EI GI. bezrozměrný parametr působiště zatížení vzhledem ke středu smyku ζ g =

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "EI GI. bezrozměrný parametr působiště zatížení vzhledem ke středu smyku ζ g ="

Ladislav Kraus
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 NB.3 NB.3.1 Rosah planosi Pružný kriický momen π I µ cr 1 + κ w + ζ k 诲诲쩎睃睅睅 a s 5 s ( + ) I A 1 ψ f )I (hf / ) (1) Posup uvedený v éo příloe je vhodný pro výpoče kriického momenu nosníků konsanního dvojose smerického průřeu, konsanního průřeu jednoose smerického k hlavní ose - i konsanního průřeu jednoose smerického k hlavní ose -, procháí-li aížení sředem smku. Pro konol jednoose smerického průřeu k ose - a pro průře s pásnicemi jiného než obdélníkového průřeu (například s pásnicemi profilu U) se odkauje na Přílohu I EN V osaních případech le posupova podle odborné lieraur nebo vuží vhodné numerické posup. NB.3. Obecný vah pro nosník konsanního průřeu smerického k hlavní ose - nebo - (1) V případě nosníku konsanního průřeu smerického k jedné hlavních os je pružný kriický momen pro ohb k ose - dán obecným vahem: kde M přičemž cr = (NB.3.1) beroměrný kriický momen µ cr je ( ζ ) ( ζ ) µ cr = 1 3 j 3ζ j π beroměrný paramer kroucení κ w = w I w, (NB.3.) π beroměrný paramer působišě aížení vhledem ke sředu smku ζ = π j beroměrný paramer nesmerie průřeu ζ j = 1, a 3 jsou součiniele ávisející na aížení a podmínkách uložení konců (vi abulk NB.3.1 a NB.3.), délka nosníku mei bod ajišěnými proi posunu kolmo rovin, k a k w součiniele vpěrné délk, = = j a s da souřadnice působišě aížení vhledem k ěžiši průřeu (vi obráek NB.3.1), souřadnice sředu smku vhledem k ěžiši průřeu, souřadnice působišě aížení vhledem ke sředu smku. Pro I - průře s nesejnými pás je I w ( = (NB.3.3) kde h f je vdálenos mei sřed pásnic; u profilu T vdálenos mei sředem pásnice a volným koncem průřeu, vi obráek NB.3.1. I POZNÁMKA 1 Vi NB.3.(6) a (7) pro naménkovou konvenci a NB.3.(8) pro přibližné hodno j. POZNÁMKA Pro průře smerické k ose - je j = 0 () oučiniele vpěrné délk k, k (popisující okrajové podmínk uložení v ohbu) a k w (popisující okrajové podmínk uložení v kroucení) se mění od 5 pro veknuí obou konců do 1,0 pro kloubové uložení obou konců, s hodnoou 7 pro jeden konec veknuý a jeden konec uložený kloubově. I

2 (3) oučiniel k se vahuje ke koncovému pooočení v rovině kolmé k ose -, součiniel k se vahuje ke koncovému pooočení v rovině kolmé k ose -. To součiniele jsou analoické k poměru cr / u lačených pruů. oučiniel k w se vahuje ke koncové deplanaci. Pokud není provedeno speciální opaření k ameení deplanace, je možné brá k = 1,0. a () s (T) h f () lačená vlákna, (T) ažená vlákna, sřed smku, ěžišě Obráek NB.3.1 Výnam veličin a naménková konvence při působení íhového aížení ( ) (4) Hodno 1, a 3 jsou dán v abulkách NB.3.1 a NB.3. pro růné případ aížení, keré je definováno průběhem ohbového momenu na délce mei bod ajišěnými proi příčnému vbočení. Hodno jsou uveden v ávislosi na součinieli k a v abulce NB.3. éž na součinieli k w. (5) V případech, kd k = 1, le součiniel 1 pro libovolný poměr koncových momenů podle abulk NB.3.1 urči přibližně vahem: = ( ψ + 6ψ ) (NB.3.4) (6) Znaménková konvence pro určení a j, vi obráek NB.3.1, je: souřadnice je kladná pro lačenou pásnici. Kdž se j určuje pomocí vahu v NB.3.(1), směřuje osa nahoru v případě íhového aížení a dolů v případě aížení sáním. naménko j je sejné jako naménko součiniele nesmerie průřeu ψ f. Znaménko ohbového momenu pro určení ψ f se v případě koncových momenů (vi abulka NB.3.1) bere v mísě nejvěšího momenu, v případě příčného aížení (vi abulka NB.3.) ve sředu úseku o délce. (7) Znaménková konvence pro určení je: pro íhové účink je kladné při aížení působícím nad sředem smku, v obecném případě je kladné při aížení směřujícím mísa působení do sředu smku. (8) Pro j le použí následující aproximaci: kde j = 45 ψ f hf (NB.3.5) Ifc If ψ f =, I + I I fc I f fc f a s momen servačnosi lačené pásnice k hlavní ose nejmenší uhosi průřeu, momen servačnosi ažené pásnice k hlavní ose nejmenší uhosi průřeu. (T) () h f

3 NB.3.3 Zjednodušená usanovení pro nosník konsanního průřeu smerické k ose nejvěší uhosi nebo sředově smerické (1) Pro nosník konsanního průřeu smerické k ose nejvěší uhosi - nebo smerické ke sředu průřeu a aížené v rovině sředu smku, vi obráek NB.3., je j = 0. Poom rovnice (NB.3.) přejde do varu h 1 µ = + + cr 1 κ w (ζ ) ζ k = Obráek NB.3. Průře pruů smerické k ose nejvěší uhosi nebo smerické ke sředu průřeu (NB.3.6) () Pro nosník podepřené na obou koncích (k = 1, k = 1, 5 k w 1) nebo pro úsek nosníků příčně podepřené na obou koncích, aížené koncovými momen a/nebo libovolným příčným aížením, může bý součiniel 1 pro dosaení do rovnice (NB.3.6) určen pomocí přibližného vahu = 17, Mmax = 5, (NB.3.7) M + M + M 1, kde M max je nejvěší návrhová hodnoa ohbového momenu na nosníku nebo úseku nosníku, M 5, M 5, M 75 jsou návrhové hodno ohbového momenu ve čvrině, polovině a řech čvrinách délk nosníku nebo úseku nosníku. (3) V případech, kd je nosník aížen příčným aížením a součiniel 1 le urči podle NB.3.3() (j. při k = 1, k = 1, 5 k w 1), určí se součiniel abulk NB.3. pro odpovídající aížení a okrajové podmínk. Pro uvedené okrajové podmínk je éž možné pro obecné aížení použí přibližnou hodnou = 5.

4 Tabulka NB.3.1 Hodno součinielů 1 a 3 při aížení pruu koncovými momen v ávislosi na hodnoě součiniele k a součinielů ψ f a κ w oučiniel uložení konců pruu v rovině ohbu k = 1, v kroucení k W = 1,0 Tvar momenového Hodno součinielů obrace 1) 1 3 Poměr koncových k ) ψ f = 1 9 ψ f 0 0 ψ f 9 momenů ψ 1,0 1,1 ψ f = 1 ψ =+1 ψ =+3/4 ψ =+1/ ψ =+1/4 ψ = 0 ψ = -1/4 ψ = -1/ ψ = -3/4 ψ = -1 1,0 1,00 1,00 1,00 7 1,0 1,10 1,0 1,00 7R 1,0 1,10 1,0 1,00 5 1,00 1,13 1,0 1,0 1,14 1,14 1,00 7 1,1 1,31 1,05 1,00 7R 1,11 1,0 1,00 5 1,14 1,9 1,0 1,0 1,31 1,3 1,15 1,00 7 1,48 1,6 1,16 1,00 7R 1,1 1,3 1,00 5 1,31 1,48 1,15 1,00 1,0 1,5 1,55 1,9 1,00 7 1,85,06 1,60 1,6 1,00 7R 1,33 1,47 1,00 5 1,5 1,73 1,35 1,00 1,0 1,77 1,85 1,47 1,00 7,33,68,00 1,4 1,00 7R 1,45 1,59 1,00 5 1,75,03 1,50 1,00 1,0,05,1 1,65 1, ,83 3,3,40 1, R 1,58 1,75 1, ,00,34 1,75 1, ,0,33,59 1,85 1,00 1,3-1, ψ f ,08 3,40,70 1,45 1,0-1, ψ f -1,15 7R 1,71 1,90 1, ψ f -53 5,3,58, ψ f -85 1,0,55,85,00 1, ψ f -1,45 7,59,77, ψ f -1,55 7R 1,83,03 1, ψ f -1,07 5,35,61, ψ f -1,45 1,0,56,73,00 ψ f -,00 7 1,9,10 1, ,55 7R 1,9,10 1, ,55 5,,39 1, ψ f ψ f -1,88 Ponámk: 1) 1 = 10, + ( 11, 1, 0 ) κ w 1, 1, ( 1 = 1,0 pro κ w = 0, 1 = 1,1 pro κ w 1 ) ) 7 = veknuý levý konec, 7 R = veknuý pravý konec

5 Tabulka NB.3. Hodno součinielů 1, a 3 pro růné případ příčného aížení v ávislosi na hodnoě součinielů k, k, k w a součinielů ψ f a κ w Zaížení a podmínk podepření / / q /4 /4 / / q oučiniele vpěrné délk k k k w Hodno součinielů 1 1) 3 1,0 1,1 ψ f = 1 9 ψ f 9 ψ f = 1 ψ f = 1 9 ψ f 9 ψ f = ,13 1, ,13 1, , ,35 1, , ,35 1, , ,03 1, ,03 1, ,04 1, ,04 1, ψ f = 1 5 ψ f 5 ψ f = 1 ψ f = 1 5 ψ f 5 ψ f = ,58,61 1,00 1, , , ,49 1, , ,49 1, , ,68 1,73 1,0 1, , , , Ponámk: = + κ, ( 1 = 1,0 pro κ 0, 1 = 1,1 pro κ 1 ) 1) 1 10, ( 11, 10, ) w 1, 1 ) Paramer ψ f se vahuje ke sředu ropěí. 3) Hodno kriického momenu se vahují k průřeu, kde působí M max. w = w

Podobné dokumenty

= μ. (NB.3.1) L kde bezrozměrný kritický moment μ cr je: Okrajové podmínky při kroucení Krouticí zatížení α β. (volná deplanace) obecné 3,7 1,08

= μ. (NB.3.1) L kde bezrozměrný kritický moment μ cr je: Okrajové podmínky při kroucení Krouticí zatížení α β. (volná deplanace) obecné 3,7 1,08 Kroucení NB. Vniřní síl od kroucení Výsledk jednodušené analý pruů oevřeného průřeu se anedbáním účinku prosého kroucení ve smslu 6..7.(7) le upřesni na ákladě následující modifikované analogie ohbu a