Dokážeme profesionálně řídit naše neziskovky? STR. 6-7

Transkript

1 BUL LET IN 7/ Dokážeme profesionálně řídit naše neziskovky? STR. 6-7

2 ČLEN AVPO ČR SE PŘEDSTAVUJE FOKUS Vysočina má za sebou již více než dvacet let práce Je tomu už více než dvacet let, co nezisková organizace FOKUS Vysočina začala působit na Českomoravské vrchovině. Po celou dobu své existence se snažíme podporovat lidi s duševním onemocněním nebo jiným handicapem. Naším hlavním cílem je posílení jejich samostatnosti a zvýšení sebedůvěry tak, aby mohli vést plnohodnotný život podle svých představ, stejně jako ostatní lidé. Sdílíme hodnoty jako je transparentnost a spolehlivost, proto jsme se již v roce 2011 stali členy Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO ČR). O tom, jak naše organizace funguje v praxi, krátce pohovořili vedoucí rehabilitace FOKUSU Vysočina Pavel Říčan, vedoucí pelhřimovského střediska Marie Doudová a Miroslav Kupec, který přišel z komerčního sektoru a nyní s námi spolupracuje v rámci projektu Rok jinak. Pavle, komu jsou především určeny služby FOKUSu Vysočina? Naše podpora je určena lidem, do jejichž života zasáhlo duševní onemocnění. Tito lidé jsou ohroženi vyřazením ze svého dosavadního pracovního i společenského života a velmi rychle se dostávají na okraj komunity. I když se pomocí farmakoterapie podaří omezit symptomy onemocnění (například deprese, hlasy nebo pocity pronásledování) jejich život může být jen velmi málo uspokojivý, pakliže v něm převládne role pacienta. Našich služeb využívají lidé, jejichž onemocnění trvá již několik let, mají zkušenost s opakovanými hospitalizacemi a v důsledku dosavadních životních ztrát pomalu ztrácejí víru, že má cenu se ještě o něco snažit. veřejnost. Těší mě, že se na nás obracejí stážisté i studenti, kteří mají zájem se od nás učit. Důležitá je pro nás především kvalita služeb, ale i četnost a počet klientů, kterým jsme pomohli. Cením si našeho přístupu ke klientům, který je postaven na vzájemném respektu, pochopení situace klienta a partnerských vztazích. Mirku, působíte u nás pět měsíců a navštěvujete všechna čtyři střediska FOKUSu. Co se Vám vybaví při otázce na jednotlivá střediska? Především, že každé je jedinečné díky lidem, kteří v něm pracují. V Pelhřimově bydlím, a proto mám nejbližší vztah právě k tomuto středisku. Tady vzniklo první dobrovolnické centrum i chráněné bydlení. K dispozici jsou dnes i další služby duševně nemocným i tři chráněné dílny. Podobné to je i v Havlíčkově Brodě, i tam funguje široké spektrum služeb pro duševně nemocné a tři chráněné dílny. Důležitá je též blízkost psychiatrické nemocnice, se kterou se služby Fokusu Vysočina vhodně doplňují, přičemž významnou roli hrají komunikace a schop- Vysočina v prostředí Pardubického kraje. I toto středisko se postupně stává významným poskytovatelem sociálních služeb a uvažujeme tam také o vzniku nové chráněné dílny. Která věc či situace Vás ve FOKUSu Vysočina překvapila? Příjemně vysoká profesionalita a standardizace poskytovaných služeb. Na druhou stranu mi při mém nástupu chyběla jasná pravidla fungování chráněných dílen. Mohl by podobnou podporu duševně nemocným poskytovat také komerční sektor? Ano, jak z jeho podstaty vyplývá, tak jako placené služby. Jaký největší rozdíl vnímáte mezi prací v komerční, ziskové sféře, a neziskovce z oblasti sociálních služeb? Společný je zájem o kvalitu, a přístup ke klientovi či zákazníkovi. Velký rozdíl vidím ale ve způsobu komunikace a jednání mezi kolegy navzájem i v přístupu k zaměstnancům. V neziskovce se mi proto pracuje velmi dobře. U většiny zaměstnanců i klientů chráněných dílet totiž převažuje samotný zájem o práci. V ziskové sféře jde naopak o rychlé rozhodnutí a tlak na výkon, který nepřipouští širší diskusi. Jak efektivně jsou podle Vás, jako člověka z čistě ziskové sféry, využívány finance, které na podporu duševně nemocných poskytují stát, kraje nebo i soukromí dárci? FOKUS Vysočina hospodaří velmi transparentně, všechny údaje o poskytnutých službách i nákladech jsou veřejně dostupné. Také vidím enormní snahu o co nejúčelnější využití prostředků. Faktem je ale i nedostatek peněz určený pro zaměstnance. Děkuji Vám za rozhovor. Ptala se Anna Šimonová FOKUS Vysočina Marie, v čem se podle tebe liší FOKUS Vysočina od jiných neziskových organizací působících v sociální oblasti? Specifické je naše úzké zaměření na cílovou skupinu - spoluobčany s psychózou a se specifickými potřebami. Troufám si říct, že v této oblasti patříme v České republice mezi nejprofesionálnější organizace. Mám tím na mysli skutečnost, že naši pracovníci jsou kvalifikovaní profesionálové, což pozitivně vnímá i odborná nost týmové práce všech zúčastněných. Velmi blízko pak k sobě mají všichni, tedy zaměstnanci, klienti i veřejnost, v Chotěboři. Bludiště jako komplex služeb pro mentálně postižené, komunitní tým pro duševně nemocné i dvě chráněné dílny jsou pod jednou střechou, což je samozřejmě výhoda. Ve stejném objektu navíc sídlí i školka a dětské jesle, takže je vidět, že veřejnost v Chotěboři FOKUS jednoznačně přijala. Středisko v Hlinsku vzniklo nejpozději a postupně uplatňuje zkušenosti FOKUSu FOKUS Vysočina 5. května Havlíčkův Brod fokus.vysocina@fokusvysocina.cz telefon:

3 ČLEN AVPO ČR SE PŘEDSTAVUJE Terezky strážný anděl Cave Helppes s křídly Německý ovčák Cave Gymor je jedním ze 183 psích pomocníků, které doposud předala svým klientům nezisková organizace Helppes - Centrum výcviku psů pro postižené o.p.s. Helppes je jedinou profesionální organizací svého druhu nejen v České republice, ale i ve všech zemích někdejšího východního bloku, která splnila velmi přísné podmínky nejvyšších mezinárodních standardů a získala akreditaci prestižních mezinárodních organizací Assistance Dogs Europe (ADEu) i Assistance Dogs International (ADI). V roce 2013 jsme navíc obdrželi ocenění Neziskovka roku. Naši speciálně vycvičení strážní andělé pomáhají lidem se zdravotním postižením na cestě k integraci a soběstačnosti. Cave jako po všech stránkách zdravý jedinec s pevnými nervy a vyrovnanou povahou, absolvoval speciální výcvik asistenčního/průvodcovského psa pro osobu trpící autismem. Pro svoji paničku Terezku byl připraven unikátní metodou, která byla vyvinuta právě v Helppes, tzv. na míru. Jeho výcvik trval 8 měsíců, což je průměrná doba výcviku psího pomocníka. Psi už dávno nepomáhají pouze zrakově postiženým. V Helppsu připravujeme i asistenční psy pro vozíčkáře a osoby s tělesným postižením, balanční psy pro lidi s tělesným handicapem, vodící psy pro zrakově postižené, asistenční a terapeutické psy pro dětské klienty, signální psy pro osoby trpící ztrátami vědomí a záchvatovými onemocněními, signální psy pro diabetiky a sluchově postižené, ale také psy se speciálním výcvikem pro lidi s kombinovanými handicapy. Když jsme se seznámili s Terezkou, překvapilo nás její přání, aby byl jejím pomocníkem právě německý ovčák. Její maminka nám ale vysvětlila, že v rodině vždy měli právě ovčáka. Když nás dále seznámila se všemi Terezčinými problémy a potřebami, pochopili jsme, že pouze s německým ovčákem bude moci Terezka vytvořit dobře fungující tandem - člověk a jeho pes asistent. Jelikož Helppes poskytuje komplexní soubor souvisejících služeb - od zaškolení žadatele o speciálně vycvičeného psa, přes jeho následné proškolení, předání a secvičení se psem, až po poskytování následných služeb po celou dobu aktivní služby psa, můžeme Vám teď na základě dopisů Terezčiny maminky přiblížit, jaký je život s Helppsím andělem: Milí Helppesánci, dnes jsem zažila něco naprosto úžasného. To, že Kavísek s Terinkou fungují dost návazně už pro mě není překvapení. Dnes ale Kavi předvedl něco, co ve výcviku určitě neměl. Protože Terince končí průkaz ZTP/P, bylo nutné na sociální správě požádat o nový. Bylo to stresující i pro mě, natož pro Terku, která u toho musela být, ačkoli podobné situace z duše nesnáší. Nové úřednice, pokaždé jiná kancelář, pořád po ní něco chtějí, zjišťují jestli je opravdu autista, no prostě jednání, kdy má úřední šiml mejdan. Celé jednání trvalo už dost dlouho. Terezka se snažila to vydržet a nechat mě vyplnit všechny ty papíry, ale mě bylo jasné, že se situace zhoršuje každým okamžikem. Měla velmi silný třes a dost se bála. Kavi celou dobu ležel u její židle a pořád do ní žďuchal čumáčkem. On to dělává, je to takové jeho odvedení pozornosti... Najednou toho už měl dost, zvedl se, a protože Terezka seděla, tak se jí položil na klín, aby ho mohla obejmout. BEZ POVELU! Nebyla to neposlušnost. Prostě poznal, že Terinka už takto dál nemůže, tak jí vysvobodil. Celou jí zalehl a oddělil jí od toho zlého světa. Obrátil její pozornost na sebe, aby přestala vnímat úředníky. Schovala si mu obličej do kožichu, jak to dělává, když se bojí, a za chvíli už jsem slyšela, jak postupně vydýchává a zklidňuje se. Na povel dělá Kavi samozřejmě takové věci běžně, ale bez povelu to bylo dnes poprvé. Nezajímalo ho nic kolem, ani lidi, ani svačina na stole, jen objímal Terku a ona se ho držela jak záchranného pásu. Bylo to neuvěřitelné, naprosto parádně dokázal, proč ho Terka má. Nutno podotknout, že se paní úřednice snažila velmi rychle administrativní práci dokončit, ale nemohla ani mluvit, jak byla dojatá. Jen opakovala, jak je neuvěřitelný. Přeji krásný den, tady posílám pár fotek ze Zooparku, kde jsme byli s Terinkou a Kavim... jsou to běžné fotky, ale ráda bych, abyste si všimli jedné věci, a to Terky a Kavíska na provazovém chodníku. Přísahám, že NIKDY,opakuji NIKDY, Terka nevlezla na provazový chodník, žebřík, či cokoliv jiného. Děsí jí to skutečně až do šoku, za Kavim přitom jde, sice velmi obezřetně, ale jde a on ji bezpečně dovedl zpět na pevnou zem. Každý den dělají malé zázraky! Slovy ani nelze vypovědět, jak moc nám ten pes pomáhá. Když někomu řeknu, že se díky němu konečně vyspím, protože nemusím hlídat Terčin spánek, tak na mě kouká jak na blázna, protože nechápe, že panická ataka dokáže i zabít. Kavimu stačí, když se Terka začne převalovat a už bystří, pokud stačí, že si na něj dá ruku a hladí ho, tak leží ani se nehne. Pokud, ale začne ze spaní brečet, jde a vzbudí mě. Co je Kavi u nás, tak Terka neměla jediný těžký záchvat paniky. Navštěvujeme místa, na která jsem se neodvážila ani pomyslet, a dnes je iniciátorkou aktivit Terka. To je všechno tak hezké, život vás víc baví a všechno je o hodně jednodušší Přes finanční náročnost výcviku ,- korun, dostala Terezka, stejně jako všichni klienti Helppes, psího pomocníka made by Helppes zdarma. Díky spoustě odvedené práce v oblasti fundraisingu a PR, i díky tomu, že se Helppes chová již od svého založení transparentně - komunikuje se svými dárci a poskytuje jim zpětnou vazbu, aby si mohli kdykoli ověřit, jak je s jejich dary nakládáno, se nám daří získávat tolik potřebné finanční prostředky pro naše klienty. Stejně jako si Terezka slavnostně a se vší parádou loni převzala svého Kavíska z rukou našeho patrona Karla Gotta, převezme si i letošní parta nových klientů svoje strážné anděly. Srdečně Vás na tuto slávu zveme, proběhne 13. září 2014 od 10:30 v areálu Helppsí akademie na Plzeňské ulici. Těšíme se na Vás :-) Veronika Paldusová PR manažerka projektů Helppes - Centrum výcviku psů pro postižené o.p.s. Zahradníčkova ulice Praha 5 Motol PSČ info@helppes.cz telefon:

4 NOVÁ LEGISLATIVA Bude zákon o statusu veřejné prospěšnosti schválen na druhý pokus? V červenci proběhlo veřejné připomínkové řízení k návrhu zákona o podmínkách pro zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku podle občanského zákoníku (zákon o statusu veřejné prospěšnosti). AVPO ČR uplatnila podněty z loňského projednávání návrhu zákona o veřejné prospěšnosti, který nakonec v září 2013 zamítl Senát. Další aktuální připomínky zaslaly některé členské organizace. Vše jsme podali prostřednictvím Unie zaměstnavatelských svazů (UZS ČR), jejímž jsme členem. Kompletní znění připomínek najdete na našich webových stránkách. ZMĚNA OPROTI MINULÉMU ROKU Do připomínkového řízení se dostal návrh zákona, který je téměř identický s tím, který byl projednáván Parlamentem již v létě loňského roku. Jeho předkladatelem je i tentokrát Ministerstvo spravedlnosti. Podle legislativního plánu vlády je však nově spolupředkladatelem též Ministerstvo financí. Tuto skutečnost dlouho nikdo nezohledňoval a vyšla plně najevo až po červnovém zasedání Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Právě s odkazem na legislativní plán vlády na tomto zasedání vystoupil zástupce AVPO ČR a apeloval na větší zapojení ministerstva financí při jednání o benefitech, které by měly být se statusem veřejné prospěšnosti spojeny. Prosazoval přitom zavedení dvojstupňových benefitů -pro neziskové organizace a neziskové organizace se statusem veřejné prospěšnosti. Sami zástupci ministerstev ještě na zasedání RV NNO tvrdili, že zákon spolupředkladatele nemá. ZŘEJMĚ SE OPĚT NESHODNEME Ministerstvo spravedlnosti v průběhu jara uspořádalo několik pracovních setkání se zástupci organizací a institucí, které se již v minulosti podílely na přípravě zákona o statusu veřejné prospěšnosti. Během těchto jednání se ukázalo, že názory a očekávání jednotlivých skupin neziskových organizací jsou v této oblasti diametrálně odlišné. Na jedné straně existuje názor, že zákon o statusu veřejné prospěšnosti by neměl být přímo spojován s daňovými a dalšími benefity. Z druhé strany však zaznívají hlasy zcela opačné, a sice že je logické, aby na něj byly v budoucnu navázány významné benefity. Toto pojetí zastává také většina členských organizací AVPO ČR. Obecně vzato se ukázalo, jak rozdílné představy o fungování neziskového sektoru mají zástupci organizací členského typu (spolků) a organizací zaměřených na poskytování služeb (obecně prospěšné společnosti, ústavy, církevní organizace). Poněkud stranou stojí nadační sektor. Zástupci nadací a nadačních fondů zaujímají různá stanoviska podle zaměření organizací, které podporují. Z čistě kvantitativního pohledu je spolková část neziskového sektoru několikanásobně větší než ta službová. Jen prostý počet spolků a jejich členů by však neměl být tím hlavním měřítkem. Co do významu a společenského přínosu jsou neziskové organizace zaměřené na poskytování služeb přinejmenším stejně důležité. Bude třeba se zabývat otázkou vzájemné a veřejné prospěšnosti. Během různých živých diskuzí také zaznělo, že doposud nebyla v České republice nastolena otázka vzájemné a veřejné prospěšnosti. To je zřejmě jedna z příčin, proč státní správa i veřejnost vnímají náš neziskový sektor jako 4

5 NOVÁ LEGISLATIVA jeden nepřehledný celek a často vyžadují, aby za celý sektor mluvil pouze jeden subjekt. Spory provázející přípravu zákona o veřejné prospěšnosti jasně ukázaly, že myšlenka jediného zastupujícího subjektu je nejen nereálná, ale ze své podstaty též nesmyslná. KDE JE ZAKOPANÝ PES Zákon o statusu veřejné prospěšnosti není z pohledu politické reprezentace prioritní. Tento zákon nijak významně neovlivní chod státu, jeho vliv na státní rozpočet je těžko vyčíslitelný a jeho přijetí neslibuje ani žádné politické body. Proto také prakticky nikdo z politiků nebojuje za to, aby byl nakonec schválen v racionální podobě a znamenal reálný přínos. Převládl postoj, že je lepší jít cestou nejmenšího odporu a jednoduše vyslyšet ty, kteří nejhlasitěji křičí, protože jich je nejvíce. Slib vymezit veřejnou prospěšnost zvláštním zákonem tak bude splněn, jako položku v seznamu bude možné si jej odškrtnout a přitom vše zůstane relativně ve starých kolejích. Smysl a přínos zákona se v takovém uvažování dostávají na vedlejší kolej. Současný návrh zákona neobsahuje jasná vymezení ani povinnosti a jeho přijetí by nebylo nijak přínosné. Zákon o statusu veřejné prospěšnosti byl do připomínkového řízení předložen ve verzi, která akceptovala požadavky zmíněné numerické většiny neziskových organizací. Jeho ustanovení jsou velmi obecná a liberální, vyhýbají se jasnějším vymezením a neukládají neziskovkám prakticky žádné smysluplné povinnosti. V této podobě nebude mít zákon žádný přínos, který by stál za řeč. Zato s ním bude spojena další administrativní zátěž, a z ní vyplývající finanční náklady, jak pro neziskové organizace, tak pro státní správu a soudy. Nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, ústavy a církevní organizace musely splnit v současné době navrhované podmínky pro udělení statusu veřejné prospěšnosti už při svém založení. Nedává tedy žádný smysl, aby musely znovu žádat o udělení statusu a jejich žádostmi se zabývaly soudy, které budou o udělení statusu rozhodovat a budou jej zapisovat do rejstříku. Tyto organizace by totiž nemusely plnit žádné povinnosti nad rámec toho, co jim ukládá současná legislativa a nezískaly by také žádné další benefity. Prakticky by tak bylo vynaloženo nemalé úsilí jen, aby se potvrdilo něco, co už dávno existuje. dostupná všem neziskovým organizacím, které splňují nejobecnější definici veřejné prospěšnosti podle 146 nového občanského zákoníku. Do této množiny spadají i organizace zaměřené na spolkovou činnost, které nejsou nijak významně ekonomicky aktivní, často fungují na dobrovolnickém základě a podporu hledají zejména u samospráv nebo dárců přímo ve svém působišti. Tyto neziskovky v zásadě ke zdárnému vykonávání svých činností nepotřebují jiné, než základní benefity zmíněné výše. Je také nesmyslné je zatěžovat administrativou a zvláštními nároky na prokazování jejich transparentnosti. Dostatečnou referencí pro ně je pověst, jakou mají v regionu své působnosti. Malé místní spolky a velké poskytovatele služeb nelze házet do jednoho pytle. Druhá úroveň by byla určena především pro neziskové organizace, které jsou ekonomicky aktivní a pro svoji činnost potřebují získávat větší prostředky z veřejných i soukromých zdrojů. Logicky jsou to především ty, které v rámci svého poslání provozují veřejně prospěšné služby. Z pohledu státu není přitom důležitá jen široká škála služeb, které tyto organizace zajišťují za ceny nesrovnatelné s komerční sférou, ale je třeba též zohlednit množství pracovních míst, která tato část neziskového sektoru vytváří. Podle našeho názoru je žádoucí, aby stát tyto organizace podpořil nad rámec základních benefitů, podobně jako podporuje například vysoké školy a výzkumné instituce. Na druhou stranu by samozřejmě od těchto organizací měl vyžadovat splnění přísnějších podmínek, zejména v oblasti transparentnosti. Vypořádání připomínek ukáže, zda obě ministerstva - spravedlnosti a financí, zvolí méně konfliktní cestu a budou chtít prosadit zákon, který sice vyhoví většině, ale bude pro stát i neziskové organizace jen zátěží bez praktického přínosu, nebo se rozhodnou stávající návrh přepracovat a vytvořit tak funkční a smysluplnou normu. Marek Šedivý prezident AVPO ČR TRUMFY MÁ MINISTERSTVO FINANCÍ Vše je teď v rukou ministerstva financí. Podle současné liberální verze zákona, by status veřejné prospěšnosti mohla získat naprostá většina v současnosti existujících neziskových organizací, přičemž by také nezískali nic nad rámec současných benefitů (především jde o snížení daňového základu o Kč, možnost snížení daňového základu jejich dárců, osvobození od soudních poplatků). Stále ovšem existuje varianta, rozdělení daňových benefitů do dvou úrovní. První by byla 5

6 INFORMUJEME Dokážeme profesionálně řídit naše neziskovky? Umí české neziskovky jasně definovat svá poslání a cíle? Dokáží kvalitně a efektivně seznamovat se svými činnostmi veřejnost? Jak informují o svém hospodaření? A jak dokáží využívat potenciálu svých zaměstnanců a dobrovolníků? Hledání odpovědí na tyto i mnohé další otázky bylo předmětem výzkumu Profesionalita řízení neziskových organizací, který realizovala Katedra managementu Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Během výzkumu byly analyzovány webové stránky neziskových organizací. Tento vzorek byl vybrán tak, aby jeho struktura co nejvěrněji odrážela skutečnou podobu celého neziskového sektoru. Posuzování profesionality se v tomto případě netýkalo odborného zajištění konkrétních služeb ale kompetencí neziskových organizací v oblasti managementu. Klíčovou informační roli v dnešní době hrají webové stránky. Jejich prostřednictvím se s neziskovými organizacemi a jejich činnostmi seznamují potenciální i dlouholetí dárci a partnerské organizace, stejně jako instituce státní správy a samosprávy. Jiný, již dříve realizovaný, průzkum ukázal, že vlastní webové stránky provozuje jen kolem 30 % všech českých neziskovek. Naprostou většinu českého neziskového sektoru tvoří zapsané spolky, které typicky fungují na dobrovolnické a komunitní bázi, a proto někdy webovou prezentaci nepotřebují, přesto však je už z tohoto prvního zjištění jasné, že v oblasti profesionalizace mají naše neziskovky před sebou ještě hodně práce. PROČ TU VLASTNĚ JSME? První z otázek vlastního výzkumu se zaměřila na zjišťování, zda jsou si neziskové organizace vůbec vědomy, jakou činnost vykonávají, komu jsou jejich aktivity určeny, a jak jimi přispívají k veřejnému blahu. Výsledky ukázaly, že české neziskovky spojují účel své existence v drtivé většině případů s organizačním posláním, na rozdíl od například začínajících podnikatelů, kteří se ztotožňují spíše s organizační vizí. Základem úspěchu neziskovky je dobře definované poslání. Všichni to vědí, ale málokdo se tím řídí. Poslání vyjadřuje smysl, proč vlastně neziskovka existuje. Jeho precizní definice je tedy pro její činnost a působení zásadní. Právě od poslání by se mělo odvíjet vše, co organizace dělá a podle míry naplňování poslání lze posuzovat, zda naplňuje účel, pro který byla založena. Zarážející proto je, že na webových stránkách nebo alespoň v on-line dostupných výročních zprávách, má své poslání nějak formulována méně než polovina všech českých neziskovek (konkrétně 48,6 %). Příliš povzbudivé výsledky nepřinesla ani kvalitativní analýza zveřejňovaných poslání. Odhalila totiž, že velká část neziskových organizací není schopna shrnujícího pohledu na svoje činnosti, jejich společný účel, ani na vlastní strategické směřování. Většinou sice neziskovky rozumějí svým konkrétním úkolům a dokáží i poměrně jasně vymezit své cílové skupiny, jen malá část z nich však dokáže dobře popsat svoji jedinečnost a přínos společnosti. Z pohledu jednotlivých právních forem neziskových organizací výzkum v podstatě potvrdil předpoklad, že jasně definované poslání je základem práce nadací, nadačních fondů a v nemalé míře též obecně prospěšných společností (zapsaných ústavů). Podstatně hůře dopadly zapsané spolky. Velká část z nich své poslání vůbec nezveřejňuje 6

7 INFORMUJEME a pravděpodobně jej nemají ani písemně definováno, nebo je formulováno natolik vágně, že může jen těžko plnit svůj účel. Neradi říkáme, kdo jsme, kolik nás je a střety zájmů nebereme vážně. VYSTOUPIT Z ANONYMITY Dále se výzkum zaměřil na analýzu profesionality českých neziskových organizací v oblasti personalistiky, včetně práce s dobrovolníky. Zarážející opět je, že více než polovina zkoumaných organizací (57,1 %) nezveřejňuje na svých webových stránkách složení svých orgánů ani týmu zaměstnanců. Veřejnost tak nemá šanci se z webových stránek dozvědět, kdo za organizací stojí, kolik lidí v ní pracuje, a kdo ji případně podporuje formou dobrovolnické práce. Jako velmi problematickou lze vnímat další zjištěnou skutečnost, a sice že zaměstnanci neziskových organizací byly ve více než polovině zkoumaných případů (54 %) ve zřejmém konfliktu zájmů. Tato část analýzy se sice týkala jen malé části z celkového vzorku organizací, neboť jen malá část z nich (asi 4 %) poskytla k této oblasti potřebná data, nicméně i z takto malého vzorku lze dovodit, že střet zájmů je v českém neziskovém sektoru běžným jevem. Podobně je tomu ostatně i v dalších postkomunistických zemích. Pouze necelá polovina (47 %) zkoumaných organizací nabízí případné volné pracovní pozice prostřednictvím vlastních webových stránek. Výrazně častěji neziskovky využívají své webové sránky k náboru dobrovolníků. Provedený rozbor struktury zaměstnaneckých týmů ukázal, že poměrně velké množství neziskových organizací (15,5 %) má zřízenu pozici koordinátora doborovolníků. Nejčastěji mají zvláštního pracovníka pro tuto činnost účelová zařízení církví a obecně prospěšné společnosti (zapsané ústavy). Církevní organizace vykazují zároveň nejvyšší úroveň profesionality v celé oblasti řízení lidských zdrojů. Obecně, napříč všemi právními formami platí, že profesionalita v této oblasti roste přímo v souvislosti se zvyšujícím se počtem zaměstnanců. FINANČNÍ ŘÍZENÍ A TRANSPARENTNOST zařízení církví (51,6 %). Výzkum také ukázal, že téměř dvě třetiny neziskových organizací (65,4 %) dosahují víceméně vyrovnaného hospodářského výsledku. Z hlediska právní formy existuje nejvyšší úroveň finančního řízení a transparentnosti u nadací a účelových zařízení církví. Zároveň, skóre profesionality finančního řízení prokazatelně stoupá se zvyšujícím se majetkem organizace. KDO JSOU NAŠI DÁRCI? Rozbor profesionality marketingového řízení neziskových organizací se nejdříve zaměřil na aktuálnost informací poskytovaných na webových stránkách. Tu lze (oproti ostatním výsledkům) považovat za poměrně dobrou, neboť jen 15 % neziskovek mělo svůj web dlouhodobě neaktuální. Naopak dostupnost výročních zpráv je celkově nízká, zveřejňuje je jen čtvrtina (23,3 %) ze všech neziskovek, které mají vlastní webové stránky. Našimi dárci se příliš chlubit nechceme. Své dárce zveřejňuje jen necelá polovina všech neziskovek, které mají vlastní webové stránky. Zveřejňování jmen dárců, včetně výše jejich darů je důležité pro transparentnost neziskové organizace. Vhodné způsoby zveřejňováni těchto informací zároveň pomáhají k budování dlouhodobých vztahů s dárci, které mohou být rozhodující pro budoucnost organizace. Své dárce však zveřejňuje jen necelá polovina ze všech neziskovek (44,6 %), které mají vlastní webové stránky. Zdaleka nejlépe si v této oblasti vedou opět církevní organizace, které své dárce zveřejňují v drtivé většině případů (88 %). Pro samotnou realizaci dárcovství může být dále důležité, zda nezisková organizace na svých stránkách uvádí bankovní spojení (číslo účtu). Kupodivu tak činí jen dvě pětiny (40,4 %) neziskovek. Závěrem této části můžeme konstatovat, že výrazně nejlépe o svém hospodaření a dárcích informují veřejnost církevní organizace. Kromě toho lze sledovat, že profesionalita se v této oblasti zvyšuje úměrně k počtu zaměstnanců, nemá však vazbu na objem majetku, který organizace vlastní ani objemy prostředků, s nimiž pracuje. zastoupeným typem neziskových organizací, ovlivňuje jejich špatný výsledek velkou měrou i celkový pohled na náš neziskový sektor. Pavel Bachmann Katedra managementu Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové Profesionalita finančního řízení je z řady důvodů pro každou neziskovou organizaci klíčová. Šetření ukázalo, že české neziskovky prezentují na svých webových stránkách údaje o vlastním hospodaření téměř výhradně prostřednictvím přiložených dokumentů, zejména výročních zpráv, které obsahují údaje z různých výkazů účetního charakteru. Vůbec nejčastěji neziskovky zveřejňují čísla z výkazu zisku a ztráty (celkem 85,3 % z těch, kteří na webu publikují výroční zprávy), následují rozvaha a účetní audit, které zveřejňuje více než polovina (56,3 %) těchto organizací. Veškeré důležité účetní výkazy, včetně auditu nejčastěji zveřejňují nadace (v 66,7 % všech zkoumaných případů) a účelová JAK NA TOM TEDY JSME? Úroveň profesionality řízení českých neziskovek je značně rozdílná, a to především ve vazbě na právní formy těchto organizací. Výzkum ukázal, že nejprofesionálněji řízenými neziskovými organizacemi (alespoň dle kritérií, na která se výzkum zaměřoval), jsou účelová zařízení církví a nadace, které dosáhly nejvyššího skóre téměř ve všech hodnocených oblastech. Jen mírně nižší profesionalita řízení byla zjištěna u nadačních fondů. Menší úroveň profesionality řízení naopak vykázaly obecně prospěšné společnosti (resp. zapsané ústavy). Vůbec nejhůře dopadly zapsané spolky. Vzhledem k tomu, že právě zapsané spolky jsou zdaleka nejpočetněji 7

8 ZKUŠENOSTI ČLENŮ AVPO ČR Doživotí s Parkinson-Help o.s. Starý, třesoucí se muž, který se nemůže najíst To je přesně obrázek, který vyvstane většině lidí, když se řekne Parkinsonova nemoc. Proto i nám kdysi přišlo zcela nemyslitelné, že my, aktivní mladí lidé dostaneme nemoc starců. Ale byl to omyl začátečníků. Postupně jsme se sžívali s nemocí, poznávali její nevyzpytatelnosti a potkávali další nemocné, kteří stejně jako my, byli v produktivním věku. ukazovat osoby trpící Parkinsonovou nemocí při různých sportovních aktivitách. Cítili jsme se však, že pouhé vystavování Co má kampaň sdělit, komu a proč? Co chceme kampaní dosáhnout? obrázků je málo. Uvědomili jsme si, že je nutné si položit několik zásadních otázek: Odpovědi jsme měli rychle. Chceme ukázat, že Parkinsonova nemoc není jen třes a není jen nemocí starých. Sdělovat to chceme všem, kteří nás denně potkávají a neví, proč jsme tak divní. Dosáhnout chceme toho, aby nemoc už nebyla vnímána jako stigma, protože tudy vede cesta k uznání našich potřeb. Odpovědi ukázaly na závažný rozpor. Výstavu jsme chtěli dělat pro širokou veřejnost, avšak vytvoření povědomí, že tu také žijeme a uznání našich potřeb laickou veřejností, je jen jedním z našich dlouhodobých cílů. Neméně potřebujeme, aby s námi počítaly i legislativní normy, vyhlášky a metodiky. Pochopili jsme, že je třeba dát kampani ještě další rozměr. DVĚ V JEDNÉ Lidem z řad široké veřejnosti, kteří nás denně potkávají bude určena putovní výstava, která postupně navštíví různá Tesco obchodní centra. Začátek kampaně jsme se rozhodli spojit se zahájením sedmého ročníku Parkinsoniády, což jsou sportovní hry pro osoby trpící Parkinsonovou nemocí. Vernisáž výstavy proběhne v Kulturním domě v Hodoníně a den na to se přesune přímo na sportoviště, do Sportovního centra Želva v Dubňanech. Jak ale na tu státní správu? Zrodil se zpočátku krkolomný nápad. Inspirací byly semináře v Poslanecké sněmovně, kterých jsme se účastnili. Výstava fotografií sportujících parkinsoniků bude zakončena právě na půdě sněmovny. Kromě toho jsme se ale rozhodli uspořádat ještě tříhodinový seminář, který bude určen především pro členy zdravotního a sociálního výboru sněmovny, představitele zdravotních pojišťoven, České správy sociálního zabezpečení, Státního ústavu pro kontrolu léčiv a dalších, kteří někdy rozhodují o nás bez nás, aniž by měli pojem o tom, jak komplexně Parkinsonova nemoc člověka zasahuje. Jelikož se o této nemoci nikdy příliš nemluvilo, setkáváme se často s nepochopením. Mnoho lidí si nedovede vysvětlit naše pohyby, nerozumějí, proč nemáme výraz v obličeji nebo proč tak málo spíme. Nechápou, že se naše stavy někdy mění velice rychle. Ráno nás mohou potkat, jak utíkáme po schodech na nákup, ale už třeba hodinu na to může být všechno jinak. Pohybujeme se jako roboti, cupitáme, jsme pomalí, ale přesto jsme to stále my. Působit na veřejnost a šířit osvětu je úkolem pacientských organizací jako je ta naše. Možností, jak to dělat je mnoho, je však potřeba je využívat efektivně. Nejprve jsme se rozhodli téma Parkinsonovy nemoci veřejnosti přiblížit prostřednictvím výstavy fotografií. Kampaň dostala název Bez pohybu v pohybu a snímky měly Seminář proběhne 30. října 2014 ve Státních aktech. Záštitu nad ním převzala 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR paní Jaroslava Jermanová, a po odborné stránce pak pan prof. MUDr. Evžen Růžička z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který nám pomáhá s programem semináře a bude na něm též přednášet. Po jeho skončení bude následovat tisková konference a malý raut. 8

9 ZKUŠENOSTI ČLENŮ AVPO ČR OD FOTOGRAFIÍ KE KOMIKSU Původní záměr pojmout výstavu jako ukázku fotografií sportujících Parkinsoniků, se nám začal vymykat v samém začátku. Na plánovaných osm rollupů se nám nedařilo zajistit dost kvalitních fotografií. Další faktor, který hrál proti fotografiím, byla jejich statičnost. Nebylo možné jasně vystihnout, jaký příznak nemoci jednotlivé fotografie demonstrují, a jaké těžkosti z toho pro nás plynou v běžném životě. A v neposlední řadě, kdo by se rád díval na nějaké nic neříkající sportovce? Řešení se však opět objevilo. Tentokrát jsme našli inspiraci v našich edukačních plachtách, které jsme kdysi vytvořili. Bylo to trochu jako komiks, obličej a bublina popisující konkrétní určitou životní situaci, spojenou s konkrétním příznakem. Oslovili jsme yanny design, grafičku, Janu Švástovou, což se ukázalo jako velice šťastné rozhodnutí. Jana pro nás už pracovala na metodických listech o nemoci, které si musela asi tak třicetkrát přečíst. Nebyl pro ni tedy nejmenší problém pochopit, co chceme vyjádřit. Dostala texty a jak se říká na první dobrou jsme měli základní ideu výstavy. Dolaďovalo se, mazalo, opravovalo Putovní výstava organizace Parkinson- Help o. s. s názvem Doživotí se postupně objeví na následujících místech: OC SILESIA Opava(Těšínská 2914/44, Opava) OC Galerie Třebovice (Sjízdná 5554/2, Ostrava Třebovice) OC Plzeň (Rokycanská 1424/128, Plzeň) OC Fontána Karlovy Vary (Chebská 370, Karlovy Vary) OC Letňany (Veselská 663, Praha 9) FORUM Liberec (Soukenné náměstí 2a/669, Liberec 1) NC Eden (U Slavie 1527, Praha 10) Byla jsem přesvědčená, že máme hotovo, a tak jsem si celá pyšná dala sraz s prezidentem AVPO ČR panem Markem Šedivým. Do zahájení kampaně zbývalo asi měsíc a půl. Jeho reakce ale zdaleka nebyla tak pozitivní, jak jsem očekávala. hm, hm, moc mi to nesedí, ten první banner, název asi by to chtělo udělat trochu jinak. S jakou agenturou děláte? Naprosto mě to zaskočilo. O čem to mluví? Jaká agentura? Za co? Proč my? Doporučil mi agenturu McCann. Říkal, že s nimi má výborné zkušenosti, určitě nám prý pomohou vymyslet dobrý slogan, který přitáhne pozornost. Měl pravdu. Pan ředitel agentury reagoval bleskově. Nemusela jsem mu dlouho popisovat celou ideu kampaně, rozuměl o co nám jde. Kreativci zasedli a vymýšleli slogany. Sdělení mělo být krátké, výstižné, mělo podněcovat otázky a zvědavost, přitom však neměla být přímo zmíněna nemoc. Mělo to být prostě jiné. A pak to přišlo. Telefonovala mi Lucie z McCannů, prý už to mají Doživotí! Začala mi vysvětlovat, proč tento název. Minuta přemýšlení ano to je ono! Děkujeme McCanni, děkujeme Marku! POUČILI JSME SE Náš případ ukazuje, jak je důležitý pohled nezainteresované osoby, když se rozhodnete dělat akci o problematice, kterou dobře znáte a denně s ní žijete. Musíte si být vědomi, že sami nemáte dostatečný odstup a nadhled. Spousta věcí, které vám připadají jako naprosto základní, může být jen těžko pochopitelná pro ty, kteří o daném tématu vědí jen velmi málo nebo dokonce nic. Jak se nám kampaň povedla již posuďte sami. Nám nezbývá než poděkovat, všem kdo nám s ní pomáhali. Kromě již jmenovaných patří zvláštní dík společnosti AbbVie za poskytnutou finanční podporu. Ing. Romana Skála-Rosenbaum Parkinson-Help o. s. 9

10 KALENDÁŘ Zpráva o aktivitách AVPO ČR v červnu Prezident AVPO ČR se sešel s předsedkyní Asociace nestátních neziskových organizací ČR. Společně jednali o plánech obou asociací pro druhé pololetí roku V rámci pilotní fáze hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací proběhla návštěva týmu hodnotitelů v členské organizaci Pestrá společnost, o.p.s Prezident AVPO ČR se zúčastnil prvního setkání Pracovního týmu Rady hospodářské a sociální dohody, které se uskutečnilo na Ministerstvu spravedlnosti Účast prezidenta AVPO ČR na zasedání Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Uskutečnila se schůzka prezidenta AVPO ČR s ředitelkou členské organizace Neziskovky. cz, o.p.s. Vzájemně se informovali o plánech organizací pro druhou polovinu roku 2014 a jednali o možnostech spolupráce Proběhlo zasedání správní rady AVPO ČR. Projednávány byly zejména otázky fundraisingu a činnosti oborových pracovních skupin v rámci AVPO ČR. Správní rada také rozhodla o přijetí tří nových členů Asociace Účast prezidenta AVPO ČR na zasedání Výboru pro legislativu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Proběhla schůzka prezidenta AVPO ČR a výkonné ředitelky Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel. Prezident AVPO ČR paní ředitelku informoval i činnosti Asociace Zasedala Rada pro hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací. Členové Rady pověřili sekretariát AVPO ČR vypracováním jednacího řádu a shodli se na jeho hlavních bodech. Hodnotitelé seznámili Radu s dosavadními výsledky své práce Prezident AVPO ČR se na Ministerstvu financí účastnil vypořádání připomínek k materiálu Pravidla spolufinancování Evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období V rámci pilotní fáze hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací proběhla návštěva týmu hodnotitelů v členské organizaci Salesiánské středisko mládeže - dům dětí a mládeže Plzeň Prezident AVPO ČR se zúčastnil setkání experní skupiny pro neziskový sektor, které iniciovala místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Prezident AVPO ČR se zúčastnil zasedání Výboru pro Evropskou Unii Rady vlády pro nestátní neziskové organizace V rámci pilotní fáze hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací proběhla návštěva týmu hodnotitelů v členské organizaci Na počátku, o.p.s Uskutečnila se schůzka týmu hodnotitelů a členů sekretariátu AVPO ČR s právníkem. Konzultovány byly metodiky a pravidla pro hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací. 10