedním ze základních rysů moderního systému sociálních služeb je, že reaguje na potřeby. Potřeba je tím, co rozvoj služeb pohání a motivuje, co určuje, jaký druh služeb, kde, kým a v jakém rozsahu bude poskytován, kdo tuto službu bude užívat atd. Služby tedy nejsou poskytovány na základě určité předem definované kvóty nebo normy pro standardizovanou skupinu jejich příjemců, o nichž se předpokládá, že mají zcela identické potřeby. Komunitní plánování Pro stanovení potřeb jsou podstatné dva aspekty potřeby komunity a potřeby jednotlivců. Nástrojem pro reagování na obou typů potřeby je proces komunitního plánování, v němž hrají jako přirození primární aktéři hlavní roli právě obce. Zákonem stanovené hranice obcí definují geografickou oblast, se kterou se lidé mohou identifikovat. Obce mají již nyní povinnost starat se o sociální péči, ovšem především ve smyslu poskytování občanům odbornou pomoc při poskytování služeb sociální péče. Vytváření konkrétních podmínek pro sociální péči patří do samostatné působnosti obcí. 11. strana z 83

12 VÝCHODISKA 2 Hodnocení potřeb Předpokladem úspěšné realizace aktivit směřujících k rozvoji sociálních služeb je znalost potřeb uživatelů sociálních služeb a rovněž schopnost jejich vzájemné komparace s cílem uspokojovat následně potřeby těch lidí příjemců sociálních služeb, kteří tyto služby aktuálně nejvíce potřebují. Monitorovány a hodnoceny přitom musí být primárně potřeby jednotlivého konkrétního občana v kontextu prostředí, v němž žije (své rodiny, komunity apod.), nikoliv pak předpokládané potřeby určité kategorie či skupiny lidí. Záruka kvality Sociální služby jsou podle své definice služby určené pro sociálně oslabené občany, kteří jsou ohroženi vyloučením z běžného života společnosti. S ohledem na tuto skutečnost je více než nutné, aby i sociální služby disponovaly adekvátním standardem svého poskytování, který jasně sdělí: uživatelům služeb a jejich rodinám: co mohou očekávat od služeb, které jsou jim poskytovány, co mohou žádat od konkrétních osob poskytujících sociální služby, jaké jsou jejich práva a povinnosti apod. poskytovatelům: jaké jsou nároky na jimi realizované sociální služby, jak se chovat, aby jimi poskytované služby byly kvalitní apod. Standardy se obvykle vztahují na oba klíčové aspekty sociálních služeb na kvalitu realizovaných služeb i na kvalifikaci, schopnosti a zkušenosti pracovníků, kteří tyto služby fyzicky poskytují. Financování osob a komunit, ne financování zařízení Má-li být respektován princip primárnosti potřeb jednotlivých občanů příjemců sociálních služeb, musí i zdroje pro poskytování sociálních služeb plynout přímo do komunit k jednotlivým občanům, nikoliv napřímo financovat stranu nabídky sociálních služeb. Podpora inovací Podporou inovací se rozumí podpora poskytovatelů k vytváření nových sociálních služeb, které budou odpovídat individuálním potřebám i potřebám komunity a budou splňovat cíle sociálních služeb. V ranných fázích vývoje nových služeb lze přitom předpokládat nutnost podpory poskytovatelů, zejména při přípravě pilotních projektů, realizaci nových kapacit či přípravě rekvalifikačních školení a kurzů pro personál Národní priority V rámci státní strategie byly vymezeny tři priority Národního akčního plánu sociálního začleňování na léta (poslední aktualizace , 1. Posílení integrace osob sociálně vyloučených nebo osob ohrožených sociálním vyloučením, odstraňování bariér vstupu a udržení se na trhu práce. 2. Posílení soudržnosti rodiny a posílení povědomí o mezigenerační solidaritě. 3. Rozvoj partnerství v politice sociálního začleňování. Posílení integrace osob sociálně vyloučených nebo osob ohrožených sociálním vyloučením, odstraňování bariér vstupu a udržení se na trhu práce o Důraz na prevenci sociální exkluze prostřednictvím vzdělávacích programů, poradenstvím pro lidi ohrožených sociálním vyloučením apod. včetně monitoringu osob ohrožených pastí sociální exkluze a definice možností řešení takových situací (zejména ve vztahu k osobám dlouhodobě nezaměstnaným, osobám se zdravotním postižením, seniorům, osobám ze sociálně vyloučených romských lokalit, imigrantům, obětem trestné činnosti, domácího násilí, obětem obchodu s lidmi, osobám opouštějících zařízení pro výkon ústavní péče ad.), 12. strana z 83

13 VÝCHODISKA 2 o podpora zavádění nových inkluzivních postupů k rozvoji služeb, podpora zavádění principů sociální ekonomiky, podpora politiky sociální inkluze, o podpora poskytování sociálního poradenství a podpora poskytování terénních a ambulantních sociálních služeb, nejlépe pak v přirozeném sociálním prostředí osob. Posílení soudržnosti rodiny a posílení vědomí o mezigenerační solidaritě o prevence sociálního vyloučení rodičů pečujících o děti v rámci mateřské/otcovské dovolené, o zapojení těchto rodičů do místní komunity, spolků a sdružení, o vytvořit vhodné formy podpory rodin ohrožených chudobou, o monitorovat rodiny ohrožených chudobou, o zaměřit se na monitorování rodin, které se ocitly v nepříznivé životní situaci, o podpořit dostupnost a využití rodinné mediace a zvýšit prestiž mediátorů, o podpořit vzdělávání a výcvik mediátorů, o podpořit zvyšování povědomí o dětských právech, o soustředit se na zefektivnění přípravy žadatelů o osvojení nebo pěstounskou péči, o zrychlit proces osvojení nebo žádání o převzetí dítěte do pěstounské péče, o podpořit mezigenerační setkávání a účast na společných aktivitách. Rozvoj partnerství v politice sociálního začleňování o vzdělávat pracovníky v procesech plánování dostupnosti sociálních služeb, o institucionalizovat podporu při zavádění inovací a zlepšování kvality sociálních služeb, o vytvářet svobodný prostor pro přicházení s inovacemi a zlepšeními stávajících sociálních služeb, o soustředit pracovní příležitosti, služby a do obvodových a lokálních center pro přiblížení lokalitám bydlení, o podporovat nebo vytvářet lokální zaměstnanost, o podporovat dobrou dostupnost center, služeb a zařízení veřejného vybavení, o zajistit informovanost o centrech a poskytovaných službách v místě bydliště nebo zaměstnání Strategické úkoly Z národní strategie priorit vyplývají následné strategické úkoly pro rozvoj sociálních služeb jako podklad pro tvorbu komunitního plánování a pro naplňování akčního plánu rozvoje sociálních služeb v přesném rozvržením aktivit - pro tento dokument jsou důležité úkoly na léta 2007 a Rok 2007 Oblasti KVALITA FINANCE Úkoly Žádný poskytovatel nesmí poskytovat sociální služby, aniž by byl držitelem platného oprávnění (licence) a žádný garant nesmi uzavírat smlouvu nebo dohodu o úrovni služeb s poskytovatelem, který nemá platné oprávnění. Prostředky na sociální služby budou obce dostávat ze tří zdrojů: účelově vázané prostředky z daňových výnosů, poplatky, které budou platit uživatelé sociálních služeb, vlastní zdroje obcí. Obce budou tyto prostředky využívat co nejefektivněji s cílem poskytovat co nejširší škálu sociálních služeb a uspokojit tak potřeby svých obyvatel v co největší míře. K využívání těchto prostředků budou obce uzavírat smlouvy s poskytovateli služeb odpovídajících potřebám občanů (v souladu s komunitním plánem a prioritami obce). 13. strana z 83

14 VÝCHODISKA 2 Rok 2008 Oblasti KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ Úkoly Každá obec si musí vytvořit a schválit komunitní plán pro poskytování a rozvoj sociálních služeb s cílem uspokojit potřeby komunity (obce). Tento plán obsahuje analýzu stávající situace, silných stránek a slabin rozvoje služeb v obci, a cíle rozvoje specifikovaných služeb. Při tvorbě komunitního plánu a stanovení priorit obec bude brát zřetel na priority vyhlášené MPSV nebo krajskými orgány v rámci plánu regionálního Klíčové priority hlavního města Prahy Na základě formulace zásadních strategických úkolů a činností v letech 2007 a 2008 a na základě všech výše uvedených principů a předpokladů byl pak formulován nástin strategických priorit pro hlavní město Prahu, v jejich konkretizaci a rovněž rozdělen na pět základních priorit dalšího rozvoje sociálních služeb na území hlavního města. 1. Integrace lidí se zdravotním postižením mezi zdravou populaci a handicapovaných dětí do běžných škol. 2. Preferování alternativních způsobů sociální péče. 3. Vznik fungujícího trhu s byty při respektování nezbytných sociálních jistot. 4. Prohloubení účasti občanské veřejnosti a dalších subjektů na správě města. 5. Prosazování účinného systému prevence a snižování kriminality. Integrování lidí se zdravotním postižením mezi zdravou populaci a handicapovaných dětí do běžných škol o odstraňovat bariéry v objektech a vstupech do nich, na veřejných prostranstvích a při použití všech druhů veřejné dopravy, o vytvořit nájezdové a speciálně označené chodníky, o vybudovat vstupy do podzemní dopravy na všech stanicích a používat speciálně upravené tramvaje s nástupnými plošinami, o usnadnit příjemcům sociální pomoci co nejširší pracovní uplatnění a integraci do společnosti, o rozvíjet pobyt v domácím prostředí, domácí ošetřovatelské služby a společně s pečovatelskou službou je kombinovat s osobní asistencí, o umožnit práci doma, domluva se zaměstnavatelem nebo na smlouvu o dílo, o vytvořit program pro pracovní poradenství pro rodiny s postiženými dětmi o vytvořit programy pracovního a kariérového uplatnění postižených dětí, o navýšit počet poradenských psychologů zabývajících se zdravotním postižením dětí o vytvořit programy pro zvládání osobních problémů a krizí postižených dětí, o prohloubit spolupráci pracovišť rané péče, pedagogicko-psychologických poraden, center léčebné rehabilitace s činností sdružení zdravotně postižených, o vytvořit identifikační modely pro děti s postižením, o začlenit úspěšné občany se zdravotním postižením do poradenství nebo vzdělávání, o podporovat, vytvořit podmínky pro osobní asistenci pro děti s handicapem, o vytvořit programy osobních asistentů pro zrakově postižené jako jsou předčitatelé a pro neslyšící pak tlumočníci znakového jazyka a artikulační tlumočníci, o podpořit aktivity a setkání se zdravými vrstevníky v jejich přirozeném prostředí. 14. strana z 83

15 VÝCHODISKA 2 Preferování alternativních způsobů sociální péče o preferovat vznik a provoz sociálních zařízení s menší kapacitou, o snažit se o jejich rozmístění na celém území Prahy, o podporovat terénní zdravotní péči a sociální pomoc, o monitorovat kvalitu sociálních služeb a hájit zájmy klientů a marginálních skupin, o vybudovat domov pro neslyšící seniory, o podpořit učení se znakové řeči i mimo speciální vzdělávání, kurzy pro veřejnost, o vybudovat zařízení komunitní péče pro seniory (s tím spojit i změnu přístupu ke starším lidem a ke stáří obecně prostřednictvím vzdělávacích programů pro širší veřejnost), o zabývat se stářím a stárnutím jako fenoménem díky stárnutí populace, o podporovat gerontologii, gerontopsychologii a gerontosociologii na vysokých školách, o zjišťovat potřeby dnešních starších lidí nastupujících do důchodu (viz změna sebevnímání starších lidí, postupně se přibližující vnímání v západoevropských zemích). Vznik fungujícího trhu s byty při respektování nezbytných sociálních jistot o podporovat dostupnost bydlení, o orientovat obecní a státní prostředky na obnovu a výstavbu komunálních bytů, o výstavba tzv. startovních bytů, o výstavba tzv. sociálních bytů pro rodiny s nižším příjmem, o výstavba komunálních bytů, o zamezit vzniku sociálně problémových komunit, o vytvořit mechanismy na podporu vzniku a fungování neziskových organizací pro výstavbu a správu relativně levného bytového fondu, o podpořit a realizovat aktivity zaměřené na zvyšování zaměstnatelnosti osob a prevence ztráty bydlení. Prohloubení účasti občanské veřejnosti a dalších subjektů na správě města o podporovat občanské společnosti, o vysvětlit, co je občanská společnost, o podporovat partnerství a spolupráci mezi orgány města, městských částí a občanskými sdruženími, neziskovými organizacemi, spolky, nadacemi a dalšími občanskými aktivitami při řešení otázek např. sociálně problémové skupiny obyvatelstva, o zřídit konzultační orgány pro komunikaci s veřejností a soukromým sektorem. Prosazování účinného systému prevence a snižování kriminality o formulovat program prevence kriminality, o podporovat oběti trestných činů, o psychoterapeuticky nebo psychologicky podporovat oběti násilných trestných činů, o provádět prevenci drobné pouliční kriminality pro bezpečí občanů a návštěvníků (plán přijatý v roce 2000 usnesením 19/03 včetně jeho dalších aktualizací: 15. strana z 83

16 VÝCHODISKA DEMOGRAFICKÉ INFORMACE Demografický vývoj je jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících jak obecný charakter národní sociální politiky, tak potřebu zabezpečení konkrétních sociálních služeb v rámci zkoumaného regionu - v našem případě jde o hlavní město Prahu. V souvislosti s obecným demografickým vývojem celého evropského prostoru lze také v České republice vysledovat trendy, které mají přímý i nepřímý dopad na systém sociálních služeb. Mezi nejvýraznější patří: snižování porodnosti (odkládání porodů do vyššího věku, přičemž některé zůstávají nerealizované; souvislost se změnou hodnotových postojů, zhoršenou ekonomickou situací, problematikou bydlení) stárnutí společnosti (návaznost na snižování porodnosti, zvyšuje se naděje dožití, průměrný věk) zvyšování počtu rozvodů, neúplných rodin a domácností jednotlivců zvyšující se riziko nezaměstnanosti (spíše než s demografickými je tento jev spojen se socio-ekonomickými procesy) zvětšují se rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími obyvateli (hrozba sociálního vyloučení, marginalizace sociálně slabých skupin obyvatel) V následujícím textu se budeme věnovat demografickým ukazatelům, které podle našeho názoru bezprostředně souvisejí s potřebností sociálních služeb a jejichž vývoj ovlivní také budoucí podobu sítě poskytovaných sociálních služeb. Vývoj vybraných ukazatelů je načrtnut v tendencích zaznamenaných v demografické projekci vývoje obyvatelstva pro Českou republiku do roku 2050 vypracované Českým statistickým úřadem v roce Praha je hlavním městem České republiky, zároveň je i krajem a obcí. V současnosti se rozkládá na území 496 čtverečních kilometrů. Území Prahy tvoří jednotný správní celek hlavní město Prahu. Z hlediska samosprávního uspořádání je rozčleněna na 57 městských částí, z hlediska výkonu státní správy na 22 správních obvodů (od ) Vývoj počtu obyvatel hlavního města Prahy Základním demografickým ukazatelem je vývoj počtu obyvatel daného území. Tento je ovlivněn jednak tzv. přirozenou měnou obyvatelstva (procesy rození, umírání), ale také faktory tzv. mechanické reprodukce obyvatelstva (migrace). K žilo na území hlavního města Prahy obyvatel, což představuje více než 11% veškerého obyvatelstva ČR. Ve srovnání s Českou republikou vykazuje vývoj počtu obyvatel hlavního města Prahy značné demografické odlišnosti, jelikož je ve velké míře ovlivněn dlouhodobou migrací (jinde jsou rozhodujícím faktorem ovlivňujícím počet obyvatel výkyvy porodnosti související s historicko-demografickými událostmi). V následujícím grafu je vidět odlišný vývoj počtu obyvatel v České republice a v Praze v desetiletých intervalech. 16. strana z 83

17 VÝCHODISKA 2 Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel v ČR/HMP mezi lety Praha ČR Jak je zřejmé z grafu, celkový počet obyvatel Prahy se dlouhodobě zvyšoval až do 90. let minulého století. Od roku 1993 však již imigrační přírůstek nedokáže kompenzovat úbytek přirozenou měnou, což znamená, že od počátku 90. let se také Praha potýká s problémem úbytku stálého obyvatelstva. Z důvodu přehlednějšího znázornění vlivu migrace na vývoj počtu obyvatel, kombinuje následující graf ukazatele přirozené měny obyvatelstva (poměr narozených a zemřelých), přírůstku migrace (poměr přistěhovalých a vystěhovalých na dané území) a celkového přírůstku obyvatelstva, který je dán součtem předešlých. Graf č. 2: Bilance přírůstků obyvatelstva v Praze v letech Celkový přírůstek Přírůstek stěhováním Přirozený přírůstek 17. strana z 83

18 VÝCHODISKA 2 Z grafu je zřejmé, že zvláště v posledních desetiletích je vliv migrace na vývoj počtu obyvatel Prahy naprosto zásadní. Nutno uvést, že v jednotlivých správních obvodech zaznamenáváme ve vývoji počtu obyvatel odlišné tendence. Zatímco v obvodech vnitřní části Prahy dochází k postupnému úbytku obyvatelstva a tím i ke snižování jejich podílu na celkovém počtu obyvatelstva, v částech okrajových je patrný nárůst. Tento stav souvisí s věkovou strukturou a s urbanistickým vývojem (výstavbou nových obytných kapacit) jednotlivých městských částí. Přirozený přírůstek byl v roce 2006 ve všech vnitřních částech Prahy záporný, nejvyšších záporných hodnot dosahoval v Praze 10 (zemřelých bylo o 461 více než narozených než zemřelých). Naproti tomu všechny okrajové části Prahy měly kladný přirozený přírůstek, nejvyšší je v Praze 13 a 14 (297, resp. 264 více narozených), kde byla v předchozích letech i v současnosti větší bytová výstavba a vyšší nabídka bydlení pro mladé rodiny. Jak již bylo uvedeno, je celkový počet obyvatel celé Prahy výrazně kompenzován mechanickou reprodukcí obyvatelstva. Hodnoty celkového přírůstku obyvatel, ukazatele, který zohledňuje také migraci obyvatel pro jednotlivé MČ znázorňuje následující graf. Graf č. 3: Celkový přírůstek obyvatelstva v MČ za rok 2006 Praha 9 Praha 15 Praha 19 Praha 14 Praha 21 Praha 13 Praha 8 Praha 10 Praha 18 Praha 5 Praha 12 Praha 20 Praha 16 Praha 17 Praha 22 Praha 6 Praha 4 Praha 7 Praha 11 Praha 3 Praha 1 Praha Z grafu vyplývá, že nejvyššího celkového přírůstku dosahovala Praha 9 (v absolutních číslech 974), zatímco nejvýraznějšího úbytku Praha 2 (ve sledovaném období ubylo 850 obyvatel). 18. strana z 83

19 VÝCHODISKA 2 Na rozdíl od prognóz ČSÚ vypracovaných pro celou Českou republiku jsou projekce vývoje obyvatelstva pro jednotlivé kraje vypočítávány bez zohlednění vnitřní i zahraniční migrace. Důvodem je fakt, že při jejím odhadu nelze vycházet z trendu minulých let (vývoj migrace je považován za nepředvídatelný). Citovaná prognóza tedy pracuje s hypotetickým vývojem počtu a věkového složení obyvatelstva krajů ovlivněného pouze jeho přirozenou reprodukcí. Z projekce vyplývá, že v žádném kraji by se počet obyvatel přirozenou měnou zvyšovat neměl. Úbytky se naopak budou postupně prohlubovat. Nejvýrazněji by se v období měl snížit přirozenou měnou počet obyvatel Plzeňského kraje a Prahy. K dramatickému poklesu (až na 76% stávajícího stavu v roce 2050) může zabránit pouze imigrace mladých lidí, avšak jejich podíl je v Praze nižší než v ostatních regionech. Grafické zpracování projekce pro hlavní město Prahu ve srovnání s předpokládaným vývojem v České republice podává následující graf. Graf č. 4: Projekce vývoje počtu obyvatel do roku 2050 (nezahrnuta migrace) HMP ČR Věková struktura obyvatelstva hlavního města Prahy Věková struktura obyvatel je významnou demografickou charakteristikou, která má svůj dopad prakticky ve všech oblastech společenského, politického a ekonomického života. Je dána dlouhodobým vývojem porodnosti, úmrtnosti a migrace. Věková struktura obyvatelstva České republiky je konzistentní (na úrovni jednotlivých krajů ČR se příliš neliší) v celorepublikovém měřítku dochází od počátku 90. let minulého století ke stárnutí populace (podíl nejmladší věkové skupiny 0-14 let se snižuje, naopak vzrůstá zastoupení obyvatel ve věku 65 a více let). Jediným regionem, který se výrazně odlišuje, je hlavní město Praha. Ve srovnání s ostatními regiony ČR je obyvatelstvo Prahy výrazně starší. 1 1 K nepříznivému vývoji porodnosti musíme také přičíst vliv migrace. V posledních letech je zřejmý trend stěhování za hranice velké Prahy. Vystěhovalectví nejvíce postihuje mladou generaci (odcházejí mladé rodiny s dětmi) a do Prahy se přistěhovávají zejména starší občané bez dětí (největší počet přistěhovalých je ve věku let). 19. strana z 83

20 VÝCHODISKA 2 Ukazatelů charakterizujících věkovou strukturu obyvatelstva je více. V následujícím textu budeme věnovat pozornost poměru hlavních věkových skupin obyvatel (0-14 let, let, 65 a více let), vývoji průměrného věku a tzv. indexu ekonomického zatížení. Poslední dostupná data potvrzují výrazný úbytek dětí do 14-ti let. Podíl dětské složky obyvatelstva (0-14let) klesl v České republice na méně než pětinu všeho obyvatelstva. Neustálý pokles předprodukční složky se již projevuje a přináší komplikace do všech oblastí, ve kterých je nutné plánovat péči o děti a mládež (počet mateřských, základních škol, dětských lůžek v nemocnicích apod.). Vzhledem k očekávanému vývoji bude tento trend nadále pokračovat. Na druhém konci věkového spektra je situace neméně varující. Praha má jako jediný kraj v ČR výrazně vyšší podíl osob v poprodukčním věku než ve věku předprodukčním. Po roce 2005 bude podíl osob starších 64 let prudce stoupat a lze předpokládat, že v souvislosti s těmito demografickými tendencemi výrazně vzroste také potřebnost sociálních a zdravotních služeb poskytovaných cílové skupině seniorů. Charakteristickým demografickým rysem hlavního města Prahy je trvale vysoké zastoupení obyvatel v produktivním věku (15-59 let, resp let), jež je zapříčiněno vysokou koncentrací pracovních příležitostí. Graf č. 5: Srovnání věkové struktury ČR/HMP/MČ za rok 2005 Česká republika Hl. m. Praha Praha 13 Praha 17 Praha 14 Praha 15 Praha 12 Praha 18 Praha 21 Praha 11 Praha 20 Praha 22 Praha 5 Praha 16 Praha 19 Praha 8 Praha 9 Praha 1 Praha 7 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 6 Praha 10 0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 70,0 80,0 90,0 100, strana z 83

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Plán rozvoje sociálních služeb se řídí zákony: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon

Více

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE DOTAZNÍK AKCEPTOVÁN. Dotazník pro obce Střednědobý plán

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Strategická část. stručná verze. k připomínkování

Strategická část. stručná verze. k připomínkování Strategická část stručná verze k připomínkování Vznik strategie, návaznost na ostatní dokumenty Strategická část Komunitního plánování sociálních služeb na území místní akční skupiny Chance in Nature Local

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Příloha č. 6 Struktura financování sociálních služeb v Karlovarském kraji v letech 2011 2014 1

Příloha č. 6 Struktura financování sociálních služeb v Karlovarském kraji v letech 2011 2014 1 Příloha č. 6 Struktura financování sociálních služeb v Karlovarském kraji v letech 2011 2014 1 Azylové domy Celkové finanční zdroje v letech 2011-2014 1 Údaje ze žádostí poskytovatelů sociálních služeb

Více

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO

Více

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ Název subjektu (vyhlašovatele): Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Název odboru/úseku (vyhlašovatele): Odbor řízení pomoci z ESF Role v implementační

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Opatření. 5 4 1 2. Občané ohroženi sociálním vyloučením a etnické

Opatření. 5 4 1 2. Občané ohroženi sociálním vyloučením a etnické Zpráva o naplňování cílů a opatření komunitních plánů v lokalitách Olomouckého kraje za rok 2013 Název komunitního plánu 2. Komunitní plán sociálních služeb města Kojetína na období let 2012-2016 Časová

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

Monitorovací zpráva o realizaci komunitního plánu sociálních služeb pro region Znojmo za rok 2008.

Monitorovací zpráva o realizaci komunitního plánu sociálních služeb pro region Znojmo za rok 2008. Monitorovací zpráva o realizaci komunitního plánu sociálních služeb pro region za rok 2008. Vize komunitního plánování: Dosáhnout takového rozvoje sociální sféry, aby reagoval na zjištěné potřeby občanů.

Více

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU Ladislav Průša Abstrakt Stárnutí populace se nedotýká pouze systému důchodového pojištění, ale bezprostředně se dotýká rovněž

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Sociální poradenství

Sociální poradenství Sociální poradenství Dle zákona č. 108/2006 o sociálních službách: 2 odst. 1) Každá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství ( 37 odst. 2) o možnostech řešení nepříznivé

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko Op1-1 Zajištění pobytových odlehčovacích služeb Podpora vzniku sociální služby na základě zmapování skutečné poptávky pro osoby se zdravotním postižením i pro klienty cílové skupiny seniorů. Tento typ

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji

Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji 13. 11. 2013 Workshop: Prevence sociálních a bezpečnostních rizik v transformující se společnosti 21. století Moravskoslezský kraj - vybrané statistické

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Vybraná data z analytické části RPSS ČB. Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová

Vybraná data z analytické části RPSS ČB. Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová Vybraná data z analytické části RPSS ČB Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová Obsah prezentace Sociodemografická data Socioekonomická data nezaměstnanost sociální dávky Výskyt kriminality

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Projekty Ústeckého kraje v sociální oblasti

Projekty Ústeckého kraje v sociální oblasti Projekty Ústeckého kraje v sociální oblasti I. Realizované projekty v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Sociální služby v Ústeckém kraji finanční zdroj: OP LZZ (prioritní osa 3, oblast

Více

Občanské sdružení Květina

Občanské sdružení Květina Občanské sdružení Květina Jeníkov 74, Oldřichov u Duchcova, 417 24 Tel.: +420 721 568 898,, IČO: 27038645 e-mail: oskvetina@centrum.cz, www.oskvetina.ic.cz Výroční zpráva za rok 2007 1/1 Obsah Výroční

Více

OP ZAMĚSTNANOST 2014-2020 - MOŽNOSTI PODPORY V RÁMCI PRIORITNÍ OSY 2 SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ A BOJ S CHUDOBOU

OP ZAMĚSTNANOST 2014-2020 - MOŽNOSTI PODPORY V RÁMCI PRIORITNÍ OSY 2 SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ A BOJ S CHUDOBOU OP ZAMĚSTNANOST 2014-2020 - MOŽNOSTI PODPORY V RÁMCI PRIORITNÍ OSY 2 SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ A BOJ S CHUDOBOU Ing. Helena Petroková helena.petrokova@mpsv.cz Praha, 2.11.2015 Zaměření prezentace: OP Zaměstnanost

Více

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB REGIONU TURNOVSKO 2011-2015

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB REGIONU TURNOVSKO 2011-2015 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB REGIONU TURNOVSKO 2011-2015 Akční plán pro rok 2014 Obsah 1 Úvod 3 2 Východiska 4 3 Organizační a finanční zajištění pro plnění AP 5 4 Přílohy - 1 - Úvod Důvod zpracování

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 15., 16., 17. 9. 2014 Z individuálního projektu Karlovarského kraje V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby II Systém financování 2015

Více

NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ KOMUNITNÍHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ 2013-2014

NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ KOMUNITNÍHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ 2013-2014 NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ KOMUNITNÍHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ 2013-2014 SYSTÉMOVÉ PRIORITY Priorita č. 1 Nastavení procesů komunitního plánování sociálních služeb na úrovni ORP Tišnov

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Karlovy Vary, 8. říjen 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje

Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje OSNOVA: 1. Úvod: 2. Popis územního a časového rozsahu jednotlivých komunitních plánů sociálních služeb /střednědobých plánů rozvoje

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Analýza sociálních služeb města Kravaře

Analýza sociálních služeb města Kravaře Analýza sociálních služeb města Kravaře Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Obsah Úvod... 2 1. Základní informace...

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006

DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006 TENTO PROJEKT KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA KOLÍNA JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006 Instrukce k

Více

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které

Více

Připravované změny v systému sociálních služeb pro oblast domácího násilí s účinností od 1. 1. 2016

Připravované změny v systému sociálních služeb pro oblast domácího násilí s účinností od 1. 1. 2016 Připravované změny v systému sociálních služeb pro oblast domácího násilí s účinností od 1. 1. 2016 1 Program prezentace 1) Aktuální stav důvod ke změnám 2) Domácí násilí v novém systému sociálních služeb

Více

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 Obsah Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 ČÁST I. Podmínky poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči.... 13 1. Příspěvek na péči... 14 1.1

Více

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji v letech 2015 2020 v kontextu návaznosti na rozvoj a strategii komunitního plánování sociálních služeb v Ostravě IP Podpora

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo

Více

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně novely č. 225/2009 Sb. s

Více

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou Zahájení výuky na SZŠ ÚO 1. 9. 2010, 1 třída, 30 žáků Vznikl sloučením oboru 75-41-M/003 Sociální péče - pečovatelská

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň. Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň

Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň. Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň Závěrečná zpráva o činnosti 2014 Obsah Kontaktní údaje... 3 Adresa:... 3 Úvodní slovo... 3 Přehled činnosti... 5 Statistika

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná činnost

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Střednědobý plán rozvoje. sociálních služeb. města Chodova

Střednědobý plán rozvoje. sociálních služeb. města Chodova Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Chodova na období 2014 2017 Obsah ÚVOD... 4 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb...4 Způsob tvorby střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb...5

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Pracovní skupina č. 1 Děti, mládež, rodina 1. Priorita: Slabá finanční gramotnost občanů Cíl:

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL. Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL. Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno VÝCHODISKA Rozhodnutí krajské samosprávy schválení realizace projektů: Smart kraj = smart

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký Sociální služby v Rakousku Jiří Horecký Osnova studie 1. Struktura obyvatelstva 2. Státní zřízení Rakouska 3. Legislativní rámec sociálních služeb 4. Financování sociálních služeb 5. Plánování rozvoje

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

B) cílová skupina osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby v krizi Podpora rozvoje nízkoprahových denních center

B) cílová skupina osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby v krizi Podpora rozvoje nízkoprahových denních center Podporované aktivity sociálních služeb pro výzvy ROP Jihovýchod vyhlášené dne 12. 9. 2011 (příloha výzev do oblastí podpory 3.2 Rozvoj regionálních středisek a 3.3 Rozvoj a stabilizace venkovských sídel

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

= LIDÉ BEZ PŘÍSTŘEŠÍ. Mgr. Blanka Bendová DCH B-Oblastní charita Blansko Centrum PRO Blansko

= LIDÉ BEZ PŘÍSTŘEŠÍ. Mgr. Blanka Bendová DCH B-Oblastní charita Blansko Centrum PRO Blansko = LIDÉ BEZ PŘÍSTŘEŠÍ Mgr. Blanka Bendová DCH B-Oblastní charita Blansko Centrum PRO Blansko Poskytnutí individuální, důstojné a koncepční podpory, pomoci či doprovázení rodinám, matkám či otcům a jejich

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice č. j.: Spr 00562/2015-022 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014 Základní definice Základní statistickou jednotkou v případě tohoto statistického vyhodnocení

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

systému péče o ohrožené děti

systému péče o ohrožené děti Seminář pro členy krajských koordinačních skupin k transformaci systému péče o ohrožené děti Transformace a sjednocení Síť služeb Transformace stávajících služeb systému péče o ohrožené děti Benešov 13.

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Zásady Plzeňského kraje

Zásady Plzeňského kraje Zásady Plzeňského kraje k řízení o poskytnutí vyrovnávací platby formou neinvestiční dotace (dotační řízení) nebo formou neinvestičního příspěvku na provoz poskytovateli sociální služby, který je příspěvkovou

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Shrnutí Dotazníkového šetření se zúčastnilo 23 ze 36 oslovených poskytovatelů PZ (včetně jejich poboček) Poskytovatelé PZ zastoupeni ve 13

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více