Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů. studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské univerzity CZ.1.07/2.2.00/28.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů. studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské univerzity CZ.1.07/2.2.00/28."

Barbora Horáková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské univerzity CZ.1.07/2.2.00/

(2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení

2 Přednášky 1. blok Na úvod několik témat k diskusi, C S R strategie dle Grime a L H S koncept dle Westoby 2. blok Spektrum růstových strategií rostlin na gradientu úživnosti a disturbance 3. blok Parazitické rostliny analogický vliv jako herbivorie 4. blok Studentské prezentace kritických rozborů publikovaných studií 5. blok Teorie optimální pastvy, trade off kvality a kvantity potravy 6. blok Vliv pastvy velkých býložravců na půdní charakteristiky dostupnost živin 7. blok Koncept preference vs selekce potravy, indexy selektivity

blok Parazitické rostliny analogický vliv jako herbivorie 4. blok Studentské prezentace kritických rozborů publikovaných studií 5.

3 Základní literatura Craine JM (2009) Resource strategies of wild plants. Princeton UniversityPress, Princeton. Gordon IJ, Prins HHT (2008) The ecology of browsing and grazing. Springer, Berlin. Danell K, Bergström R, Duncan P, Pastor J (eds) (2006) Large herbivore ecology, ecosystem dynamics and conservation. Cambridge University Press, Cambridge.

Gordon IJ, Prins HHT (2008) The ecology of browsing and grazing. Springer, Berlin.

4 Rozšiřující literatura 1 Prins HHT, van Langevelde F (2008) Resource ecology: Spatial and temporal dynamics of foraging. Springer, Dordrecht. Stephens DW, Krebs JR (1986) Foraging theory. Princeton University Press, Princeton. Vera FWM (2000) Grazing ecology and forest history. CABI Publishing, Wallingford. Vallentine JF (2001) Grazing management, 2nd edition. Academic Press, San Diego.

Princeton University Press, Princeton. Vera FWM (2000) Grazing ecology and forest history.

5 Rozšiřující literatura 2 Pugnaire FI, Valladares (2007) Functional plant ecology. CRC Press, Boca Raton. Elton CS (2000) The ecology of invasions by animals and plants. University Of Chicago Press, Chicago. White TCR (2005) Why does the world stay green? Nutrition and survival of plant eaters. CSIRO Publishing, Collingwood.

Elton CS (2000) The ecology of invasions by animals and plants.

6 Rozšiřující literatura 3 Walters DR (2011) Plant defense: Warding of attack by pathogens, herbivores, and parasitic plants. Wiley Blackwell, Chichester. Lambers H, Chapin FS III, Pons TL (2008) Plant physiological ecology, 2nd edition. Springer, New York. Scott P (2008) Physiology and behaviour of plants. John Wiley & Sons, Chichester.

Lambers H, Chapin FS III, Pons TL (2008) Plant physiological ecology, 2nd edition.

7 Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 1. blok 14/02/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské univerzity CZ.1.07/2.2.00/

blok 14/02/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního

8 Na úvod několik témat k diskusi a) Co znamená leaf economics spectrum?? Kdy se vyplatí produkce rychle rostoucích listů s malou životností a kdy opak? b) Parazitické rostliny a herbivoři: skupiny organismů zásadně měnícístrukturu a funkceekosystémů. Paralely a rozdíly. c) Faktory modifikující vliv pastvy na diverzitu: evoluční historie a vlhkostní režim. d) Jak herbivořimění rychlost toku živin v ekosystémech bohatých resp. chudých na zdroje? e) Které abiotické podmínky podporují nejvyšší diverzitu herbivorů v globálním měřítku? f) Proč velcí herbivořimigrují vlétě za potravou do vyšších poloh?

c) Faktory modifikující vliv pastvy na diverzitu: evoluční historie a vlhkostní režim.

9 (a) Jaká je cena olistění? (Whitfield 2006, Nature 444: ) přestože listy různých druhů rostlin rostou různě rychle, bylo zjištěno, že každý 1 cm 2 jakéhokoli listu asimiluje přibližně stejné množství uhlíku za dobu své životnosti levná konstrukce listů drahá konstrukce listů

rostlin rostou různě rychle, bylo zjištěno, že každý 1 cm 2 jakéhokoli

10 (a) Co znamená leaf economics spectrum (Whitfield 2006, Shipley et al ) po opuštění vinohradu nejdříve převládaly druhy s rychlým růstem (malou životností orgánů), postupně byly nahrazeny druhy z opačné části leaf economics spectrum

2006 ) po opuštění vinohradu nejdříve převládaly druhy s

11 (a) Gradient prostředí (teploty): vnitrodruhová plasticita znaků (Reich et al. 2003) chladné oblasti obvykle charakterizuje současně nízká dostupnost živin a nízká vlhkost obecně tedy plasticita znaků borovice vyjadřuje reakci na malou dostupnost zdrojů chladné oblasti: delší životnost jehlic kratší délka jehlic nižší hmotnost semen pomalejší růst areál P. sylvestris

obecně tedy plasticita znaků borovice vyjadřuje reakci na malou dostupnost zdrojů chladné

12 (b) Parazitické rostliny a herbivoři: skupiny organismů zásadně měnící strukturu a funkce ekosystémů.... (Pennings et al. 2002) PARALELY PARAZITICKÝCH ROSTLIN A HERBIVORŮ obě skupiny se vyznačují preferencemi pro hostitele redukují biomasu hostitele a mění jeho dělení zdrojů mezi různé orgány (allocation pattern) mění konkurenční vztahy mezi sousedními rostlinami modifikují strukturu a dynamiku rostlinných společenstev ROZDÍLY... paraziti (ovlivněni hostitelem), herbivoři (odnos živin na jinou lokaci) aj. vliv jmelí na hospodaření hostitele vodou přírůstky stromů při parazitaci Arceuthobium douglasii

zdrojů mezi různé orgány (allocation pattern) mění konkurenční vztahy mezi sousedními rostlinami modifikují strukturu a dynamiku rostlinných

13 (b) Parazitické rostliny mění strukturu společenstev a nepřímo také půdní charakteristiky... (Bardgett et al. 2006, Nature 439: ) poloparazit kokrhel menší (Rhinanthus minor) preferuje jako hostitele rychle rostoucí trávy, tedy ze začátku snižuje produkci biomasy a nepřímo podporuje neparazitované byliny přítomnost p R. minor však také zvyšuje podíl bakterií na dekompozici a zrychluje mineralizaci dusíku... tento proces uvolňuje živiny a umožňuje koexistenci více druhů

tedy ze začátku snižuje produkci biomasy a nepřímo podporuje neparazitované byliny přítomnost p R.

14 (c) Faktory modifikující vliv pastvy na diverzitu: EVOLUČNÍ HISTORIE A VLHKOSTNÍ REŽIM... (Milchunas et al. 1988, De Bello et al. 2006) negativní vliv pastvy na diverzitu vegetace v oblastech krátké evoluční historie (bez defoliace) větší efekt pastvy ve vlhkých oblastech adaptace rostlin spojené s kompeticí o světlo (vysoké rostliny ve vlhku) jsou opačné než ty, které umožňují resistenci rostlin vůči pastvě (defoliaci); naopak adaptace na sucho (chlupy, přízemní írůžice, vyšší poměr ě kořeny/stonky) ř k )jsou obdobné b éjako na defoliaci i negativní efekt intenzity pastvy na funkčnídiverzituv v humidních podmínkách (De Bello et al. 2006)

spojené s kompeticí o světlo (vysoké rostliny ve vlhku) jsou opačné než ty, které umožňují resistenci rostlin vůči pastvě (defoliaci); naopak adaptace na sucho

15 (d) Jak herbivoři mění rychlost toku živin v ekosystémech bohatých resp. chudých na zdroje? (Gordon and Prins 2008) EKOSYSTÉM HODNĚ Ě ZDROJŮŮ EKOSYSTÉM MÁLO ZDROJŮŮ Savana (záběr infračervené kamery) S PASTVOU Tundra BEZ PASTVY BEZ PASTVY křoviny S PASTVOU travní porost

(Gordon and Prins 2008) EKOSYSTÉM HODNĚ Ě ZDROJŮŮ EKOSYSTÉM MÁLO

16 (e) Které abiotické podmínky podporují nejvyšší diverzitu velkých herbivorů v globálním měřítku?... Olff et al. (2002, Nature 415: ) soužití velkých herbivorů (>2kg) a megaherbivorů, tedy diverzitě, by měla vyhovovat taková vegetace, která vyprodukuje poměrně hodně rostlinné biomasy a zároveň dobré nutriční kvality vyšší produkci rostlinné ébiomasy nalezneme při vyšším úhrnu srážek, kde však kje poté biomasa nižší kvality (nižší konc. dusíku ale i fosforu, efekt ředění) grafy (c) a (d) ukazují konceptuální modely produkce a kvality rostlinné biomasy

vyprodukuje poměrně hodně rostlinné biomasy a zároveň dobré nutriční kvality vyšší produkci rostlinné ébiomasy nalezneme při vyšším úhrnu

17 (e) Které abiotické podmínky podporují nejvyšší diverzitu herbivorů v globálním měřítku?... Olff et al. (2002, Nature 415: ) dobrou produkci biomasy nalezneme při velkém množství živin nebo při vysoké vlhkosti dobrá d b ákvalita biomasy je při vyšším množství živin a nepříliš vysokých srážkách menší herbivoři vyšší kvalitu vs větší h. vyšší kvantitu biomasy s těmito předpoklady korespondujevýskyt herbivorů: menší h. se vyskytují s větší frekvencí při vyšším množství živin a nižších srážkách pak tedy průměrná velikost těla herbivorů ů roste s vlhkostí a naopak klesá s množstvím živin

vyšším množství živin a nepříliš vysokých srážkách menší herbivoři vyšší kvalitu vs větší h.

18 (e) Které abiotické podmínky podporují nejvyšší diverzitu herbivorů v globálním měřítku?... Olff et al. (2002, Nature 415: ) nejvyšší druhová rozmanitost herbivorů se ukazuje při středním zásobenívegetace srážkami (kvadratický model, větší t statistika) a při vyšším zásobení půdy živinami centra biodiverzity herbivorů model správně předpověděl v oblastech s jejich největší rozmanitostí... severoamerické prérie, jihoamerické pampy, py africká příkopová propadlina, les Gir v Indii

(kvadratický model, větší t statistika) a při vyšším zásobení půdy živinami centra biodiverzity herbivorů model správně

19 (f) Proč velcí herbivoři migrují v létě za potravou do vyšších poloh? (Albon and Langvatn 1992, Hebblewhite et al. 2008) řada velkých býložravců pobývá v zimě v nižších polohách, nicméně přes léto velká část jejich populací migruje do horských oblastí předpokládá se, že migrace se vyvinula jako strategie pro maximalizaci fitness přestože tž v nižších polohách hexistuje větší nabídka rostlinné biomasy, zvířata během jara postupně migrují do vyšších poloh... jejich pohyb sleduje FENOLOGICKÝ VÝVOJ VEGETACE tento jev se nazývá forage maturation hypothesis... tedy herbivoři vyhledávají maximální kvalitu potravy (koncentrace živin) při zachování určitého příjmu biomasy kompromis mezi kvalitou a kvantitou (intermediate forage biomass) příjem Cervus elaphus, Rocky Mountains, Canada stravitelnost t

maximalizaci fitness přestože tž v nižších polohách hexistuje větší nabídka rostlinné biomasy, zvířata během jara postupně migrují do vyšších poloh.

20 (f) Proč herbivoři migrují v létě za potravou do vyšších poloh? (Hebblewhite et al. 2008) nabídka potravy pro stálé (R; residential) a migrující (M; migratory) populace jelenů residenti měli po všechny 3 roky výzkumu výrazně vyšší nabídku píce než migranti (vlevo) nicméně stravitelnost píce byla až do konce srpna výrazně lepší pro migrující jeleny (dole) květen říjen PŘÍČINY MIGRACE: fenologické zpoždění vegetace o 50 dnů při výstupukaždých 1000 m nadm. výšky celosezónní možnost selekce intermediate forage biomass stravitelnost píce o 6.5% lepší v horách vyšší hmotnost, lepší zabřeznutí, vyšší přežívání (ale také otázka predačního tlaku) květen říjen

migranti (vlevo) nicméně stravitelnost píce byla až do konce srpna výrazně lepší pro migrující jeleny (dole) květen říjen PŘÍČINY MIGRACE: fenologické zpoždění

Podobné dokumenty

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity